Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se dnes celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna v San Diegu ve Spojených státech. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association.

Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel.

Foto

„Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu.

Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích 14 miliard korun.

,,Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hektolitrů. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," uvedl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná.

Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně.

Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu řekl, že SABMiller chce v deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do 56 států světa historicky rekordních 846 tisíc hektolitrů piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA. Celkem 675 hektolitry, o 4,5 procenta více, se na výsledku podílel Pilsner Urquel.

Zdroj: E15.cz


Nealkoholické pivo není popelka

[úterý, 22. duben 2008]

"Součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala," slibuje Daniel Musialek, brand manager značky Staropramen.

Foto

Pivní trh začíná stagnovat, co s tím?

Český pivní trh dlouhodobě stagnuje, respektive zaznamenává mírný pokles, a lze předpokládat, že tento trend pro něj bude příznačný i v budoucnu. Na druhou stranu za poslední dva roky docházelo k mírnému nárůstu.

Ten ale byl v řádu desetin procenta...

Přesně tak, nárůst celého českého pivního trhu v loňském roce představoval půl procenta.

Co se s tím dá dělat?

Je třeba být lepší než konkurence, zaujmout spotřebitele. Značka Staropramen proto v předloňském roce udělala řadu strategických změn včetně změny cílové skupiny a positioningu značky. Dnes mohu říci, že toto "cvičení" bylo velmi úspěšné.

Podle čeho tak usuzujete?

Značka Staropramen rostla výrazněji než trh. Celkově se nárůst prodeje pohyboval okolo devíti procent. Při mírném růstu celého trhu to znamenalo její výrazný nárůst z hlediska tržního podílu.

Co bylo hlavním důvodem pro změnu cílové skupiny?

Značka, chce-li být úspěšná, musí reflektovat změny v chování spotřebitelů a jejich preference. Za posledních pár let došlo k velkým změnám v jejich životním stylu. Tomu se musela značka přizpůsobit. Staropramen už nechtěl být běžná pivní značka pro klasického spotřebitele. Museli jsme si najít segment na trhu, ve kterém se budeme dále profilovat, a tím se odlišíme od ostatních konkurenčních značek.

Kdo to tedy má nyní být?

Zaměřujeme se na spotřebitele s aktivním životním stylem, kteří vyhledávají maximální pestrost prožitků při trávení volného času a kladou důraz na zážitky.

Takže už to nejsou starší pánové v hospodách?

Ano, chceme se zaměřit na mladší lidi, ale v našem pojetí jsou to lidé "mladí duchem". Pro značku Staropramen není rozhodující věk, ale životní postoj. Můžete najít staršího, ale zároveň velmi aktivního člověka, který jezdí na raftu, na lyžích, vyhledává hudební festivaly...

Tímto směrem jde i komunikace...

Značka chce svou komunikací spotřebitele trochu "nakopnout". Proto používáme provokativní heslo "Kdy jsi naposledy udělal něco jinak". Naším cílem je oslovit a upoutat zmiňovanou cílovou skupinu. Na druhé straně, klasické pivní spotřebitele, které má značka dlouhodobě, nechceme určitě odrazovat. Nicméně komunikace už na ně není zaměřena.

Změnit vnímání značky není zcela jednoduché...

Určitě je to zásadní krok. Staropramen si s sebou nese určité historické vnímání. Přestože jsme na svoji historii hrdí, tento náhled se neslučuje s novým positioningem značky. Nicméně, když se znovu podíváme na nárůst prodejů a tržního podílu značky, dominantní část tvořili lidé z nové cílové skupiny, které chceme značkou oslovovat.

Současným velkým tématem je zdravý životní styl. Předpokládám, že už také podnikáte vhodné kroky...

Lidé dnes tráví v práci hodně času a volný čas je pro ně vzácný, proto si ho chtějí maximálně užít. Vyhledávají aktivity, které jim přinesou nějaký zážitek. Mezi ně patří zejména eventy, jako např. Pražský mezinárodní maraton nebo hudební festivaly. Právě v těchto oblastech se značka Staropramen hodně profiluje. V loňském roce jsme byly partnerem Pražského maratonu, což bylo poprvé, kdy se pivní značka s podobnou aktivitou spojila.

Proto i pivo "maraton"?

Nemohu zcela vyzradit, co chystáme. Nicméně součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala. V tuto chvíli mohu jen prozradit, že půjde o hodně zážitkově orientovanou aktivitu pro promoci značky.

Když se podívám na komunikaci pivovarů, stále vede televize...

To jste popsal přesně. Klasické kanály, tedy televize, outdoor a internet, stále vedou. Na druhé straně se snažíme využívat i netradiční média typu ambasadorských programů, se kterými jsme byli velmi spokojeni při launchi CoolKegu.

Když už jsme u CoolKegu, po prvotním nárůstu se samochladicím sudům příliš nedaří...

Záleží na tom, čemu budeme říkat prvotní nárůst. Jedná se o velmi sezonní výrobek. Z tohoto pohledu bych i hodnotil křivku prodejů. Tedy nejde o neúspěch produktu, ale o sezonnost. Již nyní se dostáváme do fáze, kdy se opět začíná zvyšovat poptávka. My jsme s prodeji CoolKegu velmi spokojeni.

Jaká se pro CoolKeg chystá další podpora?

V tuto chvíli je pro nás důležité především rozšíření distribuce. Minulý rok jsme spolupracovali exkluzivně pouze s jedním partnerem. Nyní chceme rozšířit distribuci na daleko více prodejních míst. Druhá věc samozřejmě je, že jde o výrobek, který potřebuje neustále zvyšovat povědomí. Chystáme proto ATL komunikaci a také další spolupráci s ambasadory, které již máme.

Tedy do běžných obchodních řetězců?

Přesně tak. Budeme se soustřeďovat na tato místa prodeje.

Claim "Děláme věci jinak" hodně vybízí k méně tradičním formátům, než je TV...

Minulý rok jsme aktivně spolupracovali se Stream TV. Vysílali jsme video natočené speciálně pro tento kanál. Podle návštěvnosti byl tento projekt velmi úspěšný. Alespoň v porovnání s jinými videi.

To ale bylo období, kdy stream byl něco nového. Nicméně očekávám, že spolupráce bude pokračovat...

Samozřejmě se to přímo nabízí. Byli bychom asi hloupí, kdybychom s podobným pozitioningem s podobnými kanály nepracovali. Některé projekty v této oblasti se určitě chystají.

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Hejda


Čtyřdenní festival, plný rockové hudby a hektolitrů piva je téměř za dveřmi. Kulturní program bude letos hostit skutečně zvučná jmén, nově na něj přispěla i radnice. Pořadatelé očekávají, že na Lazce může přilákat až dvacet tisíc návštěvníků. Vloni tato akce vyvolala i stížnosti nekterých místních. Jak dopadne letos?

Největší akce masové zábavy v Olomouci, Pivní festival, vypukne ve středu 7. května a bude čtyři dny středem dění na Lazcích.

Pořadatelé čekají hodně přes deset tisíc návštěvníků. S touto skutečností musí počítat jak policie, tak i obyvatelé Lazců. Vloni se akce konala na Lazcích poprvé a pokud jde o veřejný pořádek obešla se bez větších problémů.

Divokej Bill, Peha, No Name, Kryštof, Support Lesbiens – na letošním ročníku Olomouckého pivního festivalu se představí špička české a slovenské hudební scény.

Účast takových jmen se samozřejmě projevila na celkovém rozpočtu přehlídky. Ten je v historii akce rekordně nejvyšší. Letos s ním organizátorům významně pomohlo i město Olomouc.

„Rozsah opatření je plánován ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Policisté ve spolupráci s městskými strážníky budou dohlížet na veřejný pořádek a dodržování nočního klidu. Pokud by docházelo k nějakým výtržnostem budou připraveni adekvátně zakročit,“ řekla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová.

Pivaři mi vadí

„Nedalo by se něco dělat a najít jiné místo pro konání pivního festivalu? Tento rok bude naneštěstí opět čtyřdenní,“ svěřila se Olomouckému deníku s obavami paní Grygová z Olomouce.

„Torzo, které zbylo z kdysi skutečné funkční dostihové dráhy, je jednak řadu dní nepřístupné už před zahájením akce kvůli montáži stánků a přípravě areálu, po akci je to zasviněné místo, kde musí člověk dávat pozor na to, kam a hlavně do čeho šlape. Vždyť pivo se může pít kdekoliv, zelená louka k tomu není zapotřebí,“ dodala čtenářka Grygová.

Lazce si nestěžují

Náhodně oslovení obyvatelé Lazců se ale festivalu nijak neobávají. Na akci si nestěžovala mladá maminka, která na Lazcích bydlí.

„Moji rodiče, kteří mají byt přímo u baseballového hřiště, si však na hluk stěžují často. Festival trvá pár dní, tak se to dá vydržet. Chápu, že město nemá jiné vhodné prostory, kde takové akce pořádat. Lidé to prostě musejí nějak přetrpět,“ řekla Olomoučanka.

Podobný názor zastává také seniorka Dobroslava Vozarová, která bydlí přímo v Lazecké ulici.

„Nevadí mi hluk z pivního festivalu a ani z cirkusů, které tady občas hostují. Žiji tady od mých deseti let, takže pamatuji dobu, kdy se na místní dráze pořádaly dostihy. Bývala to obrovská událost pro celé město. Je škoda, že už tady nic takového není,“ posteskla si Vozarová.

Zdroj: Olomoucký deník


Pivovar Ferdinand zásobuje okolí i exportuje, znovuoživlý kácovský Hubertus upevňuje pozice v regionu.

Historie místního pivovaru Ferdinand sahá do roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d‘ Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje do dnešní doby.

Pivovar vyrábí okolo 50 tisíc hektolitrů piva ročně. Produkuje celkem pět druhů piv, od nealkoholického až po speciální piva. Obchodní politika se zaměřuje především na domácí region a dále na exportní trhy.

Před dvěma lety obsadil Tmavý ležák první místo na soutěži Česká pivní pečeť a Ležák světlý Premium třetí místo na stejné degustaci. V témže roce na Dočesné v Žatci slavil další úspěchy. Výčepní světlé pivo obsadilo první místo a Ležák světlý Premium místo druhé. Pro pracovní zaneprázdnění se současný ředitel Ferdinandu ke stávající produkci nevyjádřil.

Na rozhraní Benešovska a Kutnohorska obnovuje bývalou slávu pivovar v Kácově. První zmínka o výrobě piva v městysi na levém břehu Sázavy je z roku 1457.

V roce 1726 získala kácovské panství i s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do vlastnictví vládnoucí habsburské dynastie. V letech 1918 -1920 byl pivovar znárodněn, jako celý habsburský majetek, a stal se státním pivovarem. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus.

Poté byl kácovský pivovar v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p. a 1955-1957 opět Středočeské pivovary. Jako výrobní podnik zanikl kácovský pivovar v roce 1957. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl chvíli otevřený a opětovně uzavřen.

V roce 2001 začíná poslední období novodobé historie pivovaru, kdy ho zakoupila česká firma. Za tuto dobu byl pivovar kompletně zrekonstruovaný tak, aby výroba splňovala i ta nejnáročnější kriteria. Z původního výstavu 200 hektolitrů ročně se produkce zvedla.

„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl ředitel David Hořejší s tím, že letos hodlají produkci piva, vyráběného klasickou technologií, zvýšit.

Ta spočívá v odděleném hlavním kvašení a dokvašování. Všechny vyráběné druhy piva se prodávají jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nejsou v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používá pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.

Zdroj: Benešovský deník | Autor: Ladislav Jerie


Kelemenová: Podlužan je mrtvý

[pondělí, 21. duben 2008]

Trachta břeclavského piva byla vskutku stylová. Poslední bečku spojenou s veřejným rozloučením s Podlužanem totiž uspořádal břeclavský hostinec Hanačka. Jeho majitelkou je Olga Kelemenová, která provozuje i známé břeclavské pohřebnictví.

„Naše hospoda byla tradičním výčepem Podlužanu. Břeclavské pivo brala už od třicátých let, kdy ji děda s mojí babičkou otevřeli. Není divu, vždyť její otec byl tehdy ředitelem břeclavského pivovaru,“ vzpomínala Kelemenová.

Dodnes ji mrzí, že tradice vaření piva z města zmizela. „Vaření piva dělalo Břeclavi velkou slávu. Než ovšem začali komunisté vařit patok. Po revoluci se bohužel nenašel nikdo, kdo by chtěl pivovar postavit na nohy. Spíše naopak. Vystřídali se v něm lidé, kteří na něm chtěli zbohatnout a spíše ho vytunelovat,“ hodnotí s odstupem pravnučka někdejšího ředitele.

Pivovar s bohatou historií prodal stát novým majitelům v roce 1994. To se se mu stalo osudným. Poslední várka piva byla v Břeclavi vyrobena v roce 1996. Dnes je z části pivovaru šicí dílna. A další prostory stále čekají na využití.

„Je to škoda, hlavně v devadesátých letech to byla úžasná éra. Pamatuji si, že když jsem v roce 1992 přebírala hospodu, dělali jsme za den takový obrat, jako dnes za tři,“ vracela se zpátky Kelemenová. Dodnes je přesvědčená, že Podlužan tak neslavně dopadnout nemusel. „Kdyby přišel někdo schopný, kdo by nechtěl hned vydělat, mohlo to dopadnout jinak. Kančí obora má výbornou vodu, která hned tak někde není. Na tom se dalo stavět,“ připomněla.

Podle ní je chyba, že si lidé na Břeclavsku více nehledí osvědčených tradic. „Mrzí mě, že se u nás ztrácí tradice. Že lidé kvůli dvěma korunám budou klidně chválit japonské pivo, i kdyby to byla voda z kaluže,“ vyjádřila se pětatřicetiletá žena, která chce známou břeclavskou hospodu i bez Podlužanu za každou cenu zachovat.

„Snažíme se zuby nehty. Myslím si, že i radnice by měla dávat vydělávat hlavně břeclavským firmám. A každý Břeclavák by měl podporovat vše břeclavské,“ uvedla.

Ve své hospodě už dvanáct let čepuje Starobrno. „Bylo nám nejbližší, je to jihomoravský pivovar. Kdyby ale existoval Podlužan, točili bychom Podlužan. Možná už by nebyl jediný, ale určitě bychom se místní pivovar snažili jako odběratelé podpořit,“ řekla.

Myšlenka na oživení Podlužanu je ovšem podle ní dnes už mrtvá.

S takovým bláznivým nápadem by musel přijít hodně bohatý člověk a velký patriot. A takový už dnes není. Není to reálné,“ myslí si Kelemenová.

Zdroj: Břeclavský deník | Autor:

Michal Šupálek


Medlešický pivovar vsadil na jinakost

[pondělí, 21. duben 2008]

Pivovar se kdysi nalézal skoro v každém městě. Dnes se mluví o tom, že trh válcují nadnárodní pivovarnické giganty. I mezi nimi si však lze nalézt svoje místo.

To dobře dokládá příklad malého rodinného pivovaru v Medlešicích. Vlastně spíš pivovárku. Vždyť každý rok se v něm uvaří jen asi 300 hektolitrů lahodného světlého i černého ležáku. Pivo bez filtrace získává přítomností ušlechtilých kvasnic typické jemné zakalení. Co na tom, že tenhle nápoj nenaleznete na každém rohu. Věrní štamgasti už dobře vědí, že na originálním a lahodném nápoji si mohou co hrdlo ráčí pochutnat jen v Pivovarské hospodě v Medlešicích a pak také v Měšťanské restauraci v budově chrudimského Muzea.

„Nikdy jsme do velké sítě restaurací nedodávali. Vždy se jednalo maximálně o čtyři provozovny,“ vysvětluje vedoucí pivovarské restaurace Drahomír Chalupa. Medlešiští pivovarníci říkají, že své tři stovky hektolitrů tak jako tak za rok bez problémů udají.

Není divu. Vždyť vysoká kvalita a osobitá chuť jejich nápoje vytváří ve spojení s lidovou cenou za dvanáctistupňový ležák takřka neodolatelnou kombinaci. Ochutnávka medlešického piva se navíc stává vítaným zpestřením nabídky pro turisty a návštěvníky Chrudimě.

„Zase jedno dobré české pivo,“ prohlásil nedávno Tomáš Svačina ze vzdáleného Ostrova nad Ohří. Muž se na skok vrátil do vlasti z dlohodobého pracovního pobytu v Irsku a zavítal přitom za svými příbuznými do Chrudimě. „A to si zrovna v Irsku nemůžu vůbec na pivo naříkat,“ dodal host.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina


Místní podnikatelé se rozhodli vrátit Bruntálu po šedesáti letech vlastní pivo. Měli by však nejen rozšířit počet malých pivovarů v zemi, ale zároveň koketují s myšlenkou použít při výrobě jednoho z druhů chystaného piva i léčebnou vodu z lázní v blízké Karlově Studánce. „Pivo se vařilo v Bruntále téměř čtyři sta let. Jenomže v roce 1958 vše skončilo. Byl to jak důsledek toho, že po válce museli Němci z Bruntálu pryč, tak nových komunistických pořádků,“ říká Petr Andrle, člen družstva Návrat k pramenům, které hodlá do roka vzkřísit existenci bruntálského piva.

Bruntálské zámecké? Nebo Velmistr?

Sdružení má podobu sociálního družstva, pro něž není přední velký zisk, ale minimálně jednu třetinu jeho pracovníků budou tvořit zdravotně postižení lidé a senioři.

Nadšenci nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Chtějí především dát Bruntálu zajímavost v podobě vlastního piva v příjemné vlastní hospůdce, kde budou i pivo vařit.

„Předběžně už i uvažujeme o názvu. Padají takové návrhy jako Bruntálské zámecké, které by připomínalo, že na zahradě bruntálského zámku stál kdysi pivovar řádu německých rytířů. Dalším z podobně odkazujících názvů je Velmistr,“ říká předseda družstva Oldřich Kodeda.

Petr Andrle doplňuje, že v hlavách nadšenců je i pivo, pracovně nazvané Lázeňské, při jehož výrobě by pivovar používal pramenitou vodu z lázeňské obce Karlova Studánka.

„Myslím, že v republice neexistuje pivo, které by se dělalo z léčivých pramenů,“ říká Petr Andrle.

Podotýká, že minipivovar by měl i vlastní místní speciality k jídlu. „Chtěli bychom se pokusit dodávat pivo i drobným podnikatelům na venkově.“

Z dob, kdy se ještě v Bruntále vařilo pivo, se dochoval slogan „O muzice, o bálu, chutná pivko z Bruntálu“. Podle pověstí se naučili první bruntálští osadníci vařit pivo od Keltů, kteří zde žili poschováváni v lesích. Právo vařit pivo mělo v Bruntále už na sklonku 13. století 109 domů. Záhy začala vařit pivo na svých statcích i šlechta a panský pivovar zřídil v Bruntále v letech 1556-1557 Jan starší z Vrbna. Další zmínka o pivovaru ve městě pochází z roku 1568, kdy Bernard mladší z Vrbna přenechal pivovar městu za čtyři vsi. Nový panský pivovar byl v Bruntále postaven roku 1653 Řádem německých rytířů.

Unikátním záznamem v bruntálských urbářích je přehled, kolik se toho vypilo a snědlo v bruntálském zámku v roce 1656. Starý měšťanský pivovar byl roku 1864 pronajat a posléze roku 1870 prodán Nathanu Hamburgerovi. Výroba piva byla však i nadále ztrátová, a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


Životní osud Václava Kordy, sládka Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, je neobyčejný – vždyť se narodil v pivovaru, vystřídal za svou kariéru několik podniků (uvařil například první várku piva Radegast, patnáct let pracoval ve Velkých Popovicích, po revoluci dělal devět let sládka v Benešově), ale splnil si také velký sen: zcela od základů a podle svých představ vybudoval pivovar v Uzbekistánu, do kterého jezdili pro „české pivo“ odběratelé z celé střední Asie. V dubnu 2004 pak nastoupil na místo sládka do Brodu.

Foto

Je proces výroby piva Rebel něčím výjimečný? Máte něco, co nikde jinde nemají?

Principy vaření piva jsou v základech všude stejné. Ale i drobné rozdíly, třeba o půl stupně Celsia vyšší teplota při kvašení, o několik dní delší zrání piva nebo jiný kmen kvasinek způsobí rozdíl v chuti i tehdy, kdybychom měli na počátku zcela stejné suroviny. Jaké je specifikum právě u nás? Promiňte, ale o tom se nemluví.

Když zajdete do hospody, ptají se vás spolustolovníci na tajemství piva, které mají na stole? Odpovídáte rád?

Zaměstnanci pivovaru chodí na obědy do podnikové restaurace, většina takových situací se odehrává tam. Ale občas zajdu na pivo i jinam. Lidé se mne hodně ptají, jak je možné, že v posledních letech sbíráme tolik ocenění, zda třeba mají ostatní pivovary nějaké problémy. Odpovídám na to, že nejde o nic jiného, než výsledek systematické a cílevědomé práce celého kolektivu zaměstnanců pivovaru.

Odkud měšťanský pivovar odebírá suroviny?

Voda je od Chotěboře, ze stejného zdroje, ze kterého odebírá samotné město. Voda se dál neupravuje, její přirozené složení je pro vaření piva velmi vhodné. Slad zatím nakupujeme, ale od září chceme zprovoznit sladovnu, kterou máme v areálu, a která teď čtyři roky nevyráběla. Chmel je pouze žatecký. Vyplatí se kupovat to nejlepší, protože ač chmel není rozhodující nákladovou položkou, má velký vliv na konečný výsledek. Všechno jsou tedy kvalitní české suroviny, žádné náhražky.

Jak se cítíte, když vaše pivo utrpí nesprávnou péčí v hospodě? Kdysi šla Brodem dokonce fáma, že Rebela někteří hospodští ředí vodou…

Hned po mém příchodu jsme se zaměřili na předcházení potížím, které se mohou objevit poté, co zboží opustí pivovar. Restauratéry, obchodníky i číšníky z okolí jsme zvali na exkurze a povídali jim o možných úskalích při manipulaci se „zlatým mokem“. Jde o správné zacházení se sudy, nastavení protitlaku, péči o potrubí, techniku točení piva, ale i drobnosti, jako správný způsob mytí sklenic. Často i ostřílení hospodští uznali, že něco jim nebylo známo, a sami se také vyptávali. Tohle trvalo asi půl roku a myslím, že to zde kultuře pití piva pomohlo. Možná i tahle snaha přispěla ke skutečnosti, že se dnes v regionu spotřeba piva otáčí ve prospěch Rebela.

Přispívá také určitý patriotismus obyvatelstva? Chtějí raději pivo uvařené „doma“?

Určitě, patriotismus je na Vysočině znát. Ale nejen u pivařů: vidím to i na zaměstnancích pivovaru. Skutečně „kopou za firmu“ – třeba si vezmou na výlet firemní tričko, a když se jich na něj někdo zeptá, začnou mu vyprávět o své práci. Snad je to trochu i tím, že zde je trh práce trochu problematičtější, a lidé si tudíž zaměstnání váží. Pro nás je velmi důležité, že čím dál více dodáváme do restaurací, které máme jak se říká „za komínem“ – pivovar s takovou sítí odběratelů je silný.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor a foto: Jan Typlt


Japonsko, Bolívie, Kalifornie, Austrálie nebo Jižní Afrika – to je jen malý výčet zemí, ze kterých lidé přijeli na prohlídku klasické výroby českého piva Březňák do pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku.

„Lidé se stále více zajímají o to, jak se vlastně český národní nápoj vyrábí. Hlavním lákadlem je nejen možnost vychutnat si Březňáka přímo z pivovarského sklepa či klasický způsob výroby, ale také příběh Victora Cibicha, který je symbolem pivovaru již od roku 1906,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Pavel Rottenborn.

V roce 2007 prošlo branami přibližně 2700 návštěvníků, což je zhruba o třetinu více než předloni. „Přibližně čtvrtinu z tohoto počtu tvořili cizinci,“ připomíná správce exkurzní trasy a kastelán nedalekého Státního zámku Velké Březno Miloš Musil. Návštěvníci z ciziny po sobě podle Musila zanechávají i zajímavé stopy. „Mezi největší kuriozity patří například zápis v knize hostů napsaný v mandarínské čínštině,“ dodal.

Pivovar ve Velkém Březně má oproti těm ostatním něco navíc. „Je to příběh Victora Cibicha, který shlíží z etiket piva Březňák již přes 100 let. Žijící osobností, která zdobí každou láhev piva, se nemůže pochlubit žádný současný domácí pivovar,“ říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský. To také zaujalo tvůrce nekonečného seriálu České televize Toulavá kamera, kteří si pivovar vybrali jako jedno z témat na začátku loňského roku.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek


Alarmující statistiky za první tři měsíce letošního roku vykazují nárůst počtu opilých řidičů o 83 % oproti stejnému období loňského roku. Přesto se v médiích stále objevují myšlenky o změně zákona, který dnes stanoví nulovou toleranci obsahu alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla tak, jak to platí v některých státech Evropy. Největší výrobce nejpopulárnějšího alkoholického nápoje v Česku však úvahy o změkčení tolerance pokládá za nebezpečné.

„Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společenského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která přispívá k zodpovědné konzumaci alkoholu a díky které mohou zejména řidiči mít alkohol pod kontrolou. Poskytuje totiž orientační informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant. Službu je samozřejmě také možné využít ke zjištění tzv. zbytkového alkoholu v krvi. Promile INFO je dostupná přes SMS zprávy, WAP nebo internet a více než dva roky ji provozuje nezisková organizace SANANIM. Česká republika a Finsko jsou zatím první země v Evropě, kde podobná služba funguje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Buštěhradský pivovar je na prodej. Jeho majitel, firma Level, která ho chtěla zbourat a v areálu postavit byty, podlehla nátlaku místních obyvatel, památkářů a města. Ti proti demolici historických budov sepsali petici. Podepsalo ji kolem šesti stovek lidí.

„Pro areál nemáme uplatnění, ve své současné podobě a technickém stavu je pro nás nevyužitelný, proto jsme se rozhodli nabídnout jej k prodeji,“ uvedl člen představenstva firmy Vlastislav Paseka. Kolik bude firma za areál chtít, nezveřejnila.

„Firma je připravena jednat o ceně s kýmkoli. Město o koupi ale zatím neuvažuje,“ řekl starosta Buštěhradu Václav Nový.

„Podle mne jde o promyšlený úskok. Level bude požadovat nesmyslně vysokou částku, kupec se nenajde a firma to využije jako argument, že o pivovar nikdo nemá zájem a musí ho zbourat,“ uvedl kladenský architekt František Müller, který s demolicí areálu nesouhlasí.

Členové občanského sdružení Buštěhrad sobě, kteří proti demolici pivovaru nejvíce protestovali, rozhodnutí firmy vítají. „S vývojem událostí jsme spokojeni, snad se teď bezprostředně nemusíme obávat demolice. Máme naději, že pivovar by mohl být zachráněn a opraven. Doufáme, že se kupec najde,“ uvedla členka sdružení Daniela Javorčeková. Jeden z nejstarších pivovarů v České republice fungoval už v patnáctém století, současnou barokní podobumu dala přestavba podle plánů Anselma Luraga. Státem chráněná je však pouze jedna budova z celého areálu. Firma Level se objekt kvůli špatnému technickému stavu nejdříve pokusila prodat. Protože nenašla kupce, rozhodla se jej zbourat. Na místě chtěla postavit repliku pivovaru, v němž by byly byty.

Zdroj: MF Dnes.cz


Máte chuť na pivo? Jděte do muzea

[čtvrtek, 17. duben 2008]

Tři druhy piva dostanou k ochutnání návštěvníci Chmelařského muzea v Žatci. Sami určí, které jim chutná nejvíc. Ve druhém kole malé degustace pak musí podle chuťových vjemů rozhodnout, které pivo je to, které zvolili. „Když úkol splní, dostanou od nás glejt, že jsou mistrem chuti,“ říká manažer muzea Vladimír Valeš.

Degustace piva je jednou z novinek, kterou letos nabídne největší chmelařské muzeum na světě. Stovky exponátů v bývalém skladu a balírně chmele v Žatci zabírají 2500 metrů čtverečních. Letošní sezónu zahájí muzeum 3. května, kdy zároveň proběhne zábavné odpoledne Chmelfest, provoz potrvá až do října. Návštěvníci letos nově uvidí třeba i staré železniční pražce. Jak souvisí s pěstováním chmele? „Zjistili jsme, že to byl jeden ze způsobů, jak kdysi kotvili chmelnice. Častěji se ale používaly velké kameny,“ vysvětlil Valeš.

Většinu exponátů muzeum získalo před jedenácti lety při otevření. Nyní se objevují tak dvě novinky za rok. „Jsme rádi, že nyní máme nový zdroj. Pána v Zeměchách na Lounsku, který má sběrné suroviny a lidé mu tam občas dají věci, které je mu jako chmelaři líto vyhodit. Od něj je třeba stroj na postřik, který ve chmelnici tahali koně,“ uvedl Valeš.

Chmelařské muzeum v Žatci patří k několika málo institucím na světě, které se věnují výlučně chmelařské historii. Další jsou v Německu, Belgii nebo USA. „Jsou tu unikátní věci, jako třeba lis z roku 1890. Ojedinělé je ale i samotné muzeum, v němž se chmel kdysi opravdu upravoval. Třeba v bavorskémWolnzbachu mají krásné exponáty, ale mají je v moderní budově, které takový genius loci chybí,“ zdůraznil Valeš.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal


Pivovarník duší i srdcem

[čtvrtek, 17. duben 2008]

V roce 1957 byla v obci Svijany dokončena stavba nové požární zbrojnice a v podzimních měsících podala většina zemědělců přihlášky k začlenění svých pozemků do státních statků, poněvadž s JZD měli špatné zkušenosti...

A do místního pivovaru, jednoho z provozů Severočeských pivovarů, národního podniku, nastoupil čerstvě vyučený pivovarník - sladovník František Horák. Možná ani tehdy netušil, že pivu a tomuto konkrétnímu pivovaru zůstane věrný přes padesát let. V pivovaru zná každý centimetr, zažíval s ním všechny změny k lepšímu i k horšímu, pamatuje dřevěné kádě, tanky i sudy, kladky a lopaty namísto dopravníků, čištění ležáckých sudů se svíčkou, zkusil snad každou činnost, která k pivovaru patří, od dělníka přes podsládka a sládka, až se nakonec stal ředitelem.

Ani lidi tu prý nebyli takoví, jací tu pracují dnes, měli své "mouchy", rádi se napili a práci odbývali, s takovými se těžko udělá něco dobrého. Kvalita piva byla za ta léta jednou lepší, dvakrát horší, neměli jsme tu pravou technologii, sklepy byly teplé...

"Byla to problematická léta, byli jsme jen provozem, takže investice shora nepřicházely, pracovalo se hlavně rukama. V roce 1985 poprvé hrozilo Svijanům uzavření," vzpomíná František Horák. "Naštěstí pivo sdružuje a napomáhá k vytváření kamarádských vztahů a právě kamarádi a známí nám tehdy pomohli. Založil jsem tehdy Společnost pro záchranu pivovaru Svijany, tvořilo ji asi dvacet lidí, dokonce i z nadřízeného pivovaru v Lounech. Dostali jsme se až na ministerstvo, přesvědčovali, umlouvali, a výsledkem bylo to, že pivovar jel dál. Dodnes se s touto partou scházím, na jaře tomu setkání říkáme "otvírání studánek" a na podzim "zavírání studánek". Je nás rok od roku míň, ale těší mě se s lidmi, kteří mi tenkrát pomohli, znovu vídat."

František Horák opustil svijanský pivovar jen na jeden rok, když kvůli nedorozumění s vratislavickým vedením přešel do pivovaru Klášter, ale rád se zase vrátil, když mu to nové vedení nabídlo. To už se psal rok 1995, svijanský pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a tehdy už ředitel Horák začal uvažovat o tom, že by pivovar koupil. Předešly ho Pražské pivovary s jejich anglickým partnerem. Ti se v roce 1998 rozhodli zavřít jak Vratislavice, tak Svijany. "Začal jsem jednat o koupi pivovaru, už nebylo zbytí. Přesvědčoval jsem je tehdy, že jako Angličani mají vztah k tradici a tudíž by měli uznat, že není dobré zavírat pivovar, který vaří pivo od roku 1564 a navíc v tak malém množství, které firmě jako Pražské pivovary vůbec nemůže konkurovat. Nakonec jsem je umluvil, slíbili, že mi pivovar prodají, ale termín pro předání peněz byl šibeniční, nepodařilo se mi sumu od banky získat. Co jsem ale dokázal, sehnat lidi, kteří peníze měli a do prodeje byli ochotni jít - naše současné majitele. Nestal jsem se tedy majitelem, jen spolumajitelem, ale hlavně že Svijany byly zachráněny."

Vznikla společnost Pivovar Svijany, s.r.o. A odstartoval "svijanský zázrak". Výstav stoupal každým měsícem, investice navazovala na investici: rozšíření skladu, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů, přechod na studenou filtraci, reprezentativní podniková prodejna, nová spilka, oprava čistírny odpadních vod... od roku 1998 kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Po počátečním propouštění nastal obrat a začali se vracet lidi, nyní v pivovaru pracuje 79 stálých zaměstnanců a kolem dvaceti sezonních. V roce 1997 z pivovaru odcházelo 38 000 hl piva, v roce 2007 už 265 916 hl. Pivovar dnes nabízí osm druhů piva, také nealko a pivo pro sportovce. Z původních pětačtyřiceti hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, kde se svijanské točilo, je jich nyní na 1400, z toho několik desítek na Moravě, v jižních Čechách, v Praze a dokonce v Plzni.

V roce 2006 se Pivovar Svijany stal podle Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé.

Nahlížím do popisu náplně učebního oboru Pivovarník a sladovník: je to kvalifikovaný pracovník, který samostatně provádí odborné práce při výrobě piva a sladu. Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, určitá zručnost, rychlost reakce, fyzická zdatnost. Pracovními činnostmi jsou přejímka, skladování a ošetřováním sladovnického ječmene, výroba sladu, zpracováním sladovnického ječmene, skladování, ošetřování, balení a expedice sladu, zpracovávání základních surovin pro výrobu piva, řízení a obsluha chemickofyzikálních a biologicko-technologických procesů včetně kontrolních činností ve sladovnické a pivovarnické výrobě pomocí prvků mechanizace, automatizace, měření a regulace, řízení a obsluha diskontinuálních a kontinuálních technologických zařízení a tak dále a tak dále. Nikde se tu neučí manažerské dovednosti, obchodní politika a marketink, práce s lidmi. To vše František Horák zvládal za pochodu vycházeje z každodenních zkušeností a opíraje se o "selský rozum" a přirozený řídicí talent. Nejvyšší vzdělání mu poskytla škola života. Zeptám-li se, jak se to všechno naučil, jak přišel na to, že chce-li své stále lepší pivo prodávat a získávat nové zákazníky i příznivce, je výhodné objíždět hospody a nabízet tak dlouho, až se hospodští "chytnou" a svijanské si oblíbí, že Pivní slavnosti, které se ve Svijanech pořádají od roku 1990, zvýší výrazně popularitu svijanského piva, že prodej triček a dalších předmětů s logem bude mít úspěch a přiláká další zakázky atd., František Horák na chvíli zmlkne, jako kdyby hledal odpověď, a pak zase začne o lidech, o spolupracovnících, o kvalitě piva, o nadšení a patriotismu, s jakým se ve svijanském pivovaře pracuje, hlavně ale ne o sobě.

Nic naplat, na to, jaký byl pan Horák ředitel, se musím zeptat někoho jiného, a to sládka Petra Menšíka:

"Jsem ve Svijanech 10 let, tedy od toho roku, kdy se pivovar osamostatnil, od té doby spolupracujeme, ale znal jsem ho i před tím. Zasvětil pivovaru celý život, několikrát ho zachránil možnými i nemožnými prostředky před uzavřením, pivovarem vždycky žil, práce pro něho nebyla jen zaměstáním, ale pivovar byl jeho rodina, možná někdy na úkor té skutečné. Ještě nedávno začínal svůj pracovní den ve čtyři ráno a odcházel poslední. Vaření piva dokonale znal, prošel úplně vším až po tu funkci nejvyšší. Jeho přístup k lidem byl nestandardní stejně jako k řešení problémů, řídil se intuicí, srdcem, profesní otázky vnímal jako život a ne jako byznys. Pro nás to byl vždy takový táta a v každé rodině je něco, jednou jsou děti hodné, jindy zlobí, je potřeba být tu přísný, tu pochválit. A přístup to byl zjevně správný. Sotva se tomu dá naučit ve škole, s tím se člověk narodí.

Teď sice odchází z funkce ředitele, ale zůstává členem představenstva a bude tady pořád přítomen jako obchodní sládek, to je činnost jemu blízká, bude zprostředkovávat kontakt mezi pivovarem a odběrateli a bohatě se tak zúročí jeho zkušenosti. Naše pivo je specifické, je důležité umět s ním zacházet a on hospodským poradí, jak se k pivu chovat a jak se o něj starat.

Samozřejmě jsme se názorově střetávali, ale kdyby takové střety nebyly, nebylo by vývoje. Přišel jsem z jiného pivovaru, jsem jiná generace, měli jsme rozdílné představy, hlavně v začátcích, ale vždycky jsme dospěli ke kompromisu, jednou jsem měl pravdu já, jednou on a vždy to bylo pro dobro piva. Pan ředitel nestojí tvrdě za svým, ale diskutuje, vyptává se, zajímá ho názor jiných, odborníků i laiků, a nakonec společně dospějeme k řešení, které bylo vždy ve prospěch věci. Je to zkrátka tělem i duší "pivovarskej", má rád pivo i řemeslo a prioritou vždycky bylo, aby pivo vyšlo jako vítěz. To vnímají všichni tady, to, že v pivovaru vládne dobrý duch, je hlavně jeho zásluhou.

Nástupce si vychoval v nás, nejsme sice jeho pokrevní rodina, ale jako členové jeho rodiny se cítíme. Určitě se nestane, že po jeho odchodu začneme všechno dělat jinak. Něco se možná změní, to je otázka dalšího vývoje, ale jeho filozofie výroby piva a vztahu k zákazníkům tu zůstane.

Jeho intuitivní model řízení možná nekoresponduje s odbornými příručkami, něco jsme možná dělali přímo opačně. Když to vezmeme z pohledu hospodářských výsledků, udělala se spousta věcí, nad kterými by odborníci kroutili hlavou, a přitom efektu bylo dosaženo; možná by stálo za to se nad tím naším způsobem řízení zamyslet. Naši majitelé jsou zkušení obchodníci, ředitel má cit, selský rozum a lásku k pivu a všechno dohromady přineslo výsledky, které teď máme.

Mohl by snad vzniknout dojem, že odchodem pana ředitele se něco výrazně změní, pan Horák se znal snad s každý v oboru i okolí, je s pivovarem spojen víc nežli kdokoliv jiný. Ale za sebe i ostatní mohu zaručit, že pivo budeme vařit pořád dobré a se zákazníky a příznivci budeme mít stejně vřelé a upřímné vztahy, jako když tu řediteloval on."

I František Horák smýšlí stejně: "K odchodu jsem se rozhodl dobrovolně, usoudil jsem, že už je čas. Myslím, že svijanské pivo už své jméno stonásobně očistilo. Jednu dobu se říkalo, že malé pivovary skončí, že je velké "převálcují". Pravda, máme vyšší energetickou náročnost, vaříme pivo živé, nepasterované, ani do hospod nedáváme tolik, co velké pivovary, ale hospod nám neubývá, naopak.

Nového ředitele jsem si sice nevychoval, ale sám jsem ho navrhl - pracoval v týmu majitelů pivovaru a jevil se mi jako velmi schopný nástupce. Není sice pivovarník, ale srdce mu pro pivovar buší a jistě bude bušit ještě víc, až se tu se vším sžije. Ostatně budu mu stále k dispozici s radou, nápadem, podporou.

S pivovarem budu stále v kontaktu, jako obchodní sládek budu mít kancelář v Liberci, občas vyjedu s obchoďáky po hospodách, pochválím nebo něco doporučím, teď jsem na to vůbec neměl čas. Neříkám, že jsme ve vaření piva mistry světa, ale naše pivo má duši. Je živé, obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek, když se pije rozumně, je to zdravý nápoj. Taky mám rád fotbal, hokej, volejbal, chodím s kamarády na pivo, chci víc jezdit na kole, vylepšit zahrádku. Dění v pivovaru můžu sledovat z jiného úhlu pohledu, poradit, navíc odcházím s dobrým pocitem, že mě lidi berou, vždy jsem se snažil s lidmi vycházet, usnadnit jim práci moderní technikou, zajistit jim za kvalitní práci i slušný výdělek. Chtěl bych lidem moc poděkovat, bez nich by se nedokázalo nic, dnes už tu nejsou jiní pracovníci než jen dobří a velmi dobří. Jak se podařilo vybudovat takový tým? Když do něčeho jdete s nadšením, strhnete i ostatní."

František Horák,

narozen roku 1941v Mašově u Turnova, od roku 1963 bydlí ve Svijanech. Od roku 1957 je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany. Založil Svijanské pivní slavnosti a získal pro Svijany mnoho čestných uznání. Sám se stal například Osobností Libereckého kraje či pivovarnickou osobností za rok 1998.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Zdena Bočarova


Starobrno? Značka hlavně pro Brno

[středa, 16. duben 2008]

Přestože brněnský pivovar Starobrno patří do světové skupiny Heineken, budou si na něho muset štamgasti při návštěvě vzdálenějších měst nechat zajít chuť. Podle Lievena Van der Borghta, šéfa koncernu v České republice, nepatří brněnské pivo ke značkám, které bude Heineken nabízet celostátně.

„Starobrno podpoříme především na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Borght.

Dobrou zprávou ovšem je, že skupina se Starobrnem počítá. A navíc produkt Medium z brněnského pivovaru je spolu s Mušketýrem z Krušovic jeho oblíbeným pivem.

Od muže, který pro koncern pracuje od roku 1993 a navíc pochází z Belgie, kde je pivo minimálně stejně oblíbené jako v České republice, je to pocta. Během své kariéry v koncernu už pracoval ve Švýcarsku, ale i v Kongu nebo na Nizozemských Antilách.

„V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu,“ slíbil první muž jednoho z největších pivovarnických koncernů.

Heineken vlastní na jižní Moravě kromě brněnského pivovaru ještě znojemský Hostan. Kromě jihomoravských značek produkuje piva Krušovice, Zlatý Bažant. Před několika týdny oznámila akvizici koncernu Drinks Union.


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pripravila pre verejnosť novú službu. Už 1.4.2008 bude spustená infolinka určená širokej verejnosti. Záujemcovia tu môžu hľadať odpovede na otázky, ktoré ich v súvislosti so spoločnosťou Pivovary Topvar, jej produktami, ako aj s pivom všeobecne najviac zaujímajú.

Infolinka Pivovaru Topvar, a.s. bude v rámci pivovarníckych spoločností na Slovensku úplne prvým call centrom svojho druhu. Na telefónnom čísle0850 111 258 bude v pracovných dňoch od 9.00 do 17.00 k dispozícii operátor, vyškolený v topoľčianskom pivovare vzdelávacím programom Pivný expert. Okrem telefonickej komunikácie bude reagovať aj na maily zasielané na adresu: topvar@topvar.sabmiller.com. Mimo pracovné dni, v dni pracovného pokoja a sviatkov bude otázky a pripomienky volajúcich zaznamenávať odkazovač.

Pivovary Topvar sa pre zriadenie infolinky rozhodli na základe vlastných skúseností s otázkami verejnosti, zasielanými prostredníctvom e-mailu na adresu topvar@topvar.sabmiller.com alebo kontaktných formulárov uverejnených na webstránke spoločnosti. Množstvo položených otázok vypovedalo o aktívnom záujme nielen o pivo ako také, ale aj o samotnú spoločnosť či jej produkty. Keďže mnoho spotrebiteľov nemá prístup k internetu, zavedenie call centra je krokom, ktorý umožní klásť otázky či podeliť sa so skúsenosťami s produktami spoločnosti oveľa širšej verejnosti.

Načo sa spotrebitelia napríklad v minulosti pýtali?

Každý rok pravidelne navštevujem Deň otvorených dverí v pivovare Šariš. Mohli by ste mi poslať dátum tohto podujatia, ako aj stručný program kapiel?

Chcel by som sa informovať o možnostiach práce pre Vašu spoločnosť.

Robíte exkurzie aj pre žiakov stredných odborných škôl?

Veľmi som si obľúbil vaše pivo. Škoda, že som sa nestihol zapojiť do súťaže. Chystáte niečo podobné aj tento rok?

Počul som, že fľaše z piva sa recyklujú a pivo sa plní vždy do nových fliaš. Rád by som vedel, ako je to v skutočnosti.

Chcel by som sa spýtať čo znamená označenie na pivách 10 %, 12 %, keď v skutočnosti majú 3.5 - 5.5 % alkoholu.?

Odpovede na tieto a mnohé iné otázky, ktoré verejnosť zaujímajú, sprostredkuje od 1. apríla nová infolinka 0850 111 258.

„Názor spotrebiteľov a našich zákazníkov, si vážime. Priama reakcia je vynikajúcou motiváciou a ukazovateľom kvalít našej spoločnosti. Aj vďaka otázkam a pripomienkam vidíme, kde sú naše silné alebo slabšie stránky“, hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s..

Zdroj: Tisková zpráva Pivoarů Topvar


Bývalý pivovar zaplnily stroje

[středa, 16. duben 2008]

Dlouho odkládaná stavba Kauflandu v centru Domažlic se už rozběhla. Patrioti ji právě rádi nevidí.

Od podzimu prý už budeme v Domažlicích nakupovat v novém obchodním centru Kaufland. V areálu bývalého pivovaru pracují těžké stroje, které připravují terén pro jeho výstavbu.

Roky diskutovanou a různými odvoláními napadanou stavbu zde zahájila plzeňská společnost InterCora. „Trvalo to pět let, než jsme mohli začít stavět. Areál jsme koupili už v roce 2003 a vyplatila se trpělivost, kterou jsme měli. Díky tomu, že jsme silná firma, přestáli jsme roky čekání. Nebýt toho, asi bychom už byli v krachu,“ říká spolumajitel společnosti Ivan Hlaváček.

Podle jeho slov chtěl Kaufland kvůli průtahům už několikrát od stavby upustit. Rozhodl prý fakt, že InterCora pro něj v Česku postavila už přes 60 podobných velkoprodejen. Prodejní centrum vyroste na 4 000 metrech čtverečních. K dispozici bude 140 parkovacích míst, změnu dozná křižovatka při vjezdu do areálu bývalého pivovaru, která bude nově řízena semaforem. Zajímal nás názor starosty Domažlic na to, že se na zbořeništi v centru města konečně něco děje.

„Jsem rád, že se začíná stavět. Mne osobně však bude do konce života mrzet, že tam něco podobného vznikne. Přiznávám, že jsem nebyl příznivcem tohoto řešení v opuštěném pivovaru. Ale když už byla v minulosti jeho část zbourána, oprostím se od toho, abych stavbu nyní kritizoval,“ míní Miroslav Mach. Podobný názor má i regionální historik Zdeněk Procházka.

„Nejsem nadšený, ale doufám, že se díky tomu šetrně rekonstruuje část historického pivovaru, která zbyla. Byl jsem proti výstavbě Kauflandu, který se nehodí do historického jádra. Jsem ochoten s podmínkou, že se zachová a vhodně opraví část pivovaru u silnice, stavbu za ní tolerovat,“ říká Procházka. Ivan Hlaváček má přímo z Domažlic jiné postřehy. „Řadu lidí z Domažlicka znám z dob, kdy jsem jako sládek objížděl pivovary. Mluvil jsem nedávno s několika staršími lidmi, kteří jsou nadšení, že levně nakoupí na jednom místě, bez objíždění krámů po městě,“ upozorňuje Hlaváček a dodává: „Splníme veškeré podmínky stavebního povolení dohodnuté s městem Domažlice.“

„Jsem zvědavá, jestli tu konečně bude pořádný obchod, který čistotou, cenami a vůbec vším komfortem pro zákazníky předčí ty současné,“ myslí si Jitka Řezáčková.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková


Zubři v Zubru

[středa, 16. duben 2008]

První dubnový den zavítali do Pivovaru Zubr hokejisté přerovského klubu HC ZUBR, aby udělali symbolickou tečku za letošní nadmíru úspěšnou sezónou.

Foto

Téměř všichni hráči i členové realizačního týmu byli v pivovarském provozu vůbec poprvé a tajemství výroby zlatého moku v nich vzbudilo velký zájem.

K poslední akci této sezóny nastoupilo „A“ mužstvo HC ZUBR Přerov v téměř kompletní sestavě. S nimi pak i realizační tým, vedení klubu, primátor Ing. Lajtoch a zástupci generálního partnera klubu – Pivovaru Zubr. Všechny osobně uvítal ředitel ing. Pavel Svoboda, který poděkoval hráčům za uplynulou sezónu v níž nadmíru dobře reprezentovali klub, potažmo i všechny sponzory. „Právě skončená sezóna je dobrým signálem i pro další potenciální sponzory, jejichž zapojení by bylo důležitým impulsem v dalším rozvoji hokeje v Přerově“ uvedl ředitel Svoboda. S poděkováním za reprezentaci města se připojil i primátor Přerova a senátor v jedné osobě Ing. Jiří Lajtoch.

Foto

Po oficiálním zahájení následovala prohlídka pivovaru. Do výrobního procesu všechny přítomné zasvětil ředitel pivovaru Ing. Svoboda, který s potěšením odpovídal na řadu zvídavých dotazů. Jindy přísný trenér Radoslav Svoboda pak hráčům výjimečně polevil a tak se mohli osvěžit vychlazeným pivem. „Naše kvasnicové pivo všem náramně chutnalo, mnozí jej vůbec neznali a pili poprvé“ popsal reakce hráčů Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Foto

Našel se i prostor i pro různá neformální setkání a diskuse. Zástupci klubu a pivovaru společně hodnotili spolupráci, primátor pak zodpovídal řadu dotazů, týkajících se převážně plánované rekonstrukce tribun na zimním stadionu v Přerově.

Konec uplynulé sezóny prakticky odstartoval přípravy na sezónu novou, od které si všichni slibují, že bude stejně úspěšná jako ta právě skončená.

Zdroj: Zubr.cz


Na hradě Křivoklát by se po roce 2010 mělo obnovit vaření piva. Hrad je národní kulturní památkou, varna pěnivého moku proto bude ve sklepech bývalého knížecího pivovaru v podhradí. V těchto místech by měla vzniknout i restaurace s ubytováním.

Foto

Na Křivoklátě, jehož základy položil podle kronikáře Kosmase v roce 1109 český kníže Vladislav II., se pivo vařilo od roku 1517 do roku 1951. V loňském roce se do hradu symbolicky vrátilo právo várečné, bez nějž v minulosti nikdo nesměl pivo vařit.

"Nyní připravujeme dokumentaci pro stavební povolení a zajištění finančních prostředků, které by měly přijít zejména z evropských fondů," sdělil kastelán Luděk Frencl. Na dokumentaci chce přispět Středočeský kraj částkou 700 000 korun z přebytku hospodaření kraje z roku 2007. Rozdělením přebytku ve výši téměř 882 milionů korun se 14. dubna zabývalo krajské zastupitelstvo.

Obnova křivoklátského pivovaru by podle odhadů mohla stát až 80 milionů korun. V září loňského roku již rakovnický vikář Ján Petrovič požehnal základní kámen budoucího pivovaru. Stal se jím blok pískovce, který je spjat s historií Křivoklátu. Na hradě zůstal pravděpodobně po jeho přestavbě na přelomu 19. a 20. století.

Pivovar z roku 1517

První dochovaná zmínka o křivoklátském pivovaru je z roku 1547. Vařit pivo na této šlechtické usedlosti povolil Ludvík Jagellonský na začátku 16. století. Za oficiální datum založení pivovaru je považován rok 1517. Chod pivovaru zajišťovali sládci a poddaní, kteří pracovali na chmelnicích v podhradí.

Foto

V roce 1597 pivovar vyhořel při velkém požáru, který neušetřil ani královské komnaty. Další devastace přišla v období třicetileté války. Proto byl v roce 1652 postaven nový. Podle dobových materiálů se v té době na Křivoklátu ročně vařilo 54 várek a stržilo se 451 zlatých. Pivo bylo dodáváno do 13 krčem.

Velký rozmach pivovar zaznamenal od druhé poloviny 18. do 19. století po příchodu nových majitelů hradu, knížat z Fürstenberku. Byl vybaven novou varnou pánvicí a sušárnou, pro dostatek vody byl zřízen nový vodovod. Voda byla do litinové kašny na nádvoří přiváděna samospádem z několik kilometrů vzdáleného dvora Požáry.

Legenda z Křivoklátu? Dvacetistupňový Kastelán

Zatímco v roce 1877 zde zaznamenali roční výstav 8000 hektolitrů piva, po modernizaci v roce 1910 to bylo 17 000 litrů. Fürstenberkové skoupili a zavřeli pivovary v okolí, aby se tak zbavili konkurence. Po poklesu výroby v období první světové války se opět začalo na Křivoklátě vařit pivo ve větším množství - včetně vyhlášeného dvacetistupňového moku Kastelán.

Foto

V roce 1929 po prodeji hradu Křivoklát československému státu se pivovar stal součástí státních pivovarů s ročním výstavem téměř 10 000 hektolitrů piva. Fungoval až do roku 1951, kdy byl uzavřen na pokyn Národního památkového ústavu z důvodu ochrany historické památky.

Zdroj: Týden.cz | Foto: Profimedia


Globální pivovarnická skupina SABMiller ve středu uvedla, že jádrový výkon za fiskální rok ukončený 31.března vyšel při horní hranici jejího očekávání,

když nárůst cen a příznivé pohyby měnových kursů převážily nad vyššími vstupními náklady.

SABMiller, druhý největší výrobce piva na světě a majitel značek Miller Lite, Plzeňský Prazdroj či Smädný mnich, uvedl, že výstav ležáků stoupl o 11 procent a po odečtení akvizic vzrostl o 7 procent.

Výstav ležáků bez akvizic stoupl v Africe a v Asii o 15 procent, v Evropě o 8 procent, v Latinské Americe o 5 procent a v Jihoafrické republice stagnoval.

Celoroční objem dodávek maloobchodníkům v severní Americe stoupl o 3,1 procenta po započtení jednoho obchodního dne navíc oproti předchozímu roku. Na očištěné bázi bez zahrnutí akvizic přidaly dodávky 0,7 procenta.

Zdroj: Finance.cz


«« « Strana 671 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň