Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jak vypadá správné pivo? Chybět nesmí hustá pěna široká na dva prsty, která při upíjení tvoří na okrajích sklenice takzvanou bruselskou krajku, a drobounké bublinky, jež hned nevyprchají na povrch. Ověřit si to můžete na Štramberských pivních slavnostech.

Hned šest malých pivovarů postaví zítra na štramberském náměstí své stánky a jejich sládkové budou lidem po oba víkendové dny nabízet pivo. Vše doprovodí přehlídka dechových a jiných orchestrů a chybět nebudou ani pivní soutěže.

Ve Štramberku, Hukvaldech-Dolním Sklenově, v Příboru, Hlučíně, Kopřivnici a ve Vojkovicích. Tam všude se vaří pivo. "Pivovary představí svá piva, z nichž každé má svou specifickou chuť. Půjde převážně o ležáky, buď kvasnicové, nebo pasterované (spíše filtrované - pozn. Chody). Lidé si mohou vybrat mezi světlými i tmavými pivy," popsala jedna z organizátorek Jolana Plačková.

Slavnostní zahájení Štramberských pivních slavností bude zítra v poledne a přítomní při něm uslyší souzvuk lesních rohů z Trúby a balkonu Městského úřadu v podání Trubačů zámku Kunín. Pak bude následovat vystoupení příborského Swingového orchestru Bedřicha Pukovce a pijácké a jarmareční písně v podání skupiny Calata.

V neděli pivní slavnosti začnou v jedenáct dopoledne fanfárou Sdružení hudebníků dechového orchestru města Štramberka a pokračovat budou dechovky z Jistebníka.

"V plánu jsou také soutěže, například rychlostní pití piva. Budeme na náměstí také nově otvírat muzeum starých tisků a lidové keramiky. Jsou tam bible i ze 16. století a lidová keramika z 18. a 19. století," uvedla Plačková.

Po celou dobu lidé mohou ochutnávat pivo, třeba tmavé s příchutí višní. Během slavností bude v prodeji také omezená série rukodělných keramických pivních holeb se znakem pivovarnického řemesla a mariášové karty hostitelského pivovaru. (iDnes)


Korejci ochutnali Radegast

[pondělí, 21. srpen 2006]

Budoucí šéf nošovického závodu firmy Hyundai Kim Eok-jo s doprovodem v úterý odpoledne navštívil i Pivovar Radegast v Nošovicích, v jehož blízkosti vyroste nová automobilka. „Kim Eok-jo si se zájmem prošel provozy a obdivoval zejména malebné prostředí Beskyd z vyhlídky v degustační věži. Naše pivo hostům očividně chutnalo,“ prozradil manažer pivovaru Ivo Kaňák, podle něhož bylo setkání velmi příjemné a přátelské. (Právo)


Na kole jezdí na Birell

[pondělí, 21. srpen 2006]

Nealkoholické pivo Radegast Birell se objevilo i na cyklotrasách Radegast na severní Moravě a ve Slezsku. Cyklisté tak mají možnost ochutnat nejoblíbenější a nejprodávanější nealkoholické pivo v Česku.

Kromě osvěžení na ně čeká navíc soutěž Jedeme na Birell, jejímž cílem je nabádat cyklisty ke zdržení se konzumace alkoholických nápojů před jízdou na kole a během ní.

Birell hlídky se už několik týdnů pohybují na českých silnicích, kde nabízejí nealkoholické pivo řidičům. Podobné hlídky budou v následujících víkendových dnech na cyklotrasách Radegast. Cyklisté je poznají: dvojice bude oblečená do speciální limitované edice cyklodresů Radegast Birell. Ty lze vyhrát v soutěži, ve které mezi dalšími cenami nechybějí ani cyklistické přilby či horské kolo. Soutěž Jedeme na Birell probíhá do konce září na všech čtyřech cyklotrasách Radegast - Beskydy, Slezsko, Trojmezí a Opava. (Právo)


Ostravar zůstal pivem Baníku

[pondělí, 21. srpen 2006]

Podpora pivovaru má obnášet milióny korun a bonusy. Spolupráce mezi Pivovarem Ostravar a fotbalovým Baníkem bude dál pokračovat. „Víme, že ve hře byl i náš regionální konkurent, o to víc náš těší, že jsme se pak dohodli na prodloužení spolupráce s nejsilnějším sportovním klubem regionu,“ řekl manažer Ostravaru Pavel Barvík. (Právo)


Nárůst exportu o desítky procent letos očekává pivovar Ostravar, který začal vyvážet své pivo také do Itálie. Po Británii jde o druhou zemi Evropské unie, kde se Ostravar prosadil. Zkušební várku ostravského piva vyvezl Ostravar do Itálie na přelomu roku. Značku Ostravar na Apeninském poloostrově prodává řetězec Plus. Z portfolia ostravského pivovaru si Italové vybrali prémiovou značku Ostravar Premium.

"Náš ležák se bude v Itálii prodávat pod původním názvem Ostravar. Ani italské etikety, které se objeví na láhvích, se od těch českých nebudou lišit, samozřejmě s výjimkou použitého jazyka," řekl vrchní sládek Pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Ostravský pivovar ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů pěnivého moku. S vývozem svého piva začal Ostravar v prosinci 2004, kdy začal svůj ležák vozit do britského řetězce Somerfield. V současné době se Ostravar prodává v Británii na více než 1000 prodejních místech a zájem Angličanů o ostravské pivo stále roste. Letos v létě ho do svého sortimentu zařadil například londýnský řetězec Imperial Cash & Carry.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Součástí společnosti Pivovary Staropramen (dříve Pražské pivovary) je od roku 2000. A.s. Pivovary Staropramen, kam kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 3,2 procenta. V Česku má společnost čtrnáctiprocentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. (Morava24)


Šuláková narazila pivní speciál

[pondělí, 21. srpen 2006]

Strávit celý den v pivovaru v sobotu mohl každý, kdo přijel do Litovle na Den otevřených dveří. Kromě vystoupení dechovky, mušketýrů, populární skupiny Kryštof a Fofrovanky si návštěvníci užili i prohlídku pivovaru a ochutnávku litovelského piva.

Na speciální kvasnicové pivo přijel pětadvacetiletý Martin z Uničova. " Jsme tady na kole s přítelkyní a zkoušíme pivo, které běžně není k sehnání. Snad nás při zpáteční cestě nezastaví policejní kontrola, určitě si nedáme jen jeden kelímek," usmál se milovník pěnivého moku. O něco méně spokojeni byli řidiči, kteří museli trpělivě vystát frontu na nealkoholické pivo. " Čekám už deset minut a skoro se to nehnulo dopředu. Manžel si už jde pro druhé a já abych na pito čekala půl hodiny," posteskla si motoristka z Olomouce.

Sváteční speciál slavnostně narazila Jarmila Šuláková, která poté vystoupila s kapelou Fleret. (Olomoucký den)


Litovelský otvírák

[pondělí, 21. srpen 2006]

Pivaři a pivařky se mohou těšit na pípy plné poctivé litovelské klasiky. Kromě známých druhů tradičního litovelského piva je pro návštěvníky připraveno i osvědčené lákadlo – Sváteční 13° speciál.

„Dalším lákadlem je kvasnicové pivo, je to „živé pivo“ plné pivovarských kvasinek. Pro jeho krátkou trvanlivost je určeno k rychlé spotřebě, je náročné na skladování i dopravu. Nyní dozrává v ležáckých sklepích,“ láká návštěvníky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru.

„Budou-li mít někteří z účastníků zájem a štěstí, budou se moci seznámit s klasickými technologickými postupy, které dělají české pivo českým pivem. Ne na všechny se však dostane. Litovelský otvírák navazuje na velmi úspěšné oslavy 111. výročí založení pivovaru. Ty proběhly před dvěma roky, kdy se jich zúčastnilo na tisíce velmi spokojených příznivců litovelské klasiky,“ říká Miroslav Koutek.

Vstup na akci a celý program je pro všechny návštěvníky zdarma. Zdarma je zajištěna i kyvadlová doprava z Horního náměstí v Olomouci. (Moderní obchod)


Zubr zvýšil svůj export

[pondělí, 21. srpen 2006]

Za prvních sedm měsíců dosáhl export přerovského pivovaru Zubr téměř 26 tisíc hektolitrů, což v meziročním srovnání představuje o třetinu piva více. Nejvíce se vyvezlo na Slovensko, kde se Zubr tradičně těší velké oblibě.

Export ke slovenským sousedům dosáhl 16 tisíc hektolitrů, ale na růstu zahraničního odbytu se současně podílely i další země, jako jsou Polsko a Maďarsko i noví odběratelé v Norsku a Gruzii.

„Prosadit se na nových trzích nám pomáhají rovněž medaile získané v mezinárodních degustačních soutěžích. České pivo se obecně těší dobré pověsti a ta je v případě Zubra navíc umocněna tradiční technologií výroby,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Významnou roli mají podle něj i nové etikety, které ocenili nejen konzumenti doma, ale i zahraniční odběratelé. Dle vyjádření vedení je největší zájem o sudovou světlou desítku Zubr Classic a ležák Zubr Premium, který se vyváží balený v lahvích a plechovkách.

Za prvních sedm měsíců Zubr vystavil 173 tisíc hektolitrů piva a má důvod k pozitivní bilanci. Do nových technologií a přestavby areálu letos pivovar investoval zhruba 35 miliónů korun. Nejvíce financí si vyžádal nový plnič plechovek, který je již od léta v provozu, ale také nový systém chlazení kádí na spilce. Jeho realizace proběhne do konce roku, stejně jako poslední úpravy exteriérů budov. (Právo)


Letní sezona dramaticky zvýšila nejen prodej piva tuzemským konzumentům, ale významně se posílil také export pro zahraniční žíznivce.

Společnost STAROBRNO a.s. má svá tradiční odbytiště především v zemích střední Evropy, ale velké úspěchy slaví místní export také na Severu, konkrétně ve Švédsku. Tam ovládá STAROBRNO 15% trhu importovaných piv a stalo se nejprodávanější českou značkou piva na švédském trhu. Celkově by se mělo v roce 2006 dodat do Švédska přes 22 000hl piva, což znamená nárůst o téměř 60% proti roku 2005.

Další země, kde si starobrněnský ležák, exportovaný pod názvem Czech Premium Lager, získal velmi dobré renomé, jsou např. Rakousko, Německo, ale také například Anglie a Rusko.

Nezapomínáme ani na české turisty v zahraničí, kteří na dovolené hledají tu "svoji" značku piva. Z přímořských oblastí se mohou naši rekreanti na oblíbené Starobrno těšit například na mnoha místech Bulharska, upřesnila zástupkyně manažera exportu Renata Jarošová.

Kromě ležáku je z produkce STAROBRNA na zahraničních trzích zájem také o značky Baron Trenck, Červený drak (pod názvem Red Drak), Medium a Černé pivo.

V příštím roce čekají export STAROBRNA mnohé zajímavé inovace, zahraniční zákazníci se mohou například těšit na kompletní změnu designu importovaných piv. (Tisková zpráva pivovaru Starobrno)


Tolik piva za jediný měsíc jako letos v červnu v pivovaru Starobrno ještě nikdy nevyrobili. A nápor pokračuje.

„Stáčírna jede nepřetržitě, ve varně začínáme v neděli večer a končíme v neděli ráno. Vše jede na třísměnný provoz,“ vysvětluje sládek Pavel Bekeni stojící u obří nádoby, kde právě bublá další várka piva. Denně tu dávek po čtyřech stech hektolitrech zvládnou devět.

Pivovarníci pracují na doraz. A kdyby měli ve Starobrnu vyrobit oblíbeného nápoje ještě víc, šlo by to těžko. „Proto budeme příští rok jednu z varen rekonstruovat. Jednak aby byla modernější, a také abychom zvýšili kapacitu,“ vysvětluje Bekeni.

Starobrněnský pivovar se od konkurentů odlišuje tím, že šedesát procent piva vozí do hospod. Jinde to bývá méně. I proto bývají červnové prodeje obvykle vyšší než ty v červenci. „Na prázdniny totiž z Brna utíkají študáci a to jsou naši lidé,“ chválí sládek časté konzumenty starobrněnského moku. Letos však ve známém brněnském pivovaru u Mendlova náměstí čekají, že červencová čísla budou snad ještě lepší než červnová. Přes osmdesát zaměstnanců, kteří se na výrobě piva podílejí, zatím práci stíhá. I díky tomu, že velkou část práce zastanou stroje, lidé je jen kontrolují nebo řídí od počítačů ve velíně. I když mají v pivovaru precizní techniku, nedovolí si sládek pustit pivo do sudů, aniž by ho okusil. To se sejde komise osmi lidí a ochutnávají. Párkrát se stalo, že degustátoři vrátili vyrobené pivo „k opravě“, například k dokvašení. „Nebylo špatné. Ale je třeba trochu jiné a štamgasti to poznají. A pivovar si pověst zkazí rychle,“ líčí Bekeni. (MF Dnes)


Takové horké léto jsme si dlouho přáli, přiznávají ve vyškovském pivovaru. A mnou si ruce, více jejich piva teď z píp teče nejen v moravských a českých, ale i slovenských hospodách.

„Máme dostatečnou kapacitu, takže stíháme a máme radost. Jakoby si tohle léto pivovarníci vymodlili u svého patrona svatého Václava,“ usmívá se ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Hlásí se stále noví zákazníci. Třeba včera, přesně pět minut po jedné odpoledne, vjel do dvora kamion a chlapi ho hned začali plnit kartony piva se švédskými nápisy. Řidič pak s nákladem osmistupňového piva vyjel směr Stockholm. Žízeň je totiž letos všude, i na Skandinávském poloostrově, a k obchodníkovi, který si ho tady nakoupil, odjíždělo vyškovské pivo vůbec poprvé.

Ozval se sám. „Na internetu si našel informaci, že vyvážíme pivo i do Ameriky. Aspoň tak nám vysvětlil, proč chce pivo zrovna od nás,“ uvedl ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Osobně obchod nedojednali, ani si nevolali, poslali si jen pár mailů. „Ještě než jsme si plácli, měli jsme už na dvoře nákladní auto, které sem poslal se svými korunkovými uzávěry, hned nato volala firma z Brna, že má pro nás připravené grafické návrhy etiket, a pak přišla ekonomka, že už máme na účtu jakási eura ze Švédska,“ líčí ředitel, jak vyškovský pivovar k dobrému obchodu přišel.

A doufá, že do konce roku se u nich bude pivo pro Švédy nakládat častěji. „Kartonů nám poslali asi na dvacet kamionů,“ dodal. Na dvoře měli včera už ale nachystané i bedny s pivem pro Maďary. I ti, stejně jako Švédi, zahánějí nyní žízeň mimo jiné osmistupňovým Atletem. (MF Dnes)


Asi největší nápor za posledních dvacet let nyní zažívají v Pivovaru Černá Hora. Teplé počasí zvedlo jeho produkci natolik, že se ke 120 stálým zaměstnancům musela přidat i čtyřicítka brigádníků. Stáčecí linka jede nonstop, někdy však ani to nestačí.

„Letos je obrovský nárůst ve výrobě piva a hlavně nealkoholických nápojů. Navíc léto začalo hrozně rychle a trvá dlouho. Extrém zažíváme také proto, že nemáme do čeho stáčet. I když jsme před sezonou nakoupili nové sudy a máme jich teď přes 35 tisíc, nestačí to,“ popisuje hlavní sládek Vlastimil Zedek.

O dovolené si v parném létě nechává jen zdát. V pivovaru nyní tráví 12 až 14 hodin denně, osmihodinovou pracovní dobu má jen o víkendu. Podobně jsou na tom i všichni ostatní. „Na každého zaměstnance teď vychází šedesát až osmdesát přesčasových hodin měsíčně, já sám zde bývám 270 hodin. Linka jede nepřetržitě, každou hodinu vyprodukuje 110 sudů, přitom sklady máme skoro prázdné,“ popisuje mistr stáčíren Jiří Skoupý při prohlídce prázdných prostor, v nichž normálně stojí tisíce palet s lahvemi a sudy.

Podobně hektické bylo podle místních pivovarníků naposledy léto v roce 2000 a 1995. Tehdy ovšem nápor rostl postupně a teploty nebyly tak tropické. „Letos je to síla, někdy si zde připadám jako v obrovské průmyslové fabrice, zrovna včera se naráz nakládaly čtyři kamiony a do toho jezdila naše zásobovací auta. Prostě zmatek,“ říká Zedek.

Nasazení naštěstí v Černé Hoře zmírní současné ochlazení. „Minulý týden šlo pivo z linky rovnou na náklaďáky, teď snad alespoň doplníme sklady, pak bude dobře,“ věří Hubert Adámek z vedení firmy. (MF Dnes)


Točené Starobrno si vychutnají lidé i v Londýně. Na sluncem zalité pláži v Bulharsku nebo ve stinné uličce španělského města si mohou turisté z Moravy připomenout domov i orosenou sklenicí či lahví piva některého z jihomoravských pivovarů. Firmy vařící pivo exportují své výrobky z jihu Moravy nejen do sousedních zemí, ale například i za moře.

Za hranice míří desetina piv

"Letos odhadujeme vývoz asi na deset procent naší celkové produkce. Před vstupem republiky do Evropské unie jsme přitom za hranice vozili sotva desetinu procenta," uvedl ředitel a majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Černohorská společnost vyváží zatím do deseti zemí Evropy. Nejvíc se její výrobky pijí na Slovensku, v Itálii a Německu. "Vyvážíme třeba i do Anglie nebo Gruzie a chystáme se na další rusky mluvící země," dodal Fusek.

Více než deset procent vyrobených piv putuje za hranice i z Pivovaru Vyškov. "Vyvážíme do pěti zemí. Nejvíc jde naše pivo na odbyt v Maďarsku ale máme zákazníky třeba i ve Švédsku nebo Spojených státech," řekl ředitel a předseda představenstva firmy Jiří Piňos. Vyškovský pivovar je z jihomoravských nejmenší, jeho roční výstav je zhruba padesát tisíc hektolitrů.

Také největší jihomoravský pivovar, Starobrno, útočí na zahraniční trhy. Nejvíc na odbyt jde pěnivý mok z Brna ve Švédsku. "Zatím nejúspěšnější pro export byl rok 2004, kdy jsme vyvezli necelých třiapadesát tisíc hektolitrů. Letos očekáváme export více než šedesáti tisíc hektolitrů," uvedla mluvčí Kateřina Eliášová. Seveřanům letos brněnský pivovar pošle více než třetinu z celkového vývozu.

Společnost dodává svá piva do šestnácti zemí, kvůli tomu má několik jazykových variant svých etiket. Piva se jinak neliší od produkce pro domácí trh. Příští rok se ale Starobrno připravuje změnu designu importovaných piv. "Chceme kvůli konkurenci nabídnout atraktivnější balení," vysvětlila Eliášová.

Pomohl internet i turisté

Proniknout se svými pivy do ciziny ale není jednoduché. Například vyškovskému pivovaru trvalo zhruba jeden a půl roku než dovezl pivo do Spojených států amerických. "Odběratel, český emigrant, si nás našel na internetu. Vybíral si z více možností a svou roli v tom jistě hrála i cena a vzájemné sympatie," podotkl Piňos.

Internet a výstavy pomohli k vyššímu expotu i Pivovaru Černá Hora. Jeho majitel Fusek ale na první místo klade podporu turistického ruchu v domácím regionu. "Jezdí k nám obrovské množství turistů, kteří pak šíří chválu našeho piva dál. Tak si nás mnoho odběratelů našlo," tvrdí. (Rovnost)


Rodinný pivovar Bernard dosáhl rekordního výstavu piva a překonal dosavadní nejlepší měsíční výsledek z roku 1994. V letošním sedmém měsíci pivovar vystavil 16.059 hl nepasterizovaného piva a červenec se tak stal nejúspěšnějším měsícem v novodobé historii pivovaru.

„Jedná se o nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „K výsledku nám pomohlo i zavedení výroby nealkoholického piva Bernard Free, které jsme začátkem letní sezóny uvedli na trh. Bernard Free získalo také již první ocenění, když podle týdeníku AUTO 7 číslo 31, obsadilo první místo mezi vybranými nealko pivy. Máme na ně také vynikající reakce od našich zákazníků. Jenom v červenci jsme prodali přes 305 hl, což jsou skoro dvě procenta z celkové červencové produkce pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka a USA. Výstav v roce 2005 byl 138, 4 tis. hl a obrat 211 mil. Kč. Druhým nejlepším měsíčním výstavem pivovaru byl červenec roku 1994 (15.985,7 hl). (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Spotřeba piva vzrostla

[pátek, 18. srpen 2006]

Nikoho asi nepřekvapí, že si Češi, kteří v konzumaci piva drží celosvětové prvenství, v horku nějaké to pivo navíc dají. Spotřeba zlatavého moku však v posledních měsících stoupla až o třicet procent. Jasným favoritem letošního léta je světlý výčepní Gambrinus, což potvrzují hypermarkety Tesco, Albert i Hypernova. Na rozdíl od Slovenska, kde jsou hitem plechovky, se Češi drží tradice skleněných lahví. Do popředí zájmu se však nečekaně dostávají i regionální značky. " Na Jihlavsku jsme zaznamenali až nečekaný nárůst prodeje lokální značky piva Ježek. V těchto horkých měsících je to více než 200 procent. Je to nejrychleji rostoucí položka prodeje," okomentoval situaci tiskový mluvčí Delvity Petr Uchytil. Tesco nabízí až padesát různých značek a potvrzuje, že o regionální piva je stále větší zájem. Přichází proto s akcí Pivní festival. Od 2. do 15. srpna tak mohou milovníci různorodosti v Jihlavě ochutnat na jednom místě 16 druhů regionálních značek piva ze všech koutů republiky. (Jihlavské noviny)


Rekordní výstav piva z Pardubic

[pátek, 18. srpen 2006]

Letošní červenec byl pro Pivovar Pernštejn a. s. rekordním měsícem v 21. století. Celkem bylo vyrobeno 11 059,2 hektolitru piva.

Přesně 6684,6 hl spotřebovali tuzemští příznivci pardubického moku, 4374,6 hl mířilo za hranice ČR, především pak do Německa. Oproti stejnému měsíci loňského roku je to nárůst o 78,5 %. "Za nárůstem v tuzemsku stojí především stoupající obliba výrobků značky Pernštejn v Pardubickém kraji a velmi vydařené červencové počasí. Díky této kombinaci jsme vystavili pro domácí trh o 14 % piva více než v červenci 2005. Největší poptávka byla po desetistupňovém a dvanáctistupňovém pivu," říká vedoucí obchodu a marketingu Pivovaru Pernštejn a. s. Miloš Flégr. Prodeje se však navýšily nejen u piv alkoholických, ale více se prodalo i nealkoholického piva Pito a sudových limonád bylo vyrobeno téměř dvakrát více. "U Pita se pravděpodobně podílel na vyšší spotřebě i nový silniční zákon, který vyšší množství alkoholu za volantem hodnotí jako trestný čin," dodal Flégr.

Pivovar Pernštejn a. s. vyrábí piva značky Pernštejn, Porter, Granát, Arnošt a Pito. Dále pak čtyři druhy sudových limonád. (Hradecké noviny)


Předchozí články informovaly o některých technických zajímavostech pivovarů severočeského regionu. V minulých dílech tohoto cyklu bylo popisováno činné zařízení, na kterém bylo pivo vařeno již od dob našich dědečků. Dnes půjde o mladinový kotel, který se více než 70 let používá k výrobě piva v Pivovaru Velké Březno.

Označení mladinový kotel, někdy též mladinová pánev, většině čtenářů patrně nic neřekne. A přitom je to právě mladinový kotel, který dal pivovaru jméno. V něm totiž probíhá chmelovar, tedy vaří se v něm chmel - a chmel používají všechny pivovary.

To, že se piva z různých pivovarů navzájem liší hořkostí, je způsobeno jednak rozdíly v kvalitě používaného chmele, jednak ve způsobu jeho zpracování na varně. Chmel totiž nestačí do kotle jenom nasypat. To by bylo velice jednoduché: kdo by chtěl mít pivo hořké, nasypal by chmele hodně, kdo by chtěl mít pivo méně hořké, nasypal by ho samozřejmě méně. Pivo musí ovšem chmelem také vonět, a to už je složitější, protože za chmelovou vůni jsou odpovědné úplně jiné složky chmele než za jeho hořkost.

Ty, kterým vděčíme za hořkost, se musí dlouho (až dvě hodiny) vařit, aby se z chmele vyvařily. Je to stejné, jako když si připravujeme čaj - čím více čaje dáme a čím delší dobu jej necháme louhovat, tím bude čaj silnější, a tím by bylo také pivo hořčejší. Bohužel látky, které jsou odpovědné za chmelovou vůni piva, jsou těkavé a během varu se vypařují. Čím déle se chmel vaří, tím méně bude v pivu voňavých látek. V praxi je to ale ještě složitější. Některé z aromatických látek jsou aromatické až příliš, dá se říci, že voní spíše nepříjemně, tím chuť piva kazí, a tyto látky je naopak potřeba odvařit.

Pokud bychom tedy nasypali všechen chmel na začátku vaření, veškeré voňavé složky chmele by se nám vypařily do povětří a v pivu by zůstaly jenom ty hořké. Pokud bychom naopak všechen chmel přidali na konci vaření, ochránili bychom sice chmelovou vůni před jejím vypařením, ale látky odpovědné za hořkost by se nestihly vylouhovat do piva. Také by hrozilo nebezpečí, že nepříjemně vonící látky by se neodvařily.

Chmel se proto přidává v několika porcích, první porce na začátku pro dosažení hořkosti piva, další porce pak pro jeho vůni. Pro každou porci volí sládek zpravidla různé druhy chmelů tak, aby odpovídaly požadavkům pivovaru na výslednou chuť piva. Hořčí odrůdy pro hořkost, voňavější pro vůni.

Takto teoreticky vyzbrojeni se vraťme na varnu Pivovaru Velkého Března k mladinovému kotli. Stejně jako všechny staré mladinové kotle je i tento vyroben z mědi. To není pro krásu, důvody jsou ryze praktické. Měď je lepším vodičem tepla než železo. Navíc se kovářsky snadněji zpracovává. Proto se od středověku, kdy se pivo vařilo v domácnostech a kdy mladinový kotel byl skutečně spíše pánví, používala až do nedávné doby pro výrobu varních zařízení převážně měď. Rozměr původně kuchyňského nádobí se samozřejmě zvětšoval, až do průmyslového měřítka.

To, že je velkobřezenský mladinový kotel měděný, není nic neobvyklého. Co jej činí unikátem, je skutečnost, že byl vyroben jako tlaková nádoba. A to již v roce 1933 (výrobcem byla I. Brněnská strojírna). Jak taková tlaková nádoba pro výrobu piva funguje, si přiblížíme pomocí jeho srovnání se slavným „papiňákem“.

Představme si obrovský měděný papiňák na řádově 20 000 litrů. Kotel má pouze jeden otvor, který slouží pro zadávání chmele a je - jako třeba v ponorce - kruhový, hermeticky uzavíratelný pomocí několika šroubů. Dokonce je opatřen malým námořním okénkem pro kontrolu varu. Ovšem přirovnání k papiňáku je také na místě.

Stejně jako se guláš uvaří v papiňáku dvakrát rychleji než v obyčejném hrnci, sloužil zmíněný mladinový kotel také ke zkrácení chmelovaru. Vždyť při výrobě piva právě tato operace spotřebuje až čtvrtinu tepla použitého v pivovaru. Proto se také tehdejší konstruktéři nemohli spokojit s dobrými tepelnými vlastnostmi mědi, a hledali jiné cesty, jak teplo ještě více ušetřit. Dnes se tlakové varní nádoby vyrábějí běžně, ale v roce 1933 byl kotel v pivovaru ve Velkém Březně jedním z prvních.

Od té doby se přišlo i na zápory tlakového chmelovaru. Jedním z nich je, že všechny nepříjemně vonící aromatické sloučeniny nemohou vytěkat ven, neboť jsou drženy pod pokličkou papiňáku.

Aby přirovnání velkobřezenského mladinového kotle bylo úplné, musíme zmínit ještě pojistný ventil, umístěný na vrchu kotle. Ten měl odfukovat přetlak, pokud by hrozilo nebezpečí roztrhnutí kotle. Ono „pokud by“ je záměrné, protože podle pamětníků mladinový kotel v Pivovaru Velké Březno byl jako „papiňák“ provozován pouze krátce. Po druhé světové válce se zde již chmel vařil stejně jako na jiných pivovarech, tedy bez přetlaku s otevřenými dvířky. Jako kdybychom vařili v papiňáku bez pokličky. Co k tomu tehdejšího sládka vedlo, dnes už zřejmě nezjistíme, nicméně podle vyjádření současného ředitele Jaroslava Rottenborna je vhodné toto rozhodnutí ctít, jinak by došlo ke změně tradiční chuti velkobřezenského piva. (MF Dnes)


Pivovar Louny přestal k výrobě piva využívat vodu z Ohře. Tuto vodu nyní používá pouze k technologickým účelům. Vodu z Ohře nahradila při vaření piva voda z vodovodu.

"Voda z vodovodního řadu je podstatně kvalitnější a především její kvalita je stabilní. Výrazně jsme tak změnili chuť piva Louny k lepšímu," řekl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel pivovarů skupiny Drinks Union, do které Pivovar Louny patří.

I když původní říční voda procházela velmi náročnou úpravou, nebylo podle Váši možné udržet její stálou kvalitu. "Hlavně na jaře byla vždy kvalita vody méně vyrovnaná, " vysvětlil vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

Voda z vodovodu je navíc podle informací Severočeských vodovodů a kanalizací velmi kvalitní. "Akreditované laboratoře společnosti provádí rozbory vzorků odebraných na různých místech v distribuční síti. V parametru dusičnanů voda z kohoutku předčí i některé balené vody. Lidé mohou bez obav užívat vodu z kohoutku ke konzumaci," řekla mluvčí společnosti Iveta Kardianová.

Lounský pivovar navíc zvažuje možnost, že bude při výrobě používat také velmi kvalitní vodu z podzemních vrtů. Zkušební vrty přímo v areálu pivovaru by měly být podle Daniela Urbana hotové již letos na podzim. "Víme, že tu voda je a že je jí dostatek. Nevíme jen přesně kde a kolik jí budeme moci čerpat," vysvětluje.

Podle Urbana pivovar také připravuje obnovení studny Zikmunda v těsné blízkosti pivovaru, která byla vyhloubená již v roce 1935. Voda zhlubin země by měla být další zvláštností zdejšího piva. (Deník Chomutovska)


Čtrnáctiletou archivní Hradní desítku chebského pivovaru našel ve svém sklepě skalenský podnikatel František Kirch.

"Když jsem dělal pořádek ve sklepení, našel jsem kromě jiného i zelenou láhev nezkaleného desetistupňového piva s datumem výroby 1992, které tehdy vyráběl chebský pivovar ještě spolu s dalšími produkty. Musel jsem ji tam zapomenout z dob, kdy jsem prodával nejen točené pivo, ale i lahvové. Při vzpomínce se mi po chebském pivu docela zasteskolo," přiznal majitel skalenské restaurace Na Chaloupce.

A protože je František Kirch i fotbalový fanda, rozhodl se, že archivní pivo otevře při zahájení sezony. Častým návštěvníkem restaurace je i Václav Vrba, správce skalenské sportovní haly, který pozval zástupce Chebského deníku, aby tak vzácný nález nafotil.

"Byl jsem nálezem stejně překvapený jako František. Jsem rád, že budeme moci připít archivním, čtrnáctiletým pivem chebské produkce na letošní fotbalovou sezonu," prozradil šéf sportovního stánku ve Skalné.

A co popřáli nad zlatavým dlouho zapomenutým mokem oba fandové skalenským fotbalistům do letošní sezony?

"Hlavně aby byly výkony kvalitní alespoň jako nalezená chebská desítka, to znamená samá vítězství a hru, která by lahodila oku diváka," shodli se Skalenští. (Chebský deník)


Začátek třetího tisíciletí je, přinejmenším v našem kraji, charakterizován rozvojem pivovarnictví. V posledních letech tu vznikla řada malých pivovarů a s nimi se z šera dávných časů vynořila i nová profese pivovarník. Jedním z držitelů koncese na vaření piva (zajímavé je, že žen je v tomto řemesle jak šafránu) je padesátiletý majitel zámku Chyše Vladimír Lažanský.

Jak moc je třeba, aby byl pivovarník pivař? Ptám se muže obdařeného štíhlou postavou milovníka vína.

Nevím dost přesně, čemu se říká pivař, ale já mám pivo opravdu rád. Dokonce kdybych měl ze svého života vyškrtat všechny nápoje až na jediný, bylo by to pivo.

To ale asi nebyl ten důvod, proč jste se pustil do jeho vaření.

Samozřejmě, že ne! Zámecký pivovar není žádný můj rozmar, ale první krok k tomu, aby si zámek na sebe začal vydělávat. Alespoň na vlastní provoz, to znamená mzdy zaměstnanců, energie a údržbu parku. To vše spolyká ročně dva miliony, které zatím musím dotovat z jiné své činnosti. A to nemluvím o penězích, které vkládám do rekonstrukce objektu.

Z čeho proboha živili zámek vaši předkové?

Předem musím říct, že já nejsem přímý příbuzný Lažanských, kteří hospodařili na Chyších. Náš rodokmen se s nimi sice protíná, ale v daleké minulosti až několika set let. Ten zámek mi nespadl do klína jako restituce, ale koupil jsem si jej. A k tomu hospodaření: Zámek sám byl jen něco jako rodinná vila, taková třešnička na dortu velkého hospodářství. Říkávalo se, že na metr čtverečný střechy zámku je třeba jeden hektar lesa nebo pole, a tady na Chyších to platilo. Já jsem ovšem koupil jen ten zámek, na tom, co zbylo z kdysi velmi dobře prosperujícího velkostatku, dnes hospodaří jiní.

Můžete prozradit, z čeho tedy zámek živíte?

To není žádné tajemství. Já jsem původně strojní inženýr a jako takový jsem po škole nastoupil do tehdejší státní banky. Jako technik, ale postupně mě začal zajímat i vlastní provoz banky, vystudoval jsem tedy ekonomii a po převratu v roce 1989 jsem začal samostatně podnikat ve finančnictví. To je dnes můj hlavní a jediný zdroj příjmů.

Vraťme se ale k tomu pivu.

Pivovar byl jediné hospodářské stavení v areálu zámku, které bylo k mání. V provozu byl do roku 1932, pak byl až do roku 1972 využíván celkem citlivě jako špejchar, ale potom z něho udělali uhelnou kotelnu a začala děsivá devastace. V prosinci 2003 jsem ten objekt koupil jako ruinu, rekonstrukce trvala dva roky.

A pak jste začal vařit pivo a pohádky je konec.

Tak rychle to bohužel nešlo. Já mám sice, jak už jsem říkal, k pivu velice dobrý vztah, ale na jeho vaření bych si netroufl. Musel jsem najít sládka, a věřte, že právě tohle byl těžký oříšek. Nakonec se mi povedlo na doporučení předního českého pivního technologa angažovat Roberta Maňáka, který je i přes svoje mládí velmi zkušeným sládkem. Je odchovancem jednoho z nejlepších českých sládků Martina Matušky, který třeba vařil třináct let pivo u Fleků. Chvilku trvalo, než si osahal naši technologii, ale myslím, a zájem o naše pivo to dokazuje, že jeho pivo je skutečně dobré.

Pivovar je už pár měsíců v provozu, přinesl očekávané zisky?

Na celý zámek nevydělává, ale na mzdy zaměstnanců to zřejmě bude stačit.

Bydlíte na zámku a provozujete pivovar v Chyších, ale na dveřích vaší pivnice v Karlových Varech je vaše jméno s bydlištěm v Děčíně.

Vždyť já pořád ještě jsem Děčíňák. Tam jsem se narodil a vyrostl, tam mám sídlo firmy a tam jsem si taky postavil domek, ve kterém mám trvalé bydliště. Vlastníma rukama od základů až po střechu. Postavit si dům, to byla tenkrát za minulého režimu jedna z mála možností seberealizace, a tak jsem se vyučil zedníkem. Myslím, že bych se tím mohl i živit, kdyby se ty nedobré časy vrátily.

Cítíte se tedy být pořád Severočechem, nebo už tady zapouštíte kořeny?

V tomhle čase jsem trochu rozpolcený. Kdybych byl dejme tomu důchodce, určitě bych se už dávno přestěhoval do Chyší se vším všudy. I obec by o to dost stála. Přestěhovat firmu ale není nic jednoduchého, takže ještě pár let budu zřejmě Děčíňák. Po těch jedenácti letech, co cedím krev za zámek, už jsem ale srdcem stoprocentně Chyšský. Konec konců jsem také, a nesmírně si toho považuji, čestným občanem Chyše.

Zámecký pán jako výčepní. Strojní inženýr, ekonom, podnikatel ve finančnictví, průvodce turistů na vlastním zámku, pivovarník, a ani tím výčet řemesel Vladimíra Lažanského nekončí. Návštěvníci pivovarské restaurace Prokop na Sokolovské ulici v Karlových Varech jej mohou zastihnout i v roli výčepního. (Karlovarské noviny)


«« « Strana 741 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň