Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar Vyškov, patřící prostřednictvím akciové společnosti Jihomoravské pivovary státu, možná přece jen najde svého nájemce. Do dalšího výběrového řízení se sice přihlásil jediný uchazeč, jeho nabídka ale splňuje požadavky, a pivovary tak posoudí, zda nabídku využijí, anebo ne. Lhůta pro podání přihlášek skončila v pátek, dnes byla obálka s nabídkou otevřena.

Zájemce prošel otevíráním obálek a jeho nabídka bude hodnocena. Rozhodnutí o vítězi soutěže padne v nejbližších dnech,“ řekla deníku E15 mluvčí ministerstva zemědělství, které je jediným akcionářem Jihomoravských pivovarů, Tereza Dvořáčková. Která firma to je, to ale zatím nechce MZe říct. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je několik let ve ztrátovém hospodaření. V roce 2009 dosáhl ztráty 30 milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun, ještě rok předtím pak asi 20 milionů. Loni v květnu rozhodlo vedení pivovaru o utlumení provozu.

Prodat vyškovský pivovar ale stát nemůže, neboť do majetku státu přešel do té doby církevní pivovar po komunistickém převratu 25. února 1948. Podle zákona je prodej takového majetku blokován. Privatizaci podle Dvořáčkové nedoporučilo v minulosti ani ministerstvo financí.

Předchozích několik pokusů najít pro pivovar nájemce skončil neúspěšně. Loni v červnu pivovar oslovil dva zájemce a přihlásil se jediný, výše nabídnutého nájmu ale nedosáhla podle pivovaru požadované tržní hodnoty.

O půl roku se přihlásili rovněž dva zájemci, ale jejich nabídky komise vyřadila. Nyní majitel požaduje podle podmínek soutěže nájemné a minimální výši úplaty za výkon práv k ochranným známkám 2,5 milionu korun ročně bez DPH a také roční kauci ve výši nejméně jednoho ročního nájemného navrhnutého vítězem soutěže. Kvůli předchozím neúspěchům byly podmínky aktuální soutěže zmírněny, například původně požadovaná kauce byla dvojnásobná.

Velké tuzemské pivovary o nájem vyškovského podniku zájem podle všeho nemají, například Staropramen si podle mluvčího Pavla Barvíka pivovary nepronajímá, a proto u Vyškova žádné aktivity nevyvíjí. Zájem dříve projevila i tuzemská skupina K Brewery, nyní se ale nepřihlásila. „Do aktuálního výběrového řízení jsme přihlášku nepodali. Po důkladné analýze jsme dospěli k názoru, že ačkoli došlo ke zmírnění některých podmínek, nájem pivovaru ve Vyškově pro nás není zajímavý,“ řekl deníku E15 generální ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Stále nejasnější souvislosti vyplouvají na povrch v případě prodeje městského pivovaru v Náchodě. Zdánlivě neproblematický obchod v únoru 2009 uskutečnila radnice vedená tehdejším starostou Oldřichem Čtvrtečkou, když provoz prodala liberecké společnosti LIF. Ta však záhy změnila charakter akcií (původně na jméno) na akcie nemajitele, které jsou ovšem anonymní. Kdo doopravdy vlastní náchodský pivovar, tak najednou neví ani samotné město. Podle soudu, který se nejasnostem v prodeji věnuje, vše vykazuje znaky korupčního jednání.

"První věc, kterou nový, průhledný vlastník pivovaru udělal, bylo to, že vlastnickou strukturu zcela zneprůhlednil," konstatoval senátor za Náchodsko Petr Pakosta (ODS) a za pravdu mu dává i radnice. Starosta Jan Birke uvedl, že je velmi znepokojen nejasnou strukturou vlastnictví pivovaru.

Společnost LIF však v charakteru akcií nespatřuje problém. "Žádný úmysl v tom nebyl. Zatím to zákon umožňuje, tak jsme toho využili," uvedl Miroslav Kučera z LIFu. Kdo akcie drží v ruce, však odmítl prozradit.

Další podezřelé okolnosti vyšly najevo při projednání obžaloby bývalého starosty Čtvrtečky kvůli podezření z machinací při prodeji. Ředitel pivovaru Josef Hlavatý dostal od LIFu milionovou odměnu. Podle Hlavatého šlo jednak o dorovnání mzdy, dílem ale také o profit za slib tučných akcií. "Pokud výsledky budou na nějaké úrovni, tak potom mám ve vztahu k výsledkům slíbené opce akcií," uvedl Hlavatý.

Okresní soud, který se případem zabývá, proto konstatoval, že případ vykazuje známky korupce. "Jsou zjištěna podezření, že netransparentní řízení bylo provedeno záměrně s cílem poškodit město Náchod a umožnit prospěch pro jinou osobu," uvedl soudce Pavel Ruml. Státnímu zástupci proto přidělil úkol zjistit, zda cena 150 milionů, za kterou město akcie prodalo, odpovídá tržní hodnotě pivovaru. Souběžně totiž probíhá proces, v němž pivovar Holba, neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, žádá zrušení prodeje. Výsledek výběrového řízení je totiž podle něj neplatný, protože sám nabídl milionů 185.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Společnost Klášterní pivovar Želiv, s.r.o., byla založena v roce 2003 kanonií premonstrátů a dalšími dvěma společníky.

Neprosperovala a finanční potíže přivedly firmu v roce 2010 k likvidaci. Hned 1. března 2010 založili premonstráti novou společnost s názvem Želivský klášterní pivovar, s.r.o, kde už mají stoprocentní podíl.

Původní firma má však své závazky. Dle zákona musí společnost s ručením omezeným uhradit své pohledávky do výše základního jmění, které je stanoveno na 200 tisíc korun. Ty je podnik povinen zaplatit, pokud se dostane do likvidace, a to i v případě, že jsou jeho pohledávky vyšší. Společnosti Creative trade, která se snažila želivské pivo prosadit v Kanadě, pivovar dluží 130 tisíc korun.

Pivo na export bylo vadné

Pivovar dodal pivo, které se v záruční době začalo kazit, bylo nepoživatelné a muselo být kompletně staženo z obchodů. Pivovar reklamaci uznal a vystavil dobropis. V době, kdy vypršela platnost dobropisu, byla naše společnost ujištěna, že částku obdrží,“ uvedl majitel Creative trade Daniel Hill.

Dlouho se nic nedělo a po naléhání na klášter se Hillovi dostalo vyjádření právního zástupce kanonie Václava Dvořáka, kde mimo jiné stálo: „V zastoupení Kanonie premonstrátů v Želivě jsem vám zmocněn sdělit, že můj klient vám v žádném případě nehodlá vaši uplatňovanou pohledávku na mém klientovi uhradit, neboť jako společník Klášterního pivovaru, s.r.o., v likvidaci nemá žádnou uhrazovací povinnost s odkazem na ust. § 56 odst. 6 a § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.

Ano, světský zákon toto církevním organizacím umožňuje. Ale kde je vlastně v tu chvíli desatero? Stojí někde v koutě a krčí se mezi paragrafy a právnickými gesty,“ ohradil se Hill.

Správce klášterního majetku a likvidátor firmy František Marek určitou morální povinnost přiznává, ale: „Peníze prostě nemáme. Proč se pan Hill neobrátí i na ostatní vlastníky a pana Pavelce, jehož vinou bylo špatné pivo dodáno? Kanonie je jen třetinovým vlastníkem a argumentovat morálními aspekty mi přijde účelové,“ opáčil Marek.

Podle provisora firmy Creative trade Davida Hyšplera se společnost snažila jednat jak s panem Pavelcem, tak i s bratislavským spoluvlastníkem, firmou Fend.

Pavelec nám říkal každou chvíli něco jiného, a když se blížila likvidace, přestala úplně komunikovat i slovenská firma,“ zmínil Hyšpler. Podle něho by fakt, že pivovar nemá peníze, chápal v případě, že by ihned po vyhlášení likvidace nevznikla společnost nová pouze s mírně upraveným názvem.

Pokud ihned založí firmu novou, musí do ní dát základní vklad, který vysoce převyšuje hodnotu jejich závazku k nám,“ dodal Hyšpler.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář


Pivovary Staropramen během fotbalového turnaje, který se uskutečnil v pražské O2 areně, návštěvníkům haly poprvé nabídli také točený Staropramen Nealko. Během pátého ročníku turnaje fotbalových klubů z České republiky a Slovenska Fortuna víkend šampionů jeho návštěvníci vypili přes 6 tisíc piv tohoto nealkoholického Staropramenu. Unikátní není jen samotné množství piva, ale také systém pivního hospodářství, jež v O2 areně Pivovary Staropramen provozují, a který nemá ve světě obdoby.

V O2 areně již více než šest let provozujeme unikátní systém sestávající ze čtyř velkoobjemových tanků, 2,7 kilometrů pivního potrubí a 168 speciálních výčepů, který je schopen vytočit během 15 minut až 30 000 piv. Od víkendu jim může být také točené nealkoholické pivo. Poprvé jsme se totiž na základě dohody s organizátorem akce rozhodli do tohoto systému zavést točený Staropramen Nealko. O2 arena se tak v sobotu stala halou s potenciálem největší výtoče točeného nealkoholického piva na jednu akci nejen u nás, ale pravděpodobně i celosvětově“ říká Petr Kovařík, obchodní ředitel pro segment gastronomie společnosti Pivovary Staropramen.

Točené Staropramen Nealko uvedla společnost Pivovary Staropramen na trh v červnu loňského roku. Staropramen se pro zařazení točeného nealko piva do svého portfolia rozhodl kvůli enormnímu nárůstu poptávky po tomto produktu. Stejně jako u alkoholického piva totiž Češi v restauracích preferují i nealkoholické pivo raději točené, které čepováním získá správnou teplotu a říz. V O2 areně byla doposud standardně k dispozici balená verze nealkoholického piva. „Jsme rádi, že víkendová premiéra točeného Staropramenu Nealko v O2 areně proběhla dle očekávání dobře. Nyní bude záležet na požadavku pořadatele každé akce, zda preferuje alko či nealko verzi točeného Staropramenu,“ říká Petr Kovařík.

Zdroj: Marketingové noviny


Restaurace hotelu Záložna v centru Litovle by se již brzy měla změnit na příjemné místo s dobrým jídlem a pitím. Několikamilionová oprava restauračních prostor se chýlí ke konci, město už vypsalo výběrové řízení na dlouhodobého nájemce.

Foto

Zastupitelstvo odsouhlasilo pokračování opravy restaurační části hotelu Záložna. Koncem dubna by mělo být hotovo,“ uvedl místostarosta Litovle Petr Šrůtek.

Město vypsalo výběrové řízení na budoucího nájemce restaurace a otevřít by ji chtělo do 11. června letošního roku. Tehdy se totiž ve městě konají tradiční Hanácké Benátky.

Nevíme jestli se nám to podaří. Záleží na tom, jestli budeme mít nájemce. Oslovíme i ředitele Litovelského pivovaru. Myslíme si, že by mohl mít na náměstí vlajkovou loď. Když tam partnera neseženeme, obrátíme se jinam,“ pokračoval místostarosta.

Litovelští obyvatelé by novou restauraci v centru města uvítali, už několik let tam totiž chybí.

Původní restaurace na Záložně byla hodně navštěvovaná, teď to strašně dlouho leží ladem. V centru nic není, okolo jsou jen zakouřené hospůdky,“ řekla Adriana Sienelová z Litovle.

Restaurační zařízení na Záložně bylo naposledy otevřené před šesti lety, pak je zavřeli hygienici. V budově je také kulturní část se sály a hotelová část, která sice krátkou dobu fungovala jako ubytovna, dnes je ale opět zavřená.

Celou budovu jsme odkanalizovali a další etapa teď je restaurační část za zhruba šestnáct milionů korun,“ vysvětlil místostarosta.

Projekt na celkovou rekonstrukci budovy z roku 2000, asi za osmdesát milionů, jsme předělali. Budeme jednat s novým nájemcem o hotelové části, třeba by se nám ji společnou investicí podařilo dát do provozu,“ podotkl.

Zároveň vysvětlil, že město na rekonstrukci restaurace a hotelu nemůže získat žádné dotace. Mohl by ji dostat podnikatel, ale najít někoho, kdo by si budovu pronajal a restauraci opravil, se nepodařilo.

Takže do restaurace jde město samo z vlastních peněz. Budoucí nájemce by mohl sehnat peníze na hotelovou část,“ dodal Šrůtek.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová | Foto: Radovan Vašíček


Španělští vědci potvrdili názor většiny pivařů: pití piva je zdravé, ovšem je třeba dodat zásadní ALE…

Ideálním množstvím je maximálně jeden půllitr denně!

Španělé se zabývali i středomořským jídelníčkem a rizikem kardiovaskulárních chorob. Přišli na velmi povzbudivé výsledky. Průzkumu se zúčastnilo 1249 mužů a žen ve věku kolem 57 let. Ti, kteří své oblíbené středomořské pokrmy zapili půllitrem zlatitého moku, dokonce o několik kilo zhubli!

Pivo má úplně stejné blahodárné účinky na lidské zdraví jako umírněné množství vína. Obsahuje folikové kyseliny, vitaminy, železo, vápník – všechny tyto látky chrání srdce. U pravidelného pijana piva, který to s pitím nepřehání, je snížené riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku. A co je důležité – má i méně tělesného tuku!

Pivo je sice energeticky vydatné, ale pokud zůstanete u jednoho půllitru, zkonzumujete 200 kalorií. To je stejně jako kdybyste vypili šálek café latté či plnotučného mléka. Pro ženy je doporučené množství piva nižší, ideální je 0,3 litru.

Zdroj: AHA online.cz


Od letošního ledna nakupuje mediální prostor pro společnost Pivovary Staropramen agentura Universal McCann. Ta nahradila dostavadní Mediaedge:cia.

Universal McCann jsou mediální agenturou celé pivovarské skupiny StarBey, do které Pivovary Staropramen patří. Universal McCann tak po čtyřech letech spolupráce nahradila dosavadní Mediaedge:cia Czech Republic, která v pivovarské skupině pracovala pouze pro Pivovary Staropramen.

Zdroj: Strategie E15.cz


Primátor hodnotí rok 2010

[pátek, 14. leden 2011]

Pivovar PRIMÁTOR a.s. dosáhl v roce 2010, přes nepřízeň počasí v letních měsících a všudypřítomnou ekonomickou krizi, nárůstu prodejů o 3 % proti předchozímu roku. Z celkového dosaženého výstavu 126.618 hl činil export více jak 20%, a i to je v porovnání s rokem 2010 zvýšení téměř o 4%. Nárůstu prodejů v zahraničí bylo dosaženo především díky dlouhodobým partnerským vztahům na trzích v Polsku, Rusku, Slovensku, Anglii a Švédsku. Navíc se v minulém roce podařilo začít slibnou obchodní spolupráci např. v Austrálii, Gruzii, Řecku, Dánsku, Litvě, Normandských ostrovech nebo Maďarsku. V tuzemsku pak bylo dosaženo nárůstu výstavu především díky velice úspěšnému rozšiřování výborné novinky 11% ležáku. Tyto výsledky zvláště pozitivně vyznívají v kontextu očekávání více jak desetiprocentního propadu celého pivovarského oboru.

Pro letošní rok plánuje pivovar další rozvoj zahraničního obchodu především do tradičních destinací, jakými jsou Rusko, Polsko apod. a také další rozšiřování distribuce po celé Evropě. V tuzemsku se pak chce pivovar opírat již tradičně o světlý ležák PRIMÁTOR® Premium jehož podíl výroby tvořil vloni necelou třetinu produkce, ale současně i o novinku PRIMÁTOR® Ležák 11%, která je na trhu od května roku 2009 a jejíž obliba mezi návštěvníky gastro provozoven stoupá každým měsícem. Důkazem je poslední čtvrtletí loňského roku, kdy se toto pivo stalo jednoznačně nejprodávanějším z celého širokého portfolia značky PRIMÁTOR®.

Pivovar již sedm let také pod značkou PRIMÁTOR® vyrábí 7 druhů limonád, kterých se v roce 2010 prodalo 6.513 hl (narůst o 0,5%). Limonády si zákazníci oblíbili jak v lahvové, tak čepované podobě a to zejména klasickou „malinovku“ a colu.

Vedle prodejů se dařilo pivu PRIMÁTOR® získat celou řadu tuzemských i zahraničních ocenění a potvrzovat tak svoji špičkovou kvalitu. Celkem 18krát stál v loňském roce na stupních vítězů, z toho 9krát pak na stupni nejvyšším. Asi nejcennějším je ocenění na mezinárodní prestižní degustační soutěži World Beer Awards 2010 v Londýně, kde „Nejlepším pivem na světě“ v kategorii Ležáků byl zvolen právě světlý ležák PRIMÁTOR® Premium. V tuzemsku pak nejvíce potěšilo získání Zlaté pivní pečeti pro novinku PRIMÁTOR® Ležák 11% v degustační soutěži v Táboře.

Zdroj: Primátor.cz


Regiontour 2011 - 20.ročník mezinárodního veletrhu turistických možností – startuje dnes na brněnském výstavišti, kde bude probíhat do neděle 16. ledna. Expozice Plzeňského kraje opět nabídne mnoho zajímavostí a stejně jako loni je její dominantou velký dřevěný pivovarnický sud, jak uvádí mluvčí plzeňského hejtmanství Petra Jarošová.

Obrázek

Plzeňský kraj představí především svoji dlouhou a bohatou pivovarnickou tradici. Expozice na ploše 200 m2má stejně jako loňský rok jednotný styl. Dominantou je velký dřevěný pivovarnický sud. Část expozice je pojata jako pivovar s řadou výčepů, kde mohou návštěvníci veletrhu ochutnat produkty různých výrobců, ve zbývajícím prostoru jsou soustředěny pulty ostatních vystavovatelů. Své místo zde najdou kromě Plzeňského kraje a Města Plzně i mikroregiony, města či informační centra.

Návštěvníci expozice si i letos odnesou vedle propagačních materiálů i malé překvapení. Pro tuto příležitost byly vyrobeny speciální hrací minikarty. Připraveny jsou i brožurky s s názvem Pivník aneb Pivní jízda Plzeňským krajem, která popisuje produkci pivovarů v našem regionu.

Zdroj: Rozhlas.cz


Pivovar Radegast patří tradičně k atraktivním turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V roce 2010 se s vařením správně hořkého piva přišlo do Nošovic seznámit 9.088 návštěvníků. Většina z nich dorazila z České republiky, nejpočetnější zahraniční skupinou byli Poláci, kteří se na celkovém počtu návštěvníků podíleli 5 %. Významnou novinkou pro pivovar i celý region bylo v září roku 2010 otevření zbrusu nového Návštěvnického centra.

Pivovar Radegast je jedním z mála evropských pivovarů, který umožňuje zájemcům nahlédnout do reálného procesu vaření piva. Během exkurze mají návštěvníci příležitost se doslova podívat sládkům přes rameno,“ představuje výjimečnost prohlídky pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Velkou událostí pro pivovar i jeho návštěvníky bylo v loňském roce otevření nového Návštěvnického centra. To nabízí výrazně lepší komfort a zároveň návštěvníky ještě více přiblíží k pivu Radegast. Na prohlídce samotného pivovaru a degustaci v síni nad pivovarem s výhledem na panorama Beskyd se nic nezměnilo.

Jsme rádi, že nové Návštěvnické centrum zvýšilo v posledních měsících zájem o prohlídku našeho pivovaru. V roce 2011 očekáváme, že návštěvnost dále poroste i díky novému speciálu Radegast Extra Hořký, který jsme 3. ledna uvedli na trh,“ dodal Ivo Kaňák.

Pro pivovar je důležitá skutečnost, že nové Návštěvnické centrum je místem, kam lidé přicházejí nasát atmosféru piva pro pravé chlapy a nakoupit předměty z široké kolekce Radegast či samotné pivo. Prohlídku pivovaru s degustací přitom nemusí absolvovat.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Češi čím dál častěji objevují krásy domácí kotliny na úkor zahraničí. Minimálně ve středních Čechách to platí. Do největšího tamního pivovaru ve Velkých Popovicích zavítalo meziročně o třetinu návštěvníků více. Rostoucí zájem si v pivovaru vysvětlují popularitou Velkopopovického Kozla. Jeho příznivce zajímá, kde a jak se Kozel vaří. Největší nárůst návštěvnosti mají na svědomí přímo čeští turisté. Do pivovaru jich přišlo o 42% více než v předchozím roce. Celkový počet návštěvníků činil 19 008.

Na meziročním nárůstu se největší měrou podíleli domácí návštěvníci, kterých v roce 2010 zavítalo do pivovaru jedenáct a půl tisíc, tedy 60% všech hostů. U zahraničních turistů zaznamenali v pivovaru zhruba poloviční nárůst proti návštěvníkům z Čech. Nejčastěji do Velkých Popovic míří občané Ruska. Ti v loni tvořili více než pětinu návštěvníků.

Na rostoucí návštěvnost Velkopopovického pivovaru ale rozhodně není dílem náhody. Místní pivovar nemá svojí malebností daleko do krásy Ladových obrázků a svůj podíl na rostoucím zájmu turistů o Velkopopovický pivovar má jistě i nově otevřená prohlídková trasa. Návštěvnost je navíc podpořena i celou řadou kulturních akcí, které se zde každoročně konají a pivovar těží mimo jiné i z blízkosti hlavního města Prahy.

Když jsme letos v srpnu přivítali 10 000. návštěvníka opět o měsíc dříve než v roce předešlém, trochu jsme již v překonání čísel z roku 2009 doufali. Ale přiblížení se metě 20 000 jsme opravdu nečekali. Nicméně více než 19 000 návštěvníků je příjemným překvapením a zároveň oceněním práce všech pracovníků návštěvnického centra,“ chválí si Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Nejúspěšnějšími akcemi v pivovaru v loňském roce byly Pochod krajinou Františka Ringhoffera, Den Kozla, Ladovská zabijačka, nebo letní Velkopopovická pouť s Kozlem. Loňská premiéra Ladovské zabíjačky přilákala do pivovaru více než tisíc návštěvníků, což jen potvrzuje úspěšnost tematických akcí pořádaných v pivovaru. Na druhou stranu v pivovaru zaznamenaly i nárůst individuální turistiky především z řad cyklistů, kteří využívají sítě cyklotras ve středočeském kraji přitom pouhých 15 kilometrů od hlavního města.

Kozel je nejen v České republice stále populárnější, jeho kvalitu potvrdilo i vítězství Kozla Medium a Premium v posledních třech ročnících prestižní soutěže České Pivo roku. A lidé chtějí vidět, kde jejich oblíbené pivo vzniká,“ dodává k rostoucí návštěvnosti Jaroslav Hacko, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Milovníci piva a dobré kuchyně ocenili květnové otevření značkové restaurace - Velkopopovické Kozlovny - přímo v areálu pivovaru. V pořadí již šestá Kozlovna s atraktivním interiérem a jedinečným nefiltrovaným pivem Velkopopovický Kozel symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru. Pivovarský Kozlí obchůdek se suvenýry se v roce 2010 dočkal rozšíření sortimentu. A novinky na prohlídkové trase se chystají i na další turistickou sezónu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Je to spor, který asi nikdy neskončí. Novým bojištěm ve sporu mezi českým pivovarem Budvar a americkým pivním gigantem Anheuser-Busch je Velká Británie.

Po více než třiceti letech, kdy obě firmy vstoupily na jeden z nejdůležitějších evropských trhu s pivem, tak nejvyšší soud v Evropské unii, Evropský soudní dvůr v Lucemburku znovu řeší, kdo má v zemi právo používat světoznámou značku Budweiser.

Celý spor vlastně začal v roce 1976, kdy si budějovický pivovar ve Velké Británii zaregistroval značku Bud. O tři roky později Američané podali přihlášku značky Budweiser, v červnu 1989 pak o Budweiser požádal také českobudějovický Budvar.

Obě firmy společně

Po dlouhých soudních řízeních rozhodly v roce 2000 britské úřady o tom, že Budweiser mohou používat obě firmy.

Američané se ale s tímto verdiktem nesmířili a v květnu 2005 požádali úřad o to, aby registraci značky budějovické firmy prohlásil za neplatnou. "Požádali jsme o značku Budweiser dříve než Budvar, máme na ni právo," uvedli zástupci amerického pivovaru. Důležité je, že Američané zaútočili na Budvar jeden den před uplynutím pětileté lhůty.

Ta je podstatná, pokud by totiž obě firmy současně značku pět let po sobě používaly, podle práva EU už není možné značku firmám odebrat.

Českobudějovický pivovar se proto obrátil na britský soud a postup pivovaru Anheuser-Busch označil za fintu - jednodenní lhůta totiž českému výrobci vzala možnost účinné obrany.

Americká jednodenní finta

Britský soud ale nerozhodl a nyní se obrátil na Evropský soudní dvůr. Ten má rozhodnout, zda je postup americké firmy v souladu s právem EU vzhledem k tomu, že obě společnosti dlouhou dobu značku Budweiser užívaly společně.

Právní válka mezi oběma pivovary, počet jejichž vzájemných soudních sporů od roku 2000 výrazně přesáhl stovku, tak pokračuje i přesto, že letos v létě rozhodl soud v Lucemburku, že právo na značku Budweiser v celé Evropské unii patří české firmě.

Kromě britského případu se přitom firmy stále soudí o značku Bud. Podle budějovického pivovaru tato značka evokuje místo, kde se pivo vyrábí, tedy České Budějovice.

Američané ale argumentují tím, že spotřebitelé v Evropě nemohou výraz "Bud" vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice v jeho německé verzi (Budweis).

Evropský soud sice před dvěma roky rozhodl ve prospěch Budvaru, podle generálního advokáta Soudního dvora EU by ale měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek


Victora Cibicha, slavnou tvář ústeckého piva Březňák, roku 1938 na etiketách nahradil blonďák s árijskými rysy. Světoznámá tvář bodrého pivaře zřejmě padla za oběť nacistických rasových zákonů. Historici míní, že za to může židovský původ paní Cibichové.

Bodrý padesátník třímající orosený půllitr pomáhal jako maskot ústeckých pivovarů prodávat místní pivo po celém světě už od roku 1906. Tehdy Cibich, přednosta železniční stanice Velké Březno na Ústecku, prodal svou tvář na kresbu místnímu pivovaru.

Dle legendy to bylo za doživotní rentu třiceti piv týdně. A i když o deset let později, roku 1916, zemřel, zůstal patronem svého piva až do okupace v roce 1938. Nástupem nacismu se ale tvář ústeckého piva zásadně proměnila.

Korpulentního požitkáře s doutníčkem v ruce tenkrát zastoupil urostlý mladík árijských rysů se zářivě blonďatou hřívou. Neexistuje pro to přímý doklad, ale je velmi pravděpodobné, že někdo na Cibicha vytáhl jeho nevhodný rasový profil, a tak musel z piva zmizet.

Napovídají tomu rodinné dokumenty, které nyní poskytli ústeckému muzeu poslední příbuzní Victora Cibicha, dnes žijící v Norimberku a Weilheimu. Z nich je patrné, že manželka přednosty stanice Augusta se narodila ve významné pražské židovské rodině profesora Edvarda Bunzela.

"V archivu jsme už dříve dohledali doklady, že oba Cibichovi synové, Paul a Bruno, byli za války perzekuovaní. Paul byl propuštěn z rasových důvodů ze svého místa na říšských poštách a v roce 1944 byl nakonec i s bratrem Brunem nuceně povolán na otrocké práce pro Todtovu pracovní organizaci."

Foto

"Doposud nám ale chyběl jakýkoli doklad, že by to bylo kvůli židovskému původu. Ve sčítání lidu totiž celá rodina uvádí římsko - katolické vyznání," přibližuje záhadu Vladimír Kaiser, ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Po nacistech vadila Cibichova tvář i komunistům

Byť přejala Augusta Cibichová katolickou víru, podle rasových zákonů zůstávala čistou židovkou a děti z jejího manželství s Victorem byly považovány za míšence prvního stupně. Od transportu do koncentračního tábora ji zachránila jen přirozená smrt. Zemřela v 81 letech pouhých pár měsíců před okupací, 9. března 1938.

Bruno a Paul nacistické vyhlazování Židů přežili. Bruno se už do Československa nevrátil. Paul dorazil do Velkého Března poté, co ho američtí vojáci v květnu 1945 vysvobodili z internačního tábora v Derenburgu v Sasku - Anhaltsku.

Jenže už za rok byl bez ohledu na nacistickou perzekuci zařazen jako Němec do odsunu. Nastěhoval se za bratrem do Norimberku, kde oba jako poslední přímí potomci Victora Cibicha zemřeli bezdětní roku 1967.

"Některé dokumenty jsou v češtině, některé v němčině, jiné vydala židovská obec. Příbuzní ani nevědí, co přesně znamenají," komentoval před časem povědomí rodiny o svém slavném předkovi Hans Helmut Rösler, ústecký rodák a rodinný přítel Bruno Cibicha.

Cibichův obrázek se vrátil na lahve ústeckého piva až 20 let po skončení války, ale jen na pár měsíců. Pro změnu komunistickým ideologům vadila jeho údajná podobnost s Leninem. Plné rehabilitace se tak dočkal až po roce 1989. Tehdy už ale šlo o bezejmennou tvář, jejíž historii rozluštili historici až na začátku 21. století.

Slavná tvář

Cibich coby geniálně zvolené logo celou dobu sklízel obchodní úspěch. Dokazuje to i fakt, že ho v průběhu 20. století nelegálně kopírovaly pivovary v Rumunsku, Francii či Itálii, ale také na Kostarice, v Uruguayi a ve Vietnamu. Některé zahraniční pivovary kresbu s jeho portrétem užívají dodnes.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Zatímco členové rozpočtového a zemědělského výboru sněmovny tvrdili, že hlavní je debata o trhu, pivovarníci jim na semináři servírovali boj proti antialkoholické lobby.

Nalákat české poslance do práce je stále těžší. Včera nezabralo ani to, když sněmovní výbory místo v parlamentu odjely zasedat do smíchovského pivovaru Staropramen.

"Těším se, že po letech ochutnám kvasnicové pivo," tvrdil už předem bývalý pražský primátor za ODS Pavel Bém. Jenže stejně jako většina poslanců včera do pivovaru nedorazil, pokud tedy nepřišel až na neoficiální část - prohlídku a ochutnávku.

Foto

Výlet do největšího pražského pivovaru je přitom skoro jediný, který si poslanci v době velkých úspor a šetření mohou dopřát. Oblíbená kratochvíle z minula - zahraniční cesty do Vietnamu, Peru či třeba jen na Slovensko jsou totiž buď úplně zakázány, nebo omezeny na minimum. "V tomto případě náklady nejsou. Jedeme tam tramvají, a navíc není nutné zajišťovat nocleh," ujišťuje o úspornosti zasedání komunistický poslanec Jiří Dolejš, který mimochodem před pivovar přijel v luxusním audi. Pravda, neřídil, ale nechal se dovézt.

A proč vlastně členové rozpočtového a zemědělského výboru jednají na půdě soukromého pivovaru, a nikoliv ve sněmovně? "Na programu je zpráva o situaci na trhu a debata o nastavení daní v této komoditě," vysvětluje vážným hlasem Dolejš. Tím měl patrně na mysli zhruba patnáctiminutovou prezentaci Českého svazu pivovarů, kterou si poslanci vyslechli nad půllitrem piva. Pak totiž následovala už jen prohlídka útrob Staropramenu.

A tak se zdá, že účel setkání nejlíp vystihli sami pivovarníci, když do své brožury napsali, že si "seminář kladl za cíl bojovat proti antialkoholické lobby".

"Loni se tam řešila spotřební daň na pivo v souvislosti s tehdejším Janotovým balíčkem, co se bude řešit nyní, nevím. Takovéhle akce já nesdílím, byť pan tajemník rozpočtového výboru by vám jistě řekl, že je to nejméně desetiletá tradice," značně skepticky odmítl účast poslanec za ODS Michal Doktor.

Účastníci jednání byli smířlivější. "Vinaři jsou v parlamentu vidět častěji, pivaři vůbec, tak to teď dohánějí," říká Dolejš.

Poslanci rozpočtového výboru vyráželi na výlety i v minulosti, podívali se třeba do vizovické likérky a nevynechali ani jihomoravské vinné sklepy. Ovšem, když si mají vzpomenout, kdy jednali třeba na půdě nějaké automobilky, jde to hůř. "Podívejte, já jsem tady dvacet let, já si to teď nevybavím. Ale v tomhle funkčním období jsme nikde nebyli," říká komunista Dolejš.

Jedno se však musí poslancům přiznat - jednání s pivovarníky na rozdíl od loňského roku v nejmenším neskrývali a organizátoři na akci ochotně pustili všechny novináře, kteří měli zájem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Marie Valášková | Foto: Martin Svozílek


Další významné jubileum slaví program Gambrinus ŠtamGast. V úterý 11. ledna 2011 prošel branami plzeňského pivovaru Gambrinus již pětitisící účastník, kterým je Ján Krejča, štamgast litvínovské restaurace Taverna u Tasa.

Gambrinus od června 2009 odměňuje své nejvěrnější hostinské a jejich štamgasty pozváním do pivovaru proniknout do tajů piva Gambrinus. Projekt byl pro velký zájem v roce 2010 rozšířen z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Možnost poznat cestu piva Gambrinus od výběru surovin přes výrobu až po čepování tak mělo díky programu ŠtamGast již více než pět tisíc věrných ŠtamGastů, kteří nahlédli „do kuchyně“ piva Gambrinus a prožili zábavné odpoledne s oblíbeným pivem. Padesátiletý Ján Krejča je řidičem z povolání a bydlí v domku hned vedle restaurace. Na svůj oblíbený Gambrinus to tak má kousek, takže je v Taverně u Tasa již osm let pravidelným hostem. Dříve pil ležák Premium, nyní preferuje tradiční desítku. Ve volném čase mimo posezení u Gambrinusu rád zajde do posilovny.

Programu Gambrinus ŠtamGast se dvakrát až třikrát týdně zúčastní skupina sedmi hospodských a pěti jejich nejvěrnějších štamgastů. Všichni společně absolvují návštěvu pivovaru Gambrinus a ochutnávku nefiltrovaného piva přímo z CK tanků. Štamgasti mají příležitost se setkat se sládky pivovaru, seznámit se s procesem výroby, sami si pivo načepovat a přitom si užít pocitu z oceněné věrnosti.

ŠtamGasti jsou opravdoví milovníci Gambrinusu, naši spotřebitelé a štamgasti ve svých oblíbených hospůdkách, kterým takto děkujeme za jejich přízeň. Netradiční forma se setkala s velkým úspěchem a doufáme, že udělá radost ještě mnoha dalším ŠtamGastům z celé republiky,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Program ŠtamGast si již vyzkoušeli i plzeňští hokejisté v čele s kapitánem Martinem Strakou a fotbalisté současného lídra Gambrinus ligy, Viktorie Plzeň, kteří zde na podzim pod vedením Pavla Horvátha pokřtili speciální várku piva Gambrinus Půlmistr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier nebo piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu – to jsou jen namátkou vybrané zahraniční exkluzivní novinky, které budou moci ochutnat návštěvníci XXI. Ročníku reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře. Ty se uskuteční od 1. do 4. února v Hotelu Palcát.

Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky i ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Veřejná část slavností se opět odehraje v hotelu Palcát. Zázemím pro náročné degustační soutěže zůstává kongresový sál Jihočeské univerzity v Táboře.

Zlatá pivní pečeť

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos hlásí celkem 92 pivovarů. Jsou mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. Ve srovnání s loňským ročníkem přibylo 5 kategorií.

Seznam kategorií

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 polotmavé pivo z minipivovaru

 světlý ležák z minipivovaru

 speciální pivo světlé z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové a nefiltrované pivo

 tmavé pivo z minipivovaru

 pšeničné pivo

 netradiční pivo

 ochucená piva

 pivo typu ALE

O Zlatou pivní pečeť se ucházejí i dva asijské pivovary.

Do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky také dva asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Přihlásili 4 vzorky do kategorie ležáků a speciálů.

Premiéru absolvují i maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, jeden z Nizozemska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar. V minulém roce hodnotili degustátoři více než 460 vzorků piva z 92 pivovarů a minipivovarů. Letos pořadatelé předpokládají ještě větší počet hodnocených vzorků. Konečné číslo bude zřejmé až těsně před začátkem degustací. Vítězové jednotlivých kategorií k titulu získají i právo užívat příslušné označení na etiketách a k propagačním účelům

Zlatý český pramen

Součástí slavností je i soutěž o nejlepší minerální vodu. O titul Zlatý český pramen budou vedle největších výrobců z České a Slovenské republiky bojovat výrobci z Itálie a Gruzie. Minerálky se hodnotí ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená. K dnešnímu dni je přihlášeno 20 vzorků.

Degustace jsou díky naprosté anonymitě a kontrole maximálně objektivní.

Z hlediska účasti pivovarů v odborné degustační soutěži jsou Slavnosti piva v Táboře největší svého druhu v České republice. Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International. „Takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen,“ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy. Anonymní degustace proběhnou v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Na návštěvníky čeká nejméně 100 druhů piva, k němu tradiční pochoutky a kulturní program.

Během čtyř dnů mohou návštěvníci slavností vybírat ze 100 druhů piva u 46 stánků. Raritou bude například pivo Oktobrfest z Mnichova. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat také pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Opakovaně se na slavnostech objeví belgické pivo ze čtyř tamních pivovarů a nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů včetně točeného Paulanera z Mnichova. Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté například poprvé ochutnají pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belvedér Železná Ruda a dalších.

Pro XXI. Slavnosti piva v Táboře budou opět vyhrazena všechna místa v hotelu Palcát, tedy nejen sál a přísálí, ale i restaurace v přízemí, čínská restaurace nebo P Club a letos poprvé i Klub 604. Návštěvníci se jako každoročně mohou těšit na vybrané pochoutky k pivu – zabijačkové speciality, guláš nebo utopence.

Slavnosti pro veřejnost začínají každý den od 16 hodin. Součástí bude i letos kulturní program s pozvanými hosty - v úterý se představí třeba Ilona Csáková, ve středu Maxim Turbulenc a ČECHO DECHO, ve čtvrtek dívčí kapela The Apples a v pátek vystoupí populární táborská skupina Big Papa, kterou doplní už tradiční diskotéka Radia BLANÍK s Vláďou Slezákem. Richard Dušák z agentury RichArt, který má kulturní program na starost, dodává: ,,Kromě těchto hostů vystoupí na slavnostech také tradiční taneční orchestr Melody band Pacov, Jiří Matyáš band Tábor nebo táborský diskžokej Vladimír Kostínek. Věříme, že návštěvníci slavností budou spokojeni a budou se dobře bavit.

Předprodej vstupenek

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011. Za lístky na úterý a středu zaplatí návštěvníci 120 korun. Čtvrteční vstupné je 130 a na páteční slavnostní zakončení festivalu spojené s předáním cen vítězným pivovarům a výrobcům minerálek stojí vstupenka 150 korun.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Závěrečná tisková konference spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města a se bude konat 4. února 2011 v 11,oo hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Prezentace výrobců a obchodních partnerů v Hotelu Palcát v průběhu slavností:

Královský Pivovar Krušovice, a.s. 750 53 Krušovice

Pivovar Krásné Březno Zlatopramen, Drážďanská 80, 400 07 Ústí nad Labem

Starobrno a.s. Hlinky 160/12, 661 47 Brno

Pivovar Velké Březno Březňák, Pivovarská 116, 403 22 Velké Březno

Holbau Kaltenhausen, Salzachtal Bundesstrasse Nord 37, Hallein

Heineken NV, Twede Wetergplantsoen 21, 1017 ZD Amstarodam

Belton, s.r.o., Pivovar Eggenberg, Latrán, Český Krumlov

Pivovar Poutník, DUP – Družstvo Pelhřimov, 393 01 Pelhřimov

Pivovar Ferdinand, a.s. Táborská 306, 256 01 Benešov

Měšťanský pivovar v Poličce, spol. s.r.o., Pivovarská 151, 572 14 Polička

Pivovar Nymburk, s.r.o. Pražská 581, 288 25 Nymburk

Pivovary Staropramen, a.s. Nádražní 84, 150 00 Praha 5 – Smíchov

Pivovar Holba, a.s. Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice

Pivovar Litovel, a.s. Palackého 934, 784 01 Litovel

Pivovar Nová Paka, a.s. Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

Malostránský pivovar Velké Meziříčí, Aqueko, s.r.o. Velké Meziříčí (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovarský Dvůr Zvíkov, s.r.o. Zvíkovské Podhradí 92, 397 01 Písek

Minipivovar Vyšší Brod, Kaplická 28, 382 73 Vyšší Brod

Pivovarský Dvůr Lipan, Dražíč 50, Týn nad Vltavou

Klášterní Pivovar Strahov, Strahovské nádvoří, 118 01 Praha 1

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Dobrovského 2027, 530 02 Havlíčkův Brod

Pivovar Svijany a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice

Rodinný pivovar Bernard a.s. 396 01 Humpolec

Pivovar Platan s.r.o., pivovar 168, 398 11 Protivín

Pivovar Černá Hora, a.s. Pivovarská, Černá Hora

Pivovar Vysoký Chlumec , a.s. 262 52 Vysoký Chlumec č.29 (stánky Palcát 604)

Pivovar Náchod, a.s. Dobrošovská 130, 574 40 Náchod (stánky Palcát 604)

Pivovar Chotěboř, s.r.o. Průmyslová 1755, 583 01 Chotěboř

Brouwerij Bosteels, Kerkstraat 96, 9255 Buggenhout

Brouwerij Lefebbvre, Chemin du Croly 54, 1430 Quevast

Brouwerij Van Steenberge, Lindenlaan 25, 9940 Ertvel

Pivovar na Rychtě spol.s.r.o. Ústí nad Labem (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Herold Březnice a.s. (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o., Východní 1547, 40 747 Varnsdorf

BERGGQUELL-Brauerei Lobau, Westrstrasse 7, 02 708 Lobau

Budějovický měšťanský pivovar, a.s. Lidická tř. 458/31, 370 01 České Budějovice

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Podskalská 324, 386 01 Strakonice

Bohemia Regent, a.s. Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň

Paulaner Brewery GmbH a CO KG, Munchen

BrewDog Ltd., Fraserburgh

Staročeský pivovárek, s.r.o. Křovická 267, 518 01 Dobruška

Pivovar Matuška, U Radnice 115, 267 42 Broumy

Pivovar Berounský medvěd, Tyršova 135, 266 01 Beroun

Pivovar Belvedér, Železná Ruda 189, 340 04 Železná Ruda

Rodinný pivovar Pacov, Jana Autengrubera 318, 395 01 Pacov

Minipivovar Slezan, Leskovec u Březové, Opava

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře


Ve Velké Británii by mělo být brzy k dostání další pivo vyrobené v Česku. Nepůjde však o pivo tuzemské receptury, ale o pivo, které v Pákistánu vaří pivovar Murree Brewery. Ten jej chce dodávat i do pákistánských a dalších asijských restaurací převážně v Londýně.

Vývoz přímo z Pákistánu firmě zakazují tamní přísné islámské zákony. Na výrobě se proto chce Murree Brewery domluvit s některým z českých pivovarů. Pokud se tak stane, bude to první podobná spolupráce mezi českým a pákistánským pivovarem.

Ještě jsme se zcela nerozhodli, kde se bude naše pivo vařit. Jednáme ale s několika pivovary blízko Prahy,“ řekl deníku E15 ředitel společnosti Isphanyar Bhandara. „Vybrali jsme si Česko kvůli dobré kvalitě piva,“ podotkl Bhandara. Který konkrétní pivovar oslovili, neuvedl s tím, že zatím není spolupráce potvrzena. Firmu by ale potěšilo, kdyby našla distributory i v Česku či regionu střední Evropy, dodal.

Britskému deníku Daily Telegraph Bhandara řekl, že chce především opanovat tamní početné asijské etnické restaurace. Nyní je tam totiž k dostání převážně indické pivo a to je pro Pákistánce Bhandaru těžko přijatelné. Murree Brewery má navíc dobré předpoklady k úspěchu, protože vznikl v roce 1860, a je tak dědictvím z doby britské koloniální nadvlády v Indii. Ze zahraničních trhů se ale musel stáhnout s nástupem vlády islamistů.

Licenční výroba zahraničního piva v tuzemských pivovarech není podle šéfa svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nic neobvyklého.

Například Staropramen licenčně vyrábí belgické pivo Stella Artois a vaří i japonské pivo Asahi Super Dry. V Budějovickém měšťanském pivovaru předloni začala licenční výroba značek Pražečka a Černovar pro největšího ruského dovozce piv Russian Tradition Group, který loni v létě koupil pivovar Bakalář v Rakovníku. „Výroba pro pákistánský pivovar, to tady ještě nebylo. Je to až překvapení,“ řekl deníku E15 Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autoři: David Klimeš a Dušan Kütner


Rok ve znamení Bernarda

[úterý, 11. leden 2011]

Rodinný pivovar BERNARD má za sebou úspěšný rok. V době všeobecnému útlumu na českém pivovarnickém trhu se mu podařil vystavit rekordní objem piva. Daří se mu především díky strategii, která se zaměřuje na tradičně vařené a chuťově zajímavé pivo.

Rodinný pivovar BERNARD v loňském roce vystavil rekordní objem nepasterizovaného piva, a to celkem 204 tis. hektolitrů. Daří se mu navzdory celkového poklesu českého pivovarnického trhu, který dle nejpesimističtějších odhadů v roce 2010 klesl až o 12 procent.

"V roce 2010 se každý den vypilo přes 112 tisíc piv, nealkoholických piv či ovocných nápojů z Rodinného pivovaru BERNARD, to je pro nás samozřejmě velice příjemná informace," komentuje rekordní výstav spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Znamená to tedy, že si například každý plnoletý obyvatel města Plzně mohl dát každý den jednoho BERNARDA.

Další pozitivní zprávou je pak zvýšený podíl nealkoholických piv a nápojů na celkovém výstavu Rodinného pivovaru BERNARD. Ten se meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Hlavním důvodem jsou podle pivovaru inovace v podobě nového nealkoholického nápoje na bázi piva Bernard s čistou hlavou Višeň, kterou lze společně se Švestkou připravit i jako svařený nápoj. Oproti předchozím rokům pivovar zaznamenal také nárůst podílu prodeje speciálů a vícestupňového piva na celkovém výstavu.

Rekordní výstav pivovar podpořil také rekordním množstvím ocenění - celkem 24 cen za uplynulý rok. "Všechna ocenění pro nás mají vypovídající hodnotu a velice si jich vážíme. Na druhou stranu, tím nejpodstatnějším pro nás je spokojený zákazník," doplňuje Stanislav Bernard.

Zdroj. Protext.cz


V táborském informačním středisku na Žižkově náměstí začal předprodej vstupenek na 21. ročník pivních slavností, které se konají v hotelu Palcát. Všichni příznivci zlatavého moku si pivní svátky užijí od 1. do 4. února.

Příznivci piva se začátkem února už pojednadvacáté sjedou do táborského hotelu Palcát. Dříve než tu však budou moci ochutnat známé či méně známé značky, musí do fronty. Vstupenky už jsou v prodeji v informačním středisku.

"Zájem je velký, vstupenek je omezený počet, a proto je možné, že se někteří na ten svůj vybraný program výjimečně třeba i nedostanou," upozorňuje Alois Srb, ředitel 21. Reprezentačních pivních slavností.

Jedním dechem však dodává, že opozdilci nemusejí být smutní. Na každý den je k dispozici 900 vstupenek v cenách 120 až 150 korun, většina z nich je k sezení.

Největší zájem je o závěrečný den, na ten lístky zmizí z předprodeje za jeden až dva dny. Na ostatní tři dny konání slavností jsou v prodeji maximálně týden. Organizátoři však pamatují i na pivaře, kteří se vypraví do táborského Palcátu na poslední chvíli. Pro ně mívají v záloze pár vstupenek k stání.

Stovka druhů piv z téměř padesátky domácích i zahraničních pivovarů tu poteče plným proudem po všechny dny od 1. do 4. února.

Nezbytnou součástí slavností bude odborná degustace sládky a výrobními řediteli pivovarů. Tato profesionální porota vybere mezi 450 vzorky piv rozdělených do 21 kategorií ty nejlepší, které ocení Zlatou pivní pečetí.

Zlatá pivní pečeť

Letos bude o Zlatou pivní pečeť soutěžit 95 pivovarů z deseti zemí. Nejvzdálenější pivo bude z Japonska, nejexotičtější zřejmě z Kazachstánu.

Táborské pivní slavnosti jsou zároveň jedinou příležitostí na světě k soutěži minerálních vod. Ta nejúspěšnější si odtud odveze ocenění Zlatý český pramen.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.

Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana,“ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem rodu byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy,“ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil,“ upozorňuje Pavel Janoušek.

Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor,“ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“". Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici,“ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně,“ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí,“ vzpomíná Václav Ryba.

Ten, když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to byl dříve hostinec,“ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou,“ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník,“ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Broulík | Kráceno


«« « Strana 505 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň