Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Slavný muž má věnec z chmele

[pátek, 16. březen 2007]

Věnec z chmele položilo včera Sdružení přátel piva na hrob Viktoru Cibichovi, jehož tvář zná už 101 let z piva Březňák celý svět. Místo posledního odpočinku muže, který svůj obličej poskytl pivovaru Velké Březno v roce 1906 za deputát 30 piv týdně, objevili společně historik Petr Žižkovský a ústecký archivář Vladimír Kaiser. Před rokem byl hrob prvorepublikového přednosty stanice Cibicha na hřbitově ve Valtířově slavnostně obnoven. "Jde o jediný případ u nás, kdy je tvář konkrétní osoby tak dlouho spojena s jednou značkou piva," tvrdí historik Petr Žižkovský. "Ceníme si toho, že Viktor Cibich souvisí právě s menším, velkobřezenským, pivovarem, kde se pivo ještě vaří tradičně," dodal Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva. (Ústecký deník)


Masopust v pivovaru se líbil

[pátek, 16. březen 2007]

Také Pivovar Louny se snaží obnovovat staré české tradice. Proto v rámci Dne otevřených dveří uspořádal v sobotu 17. února nejen tradiční zabíjačkové hody, ale i masopustní maškarní průvod.

Přesně v poledne začala na lounském náměstí hrát Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolovrata z Ústí nad Labem, spolu s maškarním průvodem několikrát prošla náměstím a pak se všichni vydali do pivovaru. Je to jistě dobrý počin a lze si jen přát, aby se z toho opravdu do budoucna stala tradiční akce.

A jak to vypadalo v pivovaru? Vstupní nádvoří bylo plné stánků jak s pivem a masnými výrobky, tak s výrobky tradičních řemeslníků – například kořenáře, kováře, keramika nebo šperkaře. Od dvanácti hodin se tu lidé mohli pobavit s hudbou kapely ČUPR BABY nebo již zmíněné Plukovní hudby, ochutnat něco z nabízeného sortimentu masných výrobků a samozřejmě domácího piva..

Pro patnáctičlenné skupiny se v pravidelných časových intervalech otevíraly vnitřní prostory pro krátkou exkurzi s odborným výkladem. V půl druhé začala opravdová zabíjačka, pro mnohé lidi z panelových domů první v životě. Na masopust zavítal také hejtman s celou rodinou, lounský starosta se pro nemoc omluvil.

Po celé sobotní odpoledne postupně přicházeli další a další lidé, takže se tady vystřídalo několik set hostů. Velký zájem obyvatel Lounska svědčí o tom, že pivovar dělá velmi dobře, když se víc otvírá veřejnosti.

Pivovar poprvé ve své více než stoleté historii ukázal svou masopustní tvář a ukázka se mu i díky příjemnému počasí zdařila výborně. (Lounský Press)


„Měli jsme chuť zkusit, jak chutná domácí pivo,“ vysvětluje Luboš Vorel, proč ve své restauraci U Hastrmana ve Velkém Rybníku na Karlovarsku začal loni vařit také stejnojmenný mok.

„Když přišly nové technologie, tak mi to připadalo jako trochu podvod na českého pivaře. Chtěl jsem proto oživit staré postupy,“ říká Vorel. Pivní technologií se zabývá i profesionálně, proto se rozhodl pivovárek postavit doma, jak se říká „na koleně“.

Přestože nemusel investovat miliony do zařízení dodaného na míru, nebylo spuštění pivovaru nijak levnou záležitostí.

„Vyšlo nás to na necelých tři sta tisíc,“ má spočítáno Vorel. Vlastní pivovar se rozhodl vybudovat až po šestnácti letech provozování hospody. „Dřív na to nebyly peníze.“

Jeho zařízení je schopné vyrobit maximálně dvacet hektolitrů za měsíc, v jedné várce může uvařit nanejvýš sto litrů. „Téměř všechno se vytočí v restauraci, malé množství stáčíme zájemcům i do pet lahví,“ uvedl Vorel.

Své rozhodnutí si nyní nemůže vynachválit. „Kvůli domácímu pivu začalo chodit výrazně víc lidí, přestože jsme zatím vařili mimo hlavní sezonu,“ tvrdí Vorel. Ochutnat přijíždějí také sběratelé a pivní turisté, kteří si informace o novém pivovaru našli na internetu. „Vaříme i šest dní v týdnu,“ chlubí se Vorel.

Rozšiřovat výrobu však neplánuje. „Mám povolení prodávat pouze ve své hospodě, která má i s terasou šedesát míst, a u toho zůstanu,“ dodal Vorel. (MF Dnes)


Nejlepší ležák je z Lomnice

[úterý, 13. březen 2007]

Nejlepším světlým ležákem z minipivovarů se pro letošní rok stal Permon z Lomnice u Sokolova. Rozhodla o tom odborná porota Jarní ceny českých sládků, která se uskutečnila během víkendového prvního setkání sládků českých minipivovarů ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Sdělil to včera šéfredaktor Pivního kurýra Richard Crha, jenž soutěž organizoval spolu s Pivní galerií. Soutěže se zúčastnilo 22 malých českých pivovarů s 63 značkami piv. Porota složená z 32 sládků hodnotila piva a pivní speciály v osmi kategoriích. (Karlovarský deník)


Rodinný, hostinský pivovar U Rybiček

[úterý, 13. březen 2007]

Minipivovar začne vařit již v červnu 2007 a to především klasický ječmenový kvasnicový ležák, Weissbier- pšeničný ležák a černý kvasnicový ležák. Od září bude otevřena i pivovarská restaurace s originálním jídelním lístkem na kterém naleznete např. krajíc chleba s domácí škvarkovou pomazánkou sypaný cibulkou, bramboráky s hermelínem anebo tlačenku s cibulí a octem. V restauraci bude také velký krb, kde se přímo před vašima očima bude připravovat maso na otevřeném ohni. Budeme také vydávat Pivovarský občasník. (Web Extreme-system)


Jeho pivo vstalo z ruin po 35 letech

[úterý, 13. březen 2007]

Začínal ve vyrabovaném areálu, ze kterého zbyly jen holé zdi. Po šesti letech má Jan Skala smělé plány: chce vařit 30 tisíc hektolitrů piva ročně a nabízet ho nejen v západočeských hospodách, ale také v Praze či Německu.

Do koutského pivovaru na Domažlicku vrátil výrobu piva přesně před rokem.

„Dal jsem do toho veškeré svoje úspory, zabralo to pět roků práce,“ vzpomíná Skala.

Pivovar znal dobře od mládí, kdy v něm přes léto brigádničil. „Naposled se tam vařilo pivo v roce 1971. Když se mi pak naskytla příležitost v konkurzu areál odkoupit, šel jsem do toho.“

Za loňský rok uvařil malý pivovar pět a půl tisíce hektolitrů piva. Koutská desítka či ležák se v současnosti čepují ve třicítce hospod v západních Čechách a získávají další. „Na začátku dubna otevíráme pivnici v Plzni, kde se bude točit jenom naše pivo,“ těší se Skala.

Zatím stáčí pivo pouze do sudů, na lahvovací linku si pivovar teprve musí vydělat. „Určitě se pak ale nehodláme podbízet obchodním řetězcům,“ tvrdí Skala.

Během let chce zvýšit výrobu až na 30 tisíc hektolitrů. „Zatím nevím, kdy se nám to podaří, klacků pod nohama máme spoustu,“ stýská si Skala.

Nejvíc jej trápí praktiky velkých pivovarů, které si na dlouhá léta zavážou hospodské a ti pak nemají jinou možnost než točit jejich pivo. „Naštěstí mám spoustu známých, kteří se pro moje pivo rozhodli,“ říká Skala. Jeho snem je nabízet koutské pivo také v Praze, do budoucna se nebrání ani vývozu do Německa. V celém pivovaru pracují čtyři lidé: Skala, jeho dva synové a sládek. „Já jsem taková holka pro všechno, synové mají na starosti hlavně výrobu,“ vysvětluje chod pivovaru Skala. Vedle pivovaru má v nájmu také restaurace v Domažlicích a Chodově. (MF Dnes)


Před rokem otevřel pivovar Chodovar v Chodové Plané vůbec první pivní lázně. A tento krok se mu vyplatil. Již třetinu ze 150 milionů loňských tržeb pivovaru tvořila pivní turistika.

Firma proto nabídku těchto služeb rozšiřuje. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek.

Počet zaměstnanců nepivovarské výroby Chodovaru, tedy restaurace, hotelu a pivních lázní, vzroste ze současných 40 na téměř 50, řekl ředitel těchto aktivit Mojmír Prokeš. Nové prostory si vyžádají investice v řádu milionů korun.

Nové procedury odstartují 12. května při zahájení nové pivní sezony v Chodové Plané.

Firma už plánuje další investice za desítky milionů korun. Staví bazén devět krát šest metrů, saunu, páru. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů, fungující od června 2000, přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. (iHNed)


Třetinu z loňských zhruba stopadesátimilionových tržeb zajistily rodinnému pivovaru Chodovar aktivity, zaměřené na pivní turistiku. Firma proto nabídku těchto služeb ještě rozšíří. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet nové zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek. Ke čtyřiceti zaměstnancům v pivovarské restauraci, hotelu a pivních lázních také přibude dalších deset.

Pravé pivní lázně otevřel Chodovar před rokem a hned se staly jednou z největších turistických atrakcí v kraji. Nové procedury začnou v Chodové Plané nabízet od 12. května, po zahájení nové pivní sezony. „Zábaly, které mají podobné účinky jako rašelina, zajistí zvýšené prokrvení těla,“ uvedl balneolog Roman Vokatý. Koupelemi v pivě se léčí kožní, cévní a ischemické choroby. Pivovar plánuje také další investice za desítky milionů. Staví bazén devět krát šest metrů i saunu. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. Hotel U Sládka zvýšil obsazenost na 65 procent.

„Za netradičním odpočinkem, pivem, ale také kvůli léčbě kožních, cévních a ischemických chorob přijíždějí čeští i zahraniční turisté,“ říká ředitel lázní, hotelu a restaurace, Mojmír Prokeš. „Je to atrakce. Spousta lidí v cizině už ví, kde je Chodová Planá,“ prohlašuje starosta obce Pavel Vopat.

Lidé často spojují návštěvu lázní s turistikou v Českém či Slavkovském lese. „Po túře je výborné uvolnit tělo v koupeli a pak si nechat udělat chmelovou masáž, která je od července naší novinkou,“ uvádí balneolog Roman Vokatý. Pivovar, hotel, lázně a restaurace zaměstnaly přes stovku lidí. „Byli jsme v 16 televizích včetně arabské a v 50 časopisech,“ připomíná ředitel lázní Mojmír Prokeš.

„Z cizinců si koupel v pivu dopřávají nejvíce Němci a Nizozemci. Jezdí už ale také Japonci a Korejci a nyní hodně Rusové z Karlových Varů,“ vysvětluje Mojmír Prokeš.

Češi často dostávají pobyty v pivních lázních jako dary - narozeninové i svatební, kdy mohou využít dvojvanu. (MF Dnes)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Poslední rozhodnutí italského soudu, který nařídil zrušení ochranné známky Budweiser Budbrau a Budweiser Budvar, nijak neovlivní současné obchodní aktivity pivovaru Budějovický Budvar, n.p. v Itálii. Budějovický Budvar do Itálie již od 1. ledna 2005 vyváží pivo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Pivovar má totiž registrovanou tzv. komunitární ochrannou známku „Budějovický Budvar“, která platí ve všech zemích Evropské unie.

Na italském trhu se pivo z Budějovického Budvaru objevilo bezprostředně po vzniku pivovaru, v roce 1896 a s kratšími přestávkami se tam vyváží dodnes. Itálie patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Loni se tam prodalo asi 10 000 hektolitrů světlého ležáku.

“Po analýze zdůvodnění soudního rozhodnutí jsme dospěli k závěru, že podáme dovolání k vyšší instanci - tedy k italskému Kasačnímu soudu. Věříme, že máme šanci zvrátit rozhodnutí v náš prospěch,“ říká Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory o ochranné známky mezi oběma společnostmi pokračují i v dalších zemích. Budějovický Budvar zaznamenal nedávno významný úspěch v Evropské unii. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku v první instanci zamítl jako neopodstatněné odvolání společnosti Anheuser-Busch, která se pokoušela o registraci ochranné známky „Budweiser“ jako komunitární známky platné v celé EU ve tř. 32 pro pivo. Jednalo se o historicky první rozhodnutí tohoto soudu v záležitosti spojené s pivovarem Budějovický Budvar.

V roce 2006 dosáhl Budějovický Budvar také konečného vítězství v Číně. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Vzpomenete si ještě na reklamu Budějovického Budvaru na hokejiádu v čase před zimní olympiádou? Na ty dva potrhlé americké fandy Boba a Doyla libující si, jak je české pivo super? Český olympijský výbor v tom spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání BB a požádal Krajský soud v Č. Budějovicích o vydání předběžného opatření, které by pivovaru uložilo zdržet se vysílání spotu. Soud tak neprodleně učinil a Budvar rozhodnutí respektoval. Včera soud začal jednat ve věci samé. Český olympijský výbor žaluje BB kromě zdržení se vysílání této reklamy také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení (celkem ve výši 4,12 milionu) a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů korun. Soud se před vlastním jednáním marně pokoušel dovést strany ke smíru poukazem mj. na výši soudního poplatku, který musel ČOV složit (579 800 Kč . . .). Zástupce olympijského výboru zopakoval, že jednání BB bylo protiprávní, v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti. Konkrétně zavedl neexistující pojem hokejiáda, evokující koncovkou iáda chráněný pojem olympiáda, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Byla tak dotčena práva ČOV a ten se proti takovému jednání domáhá právní ochrany. Právní zástupce Budvaru namítal, že olympijské symboliky jsou v zákoně č. 60/2000 Sb. jmenovitě uvedeny a hokejiáda mezi nimi není to by se pak prý nemohla užívat ani slova neckyáda atd. Pochodeň z hokejek se tvarem ani jinak olympijské pochodni nepodobá a i její určení ve spotu je jiné. O nekalou soutěž pak jít podle žalovaného nemohlo, protože BB a ČOV nejsou v postavení soutěžitelů, nekonkurují si na trhu. Nad rámec zástupce žalovaného dodal, že v mezidobí se dotyčnou reklamou zabývaly živnostenský úřad, arbitrážní komise Rady pro reklamu, Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a žádný nezjistil, že by se Budvar dopustil zásahu do cizích práv, že by se dostal do rozporu s etickým kodexem atd. Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem, řekl právní zástupce pivovaru. Zástupce olympijského výboru protiargumentoval tím, že zákon o ochraně olympijských symbolik vyjmenovává mimo jiné vedle pojmu olympijský také olympiáda, čímž právě zdůrazňuje ochranu oné svébytné koncovky iáda. Vznik újmy a výši škody chce žalobce prokázat výslechem člena výkonného výboru ČOV ing. Jiřího Kejvala: ten by měl svědčit o dopadu reklamy Budvaru mj. na partnera olympijského výboru Plzeňský Prazdroj i o negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Ke stejným skutečnostem má soud vyslechnout i místopředsedu VV ČOV Jiřího Zedníčka. Dále k prokázání škody zadal ČOV mezinárodní kanceláři vypracování znaleckého posudku. K výši bezdůvodného obohacení žalovaného pak by měl soud ustavit znalce k přezkoumání účetnictví Budvaru v rozhodných měsících za tříleté období. K dotazům soudu pak právní zástupce ČOV rozvedl, že kampaň BB znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů. Poukázal dále na to, že chráněných olympijských symbolů Budvar použil ve spotu znevažujícím způsobem. K provedení dalších důkazů ve věci soud jednání odročil. (Českobudějovický deník)


Prodej Budvaru se odkládá

[pondělí, 12. březen 2007]

Privatizace národního podniku Budějovický Budvar není v tuto chvíli aktuální, ale je možné, že se nynější vláda ještě během svého mandátu k této otázce vrátí.

V Poslanecké sněmovně včera v odpovědi na interpelaci premiér Mirek Topolánek také uvedl, že nejprve bude nutné právně vyřešit ochrannou známku Bud.

„Privatizace Budvaru není ani tak závažná pro rozpočet České republiky, ale mimo jiné proto, aby ta firma měla kapitál. Aby se mohla rozrůstat, protože ona i dnes je zisková,“ řekl Topolánek. Stát podle něj vlastní Budvar jen proto, aby ochránil jeho ochrannou známku.

Český management dokázal víc než Američané

„Porovnám-li, co nabízeli Američané, že s podnikem udělají, tak musím říct, že my jsme dosáhli víc, než oni slibovali,“ uvedl před časem vrchní sládek Josef Tolar, když se objevily první zprávy o tom, že vláda chystá prodej pivovaru.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 až 30 miliard korun. O tuto značku však Budvar vede kolem stovky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem Anheuser-Busch. Není tajemstvím, že právě americký koncern stojí o koupi Budvaru, zájem o něj měl už v dobách začínajících privatizací v Česku.

„Myslíme si, že zájem této firmy o náš pivovar stále trvá. I kdyby se objevil jiný zájemce o koupi Budvaru, domnívám se, že bude jen prodlouženou rukou Anheuseru,“ tvrdí vrchní sládek Budějovického Budvaru Tolar. (MF Dnes)


Budějovický Budvar ve středu dobojoval další z mnoha bitev o svou značku, tentokrát ale prohrál. Budvar vede po celém světě desítky sporů o právo na užívání značky Budvar s americkým výrobcem Anheuser-Busch. Italský soud dal ale tentokrát zapravdu právě americkému rivalovi.

Podle agentury AP italský soud zrušil tři registrované známky. Dvě se týkají názvu Budweiser Budbrau a jedna jména Budweiser Budvar. Budvar svou obhajobu stavěl na argumentu, že slovo "Budweiser" je geografické označení, u italského soudu ale nepochodil.

Spor je jen jedním z mnoha a táhne se už dlouhá léta. Oba pivovary se v něm opírají převážně o historické tradice a smlouvy. Na celém světě probíhá nyní asi na 40 známkoprávních pří. Budvar si připsal vítězství například v Portugalsku či Finsku, Američané zase bodovali ve Švédsku či Maďarsku.

Američané se pyšní tím, že se Budweiser jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen skoro o dvě desetiletí později, roku 1895. Češi ovšem namítají, že právo várečné udělil jihočeské metropoli do vínku král Přemysl Otakar II. už při založení v roce 1265.

Při už řešila i Světová obchodní organizace, která rozhodovala o tom, zda lze známkou chránit místní názvy, čili jestli je například může například parmská šunka pocházet i odjinud než z oblasti Parmy. (iDnes)


Budějovický Budvar podepsal se společností Carlsberg Sverige dohodu o prodeji prémiového ležáku ve Švédsku. „Švédský trh má pro Budvar skvělý potenciál. I když začínáme na relativně nízké úrovni prodeje, těšíme se na zvýšení tržního podílu našeho piva na švédském trhu,“ řekl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Carlsberg Sverige má ve Švédsku vedoucí pozici v nápojářském oboru. V současné době se snaží obohacovat svou nabídku piv jak o tradiční značky, tak o různá speciální piva, o které mají milovníci zlatavého moku také velký zájem. „Budvar se stává osvěžujícím prvkem našeho portfolia. Takzvané pivní speciality a mezinárodní prémiová piva mají narůstající trend nejenom ve Švédsku, ale i v celém světě,“ tvrdí generální ředitel Carlsbergu Sverige Stig Sunde.

Švédští pivaři si podle tvrzení Budvaru oblíbili česká piva, protože jejich chuť s výraznějším chmelovým akcentem je dělá velmi přístupnými pro ty, kteří jsou zvyklí na švédské ležáky. (Euro)


Budějovický Budvar investuje do logistiky

[pondělí, 12. březen 2007]

V rámci udržení konkurenceschopnosti a dalšího rozvoje na českém i světovém trhu investuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. (BBNP) dlouhodobě do rozvoje společnosti a rozšiřuje obchodní příležitosti. Výsledkem je rekordní export a navázání spolupráce s pivovary Anheuser-Busch (AB), Carlsberg Croatia a Oy Sinebrychoff Ab.

Loni vyvezl nejvíce piva ve své historii. Do 50 zemí putovalo 556 tis. hl, meziročně o 7 % více. Celkový výstav piva činil 1152 tis. hl (o 5 % více než v roce 2005). Export se na celkovém výstavu pivovaru podílel ze 48 %. V alianci BBNP - AB se Anheuser-Busch stane importérem piva značky Czechvar Premium Czech Lager v USA. To umožňuje ležáku, který se dnes prodává ve 30 amerických státech, začlenění do rozsáhlé distribuční sítě v USA. Carlsberg Croatia převzal distribuci vybraného sortimentu v Chorvatsku. Obdobná spolupráce je se třetím partnerem ve Finsku.

K uspokojení stále náročnějších požadavků trhu a rozšíření exportní kapacity se pivovar cíleně věnuje investiční politice. Loňské investice přesáhly 300 mil. Kč, směřovaly do rozvoje technologie a řízení, úspory energií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí, a z důvodu rostoucího prodeje také do nákupu nových přepravek a KEG sudů. Letos budou investice obdobné, vzhledem k očekávanému růstu prodejů bude největší objem směřovat do logistiky (modernizace autoparku, nákup sudů a přepravek) a do IT.

První letošní investicí byla modernizace lahvových linek za 60 mil. Kč. Dva nové etiketovací stroje a jeden kartonážní stroj podstatně rozšíří varianty balení tzv. multipacků a zkvalitní adjustáž lahví. Kartonážní stroj má oproti nahrazované technice téměř dvojnásobný výkon a mimo jiné nově umožní strojní vkládání dárkových předmětů do kartonů s láhvemi.

Nové stroje jsou navíc flexibilnější, zkrátí časy pro úpravy linek při změně formátů obalů a ušetří dvě pracovní místa. Nahradily původní zastaralé a opotřebované stroje z let 1988 - 1993, které již plně nesplňovaly současné nároky na balení piva. Nejpodstatnější byla výměna stroje pro balení kartonů. Ten byl nahrazen rychlejším a výkonnějším modelem, který pracuje oproti starému zařízení s dvojnásobným výkonem až 60 taktů (kartonů) za minutu. Větší variabilitu nabízí stroj také v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Oproti dřívějšímu stavu (lahve 0,5 l jsou baleny po 10 nebo 20 kusech), je nově možné balit také kartony s obsahem 9 či 8 lahví. Z pohledu podpory prodeje je hlavním přínosem to, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách. Mimo jiné umožňují nastavit polohu etikety na lahvi a docílit tak přesnou pozici reliéfu charakteristického písmena "B" umístěného na lahvi proti středu etikety. Tím vylepšují celkový vzhled lahví. Demontáž a montáž linek proběhla v rekordním čase - během pěti resp. šesti pracovních dnů. Dodavatelem strojů i montáže byla v Budvaru již osvědčená firma KHS Dortmund. (Exportér)


Za historií piva

[pondělí, 12. březen 2007]

Už jsme se nemohli dočkat, až vám nabídneme nové příběhy našeho seriálu Výlety s labužníkem. A tento slavnostní okamžik je tady. Vzhledem k tomu, že při přípravách a plánování našich cest jsme často trávili čas v útulných hospůdkách a hrdlo ovlažovali lahodným pěnivým mokem, napadlo nás přiblížit vám historii pivovarnictví a ukázat vám alespoň kousek ze složité přípravy věhlasného českého piva. A kam tedy vyrazíme na naší expedici? Kam jinam, než do největšího a nejslavnějšího českobudějovického pivovaru Budvar. S kolegou Vláďou Tůmou jsme neodolali a přijali pozvání na exkurzi, při které jsme se dostali i do vlastního procesu vaření piva. Rudolf Martínek, významný pivovarský odborník a zasvěcený vypravěč, nám prozradil vše o historii a podstatě vaření dobrého piva. Nejprve jsme se zastavili u artézské studny, protože voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin. Místní pivovar ji získává prostřednictvím artézských vrtů. Jejich třísetmetrová hloubka umožňuje přístup k unikátní hlubinné vodě, která má vynikající složení, a odpovídá i náročným kritériím pro kojeneckou vodu. Hloubka vrtu sahá až do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se na území 300 km2 nachází zásoba vody v řádu miliard m3. Tato zásoba vody údajně vystačí pro potřeby pivovaru na dalších sto let. Máte- li odvahu podniknout neobvyklý výlet do třísetmetrové hloubky pod zemský povrch, tak pojďte s námi. V kleci těžebního výtahu se podíváte ke zdroji vysoce kvalitní hlubinné vody. Můžete přitom pozorovat sled, složení a mocnost zemských vrstev, pod kterými se skrývá jedinečná, tisíce let stará voda. Tento neobvyklý zážitek vám zprostředkuje multimediální show v návštěvnickém centru pivovaru, kde se dozvíte vše o založení Českých Budějovic, o historii místního pivovaru a vaření piva; a upřímně myslím, je to skvělý tip na výlet. Ale pěkně od začátku. V průběhu 15. století se vyvinuly z várečných měšťanských domů měšťanské pivovary. S určitostí lze doložit, že městská rada již v roce 1495 založila vlastní pivovar, aby z jeho výnosů hradila obecní výdaje. V Českých Budějovicích dále vařil pivo od 16. století například Poysslův pivovar, pivovar dnes nazývaný U Černé růže, Schenauerův pivovar, pivovar v Kanovnické ulici a pivovar v Kněžské ulici, kde dnes naleznete Hotel Malý pivovar. Od roku 1895 je důstojným pokračovatelem budějovické várečné tradice Český akciový pivovar, vystavěný na Pražském předměstí Českých Budějovic. Je to přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru. Celá historie je opravdu krásně ztvárněna v tomto multimediálním projektu. A teď už pojďme vařit pivo. Rudolf Martínek nás vzal do varny, tedy do srdce pivovaru. Právě se připravovala mladina ľ základ pro výrobu piva z vysoce kvalitní vody, vybraného moravského sladu a nejkvalitnějšího žateckého chmele. Byl to fascinující pohled. Rudolf Martínek nám prozradil celý postup a Vláďa byl ve svém živlu, dokonce jednu várku vlastnoručně ochutil chmelem. Chmele se dává do piva trochu na ochucení, jako majoránky do bramboračky, potvrdil Martínek. Doufám, že to Vláďa moc nepřehnal. Právě se nacházíte v ležáckém sklepě, ve kterém probíhá proces dokvašování a zrání piva, popisuje Rudolf Martínek v dalším místě naší exkurze. Všude kolem nás jsou v dlouhých řadách obrovské ležácké dokvasné tanky. V nich se při nižších teplotách (cca 1 ° C) a mírném přetlaku zaokrouhluje chuť a vůně piva. Dochází k nasycení oxidem uhličitým, tvorbě pěny a k sedimentaci kvasnic. A víte, že tanku, kde je pivo už nejlépe uzrálé, se říká hospoda? Já to také nevěděl. V takovém sklepení se vyplatí pivo ochutnat. A tak Rudolf Martínek vytáhl korbel a jde nekoštovat. A je to dobrota! Naši exkurzi jsme zakončili ve stylové pivnici u Budvarského gulášku, jehož recepturu vám nabízíme. A poté jsme navštívili našeho dlouholetého kamaráda a skvělého kuchaře Petra Stupku. Ten nám slíbil, že jeho delikatesy, připravované v Hotelu Malý pivovar, nám budou zaručeně chutnat. Měl pravdu. Jestliže si také chcete udělat příjemný den, zajděte do stylové pivnice Budvarka, kde se o dobrou náladu postará parta nadšených hudebníků, skvělé pivo a um mistrů kuchařů. (Českobudějovický deník)


Masné krámy léto zřejmě nestihnou

[pondělí, 12. březen 2007]

Krajně nedobrá zpráva zaznívá z dosud pusté haly kdysi nejznámější českobudějovické pivnice.

Pracně dojednaná a nadějně vyhlížející domluva o rekonstrukci legendárních Masných krámů čelí znovu problémům.

Původně měli zedníci vyrazit do Masných krámů již v březnu. Vše ale zhatily podzemní prostory, které se nacházejí nejen pod pivnicí, ale táhnou se až pod vedlejší restauraci U Tří sedláků.

Z restaurace však do nich není možný vstup. A majitelka restaurace nesouhlasila s návrhem na uspořádání provozu podzemních prostor.

Muselo proto být staženo i původní stavební povolení na rekonstrukci Masných krámů a žádá se o nové. Hledáme pro sklep jiné řešení. Jde o to, aby řešení bylo oboustranně přijatelné, vyjádřil se výrobní a technický ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Josef Tolar. Pivovar je totiž jednak spoluvlastníkem a jednak příštím nájemcem pivnice.

Máme zájem na tom, aby se investovalo do oprav. Nelišíme se od ostatních spoluvlastníků. Dnes sedíme za jedním stolem a ty dřívější vlivy už jsou překonané, doplnil na adresu dlouholetých soudních sporů o pivnici Josef Tolar.

Pokračujeme dál v přípravách. Vybíráme dodavatele stavebních prací, ale stavební povolení jsme museli vzít zpět, potvrdil Ladislav Volf, ředitel českobudějovické Správy domů, s. r. o.

Správa domů zastupuje českobudějovickou radnici jako jednoho ze spoluvlastníků a hlavního organizátora rekonstrukce. Město také má financovat stavební práce a pak získat peníze postupně zpět od dalších spoluvlastníků, kterých je dohromady asi patnáct.

S potížemi se ale potýká i výběr dodavatelů stavebních prací. Nabídky přednesené zájemci o dodávku stavebních prací jsou výrazně vyšší než představy spolumajitelů. Jednáme tedy znovu, řekl za Budvar výrobní a technický ředitel Josef Tolar.

Vedení radnice si však nemyslí, že by rekonstrukce byla nějak zásadně ohrožena. Přestože od roku 2002, od povodní, jsou Masné krámy zavřené, tak tohle už nejsou komplikace, které by znamenaly, že se letos nezačne s opravami, konstatoval primátor města Juraj Thoma.

Část spoluvlastníků, řeknu to decentně, není spokojena s cenou, která se vysoutěžila pro rekonstrukci, dodal primátor, ale upozornil, že Správa domů, s. r. o., a náměstek primátora František Jelen povedou v této věci další jednání.

Věřím tomu, že v letošním roce rekonstrukce proběhne, zdůraznil Thoma a vyjádřil naději, že se úspěšně podaří překonat i dohadování o sklepení pod nemovitostí. Odddálí se tedy zřejmě jen nástup zedníků do Masných krámů.

Původní optimistické předpovědi hovořily o červenci až srpnu jako o začátcích obnoveného provozu, teď bude zdržení možná dva měsíce. (Českokrumlovský deník)


Rival Budvaru uvaří pivo Číňanům

[pondělí, 12. březen 2007]

Americký výrobce Budweiseru vidí budoucnost piva v Číně. Tamním konzumentům uvaří dokonce ležák na míru. Své si brzy ale řekne i Budvar.

Boj o čínský pivní trh se přiostřuje. Největší americký pivovarník Anheuser-Busch chce zdvojnásobit počet měst, kde je možné dostat jeho prémiová piva i "standard" Budweiser.

Brzy ho bude následovat i Budějovický Budvar.

"Zatím do Číny nevyvážíme ani litr. Ale loni byl rozhodnut spor o značku. Američané mohou používat Budweiser, nám patří Budějovický Budvar," potvrdil deníku Aktuálně.cz tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

"S expanzí na tento trh rozhodně počítáme," dodal Samec.

Čína, budoucnost piva

Čínský trh je počtem svých konzumentů největší na světě a má podle producentů velký potenciál růstu.

Anhauser-Busch doufá, že se čínští pivaři brzy přeorientují od levných značek k jejím prémiovým pivům. Mezi těmi totiž drží čtyřicet procent trhu.

Svůj podíl chce zvýšit i tím, že vytvoří novou značku vyráběnou speciálně pro Čínu.

Anheuser-Busch odhaduje, že spotřeba piva v zemi se v příštích deseti letech zdvojnásobí a snaží se expandovat hlavně do menších krajských měst.

Výroba v pivovaru Budvar

Čína je hlavním bitevním polem pro velké pivovary, jako Anheuser-Busch nebo britský SABMiller či dánský Carlsberg.

Průměrný Číňan vypije ročně pouze 24 litrů piva, zatímco Američan až 80 litrů. Konzumace piva se zde však zvyšuje.

Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Obě společnosti se přou o značky Budweiser a Bud.

V současné době proti sobě vedou víc než 40 soudních sporů a dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. (Aktuálně)


Nové pivo zkazilo v Budějovicích led

[pondělí, 12. březen 2007]

Začátek série mezi Budějovicemi a Slavií zkazil špatný led. Den před utkáním se totiž na ploše konal slavnostní křest nového piva Pardál spojený s vystoupením několika muzikantů. „Byl jsem proti pořádání akce, našlo by se tisíc lepších termínů,“ bědoval pak manažer klubu Jaromír Látal.

Hvězdy No Name, Buty, Děda Mládek Illegal Band i břišní tanečnice a bojovníci kendo pobavili kolem pěti tisíc návštěvníků v pátek večer v českobudějovické Budvar aréně. V pětihodinovém zábavném programu tam představil Budějovický Budvar své nové pivo Pardál. Jediné, na co si návštěvníci stěžovali, byly dlouhé fronty na pivní novinku. (MF Dnes)


Jihočechům zachutnalo nové pivo. Přípravy výroby světlé desítky Pardál, kterou od včerejška zavádí na jihočeský trh pivovar Budějovický Budvar, se loni na podzim zúčastnilo čtyři sta dobrovolníků. To, jak bude nové pivo chutnat, záleželo skutečně na budoucích konzumentech. Po tři měsíce se účastnili ochutnávek, během kterých Pardál vznikal. Také proto zavedení Pardála na pivní trh doprovází slogan: Jeden z nás. Mezi těmi, kteří svými chuťovými pohárky zdatně dopomohli k pěnivému výsledku, byli otec a syn Jiří a Lukáš Komárkovi z Hrejkovic u Milevska. Koncem září jsem seděl s kamarády u nás v hrejkovické hospodě, když nás oslovili, vzpomíná středoškolský student Lukáš Komárek. Ptali se, zda se nechceme podívat do budějovického pivovaru, že se tam napijeme a najíme. Tak jsme řekli, že jo. Měl jsem štěstí, protože to bylo jen pár dní po mých osmnáctinách. A protože můj táta je na pivo, zeptal jsem se, zda chce se mnou. Čtyřiačtyřicetiletý servisní technik Jiří Komárek byl nabídkou nadšený. Samozřejmě, že jsem hned souhlasil, směje se. Byl to unikátní a skvělý projekt. Všechna setkání byla přátelská a perfektní, takže jsme se těšili na každou ochutnávku. Bylo to hezké a příjemné vytržení z každodenních starostí. Navíc jsme spojili příjemné s užitečným. Zašli jsme si na pivo a mohli do toho ještě kecat, říká Komárek starší, jehož portrét zdobí také pivní tácky. Možná někomu zkazím chuť, když bude pivo pít a přitom koukat na mne, směje se. Ale představuji si, jak za čtyřicet let budou Pardála popíjet mí vnuci a budou říkat: Na tomhle pivu se podílel náš děda. Na pivním tácku s Pardálem jsou i Komárkova slova: Snažil jsem se, aby jeho chuť byla pěkně nahořklá. Jako moje žena v neděli ráno. Je to průšvih, protože nevím, jak to vysvětlím doma, mudruje Komárek. Ale žena je tolerantní, vždyť jsme spolu dvacet let. Zná mě, takže ji nic nepřekvapí, říká a dodává, že si přeje, aby Pardála točili u nich v Hrejkovicích nebo v sousední obci Velká v hospodě Pod Kaštanem. Mezi těmi, kteří posuzovali hořkost, chuť, říz i teplotu, byl i čtyřiatřicetiletý Miroslav Melichar z Bechyně. Přišli kolem desáté večer, že shánějí lidi, co by chtěli ochutnávat a vyrábět pivo. Servírka doporučila nás, a už byli u našeho stolu. Hledali lidi do dvaadvaceti let, ale vybrali jen mě. Tak jsem jezdil ochutnávat a nemělo to chybu, libuje si Melichar. Vždyť komu se v republice stane, že může určovat chuť nového piva. Pivo měli hodnotit dvacetiletí, ale nakonec ho hodnotili staří pardálové jako my, říká. Když jsem nové pivo ochutnal, překvapila mě jeho barva a hořkost. Pivo úplně odpovídá tomu, co jsem chtěl. O tom, že obětavě nasazuje ledviny a játra pro blaho jihočeských pivařů, věděla jen jeho žena. Dělám v lese a stromům to povídat nebudu, směje se Melichar, který doufá, že se Pardál chytne i v Bechyni. Když je pivo podle mé chutě, snad bude chutnat i ostatním. Na výsledku se podepsali nejen Jihočeši. Pocházím z Trenčína, říká ochutnávač Pavol Sýkora, kterého objevili v táborské hospodě. Přišla za mnou hezká děvčata, zda bych to nechtěl zkusit. Řekl jsem si, proč ne. Pardál mi chutná, a tak si myslím, že bude chutnat i ostatním Slovákům, usmívá se Sýkora. (Českobudějovický deník)


«« « Strana 717 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň