Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ocenění udělené komisí Středočeského kraje potěšilo všechny pracovníky pivovaru Herold, je to další potvrzení že i v nelehkých podmínkách se dá vařit výborné pivo. Zvláště v dnešní době totálního reklamního útoku průmyslově vyráběných europiv je to vítané povzbuzení.

Hodnotící kritéria byla následující:

I. senzorické posouzení, chuť, vzhled, vůně apod.

II. použité materiály, suroviny a způsob výroby-technologická hlediska a způsob zpracování

III. design výrobku-označení, vzhled, ochrana před poškozením

IV. inovativnost ve zpracování - originalita, nebo tradice výrobku

Tak si na Heroldu pochutnejte, potěšte oko zlatavou barvou ve které je sluníčko, přičichněte k nádherné chlebové vůni a vychutnejte osvěžující říz chmele.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Prodej Pivovaru Náchod

[úterý, 3. březen 2009]

* Jak to vidí generální ředitel Pivovaru Náchod

Nechci komentovat, zda je schválení prodeje pivovaru firmě LIF správné, nebo ne, jsem ale rád, že se konečně něco stalo. Až za rok či více let uvidíme, zda jsme učinili dobře. Každopádně máme za sebou téměř roční martýrium, na jehož konci se záměr prodat pivovar uskutečnil. Těch devět měsíců, kdy zamýšlený prodej procházel opakovaně a bez nějakého konkrétnějšího výsledku jednáními zastupitelů, bylo značně nervózních. A za takové situace, kdy není jasná budoucnost, je někdy těžké motivovat zaměstnance či udržet obchodní vztahy. Po verdiktu zastupitelstva už můžeme zase jet naplno. A třeba nám v tom pomůže i současný propad koruny, protože jsme hodně zaměřeni na export a loňské posílení koruny nás trochu postihlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod


Svátek sv. Patrika bude probíhat ve dnech 13.03.-17.03.2009 v Pivovarském dvoře v Plzni - Černicích.

Obr

"Zvu Vás na svátek svatého Patrika v PURKMISTRU! Mám připraveno speciální irské menu, které můžete konzumovat za poslechu tradiční irské hudby. Sládek Petr Krýsl navařil speciální "zelený ležák 12% svatého Patrika". Zelené pivo stáčíme do lahví, džbánků čepujeme na výčepu přímo z tanku! Těším se na Vás!", říká Václav Pach, šéfkuchař.

Obr

Ve dnech svátků svatého Patrika jsou v pivnici připravené kvízové otázky, které budou slosovány. Pět z vás vyhraje pět džbánků zeleného piva Purkmistr 12%. Neváhejte a přijďte den svatého Patrika oslavit k nám!

Zdroj: Purkmistr.cz


Rakovnický pivovar slaví 555 let

[úterý, 3. březen 2009]

O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, není pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....

Foto

Investice

Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračuje do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyrábí pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.

Rok 2008

Minulý rok se rakovnický pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. V současné době se rakovnický Bakalář dováží nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová


Lahodný mok bude do konce března k dostání poprvé i v Itálii a Španělsku.

Počet zemí, kde je tmavé pivo k dostání, se tak zvýší na třiadvacet. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ říká vedoucí exportu Budvaru Renata Pánková.

Od pondělka pak začal Budvar tento ležák vyvážet na Ukrajinu nejen v lahvích, ale nově i v sudech.

V roce 2008 se vývoz tmavého Budvaru meziročně zvýšil asi o pět procent. Tmavý ležák tvoří doplněk sortimentu Budvaru – na celkové výrobě se podílí asi dvěma procenty. Nejdůležitějším produktem je světlý ležák.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Dohnal


Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz


Pivovar získal peníze na muzeum

[pondělí, 2. březen 2009]

Miliony korun z Regionálního operačního programu Střední Morava získaly dva velkorysé projekty v šumperském regionu. V Hanušovicích díky krajským dotacím vyroste Muzeum historie pivovarnictví, Vikýřovice zase vylepší centrum obce.

Smlouvy o poskytnutí financí v pátek v hanušovickém pivovaru podepsal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD).

Regionální operační program, do kterého plynou peníze z Evropské unie, do roku 2013 rozdá sedmnáct a půl miliardy korun. Pro letošní rok bylo vybráno pět projektů. Kromě dvou zmíněných na Šumpersku se jedná také o revitalizaci náměstí v Uničově, rozšíření hotelu v centru Bouzova a rekonstrukci lázeňského zařízení ve Slatinicích na Olomoucku.

Muzeum věnované pivovarnictví bude v Hanušovicích otevřeno na konci příštího roku. Vybudováno bude v nevyužívané budově bývalé školy, zdaleka se ale nebude jednat pouze o poučnou expozici. V plánu je řešení celého prostoru, takže hned v těsné blízkosti muzea se bude nacházet také oddechová zóna, která bude sloužit především obyvatelům Hanušovic.

Máme řadu zajímavých exponátů, které ale nemáme kde vystavit. V celém projektu jsme chtěli přispět také obyvatelům Hanušovic, pro které prostor bude tvořit oázu pěkné přírody. Ta ve městě zatím chybí. Počítáme například s vybudováním minigolfového a dětského hřiště, lidé budou moci využívat piknikovou louku. V prostorách muzea chceme otevřít také stylovou pivovarskou restauraci a prodejnu našich výrobků a suvenýrů,“ řekl předseda představenstva Pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Celková investice představuje čtyřiadvacet milionů, dotace z kraje činí čtyřicet procent.

Pro letošní rok regionální rada Olomouckého kraje rozdělila mezi pět žadatelů více než sto milionů korun.

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Hana Kubová | Kráceno


V pondělí 23. února zastupitelstvo města Náchoda rozhodlo o prodeji "městského stříbra" - náchodského pivovaru. Podobná rozhodnutí o prodeji vlastního majetku jsou celkem běžná a činí je vedení každého města. Proces, který tomuto konkrétnímu prodeji předcházel, však zdaleka běžný nebyl a jeho výsledek také není zrovna logický a běžný. Protože když se město vzdá částky 34 milionů korun, mělo by pro to mít opravdu dobré důvody. Město Náchod však žádné takové důvody nemá. I proto musí každého napadnout, jestli náhodou tedy ony "dobré důvody" nebudou mít někteří členové městského zastupitelstva.

Celý případ prodeje náchodského pivovaru se táhne již delší dobu a je od svého počátku minimálně podivný. Nejprve se město rozhodlo, že pivovar prodá bez jakéhokoli výběrového řízení. Zájemcem, který tuto nesoutěž vyhrál, byla společnost LIF, a. s. z Liberce s nabídkou 90 milionů korun za 100 procent akcií Pivovaru Náchod. Již v té době ale znalo vedení města nabídku jiné společnosti v téměř dvojnásobné výši. Poté, co se celá věc dostala na veřejnost a začalo se o ní velmi bouřlivě diskutovat, bylo město donuceno přímý prodej jednomu zájemci zrušit a přeci jen přistoupit k vypsání výběrového řízení. Přesto se ale pivovar opakovaně prodat nedařilo. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo prodej až při čtvrtém pokusu.

Do posledního výběrového řízení se přihlásili tři zájemci - jedna fyzická osoba, jejíž nabídka na první pohled podmínky nesplnila, dále společnost Pivovar HOLBA a. s. a již zmíněný LIF, a. s.

V podmínkách soutěže si město vyžádalo potvrzení vlastního i základního kapitálu uchazečů o pivovar ve výši minimálně 72 milionů korun. Nabídka společnosti Pivovar HOLBA, a. s. obsahovala pouze potvrzení výše základního kapitálu (209 tisíc), pro město to pak bylo jedním z důvodů, proč nabídku Holby vyřadilo. Město si nicméně mohlo snadno ověřit, že vlastní kapitál této společnosti je ještě vyšší než základní kapitál (jak už to tak většinou bývá). LIF, a. s. pak ve své nabídce uvedl výši jak základního, tak i vlastního kapitálu. Základní kapitál společnosti (20 milionů) ovšem nesplnil jednu z podmínek soutěže. Přesto LIF, a. s. vyřazen nebyl. Zajímavostí je také fakt, že tato firma předložila rozvahu z roku 2007.

Ačkoliv pro město byla dalším důvodem pro vyřazení vyšší nabídky společnosti Pivovar HOLBA, a. s. údajně nevyhovující forma potvrzení Komerční banky (KB) o připravenosti podílet se na financování nákupu Pivovaru Náchod, a. s., to, že LIF, a. s. místo potvrzení o blokaci 150 milionů korun na účtu pro účel nákupu pivovaru, předložil jen potvrzení o tom, že jsou tyto peníze k blokaci připraveny (až) po doručení smlouvy o blokaci KB, městu nevadilo.

Dalším důvodem pro vyřazení nabídky Holby byla některá ustanovení ve smlouvě, kterou Holba předložila. Ty však mohlo město jednostranným rozhodnutím změnit.

Zcela zásadní skutečností byla nabízená výše ceny - HOLBA nabídla 185 mil. Kč, LIF 150 mil. Kč. Rozdíl opravdu značný, vždyť částka 35 milionů korun v tomto případě tvoří o téměř 23 procent vyšší zisk. A výsledek výběru? Společnost HOLBA byla z formálních důvodů vyřazena a vyhrála společnost LIF. Přestože mělo město všechny důvody pro to, aby výběr zrušilo a znovu jednalo s oběma zájemci, protože formální podmínky nesplnil ani jeden z nich, byla vyšší nabídka vyřazena a již jednou "předvybraná" společnost může slavit úspěch. Přes svou povinnost chovat se jako řádný hospodář a pečovat o svěřený majetek, se vedení města rozhodlo pro menší zisk. Doufejme, že proto má opravdu dobré důvody - a že tyto důvody nespočívají v péči o vlastní majetek jeho představitelů.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výše nabízené částky za Pivovar Náchod ze strany společnosti LIF je o 61 milionů vyšší, než když se rada města pokoušela bez výběrového řízení prodat pivovar poprvé. Nabídka Holby je dokonce o 95 milionů vyšší, tedy více než dvojnásobná (čisté srovnání po započítání převodu části Hotelu U Beránka z pivovaru na město).

To jasně ukazuje, že vedení města na začátku z neznámých důvodů hrubě podcenilo cenu Pivovaru Náchod, a. s. a svým postupem mohlo připravit pokladnu města o několik desítek milionů korun.

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Petr Pakosta, senátor PČR


Velcí pijáci piva jsou ohroženi srdečním selháním. Naopak mnohem menší riziko hrozí sportujícím konzumentům mírného množství vína.

"Vypití například čtyř půllitrových sklenic piva zatíží organismus dvěma litry tekutin. Pro srdce je to velmi namáhavé, nestačí tolik tekutin přečerpat. U těchto náruživých pijáků dochází časem ke zbytnění srdce," uvedla vedoucí Centra pro chronické srdeční selhání Marcela Schejbalová. Naopak konzumace malého množství vína, tedy zhruba dvou decilitrů denně, podle ní blahodárně působí na krevní oběh i srdeční činnost.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné dodat okrajovým tkáním dostatek kyslíku a dalších živin. Srdce nemůže správně fungovat jako pumpa. Příčinou je řada chorob, které buď poškozují přímo srdeční sval, nebo jinak brání jeho funkci. Na selhání srdce se nejvíce podepisuje ischemická choroba srdeční a dlouhodobý vysoký tlak.

Schejbalová uvedla, že deset procent lidí starších 70 let trpí ve vyspělých zemích touto chorobou, polovina pacientů umře do čtyř let. V Česku se ročně zjistí 40 tisíc nových onemocnění. Choroba se projevuje dušností, únavou, nespavostí a nechutenstvím. Dá se léčit léky, operativně či pomocí implantátů. Poslední možností je transplantace srdce.

Schejbalová upozornila, že důležitá je prevence. "Je to především dodržování správné životosprávy a pravidelný pohyb. Doporučujeme zdravou výživu, málo soli, přiměřené množství alkoholu a denně nejméně půlhodinku rychlé svěží chůze," uvedla. Dodala, že je nutné také včas a dobře léčit vysoký krevní tlak a cukrovku, protože obě tyto choroby negativně ovlivňují činnost srdce.

Nemoc se postupně stává kardiologickou epidemií 21. století. V evropských zemích se vyskytuje u 0,4 až dvě procenta populace, u lidí nad 70 let již v deseti procentech. Není však neobvyklá ani v mladších kategoriích. "Trpí jí například velmi pracovně vytížení manažeři, kteří kvůli práci přecházejí virózy, angíny a jiná onemocnění," dodala Schejbalová.

Zdroj: Regiony24.cz


Čísla hovoří jasně, Češi loni na hlavu vypili opět nejvíce piva na celém světě. Na druhé místo se dostali Rakušané a setřásli tak z našeho zadku již tradiční dvojku Němce.

Jenže těm se to pranic nelíbí. A jejich deník Die Welt okamžitě přišel s vysvětlením, proč Rakušané skutečně Němce překonali. Za vše prý můžou němečtí turisté, kteří pili v Rakousku.

V žebříčku konzumace piva na hlavu pro rok 2008 Češi obhájili první pozici, jako pijani chmelového moku jsme několik let neotřesitelní. Rakušané s nadšením přijali, že loni nebyli třetí, nýbrž druzí. To se ale vůbec nelíbí jiné tradiční pivní baště – Němcům. A ti hned našli vysvětlení, jímž prý byl loňský Evropský fotbalový šampionát, který se konal právě v Rakousku. Do země pod Alpami prý vtrhli masově právě Němci, kteří tak konzumaci piva v zemi výrazně zvýšili.

Podle statistiky vypili Češi loni opět kolem 159 litrů, Rakušané 109,3 litru a Němci 108 litrů piva na hlavu.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Plynová kríza Steigru neubrala

[pátek, 27. únor 2009]

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Plynová kríza Steigru neubrala

[pátek, 27. únor 2009]

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za

január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný

medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby

sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a

suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a

licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Užití pojmu „hokejiáda“ a svazku hokejek ve tvaru pochodně bylo dle soudu v čase her nekalosoutěžním jednáním.

Dva a čtvrt milionu korun zaplatí Budějovický Budvar (BB) Českému olympijskému výboru (ČOV) za nepovolené využití parafráze olympijských symbolů v reklamě v čase zimní olympiády v Turíně 2006.

Kromě toho musí BB zveřejnit v Hospodářských novinách a na svých webových stránkách omluvu ČOV. Návrh na uložení povinnosti BB zaplatit dalších 11,87 milionu ve čtvrtek soud zamítl. Rozsudek není v právní moci.

Újma za miliony?

Ve sporu šlo o spot Budějovického Budvaru na „hokejiádu“, kdy si dva potrhlí hokejoví fandové Bob a Doyle libují, jak je české pivo super. ČOV v této reklamě spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání pivovaru. Požádal Krajský soud o vydání předběžného opatření, které by Budvaru uložilo zdržet se vysílání spotu. BB rozhodnutí respektoval.

Na jaře 2007 soud začal projednávat žalobu ČOV na BB také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů.

Zástupce žalobce zopakoval, že BB v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti.

Chráněná „iáda

Zavedl prý neexistující pojem „hokejiáda“, evokující koncovkou chráněný pojem „olympiáda“, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Zástupce BB mj. namítal, že „hokejiáda“ není uvedena mezi olympijskými symboliky v zákoně č. 60/2000 Sb. To by se pak prý nemohlo používat ani slovo „neckyáda“ . . . O nekalou soutěž podle něho nemohlo jít, neboť BB a ČOV si nekonkurují na trhu.

Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem,“ dodal zástupce BB.

Zástupce ČOV chtěl prokázat vznik újmy a výši škody výslechem svědka k dopadu oné reklamy BB na Plzeňský Prazdroj jako partnera ČOV i k údajné negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Pak ale na tomto důkazu netrval.

K dotazu soudu zástupce ČOV řekl, že kampaň BB „znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů“. BB prý také použil olympijských symbolů ve spotu „znevažujícím způsobem“.

Porušil zákon

Krajský soud uzavřel, že ve zmíněné reklamě BB skutečně zneužil symbolů chráněných zákonem č. 60/2000 Sb. Dopustil se klamavé reklamy, neboť spot mohl u spotřebitelské veřejnosti vyvolat klamnou představu o spojení BB s olympiádou či s ČOV. Šlo o nekalosoutěžní jednání.

Z požadavků ČOV soud preferoval odškodnění morální, omluvou v periodiku hospodářské veřejnosti, v němž sankce může plnit výchovnou i preventivní funkci. Finanční plnění pak redukoval na dva miliony. Kromě nich zaplatí BB ještě 250 000 Kč, které ČOV v souvislosti s tímto řízením zaplatil své České olympijské, a. s. BB se musí zdržet užívání pojmu „hokejiáda“ a „pochodňově“ zkřížených hokejek.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije ,tam se dobře žije…tak zní text jedné staré lidové písně. Tak jako patří Becherovka ke Karlovým Varům, perník k Pardubicím a slivovice k Vizovicím, patří pivo PRIMÁTOR k náchodskému pivovaru a k Náchodu.

Měšťanské pivovary bývaly chloubou měst a našich otců. O tom vypráví i úsměvný film Postřižiny natočený dle literární předlohy Bohumila Hrabala.

,,A tak nám prodali pivovar, paní Müllerová,“ řekla by známá postava z knihy Jaroslava Haška. Pravdou je, že se Primátor bude asi vařit v Náchodě i nadále, ale již pod jinou hlavičkou.

Opoziční hlasy proti prodeji pivovaru nestačily. Bylo jich pouze 11. Neznám všechny podrobnosti, nejsem ani občanem Náchoda. Žiji však v náchodském regionu a proto je mi to líto. Selským rozumem vzato, nikdo neprodává prosperující podnik, natož pivovar, jehož pivo je světoznámé.

Pivo se v Česku pít bude, krize nekrize. Částka 150 milionů korun podle informací mohla být při lepší taktice ještě vyšší, pomůže jednorázově městskému rozpočtu. Ale co dál?

Dnes i naše vláda prodává všechno a všude. Naskýtá se ale otázka. Co když nový vlastník prodá obratem pivovar nějaké zahraniční společnosti za 180 milionů?!

Všeobecně vzato, co přenecháme nastupujícím generacím? Proto si myslím, že rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda je z dlouhodobějšího hlediska nemoudré.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar


Pivo?!

[pátek, 27. únor 2009]

Jistě znáte ten pocit. Dáte si výborný oběd, moc dobré vepřo-knedlo-zelo, výborný gulášek, nebo úžasnou cmundu. A k tomu jedno pivko. A co Vám kazí dojem z výborného oběda? Není to jídlo, není to obsluha ani restaurace. Je to ten mok, který dle všech zvěstí máme nejlepší na celé této modré (ne zelené) kouli. Ale je to stále ještě pivo?

Možná jsem moc mladý na to, abych uměl zhodnotit kvalitu dobrého piva, možná jsem dost starý na to, abych pil vodu obohacenou pivní tabletkou. Připomíná mi to dny strachu z chřipky, kdy si raději hodím tabletku céčka a dalších těch geniálních vitamínů do vody, abych nebyl nemocný. Jako by někdo hodil do vody tabletku chmele a ječmene a tuto zavádějící chuť zkompenzoval množstvím bublin.

Pivo můžeme jistě rozdělit na dobré a špatné. Také ho můžeme rozdělit na točené a lahvové. Ale upřímně – najde se někdo, kdo neupřednostní krásně orosené, čerstvě natočené, pivo, před lachoutem?

A jsme znovu u toho… Je to opravdu pivo? Pamatuju si na dobu, kdy Gambáč byl značkou kvality. Můj děda měl rád Gambáč, můj táta má rád Gambáč. Já jsem měl rád Gambáč. Bylo to dobré pivo, hořké, plné, prostě pivo. Pak začali plnit láhve tabletkami céčka, ale točené bylo celkem fajn. A dnes? Když jdu hladový cizím městem a říkám si „guláš by bodl“, dívám se po cedulích hospod. Jednak nemám na to, abych si dopřál extraklasa pochoutku z prvotřídní restaurace, a pak stále považuju hospodský guláš za dobrotu, která neomrzí. A když jsem v ulici, ve které na jedné straně svítí Gambáč a na druhé místní pivovar, musím se rozhodnout, kde upokojím své základní pudy a kterému obchodníku dám část svého zdaněného výdělku, aby ho znovu zdanil. Nevím jak vy, ale já si vyberu místní pivovar… A nepamatuju si, kdy jsem nebyl spokojený.

Z našich točených piv si dobrovolně necháme dělat europiva, vodu zrzavé barvy, ovoněnou vůní kdysi dobrého piva, a ověnčenou značkou kdysi výborné kvality, dnes doufající ve výbornou prosperitu v rámci světového trhu zrzavé vody. Bohužel ne piva.

A pokud se mám vrátit k lahvovému pivu… Možná znáte tu klasickou situaci – přijedete k mamce na víkend a v rámci příprav na nedělní oběd jedete na nákup. „Vem si nějaký pivo“ slyším pokaždé. A teď máte dilema. Stojíte v obchodním řetězci se standardní nabídkou piv a víte, že dobré je jen točené. Na druhou stranu víte, že po kachničce se zelím a knedlíkem k nedělnímu obědu, bude lepší pivko než kolalokova limonáda. A je tu dilema. Co mám vzít? Gambáč nebo Staráč? Jedno je voda a po druhém mám průjem. Nebo Budvárek, který je (dobře) točený výborný? Ne, po tom často bolí hlava… Nebo Krušky? Sakra, to raději ne… chuť jistě není tak vodová, ale nikdy nevíte, jestli přijde dřív ten průjem, nebo ta hlava.

Ale opusťme lachouty, ty už asi (bohužel), lepší nebudou. Jsme totiž hrdými členy EU a tak máme hrdá europiva.

Ale člověk chce občas vypnout. A slovo „občas“ je opravdu relativní. Někdo potřebuje vypnout 3x týdně, někdo jednou za měsíc. Ale většina z nás si ráda pivko dá. Dobré pivko. Výborné pivko. Divné céčko v perlivé vodě s bonusem v podobě ranního průjmu neberu za relaxaci u pivka. Ale máme výběr?Když opomenu naše slavná europiva, která do nás buší z reklam z každého rohu, jedno, řekněme celosvětové, pivo u nás je. Plznička je prostě jiná. Ano, nemusí chutnat každému, také není taková, co byla, ale je to Plznička. Někde výborná, někde průměrná, někde hrozná, ale to už nechme trubkám s jejich obsluze. A pokud převedeme slova klasika „lepší teplé pivo, než studená Němka“, tak pak lepší špatná Plznička než jakékoliv z europiv - a nebudeme daleko od pravdy.

Ale co si budeme povídat, i ta Plznička je jednookým králem mezi slepými… A co teď? Já osobně, pokud si chci vychutnat dobré pivo, sednu na kolo a jedu. Jedu 15km směrem na západ a tam si dám výborného Bernarda. Nebo jedu 10km směrem na východ kde na mě čekají libové Svijany. Také si říkáte, v které že to pr***i že bydlím? Je to krajské město, krásné město. Město, ve kterém na hlavním náměstí naleznete desítky hospod a restaurací. Restaurací s europivem nebo Plzničkou. Ta je dobrá, ale já chci pivo. Pivo, které místní restaurace nenabízí. Ano, našel jsem pár putyk, kde mají tato piva, škoda jen, že se na ně člověk bojí jen podívat, natož tam vejít…

Není to nic proti Gambáči a Staráči, není to nic proti Krušám, není to nic proti Plzničce, kterou mám rád. Je to jen o mé chuti, která chce pivo, jak má být.

Sakra to nás není víc takových, co ocení dobré pivo, že se neudrží pěkná restaurace/hospoda/pivnice v centru krajského města, do které by člověk rád zašel?Když už se o pivu mluví jako o národním moku, tak ať tak i chutná, ne jako voda s céčkem a bublinama…

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Hovorka


Žatec dostane dotaci na Dočesnou

[čtvrtek, 26. únor 2009]

Tradiční Dočesná je jednou z hlavních kulturních a společenských akcí v kraji.

Město Žatec dostane na pořádání letošní Dočesné dotaci 150 tisíc korun od agentury CzechTourism. Ta žateckou Dočesnou vybrala mezi hlavní kulturní a společenské akce v Ústeckém kraji.

Částka 150 tisíc korun bude použita na cílenou propagaci pivní turistiky ve vybraných tištěných médiích v Rusku, Velké Británii a Německu,“ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického infocentra při žatecké radnici.

Česká centrála cestovního ruchu, CzechTourism, je státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím ministra hospodářství. Jejím hlavním úkolem je propagace ČR v oblasti turistického ruchu.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Předseda představenstva společnosti LIF Miroslav Kučera řekl Právu:

* Získali jste do vlastnictví společnost Pivovar Náchod. Jaké má vlastně LIF zkušenosti s pivovarnictvím?

Zhruba před deseti lety jsme koupili pivovar Svijany. Během té doby se stal nejúspěšnějším z regionálních pivovarů v ČR. Dnes má výstav přes 300 tisíc hektolitrů a začínal asi s 35 tisíci.

* Vidíte stejnou šanci i v Náchodě?

Rozhodně se o to chceme pokusit, zejména ve východních Čechách. Využijeme naše zkušenosti v oblasti regionálního posílení značky nebo i v oblasti obchodu, což by mělo přinést zisk většího podílu na východočeském trhu.

* Neobáváte se, že globální finanční krize neblaze poznamená i pivovarnickou branži?

Náchod měl v roce 2008 výstav 130 tisíc hektolitrů, letos v lednu se ovšem propadl na 85 procent ledna loňského. Do minusu však jde i většina ostatních českých pivovarů, takže myslím, že krize se už začíná projevovat. V takové situaci je těžké odhadovat trend na příští léta. Ale my to chceme každopádně obrátit. Máme možnost některé druhy náchodského piva prodávat v síti, v níž už prodáváme Svijany, například nealko nebo speciály, které my zatím neděláme. Tam může přijít pomoc pro Náchod relativně rychle, i když se nebude jednat o desetitisíce hektolitrů. Můžeme i uspořit při nákupu surovin. Moje představa je, že bychom se do tří let mohli přiblížit dvěma stům tisícům hektolitrů.

* Plánujete do pivovaru také investovat?

Náš zájem o náchodský pivovar byl veden vědomím, že nepotřebuje velké investice. Musely by nutně přijít jen v případě havárie některé z důležitých technologických částí. Ale zatím tam všechno funguje.

* Co personální změny v managementu?

Znám ředitele Hlavatého a vím, že je to odborník. Budu rád, když na svém místě zůstane. O dalších lidech nic nevím.

* Plánujete zachovat pracovní místa?

Těžká otázka. Pivovar Náchod má stejný počet zaměstnanců jako Svijany. Porovnejte výstav a uvidíte jako my, že možnosti úspor ohledně počtu zaměstnanců tu jsou. Naším cílem však není propouštět, ale společnost Pivovar Náchod zvednout.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Bednář


Inbev chce prodat Staropramen

[čtvrtek, 26. únor 2009]

Osm let ovládala belgická pivovarnická skupina Inbev značku Staropramen. Teď udělá zřejmě místo jiným.

Zprávy o zvažovaném prodeji Pivovarů Staropramen se už týdny šíří mezi lidmi z pivovarnické branže a zájem o případnou investici roste. Kupec by mohl nabízet sumu kolem šesti miliard korun a za to by získal pozici druhého největšího výrobce piva v Česku. Taková možnost zní lákavě především pro nizozemský Heineken.

"Momentálně pracujeme na integraci našich pivovarů, mluvit o akvizici Staropramene je předčasné," řekla mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

"Staropramen je v nabídce Inbevu už nějaký čas. A má to logiku. Belgičané musejí začít platit těch víc než 50 miliard dolarů za loňskou akvizici Anheuser Busche. A to by bez prodeje části aktiv těžko zvládli," vyjádřil se šéf jednoho z předních pivovarů v Česku.

Inbev ještě před loňským spojením s americkým Anheuser Busch měl ve 30 zemích světa na 123 pivovarů. Prodej Staropramenu by měl podle lidí z branže logiku. I proto, že je u nás sice dvojkou trhu, ale s podílem "jen" přes 15 procent a bez větší šance na další růst.

V belgické centrále Inbevu ale podrobnosti plánu na prodej části aktiv tají. Stejně tak i názvy firem, kterých se redukce dotkne. "Naše rozhodnutí bude založeno na pečlivé prověrce veškerých strategických a finančních dopadů případného prodeje některých firem nebo stáhnutí se z některých trhů," vysvětluje mluvčí nově vzniklého uskupení Anheuser Busch-Inbev (AB-Inbev) Gwendoline Ornigg.

Případný odchod AB-Inbevu z Česka by podle lidí z oboru neměl na fungování českého trhu zásadní vliv. "Inbev je zkušená pivovarnická skupina a pokud by volba k prodeji skutečně padla na Staropramen, získal by ho někdo, kdo má podobné renomé," soudí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

První do řady zájemců by se nepochybně stavěl Heineken - třetí největší výrobce piva na světě. V Česku vlastní Starobrno, Krušovice a od loňska skupinu Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen.

Ve většině zemí, kde působí, patří Heinekenu první nebo druhá příčka na trhu. U nás je třetí právě za Staropramenem. I s jeho tržním podílem by získali Nizozemci zhruba 30 procent a druhé místo za Plzeňským Prazdrojem, který už teď ovládá bezmála polovinu české produkce. A tomu by spojení se Staropramenem u antimonopolního úřadu pravděpodobně neprošlo.

Podle odborníků krouží kolem prodeje Staropramenu i zástupci některých finančních skupin. Například PPF magnáta Petra Kellnera. "K podobným spekulacím se zásadně nevyjadřujeme," reagoval mluvčí Kellnerovy skupiny PPF Alexej Bechtin.

Případným prodejem Staropramenu ale dělení českého trhu nekončí. Na čtvrté pozici je národní podnik Budějovický Budvar. O jeho prodeji stát už sice mluví roky, ale letos ani napřesrok k tomu zatím zřejmě nedojde. O pátou pozici na trhu spolu soupeří PMS Přerov a K Brewery. Druhé jmenované už postupně získalo podíly v několika menších pivovarech a jedná o vstupu do dalších.

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Bosensko-srbský pivovar Tuzla

[středa, 25. únor 2009]

Třetím největším pivovarem na území Bosny a Hercegoviny je pivovar Tuzla ve stejnojmenném městě, který byl založen v roce 1884. V poslední době byl v tomto pivovaru zaznamenán pozitivní vývoj, na kterém se podílejí tři hlavní činitelé. První z těchto zmíněných okolností je od roku 2006 změna většinového vlastníka, který je rovněž i společníkem pivovaru v Sarajevu. Další záležitostí, kterou se podařilo posledním roce zrealizovat je vysoký odbyt a ještě k tomu zvyšování obratu. Třetím největším důvodem je provedená investice do linky KHS, určené na plnění skleněných obalů o výkonu ve výši 36 000 půllitrových lahví za hodinu. K tomu přísluší i nové etiketovací zařízení Innoket KL 2040, jehož úkolem je opatřit lahve předními a zadními etiketami a etiketami na hrdle lahví. Tato nová generace etiketovacího zařízení pracuje s lepidlem používaným za studena, kde je dosaženo vysokého stupně použitelnosti. Zařízení vyžaduje jednoduchou obsluhu a minimalizované náklady na údržbu při perfektní kvalitě etiketování. Velké využití konstrukčních dílů z ušlechtilé oceli zaručuje nejlepší hygienické podmínky.

Zařízení Innoket KL 2040 pracuje na dvou místech určených k etiketování lahví. Mezitím co na jednom etiketovacím místě je zajišťováno etiketování na přední straně a na hrdle lahve, další přebírá etiketování na straně zadní. Etiketovací místa pracují na rotačním principu s rotačním segmentem, který se pohybuje stále ve směru otáčení. To probíhá prostřednictvím takzvané dvojité zatáčky. Rotační pohyb části etiketovacího zařízení s dávkováním lepidla je prováděn takovým způsobem, aby mohly být etikety stejnoměrně sjíždět z připraveného stohu a být optimálně odebírány. Dále musí být umožněno stejnoměrné dávkování lepidla na etiketu. Studie vlastností KHS linky potvrdily, že celková údržba trvá pouze několik hodin.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor : Ing. Iva Hvízdalová


Heineken Slovensko s novou šéfkou

[středa, 25. únor 2009]

Novou generálnou riaditeľkou spoločnosti Heineken Slovensko sa od februára tohto roku stala Holanďanka Door Plantenga. Pre medzinárodný koncern Heineken pracuje od roku 1985. Na Slovensko prišla z pozície riaditeľky pivovaru Bralirwa v Rwande, kde pôsobila tri roky.

Od augusta 2008, keď bol bývalý riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev vymenovaný za generálneho riaditeľa Heinekenu Rusko, bol vedením dočasne poverený jej finančný riaditeľ Joost Jordaan. Vo vedení troch spoločností – Heineken Slovensko, H. Slovensko Sladovne a H. Slovensko Distribúcia ho v týchto dňoch oficiálne strieda D. Plantenga.

Zdroj: E Trend.sk


«« « Strana 608 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň