Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jste-li soutěživí, máte rádi dobrou zábavu a chutná vám pivo, přijďte si v sobotu 21. června zasoutěžit a dobře se pobavit do areálu nymburského pivovaru, kde se uskuteční Den Postřižinského piva. V místech, kde se střetává moderní doba se světem Hrabalových Postřižin, si můžete zasoutěžit s fotbalovými internacionály Antonínem Panenkou, Ladislavem Vízkem, Janem Bergerem nebo Ivo Knoflíčkem o zájezd na Malorku a spoustu dalších cen. Ve fotbalové dovednostní soutěži si na své přijdou jak děti, tak i dospělí. Jediný rozdíl bude v tom, že chvilkovou hořkost případné porážky děti spláchnou sladkou limonádou, zatímco všichni plnoletí soutěžící řízným Postřižinským pivem, které se bude čepovat za 15 Kč. Tak jako v minulých letech se i letos mohou návštěvníci těšit na speciální pivo Překvapení pana sládka, které bude uvařeno jen pro Den Postřižinského piva. Jakou příchuť bude mít letos pivní speciál, zůstane tajemstvím sládka pivovaru pana Jaroslava Svobody až do zahájení akce.

O dobrou náladu v průběhu celého dne se kromě fotbalových internacionálů postarají pozvaní umělci a hudební skupiny. V dopoledním programu zahraje např. skupina Pohoda, Poděbradka nebo Telegraf. Odpoledne pak vystoupí David Koller, Marcela Holanová, skupina Kabáti revival a mnozí jiní. V roli moderátora se představí Josef Laufer.

Součástí programu bude plavba na člunech po Labi, předvádění vozidel značky Škoda nebo výlet Postřižinským expresem do blízkého okolí. Na svou první okružní jízdu vyrazí Postřižinský expres, který bude tažen historickou parní lokomotivou, už v 9.10 hodin ráno z nymburského hlavního nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského piva


Německému trhu s pivem hrozí propad

[pondělí, 9. červen 2008]

,,Vicemistr světa" ve spotřebě piva se propadá do stále hlubší krize. V Německu se prý letos prodá nejméně piva v poválečné historii. V deníku Die Welt před tím varoval šéf pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer.

Německého piva se podle jeho odhadů prodá o čtyři procenta méně než v minulém roce a situaci nezachrání ani evropský šampionát ve fotbale. Je tak možné, že svůj primát v konzumaci pěnivého moku si ještě více upevní Češi. ,,Předpokládám propad trhu o čtyři procenta," řekl Kallmeyer.

Mezi důvody stále sílícího negativního trendu jmenoval expert demografický vývoj, měnící se zvyklosti spotřebitelů, rostoucí ceny piva, ale i zákaz kouření v gastronomických zařízeních, jejž zavedly prakticky všechny spolkové země.

Od 1. července bude platit i ve dvou zbývajících, tedy v Severním Porýní-Vestfálsku a Durynsku. Německý statistický úřad oznámil, že německým hospodám, barům a diskotékám se v prvním čtvrtletí letošního roku po očištění o inflaci snížil obrat o 4,6 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Jenom ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Dolní Sasko, které omezení kouření v těchto podnicích zavedly ve třetím čtvrtletí minulého roku, klesl obrat z prodeje nápojů reálně o 9,8 procenta, zatímco v ostatních spolkových zemích to bylo 6,8 procenta. Prodej jídla v německých gastronomických podnicích přitom klesl jen o 0,8 procenta.

Statistici však upozorňují, že zatím nelze dávat pokles prodeje nápojů jednoznačně do souvislosti se zaváděním ostřejších protikuřáckých zákonů. Příčinou menšího odbytu piva je podle Kallmeyera i skutečnost, že lidé jsou nuceni vydávat více peněz za jiné věci, například za benzin, jehož ceny v posledních měsících prudce dosáhly rekordních úrovní.

Během prvních čtyř měsíců tohoto roku se tak v Německu prodalo o 1,8 procenta piva méně oproti předchozímu období.

Zdroj: E15.cz


Němci mají jasno, jedničkou mezi dovozovými pivy je pro ně český Březňák. V roce 2007 nakoupili 195 tisíc hektolitrů velkobřezenského moku a dostali ho tak na vrchol žebříčku zahraničních piv. V závěsu zůstal Budvar, Plzeň, ale třeba také Guiness nebo Carlsberg.

Výsledky zveřejnil prestižní německý odborný časopis Inside, který sleduje nápojový trh. Poukazuje na to, že společnost Drinks Union Deutschland doslova válcuje konkurenci. Poté, co si vybudovala silné zázemí na východě země, směle boduje i na západě. Miroslav Picek z exportního oddělení společnosti Drinks Union považuje výsledky za obrovský úspěch: „Myslím, že u Březňáka rozhoduje specifická chuť a taky etiketa. Úspěch lze přičítat především tamním prodejcům, pivo je dnes ale v Německu tak oblíbené, že se prodává téměř samo!“ Jeho slovům nahrává skutečnost, že první hospodářské výsledky letošního roku ukazují na 30% nárůst prodeje oproti loňsku.

Březňák patří na německém trhu do střední třídy, jeho největšími konkurenty jsou piva domácí produkce a Staropramen. Němci obecně preferují spíše domácí značky, u Březňáka oceňují tradiční způsob výroby piva, svůj podíl na úspěchu má i postava pana Cibicha na etiketě. Drinks Union působí v Německu deset let a prodává tu přibližně 90% vyváženého piva.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Dobrý podnikatelský záměr a částka jeden milion a tři sta tisíc korun stačí k tomu, aby se přihlásil nový zájemce o koupi poslední ze tří budov bývalého Knížecího pivovaru v Prachaticích. Zastupitelé totiž poslední objekt opět poslali do výběrového řízení. „Už jsme sice měli před podpisem smlouvy, ale pak naše plány zhatila jedna z dědiček rodu Schwarzeberků, která si na objekt a další pozemky v blízkosti činí nároky a už téměř budoucí majitel od svého podnikatelského záměru ustoupil,“ vysvětlil prachatický starosta Jan Bauer s tím, že soudní spor stále trvá. „Jen s tím rozdílem, že okresní, krajský i nejvyšší soud s žalobou nesouhlasí. Poslední možnou instancí v České republice byla ústavní stížnost, ale radnice nemá informace, zda byla podána ani případný výsledek,“ doplnil tajemník MÚ Prachatice Karel Pašek.

Zdroj: Deník.cz


Chmelaři chtějí zvýšit dotace

[pondělí, 9. červen 2008]

V Česku ubývá chmelnic a hrozí, že nebude dostatek českého chmele na výrobu piva. Pěstitelé zdůrazňují, že pokud má české chmelařství přežít, je třeba zvýšit pomoc ze státního rozpočtu.

Osázená plocha je v současnosti dvakrát menší než před 15 lety. Loni zemědělci osázeli chmelem 5404 hektarů polí, což bylo oproti předchozímu roku o 200 hektarů více. I tak je ale výměra českých chmelnic již pod kritickou hranicí. "Již v minulém a předminulém roce jsme nebyli schopni naplnit poptávku," upozornil pro server CT24.cz Zdeňek Rosa ze Svazu pěstitelů chmele Žatec. Pokud podle pěstitelů nepřibude každý rok alespoň 400 hektarů, vytlačí je z českého trhu zahraniční konkurence z Německa nebo z Ameriky, která poskytne větší výběr suroviny.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič se ale navyšovat dotace nechystá. Peněz prý dostávají chmelaři dost. "Dáváme maximum toho, co je možné v rámci evropských fondů. Rozjeli jsme rovněž národní dotační program na nákup nových sazenic," uvedl ministr

Zdroj: Podnikatel.cz


Pivovar Radegast je na léto připraven

[pondělí, 9. červen 2008]

Hlavní sezonu prožívá v těchto dnech pivovar Radegast, který je největším výrobcem piva na Moravě. V období nejvyšší poptávky uvaří až pětašedesát tisíc hektolitrů piva týdně.

To představuje třináct milionů piv, tedy více než jedno pivo pro každého občana České republiky a více než deset piv pro každého obyvatele Moravskoslezského kraje. Pivovar poběží až do července na plný výkon, což sebou přináší zvýšené nároky zejména na zásobení a skladování.

„Nedostatek kvalitních surovin určitě nehrozí,“ ubezpečuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák a dodává: „Kvalitního chmele z českých a moravských chmelnic máme dostatek. Chmel odjinud pro naše pivo nepoužíváme.“ Stoprocentní vytížení kapacity pivovaru Radegast sebou přináší příležitost pro tři desítky sezónních pracovníků. Těm nejlepším z nich pak pivovar nabídne trvalý pracovní poměr v pivovaru.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury TNS Aisa mezi obyvateli Ostravy je Radegast nejlepším pivem vyráběným na Moravě, což si myslí 81 procent respondentů. Za symbol Moravskoslezského kraje jej považují tři čtvrtiny oslovených účastníků průzkumu.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Světlé výčepní pivo (10%)

1. Černá Hora Tas

2. Steiger 10%, Vyhne

3. Janáček Prima 10%, Uherský Brod

Tmavé výčepní pivo (10%)

1. Březňák, Velké Březno

2. Zlatý Bažant, Hurbanovo

3. Dačický, Kutná Hora

Světlý ležák

1. Černá Hora Páter

2. Hostan Hradní 11%, Znojmo

3. Konrad 11%, Vratislavice n.N

Tmavý ležák

1. Bakalář, Rakovník

2. Rebel Černý, Havlíčkův Brod

3. Konrad, Vratislavice n.N.

Světlý ležák Premium

1. Francinův ležák, Nymburk

2. Černá Hora Ležák

3. Rebel Original Premium, Havlíčkův Brod

Speciální pivo světlé

1. Rychtář Speciál 15%, Hlinsko

2. Svijanský Baron 15%, Svijany

3. Ježek 14%, Jihlava

Speciální pivo tmavé

1. Svijanská Kněžna 13%, Svijany

2. Bernard 13%, Humpolec

3. Herold Bohemia Black Lager 13%, Březnice

Nealkoholické pivo

1. Svijanský Vozka, Svijany

2. Primátor Nealko, Náchod

3. Zlatý Bažant Nealko, Hurbanovo

Pivo se sníženým obsahem cukru

1. Pernštejn D, Pardubice

2. Eggenberg pivo se sníž. obs. cukru, Český Krumlov

3. Platan Linie, Protivín

Kvasnicové pivo

1. Moravské sklepní, Černá Hora

2. Konrad, Vratislavice n.N.

3. Bon 12%, Zašová

Minipivovary - světlé pivo

1. Zlatá labuť 11%, Zvíkov

2. Lipnický ležák Premium, Lipník nad Bečvou

3. Harrach, Velké Meziříčí

Minipivovary - tmavé pivo

1. Brokát 13%, Rožňava

2. Harrach, Velké Meziříčí

3. Zlatá labuť 13%, Zvíkov

Polotmavé pivo

1. Hejtman 12%, Hlinsko

2. Bernard Jantarový ležák, Humpolec

3. Skalák 11%, Malý Rohozec

Novinářské pivo 2008

1. Holba Premium 12%, Hanušovice

2. Svijanský Kníže 13%, Svijany

3. Rebel Černý, Havlíčkův Brod

Zdroj: Slavnosti piva České Budějovice


Titul Pivo České republiky za světlé výčepní a světlý ležák si z víkendového 12. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odváží moravský Pivovar Černá Hora. Porotci rozdali celkem 14 titulů. Letos nově do soutěže zařadili i kategorii polotmavé pivo a o ocenění usilovali poprvé i minipivovary, řekl Alois Srb z pořadatelské firmy Revel.

Pivovary dodaly rekordní počet vzorků. Na budějovickém výstavišti se utkalo 44 pivovarů, které přihlásily 240 druhů piv. Degustací se zúčastnili i slovenští producenti. Soutěž přitom ovládly dva pivovary - Pivovar Svijany a černohorský, které získaly čtyři ceny. Černá Hora si kromě nejznámějších kategorií připsala prvenství i v kvasnicových pivech a druhá skončila mezi světlými prémiovými ležáky.

"Dosud jsme nejvíc získali tři ocenění. Je to pro nás prestiž, když jsme zvítězili v Českých Budějovicích, které jsou jakousi českou pivní mekkou," řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek, který s jednoprocentním podílem na trhu patří k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal přes 160.000 hektolitrů piva, z toho 12 procent vyváží do 11 zemí Evropy a Asie.

Prvenství za tmavé výčepní pivo putuje do Pivovaru Velké Březno za značku Březňák. Mezi tmavými ležáky uspěl rakovnický pivovar s Bakalářem. V kategorii Světlý ležák Premium určila porota jako nejlepší Francinův ležák z Pivovaru Nymburk. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Rychtář 15 pct z Pivovaru Rychtář Hlinsko, kategorii tmavých speciálů ovládl Pivovar Svijany se Svijanskou kněžnou 13 pct. Svijanský Vozka zvítězil i mezi nealkoholickými pivy.

Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn Pardubice za Pernštejn D-pivo. Zlatou Labuť 11 pct z Pivovarského dvora Zvíkov ocenila porota jako nejlepší světlé pivo z minipivovarů. Jedničkou mezi tmavými pivy z minipivovarů je Brokát 13 pct z Pivovaru Kaltenecker ze slovenské Rožňavy. Pivovar Rychtář Hlinsko vyhrál s Hejtmanem 12 pct v polotmavých pivech.

Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce zúčastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Ostravská společnost Brewer, která chtěla v chrudimsképrůmyslové zóně Západ postavit stáčírnu a později pivovar, nevyužilasvé předkupní právo na pozemky. Od svého záměru zatím neupustila, ikdyž bude mít zřejmě menší podobu. Pozemky by však již musela koupit zavyšší cenu než v době podpisu smlouvy, řekl novinářům místostarostaPetr Řezníček.

"K 30. dubnu vypršela opce na pět hektarů pozemků. S firmou Brewer jednáme i nadále, její představitelé projevili zájem o poloviční rozlohu. Do konce června by měli upřesnit potřebou plochu a podobu investice," uvedl Řezníček.

Společnost Brewer projevila zájem o chrudimskou průmyslovou zóně v roce 2006, v únoru dalšího roku jí zastupitelé schválili smlouvu na budoucí odkoupení pozemků. V Chrudimi chtěla vybudovat nejdříve stáčírnu piva, později postavit pivovar. Ve stáčírně by podle jejích údajů mohlo najít práci asi 50 až 70 lidí, po výstavbě pivovaru by zaměstnávala až 150 pracovníků. Tehdejší cena pozemků činila 320 korun za metr čtvereční. "Cena garantovaná v opční smlouvě dávno neplatí. Dnes by se pohybovala mezi 550 až 650 korunami. Když ale přijde někdo dříve, může pozemky koupit," řekl Řezníček.

Město již část plochy prodalo jiným investorům, společnosti Brewer však zatím potřebná plocha zůstává. Svůj původní záměr změnila a v zóně by nejspíše postavila jen pivovar.

V průmyslové zóně Západ již koupily parcely tři firmy. Společnost Trias, která se zabývá velkoobchodem s oříšky a semínky pro pekárny a cukrárny, zde plánuje postavit sklady, později možná i balicí linku na výrobu maloobchodních balení, zaměstná asi deset lidí. Firma CZ Expres chce v lokalitě vybudovat logistické centrum a sklady zboží, v nichž by našlo práci zhruba 60 lidí. Již dříve koupila přibližně 1,5 hektaru pozemků chrudimská společnost Dřevovýroba Ficek, která sem chce přesunout část výroby z vnitřní části města a rozšířit ji. Dalších zhruba 5,5 hektaru odkoupil výrobce tubusů pro větrné elektrárny Siag sídlící v areálu bývalé Transporty. I tato firma v zóně vybuduje další závod, který zaměstná desítky až stovky lidí.

Průmyslová zóna Západ vznikla v roce 2000 a dlouho nemohla získat žádného investora. Odkup pozemků a zasíťování lokality stálo Chrudim odhadem více než 150 milionů korun.

Zdroj: Regiony.cz


Plzeňské pivovarské muzeum, které patří místnímu pivovaru, by mělo v budoucnu provozovat turisticky atraktivní prohlídkovou trasu v historickém podzemí města. Návrh schválili radní. Slibují si od toho úsporu peněz a celoroční zprovoznění podzemí, kam zatím lidé mohou jen v turistické sezoně.

Podzemí by se také měla dostat lepší propagace a prezentace, řekla dnes novinářům radní Marcela Krejsová.

Foto

Prohlídky podzemí nyní provozuje městská příspěvková organizace Esprit. V posledních letech tu klesala návštěvnost z 18.690 lidí v roce 2005 na loňských 17.000. Pokud návrh schválí zastupitelé, město jako majitel podzemí za zhruba 0,6 milionu vybuduje nový vstup z nádvoří pivovarského muzea a propojení se současným turistickým okruhem. Vedení radnice věří, že od příští turistické sezony by mohlo být podzemí už trvale otevřeno. Vstup do něj nebude vázán na prohlídku muzea.

Změnou provozovatele Plzeň ušetří. Jen mzdové náklady a odvody na zaměstnance byly loni 1,2 milionu korun. Město přitom ročně na prodělečný provoz doplácelo kolem 0,6 milionu korun, uvedla Krejsová.

Napojením na muzeum se také prodlouží návštěvnická trasa. V nově zpřístupněných prostorách by lidé měli vidět některé exponáty spojené s pivem. Právě v tomto sklepení totiž pivo v Plzni už po staletí zrálo. Právo vařit pivo udělil 250 plzeňským měšťanům král Václav II. na konci 13. století krátce po vzniku města. Podzemí začali pozvaní horníci budovat ve 14. století zejména k ukládání potravin či sudů s pivem.

Okruh podzemím nyní měří 750 metrů, celková délka dvou- až třípodlažního sklepení je kolem 17,5 kilometru. V podzemí je vlhkost vzduchu místy až 95 procent a i v parném dni je v něm stálá teplota kolem deseti stupňů Celsia.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Lada Pešková


Slavnosti piva Hostan začnou dnes

[pátek, 6. červen 2008]

Největší svátek piva ve Znojmě je tady. V pořadí již sedmnácté Slavnosti piva Hostan otevřou areál pivovaru dnes (pátek 6.6.) ve 14.00 hodin. O kulturní uspokojení hostů se postarají skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Waťák - Kabát revival a zpěvačka Petra Janů. V sobotu, kdy je otevřeno od 16.00 hodin, budou hrát Clou, Medvěd 009, Lucie revival či Metallica revival. Hostan nabídne také vystoupení místních kapel: Free band, Eminent, Květinka a Paroháči. Nebude opět chybět řada soutěží o ceny - mezi nejoblíbenější patří pivní štafety věrných restaurací, novinkou bude balancování na prázdném sudu. Pivo značky Hostan a Starobrno bude slavnosti provázet od začátku do konce. Pro ty, kdo mu neholdují, je připravena oblíbená limonáda Zulu.

Zdroj: Znojemsko.cz


Maso z berana lze zapít 40 druhy piv

[pátek, 6. červen 2008]

Až čtyřicet druhů piv mohou ochutnat dnes a zítra příznivci tohoto zlatavého moku na českobudějovickém výstavišti. Už dvanáctý ročník Slavností piva nabídne i hudební doprovodný program a slavnostní vyhlášení dvou soutěží.

„Nedílnou součástí je degustační klání o titul Pivo České republiky. Odborníci budou v několika kategoriích hodnotit 209 vzorků piv ze 44 pivovarů,“ řekla ředitelka výstaviště Marcela Payerová.

Letos pořadatelé nově do soutěže zařadili i polotmavé pivo a světlý a tmavý chmelový mok z minipivovarů. „Přihlásily se i malé zajímavé podniky, které Jihočeši příliš neznají, například minipivovar z Lipníku nebo Pivovarský Dvůr Chýně,“ podotkl jeden z pořadatelů Alois Srb.

Jaké pivo bylo podle poroty nejlepší, se návštěvníci dozvědí zítra v 11 hodin v Pivovarské zahradě. Následovat bude vyhlášení druhého ročníku soutěže potravin Chutná hezky Jihočesky. Ty nejlepší výrobky mohou lidé ochutnat ve dvě hodiny odpoledne v pavilonu R2.

K mání bude na výstavišti i pivo. Podniky zde budou prodávat na čtyřicet druhů tohoto oblíbeného nápoje. „K tomu si mohou návštěvníci poslechnout rockovou hudbu nebo dechovku a pochutnat na beranovi na rožni,“ pozvala vedoucí útvaru výstav Jitka Baštová.

Areál bude dnes i zítra otevřený až do půlnoci. Vstupné se neplatí. Každoročně tuto akci navštíví přes osm tisíc lidí.

Zdroj: MF Dnes.cz


Ležák Holba Premium z produkce hanušovického pivovaru Holba zvítězil v novinářské anonymní degustační soutěži, která se uskutečnila v rámci českobudějovických Slavností piva.

„Chuť piva, jeho barvu i říz posuzovalo 12 novinářů z nejčtenějších deníků a týdeníků.

Zdroj: Právo


Novou marketingovou ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen je Jana Dubová. Ta do funkce nastoupila od června. Ve společnosti nicméně pracuje od roku 2001, působila v oddělení marketingu jako manažerka spotřebitelského výzkumu, poté na pozici brand manažerky pro prémiové značky, od roku 2006 zastávala pozici manažerky rozvoje nezávislého trhu v obchodním oddělení. Na své nové pozici vystřídala Petra Dvořáka. Ten se stal marketingovým ředitelem pro zónu Střední a Východní Evropa a Kuba.

Foto

Pivovary Staropramen a. s. jsou s 15 procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Společnost je druhým největším českým exportérem piva a její značka Staropramen se prodává ve 30 zemích světa. Pivovary Staropramen patří do skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

Zdroj a foto: iHNed.cz


Pivní trilogie BBC 3

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Obrázek

Pivovarští Davidové a Goliáši - tak by se mohla jmenovat závěrečná část pivní trilogie, která zkoumá, podle čeho si český pivař vybírá svůj nápoj a jak asi bude vypadat jeho pivo zítra.

V minulém díle jsme mluvili o tom, jak se velcí výrobci, jako jsou Plzeň, Staropramen, ale také Krušovice nebo Starobrno, dokáží spotřebiteli prostřednictvím televizní reklamy připomenout na celonárodní úrovni, zatímco těm menším pivovarům, které mají výstav do 200 000 hektolitrů, obyčejně nezbývá, než propagovat svoje výrobky méně nákladnou formou a omezit se pouze na okolí svého komína, jak to definuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý:

"Pokud ten malý pivovar zvolí filozofii, že se soustředí na trh kolem komína, jak my říkáme, do, dejme tomu, 50 kilometrů kolem pivovaru, tak má prakticky téměř nulové marketingové a distribuční náklady, které tvoří u těch velkých pivovarů minimálně jednu třetinu, někdy až jednu polovinu všech nákladů."

Marketingové boje o domácí odbytiště, ať už se jedná o supermarketové řetězce, prodejny nápojů nebo restaurační provozovny s velkou výtočí, jsou v silném konkurenčním prostředí možná ještě ostřejší než soutěž o reklamní zviditelnění, protože tady se generuje přímý zisk.

"Jedná se o různé přepravky piv zdarma, k určitému počtu dostaneme určitý počet přepravek, když odebereme. Konkrétně třeba, vezmete-li třicet beden jedné značky pivovaru, dostanete pět přepravek piv zdarma," říká Dan Janko, prodavač nápojů na pražských Vinohradech, o množstevních slevách, kterými výrobce motivuje i malé prodejny k odebírání jeho značky.

Platí i tady jako v inzerci právo silnějšího ekonomického zázemí? Přetlačovaná pivních výrobců probíhá koneckonců i v restauračních provozovnách, jak upozorňuje ředitel Pivovaru Náchod Josef Hlavatý:

"Obecně to probíhá samozřejmě tak, že pivovary se snaží přesvědčit hospody, aby točily jejich pivo, takže většinou pivovary mají svoje obchodní zástupce, kteří se pohybují v terénu, navštěvují jednotlivé provozovny a samozřejmě argumenty k přesvědčení toho hospodského má každý pivovar různé."

"Dneska je celkem standardní, že pivovary mají tendenci kompletně vybavit hospodu tak, jak oni si představují, to znamená, aby charakterizovala ten který pivovar, dodávají výčepní zařízení, dodávají prakticky kompletní technologii na čepování - od narážení, přes chlazení až po výčepní stolici."

"Dávají k tomu veškeré další vybavení tak, aby se to dostalo k zákazníkovi ve značkové sklenici, na značkovém ubruse, na značkovém tácku a tak dále, to jsou všecko věci dneska standardní. Samozřejmě se snaží vybavit eventuálně personál oblečením, pokud to jde, pokud je ta restaurace zaměřená na konkrétní typ piva."

Výběr partnerského pivovaru

Hlavatého kolega, ředitel Starobrna František Krakeš říká, že partnerství majitelů hospody a pivovaru stojí na výběru značky, ceny a servisu. Prý je to podobné, jako když si člověk kupuje nový automobil.

"Myslím si, že to je obdobné jako podle čeho si vybíráme výrobky, které kupujeme. Vybereme si značku, vybereme si cenu a vybereme si servis, ať už je to auto, pivo nebo jiné výrobky, které zásadním způsobem ovlivňují náš život. A pokud si ve všech těch třech faktorech řekneme: 'Ano, to je pro nás vhodná značka,' tak tu značku kupujeme."

Při výběru automobilu, pokud zůstaneme u motoristického příměru, si však řidiči jednotlivých provozoven mohou před výrobci piva celkem úspěšně licitovat.

"Druhá věc je, že se nabízejí i nějaké bonusy. V posledních letech ten trend je čím dál silnější. Můžou jít mnoha cestami. Většinou se nabízí nějaké dodatečné vybavování," říká ředitel Pivovaru Náchod.

Bonusy

Co si pod tím dodatečným vybavováním máme představit?

"Pod tím si můžete představit asi to, že se může vznést otázka na hospodského: 'Pane hospodský, a co byste si ještě představoval?' A pan hospodský třeba řekne: 'Já bych měl představu, že tady bude takové a takové prostředí, takový a takový nábytek, venku budu mít to a to,' a samozřejmě pak je to otázka diskuse, co zaplatí hospodský, co zaplatí pivovar, nebo jestli to zaplatí pivovar."

"A samozřejmě tam pak je ten problém, že těžko můžete konkurovat jako malý pivovar těm největším gigantům, kteří samozřejmě mají na toto uzpůsobené rozpočty, i ta výnosnost prodejů piva je dneska už podstatně lepší, protože samozřejmě tím, že vyrábíte pivo v malém, tím, že nakupujete v malém, tím, že máte relativně starší technologie, tak samozřejmě tohle všecko s sebou nese vyšší náklady a samozřejmě nižší ziskovou marži."

"A bohužel ten trend, že na českém trhu tak, jak to platí, že piva z malých pivovarů jsou pořád ještě levnější a jsou pojímána, jako že by měla být levnější než piva vlastně šňůrová, která jsou - dá se říct - průmyslová, jsou dražší, protože tam je nějakým způsobem zaplacená značka přes televizní reklamu, bohužel ty menší pivovary samozřejmě sráží v tom, co jsou schopny nabídnout dodatečně i třeba v těchto podporách."

A jak se jednotliví výrobci v té provozovně vlastně snášejí, když jeden dodá třeba část interiéru a někdo zase něco jiného. Je tohle nějak ošetřené?

"To je poměrně dost složitá otázka a asi záleží na hospodě od hospody a hospodského, který dané zařízení provozuje. Samozřejmě tendence těch pivovarů je taková, že v ideálním případě jsou v konkrétním zařízení sami. Dneska ale už spousta zákazníků jde do hospody a má požadavek na to, aby si vybrali, aby měli možnost ochutnat třeba i nějaké další věci."

"A tam potom záleží na tom, jak jsou schopny třeba se ty dva pivovary dohodnout. Eventuálně záleží na postoji hospodského, záleží na smluvním uspořádání třeba jak máte který pivovar nastavený, jestli tam vůbec je prostor pro nějaké dohady."

I do menších restaurací

Dřív se pivovary tímhle tím způsobem ucházely o provozovny, kde se vytočilo třeba jenom dvacet hektolitrů a teď se ta situace mění - mohl byste kvantifikovat, jak se ta situace objemově změnila za posledních patnáct let?

"Není to tak dávno. Zhruba opravdu těch patnáct let, vlastně těsně po revoluci, kdy bylo standardní v každém městě mít, jak já říkám, stovkové hospody, to znamená, že tam bylo pár hospod, které vytočily třeba 100 hektolitrů měsíčně v sezóně."

"Postupně, jak se mění doba, tak se objevuje čím dál víc menších provozoven a ty doby, kdy jsme třeba říkali, že hospoda, která má nějakou minimální výtoč, není až tak docela zajímavá, si myslím, že jsou nenávratně pryč a že je snaha nějakým způsobem ošetřit každé zařízení, které nějakým způsobem solidně točí vaše pivo."

"Dřív jste investoval třeba do hospody, která dělala 20 hektolitrů měsíčně a výš a třeba těmi ostatními jste se tím až tak moc nezabýval, nebo zabýval, ale v nějakém omezeném finančním rozsahu. Dneska ten trend je opravdu k menším zařízením, spíš takovým útulnějším zařízením, k menším klubům s menší výtočí a spíš s nějakou atmosférou, s nějakým charakterem. Je to asi dáno obecně dobou."

Čím větší, tím výhodnější

Majitel karlovarského klubu Rotes Berlin František Volf se rozhodl zásobovat své hosty výrobky velkého pivovaru. Přestože má pocit, že mohl od dodavatele získat třeba ještě pultové lednice, jaké mají jeho kolegové, Plzeňský Prazdroj mu poskytl výčepní zařízení a pomáhá mu v klubu s pořádáním kulturních akcí.

"Máme samozřejmě výčepní zařízení. Já jsem dřív měl vlastní, svoje, předtím jsem byl nezávislý na jakémkoliv pivovaru a mohl jsem si prodávat jakékoliv pivo, ale když se člověk rozhodne pro nějakéý konkrétní pivo, nějakou konkrétní značku, a je s ní spokojený, tak je prostě samozřejmě ideální stav, když mu výčepní zařízení nějakým způsobem poskytnou z tohoto pivovaru a oni nějakým způsobem prostě o něj pečují a servisují, což je samozřejmě pro mě jako provozovatele velmi výhodné."

A jakou zhruba má to zařízení cenu?

"Zařízení se pohybují zhruba asi okolo padesáti až třeba sto tisíc, to záleží na tom kolikacestné je, kolik má kohoutů, jaké tam jsou výčepní kobry atd."

V čem byly ty problémy, když jste používal vlastní výčepní zařízení?

"No, to byl problém spíš toho, že výčepní zařízení potřebuje po letech, tak jako třeba to máte s autem, nějaké náhradní díly a já jsem pak zjistil, že vlastně už neslouží tak, jak bych potřeboval, a hlavně jsem potřeboval silnější chlazení."

"Takže když s tím začaly být problémy, tak jsem přemýšlel, jestli to nahradit něčím novým, a pak samozřejmě jsme se dohodli s pivovarem, že bude lepší, když prostě to bude ten model, o kterém jsem mluvil."

A kdo je podle maloodběratelů v téhle soutěži nejúspěšnější?

"Ten největší koncern v republice," říká prodavač Janko a má na mysli portfolio Plzeňského Prazdroje.

"Je to jednoznačně Gambrinus, je to výčepní světlá desítka Gambrinus, to je válec v tomhle státě, prostě to drtí všechno okolo, co se týče výčepních světlých piv. Z dvanáctek, z těch ležáků, to je jednoznačně Prazdroj."

Pivo v supermarketech

Ne úplně nepodobná situace panuje i ve velkých obchodních řetězcích, jak konstatuje

"Žádný řetězec si určitě nedovolí nemít ve svém portfoliu Plzeň, ta značka je tak zavedená. Pro Gambrinus platí to samé, dneska nejvíc etablované pivo na trhu."

"Lidi ho chtějí, lidi pro něj chodí, takže je to trošku problém přesvědčit nákupčí řetězců o tom, že právě tohle pivo je to pravé, že se jim bude prodávat, že budou mít výnosnost na regál. To je poměrně složitá záležitost."

Jak daleko jsou při licitování o jednotlivé hospody a prodejní pulty pivovary ochotné zajít?

Od žádného pivovarníka jsme se čísla marketingových rozpočtů nedozvěděli. Ředitel Starobrna František Krakeš však upozorňuje na další celkem nový nástroj odbytu, kterým jsou franchisové restauranty.

Franchising

"Jsme ochotni zajít tak daleko, jak si to vyžaduje konkrétní situace. My třeba připravujeme v současné době franchisové restaurace, kde na základě franchisy se bude poskytovat tedy určité vybavení a určitý servis, určitý standard, a to samozřejmě bude záležet od konkrétních podmínek," říká František Krakeš.

Zatímco pražský Staropramen rozšiřuje síť Potrefených hus nebo Sportovek, značkové hospody buduje i Plzeňský Prazdroj nebo státem vlastněný Budějovický Budvar.

Majitel karlovarského klubu Rotes Berlin František Volf se domnívá, že v rámci postupující globalizace představují franchisové restaurace jeden ze směrů, kterým se bude spotřeba piva v České republice ubírat.

"Restaurace začínají být v nějaké síti jednotlivých pivovarů, které tím pádem mají zajištěný odběr pro své značky a vlastně je to další globalizace, tak, jako když dneska už jsou v řetězcích i bagetérie."

"A trošičku pro mě jako pro zákazníka může být špatné to, že restaurace, tak to aspoň znám z Bavorska, jsou si prostě podobné, že navštívíte několik restaurací, a pak zjistíte, že tři z toho byly úplně podobné včetně ubrusů, včetně nápojáků, včetně nabídky, ale vzhledem k tomu, že dneska je situace taková, že lidi moc nemají peníze, tak chápu, že některé restaurace prostě nevydrží provoz, a pak to přebírají ty pivovary a nějakým způsobem tu restauraci oživí."

Příchuť kovu

Na internetových stránkách www.bbc.cz "Natočte si s námi" jsme Vám slíbili, že v tomto pořadu zazní i Vaše připomínky k chuťové nabídce českého pivního trhu.

Vzali jsme je tedy s sebou k místopředsedovi Českého svazu pivovarů a sladoven Josefu Hlavatému. Jeden z posluchačů tady popisuje cizí příchuť páchnoucí po kovu.

Uměl byste odhadnout, čím je taková chuť, takový dojem způsoben?

"Já si obecně tohle asi netroufám říct, na co ten posluchač nebo zákazník narazil. Samozřejmě to pivo si může nést určité chuťové vady už z výroby, to je problém třeba i odlišných technologií."

"Může si to třeba přinést i ze surovin, můžou to způsobovat třeba už vlastně narušené základní suroviny, ať už je to slad, může to být problém vody. Tam je nesmírně důležitý konečný článek - dostat pivo vlastně tak, jak se vyrobí v pivovaru, až přímo k zákazníkovi, k tomu konečnému konzumentovi."

"Je velice důležité, jakým způsobem se pracuje s pivem na hospodách, jak se hospodský stará o pivo, za jakých teplot ho dává, jak pivo ošetřuje, jak ho stáčí, jak se stará o výčepní zařízení, to jsou všecko věci, které v tom můžou dost významně hrát roli."

Palčivá hořkost

A z hlediska třeba technologie výroby, na tohle myslím, že už jsme narazili dřív, si tady náš posluchač stěžuje na palčivou hořkost.

"Palčivá hořkost může být problém, o kterém jsem mluvil v rámci rozdílu mezi klasickým způsobem anebo výrobou v CK tanku. Tam se opravdu můžou dostat do piva určité hořké chuťové látky, které do něj historicky nepatří, drhnou na kořenu jazyka a způsobí takový nepříjemné hořké chutě, které hodně dlouho doznívají, ale může to být třeba způsobeno i používáním specifických druhů chmelu, které nejsou typické pro české oblasti. Používají se poměrně dost v poslední době laciné hořké chmele různých proveniencí, které tyhle věci můžou způsobovat."

Pak tady máme stížnost na pivo, které páchne alkoholem.

"No, to už je trošku jiná věc. Tam samozřejmě může ten problém být v tom, že pivo je opravdu do hloubky prokvašené, že prakticky nemá žádný zbytkový extrakt, což je zcela standardně typické pro takzvané eurobiery nebo ležáky evropského typu."

"Tam je opravdu snaha maximálně prokvasit extrakt na nulu tak, aby pivo nemělo potom šanci se třeba nějakým způsobem cestou zkazit, protože samozřejmě každý zbytkový extrakt nebo cukrová složka, která zůstane v roztoku, dává šanci nějakým mikroorganismům se na tom přiživit."

"Tam je ten typický rozdíl mezi charakterem českého piva, které opravdu pracuje se zbytkovým extraktem poměrně značným, proti západním pivům, anebo charakter eurobeerů, kde se opravdu pracuje se zbytkovým extraktem prakticky na nule."

Problémy s pěnou

A další věc: mýdlovitost pěny.

"Mýdlovitost pěny může být samozřejmě problém jednak už původní technologie. Zase záleží na tom, jak rychle se pivo nasycovalo. Klasická technologie, pokud se dělá opravdu do důsledků a pivo zraje v těch ležáckých tancích po dva měsíce, tak má dostatek času na to, aby se tam vytvořila dostatečně fyzikálně chemická reakce mezi kysličníkem uhličitým a pivem a samozřejmě tahle rovnováha díky tomu, že se dělá dlouho a přirozeně, tak potom v okamžiku, kdy se pivo stáčí do půllitrů, dochází k postupnému uvolňování kysličníku uhličitého, který vám vlastně vytváří tu pěnu."

"Samozřejmě piva, která procházejí zrychlením technologie nebo následně jsou ještě dosycována kysličníkem uhličitým na nějakých zařízeních, tyhle vlastnosti mít nemusí a většinou i nemívají. Dojde k rychlému uvolnění kysličníku uhličitého a na pivu vzniknou takové ty typické velké bubliny, kdy vám pěna vlastně za půl minuty nebo za minutu zmizí a máte opravdu jenom hladinku čistou bez jakékoliv pěny."

"To si myslím, že zrovna může být znakem téhle technologie. Samozřejmě můžou tam vstupovat další faktory. Je to problém nastavení tlaku na hospodě, je to problém umytí sklenic."

"V okamžiku, kdy nemáte dokonale umytou sklenici a zůstanou tam nějaké zbytky třeba tukových látek, tak ty mají takový efekt, že vám můžou tu pěnu okamžitě srazit."

A to nám tady právě na webovou stránku napsal jeden z posluchačů, který tvrdí, že pozná neumytou sklenici podle toho, že se na stěnách půllitru drží bublinky. Je to pravda?

"Bublinky se nedrží na stěnách, ony se tam vytvářejí. V okamžiku, kdy to pivo načepujete a začnou vám ze stěn jakoby drobně perlit bublinky, to prostě signalizuje, že tam jsou nějaká ohniska nečistoty, která vlastně jakoby uvolňují kysličník uhličitý z piva. Jinak samozřejmě klasické pivo by mělo kroužkovat, to znamená, že pěna by měla v pravidelných kroužcích ulpívat, jak odpijete vždycky část piva, tak by vám měl zbytek pěny ulpět na půllitru."

Tolik k připomínkám posluchačů BBC Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod. Děkujeme tímto návštěvníkům našich internetových stránek www.bbc.cz. za jejich připomínky.

Restaurační pivovary

Kromě středně velkých výroben, jako zmíněný Náchod nebo Černá Hora, vaří v České republice pivo ještě minipivovary, pivovárky nebo takzvané restaurační pivovary, které jsou také vítaným zpestřením nabídky a stále častějším cílem degustátorských výletů.

Jeden z takových pivovárků, jehož roční výstav se pohybuje kolem tisíce hektolitrů, sídlí přímo v Pivovarském domě na Novém Městě pražském. Ředitel Aleš Dočkal popisuje, jaká piva nabízí:

"Máme několik piv takzvaně ve stabilní nabídce, takže od otevření už celých těch sedm let nabízíme pivo pšeničné, což tedy není pivo ochucené, ale je přece jenom v českých zemích dosti zvláštní, dále je to pivo kávové a banánové. Již asi čtyři roky máme stabilně v nabídce pivo višňové, které je velmi populární."

"A pak jsou tam ještě piva další, která se mění se sezónou. Některá se objevila jenom jednou a možná se k nim někdy v budoucnu vrátíme, jako například pivo eukalyptové před nějakými asi třemi roky. A pak jsou taková, která se vrací v rámci sezóny, takže již několik let vždycky před Vánocemi například připravujeme pivo vanilkové a podobně."

Mohl byste laikovi vysvětlit, v čem je odlišná technologie výroby ovocných piv například od klasického ležáku, který také děláte?

"Já bych byl rád, kdybychom si alespoň některá svoje tajemství mohli zanechat, takže příliš dopodrobna to popisovat nebudu, ale dá se říct, že na rozdíl, dejme tomu, od ovocných piv, která někteří naši lidé znají třeba z Belgie, z produkce belgických pivovarů, tak ta naše piva se technologicky daleko víc přibližují výrobě klasického českého piva."

Vy jste zmiňoval Belgii, znamená to, že pro inspirace s různými příchutěmi chodíte do zahraničí?

"Ano i ne. Spolumajitelé tohoto podniku jsou přední odborníci v oboru pivovarství a sladovnictví a rádi experimentují, takže samozřejmě v prvé řadě experimentují ve svém vlastním podniku. Většinou tyto nápady pocházejí spíš tady z jejich hlav na domácí půdě."

Speciály a ovocná piva

Mají vaše ovocná piva nějakého typického spotřebitele?

"Nedá se to takhle říct. Je pravda, že některá ta piva jsou oblíbená nebo oblíbenější u dámské klientely, ale pak čas od času se setkáme s tím, že pivo, které právě jsme považovali za třeba typicky dámskou záležitost, najde velmi silnou odezvu i u typicky pánské společnosti - jako třeba náš pivní sekt."

A kdybyste měl klasickému, dejme tomu i konzervativnímu pivaři doporučit nějaké ovocné pivo, které by pro něj nebylo takovým šokem, jaké by měl vyzkoušet jako první?

"Já bych asi začal tím višňovým a kávovým, protože ta nejvíce konvenují i té poněkud konzervativnější chuti našeho typického českého konzumenta piva."

Pivovarský dům jako restaurant už funguje několik let, můžete mi říct, jaký je podíl domácí a turistické klientely?

"My se pořád zcela vědomě a programově snažíme zůstat restaurací typicky českou, to znamená, měl by v ní také být především typický český host. Zahraniční návštěvníci samozřejmě jsou vítaní a jejich počet stále jaksi narůstá, ale většina našich hostů pořád jsou domácí, řekl bych, tak 70 % je domácí klientela a zbytek jsou zahraniční návštěvníci."

Vy jste hovořil o experimentech. Častokrát jsme se v tomhle pořadu bavili s výrobci piva, kteří si stěžovali, že český pivař je konzervativní. Co si o tom myslíte vy?

"Ano, tohle stále ještě platí, ale platí to stále méně. Musíme si uvědomit, že každý rok na trh vstoupí nový ročník legálních konzumentů piva, čili těch, kterým je osmnáct let a právě s touto mladou generací každý rok přibývají ti, kteří už nemají takové ty předsudky a nejsou tak konzervativní a jsou daleko otevřenější k experimentování, novým chutím. Čili co do celkového objemu prodej těchto zvláštních piv, je stále ještě poměrně malý, ale na druhou stranu za tu dobu, co máme otevřeno, tak se vlastně zněkolikanásobil."

Řekl byste tedy, že budoucnost českého pivovarnictví obecně je ve speciálech a ovocných pivech?

"Neřekl bych, že v ovocných pivech, ale myslím si, že budoucnost českého pivovarnictví bude poměrně dobře kopírovat situaci, která se naznačuje v oboru pohostinství obecně, a to jsou na jednu stranu levné konzumní záležitosti čili paralela v pohostinství, rychlé občerstvení a podobně, jinými slovy, taková ta supermarketová piva pro běžnou denní potřebu, a na druhou stranu se bude určitě zvyšovat obliba byť i dražších, tak opravdu speciálních, zvláštních a vysoce kvalitních piv vícestupňových a speciálů. Ta ovocná nebo jinak ochucená piva budou asi i nadále trošku okrajovější záležitostí, ale rozhodně stoupá obliba vícestupňových piv, která se nekonzumují třeba v takové kvantitě, ale lidé podobně jako ve víně hledají dnes už více kvalitu."

Uvař si svoje pivo

Jde Vám z těch příchutí, o kterých mluvil Aleš Dočkal, hlava kolem, nebo nejsou podle vašeho gusta? Jasná páka, vždycky si přece můžete pivo doma vařit sami. Tímto způsobem se ostatně chmelový nápoj dočkal obrození ve Spojených státech. Jak si tedy stojí český homebrewing? Na to jsme se zeptali Jana Kočky, který spravuje portál www.svet.piva.cz:

"Používáme homebrewing, protože český název jsme zatím nenašli; kupodivu i během komunistické éry si lidé doma vařili pivo, i když byli považováni za podivíny."

Máte nějakou představu, kolik asi tak lidí v České republice se homebrewingu může věnovat?

"U nás si suroviny, slad, chmel a kvasnice kupuje kolem asi osmdesáti lidí, začali jsme v červnu, takže ono to pomalinku přibývá. Od jednoho dovozce extraktu - v uvozovkách "piva v prášku" vím, že má až několik set lidí, kteří si aspoň jednou koupili u něj ten extrakt a s tím, že vím asi o dvaceti lidech, kteří si dokonce i postavili pivovárek doma určité úrovně od kamen až po to, že jim někdo z mědi prostě sestavil pivovar. Takže je to teď na vzestupu."

"Právě, jak jsem předtím hovořil o různých vlivech, změnách sociální struktury obyvatelstva, možnostech cestování, zvýšení takového povědomí vůbec v různých pivních kategoriích a podobně takovýhle vzestup způsobuje."

"Třeba vím, že do konce roku minimálně dva homebrewaři budou úplně legalizovat provoz, včetně daňového skladu nebo celního skladu a budou to pivo prodávat pod svojí značkou, už mají etikety a mají i přepravky svoje dřevěný a mají kolem sebe skupinu nějakých kamarádů a obdivovatelů, kteří k nim chodí ochutnávat piva a na základě toho pilujou, jak by to pivo mělo být a většinou se jedná o chuťově odvážnější piva."

Jan Kočka si stěžuje, že k domovarníkům neboli homebrewářům jsou dnešní české zákony přísnější než k výrobcům vína. Všeho ale do času, což koneckonců platí i o našem pořadu.

Pivo má budoucnost

Po odvysílaných devadesáti minutách můžeme říci, že za dalších sedm let bude český pivní trh ještě stabilnější.

Odborníci neočekávají, že by za tu dobu z mapy českého pivovarnictví zmizelo víc výrobců, než je prstů na jedné ruce.

Většina spotřebitelů zůstane u výčepních piv světlých a u tradičních ležáků velkých koncernů, které budou trhu i nadále za silné marketingové podpory dominovat

Pokud tedy nevyhledáváte speciály z malých pivovarů anebo nesedíte v podkomínové sféře vlivu některého z nich, jistě budou představovat stále významnější zpestření nabídky.

O pivu v plastu, v plechu nebo v cylindro-kónických tancích podrobněji snad až zase někdy jindy. Do té doby na zdraví!

Zdroj: BBC Czech.com


Pivní trilogie BBC 2

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Obrázek

Kdo a co v národě s největší spotřebou na hlavu rozhoduje o tom, jaké pivo se ocitne na vašem stole nebo v ledničce? Jistě, jednoduchá odpověď je na nasnadě. Ve svobodném tržním prostředí si přece zákazník o svém pivu rozhoduje sám. Ale podle čeho se přitom řídí a z jaké nabídky vlastně tak svobodně volí? Odpovědi konzumentů jsou různorodé:

"Já mám rád ten německý středověký zákon čistoty, proto si rád kupuju Chodovar, který se tohoto zákonu drží, což znamená, že v pivu může být pouze voda, slad a chmel a nic jiného."

"No, já jsem taky původně byl tady na Budvar jako poprvé, ten zmizel, ale už jako zvyk zůstal, takže je to prostě místo, kde se všichni snadno najdeme."

"Já to pivo kupuju tady v nápojích a vždycky to, co jim zbejvá, tak to mi daj, jo. Já jim říkám, že je mi to úplně jedno, co mi daj."

"Každá hospoda má svoji náladu, měla svoje osazenstvo, takže myslím si, že ten život, to střídání nálad, střídání rozhovorů, to bylo to hlavní."

"Mně připadají ty piva tady poměrně přiměřeně sycená, nejsou přesycená kysličníkem, což je jedna, myslím si z vážných vad na kvalitě piva čepovaného, takže myslím, že i to je jeden z důvodů, proč se tady scházíme."

"Já vím, že když tam bude, řeknu Krušovice, Budvar, Plzeň nebo 'gambáč' nebo Staropramen, takže to pivo bude prostě dobrý, protože to jsou pivovary, který to maj na nějaký úrovni a nemůže se to splést."

Říkají odborníci i každodenní spotřebitelé.

V prvním díle pořadu jsme se zaměřili na subjektivní potřeby a chutě, které konzumenti v kontextu silné tradice při výběru svého piva uplatňují. Druhé pokračování se pokusí ukázat, jak se výrobci o pivaře ucházejí reklamou a jakou volbu jim nabízejí.

Pivní soutěže

Závody v pití piva na čas patří k těm sportům, které obvykle rodiče ani časopisy životního stylu nedoporučují a lékaři před nimi rovnou varují. Mezi pivaři, kteří se na Táborsku sešli u klání samozvaných reprezentantů Čech a Moravy, jsou ovšem podobné soutěže nesmírně oblíbené.

Vypít půllitr v několika sekundách se mezi štamgasty jednou považuje za riskantní nerozum, jindy ale také za přímo husarský kousek a důkaz mužnosti. Poměřovat se v rychlosti i objemu spotřeby patří k nadměrné konzumaci chmelového nápoje v České republice stejně jako chytání tácků, pivní štafety, břicha, humor, malátnost, ale třeba také recesistické běhy.

"Vítám vás na třicátém čtvrtém ročníku běhu. Účastní se pět nováčků, kteří běží poprvé. Pravidla jsou jako každý rok stejná, vypít celý pivo, neplejtvat, nepolejvat se, nerozlejvat," uvádí závod organizátor Jan Boháč.

Vítá více než třicet účastníků na startu tradiční šestikilometrové trati do obce Košice u Plané nad Lužnicí. Jak nápad na takový závod vůbec vznikl?

"Když mi bylo šestnáct let, tak jsme s kamarádama přemejšleli, jakej závod si vymyslíme, protože jsme si dělali takovou olympiádu skutečnýho sportu, a pak jsme chtěli udělat nějakej sranda závod, a tak nás napadlo, že můžem běžet těch šest kilometrů, co jsme běhali normálně, ale s pivama," vysvětluje Boháč.

"Bylo to v roce 1972. To byl ještě takovej závod nezávod."

V čem se soutěž od prvního ročníku změnila?

"Já si myslím, že od druhýho ročníku se skutečně začalo závodit, a závodí se pořád. Všichni vždycky před závodem říkají, jak to půjdou a jak to budou jen tak volně vychutnávat, ale jakmile se odstartuje, tak všichni běžej, co to dá. Náš vrchol byl asi v roce 85, kdy bylo sto čtyřicet účastníků běhu a dalších sto jako diváků."

"A to bylo v době totality, takže to byl i jakýsi vzdor, revolta. Byli tady policajti, ale báli se zasáhnout, protože nás už bylo tolik, asi tři sta lidí, a na to nebyli připravený. A teď to pomalu umírá. Já bych byl nejradši, kdybych jednou přišel na start a byli jsme tady zase tři, odběhli si to a já už mohl skončit. Ale bohužel pořád se to některejm lidem líbí, takže nás pořád třicet, čtyřicet běhá, tak nezbývá nic jiného, než abych to předal synovi," říká hlavní organizátor.

Duševní očista

Jeho závodníky čeká na každém kilometru jedno teplé lahvové pivo a místy i fandící rodinní příslušníci.

A přestože udržet tekutiny v trávicím systému se každému na trati pod letním sluncem nedaří, nikdo se nevzdává. Mezi účastníky jsou převážně muži, ale letos doběhly do cíle na návsi i dvě ženy. První z nich byla Dana.

Jak se jí běželo?

"Výborně. Mně se běželo dobře, akorát se mi špatně pilo, protože já to tak nenaklopím jak chlapi. Já jsem věděla, do čeho jdu..."

Proč jste vlastně běžela?

"Protože mě baví běhat, tak jsem si to chtěla zkusit."

Ale běhat s pivem, to nedělá každý.

"To ne. Tak jsem si to zkusila. Příští rok půjdu zase."

Co bylo na tom běhu nejzajímavější a co bylo nejtěžší?

"Nejtěžší? Ten poslední kopec, ten mně teda fakt vadil," říká závodnice Dana.

Náročnému klání přihlížejí s mírnými rozpaky kolemjedoucí motoristé a zpoza plotu i místní obyvatelé. Proč se do této bizarní soutěže v době oficiálně proklamovaného kultu zdraví hlásí stále noví běžci? Pořadatel Jan Boháč má po ruce překvapivé vysvětlení.

"No, já myslím, že to je taková bláznivina, protože si člověk chce něco dokázat. My všichni rádi pijem, pivo nám chutná, tak to patří asi k české pivní kultuře. Ne každej člověk má chuť se trošičku dehonestovat, tím se jako odbouráte, poblijete se, pokecáte, je to takový jako hnusný, ale je to, řekl bych, taková očista, duševní. Já to chápu jako duševní očistu."

Výcvikové tábory

Podobnou očistu, kterou už přes třicet let během do obce Košice a zpět organizuje pan Boháč, nabízejí i kampaně velkých pivovarů, které sice nejsou tak spontánní, ale svou reklamu mají často laděnou do stejného chlapáctví.

Výrobce vychází svému spotřebiteli vstříc a obzvláště v letních měsících se jeho reklamní aktivity přesouvají do ulic. O "chlapech sobě" pak neslyšíme pouze z televize.

Odborníci na marketing a takzvanou street promotion vyzdvihli v uplynulých letech zejména kampaně Staropramenu, který je součástí belgického InBevu, největší pivovarnické skupiny na světě.

Hodnotí vysoce road show zvanou Pivní výcvikové tábory nebo pozdější Chlapark.

Těchto putovních akcí se účastní desítky tisíc lidí ročně a jak potvrzuje Lumír Tuček, který tuto atrakci moderoval, i tady se vedle bujné a mužné soutěživosti sázelo na hravost konzumentů.

"První pivní výcvikový tábor přijel někam a tam si chlapi mohli postavit nějaký družstvo a bojovat o chladící pípu, což byla hlavní cena."

"Disciplíny byly první rok hodně pivový, jako pivní sprint, pivní štafeta, což se pak už v dalších ročníkách nemohlo opakovat, protože se pivovary dohodly, že se na těch akcích nesmí na pódiu pít pivo, to byla zvláštní věc, jako nějakej kodex, pivní, pivovarnickej kodex, kterej to jakoby zamezoval," vypráví Lumír Tuček.

Jaká je pro Tebe nejživější vzpomínka na výcvikové tábory?

"Tam byly třeba taky soutěže krásy, protože tam byli různí partneři, kteří s tím spolupracovali."

"Jeden z nich vyráběl holicí strojky a každej si mohl nechat nějak ostříhat hlavu, byly tam holky, který uměly ostříhat. A jeden kluk si na hlavu nechal vystříhat plánek svojí vesničky a ukazoval nám tam potom: 'Tady máme hospodu, tady je kostelíček a tady bydlí moje staruška a tady bydlím já.' Tak to byl takový nejpovýšenější zážitek, který z toho mám."

"Nebo tam byla soutěž, kdy se ženy měly – bylo to i pro ženy, protože tam byla snaha, aby se pobavila celá rodina - postarat o svýho manžela, když přijde z hospody."

"K tomu sloužily molitanový bezvládný figuríny, který měly z montérek převlíknout do pyžama."

"Bylo vtipný sledovat ty ženský, jak je převlíkaj. Nejdřív je svlíkli donaha, takže tam lidi řvali, co s ním dělat... Překlopovali, některá ho držela hlavou vzhůru, takže tam to byla taková úplně jako pouťová zábava," říká o Chlaparku Lumír Tuček.

Pivo a reklama

Na internetových stránkách moravského Pivovaru Černá Hora, který vyrobí ročně kolem sto padesáti tisíc hektolitrů piva, vítá návštěvníky chrámová hudba.

Po sborovém zpěvu, který má podtrhovat tradici a heslo firmy "Pivo jako za starých časů", následuje virtuální přednáška:

"Vážení návštěvníci, nacházíte se ve varně, která je srdcem pivovaru."

Internet nabízí prostor propagaci, která je na pivní spotřebitele stále naléhavější. Přestože webové stránky jsou možná médiem nejmodernějším, dá se předpokládat, že zasahují pouze zbytkové množství konzervativních českých pivařů. Na rozdíl pochopitelně od masové reklamy televizní. I ta krušovická sází mimochodem na tradici....

"Vařit pivo tak, aby jeho chuť byla vskutku královská, je umění. My to umění ovládáme už více než čtyři sta let."

Jak upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin, odvysílání jednoho spotu v hlavním vysílacím čase stojí inzerenta desítky tisíc korun a pivovary proto pozorně sledují, jaký mají vynaložené náklady efekt.

"Úspěch reklamy se samozřejmě zjišťuje, ve výsledku, který přinesla. A to máme velmi dobře přesně spočítáno díky našim kontinuálním stálým marketingovým průzkumům."

"Každý týden na určitém vzorku populace zjišťujeme, jak si která značka stojí a jakým způsobem reklama i jiné marketingové působení naší společnosti k tomu přispívá a podle toho hodnotíme, jestli strategie či akce, které podnikáme, jsou správné, nebo ne."

"To jsou samozřejmě velmi přísně chráněná interní data," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje.

'Trh kolem komína'

Ne každý pivovar však svým televizním klipem dokáže konzumenta zasáhnout a ne každý obchodník si může podobnou investici dovolit, jak upozorňuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Regionální pivovary se orientují hlavně na nejbližší okolí

"Větší pivovary mají výhodu v tom, že jejich výroba na jednotku produkce je levnější."

Příkladem dalšího menšího výrobce, ke kterému se v našem pořadu ještě vrátíme, je městem vlastněný Pivovar Náchod s ročním výstavem 140 000 hektolitrů.

Jak potvrzuje jeho ředitel Josef Hlavatý, i tato firma se nutně zaměřuje na jiné formy hlavně regionální propagace.

"Je to užší spolupráce s regionem jako takovým, ať už ve sféře podnikatelské, ve sféře politické, sportovní. Myslím si, že to je hlavní."

"Důležitá je také podpora různých i kulturních záležitostí. V tomhle je asi jediná výhoda malých pivovarů. A všecko ostatní především na straně velkých. Je to o penězích."

"Žádný z malých pivovarů si dneska nemůže dovolit vydávat takové sumy na reklamu jako velké pivovary."

"A i kdyby to brali jenom třeba z podílu z prodejů, tak z hlediska významu to nemá až takový význam, jako třeba když Gambrinus pustí desítky nebo stovky milionů do reklamy televizní, protože opravdu je to o tom omezeném okruhu známosti značky."

"Samozřejmě výhoda je někde do těch dvaceti, čtyřiceti kilometrů, záleží na velikosti pivovaru, a pak postupně značka ztrácí své podvědomí a je o to těžší se dam dostat a etablovat."

"Každý rok připravujeme na daný rok jakousi marketingovou kampaň, která zahrnuje vlastně takový komunikační mix."

"Dnes už v něm dominují především vizuální billboardy a je to kombinace s rádiama, sponzorskejma akcema, s ochutnávkama. To je asi, asi všecko, určitě nechodíme do televizních reklam a podobných věcí," říká Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod.

Přesná cílová skupina

Televizní reklama, která ve výzbroji menších pivovarů chybí, má o svém pivaři zjištěno víc než mnozí z konzumentů tuší. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin vysvětluje, jak se profilují spotřebitelé jednotlivých pivních značek z portfolia největšího českého pivovaru, který patří k americké skupině SABMiller.

"Každá značka má velmi přesně vymezenou, specifikovanou, i do nejmenších detailů rozpracovanou cílovou skupinu."

"Tak například, když vezmu Pilsner Urquell - cílová skupina spotřebitelů je ve věku dvacet pět až čtyřicet let, muži s vyšším příjmem, lidé, kteří vyhledávají především kvalitu, kteří dbají na svůj status, na to, že spotřebovávají a pijí něco výjimečného, velmi kvalitního a samozřejmě ve výjimečném velmi kvalitním prostředí, které už dnešní trh české gastronomie také nabízí."

A jak se od spotřebitele Prazdroje liší spotřebitel Gambrinusu nebo Velkopopovického Kozla?

"Tak samozřejmě spotřebitel značky Gambrinus je mnohem širší, méně vyhraněná cílová skupina. U spotřebitele značky Gambrinus spíš rozhodují takové charakteristiky jako posezení s přáteli, ten sociální aspekt, to je pivo, které najdu všude, je k dispozici ve více než deseti tisících hospod a restauracích."

"Je to nejpopulárnější, největší české pivo, má pětadvacet procent trhu, to znamená, každé čtvrté pivo u nás vypité. Navíc se k tomu připojí i charakteristika, která souvisí se sponzoringovou aktivitou značky Gambrinus, s tím, že Gambrinus je největším partnerem českého fotbalu, takže spotřebitelé Gambrinusu jsou lidé, kteří rádi fandí, společně se baví s přáteli a tam samozřejmě menší roli hraje hledání statusu, té kvality, špičky."

Hořké pivo, drsný kraj

Můžeme si takhle ještě probrat třeba spotřebitele Velkopopovického Kozla a Radegastu?

"Radegast je velmi specifická značka. Radegast je regionální značka, je výrazně zaměřen na Moravu, především na severní Moravu a Slezsko. Plzeňský Prazdroj přijal i, řekněme, takové strategické rozhodnutí značku rozvíjet dál jako značku regionální, značku, která má velmi silné kořeny v regionu a pasuje lidem tam, je to jejich pýcha, jejich hrdost, něco, na co jsou zvyklí, loajální."

"Je tam obrovská míra loajality ke značce, naprostá většina značky Radegast se prodává na severní Moravě, a tam právě zdůrazňuje značka Radegast velmi odlišný chuťový prvek hořkosti, silně chmelené pivo, na kterém se staví i celá reklamní marketingová kampaň. Hořké pivo, drsný kraj, prostě ty kořeny."

"Moravské spotřebitele značky Radegast vidíme jako lidi otevřené, ale zemité, zakořeněné v té oblasti. Velkopopovický Kozel je tradiční české pivo s obrovskou tradicí, s obrovským nádechem kdysi malého rodinného pivovárku, dneska třetího největšího v České republice, který prochází obrovským rozvojem, ale značka Velkopopovický Kozel je především naším nástrojem a zbraní na trhu baleného piva, to znamená, v obchodech, v láhvích."

"Velkopopovický Kozel samozřejmě bojuje svou kvalitou image podpořenou velmi sympatickým maskotem, kozlem, tímto způsobem se vyvíjí v poslední době reklama Velkopopovického Kozla. A Velkopopovický Kozel se podle marketingových škatulek zařazuje do kategorie odměna po práci," říká Alexej Bechtin.

"Mrkni pod zátku a otevři si cestu ke skvělým výhrám. Registruj se SMS zprávou a zasílej unikátní kódy," osloví dnes v supermarketu samotná láhev potenciálního zákazníka.

Podobné soutěže se soustředí spíše na přímý zisk, zatímco televizní reklamy mají hlavně upevňovat věrnost značce u stávajících konzumentů a zdůrazňují až kmenovou příslušnost ke skupině spotřebitelů.

Zdravá spotřeba

Po výrazném tažení proti reklamě na cigarety soustředí totiž v příštích letech Světová zdravotnická organizace svoje síly do boje proti reklamě na alkoholické nápoje.

Jsou na takovou situaci ve Starobrnu připravení? Ředitel František Krakeš vysvětluje, že české pivovary se snaží vyjít omezování reklamy vstříc vlastní kampaní.

"Před třemi lety vznikla takzvaná Iniciativa zodpovědných výrobců piva, za kterou stály velké pivovary, byli jsme to my jako Starobrno, byla to skupina Plzeňský Prazdroj, pivovary Staropramen, Královský pivovar Krušovice, byl to také v té době Budějovický Budvar."

"Založily Iniciativu odpovědných výrobců, která navazuje na iniciativy evropské pivovarské asociace sdružené v organizaci Brewers of Europe."

"Navazuje i na iniciativy, které jsou na americkém kontinentu. Tyto iniciativy v souladu s cíli Světové zdravotnické organizace mají za úkol propagovat takzvanou umírněnou spotřebu piva, to znamená, takovou, která by v žádném případě při větší konzumaci nemohla způsobit poškození zdraví."

"Zároveň byl přijat takzvaný etický kodex výrobců piva, jeho cílem je reklama, která je skutečně etická, to znamená, neslibuje zvýšení výkonnosti ať už ve sportu, v sexu, není zacílena na neúměrné pití piva, jako jsou soutěže," říká ředitel Starobrna František Krakeš.

Páté pivo

Mezinárodní společenství a Světová zdravotnická organizace s Evropskou komisí chystají ovšem rozsáhlou kampaň i proti nadměrnému pití. Jak vysvětluje doktor Pavel Kubů z Občanského sdružení Sananim, pro lékaře obecně začíná taková konzumace pátým pivem za den.

"V epidemiologických studiích se nadměrná spotřeba sleduje od pěti nápojů dále, které jsou zkonzumovány při jedné příležitosti. To se týká i piva. Nápoj je brán jako jednotka, tuším, 20 gramů alkoholu, což obsahuje jeden půllitr piva, ale i jedna sklenka destilátu či dvoudecka vína."

Takže pět piv denně už je nadměrné pití a dvě piva je maximum, které můžete doporučit?

"Ta idea, ideální objem, kde je nejnižší kardiovaskulární riziko, se pohybuje kolem dvou nápojů."

A kolik procent populace se věnuje, dejme tomu, té nadměrné spotřebě piva v České republice?

"Podle posledních studií se to týká dvaceti 9 % mužů a 10 % žen."

A jaké lékařské nebo vzdělávací kampaně jsou podle vás proti nadměrnému pití nejúčinnější?

"Já se domnívám, že jsou to ty, které jsou zaměřeny přímo na konzumenty a probíhají v prostředí, kde k konzumaci dochází."

Můžete dát nějaký příklad?

"Například služba Promile SMS, která informuje o rizicích spojených s konzumací alkoholu s ohledem na to, kolik daný člověk vypil, jakou má hladinu alkoholu ve chvíli, kdy službu využije. A služba je právě k dispozici přímo v restauracích."

Jak to funguje?

"Pošlete v standardním tvaru údaje o vašem pohlaví, věku, váze, dále se zapisuje, v kolik hodin jste začal konzumovat alkohol, kolik jste ho vypil. V odpovědní SMSce vám přijde informace o tom, jakou máte aktuální hladinu alkoholu v krvi, kdy budete opět střízliví a jaká rizika jsou spojena s vaší aktuální hladinou alkoholu," říká doktor Kubů a dodává, že návod na zaslání SMSky je k dispozici na internetové adrese www.promilesms.cz.

Za první měsíc své existence vyřídila prý tahle služba tisíc požadavků.

Zdravé české pivo

Jak se kromě zmíněné iniciativy za etickou reklamu na alkohol k požadavkům mírnějšího pití staví čeští pivovarníci? Zeptali jsme se výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

Tomu připadá falešné, že někteří bojovníci proti nadměrnému užívání alkoholu vztahují těžké zdravotní problémy závislých na mírně popíjející většinovou populaci.

"Je nás naprostá většina obyvatel Evropy, kteří po mnoho generací pravidelně užíváme alkohol a máme z toho radost a nemáme s tím vůbec žádné zdravotní problémy, naprostá většina obyvatel to zvládá a je nefér používat zcela správné závěry o zdravotním stavu těch, kteří jsou závislí a ničí si zdraví, a tyto závěry používat na celou populaci."

"Tak to není. Naprostá většina populace svůj příjem alkoholu zvládá, nemá s tím žádné problémy, a tudíž ani žádné zdravotní dopady. Hranice je u piva naprosto jednoznačná. Do dvou velkých piv pro zdravého dospělého muže a do dvou malých piv pro zdravou dospělou ženu denně. Ne, že tato dávka neškodí, ale vyloženě prospívá zdraví."

"Samozřejmě s jakoukoli další konzumací negativní vlivy ze zvýšené konzumace alkoholu rostou až vysoce převáží ty případné pozitivní vlivy vitaminové. Také jde o pravidelnou mírnou konzumaci denně, ne, že člověk pět dní abstinuje a pak celou tu dávku vypije najednou v pátek večer, to ne, tím si naopak přivodí značný zdravotní problém. My si myslíme společně se svými kolegy v celé Evropě, že jedinou rozumnou cestou je výchova."

Zaznělo také, že české pivo, charakter českého piva je svým způsobem zdravější než jsou piva zahraniční. Můžete to vysvětlit?

"Velmi primitivně řečeno, naše piva nejsou tak prokvašená jako piva zahraniční a je několik studií, které to naprosto jednoznačně dokazují. To znamená, že v našem pivu kromě vody, ethylalkoholu a kysličníku uhličitého je ještě zbytek látek, které nebyly vědomě schválně prokvašeny při kvasném procesu."

"A právě v těchto látkách jsou uchovávány polyfenoly, vitaminy a tak dále. Když máte roztok prakticky jenom vody, kysličníku uhličitého a alkoholu, tak nemáte, kde ty pozitivní látky mít. A protože naše pivo je charakteristické tím, že má daleko větší, jak my říkáme, nezkvašený extrakt, tak je dodávka pozitivních sloučenin vyšší," říká Jan Veselý a není mezi pivovarníky jediný, od koho jsme slyšeli, že prý chce, aby v České republice pilo pivo ještě více lidí, ale v menším množství.

Když jsme se v tomto díle zmínili o různě výhodných podmínkách, jež mají české pivovary při zadávání reklamy, zahlédli jsme jen špičku ledovce, který vlastně charakter dnešního trhu s pivem určuje. Kam dobře vychlazený pivní ledovec dopluje v příštích letech a kdo vlastně rozhoduje o chuti a povaze zítřejšího piva, to se pokusíme odhadnout v závěrečné části pivní trilogie.

Zdroj: BBC Czech.com


Pivovary dodaly rekordní počet vzorků

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Degustační soutěž „Pivo české republiky“ už je nedílnou součástí Slavností piva a Antonínského jarmarku. Letos se budou konat už po dvanácté, ve dnech 6. a 7. června. Na českobudějovickém výstavišti se utká celkem 44 pivovarů, které přihlásily 209 vzorků piv.

„Máme rekordní počet vzorků. Za úspěch také považuji, že se přihlásily i malé subjekty, klášterní pivovar Strahov nebo soukromý pivovar Lipník nad Bečvou,“ řekl včera k přípravě slavností Alois Srb z Tábora, který s výstavištěm na organizaci akce spolupracuje. Novinkou letošního roku je zařazení polotmavého piva a minipivovarů do degustační soutěže. Vzorky se budou hodnotit ve 13 kategoriích, například světlé výčepní pivo, speciální tmavé nebo kvasnicové pivo.

„Po oba dny, v pátek i v sobotu, bude otevřeno do půlnoci, vstup je zdarma,“ pozvala na dvoudenní akci Marcela Payerová, ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s. V bohatém doprovodném programu nebude chybět ani muzika pro příznivce různých žánrů. V pavilonu Z bude hrát beat–rocková kapela Start 99, v pivovarské zahradě si užijí zase příznivci dechovky. Vystřídají se zde například Netoličanka nebo Vitějičanka.

Na slavnostech vloni napočetli přes 8,5 tisíce návštěvníků, chystají se sem pravidelně Budějovičtí i přespolní. „Byl jsem na slavnostech už asi pětkrát.

Ochutnáváme s kamarády vždycky speciální piva. Je jich tam kopice a pěkně pohromadě,“ prohlásil devětadvacetiletý Pavel Jaroš z Týna nad Vltavou.

Letos se budou účastnit degustací dokonce i slovenské pivovary. „Přijely ty ambicióznější,“ komentoval zahraniční účast Alois Srb. Z „domácích“ pivovarů se zúčastní Budějovický Budvar prezentací Pardálu.

Kdo se zajímá spíše o kuchyni než o pivo, také nepřijde zkrátka. V sobotu bude v 11.30 vyhlášen nejlepší jihočeský výrobek soutěže „Chutná hezky jihočesky 2008“. Od 14 hodin potom nabídnou organizátoři ochutnávku zúčastněných potravin i veřejnosti. Pivovar Holba navíc připravil grilování berana a Řeznictví Libor Novák opékání vola.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta


Čeští pivaři zůstávají věrni lahvovému pivu a jen malá část z nich si kupuje svůj oblíbený nápoj v plechovce. Česko tak v podílu plechovek na prodaném baleném pivu výrazně zaostává například za Švédskem, Británií či Polskem, kde naopak pivaři nakupují především pivo v plechovkách. Novinářům to dnes řekl Gote Nylin ze sdružení evropských výrobců plechovek Beverage Can Makers Europe (BCME). Tuzemské pivovary do plechovek stáčejí jen malou část svého výstavu, přičemž značný podíl plechovkového piva vyvážejí do zahraničí.

Plechovkové pivo se podle Nylina na celkovém tuzemském prodeji baleného piva včetně sudového podílí jen zhruba pěti procenty. Naproti tomu ve Švédsku činí podíl plechovek 75 procent, v Británii 69 procent, Irsku 65 procent a v Polsku a Maďarsku mají pivní plechovky podíl 47 procent. "Česká spotřeba (plechovkového piva) je hluboko pod průměrem evropských zemí a ČR zaostává i za sousedními zeměmi, jako jsou Polsko, Maďarsko či Slovensko," podotkl Nylin, podle kterého se plechovkové pivo na celkové loňské spotřebě piva v Česku podílelo jen 3,5 procenta.

Prodej plechovek s pivem a nápoji loni přitom v Evropě vzrostl zhruba o deset procent na rekordních 50,2 miliardy kusů. V Česku a na Slovensku bylo ale prodáno jen přibližně 400 milionů plechovek. Z toho polovina připadla na plechovkové pivo. Například v Británii přitom lidé nakoupili 8,2 miliardy plechovek a v Polsku 4,1 miliardy plechovek s pivem a nápoji.

Podle průzkumu společnosti GfK jsou v Česku plechovky oblíbené zejména mezi mladými muži ve věku od 18 do 34 let, přičemž lidé je pijí hlavně na cestách či dovolených. Z průzkumu vyplynulo, že lidé volí lahvové pivo i kvůli ceně, která je ve srovnání s plechovkami nižší. Sdružení BCME nyní v Česku připravuje kampaň zaměřenou na propagaci plechovkového piva. "Chceme připomenout českým spotřebitelům výhody plechovkového piva a v průběhu tří let zvýšit jeho podíl na trhu," podotkl Nylin.

Pivo pro tuzemský trh se podle loňských údajů stáčí z 53 procent do sudů a cisteren, jež zásobují hospody, kde se točí z tanků. Zhruba 45 procent piva pro Česko se prodává v lahvích a dvě procenta v plechovkách. Na ústupu jsou PET lahve, jejichž podíl je zanedbatelný.

Některé pivovary míní, že trh s plechovkami má růstový potenciál, a proto začaly stáčet pivo i do těchto obalů. Prodej piva v půllitrových plechovkách nedávno zahájil například Pivovar Ostravar. "Je to potenciál, jak upevnit pozici naší značky, chceme samozřejmě získat i nový trh a získat skupinu zákazníků, kteří rádi vyrážejí do hor na chatu a podobně," uvedla Martina Bučková, která má projekt na starosti.

Celková produkce piva loni v Česku vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů. Vývoz se zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finance.cz


Pivovar a plzeňské pivo považuje 77% Plzeňanů za symbol regionu

Aktuální průzkum* TNS AISA ukázal, že obyvatelé Plzně a plzeňského regionu věnují pivu a plzeňskému pivovaru více pozornosti než o rok dříve. Také návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea roste letos rychleji.

„V posledních letech a zejména vloni věnoval Plzeňský Prazdroj velké úsilí do rozvoje a propagace turistiky v pivovaru a Pivovarském muzeu. Rozšíření trasy o moderní stáčírnu, zprovoznění nové bednárny a nejčerstvěji otevření nové smyslové expozice zaměřené na suroviny se odráží v povědomí i zájmu veřejnosti o tato místa,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice v plzeňském pivovaru vyvolala zájem v regionu. Za nejzajímavější místo plzeňského regionu pokládá pivovar Prazdroje 43 % dotázaných. V samotné Plzni pivovar dokonce předstihl v hodnocení atraktivity zoologickou zahradu a s 53 % (+36% ve srovnání s minulým rokem) je na prvním místě. Návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea nadále roste, ve středu 4. června přesáhl počet letošních návštěvníků 66 000, což je o 2 000 osob více než ke stejnému loňskému datu a přibližně o třetinu více návštěvníků v porovnání se stejným obdobím roku 2003.

Další propagací nové expozice Plzeňský Prazdroj bezpochyby podpoří i příjezd turistů z jiných krajů ČR i zahraničí, jejichž zájem o Plzeňský kraj byl v první čtvrtině letošního roku v porovnání s ostatními částmi země slabý.

Do pivovaru formou prohlídky už zavítalo 52% všech dotázaných. Mezi nimi vzrostl počet těch, kteří tam byli v posledním roce (z 20 na 27 %). Opakovat svou návštěvu pivovaru se chystá více lidí (o rok dříve 69 %, nyní 85 %). Obdobný nárůst zájmu čeká pivovarské muzeum (ze 72 % na 87 %).

Jako symbol – tahák plzeňského regionu označilo 35 % pivovar Plzeňský Prazdroj, 42 % pivo či plzeňské pivo, na dalším místě je Šumava se 6 % a historické centrum Plzně se 3 %. Na otázku, na co jsou Plzeňané hrdí, odpovědělo 37 %, že na plzeňské pivo, 27 % na plzeňský pivovar a dál po 6 % vzhled města, závod Škoda a historické památky. Nárůst ve vnímání jako atraktivního místa k návštěvě zaznamenaly všechny prvky, které na Plzeňsku nějak souvisejí s pivem, tj. pivovar Prazdroje, Pivovarské muzeum, restaurace Na Spilce, Pilsner Fest i kulturní akce v pivovaru.

Mezi obyvateli regionu, kteří navštívili tato místa v posledních pěti letech, stoupl podíl těch, kteří celkově hodnotí pivovar či Pivovarské muzeum kladně, a je i více takových, kteří by doporučili jejich návštěvu ostatním. V pivovaru se lidem nejvíce líbí ochutnávky piva, informace o technologii výroby a sklepy. V muzeu zaujaly zejména nástroje, nádobí, zařízení pivovaru a informace o historii. Pivnice Na Spilce boduje dobrým jídlem, kvalitním pivem a hezkým prostorem. Velký ohlas zaznamenaly letní koncerty na nádvoří pivovaru - Léto s Prazdrojem a Pilsner Fest – akce, na které se návštěvníci mohou těšit i letos.

*Pozn.: všechna čísla uvedená ve zprávě pocházejí z výzkumu TNS AISA mezi 600 respondenty staršími 18 let, kteří žijí v Plzni a okolí (do 20 km od Plzně).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


DU podpoří život obyvatel města

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata včera jednal s generálním ředitelem společnosti Drinks Union Milanem Schrammem ohledně finanční podpory společenského, sportovního a kulturního života obyvatel města v roce 2008 a vzájemné spolupráce obou stran.

„Předložený návrh memoranda je seriózní a pro mě přijatelný. Návrh však ještě musí posoudit radní a zastupitelé města. Pro město je však stěžejní existence firmy, která vedle toho, že zaměstnává řadu Ústečanů, propaguje svým jménem Ústí nad Labem,“ uvedl primátor Jan Kubata.

Rada města posoudí návrh memoranda na svém jednání zítra, zastupitelé města pak 26. června. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu by mělo dojít na začátku července.

V navrhovaném dokumentu se firma Drinks Union zavazuje, že uspořádá ve své produkci tradiční jarní bál a pivovarské slavnosti v Letním kině. Společnost dále klade důraz na spojování jména pivovaru a obchodních značek vyráběných v Krásném Březně se jménem města a propagaci města Ústí nad Labem na velkých marketingových akcích. Firma dále zajistí pro potřeby představitelů města exkurze jejich návštěv v pivovaru včetně degustací a poskytne společenskou místnost zdarma. Finanční podpora společenského, sportovního a kulturního života pro obyvatele města by měla v letošním roce činit 3,8 mil. Kč. Vedle toho je společnost Drinks Union již několik let významným partnerem ústeckého hokejového klubu HC Slovan.

Foto

Město naopak společnosti nabídne záštitu nad oběma jmenovanými akcemi (bál, slavnosti), vytvoří podmínky pro prodej nápojů firmy ve všech společenských, kulturních a sportovních zařízeních, která jsou majetkem města a bude s firmou spolupracovat při řešení umístění smluvních gastronomických zařízení na celém území města.

Zdroj: ÚStecko24.cz


«« « Strana 662 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň