Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jedna z věcí, kterou jsou Češi po světě známí, je kvalitní pivo. Vyškov nadále zůstává jedním z míst, kde české pivo vaří.

Firma Czech Beverage Industry Company, která pivovar už téměř kompletně přebrala do svého vlastnictví, vnímá první čtvrtletí působení v pivovaru pozitivně. A hodlá dál rozšiřovat síť odběratelů.

Jestli bylo angažmá ve vyškovském pivovaru správným krokem, ukáže až delší období, ale situaci vidím optimisticky, přestože za sebou kvůli špatnému počasí nemáme zrovna dobrý červenec,“ uvedl výkonný ředitel vyškovského pivovaru Miloš Hrabák.

Jedním z důvodů jeho optimismu je skutečnost, že si pivovar nejen udržel stávající odběratele, ale dokázal získat i nové. „Rozšířili jsme síť odběratelů v Rusku a obnovili přerušené kontakty v Maďarsku. I u nás se dostáváme do nových hospod, které se buď k vyškovskému pivu vrací, nebo ho začínají nabízet jako doplňkové pivo,“ vyjmenoval nová působiště ředitel.

Změna vedení s sebou přinesla i mírný nárůst počtu pracovních míst. „Přijali jsem tři lidi do obchodního oddělení. Výrobní sekce zůstala co do počtu pracovníků zatím beze změny. Očekáváme ale, že jakmile výrobu rozšíříme, přijmeme další lidi,“ dodal k zaměstnanecké politice Hrabák.

Ani z pohledu zaměstnanců nedošlo s příchodem nového vedení k závratným změnám. „Pracovní podmínky zůstaly v podstatě stejné. Mohlo by být víc práce, ale to snad přijde. Snad bude firma prosperovat a my budeme mít jako zaměstnanci i vyšší odměny,“ vyjádřil svá očekávání zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Zařízení vyhovuje

Právě zahraniční zakázky by i podle jeho slov mohly nastartovat dobré časy pivovaru.

Modernizaci výrobního zařízení vedení vyškovského pivovaru neplánuje. „Jsme spokojení se stávajícím zařízením, takže žádné velké investiční akce v oblasti výroby neplánujeme. Výhledově nás čekají jen investice středního a menšího rozsahu,“ řekl ředitel.

Pivovar pod novým vedením zachovává staré tradice. Právě dnes tak propukne v okresním městě letní promítání. „Určitě chceme pokračovat v tradici poutí a koncertů pořádaných v prostorách pivovaru. Zrovna dnes otevíráme letní kino,“ lákal Vyškovany ředitel. Na rozvlněné plátno tak o půl deváté večer vpluje čtvrtý díl Pirátů z Karibiku.

Pokračování výroby piva v okresním městě i nabídky kulturních setkání vítají také místní. „Chutná mi a jsem rád, že pivovar přežil. Když přijdu do hospody, tak se jako první ptám, jestli točí vyškovské pivo. Budu mu věrný nadále,“ pochvaloval si třeba Josef Hutko z Hamilton.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: David Němeček

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/novi-odberatele-piva-jsou-i-z-ruska20110805.html


Společnost Budweiser Budvar si z Polska odvezla ocenění za nejlepší internetovou kampaň. Reklamní klání uspořádal polský marketingový časopis Marketing & Media Polska. Kampaň s názvem Drevny Kocur se skládá ze čtyř animovaných epizod a Budweiseru přinesla v Polsku kromě ocenění také navýšení prodeje ležáku o 70 %.

Marketingoví odborníci letos značku Budweiser Budvar odměnili druhým místem také na pražském reklamním festivalu PIAF, a to v kategorii nejlepší pivní reklama. Řadu ocenění za komunikaci získala v posledních letech i značka Pardál.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tereza Čapková

http://www.euro.cz/id/b62nbqf21s/detail.jsp?id=101716


Staropramen chce expandovat v Asii

[pátek, 5. srpen 2011]

Pivovarnická skupina StarBev chce expandovat se Staropramenem, který skupině patří od roku 2009, v Asii a dalších zemích. Plánuje tak udržet dvouciferný nárůst obratu v exportních zemích, kterého Staropramen dosáhl v roce 2010. Novinářům to dnes (4. 8.) při otevření nového návštěvnického centra v areálu pivovaru na pražském Smíchově řekl generální ředitel skupiny Alain Beyens.

Asie je lákává i pro další tuzemské pivovary. Před třemi lety začal vyvážet pivo do Číny Budvar a vozí jej i do dalších asijských zemí a například ve vietnamské Hanoji byla nyní otevřena první značková Plzeňská restaurace na asijském kontinentě.

Chceme vstoupit se Staropramen na trhy, na kterých dosud nejsme. Za druhé chceme prověřit naše stávající partnery a zaměřit se na to, zda v daných zemích jsou to ti nejlepší možní, případně si zvolit nové, jak jsme udělali ve Spojených státech nebo nedávno ve Velké Británii,“ uvedl Beyens k tomu, jak dvouciferný růst udržet. V USA a Británii StarBev podepsal dohody se společnostmi Spaten a Carlsberg, na jejichž základě bude Staropramen distribuován.

Poptávka po českém pivu je asi nejvyšší v historii a naším cílem pro následujících dvanáct měsíců je posílit náš tržní podíl v segmentu českého piva po celém světě,“ podotkl. K tomu poslouží nejen nová reklamní televizní kampaň, v níž skupina využije českou legendu o kněžně Libuši, ale i nové návštěvnické centrum, do něhož StarBev investoval zhruba 30 milionů korun.

Staropramen je nyní k dostání zhruba ve 30 zemích, mezi největší trhy patří Ukrajina, Švédsko, Rusko, Německo a Británie. V Rusku a na Ukrajině a také v Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku se vyrábí licenčně. Beyens nevylučuje, že licenční výroba se rozšíří do dalších pivovarů skupiny, například v Černé Hoře. „Řídíme se preferencemi spotřebitelů, například ve Spojených státech, kde spotřebitelé upřednostňují importovaná piva, pivo uvaříme tady a pak jej tam vyvezeme. Například na Ukrajině nebo v Rusku je situace jiná, tam by bylo složité Staropramen importovat, tam jsme se proto rozhodli pro místní výrobu. Záleží na spotřebitelích,“ míní šéf skupiny.

Pivovary Staropramen loni v tuzemsku a na zahraničních trzích prodaly 2,8 milionu hektolitrů piva, což bylo o sedm procent méně než v roce 2009. Licenční výroba piva značky Staropramen v zahraničí naopak meziročně vzrostla o 17 procent. Tržby Staropramenu klesly tržby meziročně o devět procent pod čtyři miliardy korun.

Celý český pivní trh loni klesl o sedm procent. „Rok 2010 byl vhledem k hospodářské krizi velmi složitý, ale teď jsme s vývojem tržeb spokojeni. Stejně jako v Česku v minulých letech byla situace stejně špatná i na ostatních trzích, nicméně v letošním roce vidíme v ČR i dalších zemí vývoj k lepšímu,“ dodal Beyens. Výsledky za celou skupinu ale zatím StarBev nezveřejnil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/staropramen-chce-expandovat-v-asii-687827


Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou, pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých... Tak uvádí Ottův slovník naučný. Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější... Jaká je historie plzeňského pivovarnictví ?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu. Co tomu ale předcházelo?

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany - právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě - Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O vyjímečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy na to se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“. Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka…

Václav Berka:

Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než 1 miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

Václav Berka:

My sice pořád používáme ty tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné receptury, to znamená kolik tam těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od toho roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý ten proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dneska máme on-line měřidla. Takže ten proces je daleko lépe pod kontrolou a my dneska můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden, je stejná jako várka za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou je to nové víno, ale my pivaři nebo pivovarníci, naší snahou je, aby to pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

Václav Berka:

Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala značku, právě s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Audiozáznam tohoto rozhovoru si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/917980


Ve Velkých Popovicích se chystají v neděli 7. srpna od deseti hodin na tradiční srpnovou pouť. K programu přispívá jako obvykle i místní pivovar, kde si můžete vyzkoušet své výtvarné dovednosti. Pivovar během pouti předá obci šek v hodnotě 300 000 Kč. Peníze pomohou místním dobrovolným hasičům, bezpečnosti dopravy v obci Velké Popovice nebo rozvoji turistického ruchu v Ladově kraji.

Návštěvníci pouti si otestují šikovnost v Kozlích dílnách umístěných před návštěvnickým centrem v dřevěné Kozlí hospůdce. S mottem „Kdo umí, umí“ si bude moct každý kutil vyzkoušet drátkování, potisk látek a další výtvarné dovednosti. Jako obvykle bude na dění v pivovaru dohlížet kozel Olda s kůzlaty.

Milovníci velkopopovického piva mají na pouti ideální příležitost dozvědět se zajímavé informace o jeho historii. Exkurze prostorů pivovaru jim přiblíží jak jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera, tak postup přípravy velkopopovického ležáku. Součástí prohlídky bude varna, nově také ležácké sklepy s ochutnávkou nefiltrovaného Kozla. Vyrazit na exkurzi lze každou půlhodinku.

Chuťové pohárky nepotěšíte pouze při prohlídce pivovarem. Po absolvování zábavných atrakcí jistě přijde vhod občerstvení v místní Kozlovně před branou pivovaru. I zde si můžete pochutnat na nefiltrovaném nepasterizovaném Kozlu. Jedná se o to nejlepší z nabídky pivovaru a čepuje se pouze ve třech restauracích v České republice. Kromě tekutého chleba tu nabízí i řadu vynikajících kulinářských pivních specialit, jako je například Pivovarský guláš nebo Popovické pečené koleno na černém pivě.

U příležitosti pouti obdrží obec Velké Popovice symbolický šek na částku 300 000 Kč. Peníze z pivovaru poputují například na doplnění výzbroje a opravu hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů v Lojovicích, na vybudování cesty pro pěší v údolí Daleška nebo na pořízení zpomalovacího semaforu a rychlostního radaru ve Velkých Popovicích.

Spolupráce pivovaru a obce není pouze jednorázovou záležitostí. K předání peněžitého daru došlo již v roce 2010. Podařilo se tak dostavět dětské hřiště nebo rozšířit cestu k hrázi rybníka. „Do rozvoje regionu investujeme dlouhodobě. Věříme, že tak pomáháme nejen lidem žijícím v obci, ale zároveň zpříjemňujeme pobyt návštěvníkům pivovaru,“ shrnuje dosavadní aktivity podporující Velkopopovicko manažer pivovaru Jaroslav Hacko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations


Tento víkend oslavil pan Alois Matýs, vážený občan Jakubovic a nejstarší hospodský v regionu své významné životní jubileum. Kromě příbuzných a sousedů mu popřáli také zástupci pivovaru Holba. Holbu totiž čepuje oslavenec ve své hospůdce u „ Matýsů“ už 70 let a jak sám potvrdil, až dosud řídí celý její provoz a každý den, kromě pondělka, tady vítá své štamgasty.

Řeznictví uzenářství a také hospodu otevřel v Jakubovicích už jeho otec a pan Alois brzy po svém vyučení živnost převzal, to mu bylo 18 let. „Tady v hospodě se uzavíraly všechny obchody – nakupoval jsem dobytek od místních farmářů a po zpracování masa pak prodával uzeniny. Vždy v neděli, když se chlapi vraceli z kostela, stavili se posedět, dali si hanušovické pivo a zároveň si odnášeli zásoby masa a uzenin na další týden. Dnes sem chodí na Šerák nebo si dát partičku karet,“ vykládá pan Matýs a ukazuje na staré karbanické stoly, vybavené speciálním šuplíkem na peníze a stojanem na pivo.

Mezi štamgasty patří především místní a myslivci z okolí. Jak napovídá interiér hospůdky, je pan Alois sám vášnivým myslivcem a že má stále dobrou mušku, potvrzuje i jeho poslední úlovek. „Na hony už pravidelně nechodím, ale narozeninového srnce na guláš jsem si střelil sám,“ s jiskrou v očích vyjádřil sympatický pan Alois, kterému by devadesátku nikdo nehádal a ze kterého stále čiší životní elán.

Celý život pracoval s lidmi a dodnes se na svoje štamgasty nedá dopustit. „Hosty vítám v hospodě s radostí, tak to bylo vždycky. Dnes to jsou vlastně mí přátelé, které rád vidím. Sedneme tady ke kulatému stolu a můžeme rokovat,“ říká s úsměvem pan Alois.

Pan Alois Matýs se narodil 1. srpna 1921 jako syn místního řezníka a uzenáře Aloise Matýse. Pochází ze 3 dětí a má syna a dceru. Je vdovec, celý život prožil se svoji rodinou v Jakubovicích, kde po celou dobu provozuje hospůdku „U Matýsů“, kterou znají všichni z okolí.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Zábava byla lákadlem, na které slyšeli návštěvníci Pouťového víkendu pod platany.

Ten se konal od pátku do neděle v letním areálu Belveder. „Přijela jsem sem, abych se trochu odreagovala. Chtěla jsem si poslechnout hudbu a protože jsem v areálu pivovaru, dát si taky nějaké to pivo. Prostě si to užít, a to se daří i přes ten otravný déšť,“ řekla Jitka Horáková z Písku.

Na programu byla jak hudba, vystoupila třeba kapela MySky z Milevska, která se dostala do finále soutěže Píseckej skřivan. Na návštěvníky v sobotu čekaly i různé soutěže, lidé si mohli prohlédnout i pivovar.

Konala se i burza sběratelů pivovarských suvenýrů a hasičská soutěž.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Ondřej Šmíd

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi_20110731_platan.html


Slavnosti Ostravaru letos nebudou

[pondělí, 1. srpen 2011]

Někteří lidé už o tom trochu spekulovali, až dosud však tuto zprávu nikdo nepotvrdil. Budou se letos konat oblíbené slavnosti pivovaru Ostravar? Deník se rozhodl zjistit jasnou odpověď. Ta zní: Bohužel ne.

Je to pro mě nejlepší festival, jaký se na Ostravsku koná. Mám to blízko, vstupné není vysoké, hrají kvalitní české kapely, které mám rád, a k tomu si můžu dát dobré kvasnicové pivo.

Těmito slovy hodnotí tradiční slavnosti pivovaru Ostravar Martin Palkovský z Ostravy-­Zábřehu, pravidelný účastník této akce. Na zprávu o tom, že letos se do areálu pivovaru na jednodenní festival plný hudby a piva nepodívá, reaguje s neskrývaným zklamáním. „Cože, letos slavnosti nebudou? Tak to mě opravdu hodně mrzí,“ říká Palkovský.

Podle Martiny Bučkové, manažerky značky Ostravar, změnilo plány pivovaru na pořádání vlastních slavností uzavření nového partnerství s festivalem Colours of Ostrava a s ním spojeným Festivalem v ulicích. Na těchto dvou souběžných čtyřdenních akcích se Ostravar čepoval letos poprvé, když vystřídal po devíti letech Radegast.

Tyto festivaly se konaly v polovině července, a slavnosti pivovaru konané na konci léta by tak byly třetí akcí podobného charakteru v průběhu necelých dvou měsíců. Proto jsme se rozhodli v letošním roce slavnosti pivovaru neorganizovat a místo nich pozvat všechny příznivce Ostravaru na Bazaly,“ vysvětluje Bučková.

Její pozvánka míří na amatérský fotbalový turnaj, který se uskuteční první zářijový víkend na stadionu na Bazalech. Ostravar tam uspořádá finále svého amatérského turnaje, kterého se v základních kolech zúčastnilo přes sto part z celého Moravskoslezského kraje.

Ve finálovém klání nastoupí dvanáct nejlepších týmů, které si to rozdají o unikátní fotbalový pohár Ostravar a finanční prémii třicet tisíc korun,“ doplňuje Martina Bučková s tím, že součástí této akce bude také doprovodný program, jehož obsah organizátoři upřesní v průběhu srpna.

Klasické slavnosti ale letos bude opět pořádat v Nošovicích Pivovar Radegast, který letos přišel o spojenectví s Colours of Ostrava. Radegast den se uskuteční už podeváté, a to v sobotu 10. září. Tuto tradiční akci každoročně navštěvuje přes dvacet tisíc lidí.

Letošní ročník se jmenuje Radegast svolává svůj kmen k překonání rekordů. Toto téma se bude prolínat všemi čtyřmi scénami umístěnými na různých místech v Nošovicích. Scény nabídnou vystoupení českých hudebních hvězd, adrenalinovou podívanou, ale i chlapské souboje,“ přibližuje Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Nošovičtí sládci uvaří u příležitosti Radegast dne také správně hořký nefiltrovaný ležák. „Detailně budeme o programu informovat v průběhu srpna. Už teď ale můžeme říct, že na fanoušky Radegastu čeká hned několik velkých překvapení,“ dodává Mareček.

Zdroj: Moravskoslezský deník | Autor: Martin Pleva

http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/slavnosti-ostravaru-letos-nebudou20110730.html


Staropramen změní firmu, která s ním bude obchodovat na britském trhu. Za dovoz, reklamu a distribuci bude nově zodpovídat dánský Carlsberg. Informoval o tom list Marketing Week.

Pátý největší výrobce piva ve světě začne Staropramen distribuovat od 14. srpna tohoto roku. V současné době dodává Staropramen do britských prodejen a restaurací britská divize skupiny AB Inbev.

"Spolupráce s Carlsberg UK by měla přispět k mezinárodnímu rozvoji naší vlajkové značky, kterou Staropramen rozhodně je," uvedl Alain Beyens, výkonný ředitel skupiny StarBev, která značku Staropramen v současné době vlastní a vyrábí.

Získáním Staropramenu zvýší Carlsberg svůj tržní podíl v Británii na 32 procent. Poté bude obchodovat již se třemi ze čtyř nejpopulárnějších zahraničních piv v Británii.

Podle průzkumu agentury CGA Staropramen představuje třetí nejpopulárnější čepované zahraniční pivo na britském trhu. Oblíbenější jsou pouze Tuborg a San Miguel.

O úspěch na britském trhu soupeří Carlsberg především s pivovary Molson Coors a Saab Miller, který v Británii mimo jiné prodává značku Pilsner Urquell.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autorka: Tereza Holanová

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=709005


Američan Andrew Stroehlein je pomerne nenápadný chlapík s vizážou intelektuála, do ktorého by asi nikto nepovedal, že jeho najväčším koníčkom je pitie piva, najmä toho belgického. Keď bruselský hovorca neziskovej organizácie International Crisis Group oslávil štyridsiatiny, vytýčil si nezvyklú úlohu. Ochutnať 40 belgických pív za 40 dní.

Nezvyklá misie teraz 43-ročného rodáka z amerického Morristownu v New Jersey natoľko uchvátila, že sa rozhodol ochutnať všetky pivá s nálepkou Made in Belgium. Ide však o beh na dlhú trať, belgických pív je zhruba 800. "Je to úloha na desať rokov, mám to naplánované od mojich 40 do 50 rokov," zveril sa pred časom denníku Wall Street Journal.

Po troch rokoch usilovného pitia piva sa Stroehlein priblížil k pivu s číslom 400, ktoré by mal touto dobou ochutnávať niekde v New Yorku. "Malo by to byť niečo belgického a zároveň amerického. Niečo ako Ommegang," upozorňuje na skutočnosť, že belgický pivovar Ommegang vyrába svoje pivá v americkom Cooperstowne v poriadnej vzdialenosti od svojej domoviny.

Spojené štáty Stroehlein, ktorý na internete prevádzkuje vlastnú stránku, kde hodnotí vypité pivá, za meku prevažne zlatistého moku rozhodne nepovažuje. Situácia sa tam podľa neho síce lepší, ale prevažujú mainstreamové pivá ako Bud alebo Bud Light. S Belgickom sa ale tamojšia výroba nedá vôbec porovnať.

"V Belgicku musíte cestovať do malých dediniek a miest, pretože inak sa k tamojším pivám nemáte šancu dostať. Niektoré malé pivovary vyrábajú len zanedbateľné množstvo piva," rozjíma Stroehlein nad romantikou, ktorú pitie piva v Belgicku prináša. Za najväčšie dobrodružstvo svojej misie považuje cestu do kláštora vo Westvleterene, kde pivo vyrába len pár mníchov. "Je to veľmi zložité, pretože tí mnísi sú šialení. Fungujú na úplnom opaku akéhokoľvek obchodného modelu. Musíte im zavolať a oni vám určia čas, kedy máte prísť a koľko zaplatíte," hovorí.

Do Westvleterenu Stroehlein zavítal len raz a tamojšie pivo k jeho najobľúbenejším nepatrí. Favoritov má ale Američan hneď niekoľko. "Záleží na ročnom období. V zime to je Achel Brune Extra a v lete Cantillon Gueuze," dodáva. V prípade prvého menovaného ide o krémové škoricové trapistické pivo a druhé je kvasnicové pivo vyrábané pomocou špeciálnych "divokých" pivovarníckych kvasníc.

Achel Brune Extra je však ďalšie z rady pív, za ktorým je potrebné podniknúť dobrodružnú výpravu. Vyrába sa v kláštore Achel v severnej časti Belgicka. Pri jednej z ciest Stroehlein uviazol so svojimi priateľmi na rozbahnenom poli. "Požičovňa áut, od ktorej sme auto mali, nebola stavom vozidla nijak nadšená, ale priviezli sme si Brune Extra, takže sa to vyplatilo," pochvaľuje si.

Všeobecne obľúbené belgické pivá nechávajú Stroehleina v kľude. Dojem na neho neurobil ani cenený Duvel, teda veľmi silné svetlé pivo. "Rozhodne to nie je môj favorit. Je v ňom príliš cítiť alkohol," tvrdí. V obľube má naopak Vedett, ktorý je obľúbený najmä medzi mládežou a má veľmi podarené etikety. "Vedett je rozhodne najlepšie belgické pivo plzenského typu (Pilsner) na trhu," uzatvára.

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/13/1283820/Za-tri-roky-ochutnal-400-belgickych-piv--chce-dalsich-400


Teplejšie počasie a rast vývozu pomohli nemeckým pivovarom zvrátiť v 1. polroku tohto roka doterajšie dlhé obdobie poklesu produkcie. Oznámil to tento týždeň Spolkový štatistický úrad.

Nemecko vyrobilo v prvých šiestich mesiacoch celkovo 4,946 miliardy litrov piva, čo medziročne znamená rast o 1 % a zároveň prvý medziročný rast za šesť mesiacov od roku 2007. "Jednoznačne sa na tom podieľalo počasie," povedal Jürgen Hammer zo štatistického úradu, poukazujúc na teplý apríl a máj, v ktorých sa dopyt zvýšil najviac.

Objem piva určeného pre domáci trh vzrástol za 1. polrok prvýkrát od horúceho leta 2006, keď sa v Nemecku konali Majstrovstvá sveta vo futbale. Produkcia pre domáci trh vzrástla medziročne o 0,2 %.

Aj keď priemerný Nemec stále ročne vypije okolo 120 litrov piva, čo na deň predstavuje zhruba jeden pohár, spotreba v posledných rokoch klesala. Dôvodom je rast popularity vína a iných nápojov. Situáciu aspoň čiastočne začínajú vylepšovať ostatné krajiny. Objem piva určeného na export, ktorý však predstavuje len asi 10 % z celkovej produkcie nemeckých pivovarov, vzrástol medziročne o 5,3 %. V prípade krajín mimo Európskej únie však vývoz vzrástol až o 13,6 %.

Zdroj: TASR | Reuters


O Chýnovu (původně též Chejnov) je známo, že je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci, kteří tu vybudovali tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad. V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou z více než ze dvou kilometrů vzdáleného rybníka a byla rozvedena sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenbergům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský. Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně (říká se že vynikající kvality) a jeho provoz se po znárodnění prý již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat. Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky, které dál chátraly.

Právě v srpnu letošního roku ale otevírá současný majitel malou předzahrádku s výčepem (zatím dováženého piva) s cílem vrátit pivovaru život. Otevření má sloužit i jako předzvěst před otevřením pivovarského klubu (na přelomu příštího roku). Stavte se u nás na jedno (nebo i na víc) za velmi velmi osvěžující cenu... Přispějete tím i na rekonstrukci této skvostné památky...

Dr.Valek, Walboria s.r.o.

Chýnovský pivovar: otevření předzahrádky s výčepem

[pi] 07:38 [permalink] [reaguj]


Slávu plzeňského pivovarnictví šíří už několik let po celém světě sládek Josef Krýsl. Nejenže pomáhá při stavbě minipivovarů, ale zároveň učí, jak správně pivo čepovat a starat se o ně.

Foto

Kde všude už jste pivo vařil?

Moje první zahraniční pivovary vyrostly ve Vietnamu. Tam jsem nebyl dodavatelem, ale sládkem a šéfmontérem v jedné osobě. Chvilku jsem se motal v Kalifornii a v severním Mexiku po pivovarech, které tam stavěly české a slovenské firmy. První vlastní dodávku do ciziny jsem měl do Kalugy v Rusku, shodou okolností se tam vyrábí škodovky a licenčně pivo Prazdroj. Další pivovar byl na Slovensku v Prievalech a potom následovalo Švédsko.

Máte na svém kontě nějaký obzvláště exotický minipivovar?

Asi největší kuriozitou bylo zpracování nabídky restauračního pivovaru do Palestiny pro jediný tamní pivovar. Jeho majitelé jsou křesťané, a proto mohou vařit a pít pivo. Vesnice se jmenuje Taybeh a je několikrát vzpomenutá v Bibli. Majitelé mě navštívili v Plzni, společně jsme byli v Chrámu chmele a piva v Žatci. Navštívili několik mnou postavených malých pivovarů. Byli nadšeni, tak uvidíme, jak to celé dopadne.

V České republice v poslední době vzniká jeden malý pivovar za druhým. Myslíte, že to bude pokračovat i nadále?

Perspektiva výstavby malých pivovarů je zatím velká, ale všichni cítíme, že za pár let přijde nasycenost trhu. Ta přinese určité oddělení zrna od plev. Mnoho lidí má představu, že vaření piva je pomocí moderní techniky snadná záležitost. Technologie samozřejmě využívají řízené procesy tak, aby várky byly vždy ve stejném standardu, ale zkušený sládek je pořád nutností.

Čím to je, že se pivaři dnes ve větší míře přiklánějí k malým výrobcům?

Myslím, že vznik minipivovarů, ale nejen jich, je vlastně reakce na globalizaci všeho, co je kolem nás. Mnozí si začínají chodit nakupovat výrobky k malým pekařům, řezníkům, zelinářům. Proto se najednou objevila obliba farmářských trhů. Určitá část lidí přestala věřit v kvalitu prodávanou v mnohých supermarketech.

Kolik pivovarů se u nás vůbec může uživit?

Česká republika má před sebou možná ještě dalších 60 až 80 minipivovarů, to je asi odhad, jaký jsem udělal po návštěvě Anglie, Belgie a USA. Kolik se jich udrží, nevím, že ale všechny, co vzniknou, to se předpokládat nedá.

Jak se změnila česká pivní kultura po pádu komunismu?

Myslím, že velmi razantně, konečně začíná být pivo, vyjma laciných dryjáků, vnímáno jako nápoj mající svou gastronomickou hodnotu, a ne způsob jak dopravit do krve nějaké to promile alkoholu.

Jaký máte názor na laciná piva, která se dovážejí především z Polska?

Jsou jasnou ukázkou toho, že pro určitou skupinu lidí, a zatím je jich málo, je jedno, co piju, hlavně když se motám. Nijak se tím dovozem neznervózňuji, protože se to mě a ani mých zákazníků netýká. Je to stejné jako s krabicovým vínem. Než bych si ho koupil, tak si víno raději odpustím.

Váš syn Petr je sládkem v plzeňském pivovaru Purkmistr, u jehož zrodu jste byl. Radíte mu v jeho práci?

Ve své sládkovské praxi v Purkmistru se velmi dobře vyprofiloval. Radit mu moc nemusím, ale diskuze vedeme neustále. Dá se říci, že naše spolupráce je profesně dána, a tak si máme každý den co říci. Pomáháme si, radíme se a občas s dalšími sládky vyjíždíme na zkušenou. Vařili jsme třeba v Anglii, v Belgii, ve Švédsku nebo na Slovensku.

Zdroj: Deník | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.denik.cz/ekonomika/plzensky-sladek-mozna-postavi-pivovar-v-palestine.html


Výběrová piva a pivní speciály "od Kocoura" znají hlavně pivní znalci z degustací a specializovaných pivoték. Piva se značkou Kocour jsou ale přístupná i v poněkud zastrčeném varnsdorfském pivovaru.

Foto

Produkce Kocoura se nese v duchu široké pivní rozmanitosti. Díky tomu tu narazíte na velmi pestrý sortiment, kde se spodně kvašené ležáky ocitají v drtivé menšině. Ať už jsou to piva typu IPA (India Pale Ale), APA (American Pale Ale) nebo třeba pšeničná piva Weizen, buďte si jistí poctivou technologií s důrazem na co nejbohatější projev piva ve sklenici.

A i když se pivovar Kocour snaží o pivo ve světovém kontextu, nedělá z něj cenově nedostupnou záležitost.

Pivovar Kocour má na Scuku první doporučující recenzi. Přečtěte si, jak na pivní průzkum do Varnsdorfu vyrazil Scukař Gerbill:

Na tenhle špendlík jsem fakt pyšný, stál mě totiž dost času a sebezapření. Varnsdorf není zrovna turistický tahák, notně otrhané pohraniční městečko by se skvěle hodilo jako kulisa hollywoodského postapokalyptického trháku a penzion, kde jsem se ubytoval, zase pro příští díl Varnsdorfského masakru motorovou pilou. Cestu do pivovaru jsem hledal pěšky pomocí navigace v mobilu a za asistence vietnamského trhovce, jinak bych totiž snadno zabloudil kamsi do pole, případně skončil v nejbližším německém lesíku.

Umístění v areálu bývalé keramičky skýtá každopádně spoustu možností pro rozvoj. Velkorysé vnitřní prostory byly rekonstruovány tak, aby podtrhly industriální ráz budovy, a přesto nepůsobí chladně. Středobodem pivnice je skvostná, v mědi vyvedená varná technologie, jíž sekunduje vymazlený bar a spousta drobných designových legrácek v interiéru.

Křídou psaná aktuální nabídka čepovaného piva čítala 8 kousků vlastní provenience a dvě piva z pivovaru Bergquell-Brauerei v blízkém lužickém Löbau.

Odhodlán ochutnat vše dostupné, aby se tak následný a neodvratitelný nocleh stal o něco snesitelnějším, začal jsem zostra svrchně kvašeným, 14º pivem IPA Samurai (0,3 l za 19 Kč) s nádherně hořkou a plnou chutí. To do mě klouzalo bezkonkurenčně nejlépe, a tak jsem se k němu během večera ještě několikrát vrátil. Jedenáctistupňové svrchně kvašené speciály EPA a APA (0,3 l za 19 Kč) také nezklamaly a připomněly mi mou první cestu do Anglie a historické setkání s pivy typu ale, které jsem tenkrát, coby sedmnáctiletý bloud, považoval za špatný vtip.

Chutě se mění a dnes jsem rád, že se tato piva sporadicky objevují už i u nás, konzervativní baště plzeňských ležáků. Patnáctistupňový polotmavý Ken, opět svrchně kvašené pivo, uzavřel kapitolu imperiálních piv k mé bezpodmínečné spokojenosti.

Pak už se zbývalo vrhnout na piva středoevropská, pšeničný 11º Weizen zrovna došel, a tak jsem přešel ke klasickým, 12º spodně kvašeným ležákům ve tmavé a světlé variantě (0,3 l za 15 Kč). Na cestu do hotelu a domů jsem ještě přikoupil pár lahvovaných kousků (v chladničce u baru mají slušný výběr lahvovaných piv), z nichž vyzdvihnu senzační nakouřený Weizen (0,5 l za 44 Kč), mimořádně zajímavé a chutné pšeničné pivo, jakých se moc nevidí.

Menu na A4 zastrčené ve fólii budilo dojem, že kuchyně je tu jaksi do počtu. Ani ve všech směrech průměrná obsluha neměla moc přehled o jídelním repertoáru a k pivům jsem dostal pouze tištěný výklad. I přes stručné menu kuchyně mé první dvě volby neměla, takže jsme se s obsluhou shodli na pečeném vepřovém koleně. Předvařené a dopékané kolínko (118 Kč) bylo nicméně výtečné, šťavnaté s křupavou kůrkou, doprovázené chlebem, nakládanou zeleninou a obligátní plnotučnou hořčicí.

Podnik považuji spíš za pivnici, takže slabší úroveň kuchyně lze tolerovat. Pokud bych jej ale mohl přenést někam do civilizace, přidat výkonnější servis a dobrou kuchyni, zřejmě by se stal mým oblíbeným útočištěm.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz | Scuk

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52352940-radikalni-pivni-osveta-v-ospalem-varnsdorfu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed


Zakázka přinese nová místa

[pátek, 29. červenec 2011]

Desítky lidí by mohly v nejbližší době v Hradci Králové získat práci díky stavbě pivovaru v gruzínském Saguramu.

Nová pracovní místa pro desítky lidí se v Hradci Králové vytvoří v nejbližší době.

Strojírenská společnost ZVU Potez a.s. totiž v uplynulém týdnu uzavřela kontrakt na dodávku pivovaru do Gruzie o kapacitě 600 tisíc hektolitrů ročně v hodnotě téměř 130 milionů korun.

Zajištění zakázky v požadovaných termínech vyvolá rovněž potřebu doplnění některých dělnických profesí, především kotlářů, zámečníků a svářečů,“ uvedl finanční ředitel ZVU Potez Michal Králík.

Pivovar vyroste ve městě Saguramo, zhruba dvacet kilometrů od hlavního města Tbilisi. „Náročný zákazník požaduje dodat zařízení do konce letošního roku tak, aby bylo možné během zimních měsíců provést montáž, zaškolení obsluhy a uvést zařízení do provozu od začátku dubna příštího roku,“ dodal Michal Králík. Společnosti se tak podařilo po předchozích dodávkách pivovarů do ruského Jakutska, bulharského Plevenu, gruzínského Natachtari a albánské Korci opět uzavřít smlouvu na dodávku kompletního investičního celku, při které dodavatel zajišťuje kompletní inženýring, výrobu, přepravu, montáž a uvedení zařízení do provozu.

Na této akci se bude podílet svými dodávkami řada hradeckých firem: při zpracování projektu vypomůže společnost DIO s.r.o. a při dodávce měření a regulace společnost ProjectSoft HK a.s.

Na místě byl při závěrečných obchodně technických jednáních i zástupce posledně jmenované firmy Tomáš Kulhánek, který Gruzii nenavštívil poprvé.

Rovněž i on potvrdil, že zájem gruzínských investorů o dodávky typicky českých technologií je značný. „Těší nás velký obchodní úspěch našeho dlouholetého obchodního partnera ZVU Potez. Jsme rádi, že po mnoha úspěšných zakázkách z oblasti automatizace velkých astronomických teleskopů, které nás podržely v období krize, se vracíme k pro ProjectSoft tradičním oborům z oblasti potravinářství, kde právě v pivovarnictví máme s řízením výroby piva dlouhodobé zkušenosti a vlastníme řídicí know-how. Věříme, že budeme dobře reprezentovat Českou republiku,“ sdělil Deníku Tomáš Kulhánek.

V současné době se Královéhradecký kraj dostal na druhou „nejlepší příčku“ v nezaměstnanosti. Lidí bez práce je v kraji jen 6,6 procenta. Lépe na tom jsou jen v Praze.

V našem kraji hodně nabírají zaměstnance ve Škodovce v Kvasinách. Ve větších firmách přes léto moc nové zaměstnance nyní nepřijímají, protože mají například letní odstávku provozu,“ uvedla Mária Paclíková z Úřadu práce v Hradci Králové.

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jan Pruška

http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zakazka-prinese-nova-mista20110726.html


Přerovský pivovar Zubr bude v sobotu 30. července 2011 hostit špičky evropského hokeje. Do pivovaru totiž zavítá nejbohatší hokejový klub Evropy SKA Petrohrad, který je v Přerově na dvoutýdenním přípravném soustředěním.

Tým SKA Petrohrad přivezl do Přerova zkušený trenér a místní rodák Miloš Říha, držitel titulu Trenér roku v KHL. Mužstvo zde zůstane až do 6. srpna a v rámci přípravného soustředění odehraje hned několik zápasů, mezi nimi také s Oceláři Třinec, jejichž dnes obléká odchovanec HC Zubr Přerov Martin Vojtek.

Kromě toho je pro hokejisty připraven i odpočinkový program, mimo jiné právě návštěva přerovského pivovaru. Miloš Říha je totiž přerovským patriotem a na Zubra nedá dopustit, proto svým svěřencům zprostředkuje i trochu osvěty. Do pivovaru se svým manšaftem zavítá tuto sobotu v 18 hodin. Na hráče SKA Petrohrad čeká prohlídka varny, nové stáčecí linky, navštíví sklep a ochutnají kvasnicové pivo přímo z tanků. „Jsme přece bojovníci, takže ZUBR je náš oblíbenec. Zavítat do pivovaru je určitě ta příjemná část našich příprav,“ vyjádřil Miloš Říha.

V týmu SKA Petrohrad působí kromě Čechů brankáře Jakuba Štěpánka a útočníka Petra Průchy například i Tony Martensson, Dmitrij Kalinin, Maxim Afinogenov nebo Alexej Jašin – všechno někdejší hokejisté z NHL. V kádru má Petrohrad také Jevgenije Arťuchina.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Experimentátoři se v poslední době stali z plzeňských pivařů. Neholdují už pouze světlé desítce, jako tomu bylo ještě před nedávnem, ale dopřávají si klidně pivo višňové, pšeničné nebo kokosové.

Jsem rád, že je teď k dostání tolik druhů piv. Mám rád ochucená. Ta se dřív sehnat nedala v podstatě vůbec. V současné době už to takový problém není,“ říká Plzeňan Martin Svaček.

Plzeňské hospody se zájmu zákazníků přizpůsobily a často mají na čepu hned několik druhů piva. „Čepujeme jich osmnáct. Od deseti po osmnáctistupňové. Kromě klasických máme i ochucené speciály, například limetové nebo malinové,“ sděluje provozovatel Řemeslnické besedy Vít Noha.

Ovocná piva lidé většinou ochutnají a pak se vrátí ke klasičtějším. „Čtyřicet procent piv, která vyčepujeme, jsou světlé ležáky. Ale některá ochucená se občas prodávají na jejich úkor. Například, když máme v nabídce belgické višňové, je o něj obrovský zájem,“ konstatuje Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Tady mají vždy čtyři druhy piv, které každý den obměňují. Na čepu tu jsou piva z malých pivovarů z České republiky, Německa a Belgie.

Foto

Stále více prý jde na odbyt také pšeničné pivo, které je běžné v sousedním Bavorsku. To potvrzuje i majitel Staré koruny Jan Šmrha. „Mezi hosty je velmi oblíbené. To platí i o jeho limetkové variantě, kterou nabízíme teď. Lidé, co chodí na pivo pravidelně, si dávají většinou klasickou desítku. Jiné druhy zkoušejí spíše mladší zákazníci,“ dodává. Vyzkoušet tu lze dvanáct typů piva.

Na netradiční druh zlatavého moku vsadila i nová plzeňská restaurace PI.JEZ.PI. „Čepujeme šest druhů včetně našeho svrchně kvašeného piva s příchutí hořkého pomeranče. O ně je největší zájem. Zákazníci jsou zvědaví a chodí ho ochutnávat,“ uvedla vedoucí Vendula Zlatníková.

Na klasiku zase spoléhají v restauraci Na Libušíně. Z pěti čepovaných piv jsou čtyři světlá. Výjimkou je polotmavé. „Je dobré mít více druhů. Chtěli jsme dát hostům na výběr,“ doplňuje Jiří Vitvera z restaurace.

Podle plzeňského sládka Josefa Krýsla je dobře, že hospodští výběr rozšiřují. „Vždycky je dobré mít možnost výběru a porovnání. Co člověk, to originální chuť. Je až s podivem, že vlna zájmu o různé druhy piva nedorazila už dříve,“ říká Krýsl. Podle něho speciální ochucená piva lákají spíše sváteční pijáky. „Pravidelní pivaři ovocná piva ochutnají a pak se vrátí ke své desítce nebo dvanáctce,“ dodává.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivari-experimentuji-piji-visnove-i-kokosove.html


Dvaašedesát let bez piva

[středa, 27. červenec 2011]

Nechce se ani věřit, ale letos je tomu 62 let, co je posázavské město Ledeč bez piva. Naštěstí jen bez piva vyráběného přímo ve městě.

Foto

Začátkem roku 1949, když se z důvodu hospodárnosti rušily malé provozy, byl také zrušen bývalý panský pivovar v Pivovarské ulici, v němž se pivo vařilo více než tři století. Poslední várka se zde uskutečnila v lednu 1949.

Stojí za připomenutí i to, že právo vařit pivo mělo město již o 200 let dříve, ale měšťanský pivovar na náměstí neodolal v 17. století konkurenci pivovaru panského a zanikl.

Jak pamětníci uváděli, voda k vaření piva se čerpala z hluboké studně ve vápencovém podloží přímo u pivovaru. Tak nejen voda, ale následně i ledečský zlatavý mok z bývalého panského pivovaru měl správný říz a lahodnou chuť.

Zdroj: Třebíčský deník | Foto: Jaroslav Švanda

http://trebicsky.denik.cz/podnikani/20110727pivo-f3b0.html


Ministerstvo dopravy ČR a Plzeňský Prazdroj usilují o větší bezpečnost na silnicích. Obě strany proto podepsaly memorandum o spolupráci na zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu na území České republiky. Plzeňský Prazdroj jako dlouhodobě odpovědný výrobce piva klade důraz především na prevenci problematiky řízení v opilosti. V rámci spolupráce poskytne BESIPu 1,2 milionu pivních tácků na téma nepřijatelnosti řízení pod vlivem alkoholu a osvětu v oblasti viditelnosti na silnicích.

O tom, že mezi hlavní problémy na našich silnicích patří řízení pod vlivem alkoholu a viditelnost chodců, vypovídají statistiky Policie České republiky, podle nichž např. za letošní první pololetí přibylo nehod zaviněných pod vlivem alkoholu o 7 procent. „Na viditelnost jsme pak spolupráci nasměrovali proto, že jde o nejsnáze dosažitelný a nejefektivnější způsob zvýšení bezpečnosti chodců. Reflexní materiál na oblečení je totiž vidět podle podmínek až na 200 metrů,“ říká vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Kateřina Budínová a dodává: „Memoranda se společností Plzeňský Prazdroj si velmi vážíme, protože rozšiřuje vějíř aktivit ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Jeden každý život, který se nám touto cestou společně podaří zachránit, má svou cenu.

Deklarace mezi Plzeňským Prazdrojem a Ministerstvem dopravy ČR, podepsaná na dobu neurčitou, zahrnuje v nynější etapě plány do poloviny roku 2012. Prazdroj bude distribuovat do více než 20 tisíc hospod a restaurací po celé České republice celkem 1,2 milionu pivních tácků s informací BESIPu o nebezpečí alkoholu za volantem a se sdělením pro chodce o nutnosti být dobře vidět v silničním provozu. Plzeňský Prazdroj přidal na pivní tácky odpovědnostní vzkaz „Alkohol za volant nepatří“, který umisťuje na všechny marketingové materiály, a také odkaz na stránky zabývající se účinky alkoholu na lidský organizmus, www.napivosrozumem.cz.

Dlouhodobě propagujeme odpovědnou konzumaci alkoholu, proto vítáme možnost spolupráce s Ministerstvem dopravy a BESIPem. Myslím, že právě pivní podtácky jsou velmi vhodným nástrojem ke komunikaci odpovědnosti přímo v místech konzumace piva. Nejedná se ale o ojedinělou aktivitu Prazdroje v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu. Mezi naše dlouhodobé aktivity patří například služba pro řidiče Promile INFO na zjištění zbytkového alkoholu v krvi. Doufáme, že veřejnost také vnímá odpovědnostní vzkaz „alkohol za volant nepatří“, který dobrovolně umisťujeme na všechny marketingové kampaně a reklamní materiály. Věřím, že spolupráce s Ministerstvem i BESIPem přiměje řidiče i chodce k větší odpovědnosti,“ uvedla k problematice Drahomíra Mandíková, ředitelka oddělení vnějších vztahů Plzeňského Prazdroje.

Novinkou je také spolupráce Ministerstva dopravy na již zavedené službě Promile INFO, kterou za podpory Plzeňského Prazdroje dlouhodobě provozuje občanské sdružení SANANIM.

Bezpečnost silničního provozu (BESIP)

BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách a preventivně informačními kampaněmi zaměřenými na všechny věkové kategorie účastníků silničního provozu. Aktuálně jsou připraveny dvě prázdninové kampaně BESIP. První z nich nese název „Je to na Tobě“ a zaměřuje se na problematiku alkoholu a drog za volantem. Snaží se s touto problematikou oslovit mladé lidi na letních hudebních festivalech. V druhé kampani se BESIP zaměřuje na řidiče motocyklů prostřednictvím výuky bezpečné jízdy na motorce a první pomoci na vybraných motosrazech. Od roku 2004 BESIP koordinuje přípravu vládou schválené Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem bylo do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu.

Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. S celkovým prodejem 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2010 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.

Zdroj: E-Auto.cz | PR

http://www.e-auto.cz/ostatni/ministerstvo-dopravy-podepsalo-s-pivovarem-memorandum-o-vetsi-bezpecnosti-na-silnicich.htm


Letní hudební festival Colours of Ostrava představuje další zářez pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která v Česku vlastní značku Staropramen či Ostravar. A právě Ostravar se stal pro letošní rok oficiálním pivem této události, na kterou přišlo kolem 25 tisíc lidí. Přitom ještě před rokem se tam točil konkurenční Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Podobně se Pivovaru Staropramen už loni podařilo přebrat festival Rock for People, který má z podobných akcí největší návštěvnost. Letos ho navštívilo přes 28 tisíc lidí.

Staropramen také letos sesadil ze Sázavafestu konkurenční Krušovice. "Sázavafest jsme v minulosti opravdu partnersky podpořili, letos jsme se rozhodli ve spolupráci nepokračovat, důvodem je právě strategie spojení s domácím regionem," řekla LN Kateřina Beute, PR manažerka Heinekenu, kterému Krušovice patří.

Infografika

Krušovice se však staly oficiálním pivem nového pražského festivalu Prague City Festival. Podle organizátorů festivalů probíhá mezi jednotlivými pivovary tvrdý boj, kdy se předbíhají v nabídkách a dodatečných službách, pivovarnické firmy dokonce festivaly i sponzorují.

Festival jako reklama

"O festival ze strany pivovarů rozhodně je zájem," řekl Jiří Sedlák, mluvčí Colors of Ostrava. I přes špatné počasí se na festivalech vytočí rekordní množství piva.

Například na festivalu Mighty Sounds se letos vytočilo přes sto tisíc piv, spotřeba překonala i loňský rok. Pivovary se na festivaly nezaměřují jen kvůli tisícům protočených hektolitrů piva, ale především kvůli marketingu.

Zdroj: Lidovky | Autor: Petr Švihel

http://byznys.lidovky.cz/boj-pivovaru-jak-si-rozdelily-letni-festivaly-f4s-/firmy-trhy.asp?c=A110726_125724_firmy-trhy_apa


«« « Strana 466 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň