Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Už jen na rozhodnutí vlády záleží, zda se Strakonice stanou novým vlastníkem místního pivovaru Nektar. Právě městu ho doporučuje prodat Ministerstvo financí za 69,2 miliónu korun. "Náš zájem trvá a připravujeme se na to. Čekáme už jen na stanovisko kabinetu," uvedl včera strakonický starosta Pavel Vondrys. Pivovar s osmi desítkami zaměstnanců a ročním výstavem kolem 90 tisíc hektolitrů pokládá za životaschopný. Přiznává ale, že kvůli táhnoucímu se odstátnění město nemá aktuální ekonomické údaje. Podle zdrojů HN není pivovar zadlužen, má dost majetku a tvoří mírný zisk. Hlavní trh má na Strakonicku a Prácheňsku. Netíží ho tedy ani náklady na budování národní prodejní sítě.

Město, jehož snahy podporovalo Ministerstvo zemědělství, o tradiční místní podnik projevuje dlouhodobý zájem. Ten ale zatím končil na dohadech o relevantní ceně. Původní návrh Ministerstva zemědělství zněl na zhruba 42 miliónů korun. Novou cenu stanovil až soudní znalec. "Původní představa neodpovídala hodnotě privatizovaného majetku," řekl už dříve mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman. Některé zdroje ale uváděly, že účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu je zhruba 115 miliónů korun.

Město chce v podniku zachovat výrobu piva a dál majetek zhodnocovat. Podle starosty jsou nové projekty už připravené. "Zatím je ale nesdělujeme," řekl Vondrys. Radnice se ale netají zájmem udržet v pivovaru zaměstnanost a udělat z něho větší turistickou atrakci. Město chce podnik získat i proto, že pivovar po celý rok odebírá páru od místní teplárny. To může stabilizovat také cenu pro obyvatele. Strakonický pivovar, který vyrábí značky Nektar a Dudák, je dosud jedinou součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Spolu s Budějovickým Budvarem je v zemi posledním pivovarem v majetku státu. (iHNed)


Příběh cizinců, kteří si na základě piva Budweiser Budvar vytvoří přehnanou představu o Česku jako o ráji na zemi, je hlavním motivem aktuální kampaně Budějovického Budvaru, na které se autorsky podílela stávající agentura pivovaru Kaspen. V hrané scénce s dvojicí Angličanů figuruje pivo, krásné české ženy, fotbal a mýtus o zlatých českých ručičkách. Cílem 45sekundových televizních spotů a 60sekundové kinoreklamy je posunout Budweiser Budvar na výsluní mezi super prémiové značky. Agentura Kaspen, jež v roce 2003 vzešla vítězně z výběrového řízení, se na budování a posilování národní hrdosti zaměřila v rámci změny positioningu a komunikace značky od začátků svého působení pro Budvar. Spoty režíroval Justin Reardom. (MaM)


Budějovický Budvar, n. p. vaří pivo výhradně z těch nejlepších českých a moravský surovin. Jako jediný z velkých pivovarů používá čistě celé chmelové hlávky. Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky jakou je např. farnesen obsažený téměř výhradně jen v Žateckém poloraném červeňáku, který používá Budějovický Budvar, n. p. Další velmi důležitou látkou, která se při zpracování hlávek chmele uvolňuje, jsou polyfenoly, antioxidační látky bojující proti tzv. civilizačním chorobám. Maximální zdravotní přínosy může konzument získat pouze při konzumaci piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pro výrobu piva Budweiser Budvar vybírá pouze nejjemnější žatecký chmel Žatecký poloraný červeňák a vybraný moravský slad z Hané. Svým složením unikátní vodu čerpá z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Budějovický Budvar, n. p. dbá na dodržování tradičního postupu výroby, aby byla zachována originální chuť piva Budweiser Budvar.

Při výrobě tmavého ležáku používá Budějovický Budvar, n. p. čtyři druhy speciálních barevných ječných sladů, český, mnichovský, karamelový a pražený. V žádném případě nepoužívá kulér (potravinářské barvivo) jako levné náhražky drahých barevných sladů, protože vlastnosti barevných sladů dávají tmavému ležáku nezaměnitelnou chuť a jejich pečlivě vybraná kombinace specifické vlastnosti, odlišující tento ležák od ostatních tmavých piv.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. (iDnes - komerční sdělení)


Významnému vědci a držiteli řady patentů bylo uděleno nejvyšší odborné ocenění Českého svazu pivovarů a sladoven. Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. vedoucí výzkumník Budějovického Budvaru, n. p. byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno Českým svazem pivovarů a sladoven od roku 2002. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.

„Naše pivovarství a sladařství má řadu vynikajících odborníků, kteří se zasloužili o slávu českého piva a šíří ji u nás i v zahraničí,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Navíc však máme štěstí v tom, že tito lidé jsou s to své vědomosti a znalosti předávat nastupující generaci a zajistit tak pokračování mezinárodního věhlasu českého pivovarství a sladařství i do budoucna,“ dodal Jan Veselý.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., (1944) celý život spojil s působením v Českých Budějovicích, kde se narodil. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do tehdejších Jihočeských pivovarů, n. p., a v Budějovickém Budvaru, n. p., pracuje dodnes. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti a posléze se stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště v Budějovickém Budvaru, n. p. Jeho původní specializací byla pivovarská mikrobiologie a své poznatky i praktické zkušenosti shrnul do knihy Mikrobiologická kontrola v pivovarech. V té době také začíná jeho období vynálezů, např. jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“.

„Vstoupit do Síně slávy je pro mě velká čest. Celý život jsem věnoval výzkumu výroby a kontroly kvality piva, aby se tento náš národní nápoj dostal ke spotřebiteli v té nejlepší kvalitě.“ sdělil vedoucí samostatného výzkumného pracoviště Budějovického Budvaru, n. p. doc. Ing. Jan Šavel, CSc. a dodal: „doufám, že má práce trochu přispěla k dalšímu rozvoji tradice a věhlasu pivovarnictví v České republice.“

Docent Šavel je odborně činný v řadě našich i mezinárodních institucí. Je členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dále je členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze i Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 150 sdělení doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. (n.p. Budějovický Budvar)


České pivo v ohrožení

[úterý, 12. říjen 2004]

Pivo, hezká děvčata ... pojmy, které si vybaví většina cizinců, když se řekne Česká republika. Zda se jedná pouze o stereotypy, o tom ať rozhodne každý z nás sám. My jsme zjišťovali, zda české pivo není jen vyčpělý, prázdný pojem, za kterým se už dávno neskrývá tradice, poctivost a fortel sládků. V poslední době objevila spousta článků na téma licenční výroba a český chmel. Řada českých pivovarů začala vařit pivo v licenci. V článcích o českém chmelu jsme se dozvěděli, že ne všechno pivo, které konzumujeme, je vařeno ryze z českého chmele. Mělo by nás to znepokojovat. Názory se různí. Podle pivovaru Budějovický Budvar by se správné pivo mělo vařit z žateckého chmele, moravského sladu a kvalitní vody, nejlépe podzemní. To a další pravidla poměrně vtipnou formou popisuje Budvar ve své nové kampani 10 přikázaní. Proč?

Například chmel. Hlávky chmele lze samozřejmě nahradit chmelovým extraktem nebo granulátem. "Při použití celých hlávek chmele", tvrdí zmíněný pivovar, "Je při jejich správném skladování zabezpečena nejen správná hořkost piva, ale hlavně jeho aroma". Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky a polyfenoly, antioxidační látky bojující proti civilizačním chorobám. Na zdraví konzumenta tak má pozitivní vliv zejména konzumace piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele. Oproti tomu granulát vzhledem k mechanickému zatížení během procesu jeho výroby ztrácí velkou část aromatických a antioxidačních látek. Chmelový extrakt je dokonce vystaven ještě většímu zatížení než granulát (chmel se usuší, rozemele, zaleje kysličníkem uhličitým a vystaví se vysokému tlaku, na závěr se scedí). Ztrácí tak prakticky veškeré aromatické látky a polyfenoly, utváří tak pouze hořkost piva bez dalšího chuťového či zdravotního přínosu.

A co slad? Proč by pivovary měly používat výhradně ječný slad Použití náhražek jako maltózový sirup, rýže či kukuřice údajně velmi výrazně mění chuť vyráběného piva. Konkrétně v něm vzniká příchuť po těchto ingrediencích, která není typická pro pivo českého typu.

A co poslední zmíněná surovina, voda Voda z artéských studní je čistá, ekologicky nezatížená. Většinou nepotřebuje jakoukoli další chemickou úpravu (např. přidávání chlóru či změkčovadel), která by mohla ovlivnit delikátní chuťové vlastnosti piva.

Pivovar upozorňuje i na další praktiky, které se prý v řadě českých pivovarů dějí. Jednou z nich je uvaření piva na vyšší stupňovitost a jeho následné zředění na nižší požadovanou stupňovitost, urychlování jednotlivých výrobních postupů, atd. Ostře také vystupuje proti licenční výrobě, kterou mnohé velké pivovary považují za velmi efektivní způsob budování pozic na zahraničních trzích. Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více, navštivte: www.budvar.tv. (Novinky)


Proč je Desatero posvátné

[úterý, 12. říjen 2004]

Nejen Britové se obávají úpadku tradiční výroby piva. V České republice zahájil pivovar Budějovický Budvar kampaň, v níž varuje spotřebitele, že příchod nadnárodních pivovarských skupin má negativní vliv na kvalitu i tradici pivovarského řemesla v zemi, která v 19. století vyrobila první zlatý ležák. Od pádu komunismu do země, která je ve světě známá kvalitou svého piva, pelášily západní pivovarnické společnosti, aby zde vybudovaly své základny. Společnost SABMiller, která vznikla sloučením Jihoafrických pivovarů a společnosti Miller z USA, dominuje českému pivovarnickému průmyslu. Vlastní Pilsner Urquell- originální světlé plzeňské pivo, Gambrinus, Radegast a Velké Popovice. Interbrew ovládá Pražské pivovary, které změnily svůj název na Staropramen, který lépe odráží význam jejich hlavní značky. Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice. Dokud nebude nalezen vhodný strategický partner zůstává tento í pivovar ve vlastnictví státu. Pojmem strategický partner rozumějte kdokoli s výjimkou společnosti Anheuser-Busch, kolosu, který vyrábí ten druhý Budweiser.

Pod ochranou vlády Budvar i nadále vyrábí svůj klasický světlý ležák tradičním českým způsobem. Používá jen ten nejjemnější sladovnický ječmen z Moravy a vyhlášený žatecký chmel pocházející z chmelnic severně od Prahy. Čistou pramenitou vodu čerpá z prehistorického jezera umístěného hluboko pod pivovarem. A to nejdůležitější, nechává své pivo ležet plných 90 dní, což je u klasického ležáku nejdelší doba ležení na světě. Ve své kampani, která od tohoto měsíce probíhá v tisku a televizi, Budvar varuje milovníky piva, že větší pivovarníci maří tuto oddanost tradiční výrobě piva. Uvádí příklady používání laciného maltozového sirupu, chmelového granulátu a extraktů dovážených z Číny, Polska a Ukrajiny. Budvar rovněž tvrdí, že v některých případech je čistá pramenitá voda nahrazována říční vodou upravovanou chemickými látkami a že je zaváděna tzv. výroba koncentrované mladiny (HGB). To znamená, že pokud pivovar vyrábí několik druhů piva, nevyrábí každé z nich odděleně ( v oddělených várkách), ale vyrobí silný extrakt, který následně zředí vodou na výsledné produkty požadované stupňovitosti.

Hlavní změna v české metodě vaření piva tkví v přechodu ke kratší době kvašení. Kupříkladu klasický plzeňský Prazdroj zkrátil svou dobu úpravy a zrání z 60 na 27 dní. Stejným směrem se vydaly i Velké Popovice. Velké světové pivovary argumentují tím, že zhruba po 30 dnech už kvasnice v nádržích nic nedělají, což znamená, že tu ladem leží spousta cenné tekutiny. Pro pivovary je zjevně mnohem ekonomičtější omezit dobu kvašení (zrání), a zvýšit tak objem výroby. Proti tomuto názoru vášnivě protestuje budvarský sládek, Josef Tolar. Tvrdí, že když se použijí ty nejlepší suroviny, pivo je tím lepší, čím déle zůstane v ležáckých sklepích. Svá slova potvrzuje tím, že návštěvám ve sklepě dává ochutnat vzorky, v různém stadiu zrání. Budvar je po 90 dnech zrání docela jiný než Budvar, který ve sklepě zraje 40 dní; časem se stává lahodnějším a jemnějším pivem delikátní chuti a lehkosti.

Kampaň Budvaru, známá jako Desatero, říká, že pravé české pivo by se mělo vařit jen z čisté pramenité vody, celých chmelových hlávek, moravského ječmene tradičními způsoby rmutování a kvašení a že konečný produkt se nesmí v žádném případě ředit. Doufá, že se jeho poselství dostane odezvy od milovníků piva, zejména těch mladších ze zelené generace, kteří se obávají globalizace potravin a nápojů a používání chemikálií a nekvalitních přísad. Důkaz, jako vždy, leží ve sklenici. Plzeňský Prazdroj býval klasickým světovým pivem, bohatým, aromatickým, vyznačujícím se plnou chutí, u něhož bylo množství sladu vyvažováno dostatečným množstvím chmele. Nyní, když se výrazně snížila doba zrání, se z něho stalo řidší, méně vyrovnané, sušší a skoro nepříjemně hořké pivo, kterému schází jeho dřívější komplexnost. Věřím, že kampaň Budvaru trefí v České republice do černého. V Británii se jí to určitě podaří. (Novinky - Z britského listu Morning Advertiser)


Vyhrajte koncert pro svou obec!

[pondělí, 11. říjen 2004]

Ti, kdo naladí v těchto dnech Rádio BLANÍK, mají šanci výrazně prospět své obci a jejím obyvatelům. V nové podzimní akci Rádia BLANÍK a Velkopopovického Kozla je netradiční cenou pro šťastného výherce velký koncert Františka Nedvěda, určený všem obyvatelům vítězné obce. Spolu s kapelou Františka Nedvěda na koncertě vystoupí známý bavič Vladimír Hron.

Princip hry je velmi jednoduchý. Posluchači posílají do rádia textové zprávy s důvodem, proč by se měl konat tento koncert právě v té "jejich" obci. V pondělí 25. října 2004 František Nedvěd přímo ve vysílání vybere vítěznou odpověď a na takto vybraném místě se už o čtyři dny později koncert uskuteční. "Je to tak trochu bojovka, uspořádat koncert během 4 dnů bude zajímavou zkouškou. Do poslední chvíle skutečně nebudeme vědět, kde se vystoupení uskuteční. I umělci jsou srozuměni s tím, že to vystoupení může být prakticky kdekoliv v Čechách", říká k tomu výkonný ředitel Rádia BLANÍK Tomáš Pancíř.

Spolupořadatelem akce je značka Velkopopovický Kozel. Tato značka má své kořeny v kouzelném Ladově kraji - stejně jako Rádio BLANÍK. Je to tradiční česká značka stojící mimo jiné na hodnotách daných jí do vínku zakladatelem pivovaru Františkem Ringhofferem přesně před 130 lety. "Velkopopovický Kozel získává stále více příznivců, jak akcemi, které podporuje, tak především kvalitou piva a perfektními službami pro své zákazníky i pro spotřebitele. Takové aktivity Velkopopovického Kozla, jakou je například podpora dobrovolných hasičů, přispívají k vytváření dobré sousedské atmosféry v našich obcích," říká Petr Božoň, manažer značky Velkopopovický Kozel v oddělení marketingu Plzeňského Prazdroje.

Samotný výherce, který pro svou obec nebo město koncert zajistí, se navíc může těšit na různé bonusy - osobní setkání a fotografování s interprety i s moderátory Rádia BLANÍK, speciální místa pro něj a jeho rodinu v první řadě pod pódiem a nezbytné propagační předměty BLANÍKU i spolupořadatele hry, značky Velkopopovický Kozel.

A proč byl vybrán právě František Nedvěd a Vladimír Hron? Podle Tomáše Pancíře byla důvodů řada. "Oba jsou u našich posluchačů velmi populární, František Nedvěd dokonce nahrál pro naše rádio speciální Blanickou hymnu. Oba tuto akci podporují a nemají nic proti podobnému dobrodružství." (Kozel.cz)


Lobkowicz byl v propadu

[pondělí, 11. říjen 2004]

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku zaznamenal v květnu velký výpadek prodeje. "Bylo to poprvé za deset let, kdy byl prodej nižší než v dubnu, " řekl ředitel Petr Peniaštek. V červnu už prodej stoupl, i když byl asi o deset procent nižší než obvykle. (Pivní kurýr)


V pátek večer zasedla správní rada nymburského pivovaru. Tématem jednání byla chlouba podniku, Májový ležák, a návrh odvolání správce pivovaru. Nešlo však o ekonomiku, ale o dobrou zábavu. Na nádvoří pivovaru ožily známé figurky doktora Gruntoráda, Francina, Pepina, krásné a poživačné paní správcové i další postavy Postřižin Bohumila Hrabala. Muzikál podle známé předlohy přivezl do Nymburka divadelní soubor z Řevnic. Nechyběli ani živí koně, historický automobil a moderní Francin musel mít samozřejmě svůj nepříliš spolehlivý motocykl. Řevničtí ochotníci cítili podle svých slov velkou pokoru, že svou postřižinskou inscenaci sehrají ve městě i přímo v pivovaru, kam Bohumil Hrabal děj situoval. V pátek večer však museli mít i jiné, mnohem nepříjemnější pocity. Podzimní počasí nastoupilo v plné síle a černé nebe neustále hrozilo deštěm. Avšak i se zimou, která činila problémy také zachumlaným divákům, si řevničtí poradili s bravurou, a tak mohly páteční vydařené Postřižiny v pivoaru skončit tak, jak začaly. To jest s Májovým ležákem. "Geniálně zfilmované geniální předloze se jinou interpretací může stěží byť jen přiblížit sehraný tým profesionálů. Natož parta ochotníků a ještě k tomu s interpretací vlastní, neprofesionální. Přesto jsme se o to pokusili,"míní autor scénáře a režisér "Francin" - Miloslav Frýdl. Jak viděli spokojení diváci v autentickém prostředí nymburského pivovaru, vůbec ne špatně. (Nymburský deník)


V Ústí teklo pivo proudem

[čtvrtek, 23. září 2004]

V areálu ústeckého letního kina v sobotu proběhly tradiční ústecké Pivovarnické slavnosti. Celodenní akce se zúčastnilo 5780 příznivců zlatavého moku, 32 píp vytočilo 20 900 piv, nefiltrovaného piva Zlatopramen se dokonce vytočila celá cisterna. "Největší zájem byl pochopitelně o Zlatopramen 11. Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický. Je to regionální pivo, které není na Ústecku běžně dostupné, a mnoho návštěvníků chtělo tedy využít příležitosti ho ochutnat," prozradil Právu Milan Hagan, generální ředitel nápojářské skupiny Drinks Union, která slavnosti pořádala. Slavností se zúčastnila jedna z nejpopulárnějších českých hudebních skupin Těžkej Pokondr, vystoupila i Radana, program zpestřila skupina Holywood. Celý program byl ve 22 hodin zakončen velkolepým ohňostrojem. (Právo)


Pivovarská universita trénuje hostinské

[čtvrtek, 23. září 2004]

Se začátkem školního roku zahájila činnost i Pivovarská universita. Jde o nový projekt pivovarů sdružených ve skupině Drinks Union (DU). Školící projekt má za cíl zvyšovat znalosti, odbornost a profesionalitu českých hostinských. Uvedl to Josef Vejlupek z DU. "V segmentu gastro vždycky platilo a bude platit, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá. Zdaleka ne všichni hospodští a provozovatelé restaurací ale mají vzdělání v oboru,"

vysvětlil Josef Vejlupek.

"Hostinský jako výčepní mistr významným způsobem ovlivňuje kvalitu čepovaného piva," uvedl Milan Hagan, generální ředitel DU. Školící program Pivovarská universita se uskuteční přibližně dvacetkrát do roka. Dvacet až dvacet pět hostinských je pozváno na jednodenní program do pivovarů ve Velkém Březně nebo v Kutné Hoře.

Výukový program začíná exkurzí po pivovaru a seznámením se s technologií výroby piva. Následuje vlastní školení, na kterém přednáší výrobní sládek pivovaru. Stěžejními oblastmi školení jsou technologie čepování, skladování, marketing a celkový vztah k pivu a péče o něj. Hostinští jsou během školení seznámeni i s novinkami z pivovaru a z celého trhu. Mezi praktické pomůcky při školení patří například rozříznuté chladící zařízení nebo rozříznutý pivní sud. Universita a její jednotlivé přednášky jsou zaměřeny i na kuchaře a majitele provozoven. Jednotlivé přednášky jsou i z oblasti ekonomiky, historie, daňového poradenství, změn v hygienických předpisech a novinek v technologii.

Každý z účastníků obdrží po ukončení školícího programu tzv. Výstupní list, který bude sloužit jako osvědčení o absolvování Pivovarské university. "V západních zemích je znatelný trend každoročního poklesu výtoče piva v restauracích. Dá se očekávat, že tento trend dříve či později nastane i na českém trhu. Jedinou cestou k úspěchu v segmentu sudového piva v tvrdé konkurenci na našem trhu je zaměřit se na zvyšování kvality čepovaného piva," dodal Milan Hagan. (Ústecký deník)


Pivovarníci mají důvod k radosti

[čtvrtek, 23. září 2004]

Horké srpnové dny a kempy plné zahraničních turistů, kteří touží ochutnat místní speciality, pomohly zvýšit prodej ústeckého piva. Skupina Drinks Union (DU) odhaduje, že ve srovnání se začátkem léta prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o deset až 25 procent. Včera o tom informoval mediální zástupce společnosti Miroslav Slaný. Pivovarníci se po studeném červenci mohou konečně radovat. Zahrádky v Ústí nad Labem i okolní kempy jsou plné. Nejvyšší prodeje jsou právě na rekreačních místech a v sezonních provozovnách.

Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen, jehož prodej se za poslední tři týdny zvýšil o 25 procent, roste odbyt této značky také v plechovkách. "Prodej se ve srovnání s loňským rokem ztrojnásobil," uvedl manažer značky Boris Rajdl. Na prodej v plechovkách navíc nemá takový vliv počasí. Během června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Podle Rajdla je zájem o plechovky zejména v pohraničí. Cizinci si ústecké pivo mohou vychutnat i v zahraničních prodejnách. Export zlatého moku vzrostl v prvním pololetí ve skupině Drinks Union o 40 procent. Meziročně tak firma zvýšila výstav o šest procent na 131 440 hektolitrů. Nejvíce společnost vyváží pivo do Německa, Velké Británie a Austrálie.

Drinks Union sdružuje pivovar v Krásném Březně a Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře. Celkem loni sládkové ve skupině vyrobili 707 500 hektolitrů piva.

Podíl DU na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba pět procent. Hlavními akcionáři DU jsou s padesátiprocentními podíly Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ve skupině na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřují ke sloučení.

Prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o 10 až 25 procent. Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen roste odbyt této značky také v plechovkách. (Ústecký deník)


Pivovar Tatran, s.r.o. Poprad plánuje v tomto roku predať približne 100 tis. hektolitrov (hl) piva. Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Pavla Bekeša sa spoločnosti zatiaľ tento plán darí plniť. Minulý rok vyrobil Pivovar Tatran 113 tis. hl piva. "V decembri minulého roka spoločnosť zrušila niektoré značky pre obchodné reťazce, pretože boli pre ňu ekonomicky nevýhodné," uviedol pre SITA generálny riaditeľ. Ako dodal, ide o ročný objem približne 20 tis. hl piva. Tento výpadok Pivovar Tatran zatiaľ podľa neho nedokáže nahradiť.

Zvýšenie spotrebnej dane z piva v minulom roku má podľa Bekeša významný dopad na slovenský trh s pivom. "Spotreba piva jednoducho klesla," skonštatoval Bekeš. Deklarovaný 16-percentný pokles spotreby piva je podľa neho v skutočnosti ešte vyšší. Ďalšou príčinou poklesu spotreby slovenských pív je podľa Bekeša presadenie českých značiek na tuzemskom trhu. "Spotrebná daň vzrástla, ceny vzrástli a niektoré pivovary, ak chcú ostať na slovenskom trhu, predávajú úplne dumpingovo niektoré značky pív," uviedol P. Bekeš.

Pivovar Tatran v súčasnosti zamestnáva 96 ľudí. Okrem výroby a predaja vlastného piva rozšíril Pivovar svoje aktivity aj o veľkoobchod. Momentálne Pivovar Tatran spolupracuje s pivovarmi Krušovice a Staropramen. V máji rozšíril Pivovar veľkoobchod aj o alkoholické a nealkoholické nápoje a vína. Pivovar v Poprade začal vyrábať nové, osemstupňové pivo Edelman. Popradský Pivovar s ním chce expandovať do regiónov Rožňavy, Revúcej, Trebišova, Šiah, Banskej Štiavnice, Prievidze, Topoľčian a Handlovej. (Orange)


Janáček patřil pivařům

[středa, 22. září 2004]

Uherský Brod Pivní slavnosti, které se konaly v areálu pivovaru Janáček, patřily k největším lákadlům uplynulého víkendu. O tom, že pěnivý mok už zdaleka není pouze doménou hospody a chlapů, svědčily desítky rodin s malými dětmi, které se na akci vypravily. M imo samotného piva všech druhů je přilákal bohatý kulturní program, jenž na oba dva dny organizátoři připravili. Zlatým hřebem programu však bylo finále soutěže pivních part, organizované pivovarem a Slováckými novinami. " Do finálového klání postoupily tři party, které se tady dnes v nejrůznějších disciplínách utkají o ceny. Těmi asi nemůže být nic jiného než několik sudů piva," vysvětlil před zahájením akce Miroslav Bezdíček, moderátor akce.

Soutěžící museli absolvovat několik disciplín, které si co do náročnosti nikterak nezadaly s těmi právě probíhajícími na olympijských stadionech. Pětičlenné party měly za úkol, mimo klasických pivních klání ve vypití piva na ex či nejrychleji načepovaných půllitrů ( v Brodě pojmenovaných Vypni klapku a Pingl roku), také přemístit na určitou vzdálenost v co nejkratším čase sud piva nebo složit ódu na pivo. Právě posledně jmenovaná disciplína si zasloužila neskrývané uznání návštěvníků. S básnickým přednesem slavil největší úspěch Aleš Lenhart, jinak kytarista zlechovské kapely Foor, který ódu na pivo okořenil dokonalou imitací exprezidenta Václava Havla. Právě kapela Foor se stala také celkovým vítězem soutěže a od pivovaru Janáček získala čtyři sudy pěnivého moku. " Co s ním uděláme? No, odvážně se s ním utkáme," svěřil se při vyhlašování výsledků Aleš Lenhart, zároveň kapitán pivní party Foor. (Zlínské noviny)


Radegastův rej na Pustevnách

[úterý, 21. září 2004]

Pivovar Radegast, který je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v zemi, si letos připomíná již 34 let, kdy zde byla uvařena první várka piva. Jako předzvěst velkých oslav, které proběhnou za branami pivovaru o týden později, je již na tuto sobotu připraven pro celé rodiny na vrcholu Pusteven Radegastův rej. Program se bude odehrávat na dvou místech - u lanovky a u sochy boha Radegasta, jehož má nošovický pivovar ve svém logu. "Měla by to být oslava konce léta pro celé rodiny se spoustou zábavy, hudby, soutěží a samozřejmě skvělým pivem," uvedl včera manažer značky Milan Gába. Dospělí se mohou těšit například na běh s partnerkou na zádech, hod pivním táckem do bečky, skoky v bečce piva a mnoho dalších lahůdek. Komu se nebude chtít chodit pěšky, může využít kyvadlovou dopravu dvěma žebřiňáky. Vstup je zdarma a nikdo se v zemi boha hojnosti Radegasta nebude mít šanci nudit, slibují organizátoři. Již o týden později, v sobotu 18. září, pak otevře Pivovar Radegast již podruhé své brány u příležitosti Radegast dne. Stejně jako loni uvařili právě pro tuto slavnostní příležitost v Radegastu speciální kvasnicové pivo, o které bývá obrovský zájem. "Loni jsme přichystali pětatřicet hektolitrů a všechno se vypilo. Letos už dozrává ve sklepení padesát hektolitrů," připomíná Kaňák. V loňském roce zavítalo na Den Radegastu téměř devět tisíc návštěvníků, kteří během slavností vypili 24 tisíc piv. Zdejší pivovar se tak rozhodl oslavou konce léta pro příznivce dobrého piva a dobré zábavy založit novou tradici. "Uvidíme, zda bůh hojnosti Radegast letos přiláká do své bašty příznivců více," dodává Gába. (Moravskoslezský deník)


Prodej nealkoholického piva Radegast Birrel, které vyrábí nošovický pivovar Radegast ze skupiny Plzeňského Prazdroje, se v prvních pěti měsících zvýšil proti plánu o 30 procent. "Zvyšování prodeje pokračovalo i v letních měsících," sdělil mluvčí společnosti Alexandr Bechtin. Loni vyprodukoval pivovar téměř 133 000 hl Birrelu. Nealkoholické pivo vykazuje trvalý růst prodeje i bez marketingové podpory. Podle Bechtina je to dáno změnami životního stylu spotřebitelů, ale i jeho chuťovou kvalitou. Na výrobu nealko piva používají sládkové speciální kvasnice, které neprodukují alkohol. (Právo)


Holba v září 2004

[úterý, 21. září 2004]

Muzeum ukazuje historii značky Holba

Milovníci piva, kteří se chtějí něco dozvědět o jeho historii, mají jedinečnou příležitost ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Expozice, která potrvá do 28. listopadu, se koná při příležitosti 130. výročí založení pivovaru Holba v nedalekých Hanušovicích.

Autor výstavy Miloš Melzer rozdělil expozici do dvou částí. První za pomoci dobových dokumentů mapuje vývoj pivovarnictví od udělování práva várečného ve 14. století po současnost. Druhá část seznamuje návštěvníky muzea s výrobou piva a její součástí je výstava historických rukodělných nástrojů. "Exponáty nám poskytly pivovary holdingu Holba, Litovel a Zubr Přerov. Další část pochází z muzejních sbírek a archivu," řekl Melzer.

Hanušovický pivovar je v současné době na Šumpersku jediným podnikem svého druhu. Pivo se v něm začalo vařit koncem roku 1874 a pivovar díky ekonomické síle skoupil během let ostatní výrobny pěnivého moku v regionu, prohlásil autor výstavy. (iDnes)

Soutěžící osvěžovalo pivo

Bohatým programem plným soutěží, nejrůznějších atrakcí, hudby, ale především pěnivého moku oslavil v sobotu 130. výročí založení hanušovický pivovar. Letní počasí jako stvořené pro osvěžení zlatavým nápojem přilákalo v sobotu na nádvoří pivovaru na pět tisíc návštěvníků. Některé z nich dopravily zvláštní historické vlaky, které pendlovaly mezi Šumperkem a Hanušovicemi. Pro cestující bylo překvapením, když těsně před cílem cesty vlak přepadli ozbrojení desperáti z Divokého západu, kteří se pokusili unést jednu z cestujících. Vše ale dobře dopadlo a pistolníci se spokojili s výkupným v podobě několika sudů piva. Velkému diváckému ohlasu se těšily především soutěže v různých pivních disciplínách, ale také výstup Pepina a paní sládkové na pivovarský komín, odkud mávali davům na nádvoří. Zejména pánové si pak vychutnali boj čtveřice odvážných mladých dívek při zápasech v bahně. "Stále plno bylo i ve vojenském ležení, kde členové Červeného mušketýrského klubu Generála Bannera předváděli střelbu z mušket a děl, ražbu mincí a odlévání kulek. Nejen muže pak přitahovala expozice motorek,"pochvalovala si zájem návštěvníků mluvčí pivovaru Hana Matulová. Ve večerním bloku plném rockové hudby se návštěvníci dočkali i vítaného překvapení. V Hanušovicích zazpívala své hity rocková legenda kapela Olympic. "Přijeli jsme se podívat, protože máme rádi pivo a takovou příležitost jsme si nemohli nechat ujít. Výborně jsme se bavili,"nechal se slyšet jeden z návštěvníků, třicetiletý Aleš ze Šumperka, který dorazil s celou skupinou přátel. Program uzavřel velký ohňostroj. (Olomoucký den)

Medailové ryzí pivo i hor

Pivo HOLBA každoročně obhajuje svou vysokou kvalitu a prvotřídní chuť v prestižních degustačních soutěžích. Medailovým premiantem je Holba Šerák, vlajková loď pivovaru. Jeho stabilně vysokou kvalitu potvrzuje 12 medailových ocenění získaných v posledních pěti letech.

***

Holba Šerák

Stříbrná Česká pivní pečeť 2004

Zlatý pohár PIVEX

- pivo roku 2003

Vítěz pivní ligy 2001

3. místo v kategorii pivo roku 2001

3. místo Cena českých sládků 2000

Vítěz pivní ligy 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 1999

Holba Prémium

Zlatý pohár PIVEX

- Certifikát kvality 2003, 2002

Holba Classic

Stříbrná Česká pivní pečeť 2000

Bronzová Česká pivní pečeť 1999

(Právo)

Zatopilo se před více než stoletím

Historie každého pivovaru začala dávno předtím, než byla v jeho zdech uvařena první várka. Na samém počátku stálo objevení lahodného nápoje s nízkým obsahem alkoholu z obilného sladu, vody a chmele. Jedinečnost zlatého moku si uvědomoval také mladý sládek Josef Müllschitzký, který v roce 1874 založil moderní parní pivovar v Hanušovicích, v části nazývané Holba. Již 28. prosince téhož roku mohl v nově dokončeném provozu koštovat první várku hanušovického piva.

V překrásném prostředí podhůří Jeseníků se začalo vyrábět jedinečné pivo, jehož oblíbenost se rychle šířila do okolních krajů, a tak produkce narůstala. Zatímco v prvním roce vyrobil hanušovický pivovar necelých 16 000 hektolitrů, ve 30. letech dosáhl jeho výstav 108 tisíc hektolitrů, a stal se tak třetím největším na Moravě. I když produkce během dvou světových válek znatelně klesla, přečkal pivovar toto těžké období bez přerušení provozu. V novodobé historii pivovar navázal na svou dlouholetou tradici. Nyní vyrábí téměř půl milionu hektolitrů piva ročně. (Právo)

Když vařit, tak jen z nejlepšího

Kvalitu i chuť piva HOLBA neovlivňuje jen mistrovská práce sládka a technologie výroby, ale především použité suroviny. Morava je domovinou vyhlášených moravských ječmenů, z nichž se vyrábí prvotřídní slad. Ten dává ryzímu pivu z hor Holba tradiční plnou chuť. Zdrojem hořkosti, která vybízí k dalšímu doušku piva, je chmel. Ne nadarmo je tato, pro pivovarnictví nenahraditelná plodina označovaná jako zelené zlato. Hanušovický pivovar vaří pivo z vybraných chmelových odrůd především domácí produkce, k nimž patří například žatecký poloraný červeňák. Chuť i kvalitu hanušovického piva významně ovlivňuje také podzemní pramenitá voda, kterou pivovar získává z vlastního pramene přímo v areálu pivovaru. Díky nízkému obsahu solí je srovnatelná s vodou kojeneckou a svou tvrdostí je pro výrobu piva vynikající. (Právo)

Pivo spjaté s přírodou

Hanušovický pivovar HOLBA leží uprostřed malebné přírody v podhůří Jeseníků. Vyrobí téměř půl milionu hektolitrů piva ročně a patří k desítce největších pivovarů v České republice. Přesto si areál pivovaru zachovává svůj jedinečný přírodní kolorit a romantickou atmosféru, kterou umocňují pivovarské rybníky a zákoutí se vzrostlou zelení. V pivovaru se nacházejí rovněž zdroje mimořádně kvalitní pramenité vody. Ta se čerpá z hloubkových vrtů i zásobuje výrobu.

Své výjimečné polohy v horách pivovar nejen využívá, ale sám se také aktivně podílí na zachování ekologické rovnováhy krajiny. Ochranu životního prostředí vnímá jako závazek k dalším generacím. (Právo)

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Jeseníkách se daří nejlépe. Pašijový týden přinesl stylové vítání jara s HOLBOU. V hospodách se pilo, hodovalo a z výher se radovalo. Jaro přineslo soutěž a se soutěží vzrostla i žízeň. První dubnový den pospíchali milovníci ryzího piva z hor do svých hospůdek za aprílovými žertíky. Zásluhu na tom, že je u piva stále veselo, má Holbyáda. S ní do hospod každoročně přicházejí pivní hry, spousta zábavy, lákavé výhry, ale také týmový duch a nová přátelství. Především v létě se zapotí při poctivé práci Horská pivní záchranka, která přináší spasení všem žíznivým. Zkušené týmy zdatných horalů vyrážejí do terénu s batohy plnými chlazené Holby. Dobrý nápad a jeho praktické využití oceňují v tomto případě nejen pivaři. (Právo)


Pivovar slaví už 111. narozeniny

[úterý, 21. září 2004]

Litovel je město s velkou pivovarskou tradicí.První zmínka o vaření piva pochází z roku 1291, kdy městu udělil Král Václav II. právo mílové . Z historických pramenů víme, že ve městě bylo 57 právovárečných domů. Postupem času měšťané zjistili, že je výhodnější soustředit výrobu do jednoho místa, a tak byl v roce 1750 zřízen společný pivovar v Šerhovní ulici. Objem vyrobeného piva brzy nestačil místním poměrům, a proto byl v roce 1814 postaven nový Měšťanský pivovar. Byl pod německou správou stejně jako celá Litovel.

Koncem 19. století docházelo v Litovli k národnostním střetům. Moravští vlastenci reagovali na tlak ze strany německé menšiny otevřením Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli dne 12. listopadu 1893. Tato událost významně posílila postavení moravské části obyvatelstva v regionu . Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil. Pivovar velmi dobře prosperoval a svým velmi dobrým pivem postupně vytlačil pivo vařené v německých pivovarech.

Vážený pane Josefe Svozile,

úvodem dopisu přijměte ty nejsrdečnější pozdravy litovelských pivovarníků minulých i současných generací. Když jste před 111 lety zrealizoval svůj sen - založit ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, dal jste tomuto kraji nejen symbolický impuls a smysl. Do úrodné Hané jste zasadil podnik, který nejlépe charakterizuje tuto zemi. Prokázal jste, že se za svou identitu nemůžeme zasazovat pouze kulturně a politicky, ale že je nezbytné nutné za ni bojovat také hospodářsky. Tato myšlenka platila obecně v r. 1893, kdy byl pivovar slavnostně otevřen a platí i dnes po 111 letech , kdy se pivovar rozvinul do současné krásy. Vy jste jezdil prosazovat zájmy lidí naší země jako říšský poslanec do Vídně a my se dnes budeme snažit naše zájmy hájit v evropském společenství v Bruselu. Vám se to tenkrát podařilo a my musíme jen doufat, že naši zástupci budou právě takoví ryzí jedinci, jako jste byl Vy. Celý Váš život charakterizují Vaše slova, která jste pronesl před smrtí ke své četné rodině: "Hleďte si více cti než prospěchu".

Vaše započaté dílo nemělo nikdy na růžích ustláno. Pivovar prošel složitým 20. stoletím - dobou světových válek a krizí, dobou, kdy nebylo přáno zpracovatelskému potravinářskému průmyslu a jeho rozvoji a v neposlední době obdobím , ve kterém nyní vládne bezohlednost, kuplířství a opravdové hodnoty jsou vykázány na okraj společnosti. Pivovar v Litovli v těchto složitých obdobích nikdy nepřestal vařit pivo (na rozdíl od mnohých jiných) a jeho směr rozvoje určovaly vždy české mozky a ruce. Proto se také v Litovli vařilo a dodnes vaří pivo z nejkvalitnějších surovin zdejšího úrodného kraje. Používají se klasické technologické postupy, které tvořily celé generace litovelských sládků. Jsou to náročné postupy, které dělají české pivo českým pivem. Tedy pivo, které má svůj charakter v chuťové plnosti, lahodné hořkosti a v přirozené barvě s přirozeným řízem (bez umělého sycení CO2 ). Právě takto poctivě vařené litovelské pivo získalo řadu ocenění a uznání na celostátních anonymních degustacích doma i v cizině. Získalo si řadu příznivců a spotřebitelů na domácím i zahraničním trhu. A to je to nejdůležitější.

Pane Svozile, za 111 let se pivovar neustále rozvíjel a vyrostl až do dnešní krásy, kterou obdivují návštěvníci z celého světa. Jsou to lidé různých profesí, kultur a zaměření. S úctou a pokorou pivovar rozvíjíme a budujeme jako Vaši pokračovatelé a naplňujeme tak Váš odkaz, se kterým jste tento pivovar počátkem 90. let 19. století zakládal. Tímto dopisem Vám chceme my sladovníci, pivovarská chasa, spotřebitelé a přátelé litovelského piva poděkovat a věnovat Vám zaslouženou vzpomínku.

Za výše jmenované s hlubokou úctou

Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel a.s. (Web Litovel)


Pivovar připomene básníka a kněze

[pondělí, 20. září 2004]

Svoji pamětní desku bude mít od poloviny září v průčelí pivovaru v Černé Hoře známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení je naplánováno na odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bude první akcí letošních svatováclavských slavností. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. "Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst," říká generální ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Desku připomínající svoji osobu bude mít na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž černohorský pivovar zachránil před úpadkem. "Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu," podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka bude upomínková deska odkryta 16. října.

V mezidobí slavnostních aktů čeká na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjede z nádraží Českých drah v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. " Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu," slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti bude moci posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech. Kvůli nepříznivému počasí je pivovar v Černé Hoře oproti minulému roku zatím čtyři procenta ve ztrátě. Pokud ovšem bude babí léto panovat až do konce září, podaří se úspěch loňského roku dotáhnout. (Rovnost)


Pivaři nedají na desítku dopustit

[pondělí, 20. září 2004]

Ředitel pivovaru Černá hora a prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek tvrdí, že od výroby levných a nekvalitních piv do velkých obchodních řetězců je jen krůček k uzavření výroby. Kdo vyrábí neznačková piva, která jsou ke koupi ve velkých plastových lahvích? Jde o doplňkovou výrobu velkých pivovarů nebo existují výrobci takových moků? Pivo v plastových lahvích dodávají na trh malé i velké pivovary, které mají tuto produkci jako doplněk. Celkový prodej je u nás ovšem minimální. Vyváží se především na polský trh. I když Poláci umějí ocenit kvalitu piva, co se týká pití z plastu, jsou to barbaři. Na etiketách často bývají jen omezené údaje o výrobci, přestože to odporuje zákonu.

Které pivovary taková piva vyrábějí?

Nepřísluší mi, abych je jmenoval. My podobná piva nevaříme. Jsou levná cenou, obalem a především kvalitou. Nemáme důvod vyrábět takzvaně kvalitativně upravený produkt, aby odpovídal požadavkům obchodního řetězce. Jakmile do kruhu spadnete, ohrozíte ostatní své výrobky, které zákazník může považovat za nekvalitní. Jde o začátek konce pivovaru. Téměř každý, kdo začal levná nebo nekvalitní piva vyrábět, skončil.

Je ekonomicky reálné prodávat lahev piva za tři koruny, jak to někdy činí velké obchodní řetězce?

Není. Při prodeji piva se používají dumpingové ceny. Nedávno jsem viděl lahev za korunu devadesát. To už odporuje zdravému rozumu. Náklady na výrobu půllitru desetistupňového piva jsou podstatně vyšší. Korunu dáte jen za etiketu, korunku a umytí láhve. Vezměte v úvahu, že při výrobě jednoho piva spotřebujete kolem deseti litrů vody. Když promítnete daně, dopravní náklady a mzdy, pak by nebylo za co nakoupit suroviny a energie.

Máte ale výjimku ze spotřební daně.

Ano, ale ta platí také v dalších zemích EU, pokud pivovar splňuje příslušné podmínky. Německo má téměř osm set malých pivovarů, zatímco u nás jich je pouze třicet šest.

Jste prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů. Budete jezdit lobbovat do Bruselu?

Pokud chceme přežít, není jiná možnost. Patříme mezi malé výrobce, kteří se dokázali organizovat nadnárodně. Mezi členy patří Německo, Švýcarsko, Česká republika a Polsko. V červenci přistoupil anglický a rumunský svaz a jednáme s dalšími.

Perou se nadnárodní pivovarnické skupiny o malé výrobce? Jsou tlaky na převzetí vašeho pivovaru?

Žádná pranice o vstup na český trh se již nekoná. Rozhodující podíl našich pivovarů už zahraničního partnera má. My jsme oslovující nabídku nedostali a rozvíjíme se dál jako česká firma.

Za kolik jste pivovar koupil a kolik jste investoval?

Ve veřejné dražbě v roce 1996 jsme nabídli sto deset milionů korun. Dalších dvacet padlo na vyrovnání úvěrů. Skutečnou hodnotu jsme podstatně přeplatili. Tehdy zde byla moderní pouze kotelna a linka na plnění sudů. Zatím jsme celkově investovali více než dvě stě milionů.

Jak jste koupi financovali?

Úvěrem přes Investiční banku. Kdysi to byla poměrně pozitivní banka, ale na konci devadesátých let již patřila k likvidátorům českého průmyslu. Sazby úvěrů se běžně pohybovaly kolem dvaceti procent. Po přechodu k jiné bance jsme získali o třetinu výhodnější podmínky.

Kromě pivovaru vlastníte se synem firmu na výstavbu kulturně-sportovních center. Je o takové služby na venkově a v malých městech vůbec zájem?

Ano, životní styl se mění. Lidé chodí nejen do hospody, ale také navštěvují saunu nebo posilovnu. Vždy ovšem existuje skupina, pro kterou je každá změna negativní.

Jak se vám jedná se starosty? Čekají na úplatky, aby dali stavbě zelenou?

Se samosprávou velkých i malých obcí máme dobré zkušenosti. Horší to bývá se státní správou, například stavebními úřady. Ale podplácet nepotřebujeme. Spíše obráceně. Dnes je několik měst a obcí, které by měly zájem, abychom u nich investovali.

Vyrábíte také pivo s medem. Prý jste koupili výrobní technologii od místního hospodského.

Nekoupili, ale s majitelem malého pivovaru v Senticích jsme se dohodli, že budeme používat jeho užitný vzor, kterým má ochráněno přidávání medu do varného procesu. Jeho působením vznikne čtrnáctistupňový pivní speciál.

Kolik za používání licence platíte?

Máme dohodu s majitelem o ocenění. U nás se speciální piva neprodávají ve velkých objemech. Pivař nedá dopustit na svoji desítku, kterou pil vždycky. Speciály jsou stále na okraji zájmu, ale jejich produkce se zvyšuje a obliba ve světě roste.

Vedle piva vyrábíte stále více limonád. Na "limonádovém" trhu je menší konkurence?

Výrazná konkurence je všude. Limonády bereme jako doplňkový program, který pomáhá optimalizovat výrobu. Kdybychom vyráběli pouze pivo, neměli bychom provoz vždy naplno využitý.

Do limonád přidáváte chmel. Jak vás to napadlo?

Stále jsme přemýšleli, jak je odlišit. V pivu chmel působí jako surovina, která ovlivňuje chuťové buňky a pitný režim tak, že nemáte žízeň. Když ho přidáte do limonády, měla by také lépe zahánět žízeň. Spolupracujeme s jedním střediskem v Opavě, které pro nás vyvíjí a vyrábí sirupy. Vyladit chuť jednoho nápoje není otázkou týdne, někdy to trvá déle než rok.

Nechali jste si nápad patentovat?

Nemáme patent, ale užitný vzor. V Čechách jsme jediní, kdo takto vyrábí, a neznám ani jinou firmu na světě, která by do limonád přidávala chmelový extrakt.

Jiří Fusek (59) - Spolumajitel pivovaru Černá hora a prezident Českého a Evropského svazu malých nezávislých pivovarů podniká v pivovarnictví teprve osm let. Předtím se zabýval výrobou stavebních hmot. Na počátku devadesátých let vybudoval společnost DCD vyrábějící heraklit. Po čtyřech letech ji prodal zahraničnímu partnerovi. Pivovar Černá hora zaměstnává sto třicet pracovníků, vloni vyrobil 153 tisíc hektolitrů piva a třicet tisíc hektolitrů limonád. Roční obrat se pohybuje kolem dvou set milionů korun, zisk byl vloni pět milionů. Společně se synem vlastní Fusek společnost investující do sportovně-kulturních center. Největší zatím postavili v Přerově. Fusek je ženatý, má dvě dcery, syna a žije přímo v Černé hoře. Často ho doprovází černý kokr Honza. Řídí prý velmi poruchové Volvo. (Týden)


«« « Strana 762 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň