Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Heineken koupí pivovar v Krušovicích

[pondělí, 11. červen 2007]

Nizozemský pivovar Heineken koupí českého výrobce piva Krušovice. Kupní cena nebyla zveřejněna. Nizozemci krušovický pivovar získají od nynějšího vlastníka, kterým je společnost Radeberger Gruppe KG. Heineken už v Česku vlastní pivovar Starobrno a po nákupu Krušovic jeho výstav na českém trhu přesáhne 1,6 milionu hektolitrů ročně.

Historie značky Heineken sahá do druhé poloviny 19. století, v roce 1863 ji v Amsterdamu založil Gerard Heineken.

Společnost vlastní množství pivovarů po celém světě. Mezi její přední značky patří Heineken a Amstel, skupina ale také vaří a prodavá přes 170 dalších značek, mezi nimi Zywiec, Cruzcampo, Birra Moretti, Murphy's nebo Star.

"Akvizice nám rozšíří záběr a znamená velkou příležitost zvýšit prodej na českém trhu," řekl k záměru prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier.

"Značka Krušovice je u místních spotřebitelů velmi populární a my věříme, že vhodnou komerční investicí má tato značka jasný potenciál k růstu," dodal.

Heineken návrh předloží antimonopolním orgánům a pokud půjde vše hladce, transakce by měla být dokončena do 1. září letošního roku.

Heineken zaplatí hotově

Nizozemci v tiskové zprávě uvedli, že převzetí Krušovic budou financovat volnou hotovostí a že se nákup Krušovic projeví ve výsledku hospodaření už v příštím roce. V roce 2010 by měla akvizice přispět i ke zvýšení hodnoty podniku.

Nákupem pivovaru si Heineken, který již vlastní pivovar Starobrno, zvýší podíl na českém trhu asi na osm procent.

Pivovar v Krušovicích vloni uvařil skoro milión hektolitrů piva

Královský pivovar Krušovice uvařil v letošním prvním čtvrtletí zhruba 172 000 hektolitrů piva. Za celý loňský rok to bylo 968 000 hektolitrů, o 11 procent více než předloni. Při rekordní výrobě v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva.

Vloni zaznamenaly Krušovice rekordní vývoz, v zahraničí skončilo přes 200 000 hektolitrů piva. Za letošní první čtvrtletí pivovar prodal na zahraničních trzích přes 79 000 hektolitrů piva, což představuje meziroční růst téměř o jedno procento.

Krušovice vydělají ročně kolem 160 miliónů korun

Pivovat vykázal v roce 2005 zisk téměř 158 miliónů korun. Rok předtím pivovar vytvořil čistý zisk 166,2 miliónu korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Loňský hospodářský výsledek zatím není k dispozici.

Předloni v srpnu německá společnost Radeberger Gruppe vlastnící 99,83 procenta základního kapitálu Krušovic vytěsnila menšinové akcionáře. Za jednu akcii v nominální hodnotě 750 korun majoritní vlastník vyplatil 1889 korun a za tisícikorunovou akcii uhradil 2518 korun.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po úplné privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Novinky)


Krizové vedení pivovaru chce oslovit především domácí spotřebitele. Ty tam jsou chvíle, kdy byl benešovský pivovar na prodej. Není to sice tak dávno, jen pár měsíců, ale nyní je situace jiná. Lepší. Tvrdí to alespoň spolumajitel pivovaru a někdejší předseda představenstva Jan Šorm. „Do pivovaru nastoupila jako spolumajitel nová společnost, která dosadila krizový management.

Od té doby, od začátku června, nejsem už předsedou představenstva,“ sdělil Šorm a připomněl, že pivovar zaměstnával více lidí, než bylo zdrávo. Proto byli někteří z nich propuštěni. Pivovar přestal prodávat pivo za tři koruny do diskontů. Nyní se v Benešově vyrábí pivo Ferdinand a vedení podniku se snaží obsadit i trh, který před časem značka vyklidila. „Nebudeme se honit za množstvím, ale za kvalitním pivem,“ ozřejmil Šorm strategii vedení, ale neprozradil, která firma tyto lidi dosadila. „Jde o českou firmu.“

Jak dlouho bude krizový management v pivovaru působit, není jasné. Podle analýzy by měl být pivovar stabilizovaný vzhledem k dluhům do konce roku.

Ferdinand by měl zůstat tím, čím je, i nadále, tedy ryze regionálním výrobcem a dodavatelem piva. Sníží se výstav piva a zastaralé technologie nahradí moderní. Z toho vyplývá, že se bude i nadále propouštět. Z dřívějších 105 zaměstnanců zůstane asi třicet. Benešovské pivo se nyní vozí i do Itálie, Dánska a Švédska. Foto zde ... (Benešovský deník)


Postřižinský expres opět vyjíždí

[pondělí, 11. červen 2007]

Již počtvrté vyjede z Nymburka Postřižinský expres. V sobotu 26. května se vlak těsně po osmé hodině ranní rozjede směrem na obec Kopidlno a opět zakončí své putování v Nymburku na hlavním nádraží kolem půl šesté odpoledne. Na několika zastávkách budou připraveny kulturní akce, občerstvení a mnoho dalšího.

„V Dětenicích, kde je naše nejdelší zastávka, si lidé budou moci prohlídnout pivovar či zámek nebo se najíst v historické krčmě,“ řekl ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Jak se na akci připravujete?

Ve středu začala distribuce plakátů a letáků na akci a prodej jízdenek. Ten je možný v pokladnách Českých drah v Nymburku na hlavním nádraží. Děti od šesti do patnácti let zaplatí za jízdenku 50 korun, dospělí stokorunu. Veškeré informace, jako například přesný jízdní řád, lze najít na www.postriziny.cz.

Co všechno se bude dít?

Během jízdy se čepuje Postřižinské pivo, ve vlaku je hudba, někde vystoupí mažoretky a v některých stanicích si i místní připraví program. Vlak má omezenou kapacitu, takže s ním jede kolem tří set lidí. Další na nás pak čekají podél trati nebo ve stanicích. O hudební doprovod se letos postará skupina Třehusk. Domluvili jsme se s Dětenicemi na rezervaci míst v krčmě i na čase možných prohlídek. Celodenní program za účasti mnoha zpěváků, například Heidi Janků, Michala Davida, skupiny Děda Mládek Illegal Band, Lucie Vondráčkové či Aleše Brichty začíná v půl jedenácté.

Jaké byly jízdy v minulých letech?

Podle ohlasů a návštěvnosti je o akci čím dál tím větší zájem. Letos jsme ještě vzali navíc jeden vagon. Tím je ale kapacita zcela vyčerpaná. Dobře se nám při minulých jízdách spolupracovalo například se starostou Velkého Oseka a loni to bylo skvělé v Dobrovici. To hlavně zásluhou výpravčího této stanice pana Pokorného, velkého obdivovatele Bohumila Hrabala, a vedoucí kulturního i informačního centra tamtéž. A k této stanici se váže zajímavost – Bohumil Hrabal se právě zde v roce 1944 zaškoloval na výpravčího. I proto jsme se rozhodli vzít alespoň zpáteční cestu i tento rok opět přes Dobrovici. (MF Dnes)


Titul Pivo České republiky získal Francinův ležák 12° vyráběný Pivovarem Nymburk. Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Pivních slavností, které proběhly ve dnech 7. - 8. června. Francinův ležák se tak stal absolutním vítězem v kategorii Světlý ležák premium.

„Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentuje umístění ředitel Nymburského pivovaru ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a především s jeho knížkou Postřižiny. Mezi jeho pivy tak kralují například Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan (tak říkali přátelé Bohumilu Hrabalovi).

Rozhodně nejde o první úspěch, v minulých letech se jeho výrobky umístily ve finále takových klání, jako třeba táborská Česká pivní pečeť, trutnovský Pivtest nebo pražská Cena českých sládků. Pijete stále pivo dvou či třech nejznámějších značek a rádi byste zažili novou chuť a posoudili rozdíl? Začněte třeba s osobitou poetikou této „hrabalovské edice“.

Pivovar Nymburk vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciální a nově začíná vyrábět také originální pivo nitrobeer určené prozatím pouze pro zahraniční trhy. V minulém roce měl výstav celkem 166 577 hektolitrů piva. Za zmínku stojí i to, že je členem Českého svazu malých nezávislých pivovarů, který se snaží nejen o udržování rozmanitosti druhů piva a výrobu specialit, které velké pivovary nevyrábějí, ale i o udržení přijatelné ceny piva na našem trhu.


Vše nasvědčuje tomu, že se v Pivovaru Klášter letos podaří dosáhnout k horní hranici technologických možností pivovaru, což představuje 130 až 140 tisíc vyrobených hektolitrů piva. Potvrzují to výsledky dosavadního prodeje.

„Do měsíce dubna překračujeme každý měsíc loňské statistiky zhruba o 17 procent,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje.

Lze říci, že intenzivní aktivita pivovaru zaměřená zejména na oblast sudového piva přináší pozitivní výsledky. „Dlouhodobá snaha v oblasti sudového piva se projevuje právě v tomto období,“ podotkl Špryňar.

Intenzivními akvizicemi s efektem navýšení odbytu se podařilo prosadit ve všech oblastech, kde pivovar působí. „Novými trhy se stalo několik kvalitních restaurací na Plzeňsku, Klatovsku a Nýrsku. Prorazit na trhu, kde je na „domácí“ půdě velký místní pivovar, nebylo jednoduché. „Já bych řekl, že jsme úspěchu docílili tím, že se držíme velice striktně tří základních ukazatelů: kvality, ceny a servisu, což jsou tři základní atributy naší obchodní politiky,“ pochlubil se Josef Špryňar. (Boleslavský deník)


Dění v květnu 2007

[středa, 23. květen 2007]

Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší,“ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí,“ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není,“ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)


Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což je o 7,4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)


Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)


Brno: Starobrno dá dividendy jako loni

[středa, 23. květen 2007]

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)


Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)


Piva Zubr a Litovel jsou OK

[úterý, 22. květen 2007]

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit,“ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)


Bratislavská spoločnosť Real Estate Assets, s.r.o., kúpila pivovar od Heinekenu po tom, čo koncern presunul svoju výrobu do Hurbanova. Vedenie pivovaru odišlo z Nitry koncom roka 2006. "Areál sme kúpili len nedávno a projekt využitia areálu je ešte len v počiatočnom štádiu," povedal pre agentúru SITA zástupca investora Daniel Gálik. V územnom pláne mesta je toto územie určené na vybavenosť a doplnkovo na bývanie.

Po vypracovaní podnikateľského zámeru bude firma rokovať s mestom, ako aj s krajským pamiatkovým úradom. Ten má povedať, ktoré budovy by sa mohli zbúrať, a ktoré nie. V areáli sú totiž aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 až 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tam bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa v ňom začalo znova vyrábať v roku 1950. V najbližšom čase sa v areáli pravdepodobne začne archeologický výskum, vlastník už oslovil Archeologický ústav SAV v Nitre. "Mohli by tam byť zaujímavé nálezy, lebo úspešní sme boli aj v blízkom areáli nemocnice či tržnice," povedal zástupca riaditeľa Archeologického ústavu Matej Ruttkay. (HN online)


Bývalý areál pivovaru v Nitre zmenil majiteľa. Firma Heineken ho po presunutí výroby do Hurbanova predala bratislavskej spoločnosti Real Estate Assest. Je to posledná historická fabrika v Nitre odvtedy, ako nedávno celkom zbúrali mlyny, z ktorých niektoré budovy chceli pamiatkari zachovať.

Zástupca investora Daniel Gálik pre SME povedal, že niektoré budovy areálu chce zachovať. Podrobnejšie informácie však zverejní, až keď vyhodnotia projekt využitia areálu.

Najstaršie budovy pivovaru postavili v rokoch 1893 až 1895. Pôvodne sa v továrni varilo pivo, potom v nej vyrábali salámu, sušili tabak a zeleninu. Výrobu piva obnovili až v dvadsiatom storočí.

Najhodnotnejší je objekt sladovne v zadnej časti areálu. Ten má podľa nemenovaného odborníka najucelenejšiu slohovú podobu výrobnej architektúry začiatku 20. storočia v Nitre.

Krajský pamiatkový úrad v Nitre podal Pamiatkovému úradu Slovenskej republiky podnet na vyhlásenie pivovaru za národnú kultúrnu pamiatku. Ten však konštatoval, že objekty nemajú pamiatkovú hodnotu.

„Tento priestor má genius loci. Je fajn využiť historicky cenné budovy na komerčné ciele alebo na umenie a kultúru,“ povedal obyvateľ Nitry Ivan Gontko. (SME)


Bystrický pivovar s novými majiteľmi

[úterý, 22. květen 2007]

Vlastníci majú ambíciu konkurovať veľkým značkám tradičnou chuťou

Spoločnosť Pivovar Urpín BB získala po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. V pondelok správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu so spoločnosťou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou.

Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho súčasných odbytísk, ktorými sú Banská Bystrica, Brezno a Kysuce.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

„Ich chute sa zlievajú do akéhosi štandardizovaného europiva,“ dodáva. A tvrdí, že znalci potom radšej siahajú po produktoch menších pivovarov, ktoré si zachovali tradičné chute. V Česku sú takéto pivovary napríklad Černá Hora či Krušovice.

Goodbeer, ktorý sa v dohľadnom čase prekrstí na Banskobystrický pivovar, sa chce podobne etablovať ako výrobca tradičného piva, vyrábaného tradičným spôsobom, s minimálnym obsahom chemicky upravovaných látok. V najbližšej dobe plánuje expandovať na severné a východné Slovensko.

Dvojica podnikateľov chcela do pivovarníckeho biznisu vstúpiť už dávnejšie. Urpín kúpili napriek riziku, ktoré predstavujú majetkovo nedoriešené výrobné technológie. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na iné spoločnosti.

V. Nosko považoval tento prevod za nezákonný, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Tvrdia, že sú na túto alternatívu pripravení. V. Nosko hovorí, že nebyť sporov okolo majetku, pivovar by sa ako perspektívny dávno predal. (ETrend)


Urpín sa Heinekenu nebojí

[úterý, 22. květen 2007]

Bystrický pivovar zrejme získal budúcnosť. Spoločnosť Pivovar Urpín BB má po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. Predminulý týždeň správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu s firmou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja si trúfajú na expanziu do iných častí Slovenska.

Napriek tomu, že na prvý pohľad je domáci trh pod kontrolou nadnárodných spoločností Heineken a SABMiller (Pivovary Topvar). Malí miestni majitelia sa buď trápia, alebo už svoje pivovary predali. Vlastníci Goodbeeru, ktorý sa v dohľadnej dobe prekrstí na Banskobystrický pivovar, tvrdia, že našli recept na úspech.

Netypický správca

Výrobca banskobystrického piva Urpiner bol dlho na chvoste slovenských pivovarov. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka do spoločnosti prakticky neinvestoval, navyše nesplatil ani korunu z bankového úveru, za ktorý pivovar kúpil.

Zadlžoval sa aj voči dodávateľom, neodvádzal odvody za zamestnancov. Keď v roku 2003 spoločnosť skončila v konkurze, jej dlhy boli 1,4 miliardy korún. Pri ročných tržbách okolo sto miliónov korún.

Napriek tomu sa pivovar počas konkurzu podarilo stabilizovať. V Nosko hovorí, že bol netypický konkurzný správca. „Veritelia mi dali voľnú ruku, a tak som bol pri riadení firmy menej limitovaný ako iní správcovia,“ hovorí.

V prvom rade predal mäsiarstvo a ďalšie stratové prevádzky, ktoré nesúviseli s výrobou piva a pivovar na ne doplácal. Podnik začal hneď generovať zisk. So súhlasom veriteľov investoval V. Nosko každý rok osem miliónov do obnovy a renovácie budovy a výrobných zariadení.

Tak zvýšil kvalitu piva, ktoré sa dokázalo presadiť v Banskej Bystrici, Brezne a na Kysuciach. Na väčšiu expanziu nemal peniaze. Spoločnosť v konkurze si nemôže zobrať úver, investovať sa dá len z vlastných zdrojov.

Prezamestnanosť bola odstránená. Z 550 zamestnancov museli odísť všetci, ktorí neboli pre firmu prínosom alebo dokonca v spolupráci so starou strážnou službou rozkrádali pivo po hektolitroch. Na konci konkurzu tu pracovalo osemdesiat ľudí, takmer všetci už majú pracovné zmluvy s Goodbeerom.

V každom prípade získali noví majitelia Urpín v dobrej kondícii. Pivovar si na seba zarába, hoci oficiálne vykazuje stratu. Podľa V. Noska je to dané tým, že pre podnik v konkurze platia iné pravidlá účtovníctva. Pod novými majiteľmi by mala byť firma od začiatku zisková aj oficiálne.

Majetok pred súdom

Branislav Cvik: Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché.

Napriek pozitívnemu vývoju sa pivovar dlho nedarilo predať. Problémom boli majetkovo nedoriešené výrobné technológie. P. Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na vlastnú firmu Gastrofit. Obchodný podiel v nej potom predal moskovskej spoločnosti Miženet, ktorá zaň nikdy nezaplatila.

V. Nosko po dlhom pátraní zistil, že majiteľ firmy je dávno mŕtvy a Miženet nevyvíja žiadne aktivity. Pochybné prevody majetku považoval správca za nezákonné, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Ale hovoria, že sú na túto možnosť pripravení. Pivovar je dnes ich aj vďaka tomu, že boli jediní kupci, ochotní znášať toto riziko. Ale kým nemajú úplnú istotu, že technológie im budú patriť, nebudú do nich investovať.

Nie je to nevyhnutné, lebo sú stále funkčné a spĺňajú normy Európskej únie. No dlhšom výhľade si investície vypýtajú. B. Cvik odhaduje, že po ukončení súdneho sporu by do technológií malo v priebehu troch rokov ísť tridsať až štyridsať miliónov korún.

Akútne problémy začali riešiť hneď. V prvom rade vymenili starý informačný systém, pri ktorom sa mnohé činnosti robili ešte ručne. Chystajú sa zmeniť vykurovanie parou za lacnejší plyn.

A v rámci posilnenia distribúcie kúpia vlastné autá na rozvoz piva. Doteraz pivovar využíval zmluvných dopravcov, čo bolo pri prevozoch na krátke vzdialenosti neefektívne. Na väčšie vzdialenosti ostane externá doprava zachovaná. Pivovar sa chystá na expanziu.

Ceny ako dôkaz

Ľ. Vančo a B. Cvik majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou. Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho terajšieho odbytišťa.

V najbližšom čase plánujú expandovať na severné a východné Slovensko. Vedia, že veľkých hráčov neohrozia. Ale trúfajú si rásť popri nich.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

Aj na Slovensku Heineken presunul výrobu všetkých svojich značiek do Hurbanova. „Vyrábajú sa na rovnakých linkách, z rovnakej vody,“ hovorí. A zdôrazňuje, že rozličné chute vody sú základ chuťovej rôznorodosti lokálne vyrábaných pív.

Ďalší rozdiel je v spôsobe prípravy. V „unifikovaných europivách“, ako B. Cvik nazýva produkty veľkých hráčov, sa podľa neho potláča charakteristická horkastá chuť. Deje sa tak postupne, takže spotrebiteľ si to nevšimne.

„Veľkí hráči prispôsobujú zákazníka svojim potrebám. My sa snažíme prispôsobiť zákazníkovi,“ vyhlasuje. Najväčšia zbraň bystrického pivovaru má byť tradičný postup výroby. S ručným dávkovaním prísad, s minimálnym obsahom chmeľových extraktov a chemicky upravovaných látok.

Dnešné pivo Urpiner sa vraj svojou chuťou približuje českému plzenskému, kým ešte bolo v českých rukách. Dôkazom má byť druhé a tretie miesto, ktoré dva druhy Urpineru získali minulý rok v rámci súťaže Slovenská pivná korunka. Na prestížnej Českej pivnej pečati, na ktorej sa zúčastňuje okolo 260 druhov piva z celého sveta, sa Urpiner dostal do finále.

Európske ambície

Výhoda originálnej chuti nie je v biznise s pivom určujúca. Väčšina zákazníkov nemá také citlivé chuťové bunky, aby sa orientovala podľa nej. Rozhodujúca je sila marketingu, čiastočne aj cena.

A bystrický podnik nemá na zaplatenie televíznej reklamy. Preto kým veľkí hráči dodávajú nadpolovičnú väčšinu svojho piva do obchodných reťazcov, Urpín sa viac orientuje na priamu komunikáciu s majiteľmi pohostinstiev a reštaurácií.

„Najdôležitejšie je presvedčiť majiteľa, aby naše pivo zobral do výčapu, hoci aj popri inom, ktoré už čapuje,“ hovorí B. Cvik. Tvrdí, že vo väčšine prípadov to skončí tak, že Urpiner začne ísť na odbyt a odbyt pôvodného piva bude klesať.

Štamgasti vraj dobré pivo vedia oceniť. Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché. Aj preto sa Urpín chystá expandovať skôr pozvoľna. Postupne sa uchytiť v ďalších a ďalších mestách.

Istú perspektívu vidí B. Cvik aj v možnostiach exportu. Spolu s Ľ. Vančom majú obchodné kontakty aj v Holandsku, rodnej krajine Heinekenu. Práve ich tamojší partner im vysvetľoval, že Holanďania sú znechutení jednotvárnou chuťou miestnych značiek.

Práve on im vnukol myšlienku kúpiť na Slovensku nejaký miestny pivovar a ponúkať pivo s originálnou chuťou Európanom. Keď sa potom začali po Slovensku obzerať, Urpín bol jediný vhodný pivovar, ktorý ešte zostal v prevádzke. (E-Trend)


Pivovarníci očakávajú rast

[úterý, 22. květen 2007]

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)


Poslední domáci hráči

[úterý, 22. květen 2007]

Okrem bystrického Urpínu ostali na trhu len dva pivovary so slovenským kapitálom. Bytčiansky Popper a popradský Pilsberg. Popper patrí známemu bystrickému podnikateľovi Karolovi Konárikovi, ktorý pôvodne zamýšľal budovať menšie pivárske impérium. V súťaži o privatizáciu Urpínu ho síce svojou ponukou prebil Pavel Čupka, no K. Konárik okrem Bytče kúpil aj pivovary v Martine, Rimavskej Sobote a Ilave. V Ilave dnes nechal len výrobu nealkoholických nápojov, pivovary Martiner a Gemer predal Heinekenu. Ako dodáva, Heineken išiel len po veľkých pivovaroch, o malé podniky v Bytči a Ilave sa nezaujímal.

Myšlienka predať Popper nie je K. Konárikovi celkom cudzia. Musela by podľa neho prísť veľmi výhodná ponuka. Inak pivovar momentálne nie je na predaj. Jeho finančná situácia je stabilizovaná, pivo z Bytče sa predáva po celom Slovensku, exportuje sa do Maďarska, Poľska a Ruska. Podobne ako Urpín, aj Popper si zakladá na jedinečnej chuti svojich dvoch značiek – Popper a Palatín.

K. Konárik dodáva, že v konkurencii veľkých hráčov sa presadzuje ťažko. Myslí si, že štát by mal ich praktiky viac kontrolovať. Naráža na najnovšiu situáciu, keď Protimonopolný úrad SR prešetruje postup Heinekenu a SABMilleru pri získavaní majiteľov pohostinstiev. Rozhodnutie úradu bude známe pravdepodobne až na jeseň.

Popradský pivovar vlastní spoločnosť Pilsberg podnikateľa Ladislava Lazara. Ako sa pre TREND vyjadril marketingový riaditeľ firmy Pavol Jeleň, aj Pilsberg si zakladá na originálnej chuti, vďaka ktorej sa uchytil najmä vo väčších slovenských mestách vrátane Košíc a Bratislavy. Rozbieha sa export do Ruska, Maďarska, Poľska a Rumunska. No Pilsberg expanduje predovšetkým do obchodných reťazcov. Možnosť viac pracovať s cenou výrobku považuje P. Jeleň za hlavnú konkurenčnú výhodu voči veľkým hráčom. Majitelia podľa jeho slov neuvažujú o predaji Pilsbergu, skôr zvažujú možnosť vstupu do ďalšej pivovarníckej spoločnosti. (E-Trend)


Pivovar slaví, bude se jíst i zpívat

[pondělí, 21. květen 2007]

Na štramberském náměstí poteče o víkendu pivo proudem. A ne pivo ledajaké.

Čepován bude výhradně chmelový mok vyrobený ve zdejším městském pivovaru. Ten totiž právě slaví dva roky od svého založení.

Návštěvníci, kterých podle produkční akce Yvony Fajtové může do Štramberku dorazit i několik tisíc, se pobaví při stylových soutěžích - například v té o nejsilnějšího pivovarského vzpěrače pivní bečky - ochutnají speciální narozeninové pochoutky, klobásky přímo z udírny, pivovarské steaky nebo třeba kotlíkový guláš a vyslechnou si vystoupení zpěváků a muzikantů.

V sobotu se na pódiu na náměstí vystřídají bodrý Valach František Segrado s kapelou Veselá bída, Šuba duba band a kouzelník Magic Andrew, večer se pak v Apollo Burn Clubu v patře Městského pivovaru rozjede Narozeninová Pushkin párty. Hlavní hvězdou nedělního programu bude populární zpěvačka Věra Špinarová.

Zatímco rodiče budou ochutnávat chmelový mok značky Tradiční Trubač nebo speciální Valašské trnkové pivo, děti si zařádí v dětském koutku nebo se svezou ve vláčku rodiny Pflegerů.

„Pivo má ve Štramberku svou historii,“ připomíná Jolana Plačková, vedoucí redakce časopisu Trubač. Městský pivovar podle ní sídlí v jednom z domů, které měly v minulosti právo vařit pivo. Současný název nápoje, Trubač, zvolili místní občané před dvěma lety v referendu. (MF Dnes)


Nejprodávanější české nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí společnost Plzeňský Prazdroj, pokračuje v rozšiřování své nabídky obalů. Po 15litrovém sudu a novém designu lahví přichází na trh jako první nealkoholické pivo s klasickým pivním multipackem, ve kterém bude zabaleno osm půllitrových lahví. Multibalení bude od května k dostání ve vybraných obchodních řetězcích.

Ideální na cesty, rodinné víkendy, při sportování nebo na nákup domů, takový je nový multipack Radegastu Birell. Praktické balení nealkoholického piva na českém trhu dlouho chybělo. Radegast Birell je první, kdo se rozhodl tyto ledy prolomit.

„Obliba Radegastu Birell roste, stále více lidí si ho chce koupit ve větším praktickém balení. Už dlouho jsme se tudíž setkávali s poptávkou po multipacku. Po zavedení nových lahví je toto balení obzvlášť výhodné, protože nové lahve jsou lehčí a celkově je tedy manipulace s balením jednodušší,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Nový nealkoholický multipack obsahuje osm lahví Radegastu Birell v praktickém kartónovém balení. Celkem váží 6,92 kilogramů a obsahuje zásobu 4 litrů piva.

Radegast Birell se inovaci svého obalového portfolia věnuje již delší dobu. Posledními kroky bylo zavedení menšího sudu s objemem 15 litrů a modernizace lahví, která proběhla v dubnu. Nové lahve, které najdete také v multipacku, jsou o 20 % lehčí a mají inovovanou krčkovou etiketu.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, díky které je téměř nerozeznatelný od alkoholického piva. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při jeho výrobě a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Nové láhve, do nichž nedávno začal stáčet pivo nošovický Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj, pivovaru zvedly prodej.

„Od 1. dubna nám prodej proti stejnému období loňska stoupl o 16 procent. Je to i díky novému obalu,“ řekl regionální manažer prodeje Dušan Holý.

Pivovar v Nošovicích vaří pivo od roku 1970 a za tu dobu zavádí čtvrtý typ láhví. Z těch, které po 11 letech nyní dosluhují, vypili milovníci pěnivého moku asi miliardu piv Radegast. Nových láhví bude pivovar v první fázi potřebovat kolem 20 miliónů. Současně mění i přepravky (těch bude potřebovat 500 tisíc) a rovněž etikety.

Podle manažera značky Radegast Milana Gáby je nový typ láhve lehčí o 60 gramů, váží 320 gramů, lehčí jsou i nové přepravky. U jedné bedny tak váhová úspora činí 1,3 kg.

Změna obalů stála 16 miliónů korun

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák sdělil, že v souvislosti se změnou obalů pivovar investoval přes 16 miliónů korun, zejména do úprav linek. Celkové náklady, včetně pořízení nových láhví a přepravek, jdou do desítek miliónů.

„Kompletní výměnu láhví a beden v celé republice bychom měli ukončit do července,“ dodal Gába. (Právo)


«« « Strana 706 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň