Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Laboratoře, které umí vařit pivo

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková


Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.


Minipivovar. Skrytá lahůdka

[pátek, 2. říjen 2009]

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos


Speciální piva mají svou soutěž

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivních soutěží je v Česku sice méně než těch vinných, ale přesto víc než dost. V žádné se však dosud spolu neutkaly pivní speciály - piva, která nelze zařadit do žádné z obvyklých kategorií výčepní, ležáky nebo nealkoholická, protože se vzájemně hodně liší. Platilo to do poloviny září, kdy se v rámci festivalu Znojemský hrozen 2009 konala první soutěž speciálních a neobvyklých piv.

Přihlásilo se do ní celkem deset pivovarů s šestadvaceti vzorky. Organizátoři, kterými byla společnost Port spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, rozdělili piva do tří skupin: světlá speciální piva, tmavá a polotmavá speciální piva a neobvyklá piva, tedy piva ochucená nebo vyráběná neobvyklou technologií. Právě vzorek z této poslední kategorie - sladový nápoj Bernard švestka s čistou hlavou - uspěl u dvacetičlenné poroty odborníků a novinářů nejlépe. Paradoxně tedy vyhrál nápoj, který nemůže být označen jako pivo, třebaže jeho základem je nealkoholické jantarové pivo. Právě kvůli podílu přidávaného koncentrátu nespadá do kategorie piva ani nealko piva.

Soutěž speciálních piv se bude příští rok opakovat. „Velmi nás překvapil zájem pivovarů a počet přihlášených piv již v prvním ročníku soutěže překonal naše očekávání,“ uvedl Josef Vacl z pořádající firmy Port. „Potvrzuje se tak trend zvyšujícího se zájmu o speciální i neobvyklá piva a rostoucí popularita dosud málo známých piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Co prozradí pivní etiketa

[pátek, 2. říjen 2009]

Jen málokdo kupuje pivo podle etikety, jako to děláme u vína. Někdo si jde spolehlivě za svou značkou a někoho zase zajímá jen cena. Přesto je pivní etiketa důležitý zdroj informací. Dozvíte se z ní, zda jde o pivo lehké, výčepní, ležák nebo speciální a zda je světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané, kolik má alkoholu, dokdy byste ho měli vypít...

Všechny tyto informace vám musí sdělit výrobce povinně. Pivovary však někdy zacházejí s povinnými údaji trochu stylem chytré horákyně. Aby se z nich zákazník dozvěděl, co musí, ale zase ne to, čím se výrobce nechce moc chlubit. Takže nezjistíme, kdy bylo pivo vyrobeno, a ani nevíme, jak je čerstvé. V anonymitě může zůstat dokonce i výrobce, protože zákon o potravinách umožňuje místo něj uvést distributora nebo prodejce.

Zákazník se může setkat ještě s dalšími údaji: například že je pivo nepasterované, nefiltrované, že bylo vyrobeno z přírodní minerální vody... Výrobce může všechny tyto informace uvést, pokud jsou ovšem skutečně pravdivé.

Vzhledem k tomu že naprostá většina tuzemských piv je vyrobena metodou spodního kvašení, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním nebo spontánním kvašením či kvašením v lahvi.

***

1 Značka

Značku si každý pivovar chrání, někdy i za cenu soudních sporů. Často mívá českou i zahraniční verzi, většina tuzemských piv se totiž vyváží do zahraničí.

2 Barva

Světlá piva se vyrábějí ze světlých sladů, tmavá z tmavých, karamelových nebo barevných sladů, polotmavé vznikne smícháním světlého a tmavého sladu, řezané smícháním světlého a tmavého piva stejného druhu.

3 Druh piva

Pivo musí být označeno druhem podle vyhlášky (lehké do 7%, výčepní 8-10%, ležák 11-12%, speciální nad 13%). Výrobce může přidat i údaj o stupňovitosti - například ležák 12%, jedenáctiprocentní pivo, 12o - pokud odpovídá skutečné hodnotě extraktu.

4 Výrobce

Ne vždy se dozvíte, ve kterém pivovaru bylo pivo vyrobeno a plněno, jako v tomto případě. Obzvláště u velkých pivovarských skupin, které vlastní více pivovarů, třeba i v zahraničí, se můžete jen dohadovat, kde pivo uvařili. Jindy se musíte smířit například s údajem „vyrobeno pro Tesco“.

5 Českobudějovické pivo

Evropské logo pro Chráněné zeměpisné označení dává zákazníkovi garanci, že pivo bylo skutečně vyrobeno v Českých Budějovicích a že nejde o napodobeninu. České pivovary, které vyrábějí pivo technologií typickou pro výrobu českého piva, mohou používat i značku České pivo.

6 Složení

Na většině etiket najdete místo hlávkového chmele „chmelové přípravky“, může to být jak sušený chmel v granulích, tak chemicky připravený chmelový extrakt.

7 Obsah alkoholu

Nemá nic společného se stupni piva, 10% pivo neznamená, že má 10 procent alkoholu. Množství alkoholu závisí na množství cukru v extraktu a stupni prokvašení. Tento 12% ležák má pět procent, ale například Pilsner Urquell (také 12%) má díky nízkému stupni prokvašení jen 4,4 % alkoholu.

8 Minimální trvanlivost

Do této doby výrobce zaručuje, že pivo bude v pořádku, pokud bylo skladováno při optimálních podmínkách. K pití bude ještě pravděpodobně i v dalších týdnech, ale zcela určitě si na něm nepochutnáte. Pivo totiž ztrácí časem na chuti. Jenže uvádět datum výroby, které by bylo pro spotřebitele důležitější, protože lépe vypovídá o čerstvosti piva, není bohužel povinné.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Národní podnik dobývá nové trhy

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., využil možnosti spoluúčasti podnikatelských subjektů v rámci prezentace České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji a stal se Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010 a výhradním uživatelem statusu Oficiální pivo české expozice.

Pivo z Budějovického Budvaru tak bude jako jediné pivo k dispozici hostům v restauraci české expozice a v českém Meeting Roomu. Od naší účasti na EXPO očekáváme významnou propagaci našeho piva nejen v Číně, ale také v celé Asii. Asie je dnes jediným kontinentem, ve kterém se podle průzkumů trhu očekává dlouhodobý růst spotřeby piva. Považujeme ji za velmi perspektivní teritorium, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V současnosti vyváží Budějovický Budvar pivo do osmi asijských států, například do Japonska, Koreje nebo Vietnamu. Do samotné Číny exportuje Budvar prémiový ležák od června 2008. Zahájení vývozu předcházel dlouholetý soudní spor o ochrannou známku, který Budějovický Budvar vyhrál po devíti letech na podzim 2006.

Přípravy pro zahájení exportu trvaly 18 měsíců. Kvůli jazykové a kulturní bariéře jsme dlouho hledali vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení potřebných certifi kátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky. Museli jsme najít správný výraz - krátký a optimistický - který by vyhovoval místní mentalitě, říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky Budějovický Budvar . Výsledkem je čínský výraz (čte se Bai De Fu), který znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí .

Čínský ekvivalent ochranné známky Budějovického Budvaru dokonale koresponduje s myšlenkou tvůrců českého pavilonu, kteří chtějí návštěvníkům světové výstavy přinést 'kousek štěstí', sdělil Haló novinám Jiří F. Potužník, manažer marketinku a komunikace české účasti na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Zdroj: Haló noviny.cz


Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Slovenské tradičné pivo je vraj v ohrození. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska viac ako 80 percent slovenského trhu s pivom totiž ovládajú nadnárodné pivovary. "Ak nebudeme chrániť malé pivovary, Slováci čoskoro nebudú mať možnosť ochutnať slovenské pivo tradičnej horkej chuti, varené klasickým spôsobom,“ uviedol predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo.

Podľa asociácie malé pivovary na Slovensku vymierajú. Zákon malým pivovarom podľa novovzniknutej asociácie nepriznáva žiadne výhody, ktoré by im umožňovali obstáť v trhovej konkurencii veľkých hráčov s niekoľkomiliónovými rozpočtami. "Budeme bojovať najmä za zmiernenie dopadov legislatívy, ktorá vytvára takmer rovnaké podmienky malým aj veľkým hráčom na trhu s pivom, čo je pre mnohých malých likvidačné,“ povedal pri podpise zmluvy o založení

Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska jej podpredseda Ladislav Kovács.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska sú štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: Spravy Pozri.sk | Autor: SITA


Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

Foto

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


Free Litovel Bobr Cup 200

[středa, 30. září 2009]

Mistrovství ČR a Akademické mistrovství ČR v závodě extrémních štafet

Jubilejní patnáctý ročník Free Litovel Bobr Cupu odstartuje 3. října v Litovli. Do startu největšího štafetového podniku se registrovalo více než 160 tříčlenných týmů. Jako obvykle se na start postaví stovky amatérů, rekreačních sportovců, ale i reprezentantů, kteří budou atakovat medailové pozice a traťové rekordy. I letošní ročník extrémní štafety se tak bude skládat z patnácti kilometrů běhu, pětadvaceti kilometrů na horském kole a závěrečné „pětky“ na vodě.

Důležitou složkou závodu je také doprovodný program pro diváky a závodníky. V Litovli se první říjnovou sobotu objeví Besip team, který si přiveze stánek s trenažérem a představí program nabádající k zodpovědnějšímu chování na silnici. Na pódiu litovelského koupaliště vystoupí také mistr světa v hakysáku a své umění předvede skupina bikerů s ukázkou flatlandu. Na závěrečném večírku s pivem Litovel vystoupí v živém koncertu skupina Livin.

Také letos je pivovar Litovel generálním partnerem závodu extrémních štafet Bobr Cup 2009. Pivovar spojil se závodem jméno svého nealkoholického piva Free Litovel.

ČASOVÝ PRŮBĚH ZÁVODU

Start závodu v sobotu 3. října ve 12.00 (koupaliště Litovel)

První předávka mezi běžcem a cyklistou cca 12:50

Předávka prvních týmů mezi MTB a vodáky cca 13:45 – 13:50

Předpokládaný dojezd prvních týmů 14.05 – 14:15 hod (koupaliště Litovel)

Více informací naleznete na www.bobrcup.cz/bobrcup

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Pivári sa tešia! Po zániku pivovaru Stein pred dvomi rokmi sa Bratislavčania konečne dočkali svojho vlastného piva.

Už štyri mesiace si môžu vychutnávať zlatistý mok z bratislavského minipivovaru Richtár Jakub. Svetlá dvanástka Jakub a desiatka Anna sa zatiaľ čapuje len v jednej reštaurácii na Sasinkovej ulici.

Chuť čerstvého nepasterizovaného piva je naozaj lahodná! Pivovar Richtár Jakub dostal svoje pomenovanie podľa významného rodu bratislavských richtárov. Svoju prevádzku spustil len v júni tohto roka. „Zatiaľ varíme len svetlú desiatku a dvanástku, na Vianoce však pripravíme aj nejaký špeciál,“ povedal pre Nový Čas majiteľ minipivovaru Ján Tribulík (38) z Bratislavy.

Dvanásťstupňové nepasterizované a neiltrované pivečko dostalo názov Jakub, desiatku pomenovali Anna. „Pivo je do výčapu vedené priamo z pretlačného tanku. Tým nevznikajú žiadne transportné ani teplotné šoky, ktoré pivu dobre nerobia,“ vysvetlil Tribulík. A koľko vás toto pivo bude stáť? V reštaurácii Omama Shop Café si desiatku kúpite za 1,19 € (36 Sk) a dvanástku za 1,29 € (39 Sk).

1. Slad

Dobré pivo si vyžaduje kvalitný slad. „Ide o naklíčené jačmenné zrno, ktoré dovážame zo sladovne Bernard v Rajhrade pri Brne,“ povedal Ján Tribulík.

2. Varňa

Slad sa najprv musí zmiešať s vodou v špeciálnej nádobe, ktorá sa nazýva varňa. Proces trvá asi tri hodiny. „Vnútri musí byť teplota aspoň 50 stupňov Celzia,“ vysvetlil majiteľ.

3. Cedenie a chladenie

Následne sa slad musí oddeliť od tekutiny. Vzniknutá sladina sa prečerpá späť do varne, kde sa pridáva chmeľ. Približne po tri a pol hodine sa výsledná hmota schladí na 10 stupňov Celzia.

4. Kvasenie

Ide o najdlhšiu časť prípravy zlatistého moku. „Prvé kvasenie trvá sedem dní a ďalšie až dvadsať dní. Musíme byť trpezliví, proces sa totiž nemôže uponáhľať,“ povedal Tribulík.

5. Pretlačené tanky

Po mesiaci je pivo hotové. Prečerpá sa do pretlačných tankov, odkiaľ prúdi priamo do výčapu. „Kvalitu však predtým treba otestovať,“ zasmial sa Tribulík.

6. Pivo

Aj je to hotové. Dvanástku Jakub už čapuje do pohárov Tatiana (22). Cesta od sladu až po zlatistý mok trvala pivu v bratislavskom minipivovare 28 dní.

Video naleznete zde...

Zdroj: Čas.sk


Pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. získalo ve čtvrtek 24. září v Praze při příležitosti konání Svatováclavských slavností první místo v kategorii tmavý ležák titul České pivo roku 2009.

Titul České pivo roku je jednou z nejprestižnějších degustací, které se v České republice konají, degustace jsou dvoukolové, tedy degustace probíhají s odstupem několika měsíců dvakrát, aby se vyloučil prvek náhody.

V letošním roce se jedná už o šestou cenu, kterou pivo REBEL získalo na nejrůznějších degustačních soutěžích, jakými jsou například Pivo České republiky či Česká pivní pečeť.

Pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je tento úspěch výjimečný i v tom, že se jedná o obhajobu prvního místa z loňského roku ve stejné kategorii,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, který ale za nejdůležitější považuje skutečnost, že pivo chutná spotřebitelům.

Zatímco spotřeba piva v českých restauracích klesá, náš pivovar prodal do gastronomie o pět procent více piva než loni, což reprezentuje více než stovku nově získaných podniků, kde se pivo REBEL začalo letos točit,“ doplnil Jiří Hušek.

Pivovar v Havlíčkově Brodě je posledním nezávislým pivovarem na Vysočině. V České republice regionální pivovarů ubývá a mnoho z nich je skryto do vlastnických struktur, které nedávají příliš optimismu v to, že nebude regionálních pivovarů v budoucnu ubývat.

Vlastnická struktura pivovaru v Havlíčkově Brodě je výhradně v českých rukou několika fyzických osob, které upřednostňují dlouhodobou perspektivu před výnosem současnosti, doplňuje ředitel brodského pivovaru. Tento přístup majitelů představuje, že naprostá většina veškerých výnosů pivovaru jde do nových technologií či získání nových odbytišť a pivovar v Havlíčkově Brodě patří k nejmodernějším pivovarům své kategorie. Myslím si, že tato strategie je důležitá nejen pro dlouhodobý rozvoj pivovaru, ale i pro pozitivní vnímání pivovaru a jeho produktů ze strany spotřebitelů, neboť patriotismus v regionu v posledních několika letech významným způsobem roste,“ uzavírá Jiří Hušek.

Zdroj: Tiskovky.info


Piva z přerovského pivovaru Zubr Classic a Zubr Gold se stala absolutními favority mezi světlými výčepními pivy, hodnocenými v degustační soutěži České pivo roku. Sládci a pivovarští experti jim za znamenitou chuť a vysokou kvalitu udělili zlatou a stříbrnou medaili.

Svou výjimečnost mezi ležáky potvrdilo i pivo značky Zubr Premium, které získalo v příslušné kategorii stříbro. Úspěchem je i bronzová medaile pro nealkoholické pivo Zubr Free, navazující na jarní republikový triumf, kdy se stalo Pivem roku 2009.

Přerovský Zubr si tak jako jediný odváží z degustační soutěže celkem čtyři medaile, které ho jednoznačně pasují na šampiona mezi českými pivy.

Hlavním kriteriem hodnocení byla nejen kvalita, chuť piva a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna i celkový dojem po napití. Ty rozhodovaly o umístění piva. Tedy vše důležité pro konzumenta, měřeno okem odborníka,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Dobré pivo potřebuje čas

Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe sládková z přerovského pivovaru Nataša Rousková. „Už 137 let ctíme klasickou výrobu piva. To znamená, že vaříme na dva rmuty, aby si vzalo pivo to nejlepší ze sladu i chmele. Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu dávkování. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí mu dát čas a na to výrobci europiv často nereflektují, protože čas jsou peníze. Takže třeba jejich ležáky opouštějí brány pivovarů za 15 dní, zatímco u nás je to 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Velmi důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová


Vítězem soutěže České pivo roku 2009 se mezi světlými ležáky stal Velkopopovický Kozel Premium. V nejprestižnější kategorii soutěže za sebou nechal 20 konkurentů. Vavříny sklidil i Velkopopovický Kozel světlý, když se mezi výčepními pivy umístil na třetím místě. Výsledky soutěže byly vyhlášeny na devátém ročníku Svatováclavských slavností českého piva.

Celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků, mezi nimi též 4 dámy, v dubnu a v červnu hodnotilo 53 piv, která pivovary přihlásily do čtyř kategorií. Experti zkoumají senzorické vlastnosti piva a kontrolují původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii. Dále porotci vyhodnocují, která piva nejlépe chutnají.

Velkopopovický Kozel Premium se může pochlubit příjemně nahořklou chutí a jemným sladovým a chmelovým aroma. „Premiový Kozel je jiskrný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 %, za jehož úspěchy stojí především tvrdá práce všech lidí z pivovaru. Kvalita Velkopopovického piva je dána také prvotřídními surovinami, které používáme při jeho výrobě. Ať už se jedná o pramenitou vodu z lesních studní, pravý žatecký chmel nebo slad z nejkvalitnějších českých ječmenů,“ říká vrchní sládek Velkopopovického Kozla Jiří Fusek.

O kvalitě a oblíbenosti Velkopopovického Kozla Premium vypovídá i sbírka ocenění v domácích i světových soutěžích. Na svém kontě má Kozel Premium například zlatou medaili v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection (2005, 2006), Certifikát za vyrovnanou kvalitu Zlatého poháru PIVEX (2005) nebo zlatou medaili americké přehlídky World Beer Cup (2004). „Úspěchy sklízí ale všechny naše značky. Loni dokonce Kozel obsadil první dvě místa, když se Kozel Premium musel na druhém místě sklonit v soutěži České pivo roku 2008 před Kozlem Medium. Letos skončil Kozel světlý na třetím místě v kategorii světlých výčepních piv. Na předních příčkách světových soutěží se pravidelně umísťuje i Kozel Černý,“ vypočítává úspěchy Velkopopovického piva brand manažer Luděk Baumruk.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V hotelu Hilton v Praze proběhlo slavnostní vyhlášení odborné degustační soutěže České pivo 2009.

Mezi nealkoholickými pivy si nejlepší ocenění odnesl ústecký Zlatopramen, který již v letošním roce sklidil se svým nealkoholickým pivem triumf na zářijové Dočesné v Žatci a pokračuje tak ve svém vítězném tažení degustačními soutěžemi.

Podle slov Jana Veselého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, jsou na soutěži vždy zkoumány senzorické vlastnosti piva, kontroloval se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, a dále se hodnotí, jak pivo chutná.

Zlatopramen nealko je pivo s výraznou vůní po chmelu a mladině a s chutí podobající se klasickému pivu,“ dodal k vítězství ústeckého nealkopiva Veselý.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek


Místo tupláků třetinkové skleničky, místo velkých značek malé pivovary. Pivním slavnostem na zábřežském zámku by se v paralele na slavnou Mnichovskou akci dalo přezdívat Mini-Oktoberfest.

Grošák, Klaďas, Uhlo, Chachárek, Valášek nebo Qásek. Nic vám tyto názvy neříkají? Tak to jste asi v neděli či v pondělí nezavítali na zámek v Ostravě-Zábřehu. V jeho areálu a přilehlém okolí se konal Svatováclavský pivní festival a výše uvedená jména patří pěnivým mokům z některého z patnácti minipivovarů, jež zde představovaly svou produkci.

Je to perfektní. Jsem pro, aby se takováto akce opakovala, protože je fajn, když člověk může okusit nejrůznější piva, na která by v hospodě normálně nenarazil,“ pochvalovala si akci Pavla Brdičková z Bradýsa nad Labem. Na prvním ročníku minipivovarské přehlídky se čepovalo do třetinkových skleniček, které se vydávaly na třicetikorunovou zálohu. Samotné pivo stálo dvacetikorunu. A řady na něj se stály dlouhé.

Nelákavějšími byly pro mnohé piva opravdu netradiční, jako třeba višňové, borůvkové, nebo konopné, ale také medovo-šípkový Svatováclavský speciál z produkce domácího minipivovaru, jež je součástí zábřežského zámku. „Je to velmi pěkná, sympatická akce. Lidé mají možnost vyzkoušet různé pivní speciality, různorodá piva. Některá mi chutnají, jiná ne, ale je to tady fajn. Ještě když je takové krásné počasí,“ hodnotil pivní slavnosti další účastník – Tomáš Adamík z Ostravy.

K pivu je třeba občas i něco zakousnout, takže pro návštěvníky byly přichystány i stánky s občerstvením, které nabízely zvěřinový guláš, selátko, škvarkovou pomazánku nebo zámeckou klobásu. Zkrátka nepřišly ani děti, na které čekaly kolotoče, skákací hrady, a další atrakce. Pestrý program doplnilo vystoupení šermířů, kejklířů ale i kapel hudebních skupin.

Foto a vide zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Černá Hora v sobotu žila Pivní poutí

[pondělí, 28. září 2009]

Tisíce lidí v sobotu navštívily Pivní pouť v Černé Hoře, kterou uspořádal tamní pivovar.

V krásný slunečný den pivo i limonády tekly proudem, městečko obsadily stovky aut a bicyklů, v ulicích rozložili své stánky trhovci, nechyběly tradiční pouťové atrakce ani stánky s voňavým občerstvením. Na dvou pódiích se v kulturním programu střídali umělci zvučných jmen – například Věra Špinarová, Adéla a Dalibor Gondíkovi, Jarmila Šuláková s Fleretem, Kamelot, Leona Machálková, Vašo Patejdl, Marek Ztracený, Argema a další. Program večer vyvrcholil vystoupením Lucie Bílé a velkolepým ohňostrojem.

Odpoledne zástupci pivovaru spolu s Jarmilou Šulákovou, která svým vystoupením doslova nadchla publikum, pokřtili nové výrobky. „Dnes křtíme nové pšeničné pivo Velen, Černohorský pivní Tuzemák a oblíbenou limonádu Grena v light provedení,“ vyjmenoval šéf pivovaru Jiří Fusek.

Foto a video zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková


Dalším potvrzením oblíbenosti a kvality piva Primátor je úspěch značky v soutěži České pivo roku 2009, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Foto

V letošním ročníku si 3. místo zasloužilo v kategorii nealkoholických piv pivo Primátor Nealko. Nejlepší domácí piva vybírala 21členná porota složená převážně ze sládků a pivovarských odborníků. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 53 piv. Výsledky soutěže byly vyhlášeny během Svatováclavské slavnosti českého piva v Praze.

Pivovar Primátor začal nealkoholické pivo vyrábět již v roce 1983 jako druhý v republice. Od té doby byla technologie výroby několikrát upravována tak, aby odpovídala současným trendům a požadavkům. Primátor Nealko je pravidelně výborně hodnoceno na pivních degustacích, což dokládají získaná ocenění. Pivo má pískově zlatavý nádech, zářivě bílou pěnu a jedinečnou chuť.

Úspěchu při vyhlášení nejlepších českých piv předcházela pro pivovar ještě jedna slavnostní událost. Ve čtvrtek 24. září byla oficiálně otevřena první restaurace značky Primátor v Hradci Králové.

Restaurace Primátorka „Pod Terasami“ jako jediná nabízí sedm druhů točených piv Primátor. Kromě české klasiky 10°, 11°a 12° piva jsou v nabídce také piva speciální, pšenično-kvasnicový Weizenbier, anglický Pale Ale a irský Stout. Řidiče zase nadchne točené nealkoholické pivo i široký výběr z limonád značky Primátor.

Zdroj: krkonošský deník.cz


Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Foto

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Foto

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Foto

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček


«« « Strana 572 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň