Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Čtyřsálové multikino, restaurace, kavárny, cukrárny, obchody s běžnou i sportovní módou, různé druhy služeb od kadeřnictví, čistírny po lékárny. To Opavanům nabídne nově vybudované obchodní a zábavní centrum.

Foto

Stát bude na místě bývalého pivovaru v Opavě.

Jak uvedl naší redakci zástupce společnosti Develon Radim Bajgar, kromě obchodů a zařízení pro volný čas bude specialitou také pivní restaurace s vlastním mikropivovarem.

Ten bude vařit místní autentické pivo. Tato restaurace bude umístěna v přízemí prostor nové varny. Další atrakcí bude sál varny, který bude po zrestaurování včetně původního vybavení sloužit jako kavárna,“ uvedl Bajgar.

Podle něj by se mělo začít s výstavbou ještě letos, a to před koncem roku. „Před zahájením stavby však budeme muset dokončit archeologický průzkum,“ řekl a doplnil, že v současné době probíhá standardní projednávání projektové dokumentace s opavským magistrátem tak, aby byli připraveni časový plán dodržet.

Otevření komplexu pak předpokládá v březnu 2011.

Obchodní centrum podle jeho slov nabídne to, co již bylo cílem Davida Weinsteina na počátku dvacátého století. „Totiž vybudovat v Opavě moderní obchodní palác, který by zákazníky lákal nejen hojností zboží za přijatelné ceny, ale také estetickým a kultivovaným prostředím,“ dodal Radim Bajgar.

Zdroj: Opavský deník.cz | Autor: Lucie Orbanová


Poslanci schválili protikuřácký zákon. Ke kuřákům se však zachovali jemně. Z restaurací je nevyhnali a nechali na majiteli, aby určil, zda bude jeho provozovna kuřácká, či nikoliv. Návštěvníky upozorní u vchodu samolepka. Zákon jako celek vstoupí v platnost 1. července 2010.

Poslanci předpis již dříve vrátili kvůli množství pozměňovacích návrhů, který ho znepřehledňoval. Zákon proto několikrát procházel druhým i třetím čtením. Nyní jej ještě musí posvětit Senát a prezident.

"Většina argumentů pro i proti již zazněla," řekl před rozhodováním poslanců jeden z předkladatelů Boris Šťastný. Zdůraznil, že novela zřetelně posílí ochranu nekuřáků na veřejně přístupných místech, bude chránit děti a nabídne jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost.

Samolepka

Samolepka

V Česku poslední dobou přibývá restaurací i kaváren, kde se už teď nekouří. Pro úplný zákaz kouření je v současné době šest Čechů z deseti.

Poslanci mohli vybrat i úplný zákaz kouření na veřejných místech. Pro tento návrh byl právě Šťastný. Stejně to funguje v Británii, Slovinsku, Chorvatsku nebo severských státech.

Jinou variantou, která nakonec prošla, byl návrh poslance Kochana. "Dnes host neví, kde a zda je chráněn," podotkl Šťastný. Pro měkčí variantu pro restaurace Šťastný sice nehlasoval, zákon jako celek ale nechtěl shodit ze stolu.

"Ten zákon není jenom o restauracích a nikdy není vítězství úplně stoprocentní," podotkl zastánce úplného zákazu kouření. Šťastný si uvědomuje, že jeho názor s ním nesdílí dalších sto poslanců. "Klidně návrh na úplný zákaz předložím znovu, až pro něj bude podpora," doplnil.

V rámci protikuřáckého zákona poslanci posvětili i zákaz kouření na železnici. Ten již v drtivé většině českých spojů platí. "Je to díky rozhodnutí Českých drah, které to udělaly dobrovolně. Pan Žaluda kouření zakázal nařízením ředitele," vysvětlil Šťastný.

Pro budoucnost je samozřejmě lepší, bude-li zákaz podpořen zákonem. V regionech totiž dopravu nemusí vždy zajišťovat České dráhy, ale i jiní soukromí provozovatelé, na které by se zákaz kouření ve vagonech nevztahoval.

Zdroj: iDnes.cz


Nové expozice uvidí také návštěvníci 17. ročníku dne kozla tuto sobotu

Velkopopovický pivovar dnes otevírá novou prohlídkovou trasu s rozšířenými expozicemi historie a výrobního procesu. Tradiční česká značka Velkopopovický Kozel se představí neotřelou formou, návštěvníci si projdou novou prohlídkovou trasu bohatší o návštěvnické centrum a prodejnu suvenýrů. Součástí trasy je samozřejmě současná varna i další části výroby. Nová expozice má premiéru dnes, první velký nápor návštěvníků se ale očekává na Den Kozla v sobotu 13. června.

Foto

Expozice dějin pivovaru a zdejšího piva přímo v historické varně překvapí návštěvníky, kteří zavítají do pivovaru. Ti nejprve projdou pivovarským parkem a návštěvnickým centrem, jehož součástí je také prodejna suvenýrů. Na trase se seznámí také se současnými varními a výrobními postupy piva. „Chceme ukázat návštěvníkům co nejvíce z tohoto tradičního českého pivovaru, vyprávět jim slavný příběh velkopopovického piva a seznámit je s výrobou piva Velkopopovický Kozel“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

Velkopopovický pivovar je jedním z architektonicky nejzajímavějších a nejzachovalejších pivovarů u nás, nachází se v bezprostřední blízkosti Prahy, navíc malebném regionu Velkopopovicko.

Pivovar Velké Popovice nyní nabízí novou prohlídkovou trasu a nové bezbariérové Návštěvnické centrum. Návštěvníky necháme nahlédnout pod pokličku výrobního postupu světlého i tmavého Velkopopovického Kozla a provedeme je slavnou historií i současností úspěšného pivovaru, ve kterém se vaří pivo již více než 130 let. Samozřejmostí je ochutnávka Velkopopovického Kozla a živý maskot kozel Olda.

Roste výstav i popularita pivovaru

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 rostl a sílil i v historicky těžkých dobách. Dnes se původní výstav 18 000 hl piva zvýšil až k hranici přesahující jeden a půl milionu hektolitrů piva.

Loni pivovar navštívilo téměř 11 500 osob, což je o 13 % více než o rok dříve – podle výsledků prvních měsíců letošní sezóny soudíme, že tento rok bude ještě úspěšnější,“ dodává Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Trasa prohlídky:

* Návštěvnické centrum

* Nádvoří pivovaru

* Kinosál

* Historická varna

* Současná varna

* Ležácké sklepy

* Stáčírna lahví a sudů

* Živý maskot Olda

* Návštěvnické centrum – Kozlí obchod se suvenýry

Co nabízí prohlídkový okruh

První kroky zavedou návštěvníky do zbrusu nového bezbariérového Návštěvnického centra, odkud se společně s průvodcem vydáte na prohlídku.

Po krátkém úvodním filmu překvapí expozice varního procesu situovaná do charismatického prostředí historické varny. Prostřednictvím stylizované interaktivní instalace se návštěvníci doslova „podívají pod pokličku“ výrobního procesu Velkopopovického Kozla a poznají suroviny, ze kterých pivo vaříme. Dozví se také, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým pivem, a nahlédnou i do současné varny.

Dále zájemce prohlídka zavede do prostor, ve kterých průvodci nevšední formou představí bohatou historii pivovaru a osobnost i rod jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera. Toto zastavení netradičním způsobem mapuje klíčové etapy ve vývoji pivovaru i značky Velkopopovický Kozel. Zasloužená pozornost je také věnována podnikatelskému příběhu barona Ringhoffera a jeho rodiny, která výrazným způsobem tvořila a měnila nejen příběh pivovaru, ale celého kraje.

Trasa pivovarem pokračuje přes ležácké sklepy, kde pivo kvasí a zraje, do stáčírny lahví a sudů s plně automatizovanými linkami.

Prohlídka končí opět v Návštěvnickém centru, jehož součástí je i obchod se suvenýry.

Součástí prohlídky je i oblíbená ochutnávka piva Velkopopovický Kozel pro návštěvníky starší 18-ti let a nechybí ani živý maskot pivovaru – kozel Olda.

Program letní sezony v pivovaru

V dubnu proběhl čtvrtý ročník pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Koncem května již podruhé zavítali do pivovaru zákazníci z řad majitelů restaurací, kterým se speciálně věnoval starší obchodní sládek a obchodní zástupci.

V sobotu 13. června 2009 se koná už 17. ročník Dne Kozla, letos v duchu tradičních českých řemesel. Očekávaných 13 tisíc návštěvníků akce si bude moci vyzkoušet např. rytí do skla, vypalování do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. I tentokrát se pivovarští blýsknou pivním speciálem MISTR, ke kterému bude na výběr dostatek pochutin vhodných k pivu. Na slavnostech Kozla nebude chybět ani česká muzika na dvou hudebních pódiích, ať už půjde o nové mladé talenty nebo vyzkoušené hudebníky jako je Anna K. nebo MIG 21. Letní sezónu pivovar zakončí 19. září Dnem otevřených dveří.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Opět je tu Den Postřižinského piva. Tradiční kulturní akce nymburského pivovaru se letos uskuteční v sobotu 20. června 2009. A na co se mohou návštěvníci letos těšit? Hlavním tahákem bude, kromě výtečného Postřižinského piva, vystoupení skupiny Kryštof nebo soutěž o atraktivní zájezd k moři. Stejně jako každý rok nebude chybět ani překvapení pana sládka – speciální pivo s příchutí. Jaké bude letos? To se budeme muset nechat překvapit.

Ať již patříte mezi každoroční návštěvníky nebo máte na pivovarské nádvoří namířeno poprvé, vězte, že program bude opravdu pestrý a na své si přijdou jak dospělí, tak jejich ratolesti.

Na pódiu se objeví a zazpívají mimo jiné skupina Kryštof, Janek Ledecký, Olympic revival či Walda Gand. Chybět nebude ani Pohoda či rocková kapela Telegraf. Akcí bude provázet Heidi Janků.

V průběhu dne bude k dispozici spousta zajímavých aktivit. Zájemci o proniknutí do zákulisí výroby piva mají možnost využít exkurzí do pivovarských provozů, které budou probíhat od 9,00 do 13,00 hod. Rodiče s dětmi se budou moci svést historickým parním vlakem, třeba až do areálu pivovaru, pánové (ale i dámy) si zase prohlédnout nové vozy Volkswagen a Škoda či seskok parašutistů. Součástí akce budou i různé další soutěže a aktivity.

A jaký by to byl pivovarský den bez piva? Obvyklá ochutnávka sortimentu nymburského pivovaru nabídne nejen skvělé Postřižinské pivo, ale jak tradice velí i speciální pivo Překvapení pana sládka, které bude připraveno jen pro tento den. Pravidelní účastníci akce již mohli v minulých letech ochutnat pivo s příchutí medu, jahod, třešní nebo banánů. Jaké bude uvařeno letos? To zůstane tajemstvím pana sládka až do zahájení akce.

V průběhu dne proběhne sbírka ve prospěch Nadačního fondu Českého rozhlasu – projektu Světluška, který pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením.

Vstup do areálu je zdarma, jeho brány budou otevřeny od 9,00 hod. do 19,00 hod. Bližší informace lze naleznout na www.postriziny.cz.

Akci každoročně navštíví tisíce lidí, budeme rádi, když to budete právě i Vy.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Červnový Den Postřižinského piva: spousta hudby, zábavy i překvapení pana sládka

V sobotu 13. června proběhne již 3. ročník rockového festivalu Budvar Fest. Na parkovišti TJ Sokol – České Budějovice vystoupí na devět hudebních formací, z toho dvě zahraniční. Mezi největší hvězdy budou patřit skupiny Aleš Brichta Band a Doga. Připraven je také doprovodný program, prodej piva značek Budweiser Budvar a Pardál i další občerstvení na místě. Akci pořádá Budějovický Budvar, n.p., vstup je zdarma.

Budějovický Budvar, n.p. připravil zejména pro rockové fanoušky zajímavé hudební zpestření nadcházejícího víkendu. V sobotu 13. června se od 13:00 do 23:30 uskuteční 3. ročník hudebního festivalu Budvar Fest. Letos se akce opět koná na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích u Plaveckého stadionu.

V loňském roce přišlo na Budvar fest asi 1500 diváků, v letošním roce bychom chtěli jejich počet zdvojnásobit,“ říká Petr Klein, referent promoakcí z Budějovického Budvaru. V rámci letošního ročníku Budvar Festu vystoupí celkem devět hudebních formací. Mezi nimi budou současné hvězdy české rockové scény - skupiny Aleš Brichta Band či Doga – a také zahraniční hosté ze Slovenska (Chimera) a Německa (Bionic Angel) s horor metalovou show. Pro návštěvníky je připraven doprovodný program v podobě soutěží o ceny nebo možnosti projížďky v motorovém člunu „Pardál“ na slepém rameni Malše.

Pro případ nepříznivého počasí i pro pohodlí účastníků budou na místě připraveny pivní stany s kapacitou 600 míst. Kromě prodeje čepovaného i lahvového piva (včetně nealkoholického) značek Budweiser Budvar a Pardál bude zajištěno i další občerstvení. Vstup na Budvar Fest je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Čistá hlava opět vítězí!

[úterý, 9. červen 2009]

Na degustační soutěži Pivo České republiky 2009 zvítězilo v Českých Budějovicích světlé nealkoholické pivo značky BERNARD. Tím navázalo na celou řadu ocenění z minulých let, kdy za krátkou dobu existence získaly čisté hlavy z Humpolce již šest prvních míst v České republice a jedno v zahraničí.

"Kromě tohoto úspěchu získala značka BERNARD také dvě třetí místa," doplňuje výsledek spolumajitel pivovaru Josef Vávra a dodává: "Bylo to v kategorii desítek a polotmavých ležáků."

Za prvních pět měsíců prodal pivovar 76.110 hektolitrů nepasterizovaného piva, tj. meziroční nárůst o 6,9 procenta. Nejúspěšnějším měsícem v letošním roce byl zatím duben, kdy byl dokonce překonán měsíční rekord v celé historii pivovaru - 20.602 hl. piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991.

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 188 tis. hl. a tržby za pivo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu - na 350,6 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75. Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna BERNARD je výrobcem tradičního humnového sladu a z jedné poloviny jej využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76,4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Binder: U piva toho hodně vyřešíte

[úterý, 9. červen 2009]

Obchodní ředitel pivovarnické skupiny K Brewery Otakar Binder nejedná o pracovních záležitostech zdaleka jenom v kanceláři.

Foto

Český Octoberfest. S takovou přezdívkou otevřel v předminulém týdnu své brány největší pivní festival v České republice. Na letňanském letišti v Praze měli návštěvníci během desetidenního festivalu možnost až do neděle 31. května ochutnat více než šedesát značek českého piva. Nechybělo mezi nimi ani jihlavské pivo Ježek, které se v letošním druhém ročníku stalo hlavní značkou celého pivního festivalu.

Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K-Brewery, která mimo jiné vlastní také jihlavský pivovar, poskytl Deníku rozhovor.

Kde vznikla myšlenka vytvořit novou pivovarskou skupinu?

Když se vlastníci rozhodovali, kam investovat své peníze, tak vyhodnotili segment pivovarnictví v Čechách jako velice dobrý. Většina malých pivovarů si ani pořádně neuvědomovala svoji hodnotu a lidé v nich byli demotivovaní, když je ničili velcí hráči na trhu. Například právě pivovar Jihlava byl v desetimilionové ztrátě, k majetku se minulí vlastníci nechovali tak, jak by měli. Ve skupině je nyní šest pivovarů, které společnost K Brewery vlastní stoprocentně, další pivovary vlastní určitým podílem akcií.

Můžete zhodnotit dosavadní výsledky pivovarské skupiny?

Jsme tam, kde jsme chtěli být, v Jihlavě dokonce nad očekáváním.

Hospodářská krize se tedy negativně nepromítla do hospodaření společnosti?

Vždy, když bylo hůř a lidé neměli šanci našetřit potřebné peníze na větší rodinné investice, tak většinou peníze “propili“. Kdyby ale byla skutečná hospodářská krize, pak by vliv na konzumaci byl negativní.

S Ježkem je tedy spokojenost ve skupině K Brewery?

Začali jsme před více než rokem, rok trvá, než jsme prověřili výrobní a technologické procesy a nastavili pravidla servisu pro zákazníky. Nárůsty se blíží k 300 procentům. Zájem je díky tomu, že se podařilo vrátit Ježku jeho původní chuť z doby, kdy byl Ježek na výsluní a jak si jej pamatují konzumenti. Už dnes se blížíme k historickým objemům prodeje Ježka v sudech.

Jak byste charakterizoval pozici Ježka ve skupině K Brewery?

Je to první pivovar, kde jsme začali realizovat změny. Je to pivovar, který je schopen realizovat 300 tisíc hektolitrů, čili patří k našim pivovarům s větším objemem. V současné době má Ježek ze všech našich pivovarů největší nárůst, stabilní chuť, značku se nám podařilo dostat tam, kam jsme chtěli.

Čím je ještě podle vás Ježek v celé skupině K Brewery výjimečný, čím se odlišuje?

Je to hořké pivo, které splňuje chuťové představy a očekávání českého pivaře. I na severu Čech, kde značku téměř neznali, si jej oblíbili, dokonce i na Slovensku má jihlavské pivo úspěch. Podobně se daří i dalším regionálním značkám, třeba pivovaru Janáček.

V čem vidíte budoucnost jihlavského piva?

V tom, že bude vařit pivo stále podle původní receptury, a že již nikdy nebude měnit recepturu . Když jednou pivovar vyrobí 300 tisíc hektolitrů (maximální kapacita pivovaru, pozn. redakce), bude to fajn.

Pak bych očekával, aby 60 procent z celkového objemu bylo sudové pivo a zbytek v lahvích. A to je dlouhodobý cíl pro jihlavský management.

Mohl byste charakterizovat očekávání českého konzumenta piva?

Český pivař má rád, když ležák má tmavší zlatavou barvu s hořkou chutí. To vše se stálostí chuti, každá várka nemůže být jiná.

Jak se díváte na technologii HGB, tedy ředění piva?

Jestliže někdo chce pivo za tři koruny, tak mu ho za tři koruny vyrobíme - pokud máme volnou kapacitu. Ale to je možné pouze za účelem vyplnění kapacity, není to hlavní cíl žádného z našich pivovarů. Na druhé straně se nechceme ani moc hlásit k „českému pivu“, a to hlavně z důvodu, že dobrá původní myšlenka ztratila na významu. Pro nás je důležité, aby všechny naše pivovary vyráběly pivo dle původních receptur a tím si zabezpečili odlišnost v chuti, každá receptura v regionu byla svým originálem. Pivovar Jihlava s hlavní značkou Ježek již dnes používá stejnou technologii jako v roce 1890 a to je pro nás směrodatné.

Co potřebujete k tomu, abyste vyrobili dobré pivo?

Pokud jsme implementovali staré historicky osvědčené technologické výrobní procesy, pak je důležité používat kvalitní suroviny bez nežádoucích aditivních přísad. Například pivovar Platan používá vodu z novohradské pánve, což je v podstatě voda, která je známá na českém trhu pod názvem „Dobrá voda“. Také v pivovarech používáme jednodruhový nesmíchaný ječmen a samozřejmě stavíme svůj úspěch na známé kvalitě českých sládků.

Jako obchodní ředitel objíždíte pivovary a kontrolujete kvalitu?

Samozřejmě, přes den pracujeme a večer ochutnáváme, večer u piva často vyřešíme více, než na poradě.

Zúčastníte se červnového jihlavského Dne Ježka, na co se na něm nejvíce těšíte?

Na Dni Ježka určitě budu. Nejvíce mne tam budou zajímat reakce konzumentů na kvalitu piva z hlediska stálosti a komunikace se zákazníky na téma zvyšovaní úrovně servisu. Letos se již jihlavské „pivní slavnosti“ budou konat v nově zrekonstruovaném prostředí pivovarského areálu.

Zdroj: Jihlavský deník.cz


Rozhovor s autorem webu beerborec.cz

[úterý, 9. červen 2009]

Pivo patří k muzice. A kdo by nechodil rád do hospody mezi lidi? Web beerborec.cz umožňuje uživatelům vést přehlednou evidenci a statistiky toho, do jakých hospod chodí a co pijí za pivo. S Petrem - autorem webu beerborec.cz jsme si povídali o tomto portálu pro pivaře a milovníky piva a výsledný rozhovor si nyní můžete přečíst... Tak do toho!

Co všechno web beerborec.cz umožňuje a pro koho je určen?

Zjednodušeně se dá říci, že web beerborec.cz je určen všem příznivcům piva. V první řadě slouží pro vedení osobní evidence vypitých piv - registrovaní uživatelé si zde zaznamenávají svá vypitá piva (značku, typ, stupňovitost) společně s hospodou, ve které pivo vypili. Zadané údaje se pak využívají ke sledování různých statistik, např. které značky piva se v Čechách vypije nejvíc či která hospoda či restaurace je nejnavštěvovanější. Tím, že borci sami zakládají do databáze podniky, ve kterých si dali pivo, se beerborec.cz stává obsáhlým přehledem českých hospod, restaurací a dalších podniků, a užitečným nástrojem například při hledání hospody v konkrétním městě - například pokud chci zjistit, kam se v Prachaticích dá zajít na pivo Lobkowicz nebo Bernard...

Jak, kdy a proč vlastně vznikl web beerborec.cz?

Původní nápad vznikl v roce 2004 po přečtení článku o tom, že Češi jsou největšími pijáky piva na světě - každý Čech vypije v průměru jeden půlitr piva denně. Zajímalo mě, jaký mám asi denní průměr já. Vznikla jednoduchá webová aplikace pro zadávání vypitých piv a s jednoduchými statistikami. Web - v té době ještě beer.borec.cz - byl na internetu volně přístupný, s možností registrace nových uživatelů. Zhruba po měsíci web na internetu objevil a zaregistroval se první pivní nadšenec. Po dalším měsíci už bylo na webu registrovaných 15 borců...

Kolik registrovaných má web dnes?

Dnes se počet registrovaných a aktivních borců pohybuje okolo 1500. Více než 500 borců je registrovano déle než 1 rok. To jsou ti nejvěrnější... Je příjemné vidět, že tolik lidí se sem již tak dlouho vrací - kromě zadávání vypitých piv diskutují různá pivní témata či pomáhají se zadáváním a doplňováním údajů o pivovarech, značkách piva, hospodách, atd. Ustálila se už jakási beerborcovská komunita, která se setkává nejen na samotných webových stránkách, ale dokonce i při příležitostných beerborcovských srazech "naživo".

Plánuješ do budoucna ještě nějaká rozšíření a vylepšení?

Plánů a nápadů je hrozně moc! A nejen plánů na vylepšení, ale i různých restů... Web se sice stále vyvíjí, ale rozhodně ne tak rychle, jak by měl a mohl. Důvodem je, jak jinak, nedostatek času. Ale abych přeci jen jmenoval něco zajímavého z plánovaných vylepšení, tak mě napadá třeba to, že nedávno přibyla možnost určit přesnou polohu hospody pomocí GPS souřadnic. Až bude databáze naplněná souřadnicemi, tak bude možné třeba spočítat vzdálenost mezi dvěma hospodami nebo hledat v databázi hospodu, která je nejblíž určenému místu (např. domovu), a kde se točí konkrétní značka piva...

Jaké pivo je tvé nejoblíbenější?

Asi nebudu jmenovat žádnou konkrétní značku. Rozhodně dávám přednost méně známým značkám před pivy vařenými v obrovských množstvích (což je pochopitelně na úkor jejich kvality). V tomto ohledu je velmi potěšující fakt, že po dlouhých letech, kdy pivovarů v Čechách ubývalo, v dnešní době naopak spousta minipivovarů vzniká. A tyto minipivovary klasickými metodami vaří opravdu lahodná piva. Abych tedy přeci jen jmenoval - nedávno jsem si opravdu pochutnal na pivu v pražském Pivovaru u Bulovky manželů Richterových.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Co jiného než "Poslouchejte muziku a pijte pivo"!

Zdroj: Rockmag.cz | Autor: David Havlíček


Štafetu v pořádání Mistrovství světa v koulení dřevěných pivních sudů přebírá od letošního roku Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Foto

Závod se uskuteční 20. června v areálu pivovaru. „K závodu je přihlášeno přes třicet týmů z pivovarů a dodavatelských firem z České republiky (kromě borců z Chodovaru, loňských mistrů Evropy, jsou to například Pivovar Černá Hora, Zlatopramen, Krásné Březno, Berounský Medvěd a další), Německa (například pivovary Dorfner-Bräu Hirschau, Privatbrauerei Märkl Freudenberg, Lang-Bräu Nagel), Velké Británie (Pivovarská akademie Burton College – Burton upon Trent, Rodinný pivovar Burton Bridge).

Poprvé uvidíme pivovarské borce z Litvy (Pivovar Ponoras Biržai), Ruskou federaci reprezentuje tým společnosti Bairos,“ informoval jednatel pivovaru Jiří Plevka. Návštěvníci se v programu světového šampionátu mohou těšit na originální kuličský kvasnicový ležák, který Jan Plevka, vrchní sládek pivovaru, speciáně uvařil pro tuto příležitost.

Představí se také unikátní historická cisterna Chodovaru s originálním výčepem. „Beerrarium Stará Sladovna nabídne hostům mistrovství světa originální pivní drinky. Budou tak moci ochutnat například Mojito připravené z piva,“ uvedl Plevka. Mistrovství světa v tradiční pivovarské disciplíně se uskuteční současně s Chodskými slavnostmi v Chodové Plané.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Foto: Josef Holek


Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prejde v júni kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, internetová stránka aj nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nezmení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už viac ako 130 rokov.

Od júna budú môcť milovníci piva v slovenských obchodoch nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom balení. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je to už jasne definované, konkrétne zviera. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť. Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Príbeh imidžového spotu je postavený na veľkej oslave, na ktorú si ľudia z obce Velké Popovice nesú vlastné prostriedky na postavenie dostatočne dlhého stola – symbolu pohostinnosti všetkých dobrých ľudí. Pri príchode ďalších hostí následne ukážu, že: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“. Uvedené posolstvo chce Velkopopovický Kozel šíriť aj na internete. Veď len v slovenskej skupine milovníkov značky v populárnej sociálnej sieti Facebook bolo koncom mája registrovaných viac ako 1000 fanúšikov. Od júna bude priateľov Kozla spájať aj nová internetová stránka, dostupná na adrese www.velkopopovickykozel.sk, kde v priebehu leta okrem informácií o svojom obľúbenom pive a pivovare postupne nájdu viacero prekvapení. Jediným, čo zostáva rovnaké, je pivo. Velkopopovický Kozel sa naďalej varí podľa tradičnej českej receptúry z roku 1874, ktorá je zárukou jedinečnej chuti, rovnako príjemnej ako je atmosféra českej dediny.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/omni


Po 57 letech měl v sobotu Písek své vlastní pivo. Bylo hlavním lákadlem muzejní noci v Prácheňském muzeu.

Byla to ojedinělá možnost ochutnat po více než půl století pivo, které vzniklo v Písku. Vytvořil ho historik píseckého pivovarnictví Petr Franěk k 125. výročí založení muzea v Písku,“ informoval ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Lidé si prohlédli i práce studentů Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy, kteří přímo před jejich očima restaurovali truhly, historické kříže či kufry.

Návštěvníci si se zaměstnanci muzea oblečenými do historických kostýmů prošli prohlídkové trasy.

Kromě toho byl součástí muzejní noci i pietní akt u pomníku lva v Budovcově ulici.

Zdroj: Písecký deník.cz


Jiří Ježek je trojnásobný paralympijský vítěz, mistr světa i Evropy v cyklistice a také tvář jihlavského pivovaru.

Stal jste se jednou z tváří pivovaru Ježek, co vás k tomu vedlo?

Asi jako každý Čech mám pivo rád a mám k němu kladný vztah. Hodně závodů jezdím v zahraničí, snažím se tam reprezentovat nejen svým sportovním výkonem, ale i propagovat české produkty. Logické spojení mého jména a tradiční značky piva pak dalo vzniknout dlouholeté spolupráci. Jihlavským Ježkem jsem tak mohl oslavit zlaté medaile z her v Aténách 2004, několik titulů mistra světa i loňské zlaté medaile z Pekingu.

V loni jste se zúčastnil Dne ježka v Jihlavě, chystáte se na něj i letos, s jakým programem?

Na Den Ježka se určitě chystám a těším se na dobrou atmosféru i spoustu příjemných lidí. V Jihlavě mám hodně fanoušků, a tak se těším i na osobní kontakt s nimi. Připravena bude spousta soutěží, kterých se chci zúčastnit. Budu soutěžit třeba v pití piva na čas, v čemž určitě nebudu nejlepší (smích). Den Ježka bude určitě fajn událost, už se těším.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno


Pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod se stalo v závěru minulého týdne nejoceňovanějším v soutěži Pivo České republiky, která proběhla v Českých Budějovicích.

Soutěže se zúčastnilo devětatřicet pivovarů z České a Slovenské republiky, které poslaly 204 vzorků piva. Nejvíc ocenění získalo pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první místo, ve speciálních světlých pivech druhé místo a v kategorii kvasnicové pivo místo třetí. V dalších dvou kategoriích se pivo Rebel umístilo na čtvrtém místě, což potvrzuje vyrovnanou a stabilní kvalitu napříč celým sortimentem,“ popsal Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodské pivo patří v posledních letech k nejoceňovanějším pivům v České republice a obhajoba tří cen v letošním ročníku soutěže to jen potvrdila.

Oproti minulému roku máme v gastronomii dalších šedesát nových zákazníků, zejména z okolí Jihlavy. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka našeho piva významnou konkurenční výhodu, neboť příznivá cena a stabilně vysoká kvalita piva si nachází další příznivce,“ dodal Jiří Hušek.

Havlíčkobrodský pivovar je jedním z posledních nezávislých pivovarů v České republice a posledním samostatným soukromým pivovarem v českých rukou na Vysočině.

V závěru června se v Havlíčkově Brodě uskuteční další Pivní slavnosti, v sobotu 27. června si v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod připomenou 175. výročí existence.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař


Z pivovarů v Česku proudilo v prvním čtvrtletí letošního roku méně piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven klesla výroba oproti loňsku o osm procent. Středočeští sládci se však vesměs shodují, že kvůli krizi odliv zákazníků ani propad výroby nepociťují. Většina si dokonce pochvaluje, že výroba stoupla.

Pětačtyřicetiletý Zbyšek Klail z Berounska sice přišel v únoru o práci, do hospody s kamarády ale chodí dál. „Nechodím tam tak často, jen v pátek na karty. Neumím si však představit, že bych si na pivo nezašel. I když teď musím víc šetřit,“ přiznal. Nymburský pivovar nyní prodává o necelých deset procent více piva než loni. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystá zvyšovat ceny.

Ani benešovský pivovar Ferdinand zatím nepocítil úbytek zájmu a nechystá zdražení. „Leden a únor byl na úrovni loňského roku. V březnu a dubnu byl prodej v průměru o devět procent vyšší,“ potvrdil předseda představenstva pivovaru Jiří Kubovič.

Jiří Kubovič má za to, že důsledky hospodářské krize dopadnou na Česko a západoevropské země v plné síle až na podzim. „Vidím určité nebezpečí, že by poptávka po pivu pak mohla klesnout,“ dodal. Podle benešovského sládka Josefa Lebedy se pokles výroby dotýká zejména velkých pivovarů.

Tříprocentním nárůstem prodeje v prvním čtvrtletí letošního roku se může pochlubit i další středočeský pivovar, a sice Velkopopovický Kozel. „Je to úspěšný výsledek, zvláště když zvážíme, že celkový prodej piva na českém trhu poklesl ve stejném období téměř o 10 procent,“ řekl za velkopopovický pivovar Vladimír Jurina.

Snížení poptávky způsobilo chladné počasí

Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl marketingový manažer Pivovaru Klášter Petr Božoň. Domnívá se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý za poklesem výroby piva vidí však něco jiného. „Způsobilo ho zejména mimořádně chladné počasí v lednu a únoru, nikoliv hospodářská krize. Lepší počasí v březnu pokles poptávky v tuzemsku prakticky zastavilo a podle předběžných údajů v dubnu již byly prodeje piva o 2,7 procenta vyšší než v loňském roce,“ poznamenal.

Krize však zapříčinila snížení zájmu o české pivo v zahraničí. Export poklesl o 11,6 procenta. Mok z českých zemí je zde totiž uznáván jako velice kvalitní, čemuž odpovídá také jeho cena. Podle Veselého v dobách krize pak spotřebitelé šetří spíše na dražším, pro ně zbytném zboží.

Středočeským pivovarům se zatím ve světě celkem daří. Vyvážejí do mnoha zemí světa, mimo jiné do Číny, USA, Austrálie, Finska, Švédska či Dánska. A pivovary si tam nevedou vůbec špatně.

Nymburský pivovar do světa vyváží hned několik speciálů. A i díky tomu se mu daří v době krize prodej dál navyšovat.

Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí nymburského pivovaru Václav Klain.

Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová a Eva Kučerová


Teplárna chladí plzeňské pivo párou

[pondělí, 8. červen 2009]

Plzeňská teplárna bourá zažité stereotypy. Vyrábí pitnou vodu, vytápí a chladí, dodává proud do veřejné sítě. A chladí výrobu piva párou. A jak horká pára chladí? Jednoduše. Pohání absorpční chladicí zařízení.

Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.

V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.

Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.

Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.

Jak se Prazdroj chladí párou

Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.

Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.

Schéma

Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.

Co se chladí při výrobě piva

"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.

Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.

"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.

"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.

"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.

"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.

Zdroj: Technet iDnes.cz | Kráceno


Pivní odborníci i laická verejnosť s prekvapením zaznamenávajú, že PR aktivity jedného z najväčších pivovarov si prisvojujú úžasné ,,objavy“ z procesu varenia a čapovania jedného z jeho pív. Ide pritom o procesy a vlastnosti, ktoré sa napríklad v Pivovare STEIGER, a.s. Vyhne, používajú a považujú už celé desaťročia za samozrejmosť. Po ,,objave“ rezania tmavého piva smerom nahor, je to najnovšie tvrdenie o „jedinečnom" varení na dva rmuty. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Z publikovaných informácií sme sa dozvedeli, že ,, Pri výrobe piva sa sladový šrot po zmiešaní s varnou vodou postupne zahrieva – ide o tzv. rmutovanie. Väčšina pív sa v dnešnej dobe varí na jeden rmut. Medzi slovenskými pivami tvorí výnimku značka Topvar, tá sa dodnes tradične, podľa pôvodnej receptúry, varí na dva rmuty.“ Musíme konštatovať, že toto tvrdenie o jedinečnosti medzi slovenskými pivami je nepravdivé. Vyhniansky pivovar totiž varí takto svoje pivá tradične už celé desaťročia a je pravdepodobné, že tak robia aj ďalšie malé slovenské pivovary. Pivá značky STEIGER sú vždy varené na dva rmuty a rovnako sa v STEIGRI pridáva na viackrát aj chmeľ. Konkrétne pri ležiakoch sa pridáva na 3-krát“, poukázal E.Mihálik.

Nedávno sa STEIGER musel ohradiť voči údajnej konkurenčnej novinke na slovenskom trhu – tmavému pivu, ktoré je výnimočné a dá sa „ako jediné“ rezať smerom nahor... Práve STEIGER 11° tmavý je nie len na Slovensku preslávený roky tým, že sa v reštauračných zariadeniach bežne reže nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pred rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň o tom ako rezané pivá vytvoriť nie len v reštauračných, ale aj domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Celé kúzlo spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní!

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Osmnáctiletá studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová se stala tváří hanušovického pivovaru Holba. Ucházet se bude o korunku Miss zlatého moku, finále soutěže se bude konat v začátkem září v Žatci.

Společně s Monikou se o titul bude ucházet dalších devět krásek, z nichž každá zastupuje významný český nebo moravský pivovar.

V anketě, kterou zveřejnil Žatecký deník a v níž mají čtenáři „kliknutím“ zvolit nejhezčí adeptku na Miss zlatého moku, nyní sympatická černovláska vede. Hlas jí poslalo přes dva tisíce čtenářů. Co na to Monika Kobzová říká? „Těší mě to, když anketa začínala, byla jsem podle počtu hlasů úplně na konci. Vážím si toho.

Do soutěže Miss zlatého moku jsi se dostala až poté, co původní dívka, která měla zastupovat Holbu, odpadla. Bylo to překvapení?

Bylo, veliké a hlavně příjemné. Soutěž ale znamená poměrně velkou zátěž. Ještě že jsou všechny akce o víkendech, při studiu bych to vůbec nezvládla.

Na šumperské průmyslovce studuješ ve 3. ročníku obor propagační grafika. Myslíš, že se uplatníš v tomto oboru?

To nevím, občas si teď myslím, že tento obor byl omyl. Muselo se hodně kreslit a to mě příliš nebavilo, nyní děláme počítačovou grafiku, což je lepší. Ale zatím si nemyslím, že bych u toho chtěla po maturitě zůstat. Ráda bych pracovala třeba jako vizážistka.

Co děláš ráda ve volném čase?

Baví mě cestování a také tanec. Nejraději tančím hip-hop. Mou zálibou jsou také motorky, vyrůstala jsem s kluky, takže k nim mám vztah odmalička. Zatím sice jezdím jako spolujezdec, ale ráda bych si řidičák na motorku udělala. Je to dobrý adrenalin.

Na jakém nejsilnějším stroji si jela?

Na yamaze tisícovce, která může jet i tři sta za hodinu. To jsem jela s bratrem, tři sta jsme sice nejeli, ale slušnou rychlostí například na silnici mezi Bukovicemi a Červenou Vodou nebo na dálnici.

Zajímá tě móda, co ráda nosíš?

Dávám přednost elegantnímu oblečení, ale samozřejmě záleží na příležitosti. Hlavně to musí být hezké a slušivé.

Když se vrátíme k samotné soutěži, ve finále v Žatci tě čekají také některé disciplíny, jako je například točení piva. Nebudeš s tím mít problém?

S točením piva určitě ne, pracovala jsme na brigádách v restauraci i kavárně, takže pivo načepuji. Horší to bude třeba se sbíráním chmele, protože to už se snad ani ručně u nás nedělá, takže na to se předem určitě nepřipravím.

Jsi v kontaktu se svými soupeřkami?

Bohužel jsem je vůbec neviděla, setkám se s nimi až na soustředění v srpnu na Mallorce. Nějakých problémů se neobávám, nedělá mi potíže dobře vycházet s lidmi. Nemyslím si, že by vznikla nějaká velká přátelství, ale doufám, že se mezi námi nebudou dít nějaké podrazy. To se mi příčí. Uvidíme.

Zásadní otázka na závěr? Máš ráda pivo?

Abych pravdu řekla, pivo moc nepiju, možná si dám tak jedno za měsíc.

Fotogalerii a video nalezente zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hana Kubová


Znojmo bylo plné piva a muziky

[pondělí, 8. červen 2009]

Stovky lidí zamířily poprvé v historii pivních slavností za pivem a muzikou do centra Znojma.

Po letech, kdy se Slavnosti piva Hostan odehrávaly v areálu znojemského pivovaru, vítalo milovníky pěnivého moku Masarykovo náměstí. Rudé stánky s logem domácího pivovaru obklíčily náměstí, když spodní část plochy patřila hudebníkům. Na pódiu se postupně vystřídaly skupiny Kryštof, Turbo, Wohnout a MIG 21. Davy lidí je poslouchaly zcela zdarma.

Menší scéna na slepičím trhu patřila domácí country kapele Květinka, program doplnilo vystoupení Jewelců, Paroháčů a dalších uskupení. Hosté slavností si tradičně mohli zasoutěžit v oblíbených pivních kláních nebo se občerstvit teplými uzeninami. Závěr oslav patřil ohňostroji.

Slavnosti piva se odehrály téměř bez incidentů. Pouze jeden muž napadl, zřejmě pod vlivem alkoholu, službu konající strážníky. „Případ útoku na veřejného činitele je zatím v šetření, víc informací nemůžeme v tuto chvíli sdělit,“ konstatoval v sobotu dopoledne službu konající strážník.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš


Na prestížnej svetovej súťaži kvality alkoholických nápojov - Monde Selection bodovalo pivo Šariš aj tento rok. Zlatá medaila pre tmavý Šariš 11 % a dve strieborné pre Šariš 10 % a Šariš 12 % tak rozšírili doterajšiu zbierku ocenení tejto značky piva.

Slávnostné odovzdávanie cien sa uskutočnilo 1. júna tohto roka v Benátkach. Najvyššie ocenenie udelili odborníci z rôznych krajín sveta tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré sa vyznačuje intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Zaujali aj svetlé šarišské pivá, a to čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Medzinárodný nezávislý inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Cieľom súťaže je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvality.

V rámci rotácie usporiadateľskej krajiny súťaž každoročne eviduje približne 2000 značiek alkoholických nápojov, dodala pre TASR manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., Drahomíra Mandíková.

Zdroj: O peniazoch zoznam.cz | Zdroj: TASR


Kvasnicové pivo Dašice

[pátek, 5. červen 2009]

Již několik let mám ve své sbírce zařazen odznak "Kvasnicové pivo Dašice" a i když jsem se snažil o jeho původu něco vypátrat, nezjistil jsem vůbec nic. Na dašickém městském úřadě mi neporadili, sběratelé odznaků, resp. pivních suvenýrů, s kterými jsem se o tom bavil, také ne. Nenašel by se tedy aspoň někdo mezi vámi?

Odznak pochází někdy z období 70. až 80. let, tj. z doby, kdy už dašický pivovar skoro 50 let nefungoval. Proto mě napadlo, že by za výrobou tohoto oznaku mohl stát také nějaký místní patriot, který si tak připomněl doby dávno minulé, ale co tam dělá to slůvko "kvasnicové"? To mi k pivu tehdejší doby vážně nějak nepasuje. Nebo snad bylo kvasnicové pivo už tehdy samozřejmostí stejně jako dnes v případě minipivovarů? Nebo si snad někdo z Dašic vařil vlastní pivo a byl tak jakýmsi průkopníkem homebrewingu? Já vážně netuším, takže pokud můžete, poraďte, prosím. Díky.

Kvasnicové pivo Dašice

«« « Strana 603 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň