Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Slavný pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, kde se před více než čtvrtstoletím točily dnes už kultovní Postřižiny, pílí s přípravami na letní sezonu. Pivovaru od února šéfuje Jaromíra Hanáčková, dlouholetá ředitelka třebíčského kulturního zařízení Kviz.

A Hanáčková hodlá zúročit svoje zkušenosti. Jelikož kolem Dalešic a zdejší dvacetikilometrové přehrady vede řada nových cyklostezek, otevřou v pivovaru letos půjčovnu kol. „Sázíme na cykloturistiku. Využiji zkušenosti s půjčovnou kol, kterou jsem loni zřídila při Kvizu v Třebíči. Půjčovna v pivovaru poslouží turistům i hostům v našem hotelu,“ popsala Hanáčková.

Hotel je největší letošní novotou. V pivovaru vznikají tři oddělené hotelové části. Pro zhýčkanější klientelu, ale také pro ty skromnější. „Pobyt si zde bude moci dovolit i rodina s dětmi s běžnými příjmy. Movitější klientele nabídneme luxusní ubytování přímo nad 150 let starou varnou piva,“ upozornila Hanáčková.

Fajnšmekři mohou přespat dokonce v apartmá, zařízeném přesně ve stylu pokoje z Postřižin. Ve všech pokojích budou koupelny a záchody či televize. Letos se také podívají zájemci, jak se vyrábí pivo. „Představa je taková, že stávající prohlídkovou trasu pivovarského muzea rozšíříme o varnu a ochutnávku,“ nastínila Hanáčková s tím, že v létě čeká turisty bohatý program.

V posledním červnovém týdnu zde plánují Postřižinský festival filmů Jiřího Menzela. A na závěr festivalu, v neděli 1. července začne premiérová plavba po Dalešické přehradě. „Propojíme pivovar s plavbou. Máme přislíbenou účast herce Jaromíra Hanzlíka a režiséra Jiřího Menzela. Starosta Dalešic Jaroslav Zadražil je spokojen. „Pivovar býval ruina. Majitelé z něho za poslední roky udělali tahák pro turisty. Rozmach je citelný. Celému regionu moc pomůže, když bude v pivovaru hotel a na přehradě lodní doprava,“ konstatoval Zadražil. (MF Dnes)


Pivovar ze slavných Postřižin ožívá

[pondělí, 19. březen 2007]

Kámen na kameni nezůstal na nádvoří pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku. Slavný pivovar z filmových Postřižin totiž prochází značnou proměnou. Kutají tu řemeslníci i těžké stroje. Pivovar přitom je známý nejen jako turistická atrakce, ale v posledních letech i díky kvalitnímu pivo.

"Severní strana byla dobře o půl metru výš než jižní. Terén se srovná tak, aby nám nepadali návštěvníci ze židliček," objasňuje ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková, jež zde pracuje čtvrtý týden. Za tu dobu má chod v malíčku.

"Zaskočíme do varny piva. Náš pan sládek je hodně pořádkumilovný, ale jdeme," zaváhala jen na okamžik Hanáčková u čerstvě vytřené kachlíčkové podlahy ve varně. Kvůli rozkutanému zablácenému nádvoří se boty obalily blátivou kaší. Na vymydlených světlých dlaždicích zůstávají nevábné ťápoty.

Sládek Zdeněk Reska jen mávne rukou a začne ochotně povídat o tajích Dalešického piva. "Vaří se tu od srpna 2002. Já jsem tu druhý rok. Žiju přitom v Mostě, kam dojíždím na víkendy. Ale už bych neměnil, proto se do Dalešic hodlám přestěhovat," svěřuje se sládek, jak mu pivovar učaroval.

"Je to maličký pivovar, kde si na pivo sáhnu. Výroba zdejšího piva je zcela podřízena Postřižinám. Nesmíme používat vůbec nic, co by bylo v rozporu s duchem Postřižin. Vyrábíme tak, jako se vyrábělo do roku 1920," prozrazuje Reska.

Dalešičtí nepřimíchávají žádnou chemii. "Máme klasický postup bez úpravy, bez přísad. Naše pivo má takovou plnou chuť. Když se napijete, máte ho plnou pusu. Zájem o ně je velký. Zejména v Brně," líčí sládek a dodává: "Vaříme dva tisíce hektolitrů piva ročně. Třeba Prazdroj toto množství vyrobí za čtyři hodiny," usmívá se Reska.

Varna, což je srdce pivovaru, je v současnosti jedinou částí, v níž se nehemží dělníci. V traktu s pivovarskou hospodou voní barva. Jak restauraci, tak sousední sál pro 180 lidí právě opustili malíři. Až barva zaschne, rozestaví tu nový dřevěný nábytek.

Obrovský přízemní prostor ústí do zahrady, kde bude dětský koutek a letní posezení. Samotná hospoda se sálem mají unikátní klenbu. Před půldruhým stoletím sloužily tyto přízemní místnosti ke klíčení ječmene.

Nad hospodou pak dělníci stavějí jednu hotelovou část. "Bývala tu pivovarská půda, kde se sušil ječmen. Hosté budou ubytování přímo v někdejším pivovaru," zmínila se Hanáčková, jež během řeči obratně zdolává překážky. Pokoje jsou zatím ve stádiu zrodu. Stěny i podlahy pokrývá dřevo a z oken pokojů se naskýtá pohled na dalešický zámek.

Na chodbě naproti pokojům jsou veliké výklenky. "Ty budou prosklené. Hosté vyjdou z pokoje a rovnou se mohou koukat dolů do muzejní části. Je tam původní varna piva se sto padesát let starými stroji. Mimochodem, funkčními," komentuje Hanáčková.

V zadní části chodby je též plánován průhled, tentokrát do nové varny piva. "Ale pan sládek se brání. Nechce, aby ho lidé pozorovali. Já si myslím, že by to bylo nesmírně atraktivní. Uvidíme," hloubá Hanáčková.

V této hotelové části nazývané A bude ještě luxusní apartmá. Vznikne z původního bytu sládka, v němž se točily Postřižiny s vybavením ve stylu filmu. Pod bytem se počítá s recepcí a informačním centrem.

Na druhé straně nádvoří, nad výčepem bude levnější ubytování. Hotel má být hotov v květnu. "Náklady činí patnáct milionů korun. Majitelé získali přes sedm milionů z evropského fondu," poznamenala Hanáčková.

Pivo se v Dalešicích začalo vařit před stopadesáti lety a výroba skončila v roce 1977. Postřižiny se točily v roce 1980. Pak areál pivovaru chátral, než ho současní vlastníci začali zvelebovat.

"Je výborné, že se podařilo obnovit výrobu piva, a navíc využít filmové slávy," reagoval dalešický starosta Jaroslav Zadražil. "Sám piju jen naše místní pivo. Byla by hanba, kdyby starosta pil jiné. Chutná mi," dodal starosta Zadražil. (iDnes)


Dalešice Přes pět let řídila Jaromíra Hanáčková kulturní zařízení čtyřicetitisícové Třebíče, Kviz. Loni v prosinci dala pro neshody s radnicí výpověď a zakotvila od února coby šéfka pivovaru v Dalešicích. „Jsem nesmírně spokojena,“ doslova srší energií a září Hanáčková.

* Jak jste se k místu dostala?

Jeden ze spolumajitelů pivovaru se dozvěděl, že z Kvizu odcházím. Řekl mi, že mají výběrové řízení na ředitele pivovaru a ať se přihlásím. Vyhrála jsem.

* Vypadáte, že nelitujete. Ale přece jen, Kviz byl vaše dítě. Poprala jste se se ctí s obrovským nárůstem turistů, když se třebíčské památky dostaly na seznam UNESCO...

Ani trošku nelituji. Vztahy s třebíčskou radnicí, zřizovatelem Kvizu, byly čím dál horší. Místo podpory jsem měla klacky pod nohama. Jela jsem nadoraz, psychicky jsem byla vyčerpaná. Tady mám klid a pohodu.

* Co obnáší práce ředitelky pivovaru?

Dalešický pivovar je o kultuře, turismu. Což jsou oblasti, kterým rozumím. Zařídím informační centrum, půjčovnu kol. Navážu na zkušenosti z Třebíče. V létě zde budou kulturní akce, koncerty, řezbářské sympozium.

* Mluvíte sládkovi do výroby zdejšího piva?

Z pozice svojí funkce můžu mluvit do výroby. Určitě to však dělat nebudu, protože tomu nerozumím. Pivo mi moc chutná, ale to je vše. Mám vizi spojit turistické cíle v celém regionu. Dalešický pivovar není jen místní záležitost, má nadregionální význam. Turisté zde přespí, doporučíme jim návštěvu památek UNESCO v Třebíči, plavbu po přehradě, hrady i zámky v okolí, zajímavá místa. (MF Dnes)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to je bilance z minulého roku. I tak se ale může pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací.

Dodávky do USA klesají

Tržby za pivo se loni pohybovaly kolem 100 milionů korun, což je podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar nyní zásobuje přes 350 restaurací, v sudech prodává 60 procent svého výstavu. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech letos vybuduje novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatí osm milionů korun. Pivovar vaří tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel. Za hranicemi loni prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohou ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. ä Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,ô přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesají tradiční dodávky do USA. Podnik se zaměřil především na regionální trh. ä Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,ô řekl Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. Loni byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro letošní léto plánuje pravidelné exkurze. Veřejnost se bude moci s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne. (Havlíčkobrodský deník)


V Brodě teklo pivo Rebel proudem

[pondělí, 19. březen 2007]

První březnový víkend byl v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ve znamení piva REBEL a tradičního Pivovarského plesu Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., který se každoročně těší velkému zájmu veřejnosti.

V letošním roce byly oba plesy zcela vyprodány a celkově se vypilo více než padesát sudů piva REBEL. O zábavu se postaraly skupiny Fortuna a E. M. I. L, velký úspěch slavila bohatá tombola a vystoupení fitness teamu juniorek sportovně relaxačního centra Fanatic, přiblížil průběh akce Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

V zimním období je hlavní akcí pivovaru právě Pivovarský ples. V tomto roce se mohou obyvatelé Vysočiny těšit na tradiční Slavnosti piva nazvané REBEL má narozeniny, které se budou konat 30. června 2007.

Právě kultura, sport a veřejný život na Vysočině je pro nás důležitý, a proto jako regionální pivovar považujeme za nezbytné podobné aktivity podporovat, doplnil Jiří Hušek. Brodský pivovar v minulém roce spolupracoval s pořadateli řady kulturních a sportovních aktivit nejen v samotném Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. v roce 2006 vystavil devadesát tisíc hektolitrů piva. V Brně a Hradci Králové provozujeme velkosklady s kompletním sortimentem nealkoholických nápojů a v roce 2006 jsme nově otevřeli Pivovarský hostinec REBEL, který se nachází přímo v historické budově pivovaru, dodává ředitel brodského pivovaru. V loňském roce se podle jeho slov podařilo vybudovat zcela nové moderní administrativní zázemí pivovaru.

Na rok 2007 je naplánována investice do nové stáčecí linky pro sudové pivo. Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudové piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru. (Havlíčkobrodský deník)


Plánují investici do stáčecí linky

[pondělí, 19. březen 2007]

Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar plánuje na letošní rok pořízení nové stáčecí linky. „Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudového piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru,“ vysvětlil Právu ředitel pivovaru Jiří Hušek. Oblíbenost sudového piva dokládá i fakt, že na pivovarském plese, který se uskutečnil o uplynulém víkendu, návštěvníci vypili více než padesát sudů. (Právo)


Pivovary dodaly na trh méně piva

[neděle, 18. březen 2007]

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)


Do úřadu chtějí i podnikatelé

[sobota, 17. březen 2007]

V novém areálu krajského úřadu v Hradci Králové budou i prostory určené ke komerčnímu využití. Má tam být banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Než stavbaři opustí staveniště nového sídla krajského úřadu v Hradci Králové, sice ještě pár měsíců potrvá, ale kdyby záleželo jen na zájemcích o tamní komerční prostory, mohli by skončit už teď. Velká část nájemních prostor areálu, jenž dostal název RegiocentrumNový pivovar, je totiž už obsazena. V objektu bude banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Ačkoliv zájemcům o nabízené obchodní prostory, které budou zejména podél třídy ČSA, krajský úřad nechává volnou ruku, některé aktivity vítá. „Upřednostňujeme třeba záměr zřízení prodejny s nabídkou produktů typických pro náš kraj,“ uvedl krajský radní Tomáš Šubert, který na stavbu dohlíží.

Krajští radní už odsouhlasili pronájem Hradecké pekárně či firmě Peko, která produkuje pekařské a cukrářské výrobky. „Jak výstavba pivovaru postupuje, zájem o pronájmy se zvyšuje,“ řekl Šubert.

V areálu budou sídlit i další instituce

Za pronajímané plochy budou nájemci platit komerční nájem stejně jako nájemci kancelářských prostor. V areálu bude sídlit regionální rada NUTS II Severovýchod, což je evropské označení nadregionální jednotky tvořené Královéhradeckým, Pardubickým a Libereckým krajem. „V Hradci bude sídlit asi čtyřicet zaměstnanců NUTS,“ uvedl Šubert.

Jinou organizací bezprostředně spojenou s krajským úřadem je Centrum evropského projektování. „V obou případech bude nájem komerční, protože půjde z peněz, které se dají získat z různých zdrojů,“ řekl krajský radní.

Poloha někdejšího pivovarského areálu ve středu města je podle realitních makléřů atraktivní. Radek Vohlídka z hradecké realitní kanceláře RIDO míní, že by výška nájmu bez energií a služeb mohla dosáhnout dvou a půl tisíce korun za metr čtvereční. „Záležet bude na velikosti pronajímané plochy. Je-li plocha větší, cena za metr čtvereční obvykle klesá,“ uvedl Vohlídka.

Univerzita zaplatí ročně přes dva miliony

Krajský úřad se již dohodl na výši nájmu s hradeckou univerzitou, která bude využívat část vznikajícího regiocentra pro katedru výtvarné výchovy. Podle sdělení univerzity byl nájem za metr čtvereční učeben, kabinetů či kanceláří stanoven na 1500 korun, za ostatní využívané plochy stokorunu.

Ročně vydá škola za pronajímané plochy necelých dva a půl milionu korun. „Cena je nižší než v místě obvyklá. Je však výrazem podpory kraje vysokému školství,“ uvedl kvestor univerzity Stanislav Klik.

Regiocentrum Nový pivovar bude stát 1,5 miliardy korun a kraj na jeho pořízení uzavřel leasingovou smlouvu se společností Immorent. Zisk z pronájmů půjde podle Šuberta na splácení leasingu.

Logo připomíná sládka Gambrina

Název areálu včetně jeho loga na místě bývalého pivovaru vzešel ze soutěže, v níž se sešlo na 150 návrhů. Podle výběrové komise byl nejúspěšnější návrh hradeckého grafika Lukáše Tanečka, který využil siluety sochy Gambrina (podle pověsti jako první uvařil chmelené pivo) umístěné ve zdi původního pivovaru.

„Vítězný návrh nás zaujal proto, že v areálu budou působit také další instituce, které mají působnost v celém kraji či východočeském regionu. Zároveň je zřejmé, že tomuto místu se i nadále bude říkat pivovar, Hradečané ten název určitě budou používat,“ míní krajský hejtman Pavel Bradík.

Náměstí uvnitř areálu, pod nímž bude skryto několikapatrové parkoviště, už nese název Pivovarské. (MF Dnes)


Pivovar Nová Paka v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57.400 hektolitrů, do zahraničí. Produkce pivovaru ilustrační foto redakcevzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za loňský rok očekává podnik ziskové, letošní výstav plánuje na loňské úrovni.

Pivovar v Nové Pace vaří pivo od r. 1872. V současnosti dodává na trh 8 druhů piva, z nichž jsou čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřuje do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo je USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.

V současné době pivovar zaměřuje své aktivity také na oblast cestovního ruchu. Klasický způsob vaření piva ve spojení s moderními poznatky a technologiemi, představují dobrý základ pro rozvoj turismu. (Čerstvé zprávy)


Investovat do rozšíření výroby chce v příštím roce Soukromý pivovar Svijany.

V minulém roce totiž dosáhl rekordního výstavu 230 tisíc hektolitrů piva. Letos chce Svijanský pivovar uvařit ještě o 10 tisíc hektolitrů piva více.

"Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru," řekl Deníku sládek Soukromého pivovaru Svijany Petr Menšík.

Za rekordním výstavem stojí především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech má Soukromý pivovar Svijany dohromady zhruba 70 hospod.

"V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva," poznamenal Petr Menšík.

Své příznivce si našla také loňská novinka Svijanského pivovaru. Nealkoholické pivo je podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej roste.

V současné době tak Soukromý pivovar Svijany nabízí celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době nepřibudou.

"V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice.

Inovace proto lze očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky," uvedl Petr Menšík.

Přestože prodej Svijanského piva každým rokem stoupá, ani letos nehodlá pivovar investovat větší částky do reklamy.

Místo toho se pivovar představí například na Pivním bále v libereckém Kulturním domě a tradičních již 18. slavnostech Svijanského piva ve Svijanském Újezdě.

"Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na podobných akcích se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)


Automuzeum znovu otevřelo

[pátek, 16. březen 2007]

Vidět na jednom místě automobil Buick, kterým jezdil herec Jan Werich, vůz Peugeot, který využíval africký atašé anebo záhadný prototyp stařičké škodovky mohou lidé ve Vratislavicích nad Nisou. Po zimě se totiž v areálu tamního pivovaru opět otevírá Automuzeum.

„Celkem je zde vystaveno téměř padesát historických vozidel,“ láká Milan Bumba z Automuzea.

Hned u vstupu uvítá návštěvníky obsáhlá nabídka motoristické literatury o českých i zahraničních motocyklech a automobilech. „Zájemce o informace si zde může zakoupit čtení o historii automobilek Aero, Praga, Škoda, Tatra, Walter, Wikov i Z a samozřejmě i motocyklových výrobců ČZ a Jawa. Nechybí ani aktuální nabídka časopisů pojednávajících o historii motorismu,“ vypočítává Bumba.

Ve vstupní hale se nalézají především historické motocykly spolu s expozicí z historie autoškoly. V dalším sále se pak představují především předválečné bicykly, motocykly a osobní automobily. „Vše je okořeněno dobovými doplňky, plakáty a fotografiemi, většinou dodatečně darovanými nadšenými návštěvníky,“ zmínil Bumba.

Muzeum nezapomíná na Liebiega ani na Porscheho

Největší a nejnovější halu zaplnila vozidly poválečné éry, z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. „Ti starší je ještě pamatují běžně na silnicích. Přesto se zde najdou takové unikáty jako prototyp malotraktoru Škoda, čtyřdveřový Velorex, mohutný Buick Jana Wericha, malý DAF 55, pohodlný Peugeot 404 afrického atašé nebo sportovní Volkswagen Karmann Ghia,“ podotýká Bumba.

Nechybí připomínka prvních libereckých výrobců automobilů a motocyklů, firem Linser a RAF. „Neopomenuli jsme ani významné rodáky spjaté s motorismem, jako byl první český motorista, baron Theodor von Liebieg nebo geniální automobilový konstruktér dvacátého století, Ferdinand Porsche, který se narodil právě zde, ve Vratislavicích nad Nisou,“ poznamenal Bumba.

Vratislavické muzeum funguje již čtyři roky. „Několika majitelům různých historických vozidel bylo líto, že jejich zajímavé exponáty po celý rok odpočívaly ukryty před zraky diváků v garážích a stodolách. Majitelé pivovaru nám nabídli k využití nepotřebné prostory, které již pivovar nevyužíval. Za pomoci lidí z pivovaru jsme zrekonstruovali bývalý sklad ledu a nepoužívanou uhelnou kotelnu - dnes se již pivo chladí uměle a v pivovaru se topí plynem,“ vzpomíná Bumba.

Většina vystavených vozidel je stále pojízdná a jejich majitelé s nimi pravidelně od jara do podzimu vyjíždějí na různá setkání a soutěže veteránů. „Díky tomu se vystavené automobily i motocykly v průběhu roku v muzeu různě obměňují a střídají, takže i pravidelný návštěvník zde pokaždé znovu najde něco nového, co zde ještě při předchozí návštěvě neviděl,“ uzavřel Bumba.

Automuzeum má otevřeno každou neděli od 10 do 16 hodin, pro předem objednané skupiny nad deset osob je možné domluvit návštěvu kdykoli. Vstupné činí třicet korun, děti v doprovodu dospělých platí desetikorunu. Držitelé Liberecké městské karty mají poloviční slevu. (MF Dnes)


Rohozec se chlubí etiketou

[pátek, 16. březen 2007]

Pivo Skalák a Podskalák z Pivovaru Rohozec získal ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví České republiky.

"V kategorii "Nejhezčí série pivní etiket" sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák," uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již loni odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. "Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007," dodal Pavel Regner. (Liberecký deník)


Delší dobu se hovořilo o možném prodeji bývalého litoměřického pivovaru jako celku a obnovení vaření piva. V minulém roce projevil zájem o všechny budovy pivovarský holding se sídlem v Praze, který měl zájem zřídit zde malý pivovar. Tuto aktivitu také podporoval litoměřický starosta. „ Měli jsme připraveny veškeré smlouvy k prodeji, stačil pouze podpis. Skupině se bohužel nepodařilo zajistit finanční prostředky, proto začínáme opět pivovar nabízet k prodeji, jako celek nebo jednotlivé části," vysvětlil zrušení obchodu realitní makléř Miroslav Pokorný.

Nyní je z pivovaru prodáno téměř 60%, poslední částí, která byla prodána, je bývalá restaurace Kalich. K prodeji je nyní dům, komín a kotelna, dále část starého skladu a stará strojovna. (Litoměřicko 24)


Slavný muž má věnec z chmele

[pátek, 16. březen 2007]

Věnec z chmele položilo včera Sdružení přátel piva na hrob Viktoru Cibichovi, jehož tvář zná už 101 let z piva Březňák celý svět. Místo posledního odpočinku muže, který svůj obličej poskytl pivovaru Velké Březno v roce 1906 za deputát 30 piv týdně, objevili společně historik Petr Žižkovský a ústecký archivář Vladimír Kaiser. Před rokem byl hrob prvorepublikového přednosty stanice Cibicha na hřbitově ve Valtířově slavnostně obnoven. "Jde o jediný případ u nás, kdy je tvář konkrétní osoby tak dlouho spojena s jednou značkou piva," tvrdí historik Petr Žižkovský. "Ceníme si toho, že Viktor Cibich souvisí právě s menším, velkobřezenským, pivovarem, kde se pivo ještě vaří tradičně," dodal Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva. (Ústecký deník)


Masopust v pivovaru se líbil

[pátek, 16. březen 2007]

Také Pivovar Louny se snaží obnovovat staré české tradice. Proto v rámci Dne otevřených dveří uspořádal v sobotu 17. února nejen tradiční zabíjačkové hody, ale i masopustní maškarní průvod.

Přesně v poledne začala na lounském náměstí hrát Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolovrata z Ústí nad Labem, spolu s maškarním průvodem několikrát prošla náměstím a pak se všichni vydali do pivovaru. Je to jistě dobrý počin a lze si jen přát, aby se z toho opravdu do budoucna stala tradiční akce.

A jak to vypadalo v pivovaru? Vstupní nádvoří bylo plné stánků jak s pivem a masnými výrobky, tak s výrobky tradičních řemeslníků – například kořenáře, kováře, keramika nebo šperkaře. Od dvanácti hodin se tu lidé mohli pobavit s hudbou kapely ČUPR BABY nebo již zmíněné Plukovní hudby, ochutnat něco z nabízeného sortimentu masných výrobků a samozřejmě domácího piva..

Pro patnáctičlenné skupiny se v pravidelných časových intervalech otevíraly vnitřní prostory pro krátkou exkurzi s odborným výkladem. V půl druhé začala opravdová zabíjačka, pro mnohé lidi z panelových domů první v životě. Na masopust zavítal také hejtman s celou rodinou, lounský starosta se pro nemoc omluvil.

Po celé sobotní odpoledne postupně přicházeli další a další lidé, takže se tady vystřídalo několik set hostů. Velký zájem obyvatel Lounska svědčí o tom, že pivovar dělá velmi dobře, když se víc otvírá veřejnosti.

Pivovar poprvé ve své více než stoleté historii ukázal svou masopustní tvář a ukázka se mu i díky příjemnému počasí zdařila výborně. (Lounský Press)


„Měli jsme chuť zkusit, jak chutná domácí pivo,“ vysvětluje Luboš Vorel, proč ve své restauraci U Hastrmana ve Velkém Rybníku na Karlovarsku začal loni vařit také stejnojmenný mok.

„Když přišly nové technologie, tak mi to připadalo jako trochu podvod na českého pivaře. Chtěl jsem proto oživit staré postupy,“ říká Vorel. Pivní technologií se zabývá i profesionálně, proto se rozhodl pivovárek postavit doma, jak se říká „na koleně“.

Přestože nemusel investovat miliony do zařízení dodaného na míru, nebylo spuštění pivovaru nijak levnou záležitostí.

„Vyšlo nás to na necelých tři sta tisíc,“ má spočítáno Vorel. Vlastní pivovar se rozhodl vybudovat až po šestnácti letech provozování hospody. „Dřív na to nebyly peníze.“

Jeho zařízení je schopné vyrobit maximálně dvacet hektolitrů za měsíc, v jedné várce může uvařit nanejvýš sto litrů. „Téměř všechno se vytočí v restauraci, malé množství stáčíme zájemcům i do pet lahví,“ uvedl Vorel.

Své rozhodnutí si nyní nemůže vynachválit. „Kvůli domácímu pivu začalo chodit výrazně víc lidí, přestože jsme zatím vařili mimo hlavní sezonu,“ tvrdí Vorel. Ochutnat přijíždějí také sběratelé a pivní turisté, kteří si informace o novém pivovaru našli na internetu. „Vaříme i šest dní v týdnu,“ chlubí se Vorel.

Rozšiřovat výrobu však neplánuje. „Mám povolení prodávat pouze ve své hospodě, která má i s terasou šedesát míst, a u toho zůstanu,“ dodal Vorel. (MF Dnes)


Nejlepší ležák je z Lomnice

[úterý, 13. březen 2007]

Nejlepším světlým ležákem z minipivovarů se pro letošní rok stal Permon z Lomnice u Sokolova. Rozhodla o tom odborná porota Jarní ceny českých sládků, která se uskutečnila během víkendového prvního setkání sládků českých minipivovarů ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Sdělil to včera šéfredaktor Pivního kurýra Richard Crha, jenž soutěž organizoval spolu s Pivní galerií. Soutěže se zúčastnilo 22 malých českých pivovarů s 63 značkami piv. Porota složená z 32 sládků hodnotila piva a pivní speciály v osmi kategoriích. (Karlovarský deník)


Rodinný, hostinský pivovar U Rybiček

[úterý, 13. březen 2007]

Minipivovar začne vařit již v červnu 2007 a to především klasický ječmenový kvasnicový ležák, Weissbier- pšeničný ležák a černý kvasnicový ležák. Od září bude otevřena i pivovarská restaurace s originálním jídelním lístkem na kterém naleznete např. krajíc chleba s domácí škvarkovou pomazánkou sypaný cibulkou, bramboráky s hermelínem anebo tlačenku s cibulí a octem. V restauraci bude také velký krb, kde se přímo před vašima očima bude připravovat maso na otevřeném ohni. Budeme také vydávat Pivovarský občasník. (Web Extreme-system)


Jeho pivo vstalo z ruin po 35 letech

[úterý, 13. březen 2007]

Začínal ve vyrabovaném areálu, ze kterého zbyly jen holé zdi. Po šesti letech má Jan Skala smělé plány: chce vařit 30 tisíc hektolitrů piva ročně a nabízet ho nejen v západočeských hospodách, ale také v Praze či Německu.

Do koutského pivovaru na Domažlicku vrátil výrobu piva přesně před rokem.

„Dal jsem do toho veškeré svoje úspory, zabralo to pět roků práce,“ vzpomíná Skala.

Pivovar znal dobře od mládí, kdy v něm přes léto brigádničil. „Naposled se tam vařilo pivo v roce 1971. Když se mi pak naskytla příležitost v konkurzu areál odkoupit, šel jsem do toho.“

Za loňský rok uvařil malý pivovar pět a půl tisíce hektolitrů piva. Koutská desítka či ležák se v současnosti čepují ve třicítce hospod v západních Čechách a získávají další. „Na začátku dubna otevíráme pivnici v Plzni, kde se bude točit jenom naše pivo,“ těší se Skala.

Zatím stáčí pivo pouze do sudů, na lahvovací linku si pivovar teprve musí vydělat. „Určitě se pak ale nehodláme podbízet obchodním řetězcům,“ tvrdí Skala.

Během let chce zvýšit výrobu až na 30 tisíc hektolitrů. „Zatím nevím, kdy se nám to podaří, klacků pod nohama máme spoustu,“ stýská si Skala.

Nejvíc jej trápí praktiky velkých pivovarů, které si na dlouhá léta zavážou hospodské a ti pak nemají jinou možnost než točit jejich pivo. „Naštěstí mám spoustu známých, kteří se pro moje pivo rozhodli,“ říká Skala. Jeho snem je nabízet koutské pivo také v Praze, do budoucna se nebrání ani vývozu do Německa. V celém pivovaru pracují čtyři lidé: Skala, jeho dva synové a sládek. „Já jsem taková holka pro všechno, synové mají na starosti hlavně výrobu,“ vysvětluje chod pivovaru Skala. Vedle pivovaru má v nájmu také restaurace v Domažlicích a Chodově. (MF Dnes)


Před rokem otevřel pivovar Chodovar v Chodové Plané vůbec první pivní lázně. A tento krok se mu vyplatil. Již třetinu ze 150 milionů loňských tržeb pivovaru tvořila pivní turistika.

Firma proto nabídku těchto služeb rozšiřuje. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek.

Počet zaměstnanců nepivovarské výroby Chodovaru, tedy restaurace, hotelu a pivních lázní, vzroste ze současných 40 na téměř 50, řekl ředitel těchto aktivit Mojmír Prokeš. Nové prostory si vyžádají investice v řádu milionů korun.

Nové procedury odstartují 12. května při zahájení nové pivní sezony v Chodové Plané.

Firma už plánuje další investice za desítky milionů korun. Staví bazén devět krát šest metrů, saunu, páru. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů, fungující od června 2000, přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. (iHNed)


«« « Strana 716 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň