Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ani déšť neodradil stovky lidí od toho, aby si přišli užít druhý ročník Svatováclavských slavností na Zámku v Zábřehu. Čekalo na ně třicet druhů piv, ale i bohatý hudební a historický program.

Foto

Svatý Václav je nejen patron země české, ale i sládků a pivovarníků. Slavnostem zlatavého moku, které se pod jeho jménem v uplynulých dvou dnech konaly na zábřežském zámku, však tentokrát ideální podmínky „nezařídil“.

Oproti loňské slunné premiéře letos potrápily Svatováclavské slavnosti piva vytrvalý déšť a chladné počasí. Návštěvníkům akce to však naštěstí příliš nevadilo. Organizátoři akce postavili na nádvoří zámku velké stany, pod kterými se nejen čepovalo, ale i popíjelo a dobře se bavilo.

Svá speciální piva představilo na slavnostech čtrnáct převážně regionálních minipivovarů, které měly na čepu dohromady zhruba třicet druhů piv. Mezi speciály převládala piva nejrůzněji ochucená, jako třeba zázvorové, mandlové, višňové, švestkové a v neposlední řadě medovo-badyánové z produkce hostitelského zámeckého minipivovaru.

Přemístili jsme všechny výčepy i hlavní pódium z ulice na naše parkoviště, které jsme schovali pod velký stan. Program akce tak mohl zůstat stejný. Pivovary dorazily, lidé taky, takže myslím, že se akce i přes nepřízeň počasí nakonec vydařila,“ konstatoval manažer zábřežského zámku Radovan Koudelka.

Amatérští degustátoři

Slavnosti piva si užívali například mladí amatérští degustátoři Radek Drápela a David Přibyl, kteří přišli do areálu zámku vybaveni vlastnoručně vyrobenou tabulkou, do které si zapisovali hodnocení jednotlivých piv, jež se na této akci čepují do třetinkových sklenic.

Bodujeme barvu, pěnu, chuť a ocas, tedy to, jaký dojem zůstane z piva po vypití na jazyku. Chceme okusit vše, co je tady na čepu, a pak si vyhodnotíme, který z malých pivovarů byl podle našeho hodnocení nejlepší,“ vysvětlil Drápela s tím, že zatím okusili spolu s kamarádem piva dobrá, ale nijak ohromující. „Minipivovarům i této akci každopádně fandíme,“ dodal Přibyl.

Dvoudenní slavnosti, na kterých v rámci hudebního programu vystoupila kapela Mňága a Žďorp, zpěvačka Bára Basiková nebo oblíbená formace Legendy se vrací, přilákala mezi stovkami lidí i Silvii Královou, která se zúčastnila i loňského prvního ročníku této akce.

Počasí je sice hnusné, ale chtěli jsme zase ochutnat nějaká nová piva. Loni jsme byli spokojeni, tak jsme se na zámecké slavnosti vrátili i letos. Lidí je tady dost, je to prima, ale kdyby nepršelo, tak by to bylo určitě ještě lepší,“ konstatovala Králová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva | Foto: Miroslav Kucej


Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Úplňky jsou často spojovány s přílivy, šílenstvím a vlkodlaky. Ukazuje se však, že jsou dobré i pro vaření piva. V malém belgickém městečku Peruwelz se nachází rodinný pivovar, který nedávno vyrobil svou první várku piva za svitu plného podzimního měsíce.

"Udělali jsme několik testů a zjistili, že fermentace byla za úplňku více aktivní," vysvětluje Roger Caulier, majitel pivovaru Caulier, který byl založen v roce 1930, kdy jeho dědeček začal prodávat domácí pivo z dvoukoláku.

Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Nápoj obsahuje deset procent alkoholu, což je poměrně dost v porovnání s většinou evropských či amerických piv. V Belgii však sládci běžně vaří piva podobně silná, někdy ještě silnější. "Chutná velmi dobře, žádný problém," řekl Joseph Francois, novinář a odborník přes pivo, který měl možnost ho ochutnat.

Pivovar Caulier, který používá metody z roku 1840, plánuje vyrobit asi 12.000 lahví svého úplňkového piva pod názvem Paix-Dieu (mír-bůh), které půjdou do prodeje 31. října.

Na nápad s úplňkem přišel Caulier poté, co navštívil přítele v Alsasku, vinařském regionu východní Francie, který mu řekl o tom, jak má v plánu celou svou produkci vína řídit podle lunárního kalendáře.

Caulier začal experimentovat a nakonec přišel s procesem o devíti krocích, který zahrnuje použití dvou typů chmele a dvou-týdenní druhotné kvašení v láhvi. "Mnoho zemědělců je přesvědčených, že Měsíc má vliv na kvalitu jejich produktů. Já s nimi souhlasím," dodal.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz


Na přehlídku malých pivovarů z Moravy, Slezska i Čech mohou dnes a zítra do Zámku v Ostravě-Zábřehu vyrazit milovníci piva. Zdejší tradiční Svatováclavské pivní slavnosti jsou největší akcí svého druhu na Moravě.

Foto

Přehlídka letos měla předvést sedmnáct tuzemských minipivovarů a na tři desítky druhů piva.

"Kvůli počasí se některé vzdálenější pivovary odhlásily, ale nejméně deset pivovarů tady máme. Kulturní program bude podle plánu," řekl pořadatel akce, manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

"Museli jsme zvolit takzvanou mokrou variantu, takže pivovary budou mít stánky na zastřešeném nádvoří," dodal manažer.

"V nabídce bude pivo různé stupňovitosti i chuti - od klasické po ovocné, medové či třeba bylinkové," říká manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

Lidé ochutnají i zbrusu nový pivní speciál, Svatováclavský medovo-badyánový ale, který pro slavnosti připraví vrchní sládek domácího Zámeckého minipivovaru Rostislav Řehulka.

V programu akce vystoupí i Mňága a Žďorp nebo třeba Bára Basiková.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Markéta Radová


Ulice Černé Hory jsou v obležení stánků, do hrdel lidí tečou litry rezavého chmelového nápoje, ze dvou jevišť se ozývají známé kapely a u vchodu do varny se hromadí lidé. Černá Hora zažila v sobotu už čtrnáctý ročník pivní poutě. Majitelé pivovaru tvrdí s jistotou: „Rozhodně není poslední.

S davem proudí na nádvoří pivovaru Leoš Pitka. Ten přijíždí na pouť do Černé Hory skoro každý rok. „Pivní pouť pro mě znamená sobotní povyražení. Pochutnám si na jídle i pití a koupím si nějaké ty cetky tretky,“ usmívá se muž. Prohlídku pivovaru letos vynechá. „Byl jsem tam už xkrát, mohl bych dělat průvodce,“ podotkne. Zato koncerty si ujít nenechá, zejména jeho idol Báru Basikovou.

Na dvou jevištích se vystřídá mnoho známých tváří. Kamelot, Support lesbiens, Kryštof, Děda Mládek Illegal Band, Michal Hrůza, Arakain či Jů a Hele. „Kde jsi,“ zpívá svým chraplákem početnému publiku i Dalibor Janda a okoření své vystoupení historkou ze života o tom, jak pozval v mládí k sobě do stanu sličnou slečnu. Na návštěvu však čekal marně. „Omylem totiž vstoupila do jiného stanu a tam si užívala. Já si sám brnkal na kytaru a tehdy vznikla písnička Kde jsi,“ uzavře s úsměvem zpěvák.

U vchodu do pivovaru roste fronta. O pouti totiž mají lidé možnost poznat, jak se vaří pivo. Skupinky po třiceti lidech vstupují do budovy po patnácti minutách. Nejdříve poznají varnu. „Zde jsou čtyři varné nádoby vyhřívané parou,“ vykládá průvodkyně a zavede lidi i do spilky, kde spatří kádě s naducanou pěnou. Prohlídka finišuje ve stáčírně. „Za hodinu se tu naplní dvanáct tisíc láhví,“ říká mimo jiné dívka obecenstvu.

V areálu pivovaru lidé narazí na stanoviště, kde si mohou nechat změřit množství alkoholu v dechu. Jiní zamíří k pivní pomoci, která vozí zásoby na speciální koloběžce. Sládek Vlastimil Zedek dokonce představuje nový nápoj. „Svatováclavský pšeniční speciál má bohatou pěnu, příjemný říz a jazýčky lidí v něm zaznamenají spoustu ovocných chutí. Do piva dáváme víc jak padesát procent sladu pšeničného,“ popíše sládek s tím, že pivo je zakalené. Fajnšmekři jej mohou ochutnat i 27. a 28. září ve čtyři sta padesáti hospodách. Vypijí jej i v Černé Hoře.

První bečka se Svatováclavským pivem byla naražena při slavnostním zahájení pouti. Plnými půllitry si připili pivovarští s moderátorkou Gábinou Partyšovou a černohorským starostou Bohuslavem Hlavičkou. Ten s vtipem vyjmenoval, co vše městys o pouti zařizuje. „Máme na starosti počasí, dostatečný počet vietnamských prodejců a dále nesmíme zapomenout zhasnout veřejné osvětlení před tím, než se na obloze rozprskne ohňostroj.“ Právě výbuchem barev na nebi totiž bohatý program pouti vyvrcholí.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Cesta pivem dlážděná

[pátek, 24. září 2010]

Jen málokterý stát na světě může soupeřit s Českou republikou v počtu pivních značek, které jsou v jednotlivých zemích na trhu k mání. U nás je dodávají desítky pivovarů, od těch největších až po rodinné podniky s produkcí jen několika desítek hektolitrů piva ročně. Ačkoli je z čeho vybírat, má pivař-labužník jen málo příležitostí, jak alespoň jednou za čas ochutnat speciální či méně obvyklá piva vyrobená ve vzdálenějším regionu, která obvykle nepřekročí hranice kraje.

A právě tuto „spotřebitelskou bariéru“ se rozhodla odbourat společnost K Brewery, která úspěšně provozuje sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě. V minulých dnech se v téměř 230 provozovnách domluvila s hospodskými, že od pondělí 27. září vyčlení každých 14 dní jeden výčepní kohout, ze kterého se bude po celý rok pokaždé čepovat jiná pivní specialita z produkce regionálních pivovarů. Tato aktivita ponese název „Cesta pivních znalců“ a bude to skutečně bohatá a pestrá přehlídka. Z labužnické pípy potečou piva kvasnicová, pšeničná i speciály, piva světlá, tmavá a polotmavá, rozmanitých chutí a různých stupňů. Společné mají jedno – jsou vyráběna z kvalitních surovin podle osvědčené technologie, jež ctí tradiční výrobní postupy.

Ze světlých vícestupňových speciálů se tak představí Jihlavský Grand, hlinecký Rychtář Speciál, Telčský Zachariáš, Prácheňská Perla, Comenius z pivovaru v Uherském Brodě, Kvasar z Černé Hory a ze stejného pivovaru světlý speciál 1530.

Ze skupiny tmavých a polotmavých piv bude v nabídce vysokochlumecký Démon, Protivínský Granát a černohorský Granát a polotmavé pivo Kern taktéž z produkce černohorského pivovaru.

Skupinu kvasnicových piv budou reprezentovat ležáky Rychtář Natur, Janáček Patriot, Klášter 11, Ježek 11 a Platan Natur a výčepní Moravské sklepní z Černé Hory.

Výčet pak ještě doplňují na našem trhu netradiční piva s netradiční chutí. Patří k nim například pšeničné pivo Velen, světlý ležák s příchutí borůvek Modrá Luna a konečně ležák vídeňského typu Kounic.

Když spočítáte všechny uvedené značky, dojdete k číslu 20, čtyři další piva budou pro spotřebitele překvapením. Půjde o piva vyráběná jen jedenkrát do roka k nejrůznějším příležitostem. To první překvapení můžeme prozradit již dnes – k poctě patrona Země české a ochránce cechu pivovarníků přichází na trh Svatováclavský pšeničný speciál, který bude v nabídce vybraných restauracích již v příštích dnech.

Vydejte se na cestu pivních znalců, na které vás čeká čtyřiadvacet zastávek a čtyřiadvacet pivních překvapení. Ponoříte se tak do moře piva a poznáte, že jsou v něm i perly, které jste dosud neměli příležitost objevit.

Svou nejbližší restauraci a kalendář pivních specialit pro tuto cestu naleznete na: www.cestapivnichznalcu.cz.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Poslední den v září přivítá první pivovarnické muzeum na Moravě své první návštěvníky. Slavnostní otevření proběhne ve čtvrtek 30. září v 11 hodin za přítomnosti zástupců města Hanušovice, hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a zástupců pivovaru Holba.

Zřízení muzea inicioval a realizoval pivovar Holba s cílem představit tradici českého pivovarnictví veřejnosti. Jedná se o významnou investici do mikroregionu Hanušovicko v souvislosti se zvýšením jeho atraktivity a současně podpory návštěvnosti.

Muzeum se nachází v budově bývalé, již několik let nevyužívané školy, kterou pivovar odkoupil od města. Objekt prošel kompletní rekonstrukcí a nyní nabízí nejen pivovarnickou expozici, ale také školící a informační centrum, restauraci a venkovní prostory pro sportovní vyžití i relaxaci. Celý objekt je řešen jako bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby. Venkovní plochy se zatravněnou piknikovou loukou a festivalovou dvoranou poskytnou zázemí pro společenské akce, které pivovar každoročně pořádá; součástí je i dětské hřiště a minigolf.

Rekonstrukce proběhla s ohledem na původní historickou podobu areálu pivovaru a vyžádala si více než 17 mil. korun.

Muzejní expozice návštěvníkům nabízí přehled vývoje pivovarnictví především na Hanušovicku i prohlídku historických exponátů; nástrojů a zařízení, které se kdysi při výrobě piva používaly. Nechybí ani dřevěné sudy, jako pýcha bednářského řemesla, staré sladovnické lopaty, hoblíky nebo historická výčepní zařízení, připomínající atmosféru dřívějších hospod.

Je možné si dohlédnout oprávnění k vaření piva, které dokládáají staré právovárečné listy na pergamenu i listy tovaryšské. Kromě vlastní výroby piva muzeum představí suroviny pro výrobu piva nezbytné a připomene i složitou dopravu piva v době koňských povozů. Expozici navíc „oživí“ voskové figuríny sládka i štamgasta v životní velikosti.

K příjemnému posezení zve návštěvníky stylová hospoda s krbem, typickým trámovím a šenkem ze dřeva a kamene. Pozornost si jistě zaslouží síň sládků, navazující na restauraci, která připomíná generace pivovarníků od založení hanušovického pivovaru až do současnosti.

Pivovar Holba letos navštívilo na 12 tisíc turistů a zájem podívat se do výroby tradičního českého piva každý rok roste. Holba jako jedna z posledních nabízí možnost seznámit se s výrobou v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů prohlídky zprostředkovávají pouze návštěvnická centra. Nové muzeum navíc všem návštěvníkům poskytne jedinečný obraz o pivovarnickém řemeslu a jeho historickém vývoji v regionu.

Pro veřejnost bude muzeum přístupné od 1. října. Návštěva muzea je možná v pondělí až pátek od 10.30 do 16.00 hodin, o víkendu dle předběžné dohody.Vstupné pro dospělou osobu je 20 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Ve čtvrtečních večerních hodinách proběhlo v hotelu Hilton v Praze slavnostní vyhlášení 10. ročníku odborné degustační soutěže České pivo 2010, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv u nás vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. Starobrno si z této soutěže odnáší další z řady letošních ocenění. V prestižní kategorii ležáků bylo toto pivo vyhodnoceno jako druhé nejlepší. Starobrnu tak pro letošní rok přibylo do sbírky již osmé ocenění z degustačních soutěží!

Je skvělé, že naše starobrněnské pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno. Ocenění jsou pro nás potvrzením kvality našeho piva a naší práce, ale svou hodnotu mají i jako motivace do budoucna,“ říká k oceněním Tomáš Pluháček, manažer a vrchní sládek starobrněnského pivovaru.

Starobrněnský ležák s 5,0% alkoholu je pivo ve stylu brněnské tradice. Vyrábí se již několik století a je symbolem moravského pivovarnického umění. Má světlou jantarovou barvu a plnou chuť, po napití se však vyznačuje lehkostí a výrazným chmelovým dojmem. Na trh se dodává ve vratných skleněných lahvích o objemu 0,5 l a také 0,33 l, v plechovkách a sudech obsahujících 5, 30 nebo 50 litrů tohoto zlatavého moku. V portfoliu piv starobrněnského pivovaru má své stálé místo, společně s pivy Starobrno Medium, Tradiční a Černé patří k nejoblíbenějším produktům z centra Brna.

Ve všech kategoriích soutěže České pivo 2010 se v letošním roce utkalo celkem 45 piv, které do ní letos pivovary přihlásily. Piva hodnotilo 20 odborných degustátorů, sládků a pivovarských odborníků. Porotci hodnotili senzorické vlastnosti piv, to, zda mají deklarovanou stupňovitost a také chuť soutěžících moků.

Starobrnu se letos v degustačních soutěžích daří skvěle. Za devět měsíců roku 2010 již toto pivo získalo celkem osm ocenění na čtyřech prestižních soutěžích jakými jsou Česká pivní pečeť, Zlatý pohár Pivex 2010, Pivo České republiky a České pivo 2010.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká Republika


To, že se nejlepší výčepní piva vaří na střední Moravě, potvrzuje absolutní vítězství piva Zubr Gold, následovaného Zubrem Classic a světlým výčepním Litovel Moravan letošního ročníku soutěže České pivo 2010. Pivovarští experti dále ocenili Holbu Premium, která získala bronzovou medaili v kategorii ležáků a Zubr Free a Litovel Free, kterým patří stříbro a bronz v kategorii nealkoholických piv.

Jde o mimořádný úspěch, který je výsledkem dlouhodobé poctivé práce, orientované na spokojenost konzumenta. Je o to cennější, že jde o obsazení kategorie nejčastěji konzumovaného piva. Výčepního piva se totiž u nás vypije zhruba 10 milionů hl ročně, což představuje více než polovinu celkové produkce, kdežto u ležáků je to zhruba třetina. Jde tedy o kategorii, která konzumenty zajímá nejvíce,“ k úspěchu vyjadřuje Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr.

Oceněná piva se již více než 130 let vyrábějí klasickou technologií podle tradičních receptur a to jim přináší osobitou charakteristiku. Je to především plná chlebnatá chuť, vyšší hořkost a výborný říz. V pivu se ale odráží nejen samotná technologie, ale také prvotřídní kvalita především domácích surovin- sladu a chmele a vysoký podíl lidské práce.

Jak uvařit nejlepší pivo v republice ví nejlépe výrobní ředitelka Nataša Rousková. „Klasická výroba umožňuje, aby si pivo vzalo to nejlepší ze sladu i chmele. Třeba Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu jeho dávkování. Pro pivo Litovel je typická vyšší a přitom příjemná hořkost. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí dát mu čas. Zatímco brány pivovarnických gigantů výčepní piva opouštějí za 14 dní, u nás je to 5 až 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková. Důležitý je nejen čas, ale i samotné procesy. Tradičně vyrobené pivo kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním a dozráváním v ležáckých sklepích získává plnou vyváženou chuť a správný říz.

Jednoduše vzniká přirozenými procesy a není ho tedy zapotřebí uměle dosycovat, dobarvovat ani jinak upravovat,“ doplňuje přednosti klasicky vařeného piva Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Výsledné pořadí vzorků hodnocených v jednotlivých kategoriích je určeno součtem bodů, které vzorek ve své kategorii získal v obou kolech. Tím je omezen prvek náhody ve kvalitě vzorků.

Letos se soutěže zúčastnilo celkem 45 piv, které ve 3 kategoriích hodnotilo 20 degustátorů a pivovarských odborníků.

I když jsem pevně přesvědčen, že kvalitní piva vyrábějí u nás všechny průmyslové pivovary, přece jen se potvrdilo, že konkurence výrobců piva je veliká a vyrovnaná a nikdo nemá jistotu, že právě jeho pivo vyhraje, což mně také těší,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


V Černé Hoře poteče pivo proudem

[pátek, 24. září 2010]

Černou Horou ovládne Pivní pouť, Šošůvecké čekají tradiční Václavské hody, do Kunštátu přijede známý cestovatel Kolbaba.

Pěnivý pivní mok, muzika nejrůznějších žánrů, ohňostroj a také velké fronty a tlačenice. To vše je Pivní pouť v Černé Hoře. V sobotu městečko ovládne už počtrnácté.

Přestože se od loňské Pivní pouti změnilo vedení černohorského pivovaru, podle Radka Pavlíka z oddělení marketingu pivovaru podoba a rozměry tradiční černohorské společenské akce zůstávají. „Stejně jako v minulých letech bude program pro děti, různá hudební vystoupení a ohňostroj. Rovněž máme připravené exkurze do pivovaru,“ uvedl Pavlík a doplnil, že stejně jako v minulých letech i letos z Brna na Pivní pouť bude vyrážet s Josefem Zimovčákem cyklistický nezávod.

Různá hudební a zábavná vystoupení budou v Černé Hoře k vidění na dvou místech. Na výletiště je vstup zdarma, na nádvoří pivovaru musí lidé zaplatit. „Vstupné je stejné jako v loňském roce, pro dospělého sto padesát korun, pro děti padesát korun a za děti do tří let se neplatí nic. Exkurze do pivovaru přijde na třicet korun,“ řekl Pavlík. Na nádvoří pivovaru se představí například Dalibor Janda, Gabriela Partyšová, Kamelot, Bára Basiková, Support Lesbiens či Kryštof.

Pivní pouť je v městečku největší akcí roku. „Záleží samozřejmě i na počasí, ale většinou na pouť přijde kolem deseti až patnácti tisíc lidí,“ uvedl černohorský starosta Bohumil Hlavička.

Do Kunštátu v sobotu přijede známý cestovatel a fotograf, viceprezident Českého klubu cestovatelů, Jiří Kolbaba. Návštěvníky jeho besedy čeká od pěti hodin odpoledne v tamním kulturním domě doslova koncert mluveného slova doplněný jedinečnými fotografiemi z různých koutů světa.

Milovníci ochotnického divadla si mohou v sobotu vychutnat odloženou reprízu křetínských ochotníků ze spolku O.K.O. Hudební veselohru Hvězdné nebe nade mnou sehrají v křetínské sokolovně. „Autorské představení vedoucí souboru Pavly Novotné začíná v sedm hodin večer,“ zvou členové spolku.

Blížící se svátek svatého Václava oslaví v obcích, kde je patronem jejich kostela. Svatováclavská pouť se zábavou a pouťovými atrakcemi se o víkendu koná ve Vanovicích, Šošůvečtí zase chystají tradiční Václavské hody. Ty začnou už dnes taneční zábavou. Na další dny připravila pořádající Tělovýchovná jednota Šošůvka bohatý program. „V sobotu ve čtyři hodiny se koná mše svatá v kapli sv. Václava a sv. Anežky České, večer pak plesová taneční zábava s tombolou a předtančením šošůveckých stárků a skupiny orientálních tanců Aiša,“ nastínili sobotní program pořadatelé. V neděli vyjde v půl druhé krojovaný průvod obcí, v půl třetí přijede pan rychtář a rájecká vrchnost. Následovat bude taneční vystoupení stárků a posezení za doprovodu dechové hudby Olšověnka. Hody pokračují ještě taneční zábavou v pondělí a vyhodnocením v restauraci Krmelec v úterý.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorky: Leona Paroulková a Dagmar Kulaviaková


Dalším hostem nekonečné řady on-line rozhovorů Benešovského deníku bude ve středu 29. září od 10 do 11 hodin sládek benešovského Pivovaru Ferdinand Jaroslav Lebeda.

Foto

Jaroslav Lebeda se narodil 11.listopadu 1970 v obci Loket na Benešovsku. Vystudoval střední průmyslovou školu potravinářské technologie v oboru kvasná technologie. Po složení maturitní zkoušky nastoupil v roce 1989 do pivovaru Ferdinand. Tam prošel všemi pracovními pozicemi. Od roku 2007 pracuje jako sládek benešovského pivovaru Ferdinand. Mezi jeho záliby patří sport, kultura a hudba.

Otázky můžete pokládat ZDE...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autor: Martin Fulín


Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vyhlásil sládka Pivovaru a restaurace U Fleků Ivana Chramosila a majitele sladovny v Kounici Karla Klusáčka osobnostmi, které byly uvedeny do Síně slávy českého pivovarství a sladařství v roce 2010.

Stalo se tak při Svatováclavských slavnostech českého piva v hotelu Hilton Prague Old Town v Praze.

Ivan Chramosil (*1946 v Praze) po dobu téměř čtyřiceti let působení v pivovaru U Fleků se pro svou vysokou profesionalitu stal zárukou výroby vynikajícího piva, nápoje šířícího věhlas doma i v zahraničí. Jeho nesporné znalosti a vědomosti z něj učinily rovněž vyhledávanou osobnost pro domácí a mezinárodní degustační soutěže piv. Spolupracuje s řadou vysokoškolských pracovišť, kde se podílel poskytováním stáže budoucím pivovarským odborníkům na jejich profesní přípravě a vzdělávacím procesu. Dodnes působí jako člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů a jeho názory publikují rovněž odborná média. Za svou činnost byl opakovaně oceněn.

Ing. Karel Klusáček (*1931 v Kounicích) se v roce 1992 po restituci majetku vrátil do rodné sladovny, kde dodnes působí coby zástupce již čtvrté generace pivovarských a sladařských odborníků. Sladovnu, která byla při přebírání v dosti špatném stavu, v průběhu let v maximálně míře zmodernizoval a zvelebil. Zachoval v ní však klasickou výrobu sladu humnovou technologií. Podnik se pro kvalitu sladu stal vyhledávaným dodavatelem suroviny pro mnoho tuzemských a restauračních pivovarů. Klusáček působí v celé řadě profesních organizací. Od roku 1992 zastupuje soukromé výrobce sladu ve Společenství soukromých výrobců sladu Čech a Moravy a je členem vědecké rady Mendlovy univerzity v Brně. Pro své odborné a lidské vlastnosti je velmi respektován. Obdržel řadu profesních ocenění.

Uvedené ocenění bylo letos již předáno již po osmé. Do síně slávy jsou každoročně uváděny významní odborníci spojení s pivovarským průmyslem za jejich celoživotní profesní přínos pivovarskému sektoru u nás.

Zdroj: Metropole Regiony24.cz | Mediafax


Na slavnosti piva se sklem nelez

[čtvrtek, 23. září 2010]

Když jsem se v pondělí po ICQ dodatečně kamaráda Romana zeptal, jak vlastně dopadl na Pivních slavnostech Pardubického pivovaru a. s., kam bych jel zřejmě s ním, nebýt obdobné akce v mých téměř domovských Hanušovicích, odpověděl mi takto:

"Bledě. Skončil jsem jen v Pivovarce, páč chtěli vidět obsah batohu a já tam měl dvě sklenice, který jsem si předtím koupil v jejich prodejně, a taky jednu třetinku z domu na pití, no a s tím mě tam nechtěli pustit a odkázali mě na jakousi ceduli, kde bylo napsané, že je do objektu zakázáno vnášet chlast a skleněné předměty. Že prý mám ty sklenice zajít vrátit do prodejny a pak že můžu dál. Co na tom, že slavnosti začínaly v jednu, zatímco prodejna je v sobotu otevřena jenom do 12:00. Hádat se s pořadateli prostě nemělo smysl, tak jsem to otočil, skočil si aspoň na tři piva do Pivovarky a jel jsem zpátky domů..."

Jak vidno, zatímco ve většině českých pivovarů jsou rádi, že během vlastních slavností nějakou tu sklenici prodají a něco málo navíc díky tomu vydělají, v Pardubicích jsou na tom zřejmě natolik finančně dobře, že vydělávat nepotřebují, ba co víc, dokonce znemožní vstup na jimi spolupořádanou akci každému, kdo nechce při pití ožužlávat plastový kelímek, ale chce pít důstojně, tj. ze skla, navíc třeba opatřeného logem Pernštejna.

No, abych pravdu řekl, dosud jsem si myslel, že tyto manýry spadají do sekce nadnárodních pivovarů - nedávno tu psal kdosi o tom, že mu nechtěli do skla natočit na Radegastově dnu, od kamarádů z Plzně jsem se zase doslechl, že obdobný zákaz platí také na PilsnerFestu - ale výše uvedený případ ukazuje na to, že se to může týkat i celkem malého pivovárku, logicky by mě tudíž zajímalo, zda má ještě někdo jiný podobnou zkušenost odjinud. Pokud ano, tak sem s ní. Jistě to bude přínosem nejen pro mě.


Novým ředitelem marketingu společnosti Pivovary Staropramen a.s. je Petr Skopalík. Jeho příchod završil změny, ke kterým v oddělení marketingu společnosti v nedávné době došlo.

Petr Skopalík má dlouholetou zkušenost jak v oblasti marketingu, tak specificky v oboru pivovarnictví, kterou získal díky působení ve společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., kde zastával pozici marketingového manažera. Předtím působil v odděleních marketingu a trade marketingu společnosti Unilever.

Petr Skopalík vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Mezi jeho záliby patří sport, cestování a filmy. Ve vedení marketingu nahradil Janu Dubovou, která nastoupila na mateřskou dovolenou.

Zdroj: Kariera iHNed.cz


Minulý týden byla z provozních důvodů ukončena výroba světlého výčepního piva tedy "desítky". Pivovar se bude nadále věnovat vaření světlého a tmavého ležáku a zvýšení produkce pivních speciálů, které získávají mezi zákazníky stále větší oblibu.

Světlé výčepní pivo bude dotáčeno na výčepu v restauraci tento týden a stejně tak tento týden bude jeho prodej končit na recepci, a to již pouze v 1,5L lahvích.

V domácí pivnici "Na zimáku" bude Harrach světlé výčepní pivo nahrazeno desítkou od pivovaru Bernard.

Zdroj: Jelínkova vila.cz


Pivní slavnosti Pardubického pivovaru

[čtvrtek, 23. září 2010]

Nádvoří pardubického pivovaru opět zaplnili návštěvníci u příležitosti tradičních pivních slavností. Na své si přišli jak milovníci zlatavého moku, tak i ti, kteří přišli za zábavou. Bylo zde k vidění vystoupení kapel jako je country skupina Hotovo, Buty, Ready Kirken, Ján Bendig a zejména malé diváky potěšil svou hodinou zpěvu Jaroslav Uhlíř.

Zdroj: Pernštejn.cz | Video: TVPardubice


Milovníci pivného osvieženia nemusia smútiť za letnou sezónou. Lahodné potešenie zo zlatého moku nepominie len preto, že čas prázdnin sa skončil. Pracovné aktivity, nutnosť tráviť čas za volantom a moderný životný štýl sa dajú dokonale skĺbiť s konzumáciou nealkoholického zlatého moku Birell. Chuť nealkoholického piva Birell si vás získa svojou plnou chuťou. Jej zárukou je najmä využitie špeciálnych kvasníc, vďaka ktorým sa nealkoholický Birell varí rovnako ako klasické pivo.

Nekompromisný prístup k výslednej chuti

Vďaka našim sládkom, prísnym kritériám kvality a nekompromisnému prístupu k výslednej chuti sa dnes môžeme pýšiť nealkoholickým pivom Birell, ktoré je najpredávanejším nealkoholickým pivom u našich západných susedov v Českej republike.“ informuje Dušan Mateička, brand manažér pre značku Birell spoločnosti Pivovary Topvar. Jeho slová potvrdzuje aj prvenstvo značky Birell v kategórii nealkoholických pív na degustačnej súťaži Pivex 2010.

Konzumenti sa k nealkoholickým pivám stavajú skepticky

Jednak ich odrádza chuť, ktorá nie vždy uspokojí vycibrené chuťové poháriky pivárov, druhou nevýhodou môže byť fakt, že aj po konzumácii nealkoholického piva musia s riadením motorového vozidla pár minút počkať. Nealkoholické pivo Birell nepozná žiadne zo spomínaných negatív. Jeho jedinečná chuť sa rodí vďaka použitiu špeciálnych kvasníc vo výrobnom procese a tradičnému spôsobu varenia piva. Sadnúť za volant si konzumenti môžu po štyroch tretinkových pivách Birell aj hneď.

Prírodné suroviny bez konzervačných látok, kvalitná horská voda a prepracovaný výrobný proces robia z nealkoholického piva Birell vyhľadávaný osviežujúci nápoj plnej chuti na akúkoľvek príležitosť.Birell je nealkoholické pivo, ktoré sa vďaka špeciálnemu druhu kvasníc na rozdiel od svojej konkurencie varí rovnako ako klasické pivo. Preto má vo svojej kategórii výnimočnú chuť. Potvrdzujú to ocenenia získané na podujatiach Pivex 2010 alebo World beer cup 2008. Birell je navyše najobľúbenejším pivom v Českej republike.

Zdroj: Media infoservis.sk | Pivovary Topvar


Město vysoudilo hradby nad pivovarem

[čtvrtek, 23. září 2010]

Soudní spor o „díru“ v hradbách prozatím vyhrálo město Polička nad měšťanským pivovarem.

Takzvaná Witzova brána je tedy součástí hradeb. „Hradby jsou ucelený prvek,“ domnívá se místostarostka Marie Tomanová. Okresní soud ve Svitavách jí dal za pravdu. „Rozsudek soudce sice již vyhlásil, ale jeho písemné vyhotovení s odůvodněním ještě nemáme,“ informovala Marie Tomanová. Vedení Poličky je s výsledkem soudu spokojené. Karel Witz však potvrdil, že v případě, že rozsudek bude znít takto, odvolá se k vyššímu soudu. Vedení města se pokoušelo s předsedou představenstva pivovaru Karlem Witzem mnohokrát mimosoudně dohodnout. „Soudit se s občany nepovažujeme za ideální,“ řekla místostarostka. Dodala však, že když dohoda není možná, je třeba věci nějak vyřešit. „Spor považuji za ubohý,“ prohlásil starosta Jaroslav Martinů na posledním zasedání zastupitelstva. Dořešit spor je také třeba kvůli dotacím na opravu hradeb.

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková


Farmáři dostanou šanci ve městě

[čtvrtek, 23. září 2010]

Napadlo vás někdy koupit si čerstvou zeleninu nebo ovoce místo v supermarketu přímo od zemědělců a neměli jste k tomu příležitost? Potom se dočkáte druhou říjnovou sobotu v Benešově.

Devátého října uspořádáme v areálu benešovského pivovaru zkušební Farmářský trh. Chceme tímto způsobem podpořit lokální malé podnikatele a zemědělce,“ uvedla vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče MěÚ Benešov Hana Haubertová.

Tento zajímavý nápad se podle ní rodil v hlavách občanů. „Objevovaly se dotazy, jestli takovou akci nechceme uspořádat,“ objasnila Haubertová hlavní inspiraci pro uskutečnění trhu.

První zkušební trh nabídne návštěvníkům nanejvýš patnáct stánků. Těch by však v budoucnosti mohlo přibývat.

Chceme oslovit všechny, aby přišli, ochutnali a řekli, jestli o místní produkty stojí,“ řekla Hana Haubertová s tím, že pokud se po devátém říjnu objeví pozitivní ohlasy, trhy se budou konat i v budoucnu. „Když se nápad bude lidem líbit, chtěli bychom v příštím roce pořádat trhy jednou až dvakrát do měsíce,“ doplnila Haubertová.

Trhy jsou určeny pouze lokálním pěstitelům ovoce, zeleniny a drobným výrobcům pochutin, jako například pekařům nebo uzenářům. Prodejce levného textilu či kosmetiky na nich návštěvníci nenajdou.

Areál pivovaru je podle Haubertové ideálním prostorem na akci tohoto typu. „Na rozdíl od centra města se vyhneme dopravním uzavírkám. Pro veřejnost je navíc v Táborských kasárnách nedaleko pivovaru připraveno velké parkoviště, kde mohou bezplatně nechat své auto,“ řekla na závěr Haubertová.

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autor: Martin Fulín


Světová spotřeba piva poroste. Letos stoupne podle odhadů výzkumné společnosti Plato Logic o 1,5 procenta, a to zejména díky silnější poptávce v Asii a Africe. Zájem o pivo by měl významně růst také v Tichomoří a na Blízkém východě a mírně by se měl zvyšovat i v Severní Americe. V Evropě bude ale naopak klesat, a to téměř o dvě procenta, vyplývá ze zveřejněné analýzy.

Největším trhem s pivem byla loni podle údajů firmy Plato Čína se spotřebou kolem 430 milionů hektolitrů. To představuje téměř dvojnásobek ve srovnání se Spojenými státy, jež obsadily druhé místo. Brazílie se dostala na třetí příčku před Rusko, zatímco Německo zůstalo na pátém místě.

Je všeobecným trendem, že v řadě pivovarsky vyspělých zemích v posledních letech pomalu klesá spotřeba piva,“ vysvětluje klesající poptávku po pivu v Evropě Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Mění se životní styl a zvyšuje se životní úroveň. Lidé již tak nepřemýšlejí jen o tom, co projedí a propijí, ale i o zahraniční dovolené, koupi nemovitostí a podobně. Preference se mění. V tradičních pivařských zemích i proto roste podíl nealkoholického piva,“ uvádí Veselý a dodává:

V některých evropských zemích, jako je Rusko, Polsko nebo Španělsko ale spotřeba piva roste. Hlavními tahouny rostoucí spotřeby jsou ale regiony, kde doposud nebylo pivo příliš doma, jako je jižní Amerika nebo východní a jihovýchodní Asie. Například Čína má spotřebu asi 30 litrů na hlavu, my máme asi 150 litrů. I s těmi 30 litry jsou největším pivním trhem na světě. Co by se stalo, kdyby se dostali na evropský průměr 80 litrů si zatím nedokážeme představit.

Rostoucí zájem o pivo v Africe a na Blízkém východě si Veselý vysvětluje tím, že do těchto regionů postupně přichází americká a evropská kultura, se kterou je pití piva spojeno a tyto oblasti bohatnou a mohou si pití alkoholu víc dovolit.

V Česku je zájem o minipivovary

V České republice je vidět větší zájem o speciality, o piva netradiční, nová a to jak z průmyslových pivovarů, tak z rostoucího počtu restauračních minipivovarů. V Česku ale bude poptávka po pivu klesat daleko rychleji než v Evropě. Je to důsledek brutálního a nesmyslného zvýšení spotřební daně o 33 procent od 1. ledna,“ pokračuje Jan Veselý.

Taková rána tady ještě nebyla a projevilo se to v ceně piva. Za 1. pololetí klesá domácí spotřeba piva o 12 procent,“ konstatuje Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Naďa Bělovská


Pivovarníci zaniesli v stredu otvorený list premiérke SR Ivete Radičovej (SDKÚ-DS), nechcú aby spotrebná daň z piva stúpla. "Žiadame, aby vláda nediskriminovala pivo," konštatoval pre médiá prezident Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay.

Ako vysvetlil, spotrebná daň na pivo, ktorej rast medzitým vládni ministri odklepli, sa za posledných 10 rokov zvýšila o 221 %. "Spotrebná daň z vína sa nepohla a napríklad spotrebná daň z liehu išla za posledných 10 rokov hore o 30 %. V tomto vidíme tú diskrimináciu," uviedol Karšay.

Spotrebná daň na pivo sa naposledy zvyšovala v roku 2003, a to o 100 %. O prácu v dôsledku toho podľa neho prišlo 1200 ľudí a zaniklo sedem pivovarov, ako napr. bratislavský Stein či nitriansky Corgoň. "Za tých sedem rokov výroba piva na Slovensku klesla o 1,5 milióna hektolitrov, teda o 33 %," podotkol prezident združenia. Zároveň dodal, že pivovarníci sa aktuálne dopady "boja vôbec odhadnúť".

Podľa výkonného riaditeľa združenia Romana Šustáka by sa cena piva v krčmách či obchodoch mohla zvýšiť približne o 7 %. V tom je započítaná nielen rastúca spotrebná daň, ale aj daň z pridanej hodnoty a obchodné prirážky.

"Aj my môžeme samozrejme znížiť náš zisk, ale keď my znížime náš zisk a nepremietne toto do ceny, samozrejme, že to ovplyvní naše ďalšie zámery z hľadiska investícií," upozornil Šusták. Za posledných desať rokov predstavovali investície v tomto odvetví podľa neho viac ako 330 miliónov eur.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


«« « Strana 520 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň