Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Přestavba komplexu o sedmi budovách v centru metropole trvala tři roky, její výši nechce investor zveřejnit

Další řetězec luxusních hotelů se nastěhoval do Prahy. Po Sheratonu se tak 14. května otevře i hotel The Augustine, který patří společnosti Rocco Forte Collection.

Je na Malé Straně a v jeho útrobách se skrývá i bývalá pivnice U sv. Tomáše. Ještě před několika lety sem chodili turisté i štamgasti na pivo. Svatý Tomáš byl vyhlášený a přitom ne příliš drahý podnik kousek od Karlova mostu v Letenské ulici.

V roce 2006 ho nový majitel zavřel, teď se tady znovu bude čepovat zlatavý mok. Jen z pivnice se stal bar Brewery ve sklepení pětihvězdičkového hotelu.

Snažíme se vždy zachovat ducha místa, důležité je, aby se genius loci odrážel nejen v zařízení, ale třeba i gastronomické nabídce našich hotelů,“ říká ředitel Augustinu Henning Matthiesen s tím, že si tak na rekonstrukci najímali místní firmy a řemeslníky, reflexe Prahy je vidět i v interiéru.

V Tomášově baru, který je umístěn tam, kde byl dřív klášter, jsou na klenutém stropě zrestaurované barokní fresky, v Brewery zase sedí hosté na židlích inspirovaných kubismem.

Skleněná podlaha na některých místech odkrývá základy ze 17. století, moderní české umění je zastoupeno plastikou ženského torza z ořechového dřeva od Vladimíra Matouška.

Sám sice nemám moc rád pivo, ale hosté u nás dostanou svatotomášské pivo, které jsme začali vařit podle původních receptur. Také kuchyně bude čerpat z místních zdrojů,“ tvrdí sedmatřicetiletý ředitel.

Kromě pražské šunky se na výčepním pultu budou servírovat české tapas, jednohubky obložené delikatesami od tuzemských dodavatelů.

Budeme mít poctivý staročeský kmínový chléb, uzeniny a salámy od řezníka z příhraniční Hory Sv. Šebestiána, jehněčí maso bereme z malých farem na jihu Čech, a hlavně třeba českého králíka nebudu polévat olivovým olejem. Používám jen náš řepkový, který má naprosto neutrální chuť,“ říká šéfkuchař Richard Fuchs, který se chce zaměřit na českou klientelu.

Tomu prý odpovídají i ceny v obou hotelových barech a restauraci: pražská šunka se zelím a štouchaným bramborem stojí 160 korun, kuřecí křídla marinovaná ve svatotomášském pivu a medu s čerstvou zeleninou jsou o deset korun levnější.

Pro hotelové hosty je pak připraveno 101 pokojů, v nichž hotel The Augustine nemusel řešit problém všech rekonstruovaných objektů v centru metropole – nedostatek místa. Architekti prostě jen pro pohodlí klientů spojili několik bývalých mnišských cel dohromady.

V sedmi budovách – nejrozsáhlejší je bývalý augustiniánský klášter sv. Tomáše ze 13. století, podle kterého se celý komplex také jmenuje – museli ale při rekonstrukci pečlivě dodržovat přísné požadavky památkářů. Na kolik vyšla celková rekonstrukce objektu, nechce hlavní investor – Waldeck Capital LLC – zveřejňovat. Nejkrásnější pohled na Prahu nabízí apartmá v hotelové věži, kde je v jednom podlaží vstup, v dalším vítá hosta vana volně umístěná v prostoru a na vrcholku je ložnice s výhledem do všech světových stran. Kdo se ale chce kochat pražskými střechami, musí mít dobrou fyzickou kondici – schodů ve věži je hodně a jsou strmé. Noc tady přijde na 88 tisíc korun.

12. května od 14 do 20 hod. mají i lidé z ulice možnost zjistit, jak proměna památky dopadla. Hotel v tu dobu pořádá exkurze pro veřejnost.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jana Hanušková


Unifikace českých piv se nebojím

[pondělí, 11. květen 2009]

Václav Berka spojil život s plzeňským pivovarem. Vystudoval střední chemicko-technologickou školu a VŠCHT, do pivovaru nastoupil jako technolog.

Postupně prošel pozicemi sklepmistra, sládka, ředitele pivovaru Gambrinus, hlavního sládka Plzeňského Prazdroje a manažera pivovaru v Plzni. Posledních 12 let je členem dozorčí rady v Plzeňském Prazdroji a členem předsednictva v Českém svazu pivovarů a sladoven.

Jak se změnila práce sládka za těch třicet let až do současné doby?

V době, kdy jsem začal pracovat v Plzeňském Prazdroji, se do českých pivovarů příliš neinvestovalo, priority byly zaměřeny na jiný průmysl. Výjimku tvořilo několik málo vyvolených pivovarů, těch, jejichž pivo směřovalo na export. Ale když se podíváme do hlubší historie, tak pivovarství v Čechách patřilo mezi technicky nejmodernější odvětví a v pivovarech ze zpravidla používala ta nej-modernější technika. Jak jinak bychom mohli v Čechách vyrábět více než 60 % piva celého Rakouska-Uherska. Mohu tedy potvrdit, že na práci sládka se změnilo hlavně technické vybavení. Chtěl bych zdůraznit, že stejně jako naši předchůdci, tak i my, když jsme měnili techniku, tak výrobní kroky, postupy, teploty, časy, to všechno zůstalo. Když jsme například v pivovaru instalovali tanky na kvašení a dokvašování, podstoupili jsme kvůli tomu tisíce testů, abychom zachovali charakteristické vlastnosti piva. Postavili jsme tým z bývalých sládků a dávali jim to pivo ochutnat. Teprve když nebyli schopni jednotlivá piva rozlišit a řekli, že pivo z nových tanků chutná stejně jako pivo z dřevěných kádí a sudů, byli jsme spokojeni.

Co je lepší, používání nejnovějších technických vymožeností, nebo klasický způsob vaření?

V poslední době se velmi často objevují názory, že se blíží unifikace výroby nebo sjednocování chutí. Abychom si tuto hrozbu objasnili, pojďme se opět podívat do historie. Před rokem 1989 se na území České republiky otevřely jen dva pivovary. V roce 1970 v Nošovicích a o něco později v Mostě-Sedlci. Před tím to byl až v roce 1913 pivovar Světovar v Plzni. Z toho si jednoduše dokážeme představit, jaká asi byla v těchto pivovarech technika. A po roce 1945 byly všechny československé pivovary řízeny z jednoho generálního ředitelství. Jediný způsob, jak trochu udržet techniku na úrovni, bylo využití několika málo českých firem - jedna vyráběla varny, kádě a tanky, druhá stáčírenské linky. Kdo si pamatuje tu dobu, ví, jak při každém nákupu piva otáčel láhve dnem vzhůru, aby si ověřil, jestli je kvalita v pořádku. A bál se tehdy někdo unifikace chuti anebo chutnala piva stejně?

Když se pivovarům otevřela možnost investovat do nové techniky, většina z nich tuto šanci uchopila. Nevím o jediném českém pivovaru, který by za posledních 20 let neinvestoval a nějakým způsobem nemodernizoval své technické vybavení. Někdo více, někdo méně, podle svých možností a svého rozhodnutí. Je to totiž právě moderní technika, na které můžeme mnohem lépe dodržet potřebné parametry technologického postupu. Nikoliv použitá technika, ale technologický postup a receptura jsou to důležité, co si každý sládek chrání jako nejcennější bohatství. Obecně lze říci, že v Čechách už přes půldruhého století vaříme pivo dekokčním rmutovacím postupem. Chmelení v průběhu chmelovaru probíhá ve dvou až třech fázích. Mladina kvasí a dokvašuje odděleně za nízkých teplot a po odpovídající dobu. To je podle mne klasický výrobní postup, který stále dodržují všechny pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj i naprostá většina českých pivovarů. Způsob vaření piva je tedy pořád stejný, jen sládkovi vedle jeho zraku a chuti mohou dnes pomáhat sondy a počítače. Jednotlivé parametry piva pak mnohem méně kolísají díky tomu, že vyspělé výrobní zařízení dokáže přesně kontrolovat vaření, kvašení i dokvašování piva, správné teploty atd. Receptura a suroviny jsou stále stejné, ale technika posunula varní postup od odhadů a spontánních procesů kontrolovaných jen díky větším či menším zkušenostem sládka k přesnému dodržování původních receptur za kontroly přesných měřicích nástrojů. A to je přesně důvod, proč se nebojím unifikace českých piv. Naopak, používáním moderní techniky se piva, která se dříve chuťově překrývala díky kolísání kvality ve velmi širokém rozmezí, začnou více a více odlišovat.

Jsou zachovány i původní suroviny?

Za naši společnost je jednoduchá odpověď - ano. Všechna naše piva se vaří jenom ze tří základních surovin, a to je voda, slad a chmel - tak jak bylo definováno už v roce 1516 v zákonu o čistotě piva Reinheitsgebotu. Problém je v tom, že dnes si občas někdo pivo trochu vylepší něčím, co do českého piva nepatří. Třeba prostředkem, který může vylepšit některé kvalitativní parametry hotového piva, a to tak získává zdánlivý a, zdůrazňuji, krátkodobý konkurenční náskok. Touhle cestou ale my jít nechceme.

Mluvíte o tradici a stálosti chuti, ale jak víte, jestli vaše pivo teď chutná stejně jako před sto lety?

V kanceláři mám knihu, kde jsou analýzy vody, analýzy sladu, analýzy chmele a samozřejmě analýzy hotového piva Pilsner Urquell. První analýza je psaná krásným rukopisem a pochází z roku 1897 ze švýcarského St. Galenu. Když jsme se poprvé podívali na ty parametry, úplně nám zabušilo srdce, protože při srovnání s našimi současnými standardy bylo vidět, že se to shoduje prakticky na setinky. Pak se nám podařilo dostat do archivů této laboratoře a získat od ní certifikát, že naše pivo skutečně v roce 1897 analyzovala a že výsledky jsou shodné s těmi dnešními.

Zdroj: iHNed.cz


Degustace není konzumace

[pondělí, 11. květen 2009]

Andrea Gavendová, degustátorka pivovaru Radegast, viděla od dětství z kuchyně komín nošovického pivovaru, který ji magicky přitahoval.

Z vysoké báňské přešla na chemii, do pivovaru chodila na praxi a nastoupila jako technolog se zaměřením na senzoriku a degustační oblast. "Měla jsem štěstí, bylo to v době, kdy Radegast zakotvil v Plzeňském Prazdroji a rozvoj degustací dostával zelenou," vzpomíná sympatická třicátnice.

Dnes rozumí pivu více než leckterý muž, účastní se pravidelných degustací piva nejen ve většině pivovarů, které patří Plzeňskému Prazdroji, ale i pivních soutěží. Na pracovišti má výčepní stolici, otvíráky lahví a ledničky plné různých druhů piva. Je zde ale také řada počítačů, sklenic a lahviček s různými esencemi, které slouží ke tříbení a cvičení chuti. V restauracích rozezná, zda je pivo dobré nebo jestli je třeba naražené už několik dnů. Smysly má hodně vytříbené, ale sama tvrdí, že ne tolik jako lidé, kteří testují parfémy. U jiných nápojů a potravin se snaží nepracovat, tj. nedegustovat.

"Nejčastěji degustujeme s lidmi z provozu. Kontrolujeme tak, že v našem pivu jsou jen ty chutě, které má mít. Jindy se testují konkurenční piva. Degustátoři nevědí, co pijí, neoznačené vzorky mají seřadit podle toho, jak jim chutnají. Musí odhalit jejich dobré i špatné vlastnosti," popisuje svou pracovní náplň Andrea.

Lidé, kteří odpovídají na provoze za uvaření piva, také chodí k Andree pravidelně "cvičit". Při tréninku jim přidává do piva různé kapsle, každá má své aroma, které musí degustátor rozpoznat.

"U degustací piva je nejčastější tzv. trojúhelníkový test, ochutnávají se naslepo například dva vzorky našeho piva a nějaké pivo konkurenční. Složitější degustace jsou, když se hodnotí tzv. profilovým testem, ty trvají kolem tři čtvrtě hodiny. Hodnotí se více chuťových atributů od sladkosti, hořkosti, plnosti přes karamel, připálenou, sladovou chuť a řadu dalších. Degustace ale není konzumace, dohromady mám pak v sobě jen několik loků," vzkazuje Andrea všem případným závistivcům.

Zdroj: iHNed.cz


"Tuto se pět znamení dává o vybírání piva dobrého: První, aby nebylo zvoctilé neb kyselé: takové zajisté žaludku odporné jest... Druhé, aby bylo čisté, neboť když je kalné, průduchy moče zacpává... Třetí, aby vařeno bylo z obilí zrna plného, ne z porušeného, tedy z ječmene, pšenice neb ovsa výborného: neboť čím lepší zrno je, tím také vlhko odtud pošlé družnější je. Čtvrté, aby dobře uvařené bylo, proto čím lépe zažívá se, tím příhodnější přirození bývá... Páté, aby bylo staré, to jest vyleželé a kvasnic v sobě nemající, neboť mladé pivo, ty stejné zlé věci dělá jako nedokvašené..." Tolik o nárocích na kvalitu piva Lékařská kniha v rukopise z roku 1580. To, zda nám pivo chutná či nikoliv, poznáme všichni, kdo si rádi piva čas od času zavdáme, ale odhalit jemnější nuance a přisoudit konkrétnímu pivu konkrétní stupeň na žebříčku kvality, to umí jen degustátor. A my se ptáme ing. Pavla Čejky, CSc., manažera kvality AZL Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., v Praze:

Jaké schopnosti a jaké vlastnosti musí mít dobrý degustátor? Co z nich je vrozené a co se může degustátor na-učit? Jak člověk zjistí, že má dispozice k tomu stát se degustátorem piva?

Každý hodnotitel musí splňovat fyzické, psychické a odborné předpoklady. Fyzické předpoklady jsou z velké časti vrozené a stárnutím člověka se mění. Je zajímavé, že mezi lidmi existují velké rozdíly ve vnímání různých chutí a vůní, o čemž se lze přesvědčit různými testy. Odborné předpoklady se zjišťují degustačními zkouškami. Degustátoři musejí umět rozlišit a pojmenovat základní i některé speciální pivovarské chutě a vůně, prokázat dobrou chuťovou paměť atd.

Psychické předpoklady souvisejí s vlastní prací v degustační komisi. Samozřejmostí jsou dostatečné intelektové schopnosti, dále jsou třeba vlastnosti, které lze označit jako kladné: smysl pro spolupráci, tolerance k názorům ostatních, praktičnost, uvážlivost, sebedůvěra atd. Naopak nevhodné vlastnosti jsou např. nerozhodnost, povrchnost, chaotičnost, nedostatek odpovědnosti, sklon k poučování atd. Zcela zakázána by měla být účast v degustační komisi osobám se sklonem k alkoholismu a též silným kuřákům.

Co všechno se při degustaci na pivu posuzuje a vyhodnocuje? Co lze v pivu odhalit?

Pro senzorické hodnocení piva byla vypracována celá řada testů. Nejvíce se používá test podle EBC (European Brewery Convention) a rozdílové testy.

Po obdržení vzorku piva (asi 100-150 ml ve sklenici, která je plná pouze z poloviny) se chvilku vyčká, až se nad hladinou za koncentruje aroma piva. Poté se ohodnotí celková intenzita vůně. Pivo má vonět po svých surovinách, tedy po sladu a chmelu, u piva českého typu je ještě přípustná slabá ovocná a kvasničná složka vznikající při kvašení. Ostatní vůně se označují jako cizí. V této době se se vzorkem nemíchá, aby se neporušila nasycenost piva oxidem uhličitým. Poté je možné přistoupit k chuťové stránce. Z prvního doušku se ohodnotí říz piva (který právě určuje nasycení piva oxidem uhličitým), pak se již může sklenicí mírně zakroužit a eventuálně se vrátit ke specifikaci cizích vůní. Z druhého doušku se potom hodnotí plnost (někdy nazývaná chlebnatost), která je typickou vlastností pro piva českého typu a způsobuje v ústech pocit jakési hutnosti. Ze třetího doušku se posoudí další vlastnost typická pro české pivo, a tou je hořkost; u té se hodnotí nejen její intenzita, ale i její jemný nebo drsný charakter a délka doznívání. Někdy se ještě posuzuje sladkost, kyselost a trpkost piva. U tmavých piv se ještě přistupuje ke stanovení intenzity karamelové a sladké chuti. Nakonec se i u chuti hodnotí přítomnost cizích složek, které jsou často společné s cizími vůněmi. Dobrý degustátor by měl rozpoznat asi 20-30 různých chutí a vůní.

Já jsem ale někde četla, že v pivu existuje snad přes 70 druhů vůní?

To je pravda, vědecky je v pivu popsáno celkem 122 různých chutí a vůní. Je ale třeba dodat, že zatímco v českém pivu (tento název, jak jistě mnozí vědí, byl nedávno přijat Evropskou unií jako ochrana zeměpisného označení) je drtivá většina těchto chutí a vůní nepřípustná, ve světě se vyrábějí piva, kde jsou některé z nich naopak žádoucí a dávají těmto pivům svůj typický charakter.

Můžete některé chutě a vůně v pivu jmenovat?

Některé příklady: ovocná, esterová, kvasničná, karamelová, oxidační, obilná, sirupová, mladinová, autolyzační, zatuchlá, diacetylová, sirná, kovová, fenolová, medicinální atd.

Co když se v pivu nějaká cizí vůně, která tam nepatří, vyskytne?

Pokud se v pivu nalézá nějaká cizí chuť ve vyšší míře, než je ze senzorického hlediska přípustné, samotná degustace většinou nestačí a přistupuje se k podrobné chemické analýze senzoricky aktivních látek. Až ta potom může danou příčinu odhalit.

V jedné z minulých odpovědí jste se zmínil o rozdílových testech. Co to je?

V řadě případů použití metoda popisu není vhodná a je lepší použít metody rozdílové. Mají za úkol zjistit existenci či neexistenci rozdílu mezi dvěma pivy (např. ve vůni, chuti, hořkosti ad.). Nejpoužívanějším typem tohoto testu je trojúhelníková zkouška. Hodnotitel obdrží tři vzorky piva, z nichž dva jsou totožné a jeden odlišný. Cílem je určit, který z nich to je. Čím více členů degustační komise odlišný vzorek určí, tím významnější je mezi zkoumanými pivy rozdíl.

Platí při degustacích nějaká pravidla, podle kterých se postupuje?

Je nesmírně důležité, že k získání objektivních a reprodukovatelných výsledků je třeba zachovávat přesně určená pravidla. Musí být splněny a dodržovány přesně stanovené zásady, které se týkají degustační místnosti, degustačních sklenic, množství a teploty vzorku, degustačního sousta, anonymity vzorků, systému vyhodnocení atd.

Jak probíhá degustace na soutěžích? Kolik vzorků degustátor oceňuje a jak vypadá vyhodnocení (charakteristika) pivního vzorku?

Nejdříve mi dovolte, abych se pro informaci stručně zmínil o některých soutěžích piv, probíhajících v České republice. Oficiální soutěží, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, je "České pivo 200x". Probíhá v katego-riích světlá a tmavá výčepní piva, světlé a tmavé ležáky, nealkoholická piva. Další významnou soutěží je "Zlatý pohár PIVEX", pořadatelem jsou SNIP & Co, s.r.o., a Veletrhy Brno, a.s. Aby se předešlo co nejnižší náhodnosti výsledků, jsou obě tyto soutěže dvoukolové. Jejich řádný průběh osvědčuje notář. Dále bych se zmínil o "Jarní ceně českých sládků", ve které se utkávají piva z restauračních minipivovarů. Letos se poprvé uskuteční nová soutěž "Znojemský hrozen", která je vypsána pro speciální a neobvyklá piva z produkce komerčních pivovarů. Další soutěže jsou např. "Dočesná", "Česká pivní pečeť", "Pivo České republiky" atd. Jak je vidět, paleta pivních soutěží je u nás opravdu bohatá.

Množství degustovaných piv se soutěž od soutěže liší, v seriózních soutěžích by jeden degustátor neměl za den hodnotit více než asi 20-30 piv. Hodnocení piv v soutěžích podléhá vlastním pravidlům, liší se od soutěže k soutěži a nelze je bohužel nějak zjednodušeně popsat.

A co degustátor dělá, když nesedí v porotě nějaké pivní soutěže? Jaký je jeho běžný pracovní den?

Degustátor piva, alespoň u nás, není samostatnou profesí. Samotným degustováním piva by se neuživil, nehledě k tomu, že po hodnocení delší série piv se dostavuje únava a degustační schopnosti se snižují.

V pivovarech pracují degustační komise, které se skládají z pracovníků výroby, laboratoří, někde i marketingu. Tyto komise pravidelně zasedají (většinou několikrát týdně) a posuzují hlavně vzorky z výroby. Na soutěže jednotlivé pivovary delegují degustátory po-dle pravidel soutěže.

Kolik je u nás degustátorů piva? Vyučuje se tato profese jako jiné obory?

Jak už jsem řekl výše, v každém pivovaru pracuje degustační komise, v té bývá asi 7-15 členů. Samostatně se tato profese nevyučuje, pouze v rámci středoškolského nebo vysokoškolského studia v oboru pivovarství. Každá komise by ale měla pravidelně trénovat, a tak zdokonalovat svoje schopnosti. To se prakticky provádí např. přídavky různých látek do piva; degustátoři musí určit, o jaké látky se jedná.

V zahraničí se věnují výuce degustačních dovedností některé specializované komerční firmy, u nás pořádá degustační semináře Vý-zkumný ústav pivovarský a sladařský.

Jak pít pivo, aby si jej člověk vychutnal? Čeho si všímat?

Pivo by nemělo připomínat sodovku s přídavkem alkoholu, nemá být nudné a má pobízet k dalšímu napití. Mělo by být něčím pozoruhodné a vyvolávat požitek.

Chodí degustátor "na pivo"? A na jaké?

Myslím, že ani více nebo méně než běžný konzument. Rozdíl snad je v tom, že degustátoři jsou poučenější a rádi ochutnají různá speciální piva, ať tuzemská nebo zahraniční. A ještě jeden rozdíl, u degustátorů asi existuje něco jako profesní deformace - podvědomě degustují, i když jdou jen na pivo.

Jsou mezi degustátory piva také ženy?

Samozřejmě, na některé chutě a vůně bývají dokonce citlivější než muži. -

Ing. Pavel Čejka, CSc. (1951), vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s., v Praze se zabývá výzkumem a analytikou pivovarských surovin a piva a je zde též předsedou degustační komise.

Zdroj: iHNed.cz Autor: Zdena Bočarova


Minipivovary z Destily

[pondělí, 11. květen 2009]

Firma DESTILA je přítomna na českém trhu více než šedesát let a v pivovarnictví se angažuje skoro půl století.

Mezi prvními se začala zabývat křemelinovou filtrací a konstrukcí křemelinových filtrů pro velké výkony. Zejména její svíčkové filtry jsou na světové úrovni, o čemž svědčí nejen zájem zahraničních pivovarů, ale i skutečnost, že tyto filtry používá více než polovina pivovarů v Česku.

V posledních letech se DESTILA věnovala také vývoji propagační stanice pro menší a středně velké pivovary. Výsledkem je moderní zařízení, které úspěšně pracuje v žateckém pivovaru a v několika zahraničních pivovarech.

Opomenout nelze ani unikátní pivo zcela bez alkoholu, které na český trh uvedl před časem pivovar v Černé Hoře. Vakuovou destilační jednotku, na které se z obyčejného piva alkohol odděluje, dodala právě DESTILA.

Restaurační minipivovary

"Vlajkovou lodí" výrobního programu DESTILY jsou však v současné době restaurační minipivovary. Na vývoji tohoto technologického celku spolupracovala řada vynikajících českých odborníků z oblasti pivovarnictví, kteří pomohli vytvořit jejich flexibilní stavebnicové uspořádání a výkonové řady, schopné pokrýt každou poptávku.

Základem koncepce minipivovarů je výkonová řada dvounádobových varen s nerezovým nebo měděným designem o výkonu od 100 litrů do 3000 litrů studené mladiny na jednu várku a otopem na páru, nebo u varen do deseti hektolitrů, je topným médiem horký olej, ohřívaný v elektrickém kotli. Elektroolejový otop je velmi vhodný zejména pro menší minipivovary, protože jeho pořízení i provoz jsou levné.

Úspěšný exportér

Protože první kompletní minipivovary DESTILA vyráběla ve druhé polovině 90. let pro zahraniční zákazníky z Mongolska a pak zejména z Ruska, zvolila - jak se později ukázalo velmi správně - pro výrobu piva v těchto minipivovarech technologii CKT.

Díky vysoké a stabilní kvalitě vyráběného piva, spolehlivosti dodaného zařízení a komplexní péči o zákazníky, která obsahuje nejen kvalifikovaný servis a dodávky potřebných surovin, ale i technologickou pomoc vynikajících českých sládků, si DESTILA postupně upevnila postavení nejen v Rusku, ale minipivovary dodala také na Ukrajinu, do Kazachstánu a dalších zemí.

V posledních letech se dokonce stala nejúspěšnějším českým exportérem restauračních minipivovarů. Celkový instalovaný výkon minipivovarů, které byly DESTILOU exportovány do různých zemí světa, představuje k dnešnímu dni přes sto tisíc hektolitrů ročně a jejich celkový počet se blíží ke třiceti. Při tvrdé konkurenci celé řady evropských dodavatelů na těchto trzích je to jistě dobrý výsledek.

Nabídka i pro český trh

Bohužel právě technologie CKT, která tak pomohla minipivovarům DESTILY v zahraničí, jim zkomplikovala přístup na český trh, kde je produkce minipivovarů postavena na tradičních výrobních postupech. Proto DESTILA nedávno doplnila nabídku zařízení pro minipivovary tak, aby vyhověla i těmto náročným požadavkům a ke dvěma minipivovarům dodaným na tuzemský trh, z nichž jeden slouží k výuce studentů Mendelovy zemědělské univerzity v Brně, aby přibyly brzy další.

Zdroj: iHNed.cz


Zřejmě první pivovarskou školu v Evropě založil v Brně na sklonku svého života český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805). Dnes se obor pivovarník - sladovník vyučuje ve specializovaných středních školách a učilištích po celé ČR.

Učební dokumenty zpracované Národním ústavem odborného vzdě-lávání jsou základními pedagogickými dokumenty, po-dle kterých se realizuje vzdělávání na středních školách v České republice. V nich jsme ve skupině oborů Potravinářství a potravinářská chemie objevili vzdělávací program 2957H/002 Sladovník - pivovarník.

Budoucí sládek musí být fit

Tříletý učební obor připravuje pracovníky s kvalifikací pro dělnická povolání ve výrobě sladu a piva. Žáci jsou připravováni vykonávat veškeré kvalifikované práce ve sladovnictví a pivovarnictví včetně pivovarských služeb pro zákazníky.

Pro zařazení do učebního oboru z hlediska zdravotního stavu uchazeče vadí poruchy omezující funkce nosného a pohybového systému, omezující možnost delšího stání. Při výběru do oboru dále vadí chronická a alergická onemocnění kůže, zejména rukou, chronická a alergická onemocnění dýchacích cest. Nepřípustné jsou i nemoci srdce, ledvin a močových cest, funkční porucha jater, nemoci ušní, nemoci zhoršující se prochlazením.

Požaduje se neporušený barvocit a zraková ostrost, ve spolupráci s psychologem je nutno zhodnotit schopnost uchazečů pro systematickou práci, soustředěnost, vytrvalost, citlivost a vyrovnanost.

Profil absolventa

Obor je zakončen závěrečnou zkouškou a absolvent získává střední odborné vzdělání. Je připraven se správně ústně a písemně vyjadřovat v mateřském jazyce. Má přehled o české literatuře i o významných dílech světové literatury. Ovládá základy matematiky a má správné představy o přírodních jevech a dějích. Má základní poznatky

O automatizaci a výpočetní technice

Tolik obecně. Po odborné stránce je absolvent mimo jiné připraven skladovat a ošetřovat sladovnický ječmen, slad, chmel, chmelový extrakt a ostatní suroviny, zajišťovat správný průběh skladování a výroby piva, zabezpečovat udržování a množení čistých kvasničních kultur, řídit kontinuální výrobu všech druhů sladu, stanovit ukončení jednotlivých fází výroby piva, vést evidenci o průběhu kvašení a dokvašování, stáčet pivo do transportních obalů a cisteren, do lahví a do plechovek na vysokovýkonných stáčecích linkách, kontrolovat mytí, čištění a sanitaci zařízení a výrobních prostorů, zajišťovat bezpečnou, dochvilnou a hospodárnou dopravu piva k odběrateli, poskytovat mu služby při skladování a ošetřování piva tak, aby po prodeji zákazníkovi odpovídalo stanoveným ukazatelům jakosti, vést základní výrobní dokumentaci, tj. záznam všech skutečností v procesu výroby jako podklad pro její zásadní řízení a spolehlivé dosažení předepsané kvality výrobku, přispívat k získávání a udržování trhu kvalitou celého pracovního výkonu a osobním vystupováním, je schopen soustavně si doplňovat vědomosti a dovednosti tak, aby se mohl přizpůsobovat změnám v technologických postupech, v organizaci a ekonomice výroby. Uff.

Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů navazujících na předchozí přípravu, dále mohou studovat i v jiných druzích středních škol za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy.

Zdroj: iHNed.cz


Výrazný nárůst exportu

[pondělí, 11. květen 2009]

Podíl rekordního exportu na produkci piva trvale roste, české sladovny vyprodukovaly v roce 2008 rekordní množství sladu.

České pivovary a sladovny v roce 2008

Celkový výstav piva z produkce pivovarů v České republice dosáhl v roce 2008 objemu 19 806 107 hl, což je o 0,5 % méně než v roce 2007 a druhý nejvyšší výstav v dějinách. V tuzemsku se spotřebovalo v loňském roce 16 100 154 hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v roce 2007.

Výrazný nárůst exportu

Vyvezlo se 3 705 953 hl piva, tedy o 3,2 % více než v předchozím roce, což je nejvíce v historii. Pokračuje tak trend růstu z uplynulých let. "Ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky celkovou produkci našich pivovarů prakticky neovlivnily a pokles domácí spotřeby je trvale nahrazován výrazným nárůstem exportu," uvedl ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, a dodal: "Potvrzuje se to, co tvrdíme již nějakou dobu - pozornost, kterou pivovary věnují jakosti nakupovaných surovin i používaným technologiím, produkuje kvalitní pivo, jež si své spotřebitele i za složité situace najde."

Export piva se v letech 2000 až 2008 více než zdvojnásobil, je vyšší o 133 %, a v podstatě všechny české průmyslové pivovary exportují. Zatímco v roce 2001 činil průměrný export pivovarů 10,4 % produkce, v loňském roce již překročil 18,7 %. Tradičně nejvíce českého piva se vyváží do SRN a na Slovensko, celkem je české pivo vyváženo nebo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů.

Největší zájem je o ležáky

Ke změnám dochází v sortimentu vyráběného piva. I když se stále produkuje především výčepní pivo zejména kvůli domácí spotřebě, jeho podíl dlouhodobě klesá ve prospěch ležáků, tedy "jedenáctek" a "dvanáctek". Ještě v roce 2000 pivovary uvařily necelých 69 % výčepních piv, ale v roce 2008 to bylo už jen 63 %. Naopak roste spotřeba ležáků a jejich podíl vzrostl v uvedených letech z 29,3 % na více než 31 %. Ještě výrazněji narostl podíl ostatních piv - z 2,1 % v roce 2000 na 5,8 % v loňském roce. Trvale a nejdynamičtěji z nich rozšiřuje svou působnost segment nealkoholických piv. Jeho výstav se za posledních 9 let téměř zpětinásobil a v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 činil nárůst spotřeby přes 16 %; dosáhl objemu 579 tisíc hl. Vyrábí se nejméně 23 značek v 21 pivovarech. Po období poklesu stoupá v posledních 3 letech obliba speciálních piv, kterých se v loňském roce vystavilo téměř 104 tisíc hl.

Rekordní produkce sladu

Obchodní i pivovarské sladovny v České republice vyrobily v loňském roce 540 510 t sladu, o téměř 2,5 % více než v roce 2007. Jedná se již podruhé za sebou o rekordní produkci v dosavadní historii existence sladoven. Ze 33 činných sladoven je mezi 16 obchodními sladovnami největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s. Jejích pět sladoven v Nymburce, Kroměříži, Hodonicích, Prostějově a v Litovli vyrobilo 334 474 t sladu, na druhém místě jsou Českomoravské sladovny, a. s., a třetí obsadila sladovna Rudolf, s. r. o. Mezi 17 pivovarskými sladovnami vyprodukovaly nejvíce sladu sladovny Plzeňského Prazdroje, a. s., v Plzni a Nošovicích, dále sladovna Heineken Czech a sladovna pivovaru Konrad Vratislavice patřící firmě Hols, a. s.

"Z hlediska pivovarských parametrů kvality ječmene, jako jsou například klíčivost, obsah bílkovin a škrobu, byla klíčivost v roce 2008 dobrá s hodnotami na úrovni roku předchozího," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. "Obsah bílkovin a škrobu byl dokonce lepší než v roce 2007."

Stále větší zájem o český slad

Celkem bylo exportováno 236 048 t sladu neboli téměř 44 % domácí produkce. Je to o 11 302 t více (o 5 %) ve srovnání s rokem 2007. Tradičně nejvýznamnějším odběratelem českého sladu je Polsko, kam se exportovalo téměř 131 tisíc tun, více než 55 % celkového exportu. Významné objemy se vyvážejí do Rumunska, Německa a Velké Británie. Slad se vyváží do více než dvaceti, především evropských zemí, ale také do Japonska, na Kubu, do Vietnamu, Ázerbájdžánu a dalších více než 20 zemí.

"O český slad je u nás i ve světě stále větší zájem, což je dáno především jeho trvale vysokou kvalitou," uvedl Dušan Falge, sladovnický expert a obchodní ředitel Sladoven Soufflet ČR, a. s. "Rekordní produkce z loňského roku však v závislosti na vývoji na trhu piva ve světě patrně nebude překonána a naopak je řada důvodů domnívat se, že prodeje sladu budou v nejlepším případě stagnovat."

České sladovny vyrábějí z téměř 97 % slad českého typu, zbytek tvoří slad mnichovský, diastatický, karamelový a barevný a dále menší množství pšeničného sladu.

Menší plocha, vyšší výnosy

Sklizňová plocha sladovnického ječmene činila 341 220 ha a byla za poslední tři roky nejnižší. Naopak výrazně lepší byly výnosy. V uplynulé sezóně se podle společnosti Soufflet Agro z jednoho hektaru sklízelo 4,81 tuny zrna, zatímco v předešlém roce to bylo jen 3,44 t na ha. Podle již zveřejněných údajů patří hlavní podíl pěstovaných odrůd jarního ječmene pro výrobu sladu u nás čtyřem odrůdám. Z nich se za poslední dva roky vyrobilo více než 80 % sladu. Loni byl nejpěstovanější Sebastian těsně následován odrůdou Prestige (dohromady více než polovina množství z nakupovaných odrůd). Více než 20% podílu dosáhly ještě odrůdy Malz a Jersey.

Zdroj: iHNed.cz


V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich bylo více než 45 a vedle takových míst, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech, zanechali své stopy téměř ve všech kontinentech světa. Nejčastěji pracovali v Japonsku, Rusku, Vietnamu, ale také v Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Toto povolání však není pouze doménou mužů, např. na Filipínách působila česká zástupkyně této profese. Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů.

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl ing. Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodává Pavel Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," říká ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "To by však bylo málo - je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

A jak se zrodil název profese? Ve středověku bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení "sládek" pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz


České pivovary a sladovny ročně odvádějí na DPH a dani ze zisku nejméně 4 mld. Kč, výše pivovary odvedené spotřební daně přesahuje 3,5 mld. Kč.

Ani z hlediska zaměstnanosti nejsou pivovary a sladovny zanedbatelným sektorem, neboť v nich je zaměstnáno přes 8 000 pracovníků a dalších nejméně 68 000 lidí nachází svá pracovní místa u dodavatelů, v obchodech a gastronomických zařízeních všeho druhu. Řada výrobních procesů je spojena s výrobou a distribucí piva. Dodavatelské firmy expedují do pivovarů více než 2,3 miliardy pivních etiket, přes 318 milionů pivních lahví, ve sklárnách se vyrobí přibližně 16 milionů pivních sklenic, pivovarské a sladovnické provozy spotřebují nejméně 100 000 přepravek a kolem 83 000 pivních sudů, a to všechno během jednoho roku.

Pivovary a sladovny zásobují svou produkcí i zemědělci v Čechách, ve Slezsku a především na Moravě. Loni oseli přes 300 000 ha polí se sladovnickým ječmenem a chmel se loni pěstoval na 5 335 ha.

Zdroj: iHNed.cz


České pivo bylo zapsáno jako chráněné zeměpisné označení do rejstříku EU dne 17. 10. 2008.

Zápisem do rejstříku označení původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí získalo toto označení ochranu na území celé Evropské unie.

Chráněným zeměpisným označením se rozumí název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny pocházejícího z tohoto místa, pokud výrobek má určitou jakost nebo vlastnosti spojené s tímto místem a jeho výroba, zpracování nebo příprava probíhá v takto vymezené zeměpisné oblasti. Na další podrobnosti týkající se tohoto významného aktu jsme se zeptali ing. Karla Čady, předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví:

České pivo je tedy zapsáno v rejstříku chráněných zeměpisných označení EU. Co z toho plyne pro české pivovarníky?

Smyslem ochrany je zajistit tradičním a výjimečným výrobkům s mimořádnou reputací, jejichž historie a výroba se pojí s konkrétním územím, přidanou hodnotu, poskytnout spotřebitelům jasné informace a garanci o kvalitních a dlouhodobě vyhledávaných výrobcích a zajistit jim lepší postavení na trhu.

Ochrana spočívá v tom, že nikdo jiný než oprávnění uživatelé nemohou pro své výrobky užívat chráněné označení, nemohou toto označení napodobovat ani užívat jakékoliv zavádějící údaje, které by mohly klamat veřejnost, pokud jde o původ jimi nabízených výrobků. Oprávněným uživatelem chráněného označení je každý výrobce, který ve vymezené oblasti jednak vyrábí výrobek, který je předmětem ochrany, a jednak tak činní přesně podle stanovených podmínek uvedených ve specifikaci, jež je povinnou součástí žádosti o zápis a je přístupná veřejnosti.

Pro pivovarníky to znamená, že každý z nich, který produkuje pivo na vymezeném území, které nepředstavuje celé území ČR, a používá suroviny a technologie podle specifikace, může své výrobky označovat jako České pivo.

Podle jakých kritérií lze pivo charakterizovat jako "české", neboli mu náleží uvedené chráněné zeměpisné označení? Kdo tato kritéria stanovil?

Chráněné zeměpisné označení České pivo může užívat každý subjekt, který produkuje pivo na území, jak je zapsáno v rejstříku, a přesně a úplně dodržuje podmínky specifikace, která je veřejnou součástí rejstříku chráněných zeměpisných označení.

Kritéria uvedená ve specifikaci musí být dostatečně podrobná co do popisu produktu a surovin a musí obsahovat jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické a organoleptické vlastnosti. Musí obsahovat i metody výroby piva s odvoláním na původnost a dlouhodobou stálost, údaje o obalech a další údaje stanovené právním předpisem v takovém stupni podrobnosti, aby je bylo možno hodnotit a obvyklými mechanismy kontrolovat.

Tato kritéria stanovuje přihlašovatel, kterým v daném případě je Sdružení výrobců Českého piva, Lipová 15, Praha 2.

Přihlásily se o toto označení všechny naše pivovary, nebo jen některé? Jaké jim označení přináší výhody (či nevýhody)?

Pokud jde o užívání tohoto označení, nemusí se jednotlivé subjekty, mající v úmyslu toto označení užívat, formálně nikde hlásit. Mohou je ale užívat pouze pro výrobky, které jsou vyrobeny na zapsaném území a pro výrobní postupy a výsledné produkty, které odpovídají specifikaci.

Zapsaný název se těší významné právní ochraně. Žádný jiný subjekt nesmí zapsané zeměpisné označení používat pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem, nebo pokud používání tohoto názvu umožňuje těžit z dobré pověsti chráněného názvu. Jsou chráněny proti jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobnými výrazy. Jsou chráněny taktéž proti jakémukoli zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu. Jsou chráněny i proti všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Chráněná zeměpisná označení nemohou zdruhovět.

Protože jde o ochranu výjimečných produktů, lze očekávat zvýšený zájem spotřebitelů, kteří jsou ochotni zpravidla platit za výrobky tohoto charakteru nadstandardní cenu.

Má ČR ještě jiné chráněné registrace na úrovni Unie týkající se piva? A co ostatní svět? Má chráněné zeměpisné označení EU váhu i v mimoevropských zemích?

Pro výrobce z České republiky bylo dosud zapsáno do rejstříku Evropské komise 17 označení původu nebo zeměpisných označení pro potraviny a zemědělské produkty, z toho pro piva se jedná o označení České pivo, Českobudějovické pivo, Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Chodské pivo. U dalších 11 žádostí dosud probíhá řízení před Evropskou komisí, přičemž pro pivo se to týká žádostí o označení Znojemské pivo, Černá hora, Březnický ležák a Brněnské/Starobrněnské pivo. Všechna tato zatím nezapsaná označení pro piva již byla zveřejněna ve Věstníku Evropské komise, a pokud proti nim nebudou podány námitky, budou zapsána do rejstříku.

Ochranu zeměpisných označení a označení původu pro území Evropské unie může získat kterýkoliv výrobce, i z třetích zemí. Zatím je zapsáno na úrovni Evropské unie přes 800 označení původu a zeměpisných označení. Vedle systému ochrany v Evropské unii existuje ještě systém mezinárodní ochrany podle Lisabonské úmluvy na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, kterou podepsalo 26 zemí (z toho 7 států EU) a na základě které může uživatel označení původu chráněného ve své zemi žádat o ochranu v dalších členských zemích této úmluvy. Také v rámci této mezinárodní dohody je v současné době zapsáno přes 800 označení původu.

Existují ale i země, které se ochraně označení původu a zeměpisného označení brání, případně je považují za zvláštní druhy jiných průmyslověprávních institutů. -

Jak požádat o označení?

Pro získání ochrany je třeba podat žádost o zápis zeměpisného označení u Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice, který zkoumá oprávněnost žádosti z hlediska platných právních předpisů, zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin. Žádost podává zpravidla sdružení výrobců užívajících předmětné zeměpisné označení. Nedílnou součástí žádosti je specifikace, která obsahuje alespoň přihlašovaný název výrobku, popis výrobku včetně jeho složení, vlastností, pověsti, postupu výroby, vymezení zeměpisné oblasti a důkaz, že výrobek z dané oblasti pochází. Specifikaci vypracovává žadatel a musí být natolik podrobná, aby podle ní mohl zahájit výrobu každý nový producent v oblasti. Vypracování specifikace musí přihlašovatel věnovat odpovídající péči, řádně zdůraznit a zdůvodnit veškerá kvalitativní specifika a parametry výroby včetně vlastností surovin a konečného výrobku. Pokud splňuje žádost o zápis všechny náležitosti, Úřad průmyslového vlastnictví zveřejní žádost na 3 měsíce ve svém Věstníku, aby mohly třetí osoby z České republiky podat případně námitky proti zápisu. Pokud námitky podány nebyly nebo byly zamítnuty, postoupí Úřad průmyslového vlastnictví žádost Evropské komisi, která, neshledá-li žádné nedostatky, zveřejní žádost na 6 měsíců ve Věstníku Evropské komise pro podání námitek ze strany členských států EU a třetích osob z členských států nebo jiných zemí kromě České republiky. Pokud žádost není napadena námitkami nebo byly námitky zamítnuty, Evropská komise zapíše zeměpisné označení do svého rejstříku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


Splnil se mi sen

[pondělí, 11. květen 2009]

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


S Joeri Oomsem o významu stlačeného vzduchu pro kvalitu piva a o kompresorech společnosti Atlas Copco

Na tom se shodují technologové v pivovarech, jež na jedné straně bojují s požadavky na snižování výrobních nákladů a na druhé straně čelí vysokým požadavkům svých zákazníků a konkurence na zvyšování kvality výrobků. Správná volba kompresorů však dokáže pivovaru ušetřit až stovky tisíc korun ročně.

Vhodné zařízení kompresorové stanice rovněž pomáhá výrazně snížit náklady na spotřebu elektrické energie a také mnohonásobně zvýšit kvalitu vyráběného stlačeného vzduchu. "Jde jen o to, vybrat pro daný pivovarský provoz optimální zařízení kompresorové stanice, a to jak z pohledu spotřeby elektrické energie, tak kvality stlačeného vzduchu a spolehlivosti. Výroba piva je komplikovaný technologický proces, citlivý na mnoho detailů, proto pivovary vyžadují špičkové stroje i servis na té nejvyšší úrovni," říká Joeri Ooms, ředitel divize Kompresory společnosti Atlas Copco. Její kompresory patří dlouhodobě mezi světovou špičku, využívají je pivovary u nás i v zahraničí.

Proč je kvalitní stlačený vzduch pro pivovarnictví tak důležitý?

Potravinářský průmysl, a neméně výroba piva, jsou velmi citlivé na výrobní podmínky. Celý proces potravinářské výroby je přísně střežen množstvím hygienických norem. Stlačený vzduch se podílí na technologickém procesu výroby piva v různých fázích v závislosti na způsobu výroby, skladování a distribuci piva. Často dochází k přímému kontaktu mezi pivem a stlačeným vzduchem. Proto je jeho kvalita pro výrobu piva klíčová. Potřebujeme vyloučit jakékoli riziko znečištění nebo znehodnocení zboží, a v konečném důsledku také zabránit poškození dobrého jména značky.

Kromě záruky dodávky vzduchu bez oleje jsou kompresory Atlas Copco oblíbené hlavně díky tomu, jak dokáží pivovarům šetřit náklady. Čím to je?

Je pravda, že využitím vhodných kompresorů a správnou péčí o ně lze ušetřit mnoho peněz.

Vše záleží na odborném posouzení současného stavu a na optimální volbě typu zařízení a regulace kompresorů. Atlas Copco provádí předběžná měření na původních kompresorech za účelem optimalizace výběru nového zařízení. Například jenom použitím kompresoru s plynulou regulací, tzn. kompresoru, který svoji výkonnost plynule přizpůsobuje spotřebě stlačeného vzduchu změnou otáček elektromotoru, dokážeme snížit spotřebu elektřiny až o 35 %.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Konkrétní příklad máme z Německa. Počátkem loňského roku začal tamní pivovar Rolinck využívat čtyři bezmazné kompresory, které jim společnost Atlas Copco doporučila s ohledem na specifika jejich výroby. Během roku se jim celkové náklady snížily o 170 tisíc korun. Výdaje na energii přitom klesly na polovinu.

Kde všude je možné změnou kompresoru takových úspor dosáhnout?

Úspory lze rozdělit na přímé a nepřímé. Ty přímé jsou samozřejmě v servisních nákladech. Při použití bezmazných kompresorů není potřeba měnit fil-trační vložky ve filtrech na výtlaku kompresorů. Také spotřeba elektrické energie je nižší, protože není nutné pokrývat tlakovou ztrátu, jejímž zdrojem jsou filtry na výtlaku. V kompresorech je zpravidla menší olejová náplň. V mnoha případech odpadá potřeba provozovat a udržovat okruh chladící vody, protože kompresory jsou chlazené vzduchem. Ušetří se desítky až stovky tisíc korun ročně. Nepřímé úspory se kvantifikují hůře, ale jsou soustředěny zejména ve zvýšení kvality výrobku a snížení zmetkovosti. -

Zdroj: iHNed.cz


Pijte pivo s mírou

[pondělí, 11. květen 2009]

"Poněvadž ne všude dobrá voda nalézá se, z té příčiny rozum lidský mistrně jest jiný nápoj odmyslil, kterémuž pivo říkáme."

Takto odůvodnil vznik piva tělesný lékař Jeho císařského a královského Veličenstva Ferdinanda I., doktor Jan Kopp z Raumenthalu ve své práci nazvané Gruntovní a dokonalý regiment zdraví, do češtiny přeložené Hynkem Krabice z Weitmile. Svou láskou k pivu se pan doktor Kopp netají: "Pivo bývá z vody, obilí a chmele vařeno, a to buď ze pšenice, jako naše blahoslavené pivo české, nebo z ječmene jako naše černé pivo. České obecné bílé pivo velmi příhodný nápoj jest i zdravý, kterýžto životům slušně dobrou živnost a také mnohou a hojnou krev dává, než toliko těm lidem, kteří jej dobře zažíti mohou, neboť břicho nadýmá, větry je vyplňuje a ty úzké průduchy zacpává. Ačkoli méně studí nežli ječné pivo, horkým a suchým lidem jest zdravější nežli ječné, a to proto, že takoví lidé obyčejně silnější žaludky mají a lépe zažívati mohou, aniž se zacpání obávají. Ječné pak pivo lehčeji se zažívá, aniž játra a žíly tak velmi zacpává, ani břicho tam moc nenadýmá, ani tak mnoho větrů nečiní, také lépe moč žene a krev a i veškeren život čistí a obecně za lepší pivo se pokládá než bílé."

Tadeáš Hájek z Hájku, autor vyhlášeného díla De cerevisia z roku 1585, popisuje svérázný povzbuzující prostředek, ve kterém pivo hraje hlavní roli: "Jsou lidé, kteří časně zrána pijí zahřáté pivo zázvorem a pepřem kořeněné, a to zvlášť tehdy, když z domu odebrati neb na cestu vydati se mají, i posilují pak nápojem tím vnitřnosti kupodivu velice."

Z doby bližší našemu století připomeňme profesory Hlavu a Thomayera, jakož i slavného Roberta Kocha, kteří svorně viděli v pivu prostředek proti choleře. K tomuto názoru je vedla zkušenost, že v dobách epidemií cholery jsou zaznamenány pouze vzácně ojedinělé případy onemocnění kohokoli z chasy či obyvatel pivovaru, kteří konzumovali pivo.

Občas se v tisku objeví varování před pitím piva v souvislosti se zvýšeným nebezpečím alkoholické demence. Samozřejmě se jedná o nadměrnou konzumaci, což v souvislosti s alkoholem obecně nebude nikdo zpochybňovat. Varování je spojeno s tím, že demence se u pijáků piva může objevit už po třicítce. Je třeba se u této problematiky trochu zastavit. I současné výzkumy prokazují pozitivní vliv piva, resp. malých dávek alkoholu kupříkladu na duševní schopnosti s tím, že střídmé, rozumné popíjení alkoholických nápojů (a tedy i piva) může i v pozdním věku zachovat bystrou mysl a oddálit duševní poruchy nebo jim zcela zamezit.

Jak to tedy je s blahodárnými účinky piva na naše zdraví, na to se ptáme MUDr. Petra Marečka, specialisty v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie:

Nejnovější výzkumy potvrzují závěry vědeckých zkoumání, že rozumná konzumace alkoholu pozitivně ovlivňuje fyzickou a duševní kondici zdravého člověka. Věta sice povzbudivá, ale: kdo, jaké instituce a kteří vědci a jak tato vědecká zkoumání provádějí?

Výzkumů, autorů i zadavatelů je jistě mnoho. Rozhodující jsou nezávislí výzkumníci z oblasti medicíny. Většinou jde o větší zařízení, nemocnice a především univerzitní pracoviště po celém světě. Kvalita prací je velmi odlišná, časté nedostatky lze najít v metodice prováděných studií (často při sledování škodlivých účinků alkoholu nejsou dostatečně zohledněny jiné rizikové faktory sledovaných probandů - způsob života, kouření, tělesná aktivita, skladba stravy apod). Tradiční jsou skandinávské studie o působení alkoholu na lidský organismus, které často podávají zprávy o negativním vlivu alkoholu na zdraví. Vysvětlení může být ve skandinávském způsobu konzumace - tedy nárazovém pití velkého množství alkoholu.

Jaké pozitivní účinky tedy pivo na organismus má a na co všechno v lidském těle působí? Lze pivo doporučit jako léčebný doplněk stravy?

Pivo obsahuje kolem 2 000 různých obsahových látek. Především vodu - 92 %. Dále cukry, alkohol, vitamíny (zvl. skupiny B), aminokyseliny, minerály, antioxidanty atd. Lidskému organismu tedy dodává v první řadě vodu a energii. Vitamíny B se uplatňují v oblasti správného fungování kůže a nervového systému a podílejí se na prevenci aterosklerózy. Minerály společně s vodou jsou vhodné k rehydrataci a remineralizaci organismu zvláště při větších ztrátách pocením - např. po fyzickém výkonu. Alkohol sám v malém množství zasahuje příznivě do metabolismu tuků a uvolňuje napětí - působí tedy protistresově. Na zklidnění psychických funkcí mohou příznivě působit i obsahové látky chmele - humulin, lupulin. Je prokázáno, že umírnění konzumenti jsou celkově zdravější než abstinenti a nadměrní pijáci. Pravidelná umírněná konzumace snižuje 3x riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).

Konzumace tedy má být "střídmá, umírněná" či "rozumná". Jaké množství piva se za těmito ukazateli skrývá? Hrají při stanovení užitečné míry roli i osobní dispozice konzumenta?

Bezpečná hranice je 40g čistého alkoholu pro zdravého dospělého muže na den. U žen se díky vrozeně nižší schopnosti odbourávat alkohol jedná o třetinové množství.

A co druh piva či jeho kvalita? Jaká piva jsou z hlediska pozitivních účinků na lidský organismus ta nej?

Do jisté míry platí, že čím bychom chtěli dosáhnout lepších zdravotních dopadů, tím bychom měli pít více piva. To samozřejmě naráží na již uvedenou bezpečnostní hranici (40 g alkoholu). Různá piva jsou si svým složením velmi podobná a nelze tedy doporučit jeden typ či značku piva. Platí to například i o nealkoholickém pivu, které je "ochuzeno" pouze o alkohol. Ostatní prospěšné obsahové látky má zachovány.

Mudr. Petr Mareček (1968) pracuje ve společnosti Medicentrum, s.r.o., v Berouně. Od roku 1992 se specializuje v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie, zvláště potom na diagnosticko-terapeutické metody, jako jsou endoskopie horní části zažívacího traktu, rektoskopie, koloskopie, 24hodinová pH metrie, jícnová manometrie, anorektální manometrie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


Bez výraznějších potíží zatím proplouvají obdobím celosvětové finanční krize dva největší pivovary v Libereckém kraji.

Foto

Díky teplému jaru hlásí nárůst své produkce. A ve Svijanech budou dokonce vzhledem k expanzi společnosti do dalších regionů přijímat nové zaměstnance.

Krize nás zatím výrazněji netrápí. Na spotřebě našeho piva se neprojevila. V dubnu jsme měli dokonce historicky největší měsíční výstav, když jsme uvařili přes 36 tisíc hektolitrů piva,“ sdělil Deníku ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Rovněž oznámil, že v průběhu roku hodlá vedení společnosti investovat do zvýšení kapacity pivovaru.

Potřebujeme nové studené prostory, na kterých je způsob, jakým pivo vyrábíme, závislý,“ konkretizoval záměr Roman Havlík. Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil Deníku i sládek vratislavického pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali,“ uvedl.

Také v jejich firmě si uvědomují vliv teplého dubna na měsíční prodej. „Výstav nám stoupl asi o 10 procent. Naším cílem je udržet výrobu pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ovšem přibližovat nehodláme,“ dodal Petr Hostaš. Pivovar chce v letošním roce vsadit kromě klasické produkce také na speciální pivo pro „fajnšmekry“.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Foto: Libor Jakubec


Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agris.cz | Autor: ÚZEI


Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Kam nás honí mlsná

[čtvrtek, 7. květen 2009]

Hezké jarní počasí svádí k výletům, a ty nejlepší suvenýry jsou k jídlu.

Pro pivo či pro uši

Milovníci atmosféry starých klášterů jistě vědí, že k velkým řeholním domům patří i obchůdky, v nichž řádoví bratři a sestry prodávají produkty svých zahrad a sadů - likéry, vína, čaje, medy, marmelády.

Premonstráti v klášteře Želiv v okrese Pelhřimov se pustili do výroby přírodního svrchně kvašeného piva a prodávají ho ve třech příchutích. Klasické pivo Gottschalk má patnáct stupňů. O dva stupně slabší je pivo medovinové (Castulus) a třešňové (Siard Falco). Piva s příchutěmi mají pochopitelně nasládlou chuť, ale i pro milovníky hořkosti budou jistě zajímavou změnou. Lákadlem jistě bude i prohlídka kláštera s průvodcem (komunisty zdevastované budovy různého stáří a slohů dokázali premonstráti za necelých 20 let obdivuhodným způsobem obnovit včetně přilehlých půvabných zahrad). V želivském klášteře se můžete i ubytovat.

K výletu láká díky své kulinářské specialitě i městečko Štramberk. Najdete je v Beskydech a proslavilo se zejména díky perníkovým kornoutům zvaným Štramberské uši.

Štramberk leží v prudkém kopci, a díky tomu má půvab středomořských městeček s podobnou polohou - úzké uličky, terasovité zahrady, úžasné výhledy do kraje.

Místní městský pivovar vaří vlastní nefiltrované kvasnicové pivo, jehož tmavou verzi označil dopisovatel Wall Street Journalu za nejlepší tmavé pivo ve střední Evropě. Když se domluvíte předem, můžete si užít i exkurzi s vysvětlením přípravy piva a ochutnávkou. Místní kuchyně nabízí především speciality připravené s použitím piva, je tedy co objevovat.

Štramberské uši jsou prý památkou na Turky, kteří v dobách svého tažení usekávali nebohým křesťanům uši a odváželi si jich plné pytle. Touto děsivou vysvětlivkou se však nenechte odradit a rozhodně ochutnejte. Perníkové uši mohou být sypané oříšky či mandlemi, a když jich pár balíčků přivezete domů, naplňte je šlehačkou, vanilkovou, kávovou či ořechovou zmrzlinou.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Karolina Kamberská | Kráceno


Jarní pivní převlékání

[čtvrtek, 7. květen 2009]

České pivovary modernizují tváře svých výrobků. Změní se lahve, etikety i způsob balení.

Zároveň s jarem přichází čas dovolených a hospodských zahrádek. Obojí přímo zve k posezení u lahve chlazeného piva. Mnohé z nich se od letoška představují v novém.

Kozel jako živý

Největší obměnu šatníku prodělává Velkopopovický Kozel, který inovuje 54 obalů pro Česko i zahraničí. Nová podoba má blíže k přírodním materiálům a řemeslné tradici.

"Jedním z cílů je konzistentní komunikace napříč Evropou. Správným odrazovým můstkem jsou právě obaly, které se hrdě hlásí k Velkým Popovicím a hodnotám spojeným s poctivou lidskou prací," přiblížil Ekonomu proměnu manažer značky Luděk Baumruk.

Novou, živější tvář dostane i kozel na etiketách, zvýrazní barvy, které od sebe odlišují jednotlivé varianty oblíbeného nápoje.

Osvobozený Birell

Ještě drastičtější změnou prochází nejprodávanější české nealko pivo. Radegast Birell čeká osamostatnění, které zahrnuje i změnu jména. Od počátku května tak na modro-stříbrném obalu z dílny italské designérské firmy Lumen dominuje nápis Birell. Nápoj se nově prodává i v půllitrové plechovce.

"Birell má nyní jinou cílovou skupinu než Radegast, navíc působností přesahuje region Moravy. Chceme prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva," vysvětlil důvody změny manažer Radegastu Birell Vladimír Vaněk.

Na kolik změny mateřský Plzeňský Prazdroj přijdou? Údaje firma nezveřejnila, náklady na design a technologické vybavení ale přijdou každou značku až na milion korun, dodatečné finance bude vyžadovat jejich komunikace po obměně.

Čtyřikrát šest

Novinky chystá i Budějovický Budvar. Balení plechovek po 24 kusech budou obsahovat čtyři papírové taštičky po šesti plechovkách pro snadnější manipulaci.

"Balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto je zavádíme natrvalo. Nový formát obalu se neprojeví v ceně," komentoval změnu vedoucí tuzemského prodeje Budvaru Martin Hořejš.

Druhou, dočasnou novinkou je balení nealkoholického Budvaru. Akční "multipack" obsahuje osm půllitrových lahví a je určen pro nadcházející motoristickou sezonu do poloviny září. O rostoucí oblibě nealko piva svědčí i čísla: Budvar ho loni prodal meziročně o 13 procent více oproti roku 2007.

Rozhodli fanoušci

Oproti konkurenci, Staropramen má již obnovu za sebou. "Změna lahve a nový design přispěly k růstu tržního podílu značky v segmentu baleného piva v daném roce," míní mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

I letos přišel Staropramen s novinkou: Pivovar Ostravar v březnu jako vrchol partnerství s FC Baník představil fotbalové pivo Bazal. Na přípravě polotmavého ležáku se podíleli i fandové klubu, kteří hlasováním rozhodli o jeho typu, sklenici, jménu a podobě etikety. Více než stovka z nich se navíc nechala nafotit pro reklamní kampaň.

"Měsíc po naražení prvních sudů můžeme říci, že o Ostravar Bazal je velký zájem. Celkové prodeje jsou dvojnásobné oproti plánu," dodal Barvík s tím, že cena za přípravu a realizaci projektu se pohybovala v řádech milionů korun.

O regionálních mutacích piva úzce spojeného s Ostravskem ale firma neuvažuje. Zájemci o "fotbalové pivo" tak musejí vyrazit na sever Moravy.

Plzeňský Prazdroj, a. s.

člen skupiny SABMiller

- se značkami Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Pilsner Urquell a Radegast první v prodeji piva v ČR

čistý zisk:

- 3,9 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

tržby:

- 15,7 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

celkový prodej:

- 10,7 milionu hektolitrů (rok 2008, údaj zahrnuje také licenční výrobu v zahraničí)

Pivovary Staropramen, a. s.

člen skupiny Anheuser-Busch InBev

- s 15,6 procenta trhu pivovarská dvojka v ČR

čistý zisk:

- 578, 4 milionu korun (rok 2007)

tržby:

- 3,8 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 3,26 milionu hektolitrů (2008)

Budějovický Budvar, n. p.

ve vlastnictví státu

- dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších potravinářských podniků v ČR

- prakticky po celou dobu své existence vede spor o ochranné známky s americkým pivovarem Anheuser-Busch

čistý zisk:

- 242 milionů korun (rok 2007)

tržby:

- 2,1 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 1,3 milionu hektolitrů (rok 2008)

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička


Chotěbořský pivovar nežije jen přípravou nového piva, ale pomáhá společenskému a kulturnímu životu města a jeho okolí. Proto se rozhodl uspořádat pivovarské slavnosti, podporuje také místní mládež, zapojil se i do největšího festivalu ve střední a východní Evropě. A tím to nekončí.

Grilování s Chotěboří

Bezstarostnou letní pohodu přinese pivovar Chotěboř společně s Rádiem OK do různých míst Vysočiny a východních Čech. Už od poloviny června se bude podílet na grilovačkách v kraji v rámci tzv. Sluníčkového putování s rádiem OK. Vše začne 11. července a grilovat se bude pod dohledem chotěbořského pivovaru a Rádia OK až do 15. srpna.

Festival Fantazie

Dále pivovar Chotěboř spolupracuje na chotěbořském Festivalu Fantazie, který se bude konat od 2. do 12. července. Tento festival je největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořádá se už od roku 1996 a bude jako obvykle patřit filmu, seriálům, literatuře, hrám a internetu. Loni se ho zúčastnilo 12 000 lidí. Fanoušci fantazie budou moci uhasit žízeň novým chotěbořským pivem.

Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě!

Pivovar Chotěboř navíc sám zakládá novou tradici. 15. srpna se přímo na chotěbořském náměstí budou konat zbrusu nové pivovarské slavnosti pro všechny místní a nejen pro ně. Celá akce nese název Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě! Pít se tu samozřejmě bude pivo Chotěboř.

V programu vystoupí řada místních souborů, skupin i jednotlivců. A večer zahraje Petr Píša a Zatrestband z Třeště. V průběhu celého odpoledne budou na náměstí probíhat soutěže pro děti a výtvarné dílny. Diváci se mohou těšit i na závěrečný ohňostroj.

Majáles

Spolu s městem Chotěboř pivovar podporuje i aktivity místních studentů. V tomto případě ne pivem, ale penězi a slovem. V programu studentského Majálesu, který se koná 29. května, se objeví i sládek Oldřich Záruba. Majáles organizují místní VOŠ a OA společně s gymnazisty.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Někdo má za koníčka automobily, někdo zase pivo. Když se to dá dohromady, vznikne pivní náklaďák.

Parta chlapů se dala dohromady a vytvořili něco, co se dá jen těžko nazvat jinak, než pořádným chlapáckým úletem. Tohle je totiž náklaďák s kompletní výbavou na boží párty, při které poteče pivo a kořalka proudem do úst mastných od grilovaných žebírek.

Do náklaďáku je totiž nainstalována cisterna s chlaďákem, do které se dá natankovat prakticky všechno, co teče. Nemáte rádi pivo? Tak tam můžete mít třeba limonádu. A když ani tu ne... No je to na vás.

Kdo má rád něco ostřejšího, nemusí se omezovat. Je tu i dvacet(!) píp pro tvrdý alkohol. Samozřejmě, že stejně jako pivo mohou být i tyto nápoje chlazené.

A protože jen pít by bylo vražedné, tak nechybí ani pořádný rošt na grilování. Stačí otevřít jedny dveře a veškeré vybavení je přehledně poskládáno ve speciálním boxu.

Máte o tenhle pivní speciál zájem? Tak máte tři možnosti:

1) Postavte si vlastní, ale bude to dost dlouho trvat, budete na to potřebovat dost peněz a především musíte být manuálně zruční.

2) Pánové nemají co dělat a za patřičný obolus klidně postaví další kus.

3) Můžete si auto půjčit. Dvacet tisíc v kapse a můžete na svojí párty pořádně machrovat s „beer vehiclem“.

Zdroj: tn.cz


«« « Strana 608 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň