Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdily nedávno zveřejněné výsledky Českého svazu pivovarů a sladoven, výstav nealkoholického piva včetně exportu loni meziročně vzrostl o 16 % na 597 000 hl. Na domácím trhu pak nealkoholické pivo rostlo 14% tempem a atakovalo hranici 500 000 hl – přesně 495 679 hl. Na špici popularity se stále drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje, 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

V loňském roce jeho produkce pro Českou republiku přesáhla hranici 320 000 hl. Radegast Birell se začal vyrábět v roce 1993, kdy se ho vyrobilo 3 257 hl. Od té doby vzrostl jeho výstav bezmála 100x. Rozsáhlý průzkum* mezi konzumenty piva prokázal, že Radegast Birell je nejen nejoblíbenější, ale také nejznámější značkou nealkoholického piva. Značku zná 70 % všech dotázaných. V kategorii konzumentů nealkoholického piva (mužů ve věku 25 – 50 let) je to dokonce 99 % dotázaných.

Nealkoholické pivo si postupně získalo stabilní místo na českém pivním trhu. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji objednávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí zejména se změnou životního stylu a odpovědností řidičů,“ říká brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk.

Zhruba polovina oslovených si nealkoholické pivo dopřává minimálně 1x týdně. Podle výzkumu* je tradičně nejoblíbenějším obdobím pro konzumaci nealko piva léto. Nejčastěji ho lidé konzumují k jídlu, při práci, při řízení auta nebo na kole.

Velké úspěchy zažívá Radegast Birell i v soutěžích kvality – v posledních čtyřech letech bodoval na druhé největší mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards. V loňském roce uspěl také v soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2008 a suverénně zvítězil na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejmladší česká sládková

[středa, 1. duben 2009]

Nikol Krmenčíková, nejmladší česká sládková

V českých, ale i v evropských pivovarech bychom jen stěží našli ženu, která vaří pivo. Být sládkem je totiž výhradně chlapská záležitost. Ovšem pravidla mívají i své výjimky. Mezi ně patří devatenáctiletá Nikol Krmenčíková, která vaří pěnivý mok ve varnsdorfském minipivovaru. Chválí ho i štamgasti v Praze. Jen si dej, pivo je zdravé," slýchávala doma malá Nikol od svého otce po každém svátečním obědě. Maminka se ale zlobila, kdy jí nebylo po chuti, aby dcera popíjela mok, který podle ní náleží jen mužům. Možná, že se jí vybavila scénka z televizního večerníčku o maxipsu Fíkovi, který po pivu přestal růst a zhloupl. Nikol se však nic podobného nestalo.

Kouzlo vaření piva

První várku piva uvařila mladičká Nikol ve druhém ročníku na Střední průmyslová škole potravinářských technologií v Praze. V rámci studia tam pravidelně jednou za měsíc studenti vyráběli devadesát litrů pěnivého moku. Většina z nich si školní pivovárek natolik oblíbila, že se z něj v dalších dvou letech skoro nehnuli.

"V době, kdy mi nebylo ještě osmnáct let, jsem pivo moc nemohla," vzpomíná. "Lepší to bylo v maturitním roce. V pivovárku vařil každý student to svoje pivo podle chuti. Uměli jsme to i bez dozoru kantorů. Mě pivo strašně přitahovalo vůní kvasnic, sladu i chmele. Popsat se to kouzlo nedá."

Na konci třetího ročníku oslovil Nikolu jeden z profesorů, aby mu asistovala při kurzech vaření piva pro veřejnost. Tam si jí všiml spolumajitel varnsdorfského minipivovaru a požádal ji, aby mu pomáhala při pivních slavnostech. Od vaření a točení piva byl jen krůček k nabídce stát se ve Varnsdorfu sládkovou. "Taková příležitost se neodmítá," řekli jí rodiče. Nakonec věděli, že Nikol a pivo jedno jsou.

Coby sládková jediného minipivovaru v Ústeckém kraji uvařila první dvě várky letos v únoru. Celkem to bylo třináct hektolitrů klasického ležáku plzeňského typu. K pití bylo připravené v polovině dubna.

"Nejprve jsem ho okusila já, pak majitel pivovaru - oběma nám chutnalo," chlubí se Nikol Krmenčíková. "Místní štamgasti pili první várku jako o závod a chodí na něj i dnes. Chutnalo i v Praze. Vozí se mimo jiné do Pivovarského klubu v Karlíně nebo do restaurace Zlé časy na Chodovci. Kromě ležáku jsem vyzkoušela i dva speciály, které se u nás moc nedělají. Je to pivo pšeničného typu s nakuřovaným sladem a pak tmavé s krémovou pěnou. Je velmi podobné irskému Guinnessu. Chtěla bych zkusit uvařit ještě další piva, třeba belgická a irská. Zanedlouho se je budu učit v Čechách od sládků, kteří jsou k nám do minipivovaru Kocour pozvaní."

Nedělám to pro peníze

Nikol Krmenčíková pivo nejenom ráda vaří, ale také pije. Nedávno si udělala rekord - vypila patnáct piv, a prý byla v pohodě. Nejvíc si oblíbila piva menších výrobců, kteří dodržují klasický postup. "Velké pivovary vyrábějí piva v co možná nejkratším čase. Aby vydržela, jsou ošetřená, a to všechno je na nich znát," dodává.

Nejmladší česká sládková, a dost možná že i evropská, studuje v prvním ročníku na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Kde vyšetří čas na vaření piva?

"První čtyři dny v týdnu jsem ve škole, ve čtvrtek večer sbalím kufry a odjedu autobusem do Varnsdorfu," odpovídá. "V pátek a sobotu tam uvařím dvě várky, v neděli se vracím domů. Ještě ten den odpoledne se připravuji do školy. V pondělí už sedím v posluchárně na přednášce. Je to dost náročné, někdy se musím přemlouvat, abych se učila, i když jsem unavená. Jestli se mi to vyplatí z finačních důvodů? Pro peníze to rozhodně nedělám, mě vaření piva opravdu velmi baví. Na druhou stranu je příjemné, když si vydělám nějakou korunu."

Nikol má ještě jednu zálibu, a to sbírání pivních sklenic a lahví od nejrůznějších speciálů. Buď jí je někdo věnuje, nebo si je sama koupí. Největší radost má ze sady skleniček středoškolského pivovárku. Je to těžko dostupná sběratelská rarita.

Co studentce a sládkové v jedné osobě nejvíc chybí, je volný čas. Když je doma, v Radotíně, je ochotná ho věnovat dětem v místním turistickém oddílu. Chodí s nimi každou středu odpoledne na výlety do přírody. I ona sama ráda putuje volnou krajinou. Společníkem, který ji nejčastěji doprovází, bývá fotoaparát.

"S čistou hlavou můžu přemýšlet o sobě, studiu i o pivu a jeho chutích," svěřuje se. "Až skončím školu, chtěla bych mít svůj pivovar. Je to můj sen. Jestli se mi splní...? Na to mám ještě dost času."

Zdroj: GastroNews.cz | Autor: Petr Melničuk


Orco sa vracia k pivu

[středa, 1. duben 2009]

Pivovar Stein sa nemá búrať, ale po rekonštrukcii vytvoriť obchody, hotel a kancelársku vežu

Spoločnosť Orco sa plánuje vrátiť k vareniu piva v Bratislave. Od začiatku budúceho roka by mala odštartovať výroba v novom závode, ktorý by mal byť súčasťou historickej budovy pivovaru Stein na Legionárskej ulici.

Podľa vyhlásenia prezidenta spoločnosti Orco so sídlom v Luxemburgu Jeana-Francoisa Otta sa firma rozhodla rozložiť svoje investície a vstúpiť aj do odvetvia pivovarníctva, ktoré nie je krízou postihnuté tak bolestivo, ako realitný development.

Kde by sme to mali urobiť ak nie na mieste, kde sa dobré pivo varilo vyše sto rokov?“, odôvodňuje prezident Orca prudký obrat v podnikateľskej orientácii. Pivovar Stein mal pôvodne kapacitu zhruba 750 miliónov hektolitrov piva ročne, nový pivovar si zatiaľ vystačí s tretinovou.

Foto

Okrem pivovarníckej výroby, ktorá by mala byť umiestnená pod zemou by mali v zrekonštruovanom Steine prevládať obchodné priestory, ako aj niekoľko reštaurácií, pivární a kaviarní. Niektoré budú v podzemí v štýlových pivniciach, iné pod strechou budovy, ktorá má byť presklená.

V časti budovy má sídliť hotel Stein s 270 posteľami, časť z toho majú byť servisované apartmány pre dlhodobé pobyty najmä zahraničných manažérov. Naopak, Orco sa celkom vzdalo výstavby drahých bytov v projekte, keďže v iných bratislavských projektoch sa predávajú pomalšie, ako sa očakávalo.

Jedinou úplnou novostavbou v areáli má byť kancelársky vežiak s 29 poschodiami, kde by malo vzniknúť zhruba 30-tisíc m2 úžitkovej plochy. Výšková budova s príznačným názvom Beer Business Center by mala vyrásť vo vnútornej časti areálu. Pod budovou sa pripravuje päťpodlažné podzemné parkovisko a na streche vyhliadková reštaurácia Lifelong Pipeline, spojená rúrkami s výrobňou piva v podzemí.

Stavebné práce na projekte by sa podľa informácií spoločnosti mohli rozbehnúť už tento rok v prípade, že pominie finančná kríza a banky začnú ochotnejšie financovať nové perspektívne projekty.

Inak Orco uvažuje so založením uzatvoreného realitného fondu BBB (Bratislava Beer Building), ktorý bude zbierať peniaze na projekt najmä v krajinách, kde sa pivo teší veľkej popularite ako je Nemecko a Česko, ale aj v Rusku. Cieľom je aj propagácia bratislavského piva, ktoré sa Orco chystá vyvážať do celej Európy.

Zdroj: ETrend.sk


Postaví lázně a hotel

[úterý, 31. březen 2009]

Lázeňskou koupel v chmelovém extraktu. Takovou raritu se chystá nabídnout svým návštěvníkům černohorské Centrum Sladovna. Už šestého dubna totiž začíná jeho přestavba.

Vznikne tady hotel, kongresové centrum, minilázně, bowlingové dráhy, zázemí pro fitness, sauna a malý bazén. Součástí přestavby bude také vznik pivovarnického muzea,“ vyjmenoval plánované novinky Hubert Adámek z marketingu Pivovaru Černá Hora.

Do dvou let by tak měla ke službám pivovaru přibýt i možnost lékařsky ověřených koupelí v lázni z piva. „Hotel a další přistavené budovy budou sloužit širokému okruhu zákazníků. Od těch nejmenších, pro které necháme postavit dětské koutky, až po starší generace, které ocení lázně a další rekreační zařízení,“ doplnil Adámek.

Dodal také, že během přestavby bude v Centru Sladovna zredukovaný provoz. Vařit by se tak mělo podle postupujících prací pouze v restaurační části nebo v části „šenku“. Práce na hotelovém komplexu nijak neovlivní výrobu piva v pivovaru.

Nová zařízení bychom chtěli otevřít v březnu 2011. Celkem přijde přestavba Centra sladovna na sto pět miliónů korun. Padesát miliónů jsme přitom získali z operačního programu Jihovýchod,“ vyčíslil nové stavby v pivovaru Adámek.

Dalších novinek se černohorský pivovar dočká o poznání dříve. Už pátého dubna zahajuje společně s Klubem českých turistů sezónu. Začátkem května také představí nové nápoje. „Bude to Zelený čaj s příchutí kaktusu a pampeliško–bezinková limonáda Pampa,“ uzavřel Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán


I přes rostoucí náklady se pivovary v Libereckém kraji rozhodly, že od dubna ceny piva zvyšovat nebudou.

V uplynulých třech letech vždy v dubnu Pivovar Rohozec u Turnova měnil ceny. „Tentokrát od dubna zdražovat nebudeme, o zvýšení ale uvažujeme,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj je možné, že ceny zvýší od května. „Zatím nedokážu odpovědět o kolik,“ popsal. K úvahám o zvýšení cen vede pivovar neustálý nárůst cen za elektřinu, uhlí i vody. „Dražší jsou i lahve či etikety,“ dodal. Loni pivovar prodal 53 600 hektolitrů.

Minimálně do léta zůstanou stejné ceny také v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou, kde loni uvařili 134 tisíc hektolitrů. „Ceny vstupů sice rostou, ale zatím ke zdražení nechceme přistupovat. Ceny bychom měnily nejdříve od července,“ uvedl ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols Jaroslav Toman. Ve Vratislavicích naposledy zdražovali v listopadu roku 2007.

Stejné ceny, minimálně do konce května, zachová i největší pivovar v kraji Svijany, který se řadí mezi deset největších pivovarů v zemi. Loni zde uvařili 317 600 hektolitrů.„O případném zvýšení cen jsme zatím nerozhodli,“ konstatoval ředitel pivovaru Roman Havlík. Naposledy ceny ve Svijanech zvyšovali loni na jaře.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


V roce 2008 došlo k významnému nárůstu prodeje piva z Budějovického Budvaru v 7 státech, ve kterých mají prodej na starost nadnárodní pivovarnické skupiny Carlsberg Breweries A/S a Anheuser-Busch InBev. Meziroční navýšení prodejů činí více než 15 %. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

Počátkem roku 2007 uzavřel pivovar Budějovický Budvar, n.p. importní smlouvy o distribuci a prodeji piva s nadnárodními pivovarnickými skupinami Anheuser-Busch InBev a Carlsberg Breweries A/S. V roce 2008 s nimi probíhala obchodní spolupráce na území sedmi států. Anheuser-Busch InBev prodává světlý budvarský ležák na území USA, dánská skupina Carlsberg se stará o distribuci v Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budějovického Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny.

S výsledky spolupráce s nadnárodními koncerny jsme velmi spokojeni. V sedmi státech, o které se naši partneři starají, došlo k celkovému meziročnímu zvýšení prodeje piva z Budějovického Budvaru o 15,3%,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Vývoz piva do těchto zemí dosáhl

v roce 2008 celkového objemu 31 924 hektolitrů. „Nejvíce oceňuji výsledky na největších trzích této skupiny zemí. V USA došlo k meziročnímu zvýšení o 7%, v Chorvatsku dokonce o 27%,“ dodává Ing. Pánková. Asi 86 % objemu tvořil světlý ležák, který se v jednotlivých zemích prodává pod označením Budweiser Budvar, Budějovický Budvar nebo Czechvar. V loňském roce nejdynamičtěji rostl prodej ležáku v sudech, který se zvýšil o 20 %. Sudy měly na vývozu asi čtvrtinový podíl.

Od června 2007 je Budějovický Budvar výhradním importérem importovaného ležáku značky Carlsberg na území České republiky. V roce 2008 se prodalo asi 2 300 hektolitrů tohoto piva, což je trojnásobek objemu prodaného v roce 2007.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


V pátek 27. března 2009 uvede pivovar Ostravar oficiálně na trh dlouho očekávaný polotmavý fotbalový ležák Ostravar Bazal. „V pátek v 18. hodin vykopáváme a začínáme v 79 hospůdkách čepovat první fotbalové pivo v Česku,“ uvedla na dnešním setkání s novináři v Síni slávy FC Baník Ostrava na ostravských Bazalech manažerka projektu Zuzana Bečková.

Ostravar přichází na trh s novým pivem po 7 měsících pečlivé přípravy, do které pivovar od počátku zapojil fanoušky dobrého piva a fotbalu. Polotmavý ležák dostal jméno Bazal. Poprvé v Česku tak přichází na trh pivo, na jehož přípravě se podílely tisíce fotbalových příznivců a jehož jméno je inspirováno jménem fotbalového stadionu.

Právě fotbaloví příznivci se velkou měrou podíleli i na dalších atributech nového piva. V rámci hlasování v hospodách, nákupních centrech, před zápasy nebo na internetu postupně rozhodovali o typu a síle piva, sklenici, jménu, logu i etiketách fotbalového piva.

Oficiální uvedení nového piva z Ostravaru je naplánováno na pátek 27. března. V 18.00 hodin se „vykopává“ a začíná čepovat v 79 vybraných hospodách, které se do projektu zapojily. Poprvé tak budou moci fotbaloví fandové pozvednout jimi vybrané krýgly a připít Bazalu na zdraví.

Začátkem dubna se Bazal postupně objeví i v obchodech. „Jak jsme již předem oznámili, etikety Bazalu budou unikátní díky fotografiím skutečných příznivců klubu. A protože je Bazal fotbalové pivo, máme připraveno jednáct typů těchto etiket,“ prozrazuje Zuzana Bečková.

Oficiální uvedení na trh bude na severní Moravě doprovázeno dubnovou reklamní kampaní Pivo po našem. „Společně s Baníkem také připravujeme zajímavý slavnostní křest nového piva,“ uvedla Zuzana Bečková z pivovaru Ostravar. Patronem nového fotbalového piva při křtu bude největší současná hvězda Baníku Rudolf Otepka, který v posledním kole hlasování získal nejvíce hlasů příznivců klubu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Sládek Jaroslav Svoboda odchází do důchodu. Na jeho prestižní pozici v nymburském pivovaru jej střídá mladý šestadvacetiletý sládek Bohumil Valenta. To jsou základní fakta a zřejmě nejdůležitější událost těchto dnů kolem postřižinského piva.

Foto

Pro milovníky nymburského moku by to však zásadní změnu znamenat nemělo. „Myslím, že nymburské pivo je dobré. Někteří říkají, že je dost sladké. Dají se udělat změny v chmelení. Ale žádné radikální kroky v nejbližší době nechystám,“ řekl Valenta.

Jeho předchůdci se odchodem do důchodu výrazně změní životní styl. Bydlí totiž v Havlíčkově Brodu, kam se dosud vracel za manželkou jen na víkendy. Přes týden byl v Nymburce.

Nebude se mu po nymburském pivovaru stýskat? „Jednou je mi tolik a nelituju toho. Docela se těším. I když to říkám teď. Uvidíme, co bude za půl roku. Párkrát mě naštve žena, znáte to,“ směje dosluhující sládek.

Ani Valenta není Nymburák. Čerstvý ženáč žije v Kutné Hoře. V pivovaru je na zaučenou od února. „Musím přiznat, že první týden jsem chtěl utéct. Ale teď už je to v pohodě, nikam prchnout se nechystám,“ tvrdí Valenta.

A jaká má nejradší piva? „Vím, že to bude znít jako fráze, ale nemusím ty z velkých nadnárodních pivovarů. Snažím se ochutnávat regionální piva,“ vysvětlil nový sládek.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický


Master polotmavý, 13° pivní speciál Plzeňského Prazdroje, získal zlatou medaili v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v kategorii speciálních točených piv, definovaných jako piva jantarové barvy a silná piva. Stalo se tak jediným českým pivem s tímto oceněním. To je udělováno pouze pivům, která dokonale splňují parametry, jako jsou vyvážená chuť, aroma či celkový vzhled. Tato australská soutěž se řadí mezi jednu z největších na světě, co se týká počtu porovnávaných pivních značek a pivovarů. V letošním roce bylo nominováno 1140 vzorků z 215 pivovarů, které se sešly z 39 zemí celého světa. Piva posuzovala porota 33 odborných porotců.

Polotmavé pivo Master potvrdilo své kvality. Jako jediný zástupce získalo zlatou medaili a stalo se tak špičkou mezi vybranými speciály,“ uvádí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. „Tímto nejvyšším oceněním tak byla odměněna nejen dlouholetá práce na jeho vzniku, ale také současná práce na pivní kultuře, díky které se polotmavé pivo Master stalo favoritem dané kategorie,“ dodává Václav Berka.

Australian International Beer Awards patří mezi nejvýznamnější profesionální pivní soutěže na světě. Je pořádána Královskou zemědělskou společností ve Victorii (Royal Agricultural Society of Victoria) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987 s cílem odměňovat vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhat podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. V roce 2009 soutěžila piva celkem v osmnácti kategoriích.

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

Zdroj: Moderní obchod - moobchod.cz


Pivní festival v Ostravě

[pátek, 27. březen 2009]

Celý víkend od pátku do neděle (17.-19. dubna 2009) se na pěti výčepních zařízeních v Rock ann Roll Garage Ostrava - Martinov vystřídá patnáct minipivovarů z celé republiky, což je opravdu slušný balík pivních chutí.

Pivovary se budou vždy snažit namíchat tak, aby byly zastoupeny jak vzdálené, tak regionální zároveň. Dále aby se každý den nějaký ten atraktivní vzdálený pivovar objevil. Čili i ti, kteří mají času méně by si měli přijít na své.

Festival moderuje Rosťa Petřík a spolumoderuje Martin Jarošek

Pivovary s potvrzenou účastí:

Kout na Šumavě, Zvíkov, Dalešice, Oslavany, Kvasar Sentice, Moritz Olomouc, Lipník nad Bečvou, Kopřivnice, Hukvaldy, Koníček Vojkovice, Slezan Leskovec a Qásek Ostrava.

Dále bude představeno nové pivo Garážmistr.

Každý pivovar přislíbil představit nejméně dva druhy piv, čili Vás čekají skutečné pivní žně. Pochopitelně budou k dispozici různé reklamní a upomínkové předměty pivovarů. Některé budou součástí cen plánovaných soutěží a kvízů v průběhu festivalů, další volně k odběru.

Pivní festival v Ostravě

Tekutá vzpomínka na šlechtický rod

[pátek, 27. březen 2009]

Český Krumlov je lákadlem velkého kalibru nejen pro Jihočechy. Každý tady najde objekt, který ho zaujme. Turista klasického střihu bezpochyby navštíví zdejší zámek, zdaleka na sebe upozorňující válcovou věží a plášťovým mostem, sportovec sjede ve vodácké sezoně Vltavu a pivař neopomene ochutnat českokrumlovskou klasiku – pivo Eggenberg.

Existuje mnoho pohledů na historii Českého Krumlova. Ta pivní se začala psát už někdy ve 13. století. Panský pivovar i sladovna se v té době nacházely přímo v areálu tehdejšího hradu, na čtvrtém nádvoří.

Své pivovarské ambice mělo však odjakživa také město, kde se vařilo pivo už ve 14. století. Mílové právo na krčmy i pivovar udělil Petr z Rožmberka Krumlovským v roce 1347. Vařilo se pivo nejen ječné jako v současnosti, ale i pšeničné, které bylo dokonce oblíbenější, a tím i rentabilnější. V 15. století už vynášelo vaření zlatavého moku dokonce víc než rybníkářství.

Foto

Historie psaná pivem

Historie současného pivovaru Eggenberg je ale spojena s panským pivovarem, jehož kapacita přestala v 16. století narůstající poptávce stačit. V té době byl totiž podle dobových pramenů každý osmý dům ve městě hospodou. Proto dal Vilém z Rožmberka vystavit v roce 1560 v předhradí pivovar nový, v jehož prostorách se vařilo několik druhů piv, a v rámci modernizace k němu o rok později připojil i vodovod. Vilémovi se tato investice určitě vyplatila, neboť podle dobových záznamů dosahovaly výnosy z pivovarnictví 50 % veškerých příjmů celého rožmberského panství.

V roce 1600 činil čistý příjem ze starého zámeckého pivovaru 300 kop grošů míšeňských a z nového již 3300 kop grošů míšeňských. Potřeba piva se nadále zvyšovala a v letech 1625 – 1630 byly přestavěny bývalé vdovské sídlo Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberka, z roku 1546 a rožmberská zbrojnice Petra Voka z Rožmberka z let 1594 – 1596 v nový panský pivovar, kde sídlí dodnes i současný pivovar Eggenberg,“ píše Oldřich Šeda v materiálu Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov.

Zmiňované přestavby už ale nebyly dílem Rožmberků – ti roku 1611 Petrem Vokem vymřeli–, nýbrž štýrských šlechticů Eggenberků, kteří v roce 1622 pivovar získali. Měli ho v držení necelé století, a když i jejich větev vymřela, v roce 1719 zdědili jejich panství Schwarzenberkové. Ti věnovali pivovaru velkou péči. Začali dovážet kvalitnější chmel ze severních Čech a v 80. letech 19. století zavedli parní provoz a nové strojní vybavení.

Po 2. světové válce potkal českokrumlovský pivovar stejný osud jako jiné pivovary v rukou soukromých majitelů. Byl spolu s celým panstvím vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik v rámci budějovických pivovarů. V roce 1991 zakoupila pivovar akciová společnost Dionex, která je majitelem dosud.

Foto

Dutý genius loci

Český Krumlov je nejen městskou památkovou rezervací, ale také položkou Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nenavštívit zámek a zahrady s otáčivým hledištěm by byl hřích. Procházka uličkami města mezi opravenými fasádami domů má také něco do sebe, i když málokterý návštěvník tuší, že nejeden z půvabných domů je vlastně jen hezkou skořápkou.

Jak se měnili majitelé, tak se měnily interiéry. Když máte v jedněch a těch samých místnostech rodinný byt, poté hampejz a nakonec penzion a pokaždé dojde k rekonstrukci vnitřních prostor, tak se vám toho moc původního nezachová,“ stěžuje si u piva jeden ze starousedlíků.

Foto

Jak si vyrobit žízeň

Vltava pod Plášťovým mostem každoročně smáčí desetitisíce vodáků, a tak není divu, že kempy, hospůdky i půjčovny lodí v okolí mají k vodákům vřelý vztah. Vodáckými hrdly protekly už tisíce hektolitrů piva.

Pokud si ale někdo chce „vyrobit opravdovou žízeň“, ať vyrazí z českokrumlovské železniční stanice směrem na nejvyšší bod Blanského lesa – Kleť. Ve výšce 1084 m n. m. se tyčí rozhledna, mimochodem nejstarší kamenná u nás, zvaná podle svého stavitele Josefova věž. Cesta tam a zpět je ideální jednodenní výlet, hned podél cesty můžete na jaře obdivovat například keř lýkovec jedovatý a po návratu do českokrumlovských historických uliček vám Eggenberg poteče do krku sám. Vychutnat si ho můžete třeba přímo v historickém objektu pivovaru, v prostorách bývalých lednic nad ležáckými sklepy, kde zraje pivo a kde se dnes nachází pivovarská pivnice Formanka s restaurací.

Zdroj: iHNed.cz | Autor a foto: Topí Pigula


Pivní akademii, vzdělávací a relaxační víkend o pivě, pořádá v sobotu a v neděli Pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Pivní akademie je určena milovníkům pivního moku, gastronomům a gurmánům. Seznámí se s historií a současností piva, procesem klasického způsobu vaření piva a technologií pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Akademie začne v sobotu dopoledne blokem seminářů, jejichž tématem bude pivo a jeho využití. Účastníci se seznámí s procesem vaření piva, s jeho využitím v kuchyni, případně s využitím piva v lázeňství. Dozvědí se rovněž, jak o pivo pečovat a jak je skladovat. Jedním z přednášejících bude diplomovaný barmanský mistr Luboš Lucky Fiala. „V přednášce budu hovořit o použití piva v míchaných nápojích, o chuťových skupinách, o tom, co pivo v našem organismu ovlivňuje. A také o tom, jak se s různými druhy piv pracuje při míchání nápojů,“ řekl nám s tím, že součástí semináře bude několik ukázek míšení nápojů na bázi piva.

Odpoledne absolvují účastníci Pivní akademie proceduru v pivních lázních a vyzkouší si koulení pivních sudů, případně metanou.

V podvečer následuje prohlídka pivovaru s výkladem a tématická večeře na téma pivní menu s doprovodem tuzemských i světových piv. Večer bude akademie vyhodnocena a její absolventi obdrží diplomy.

V neděli dopoledne se účastníci akademie seznámí s pivovarnictvím v Bavorsku, kde navštíví historický právovárečný dům s pětisetletou rodinnou tradicí.

Seznam účastníků akademie jsme již uzavřeli. Měli do čtvrtka možnost zaregistrovat se na našich internetových stránkách,“ sdělil nám obchodní ředitel Chodovaru. „Bude–li mít veřejnost zájem sledovat přednášky a semináři, bude to možné, ale nebude možné se aktivně zapojit do programu,“ dodal Plevka s tím, že pro velký zájem uspořádá další vzdělávací Pivní akademii na podzim letošního roku.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout


Majiteli pivovaru v Černé Hoře Jiřímu Fuskovi se nelíbí zvýšení ceny vodného a stočného v jeho obci, pokud nedostane od Vodárenské akciové společnosti kalkulaci, hodlá oslovit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Cena pitné vody se na Boskovicku od nového roku zvýšila o 10 procent, tamní vodárenská společnost si za kubík účtuje 71 korun a 33 haléřů. To podle Fuska, který je největším odběratelem vody v Černé Hoře, znamená, že mají třetí nejdražší vodu v republice. Už na začátku února tak pivovar vypsal petici proti zdražení vody, ve které požaduje zveřejnění financování Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí okresu Blansko, kterého jsou členem, nebo okamžité vystoupení ze svazku. Do současné doby ji podepsalo více než 500 obyvatel.

Měli jsme setkání se starostou obce i s představiteli vodárenské společnosti i svazku, proč je ale cena vody u nás tak vysoká, to nám nikdo nevysvětlil,“ řekl Fusek. Podle něj jde o typické zneužívání monopolu, kdy vodárenská společnost zvýší ceny, aniž by to rozumně zdůvodnila. „Nepřestanu po nich požadovat kalkulaci cenotvorby vody. Pokud ji neposkytnou, oslovím všechny patřičné úřady, včetně ÚOHS,“ doplnil Fusek.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Zelené pivo se vrací

[čtvrtek, 26. březen 2009]

Plakát

Zelené pivo se vrací: mystérium ožije pouze na Zelený čtvrtek. Nepropásněte!

Zdroj: Krušovice.cz


České pivovarnictví patří k oborům, jichž se globální krize zatím příliš nedotkla. Loňský výstav padesátky průmyslových pivovarů dosáhl 19,806 miliónu hektolitrů, což je druhý nejvyšší výstav v historii. Je to jen o 100 tisíc hektolitrů (0,5 %) méně než v rekordním roce 2007.

S výsledky oboru za rok 2008 včera seznámil novináře předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal.

Na domácím trhu se z celkové produkce loni vypilo 16,1 miliónu hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce. Na export šlo 3,71 miliónu hektolitrů, což je meziročně o 3,2 % více a historicky nejvíce.

Nejvíc piva vyrobil Plzeňský Prazdroj (10,7 miliónu hl), následovaný Pivovary Staropramen, skupinou Heineken ČR, Budvarem a skupinou PMS Přerov. Největší pivovary vyprodukovaly 86,2 % z veškerého množství. Výstav ostatních pivovarů za poslední rok klesl o 0,7 procentního bodu na 13,8 %.

"Problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů příliš neovlivnily. Pokles domácí spotřeby se stále daří nahrazovat vyšším exportem,“ uvedl výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Jak dodal, pivo už vyvážejí všechny tuzemské pivovary. Evropská komise loni zaregistrovala ochrannou značku České pivo, jež může na evropském trhu marketingově pomoci zejména menším výrobcům a vývozcům.

Vývoz se zdvojnásobil

Vývoz českého piva se od roku 2000 více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 průměrný export pivovarů činil 10,4 % jejich produkce, loni to bylo již 18,7 %. To je třikrát více, než je běžné ve většině pivařských zemí. Nejvíce zlatavého moku se vyváží tradičně do Německa a na Slovensko. Rusko loni předstihlo čtvrtou v pořadí Velkou Británii, následovaly Švédsko a USA. Celkem je české pivo k mání ve více než 60 zemích. „Do roku 2012 by se Česko mohlo stát sedmým největším vývozcem piva na světě,“ odhadl Šámal.

Dlouhodobým trendem je pokles konzumace výčepních piv na úkor ležáků. Desítky se přesto na celkové spotřebě piva podílejí zhruba dvěma třetinami.

V posledních letech raketově roste výroba nealkoholického piva, jehož výstav meziročně vzrostl o 16 % na 597 tisíc hektolitrů.

V poslední době roste také obliba speciálních piv, kterých se vloni vyrobilo 104 000 hl. Speciály jsou podle zástupců ČSPS vhodnou parketou právě pro menší pivovary či pro stále přibývající restaurační minipivovary.

Průměr vypitého piva na obyvatele a rok spadl ze 158,8 litru v roce 2007 na loňských 154,1 litru. Podle pivovarníků to je způsobeno přírůstkem počtu obyvatel ČR.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Stanislav Ptáčník


Zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj podepsali dnes společně se zástupci odborových organizací novou kolektivní smlouvu, která nabude účinnosti k 1. dubnu tohoto roku a bude platit dvanáct měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, Karel Motyčka a Jiřina Kinkorová, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu.

Nová kolektivní smlouva bude určovat vztah zaměstnanců a zaměstnavatele po období jednoho finančního roku, její platnost skončí k 31. 3. 2010. Obě strany se dohodly na nasměrování prostředků navyšujících odměny zejména do oblasti benefitů. Všichni zaměstnanci dostanou příspěvky na zdravotní péči, relaxaci či léky a potravinové doplňky v podobě peněžitých poukázek také v hodnotě 2.500 Kč. Přibližně 350 zaměstnanců, kteří provádí rizikové práce, budou mít i nadále k dispozici poukázky k odběru zboží a služeb pro zdraví v hodnotě 1.500 Kč za rok, Tradičně oblíbený benefit, zaměstnanecké pivo, je řešen rovněž poukázkou hodnotě 2.500Kč. Poukázka má platnost jednoho roku.

Významně se zvýší hodnota poukázek k použití na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců ze stávajících 2.000 Kč na 4.700 Kč. Prazdroj zavádí pro zaměstnance také nové benefity, jako je například možnost nákupu zboží ze zaměstnaneckých prodejen s padesátiprocentní slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů v hodnotě 600 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za pracovní výročí, které jsou výrazem respektu k loajálním zaměstnancům a zároveň motivačním prvkem. Ti, kteří pracují u společnosti pět let, budou i nadále dostávat jednorázovou odměnu 5.000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na 25.000 Kč.

Manažerům zůstává i nadále možnost ocenit výjimečné výkony pracovníků odměnami nepeněžitého charakteru, jako jsou rekreační poukazy, víkendové pobyty nebo vstupenky na kulturní a sportovní události.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Kolektivní vyjednávání velice zásadně ovlivnily dvě věci. Návrh zaměstnavatele - nízké navýšení mezd a realizovaný projekt změny organizační struktury. Shody jsme dosáhli díky souhlasu zaměstnavatele, že do navýšení benefitů bude započteno předpokládané navýšení mezd včetně odvodů zaměstnavatele. Pro nás jsou velice důležité dohodnuté změny v jednotlivých ustanoveních nad rámec Zákoníku práce, které řeší legislativní vztahy mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců."

Ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Ivan Balogh:

"Letošní kolektivní vyjednávání samozřejmě ovlivnila změna podmínek na trhu s pivem, která se dotýká i naší společnosti. Ukázalo se, že vedení společnosti i její zaměstnanci a odboráři dokáží najít i v době ztížených podmínek společnou řeč a najít řešení. Jednání jsme vedli věcně a racionálně, za což bych chtěl Odborům poděkovat. Věřím, že za daných podmínek je podepsaná kolektivní smlouva pro naše zaměstnance motivující a že posílí jejich loajalitu k Plzeňskému Prazdroji."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na pivovar hledají jiné místo

[čtvrtek, 26. březen 2009]

Plánovaná výstavba minipivovaru v dosud zchátralém objektu čp. 57 v Klatovech se neuskuteční. Zástupci obecně prospěšné společnosti Úhlava nepodepsali s městem smlouvu.

O tom, že Úhlava odstoupila od smlouvy, informoval na úterním jednání klatovských zastupitelů starosta Rudolf Salvetr. „Dům měl být na základě výsledků veřejné obchodní soutěže prodán společnosti Úhlava. V únoru jsme zástupce společnosti vyzvali, zda skutečně objekt koupí. Dne 11. března jsme ale dostali písemné sdělení od Úhlavy, že odstupují od smlouvy,“ řekl první muž radnice.

Podle zástupce společnosti Úhlava Pavla Honzíka k podpisu kupní smlouvy o smlouvě budoucí skutečně nedošlo, i když byla smlouva připravená. „Důvodem je současná ekonomická situace, která se změnila. Konkrétně podmínky získání úvěru u bankovních domů,“ vysvětlil včera Deníku Honzík.

O objekt se vedly diskuse na zastupitelstvu už před rokem. Město tehdy vyhlásilo veřejnou obchodní soutěž mezi zájemci o co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však městu nelíbil záměr ani jednoho z nich.

Ve druhém kole se do soutěže přihlásila pouze společnost Úhlava. Ta měla společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze objekt odkoupit za pořizovací cenu 4 miliony 102 tisíc korun. Společně zde plánovaly zřídit minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. „Na projektu jsme strávili spoustu hodin. Proto se jeho realizace nevzdáváme, nicméně budeme hledat náhradní variantu pro umístění minipivovaru,“ uvedl Honzík.

Jak připomněl v diskusi zastupitel Jiří Štancl, v případech, kdy žadatel odstoupí od smlouvy, by měla následovat sankce. „Pro podobné případy bychom v budoucnu měli na tuto skutečnost myslet,“ uvedl Štancl.

Město nyní musí vyhlásit nový termín veřejné obchodní soutěže.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská


Kvalitní české pivo s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí, které nabídne hořkost, říz, plnost a příjemný pocit po napití. Takové bude pivo z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři. To je výrazný rozdíl od tzv. europiv, která mají unifikovanou a prázdnou chuť, jsou přesycená oxidem uhličitým a po vypití pivaře nafukují.

Žádné europivo

Europiva proto řada pivařů odmítá. „Nenadchnou, ani neurazí. My však nabídneme kvalitu, kterou skuteční znalci ocení. Takové pivo poznáte okamžitě, jde ruku v ruce s tradiční českou technologií výroby,“ řekl sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba a doplnil podrobnosti ohledně výroby piva.

Zatímco europivo se vyrábí ve vysokých, stojatých tancích při vyšších teplotách a v krátké době, námi připravované pivo bude kvasit zhruba dvakrát tak dlouho a při nižších teplotách. Nejprve v otevřených kádích, pak dokvasí v uzavřených ležáckých tancích,“ uvedl Záruba.

Ležák z Chotěboře tak bude pivem, na které se nespěchá. To vše proto, aby konzumentovi více chutnal. „Pivo, které si poleží, má lepší pěnu, barvu a hlavně jedinečnou chuť. Když se na něj naopak spěchá, je chuť prázdná a pivo nafukuje,“ dodal sládek.

Pivovar rychle roste

Sládek Záruba zároveň popsal stav výstavby pivovaru, na jehož hlavní budově se již dokončují zednické a obkladačské práce. „Na konci března byla zahájena montáž sladových sil, zásobníků na teplou a studenou vodu a vzduchotechniky. Dokončuje se také montáž ležáckých tanků a připravuje se stěhování a montáž kvasných nerezových kádí,“ zakončil chotěbořský sládek.

Nový regionální pivovar v Chotěboři

Nový regionální pivovar v Chotěboři připravuje výrobu typicky českého piva. Na rozdíl od piv, která produkují velké nadnárodní společnosti, bude mít chotěbořské pivo charakteristickou plnost, říz a kvalitní pěnivost. Pivo připravuje sládek Oldřich Záruba, několikrát oceněný doma i v zahraničí, z kvalitních českých surovin. Předpokládaná kapacita: 10 000 hektolitrů za rok s možností rozšíření výroby až na 25 000 hektolitrů za rok. Cílovým trhem pivovaru bude Chotěboř a bezprostřední okolí se záběrem na region Vysočina a i vybranými prodejními místy v rámci celé České republiky.

Foto: Březen 2009, pivovar Chotěboř. V pivovaru už jsou nainstalovány tzv. ležácké tanky, ve kterých bude pivo dokvašovat. Vnitřky tanků se musejí po každé várce piva ručně vymýt.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Chotěboř nabídne tradiční české pivo

Dobrá zpráva přilétla z australského Melbourne do nošovického pivovaru Radegast. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili.

Australská soutěž je jedním z největších srovnání pivních značek na světě. Do letošního ročníku dorazilo 1.140 vzorků z 215 pivovarů. V kategorii ležáků balených v lahvi získalo bronzové ocenění pivo Radegast Premium. V kategorii nealkoholických lahvových piv pak dosáhlo na bronz i pivo Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák k úspěchu v prestižní soutěži řekl: „Z ocenění mají určitě velkou radost také všichni příznivci piva Radegast. Je to známka toho, že na Moravě vaříme výborné pivo, které chutná i daleko za hranicemi naší země."

Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Menší pivovary krizi necítí

[středa, 25. březen 2009]

Krize nekrize, lidé si pivo dají. Své o tom ví i v pivovaru Rohozec. Za minulý rok hlásí nárůst produkce a prodeje skoro o třetinu.

Byť se některé pivovary potýkají se snížením objemů prodeje i o patnáct procent, nejbližší pivovary hlásí nárůst.

Foto

Pivovar Rohozec například za minulý rok zvýšil produkci o dvacet devět procent. „Tak veliký nárůst je v pivní branži poměrně neobvyklý, zvlášť v současné situaci. I od začátku letošního roku mírně získáváme, než ztrácíme,“ vysvětlil František Jungmann, ředitel Pivovaru Rohozec.

Podobné zkušenosti má i pivovar Svijany. „Počítáme také s mírným nárůstem produkce, minimálně na stejných hodnotách jako v minulém roce,“ sdělil František Horák, člen představenstva pivovaru.

Oba pivovary mají stejné majitele, proto si nekonkurují v pravém smyslu slova. „Svijany jsou dnes větší značkou, Rohozec doplňuje trh zase pivem jiného charakteru,“ doplnil Horák.

Rohozecký pivovar expanduje i za hranicemi republiky, již tradičně má dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leží u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann.

Propad cítí rohozecký pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těší, že pivo z Rohozce získává stále nové obdivovatele a sbírá ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť.

Samo vedení pivovaru cítí úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než patnáct procent naší produkce,“ uvedl Junmann. A právě speciálními pivy mohou malé pivovary konkurovat gigantům.

Představili „zdravé“ pivo

Jedním ze speciálů rohozeckého pivovaru je nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v letošním kole soutěže Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann.

Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici má pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odchází zhruba šestnáct procent produkce pivovaru.

Pivovar Rohozec v dobách největší slávy vařil až sto tisíc hektolitrů piva. Začátkem devadesátých let byl vydražen. Bohužel, majitel přivedl pivovar až do konkurzu. „Hlavně, že se pivo stále vařilo. Díky tomu bylo na co navazovat,“ dodal František Jungmann.

V roce 2008 pivovar prodal více než padesát tři tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Turnovský deník.cz | Autor a foto: Jan Sedlák


«« « Strana 603 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň