Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovarům v Pardubickém kraji se letos dařilo. O značky Pernštejn či Otakar je větší zájem než před rokem a zvýšily i svoji produkci. Spolu s Rychtářem, který údaje o produkci nezveřejnil, jsou úspěšné i v soutěžích a jejich pivo zákazníkům stále chutná.

Foto

"Tyto informace bohužel s ohledem na konkurenci neuvádíme," řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Je pravda, že zatímco celý český pivní trh loni poklesl o 8 %, hlinecký pivovar zvýšil prodeje piva Rychtář o 18 % a jeho výstav se poprvé v historii přiblížil magické hranici 100 tisíc hektolitrů. A tak výjimečné výsledky se jen těžko dají zopakovat.

Úspěšnější proti loňsku je letos určitě jak pardubický Pivovar Pernštejn, tak Měšťanský pivovar Polička. "Pokud trend prodejů našeho piva nepoleví, uvaříme v tomto roce zhruba o 10 % piva více než loni," řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz. Loni vyprodukoval jeho pivovar kolem 64 tisíc hektolitrů piva.

Příčin vzestupu je podle něj víc. Od roku 2009 pivovar žádné pivo nepasteruje, od loňska ho skladuje v ležáckých tancích a při stáčení ve dvojité ochranné atmosféře dusíku a oxidu dusíku. Pitelnost piva tedy má přednost před jeho trvanlivostí.

Pardubice vyváží na Slovensko

Navíc mají v Poličce prodej piva non-stop, který využívá 42 % odběratelů, proto se může pivovar zaměřit při rozvozu na vzdálenější oblasti, jako jsou Brněnsko, Ostravsko či Praha. Ve hře je i motivace lidí. "Pokud prodáme minimálně pět tisíc hektolitrů piva za měsíc, obdrží každý pracovník za pivo nad tento limit odměnu," dodal Karel Witz.

Ředitel pardubického Pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička pokládá za příčinu vzestupu zvýšeného odbytu v roce oslav 140 let od založení pivovaru vyrovnanou kvalitu výrobků, větší zviditelňování pivovaru, nové etikety s novým logem a také značné personální posílení obchodního úseku.

Pardubičtí vyváží do zahraničí desetinu piv, nejvíc na Slovensko, nejdál do Dominikánské republiky. Obdobně jako na Slovensku má připravenou obchodní firmu na Ukrajině. Polička letos s výjimkou malé dodávky do Finska pivo neexportuje. Rychtář zamířil hlavně do Německa, Švédska a Itálie.

Pivo v nejbližší době nezdraží

Všechny tři pivovary prodají více sudového piva než v lahvích. V Pardubicích dokonce začali zkoušet dodávky v PET lahvích. "Pokud bude zachovaná kvalita a současný zájem o tyto výrobky, zahájíme dodávky," uvedl Jan Kvasnička.

Dobrou zprávou je, že pivovary v nejbližší době nehodlají zdražovat. "Jsou takové obchodní domy, které na nás vymáhají u lahvového piva minimálně 0,5 procenta zlevnění. Leč marně. Protože kromě povinného zvýšení cen, které bylo dané zvýšením daně od 1. ledna 2010 a od toho samého dne o jednoprocentní zvýšení DPH, jsme naposledy zvýšili ceny k 1. lednu 2008. Příští rok nechceme hýbat s cenami, raději zvýšíme výstav," uvedl šéf poličského pivovaru.

Ani Rychtář letos nezdražoval a v nejbližší době se ceny zvyšovat nechystá. V Pardubicích o zdražení uvažují, ale až po srovnání s vyššími cenami vstupních surovin a energií. Přesné datum však zatím nezveřejňují.

V kraji přibývá množství minipivovarů

O tom, že lidé rádi vyhledávají speciální chutě, svědčí vzrůstající počet minipivovarů v Pardubickém kraji. Už zavedené jsou v Medlešicích a Žamberku. Nový malý pivovar s chutným kvasnicovým pivem se objevil letos ve vesnici Žlebské Chvalovice nedaleko Ronova nad Doubravou.

Ve Svitavách začali čepovat tři nové druhy piv v Restauraci Na Kopečku. V areálu bývalého pivovaru v Dašicích na Pardubicku vaří ve vlastní varně Dašické pivo podle originálních receptur. V příštím roce vznikne nový minipivovar také v Litomyšli.

Letošní ocenění krajských pivovarů

Rychtář Hlinsko

Pivo České republiky 2011 - Rychtář Premium - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Rychtář Speciál - 2. místo

Sdružení přátel piva - Rychtář Speciál - 2. místo

Pernštejn Pardubice

Pivo České republiky 2011 - Klasňák - 1. místo

Zlatá pivní pečeť 2011 - Klasňák - 1. místo

Stříbrná pivní pečeť 2011 - Pernštejn Vilém 11° - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Pernštejn Granát 13° - 2. místo

Regionální potravina Pardubického kraje - Pardubický Taxis 14°.

Měšťanský pivovar Polička

Zlatá pivní pečeť - 10° tmavá Hradební - 1. místo

Bronzová pivní pečeť - 12° Záviš prémiový - 3. místo

Sdružení přátel piva - 11° Otakar světlý ležák - 3. místo

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený | Foto: Radek Kalhous

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-pernstejn-otakar-a-rychtar-uspely-v-soutezich-u-zakazniku-1g5-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111202_1694538_pardubice-zpravy_kol


Nedávno vyšel nový díl společenské pivní hry Chlastej - Návštěva pivovaru. Užijte si opravdovou zábavu, které neuniknete! Pokud nevíte co pod stromeček, tak tímto dárkem rozhodně potěšíte a hlavně pobavíte! Společně si pak můžete užít i silvestrovskou párty, která se s Chlastej rozhodně příjemně rozjede ;)

Hru si můžete objednat přímo na www.chlastej.cz , nebo v některém z partnerských obchodů

Nový díl Chlastej - Návštěva pivovaru

Poslanecký Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj zasedal na Vysočině. V tomto týdnu navštívili jeho členové havlíčkobrodskou Starou radnici i brodský pivovar.

Na Staré radnici proběhlo setkání se starosty z okolních měst a obcí. Diskutovali jsme takřka o všem,“ řekla poslankyně Jana Fischerová, která je také členkou výboru.

Po oficiální části se poslanci rozhodli navštívit Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pivovar, a. s. „Rozvinula se čilá debata. Poslanci se zajímali hlavně o provoz měšťanského pivovaru, například odkud bereme suroviny, kolik lahví v poměru k sudům se plní, sortiment piva a podobně,“ popsal místopředseda představenstva Jaromír Hlaváč.

Členové výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se nevyhnuli také ochutnávce havlíčkobrodského piva. „Musím říct, že mnozí z mých kolegů jsou odborníci na pivo, ale pivo Rebel ještě nepili,“ prozradila s úsměvem poslankyně Jana Fischerová.

Debata se na závěr otočila i k názvu Rebel. Jak vůbec vznikl?

V roce 1964 přišel do havlíčkobrodského pivovaru nový sládek Josef Bouda,“ vypráví Jaromír Hlaváč. „Ten po vzoru už tehdy značkových piv, jako byl třeba Regent, vyhlásil soutěž o název pro tmavé čtrnáctistupňové pivo.

Podmínkou bylo, aby byl spjatý s městem nebo významnou osobností. „Nápadů bylo mnoho, z toho vzešel jako vítěz Rebel. Protože v Brodě bydlel známý politik, novinář, ekonom a také samozřejmě rebel Karel Havlíček Borovský, propojení je jasné,“ doplnil kus historie Jaromír Hlaváč.

Název Rebel se časem stal značkou pro všechna světlá i tmavá piva z produkce havlíčkobrodského pivovaru.

Poslanci si v rámci návštěvy Havlíčkova Brodu prohlédli místo, kde se uplynulý týden boural panelový dům z osmdesátých let, i zrekonstruované Havlíčkovo náměstí.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autorka: Erika Nováková

http://www.vysocina-news.cz/clanek/poslanci-navstivili-brodskou-radnici-i-ochutnali-pivo-rebel/


Fajnšmekři, kteří si pochutnávají na nymburských speciálních pivech, mají o důvod víc, proč se letos těšit na Vánoce.

Foto

Nymburský pivovar přichystal mimořádnou edici a nabízí své nejsilnější a nejkvalitnější produkty v dárkovém balení. „Je to vánoční balení s názvem Postřižinské speciály. Obsahuje deset lahvových piv. Čtyři Něžné Barbary, tři Bogany a tři sváteční speciály, které vyrábíme pouze o Vánocích a Velikonocích,” vyjmenoval obsah balení ředitel pivovaru Pavel Benák.

Pro nezasvěcené: Něžný Barbar je relativně nový polotmavý zhruba třináctistupňový ležák. Bogan je světlý třináctistupňový speciál a sváteční speciál je dokonce čtrnáctistupňový. „Balení Postřižinských speciálů bude k dostání od 2. prosince jednak v pivovarském stánku na kraji areálu pivovaru a v prodejnách COOP Jednota,” řekl Benák.

Dnes je tedy první den, kdy by toto unikátní balení mělo být na trhu. Zajímavá inspirace pro vánoční nadílku...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/nb-pivo20111201.html


Pivovar Janáček zkusí vsadit na propagaci pivovaru názvem svého sídla. Jde o zásadní obrat kursu, neboť dosud byste zmínku o Uherském Brodě hledali na etiketě marně. Piva od Janáčka se dobře drží na Moravě i na Slovensku, dál už však jejich prodej vázne. Příčinou je podle zjištění pivovaru právě nejednoznačná značka.

Foto

Konzumenti, kteří nejsou z našeho kraje, si myslí, že název piva je odvozen od hudebního skladatele Leoše Janáčka. V Praze se našemu kolegovi dokonce stalo, že mu k točenému Janáčkovi donesli malou smetanu s tím, že je to akce „dva hudební velikáni“,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery, pod kterou pivovar spadá.

​Nyní tak bude etiketám nově dominovat právě název Uherského Brodu. „Věříme, že se lidé takto s pivem identifikují lépe. Nejedná se o nic nového. V historii byl vždy název města dominantní. Pivovar přece začínal jako Uherskobrodský pivovar Janáček a syn,“ doplnil obchodní ředitel Tibor Nechala. S novou podobou etiket vyrazil Janáček na trh symbolicky s letošní novinkou. Speciální desítka Perun uspěla nad očekávání dobře, a tak se ji pivovar rozhodl nabídnout i stočenou v lahvích. „Původně jsme chtěli jen vedle desítky Primy nabídnout ještě jednu chuťově výraznější desítku. Perun však ihned v oblibě Primu dalece předčil. Výsledkem je, že ji Perun zcela nahradí, poslední várku Primy jsme stočili počátkem listopadu,“ doplnil Nechala.

​Kromě sázky na název města se na etikety vešel i lev. Podle zástupců pivovaru je to odkaz na to, že Brod býval královským městem. Nová strategie pivovaru pochopitelně těší i zástupce radnice. "Jsem hrdý na to, že v našem městě máme pivovar, který vaří skvělé pivo. Myslím, že anonymních piv s nejasným původem výroby jsou plné obchody. Proto je skvělá zpráva, že se pivovar Janáček chce na pivních etiketách opět hlásit ke svému městu i regionu. Věřím, že tento krok může být ku prospěchu nejen pivovaru, ale i samotnému Brodu. Vždyť ve Zlínském kraji, kdysi bohatém na pivovary, je uherskobrodský Janáček poslední,“ řekl Patrik Kunčar, starosta Uh. Brodu.

Pokud by se nové etikety ujaly, pivovar zváží i změnu svého loga.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/na-pivni-etikety-se-vraci-nazev-mesta-uhersky-brod/ef3fe50a-67bd-102f-a118-00e0814daf34/


V posledních dvou letech v Česku ubývá restaurací, hospod a výčepů s točeným pivem, ročně jich podle odhadu odborníků zmizí z mapy až několik set. Ve čtvrtek o tom informoval deník E15.

Pokles počtu podniků s nabídkou čepovaného piva nastává od roku 2009 a tento trend stále pokračuje. Jde o roční úbytek zhruba o procento až dvě,“ řekla deníku výkonná ředitelka výzkumné agentury Data Servis informace Marcela Šimková. Důvodem je obecný pokles spotřeby čepovaného piva způsobený dopady krize a snahou lidí šetřit, ale také změnami v chování a zvyklostech návštěvníků hospod a restaurací.

Konzumují menší počet piv při jedné návštěvě podniku, než tomu bylo před několika lety, a preferují nealko nápoje nebo je častěji kombinují s pivem. „Částečně za tímto poklesem může být i mírně rostoucí spotřeba piva doma, na chatách a chalupách,“ podotkla.

S údaji Data Servisu souhlasí i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Spotřeba čepovaného piva klesá od roku 2008 podle odhadu svazu o tři procenta ročně, naopak o procento roste prodej lahvového a o dvě procenta pak fenomén posledních dvou let prodej piva v PET lahvích. Tržby za čepované pivo v restauračních zařízeních přitom podle Veselého tvoří zhruba čtvrtinu všech příjmů podniku.

Další čtvrtinu tvoří jídlo a zbylou polovinu pak ostatní položky z jídelního a nápojového lístku, například káva, čaj, víno a tvrdý alkohol. Pokles spotřeby čepovaného piva tak má výrazný vliv na tržby hospod a některé to neunesou.

Počet hospod po revoluci prudce stoupl, takže nyní se vývoj projevuje jejich poklesem,“ podotkl Veselý. Největšího počtu dosáhly hospody s čepovaným pivem předloni, kdy podle odhadů existovalo na území České republiky přes 50 tisíc zařízení s nabídkou jídla a pití, zhruba v polovině z nich i s čepovaným pivem; ostatní jsou například fast foody či stánky s občerstvením, kde se pivo netočí.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/295747-e15-v-cesku-ubyva-hospod-po-stovkach-rocne/


Rekonstrukci ležáckých sklepů v pivovaru Holba zahájili před rokem v létě. Nyní jsou úpravy v hlavní fázi realizace, do níž spadá náročná instalace přetlačných tanků. Jedná se o významnou investici do kvality piva, zvýšení kapacit a v neposlední řadě je její přínos také ekologický.

Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. „Plnou kapacitu sklepa potřebujeme už na jaře, kdy začínáme s výrobou pro letní sezónu", komentuje realizaci, která bude ukončena v březnu příštího roku, Vladimír Zíka z pivovaru Holba. "Tady se totiž pivo vyrábí tradiční metodou pomalého zrání a ve sklepích např. ležák dozrává až 2 měsíce.

Ležácké sklepy jsou tady rozděleny do 5 oddělení, z toho jedno je přetlačné se 6 novými přetlačnými tanky a celkovou kapacitou 4500 hl. Slouží k přečerpání piva po provedené filtraci na stáčírnu nebo přímo do cisterny, což dříve nebylo možné. Nové přetlačné tanky se od původních liší materiálem, vyšším objemem i umístěním a to se pozitivně promítá do manipulace s pivem, která je šetrnější, ale i jeho výsledné kvality. Přetlačné tanky jsou vyrobeny z ušlechtilé potravinářské oceli a umožňují automatickou sanitaci pomocí instalovaných rotačních hlavic.

Modernizace se netýká pouze přetlačného oddělení, ale také dalších čtyři oddělení ležáckého sklepa, kde pivo dokváší a dozrává. Kromě ležáckých tanků dojde k výměně hradících armatur, důležitých pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, který ovlivňuje říz i pěnivost piva. V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C a to vyžaduje spolehlivý a současně výkonný chladící systém, z toho důvodu v Holbě původní žebrovice nahradily chladící registry. „Pozvolné dozrávání je nejdelším procesem při výrobě piva a významně ovlivňuje jeho chuťové vlastnosti. V případě, že při něm dojde k teplotním výkyvům, promítnou se do nežádoucích příchutí nebo vůní piva,“ vysvětluje Vladimír Zíka.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytná sterilita všech technologických zařízení včetně rozvodů, proto ty původní skleněné nahradily nerezové, umožňující důkladnou sanitaci. Důležité je i to, že pivovar používá jako chladící médium místo původní solanky ekologický glykol, který nezatěžuje životní prostředí a na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Je celkem běžné, že z lanové dráhy Ráztoka – Pustevny nepozorným turistům během jízdy upadnou různé věci – termosky, rukavice nebo třeba čepice. V úterý před polednem však z lanovky padaly ve velkém PET lahve. A nešlo o žádnou náhodu.

Zástupci pivovaru Radegast zde totiž zkoušeli, co všechno jejich „petka“ přímo v beskydském terénu vydrží.

Ještě předtím, než dvouhodinový test odolnosti odstartoval, manažer značky Marek Málek naznačil, že „petka“ má již nějaké neoficiální zkoušky za sebou – například při opakovaných pádech z přibližně pěti metrů na beton „přežila úplně v pohodě“.

Zástupci Radegastu v úterý zvolili několik míst, ve kterých „petky“ testovali.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník.cz | Autor: Marek Cholewa

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20111129lanovka-pivo-test.html


Po roce od převzetí klíčů od pivovaru zůstávají otazníky nad budoucím využitím areálu v sousedství rotundy. Radnice nevylučuje ani provoz hotelu či malého pivovaru.

Foto

Zatím stále nevyužitý je areál znojemského pivovaru. Představitelé města mají v rukou studii budoucího využití všech budov, co s atraktivním areálem bude dál, však není jasné.

Všech objektů včetně přístupových cest je třináct, z toho samotných budov je devět. Chceme mít v rukou kompletní uchopitelný projekt na využití tohoto areálu. Nyní jsme v poslední části přípravy studie,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Radnice se musela vypořádat s požadavky krajských památkářů. Těm se nelíbily plány města na výstavbu parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či zvažované využití lokality pro bydlení.

Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně-historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil již dříve náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle starosty Gabrhela se s těmito připomínkami město již vypořádalo. „Pokud mám informace, tak všechny připomínky jsou již v konceptu využití areálu zakomponované. Pracoval na tom autorizovaný architekt Jaroslav Poláček. Nyní se zabývá dokončením dokumentace, takzvanou pasportizací,“ sdělil Gabrhel.

Hotel nebo pivovar

Město nevylučuje, že by v areálu mohl vzniknout menší hotel, případně i malý pivovar. „Potřebujeme však výhradní souhlas společnosti Heineken, která městu pivovar prodala s jistými podmínkami. Nemyslím si, že by takovému koncernu mohl malý pivovárek konkurovat,“ naznačil starosta.

Koncept územní studie, kterou zpracoval architekt Poláček, uvažuje i o využití pro výstavní prostory, pro sport a zábavu jako například posilovna či kuželny.

Opravy budov pivovaru včetně přístupové cesty a Hradní ulice by podle představitelů města měly přijít přibližně na pět set třicet milionů korun.

Znojmo ale má ve svém majetku podstatně větší oříšek. Je to rozsáhlý areál Louckého kláštera, na jehož opravy by byla potřeba částka ve srovnání s pivovarem podstatně větší. „Před šesti lety si město nechávalo vypracovat rámcovou studii, ze které vyplývá, že opravy Louckého kláštera by vyšly na jednu miliardu korun,“ řekla mluvčí Bártová.

Podle exstarosty Petra Nezvedy to dnes bude nejspíš ještě více. „Jde o starou studii. Odhaduji, že dnes by opravy stály asi jednu a půl miliardy. Město musí aktivně hledat možnosti využití jednotlivých rozparcelovaných částí,“ upozornil Nezveda.

Současné vedení Znojma chce podle starosty Gabrhela otevřít o dalším využití kláštera širokou veřejnou diskusi.

Budoucí využití bychom rádi konzultovali s obyvateli Znojma. Proto nyní chceme společně s vysokou školou ekonomickou udělat průzkum, abychom zjistili názory lidí na další využití tohoto komplexu,“ zakončil Gabrhel.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš | Foto: Daniel Smola

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-je-uz-rok-mesta-zatim-stale-nevyuzity.html


Pokud se Rusa zeptáte, co si vybaví, když se řekne "Češi a Česká republika", zpravidla bez váhání odpoví "pivo".

České pivo má v Rusku skutečně výborný zvuk, což ovšem na druhou stranu láká řadu nepoctivých podnikatelů, kteří cítí šanci se na dobré pověsti českého piva přiživit.

Případ falzifikace krušovického piva

Ve druhé polovině října t.r. proskočila v českých i ruských novinách zpráva ze zapadlého městečka Anochino poblíž sibiřské metropole Ťjumeň. Vyšlo najevo, že v tomto městečku již nějakou dobu funguje minipivovar, který vyrábí padělané pivo značky Krušovice. Produkce byla stáčena do sudů a dodávána do restaurací a obchodů v Ťjumeni i okolí. Nápisy na etiketách nenechávaly nikoho na pochybách, že jde o pravé krušovické pivo. Jeho kvalita a chuť však byla údajně v příkrém rozporu s pravým krušovickým pivem (na rozdíl od jiných známých značek, jako je Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopovický kozel a dalších, které jsou v RF vyráběny licenčně v rámci ruských pivovarů, je legální krušovické pivo výlučně importní, vyráběné v ČR), což nakonec vedlo k víceméně náhodnému odhalení této nelegální výroby.

Nespokojení zákazníci si totiž nenechali svůj názor pro sebe a podělili se o něj na místních internetových fórech a sociálních sítích. Toho si všimli zástupci koncernu Heineken (pod jejichž portfolio spadá i pivovar Krušovice), kteří se s bloggery spojili a následně zalarmovali policii a další orgány, které jednaly s nebývalou rychlostí a efektivitou. Při razii v minipivovaru bylo zkonfiskováno několik set litrů piva připraveného k prodeji a výrobci byli obviněni z trestného činu nezákonného užívání obchodní značky a výroby nelegální produkce podle ruského trestního zákona. Společnost Heineken nyní zvažuje, že bude po výrobcích i prodejcích konečnému spotřebiteli požadovat náhradu škody, jejíž výše se podle ruského tisku může pohybovat od 300 tis. do 5 mil. RUB (pozn. 1 EUR = cca 42 RUB) za každý prokázaný případ realizace nezákonného zboží.

Díky bdělosti pracovníků společnosti Heineken jde tedy (alespoň prozatím) o příběh se šťastným koncem. Nicméně, jak přiznávají i sami zástupci společnosti, je zřejmé, že takových případů mohou být v Rusku desítky a většinou dojde k jejich odhalení až po dlouhé době, případně vůbec ne. Cena piva dovezeného z evropských zemí je díky celním a dalším poplatkům velmi vysoká (v moskevských restauracích obvykle začíná na 200-250 RUB za půl litru), což pochopitelně přímo vybízí k nelegální výrobě nekvalitních, ale zato cenově dostupných falzifikátů. Vzhledem k tomu, že české pivo je vedle piva německého v Rusku zdaleka nejpopulárnější, je zřejmé, že zavedené české značky podvodníky lákají.

Zneužívání označení původu

Vedle nelegální výroby piva pod známou českou značkou se však v posledních letech v Rusku rozmohl ještě jeden nešvar, proti kterému se čeští výrobci bohužel zatím nemohou bránit. Jde o to, že se zde vyrábí piva různých značek, které lživě odkazují na český původ a tím parazitují na dobré pověsti českého piva. Loga těchto značek bývají obvykle ruskojazyčná, často však obsahují i různé české nápisy, mnohdy s úsměvnými gramatickými chybami. Jako příklady můžeme jmenovat (v překladu) např. „Český standard“ (centrální Rusko, Povolží), „Karlovar“ (centrální Rusko) „České světlé“ a „České tmavé“ (Altaj). Už ani nepřekvapí, že během uplynulého léta běžela v Moskvě reklamní kampaň na známé slovenské pivo Zlatý bažant se sloganem „pivo iz Bogemii“. Ne, že by slovenské pivo mělo v Rusku špatnou pověst, právě naopak, ale proč by si místní dovozce ještě trochu nepomohl, vždyť je to skoro jedno, že...

Základním kamenem úrazu je, že ČR dosud nemá v rámci dvoustranných smluvních vztahů s RF dohodu o ochraněoznačení původu (GI – Geographical Indication). Můžeme doufat, že v rámci nové PCA (Partnership and Cooperation Agreement), o níž v současné době EU s RF jedná, bude tato ochrana zakotvena. V takovém případě ČR bude moci těmto praktikám účinně čelit.

Doporučení exportérům českého piva

Čeští exportéři by si měli vzít příklad z kolegů z Heinekenu a soustavně sledovat ruský trh, zejména prostřednictvím internetu. V případě podezření z padělání jejich značky doporučujeme, aby se spojili s místními orgány činnými v trestním řízení. Nejen začínajícím exportérům se v takovém případě zpravidla vyplatí spolupráce s některou z místních renomovaných advokátních kanceláří, která může pomoci prokázat více případů zneužití a tím zvýšit potenciální objem požadované náhrady škody. Nejdůležitějším ruským orgánem na úseku ochrany práv fyzických i právnických osob je Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek (oficiální zkratka „Rospatent“ – www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. Mnohému může napomoci i předpokládaný vstup RF do WTO.

Ve prospěch našich vývozců hovoří i fakt, že ruský spotřebitel není naivní, a již dávno ví, že mezi „českým pivem“ vyrobeným v RF a skutečným českým pivem bývá diametrální rozdíl. Toto povědomí již mají nejen obyvatelé evropské části RF (t.j. ti, kteří nejčastěji mívají bezprostřední nebo zprostředkovanou zkušenost s návštěvou ČR, při které si zpravidla ani zapřísáhlí abstinenti nenechají ujít možnost ochutnat pravé české pivo v pravých českých hospodách), ale i obyvatelé vzdálených sibiřských oblastí. Z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme při marketingové propagaci zboží co nejvíce akcentovat skutečnost, že jde o opravdové české pivo, vyrobené v ČR, z českých surovin a pomocí českých technologií.

Zdroj: iRU.cz

http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114008000000-uralsky-fo/114008006000-tjumenska-oblast/307-pravo-zakony/22182-zneuzivani-dobre-povesti-ceskeho-piva-v-rusku-pokracuje/


Milovníci piva si přišli na své v hotelu Belveder v Železné Rudě. Konala se tam mezinárodní soutěž Pohádkové pivo 2012, na kterou se sjeli zástupci z třiceti pivovarů a k ochutnání bylo 101 druhů piv.

Pivo sem k nám přivezli Češi, Moraváci, Slováci a Bavoráci. Soutěžní piva byla rozdělena do šesti kategorií, světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo a speciální piva - svrchně kvašená piva a spodně kvašená. Piva pro porotu byla podávána anonymně, aby nevěděli, který druh hodnotí. Nejzajímavější pivy k ochutnání byly asi speciály, například s příchutí puškvorce, borůvek, malin a podobných příměsí. Tato ovocná piva se vyrábějí v malých pivovarech spíše pro něžné pohlaví, aby pivovárky nalákaly k pití piva i ženy. Většině žen se zdá české pivo příliš hořké, ale pro nás chlapy jsou česká hořká piva naopak chutnější než piva německá, která jsou hodně sladká,“ informoval majitel hotelu Belveder František Strnad.

Domácí pivovar měl čtyři želízka v ohni. „Měli jsme naše piva ve čtyřech kategoriích, a to ve světlém ležáku, polotmavém ležáku, tmavém ležáku a spodně kvašeném ležáku speciálu. Speciál byl šestnáctistupňový Kat, což je silné pivo, u kterého jde vypít jedno, maximálně dvě,“ uvedl Strnad.

Do poroty usedli odborníci na pivo i návštěvníci. Hodnotili barvu, pěnu, chuť a celkový dojem. „Věnuji se pivu už osm let, takže nemám problém s posuzováním. Mám pivo rád, takže jsem začal s jeho vařením. Nejvíce mi chutná klasický český ležák. Jsou zde piva olympijská, vynikající, ale také piva, která jsou absolutně nepitelná, takže nechápu, jak je může někdo vyrábět pro další spotřebitele,“ řekl Deníku Igor Nešpůrek z pivovaru Padochov.

Po několikahodinovém ochutnávání přišel výsledky soutěže vyhlásit Mikuláš s čertem. V kategorii světlý ležák vyhrál první místo pivovar Harrach, v kategorii polotmavá piva zvítězil pivovar Sokolov, v kategorii tmavá piva zlatou příčku obsadil pivovar Padochov, nejlepší pšeničné pivo vaří v pivovaru Purkmistr, první místo za nejlepší svrchně kvašené pivo speciál si odnesl pivovar Joes Garage Brewery a za nejlepší spodně kvašené pivo si zlato vybojoval pivovar z Kvildy.

Nejvíce ocenění převzaly pivovary z Moravy. „Je to hodně hezké. Konečně jsem se po třech letech dočkal prvního místa a mám z toho opravdu radost. Podařilo se mi vyhrát současně první místo za světlý ležák a třetí místo za pšeničné pivo. Náš pivovar ročně nabízí čtrnáct druhů piv. Mám rád všechna naše piva, ale pokud bych měl dát nějakému přednost, tak Vídeňskému speciálu. Jde o pivo, které se dělá z jednoho druhu sladu, a to Vídeňského, který je krásný pomerančový,“ sdělil po vyhlášení Josef Zatloukal z pivovaru Harrach z Velkého Meziříčí.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/foto-na-belvederu-se-misily-chute-piva20111128.html


Připravili jsme pivo, jaké v historii Vyškovského pivovaru doposud nebylo. Jedná se o jednorázovou várku piva, která se již nebude opakovat.

JUBILER – INDIA PALE ALE je svrchně kvašený světlý speciál vyšší plnosti s 15,3 % EPM (extraktu původní mladiny) a o síle 7 % objemového alkoholu.

Jde o jeden z mnoha světových pivních stylů. Svrchně kvašené pivo poprvé navařené v Anglii v 19. století. Tehdejší sládkové hledali pivo, které by vydrželo několikaměsíční plavbu do jejich tehdejších kolonií, především pak do Indie. Byly známé konzervační účinky chmele a alkoholu a proto se tehdy standardně vyráběné pivo Ale (čtěte ejl) tomuto požadavku uzpůsobilo a vznikla nová pivní kategorie. Námi předkládaný India Pale Ale, neboli zkráceně IPA.

Toto pivo je výjimečně hořké s vyšší plností a vynikají v něm mimo hořké chmelové chuti i ovocné tóny po citrusech. Je to dáno jak použitými chmely, tak i speciálním kmenem pivovarských kvasinek. Toto výjimečné pivo je 4x chmelené – včetně chmelení za studena v ležáckém tanku.

Použité suroviny: pitná voda, ječné slady (český, mnichovský, karamelový a barvící), chmely (Kazbek, Premiant, Cascade), nebarveno a neředěno vodou!

V prodeji bude k dispozici ve vybraných provozovnách a v pivovarské prodejně ve Vyškově a to od 12.12.2011!

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov


Sládci z Pivovaru Jihlava připravili i letos limitovanou várku Čertovského speciálu, který budou od tohoto pátku do vyčerpání zásob čepovat hospodští ve více než tisícovce hospod po celé republice.

Svatý Mikuláš navštěvuje české děti již od 13. století. V doprovodu čerta a anděla obchází dům od domu a hodným dítkům naděluje pamlsky, pro ty zlobivé má připravené brambory a uhlí. Aby nepřišli zkrátka ani dospělí, připravila pro ně pivovarnická skupina K Brewery již podruhé speciální várku Čertovského speciálu. I letos jej uvařili sládci z jihlavského pivovaru. Má andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu a mikulášsky vyváženou plnost a hořkost. A co je hlavní - je čertovsky dobrý.

V Jihlavě se kdysi vyrábělo speciální pivo Dickes Trank, které ale bylo roku 1596 zakázáno jako čertův nápoj a směl ho používat pouze vinopalník k výrobě živé vody, tedy kořalky. Dá se proto říci, že k výrobě čertovských piv máme ty nejlepší předpoklady,“ uvedl Jaromír Kalina, sládek Pivovaru Jihlava.

Čertovský speciál je 16% pivo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů. Obsahuje 7,1 % obj. alkoholu a jihlavští pivovarníci jej uvařili 650 hl.

Vybrané hospody po celé České republice jej budou čepovat od 2. 12. 2011 do vyprodání zásob. Jejich seznam bude uveřejněn od 1. 12. 2011 na webu www.kbrewery.cz.

Čertovský speciál je po Svatém Patriku, Velikonočním Krasličáku a pivu k oslavě svátku svatého Václava již čtvrtým speciálním pivem připraveným pouze jeden krát ročně k určité příležitosti, který K Brewery nabízí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Tuzemské pivovary nadnárodní skupiny Heineken vloni podle účetní uzávěrky firmy vydělal 115 milionů korun, tržby dosáhly 3,36 miliardy korun. V pondělí o tom informoval deník E15.

Srovnání s předchozími lety je ale obtížné, neboť společnost Heineken ČR loni zfúzovala se sesterskou firmou Drinks Union, která předloni hospodařila samostatně. Podle mluvčí českého Heinekenu Kateřiny Beute loňské výsledky českého pivního trhu výrazně ovlivnilo zatížení vyšší spotřební daní na počátku roku, stejně jako změny v chování spotřebitelů vedoucí k poklesu spotřeby piva, ekonomicky nestabilní situace a nepříznivé demografické aspekty.

„I když se tyto faktory odrazily i na výsledcích skupiny Heineken ČR, byly zásadní ukazatele společnosti příznivější než celkový trend na trhu,“ řekla deníku E15 mluvčí bez bližšího srovnání s rokem 2009.

Heineken ČR se do konce roku 2009 jmenoval Královský pivovar Krušovice a v předloňském roce dosáhl zisku 175,9 milionu korun, tržby činily 3,09 miliardy korun. Firmě Drinks Union v roce 2009 klesly podle účetní závěrky tržby meziročně o 205 milionů korun na 953 milionů. Ztráta se snížila z 286 milionů korun v roce 2008 na 191,6 milionu korun předloni.

Na rozdíl od hospodářských výsledků Heineken zveřejnil srovnání výstavů svých pivovarů v Česku. Loni byl celkový výstav pivovarů Krušovice, Starobrno, Velké Březno a Krásné Březno 2,31 milionu hektolitrů, což je o 11,8 procenta méně než v roce 2009. Členské pivovary Českého svazu pivovarů a sladoven vyrobily loni 15,7 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř osm procent méně než předloni.

Zdroj: Kurzy.cz | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/295021-e15-tuzemske-pivovary-skupiny-heineken-loni-vydelaly-115-milionu-korun-trzby-dosahly-3-36-miliardy/


Jiří Chyba z Karlštejna vaří už více než třináct let své vlastní pivo. Má na to čtyřicetilitrový skleněný mobilní minipivovar, ve kterém dělá pro sebe a pro své přátele polotmavé pivo Karlíček. Vždy jednou za rok ho představí i veřejnosti, letos ale udělal výjimku a čepovat bude i v rámci Karlštejnského adventu.

Foto

Pravidelně dává Jiří Chyba své pivo ochutnat lidem jednou ročně na Karlštejnském vinobraní, letos je však v Karlštejně v domě č. 109 k ochutnání i v rámci Karlštejnského královského adventu tuto sobotu.

"Teď dozrává vánoční ležák, ale v sobotu to vlastně bude jen pro ty nejrychlejší. Piva nebude víc než asi 38 litrů," říká Jiří Chyba, který vyrostl v Poberouní.

V pojízdném skleněném pivovárku totiž může uvařit jen dvakrát dvacet litrů piva, a to jenom pětkrát do roka. Návštěvníci vinobraní nebo teď aktuálně adventu ho ochutnají zadarmo. "Je to nezisková záležitost, dělám to pro radost," říká pivovarník.

Spodně kvašené pivo, které vaří, je čtrnáctistupňový polotmavý ležák plzeňského typu. Říká mu Karlíček, a než objevil tu správnou recepturu, trvalo to rok a půl. "To první pivo nebylo přímo nechutné, ale nepoužili jsme třeba dobrý kmen kvasinek, a tak to nebylo úplně ono," vzpomíná.

Dnes vaří pivo podle vlastní receptury z žateckého poloraného červeňáku, moravského ječmene a spousty bylin. "U každé várky je zkouším trochu změnit, pokaždé je pivo maličko jiné, ale základ je stejný. Receptů jsem vyzkoušel hodně a nakonec jsem v jedné knize o včelách našel medové pivo a v tom jsem se našel. Takže do toho přidávám i trochu medu," popisuje Chyba.

Jeho pivo už ochutnaly i různé známé osobnosti, ale jaké, to prozradit nechce. Jednou u něj byl i bývalý ředitel velkého českého pivovaru. "Pivo mu chutnalo a vyptával se mě, jak ho dělám. Svoji recepturu jsem mu ale neprozradil, to neprozradím nikdy. Ale tradice snad zůstane v rodině a jednou bude pivo vařit bratr," říká obchodník a sládek.

Až pivovar zvětší, nebude vařit Karlíčka, ale spíš Karlíka

S pomocí přátel pivovar postavil v roce 1996. Byla to spíš legrace, dnes už o něm ale vědí nejen místní a lidé z okolí. Technologii tehdy studoval sám, dokonce chodil po pivovarech a zjišťoval, jak fungují a jak se pivo vaří.

Jeho pivovar má čtyři skleněné nádoby, na délku měří ani ne dva metry a pivo čepuje přímo z něj. Je unikátní svou velikostí i tím, že je skleněný, mobilní a neziskový. "Když se pivovar zvětší, už to nebude pivo Karlíček, ale spíš Karlík. Ale zvětšení v plánu máme," říká. Sám prý ví jen o jednom podobném pivovaru někde v Německu.

Při příležitosti prvního Karlštejnského královského adventu teď vyrábí Jiří Chyba i několik druhů pivních podtácků, dřevěné dukáty pro štěstí, gravírované lahve nebo půllitry. Do nich si v domku č. 109 mohou zájemci chmelový mok klidně sami natočit. Když to nestihnou, mohou se tu prý zastavit kdykoli.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Alena Rokosová | Foto: Radek Cihla

http://praha.idnes.cz/vari-sve-vlastni-pivo-k-ochutnani-bude-na-karlstejnskem-adventu-pwh-/praha-zpravy.aspx?c=A111126_1691039_praha-zpravy_sfo


Nadešel čas. Zchátralý pivovar v Roudnici nad Labem, který přišel v březnu roku 2010 o střechu, se dočká zabezpečení zdiva a nového zastřešení. Město Roudnice nad Labem objednalo z nařízení stavebního úřadu stavební práce na zabezpečení budovy.

Dvě etapy

Dnešním dnem započala první fáze zabezpečení objektu. Práce na zajištění říms a dalšího zdiva potrvají zhruba dva měsíce, poté bude následovat fáze provizorního zastřešení objektu,” potvrdil místostarosta Roudnice nad Labem Michal Cihla.

Práce na první etapě v celkové ceně kolem 600 tisíc korun zajišťuje na památky specializovaná stavební firma Hlaváček. Ta provede podle objednávky města výdřevu oken a dveří, zajištění obvodových zdí příčnými táhly, odstranění porostu narušujícího zdivo a zpevnění horní části obvodového zdiva pro budoucí posazení střechy.

Betonový věnec se na pivovaru dělat nebude, ale všechny obvodové stěny budou zpevněny, pak se na ně položí podzednice a postaví nízká střecha. Cena tohoto provizorního zastřešení je odhadována na pět milionů korun.

Bailey zaplatí

Peníze investované do opravy památky bude, stejně jako v případě dřívější demolice střechy, vymáhat město od vlastníka budovy Johna D. Baileyho z amerického Texasu.

Ten již dluží Roudnici 5,2 milionu korun právě za demolici střechy. Rozsudek okresního soudu, který mu nařizuje pohledávku zaplatit, je podle Michala Cihly již pravomocný. Město s vlastníkem zároveň jedná o budoucím využití budovy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník | Autorka: Zdeňka Studená

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111124roudnice-pivovar.html


Zubr skolil Svijanského rytíře

[čtvrtek, 24. listopad 2011]

Celoroční ochutnávky českých a moravských světlých ležáků, prováděné členy První pivní extraligy vyvrcholily ve finálové degustaci, do které postoupilo deset ležáků z padesáti hodnocených.

Zvítězil světlý ležák ZUBR Premium z pivovaru ZUBR, hned za ním následoval světlý ležák Litovel a oba tak porazily Svijanského rytíře. Ten vyhrál základní kolo i semifinále a byl velkým favoritem na vítězství, ale ve finále na sílu Zubra nestačil. I když někteří degustátoři oceňovali jeho hořkost, nebyla podepřená dostatečným fundamentem a tělo piva nebylo tak silné a vyvážené jako u Zubra.

V anonymní degustaci se hodnotí jen senzorické vlastnosti – tzn. chuť, aroma,čirost, pěna, tedy to, co je pro konzumenta nejdůležitější, bez ohledu na ovlivnění značkou.

Souboj mezi ležákem Litovel Premium a Svijanským rytířem o druhé místo byl velmi těsný. Ani další hodnocení, takzvaný rozpij nerozhodl. Litovel Premium zvítězil až expertním hlasem mezinárodně uznávaného degustátora Jana Šuráně. Pivovary ze střední Moravy obsadily první a druhou příčku v soutěži, které si cení všichni pivaři.

Degustátoři První pivní extraligy se snaží o maximální objektivitu při hodnocení. „Vzorky nakupujeme v běžné maloobchodní síti, v základních kolech a prvním semifinále zná jména vzorků v anonymní degustaci pouze nákupčí piv. Stojíme na straně spotřebitele a chceme mu předat objektivní hodnocení“ říká František Trantina z První pivní extraligy. Pivo které se dostane do finále musí potvrdit svoji kvalitu v základním kole a semifinále.

U Zubra i Litovle je důležité i to, že si drží vysokou kvalitu dlouhodobě a bez výkyvů, tzn. že chutná stejně a není to o tom, jak se jednotlivá várka vydaří.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


Společnost Pivovary Staropramen oznámila vítěze tendru na kreativu značky Staropramen. Po dvou letech spolupráce s reklamní agenturou Leagas Delaney se vrací zpět k Young & Rubicam.

Reklamní agentura Young & Rubicam získává zpět značku Staropramen. S Pivovary Staropramen na tvorbě komunikace značky agentura spolupracovala už v letech 2006 až 2009, poté odstoupila z tendru s tím, že se raději bude věnovat konkurenčnímu výběrovému řízení na Pilsner Urquell. V tomto tendru ale nakonec uspěla agentura Mark/BBDO.

V rychle se měnícím FMCG i pivním prostředí společnosti a brand manažeři hledají kreativní agentury nejvíce napojené na současné myšlení spotřebitelů. A to jsme našli u agentury Young&Rubicam,“ říká k výběru marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen Dimo Dimov. „Věřím, že novými projekty úspěšně navážeme na spolupráci v minulosti,“ dodává Dimov.

První kampaní, kterou agentura Young & Rubicam v roce 2006 pro Staropramen vytvořila, bylo „Žiješ jen jednou“, letos pro pivovar v Young & Rubicam připravili kampaň na uvedení novinky Cool Lemon. Staronovou agenturu si ve Staropramenu vybrali na základě tendru, kterého se zúčastnily tři agentury.

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/staropramen-hlasi-navrat-k-young-rubicam-720018


Vědci zabývající se pivovarnictvím objevili metodu, na jejímž základě mohou určit, které odrůdy sladovnického ječmene jsou či nejsou vhodné pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením Evropské unie České pivo. Na metodu jsou natolik hrdí, že v létě požádali o její patentovou ochranu.

Metoda je užitečná zejména pro tuzemské producenty a šlechtitele ječmene. Označení České pivo mohou pivovary používat po splnění podmínek od roku 2008. Nyní jich je devět se 46 značkami piv, což objemově znamená více než polovinu tuzemského trhu. Svaz pivovarů předpokládá, že zájem o označení bude růst, což přináší i vyšší poptávku po vhodném ječmeni.

Metoda spočívá ve způsobu hodnocení odrůd ječmene podle obsahu látek zvaných dextriny. „Nikdo nikdy nehodnotil odrůdy ječmene podle obsahu dextrinů, které výrazně ovlivňují obsah nezkvasitelného extraktu a tím i chuť a plnost piva,“ uvedl Vratislav Psota z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který se na projektu podílel s kolegy z Ústavu analytické chemie Akademie věd.

Složení Českého piva je poměrně konkrétně dáno. Oproti jiným pivům je charakteristické mimo jiné právě vyšším podílem nezkvašeného extraktu. Již v minulosti čeští sládci věděli, že nezkvasitelný extrakt je daný odrůdou ječmene a že tradiční české pivo lze vyrobit jen z českých odrůd. Stále ale chyběl nástroj, pomocí kterého by se dal druh ječmene vhodný pro české pivo přesně určit.

Výzkum, jehož cílem bylo tento nástroj najít, byl iniciován jednáním českých pivovarníků s EU o konečné podobě ochrany tuzemského piva. „Výsledky výzkumu jsou cenné a celý objev je významný nejen pro naše pivovarnictví, ale i pro zemědělce,“ míní výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: E15.cz

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/vedci-zadaji-o-patent-tykajici-se-ceskeho-piva-720085


Faust aneb opravdu zlaté pivo

[středa, 23. listopad 2011]

Že se pivu říká také naše tekuté zlato je obecně známo. Jak ale dopadne, když se toto úsloví uvede do praxe, si už málokdo dokáže představit. Nová limitovaná edice piva FAUST spojuje obě tyto věci dohromady a poprvé v historii můžeme ochutnat výjimečné pivo s obsahem 24-karátového zlata. Ano, čtete správně. Od listopadu je nabídka českých láhvových piv obohacena o pivo s ryzím zlatem a na trhu se tak objevuje nový gurmánský a sběratelský unikát.

Podle sládka Marka Pietoně trvaly přípravy projektu FAUST déle než rok, než se podařilo pivo dotáhnout zdárně do konce a byla to cesta někdy skutečně hodně trnitá, která místy připomínala středověkou alchymii. Jak sám sládek říká: „Běžných piv nebo piv, která se pivy jen nazývají je na našem trhu čím dál tím více. Vlastně současného spotřebitele už není čím překvapit. Rád bourám zavedené tradice, takže naším cílem bylo vytvořit něco jedinečného. A to není nikdy snadná cesta.“ Pivní znalci na severní Moravě jeho jméno dobře znají například z Městského pivovaru ve Štramberku a později i z Valašského pivovaru v Kozlovicích, kde léta úspěšně působil. I tady předkládal hostům neobvyklé pivní chutě. V jejich výčtu musíme určitě zmínit švestkové a vanilkové pivo anebo třeba pivní speciály vařené při příležitosti tradičních keltských svátků (Beltaimové pivo, Světlo země), což dávalo do budoucna tušit, že půjde vždy cestou neokázalých pivních rozmanitostí. V současné době spolupracuje pod hlavičkou Pivo Franc v realizaci svých nápadů s hlučínským pivovarem AVAR a návštěvníci letních slavností se s ním i letos setkávali na různých pivních akcích. Ale zpět ke „zlatému pivu“.

Netradiční řešení FAUSTa začíná už u samotné láhve, která je z čirého skla uzavřeného šampusovou zátkou, v níž si lze opakovaně prohlížet magický tanec zlata v pivu. „Zlato je netečný kov, nepůsobí na něj tedy koroze a už ve starém Egyptě si jej přidávali tehdejší vládci do jídla pro jeho krásu,“ říká Pietoň. „V našem pivu je obsaženo ve formě nadrobených zlatých plátků a každá láhev má tedy své jedinečné kouzlo. I proto jsou láhve ručně číslovány a budou patřit konkrétním majitelům.“ Ano, krása zlata je mámivá. I v pivu na nás působí tajemným kouzlem, stejně jako historický nositel legendárního jména Faust, který si podle staré legendy zahrával se samotným peklem. Ale protentokrát může být FAUST vánočním dárkem, který překvapí a určitě potěší pod stromečkem nejednoho příznivce pěnivého moku.

Zdroj: Tisková zpráva Pivo Franc


«« « Strana 452 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň