Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovary se chrání před mrazem

[neděle, 12. únor 2006]

Dlouhotrvajícímu mrazu se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožují kvalitu piva. Pivovary jsou ale připravené.

„Jsou problémy s rozvozem. Minulý týden jsme ho na jeden den omezili, nejely se dlouhé trasy, třeba do Prahy, protože jsme měli obavu, že by pivo mohlo zmrznout. Ale počítáme s tím, jsme na to připraveni. Silné mrazy jsou každoročně, i když letos trvají dlouho,“ uvedl zástupce ředitele krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

V protivínském Platanu s pivem nejezdí otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Městského pivovaru Protivín Jaroslav Kovaříček. Platan se zatepluje, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.

Budějovický Budvar má na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozváží pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozí menší skříňová auta - izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžaduje i od svých smluvních přepravců.

„Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt - ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podchlazené pivo se může zakalit a může se změnit jeho chuť i barva. Velké škody na kvalitě nápoje mohou nastat zvláště při rychlém oteplení, když jde pivo například rovnou z podchlazeného auta do polic v obchodě. (MF Dnes)


Hokejová reklamní kampaň Budějovického Budvaru, n. p. byla pečlivě připravena a naplánována, a to i s ohledem na všechna ustanovení Olympijské charty. Reklamní spot, ve kterém vystupuje český hokejista Milan Hnilička je první částí ucelené kampaně, a jeho vysílání bylo předem naplánováno pro období od 3.2. do 6.2. Ke stažení spotu s panem Hniličkou nedošlo, protože k tomuto kroku nebyl jediný důvod. Od 7.2. budou postupně vysílány další spoty z připravené série. Pozorný divák zjistí, že spoty na sebe chronologicky navazují, nejde tedy o nahrazení jednoho spotu jiným, ale o pokračování v příběhu Boba & Davea.

Vždy jsme věděli o skutečnosti, že olympionici nesmí vystupovat v reklamě bez svolení ČOV po dobu konání olympiády. Z toho důvodu jsme naplánovali reklamu s panem Hniličkou na úvod celé série TV spotů tak, abychom neporušili olympijskou chartu a zásady, které ČOV komunikuje na svých oficiálních webových stránkách.

Spekulace o zákazu účinkování olympioniků v reklamě již v období před olympiádou jsou zcela zcestné. To ostatně výslovně potvrdil sám místopředseda ČOV Jiří Zedníček v rozhovoru pro časopis Týden ze 6.2.2006: „...zdržet se takové činnosti musejí pouze po dobu olympijských her. Na nominační období se taková pravidla nevztahují.“

Budějovický Budvar, n. p. je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003. Podporuje nejen českou reprezentaci, ale je i sponzorem extraligy. „Nikdy bychom z reklamních důvodů neohrozili postavení našeho národního hokejového týmu nebo jeho jednotlivých členů. Český hokej je pro nás víc než jen sponzorskou aktivitou. Je to pro nás srdeční záležitost. Je nám skutečně líto, že se Milan Hnilička v důsledku mediálních dezinformací dostal do nepříjemné situace,“ komentuje situaci Petr Samec, PR manager Budějovického Budvaru. (Prohlášení Budějovického Budvaru n.p.)


Budvar dal gól Budweiseru

[neděle, 12. únor 2006]

Až za čtyři měsíce začne v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nebude moci nasadit svou hlavní značku Budweiser.

V Německu na ni totiž má již od šedesátých let exkluzivitu český pivovar Budějovický Budvar.

Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli.

"Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech," říká Jiří Boček, šéf Budvaru. Německo je pro budějovický pivovar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodává zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar.

Americký pivovar při fotbalovém šampionátu nasadí jen značku Anheuser-Busch Bud.

"To bude naše jediná značka k dostání na mistrovství světa," potvrdil Tony Ponturo, viceprezident pro sportovní marketing Anheuser-Busch. Věří, že neúspěch jednání s Budvarem jeho firmu nepoškodí. "Jde o nejsledovanější sportovní akci roku, a to je skvělá příležitost, jak můžeme získat milióny dospělých konzumentů piva," tvrdí Ponturo.

Pivovar Anheuser-Busch je jedním z patnácti oficiálních partnerů mistrovství světa už od roku 1986.

To mu umožňuje používat oficiální značku šampionátu a exkluzívně čepovat pivo na stadiónech a v jejich nejbližším okolí.

Ve velké části německých restaurací se ale bude točit budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodává i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe.

Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který má Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: "Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují." (iHNed)


Budvar vyhověl označení původu

[neděle, 12. únor 2006]

Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že pivo vyráběné Budějovickým Budvarem splňuje podmínky pro používání zeměpisného značení Budějovického pivo, které ochraňuje Evropská unie. Kontrola potvrdila, že k výrobě piva je používán výhradně ječný slad světlého typu, chmel žatecký poloraný červeňák, voda z artéských studní a speciální kultura kvasinek. (MF Dnes)


Hokejové reklamy během olympiády Budějovickému Budvaru příliš nevyšly. Po problémech se spotem, ve kterém účinkoval před olympiádou reprezentant Milan Hnilička, zakázal soud i další reklamní šoty.

Soud zakázal Budvaru ty spoty, ve kterých účinkují Britové Bob a Dave oblečení v hokejových dresech. Podle mínění soudu totiž zneužívají olympijské symboly, informovaly Hospodářské noviny.

Olympijská charta neumožňuje během her propagovat jiné partnery než ty, kteří oficiálně spolupracují s Mezinárodním olympijským výborem či jeho národní odnoží. Jediný český pivovar, který smí užívat olympijskou symboliku, je Plzeňský Prazdroj.

"Bohužel jsme neměli možnost se k věci u soudu vyjádřit. Olympijskou chartu ctíme. Máme na to právní analýzy. Kampaní jsme chtěli podpořit český hokej na olympiádě," řekl HN ředitel Budvaru Jiří Boček. (Idnes)


V cizině nejvíc pijí Kozla

[sobota, 11. únor 2006]

České pivovary pochopily, že Češi už toho z jejich produkce více nevypijí, a vydaly za hranice. Loni vyvezly o pětinu více piva, přes 3 miliony hektolitrů, a bilanci navíc vylepšují licenční výrobou za hranicemi. Zahraničním bestsellerem je Velkopopovický Kozel.

Nejprodávanějším pivem v cizině však není Budvar ani Plzeňský Prazdroj. Nejvíc šel na odbyt překvapivě Velkopopovický Kozel - hlavně proto, že se už třetím rokem vaří v Rusku, Maďarsku a na Slovensku.

Kozla se v zahraničí prodalo 1,3 milionu hektolitrů. To je dokonce víc, než se uvařilo jen ve Velkých Popovicích.

"Celkem se Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Podle průzkumů je například v Rusku Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem a zároveň nejúspěšnější licenčně vyráběnou značkou v Rusku," říká Alexej Bechtin, mluvčí Plzeňského Prazdroje, kterému Kozel patří.

Také díky Kozlovi se letos plzeňskému pivovaru podařilo poprvé v historii prodat přes deset milionů hektolitrů piva za rok.

"Na rekordu mají největší zásluhu více než dva miliony hektolitrů piva prodaného v cizině. Zhruba půl na půl se na tom podílí samotný export a licenční výroba," řekl nedávno při oznamování výsledků šéf Prazdroje Mike Short. (iDnes)


Oceněno tmavé pivo Dačický

[sobota, 11. únor 2006]

Tmavé výčepní pivo Dačický, které vyrábí Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, zvítězilo v anonymním hlasování odborníků ve své kategorii na 16. ročníku Táborských pivních slavností. Tato značka tak může nyní užívat titul Česká pivní pečeť.

Kutnohorský pivovar vaří pět druhů piva. Má roční výstav kolem 200 tisíc hektolitrů a tmavé výčepní pivo exportuje převážně do Německa. (Právo)


Pivovar Braník zanikne

[pátek, 10. únor 2006]

Tradiční český pivovar Braník nejspíš v prvním čtvrtletí příštího roku zanikne. Jeho uzavření plánuje největší pivovarská skupina InBev. Výroba z Braníku bude převedena do Staropramenu. Bude to znamenat propuštění přibližně 80 zaměstnanců, sdělily dnes Pivovary Staropramen. Smíchovský závod převezme výrobní technologii z Braníka a bude modernizován s investicí přesahující 20 milionů eur (cca 570 milionů korun).

"Pivovar Braník dosáhl v současné době maxima své kapacity a další modernizace provozu je vzhledem k jeho uzavřené poloze a skutečnosti, že jde o kulturní památku, vyloučena," uvedl výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. Branický areál bude podle mluvčí Pivovarů Staropramen Michaely Trýznové pravděpodobně prodán.

Pivovary Staropramen mají nyní v tuzemsku tři výrobní provozy, Staropramen, Braník a Ostravar; a také distribuční centrum v Radotíně. Jejich mateřská společnost InBev plánuje vtuzemsku letos zřídit centrum pro exportní aktivity pro několik evropských zemí. Vzniknout by tak mělo přes 100 pracovních míst.

InBev dnes sdělil, že chce v České republice a Maďarsku vytvořit v rámci celoevropské restrukturalizace 295 nových pracovních míst a naopak zrušit 360 míst v západní Evropě.

Zatímco v Česku chce největší světový výrobce piva soustředit podpůrné služby, v Maďarsku hodlá koncentrovat své finanční operace. InBev chce restrukturalizací ozdravit především operace v západní Evropě, které nyní v ziskovosti zaostávají a v tržbách upadají.

Firma přesouvá důraz na Latinskou Ameriku a střední a východní Evropu. V Německu tak InBev zruší asi 160 míst a dotkne se to všech jeho velkých německých pivovarů. Zeštíhlení potká i Belgii, kde InBev zruší asi 150 míst ve finančních službách.

Finanční ředitel InBev Felipe Dutra nevyloučil další zavírání pivovarů v Evropě. "Náš výkon v západní Evropě loni nebyl dobrý. Budeme dále hodnotit možnosti úspor," řekl. "V západní Evropě máme 120 pivovarů a jejich výkon nepřetržitě hodnotíme, dnes však v tomto ohledu nemáme co oznámit," dodal Dutra podle agentury AP.

InBev již loni oznámil, že uzavře dva belgické pivovary. Jedním z nich je Hoegaarden, který vyrábí populární světlé pivo stejné značky. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové firmy AmBev. Pivovar zaměstnává kolem 77.000 lidí ve 32 zemích. Pivovary Staropramen mají na českém trhu asi 14-ti procentní podíl. (Lidovky)


Belgická pivovarská skupina InBev uzavře v prvním čtvrtletí příštího roku pražský pivovar Braník (na archivním snímku z 18. června 2005), jeden ze tří českých výrobních závodů firmy.

Belgická pivovarská skupina InBev uzavře na začátku příštího roku pražský pivovar Braník, jeden ze tří českých podniků InBevu v Česku. Výroba z Braníku bude převedena do smíchovského Staropramenu. Bude to znamenat propuštění přibližně 80 zaměstnanců. Firma InBev v Evropě zruší 360 pracovních míst, v Česku však vzniknou nová.

Ve smíchovském pivovaru Staropramen se začaly stavět haly pro moderní balicí linky a skladovací prostory pro pivovar Braník. Díky modernizaci se zvýší kapacita pivovaru. Celková výše investic do modernizace přesáhne 20 miliónů euro. (580 mil. Kč)

"Modernizace výroby je vzhledem k neustálému růstu výstavu našich pivovarů nezbytná. Pivovar Braník dosáhl v současné době maxima své kapacity a další modernizace provozu je vzhledem k jeho uzavřené poloze a skutečnosti, že se jedná o kulturní památku, vyloučena. Staropramen prošel v posledních letech několika fázemi modernizace a má potenciál pro další rozvoj. Zároveň je v pivovaru Staropramen dostatečný prostor pro umístění výrobní technologie z pivovaru Braník," sdělil Novinkám výrobní ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal.

Celkový výstav Pivovarů Staropramen v roce 2004 byl 2,95 miliónu hektolitrů a tržby činily 3,43 miliardy korun.

Výroba v Braníku má tradici

V pivovaru Braník býval starý pivovar dominikánů, což byl původně zámek. Tradice výroby piva Braník tak sahá až do konce 19. století. Lahvové pivo Braník je druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v České republice. Branický areál bude podle mluvčí Pivovarů Staropramen Michaely Trýznové pravděpodobně prodán.

Pivovary Staropramen mají nyní v tuzemsku tři výrobní provozy, Staropramen, Braník a Ostravar, a také distribuční centrum v Radotíně. Jejich mateřská společnost InBev plánuje v tuzemsku letos zřídit centrum pro exportní aktivity pro několik evropských zemí. Vzniknout by tak mělo přes 100 pracovních míst.

InBev bude klást důraz na střední Evropu

InBev chce restrukturalizací ozdravit především operace v západní Evropě, které nyní v ziskovosti zaostávají a v tržbách upadají. Firma přesouvá důraz na Latinskou Ameriku a střední a východní Evropu.

V Německu tak InBev zruší asi 160 míst a dotkne se to všech jeho velkých německých pivovarů. Zeštíhlení potká i Belgii, kde InBev zruší asi 150 míst ve finančních službách.

Finanční ředitel InBev Felipe Dutra nevyloučil další zavírání pivovarů v Evropě. "Náš výkon v západní Evropě loni nebyl dobrý. Budeme dále hodnotit možnosti úspor," řekl. "V západní Evropě máme 120 pivovarů a jejich výkon nepřetržitě hodnotíme, dnes však v tomto ohledu nemáme co oznámit," dodal Dutra.

InBev již loni oznámil, že uzavře dva belgické pivovary. Jedním z nich je Hoegaarden, který vyrábí populární světlé pivo stejné značky.

Společnost InBev vznikla spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové firmy AmBev v srpnu 2004. Pivovar zaměstnává kolem 77 000 lidí ve 32 zemích a disponuje asi dvěma sty různými značkami piva, z nichž nejznámější ve světě jsou Stella Artois, Beck's, Löwenbräu nebo Brahma. (Novinky)


Starobrno se usadí i v Kunovicích

[pondělí, 23. leden 2006]

Akciová společnost Starobrno otevře od 1. února v Kunovicích na Uherskohradišťsku nové distribuční centrum. Sklad a velkoobchodní prodejna by měly posílit obchodní pozice pivovaru ve Zlínském kraji. „Od letních měsíců tady firma nabídne rozšíření provozu o půjčovnu výčepního zařízení,“ sdělil mluvčí známého brněnského pivovaru Aleš Řiháček. V distribučním centru bude podle něj úplný sortiment pivních značek, jež firma dodává na domácí trh. Pivovar má nyní distribuční centra v Brně a Těšeticích na Znojemsku. Kromě Kunovic plánuje letos rozšířit síť distribučních center i v dalších českých a moravských regionech. Od 1. ledna firma spustila také call centrum zhruba za pět milionů korun, kterým chce zejména v gastronomii zvýšit prodej svých výrobků. Starobrno je součástí pivovarské skupiny nizozemské společnosti Heineken, která je čtvrtým největším výrobcem piva na světě. Společnost v pololetí loňského roku ohlásila tříprocentní nárůst prodeje piva na domácím trhu na 398600 hektolitrů a udržela si pozici čtvrtého největšího prodejce v zemi. (MF Dnes)


Pivovar Zubr loni zvýšil výstav

[sobota, 21. leden 2006]

Přerovský pivovar Zubr loni navýšil svůj výstav meziročně o pět tisíc hektolitrů na 287 tisíc hektolitrů piva. Podle vedení pivovaru pomohl nárůstu mimo jiné úspěšný export. Přerovský pivovar tvoří společně se závody v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. "Závodu se podařilo mimo jiné zvýšit vývoz na Slovensko. Pivovar tam v uplynulém roce exportoval 26 tisíc hektolitrů pěnivého moku, což je o třetinu více než v roce předchozím,"uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. "Na tuzemském trhu Zubr loni prodal celkem 256 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s předloňským rokem se odbyt v Česku zvýšil zhruba o tři procenta,"uvedl Svoboda. Nejvíce vypijí milovníci zlatavého moku ze střední Moravy, kde má přerovské pivo dlouholetou tradici. Přerovský pivovar je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. (Olomoucký den)


Vyškovské pivo dobývá cizinu

[pátek, 20. leden 2006]

Snahy vyškovských pivovarníků o posílení vývozu jejich produkce do zahraničí slavily loni úspěch. Do ciziny se vyvezlo každé sedmnácté pivo, které Vyškovští uvařili. " Z našeho výstavu činí export šest procent. Vyváželi jsme do USA, Německa, Maďarska a na Slovensko. Letos chceme v této navázané spolupráci pokračovat. A samozřejmě se budeme snažit i o další země," řekl vedoucí obchodního oddělení vyškovského pivovaru Aleš Hink. Výroba piva určeného na export podle něj ve Vyškově stále roste. Letos by podle jeho odhadu mohla dosáhnout až deseti procent z celkového výstavu. (Rovnost)


Sládek Václav Dítě vaří pivo přes čtyřicet let. Zkušenosti nabíral například v pivovaru v Hradci Králové a nyní šéfuje výrobě piva v Pivovaru Pardubice. A pevnou rukou. Podřídit se mu musí někdy i ředitel Karel Spilko.

Když totiž došlo na lámání chleba, zda vařit pivo z amerického, nebo českého chmelu, měl sládek jasno. „Český chmel je méně výnosný, pětkrát dražší, ale aromatičtější a lepší. Přesvědčil jsem všechny, kteří do vaření piva mají co mluvit. I pan ředitel uznal, že mám pravdu,“ směje se Dítě.

Sladovna, varna a vůbec celé pivovarské království zná sládek do posledního detailu. Pardubický pivovar vypadá uvnitř téměř jako sterilní nemocnice. V každé části pivovaru spustí sládek odbornou přednášku. Je zvyklý z exkurzí, když provádí návštěvníky.

Americký chmel místo českého? Nikdy!

„Každá součást výroby piva je důležitá. Kvasný proces přirovnávám k zrání jablka, které v srpnu sice vypadá nádherně, ale je kyselé. Za dva tři měsíce uzraje a pak má vynikající chuť, stejně jako ležák,“ říká Dítě.

Pivo ve varně je příšerné stěžuje si sládek

Každý den má pardubický sládek ranní rituál. Projde si pivovar a rozdělí úkoly. I posvátná povinnost ochutnávání jednotlivých fází výroby piva leží na jeho bedrech.

„Musím bohužel i ochutnávat pivo ve varně, kdy má ještě příšernou chuť, ale patří to k mým povinnostem. Je potřeba také testovat ležácké tanky,“ usmívá se.

Denně se pak sejde degustační komise, která okusí stáčené pivo v lahvích. Sládek si jej nejprve prohlédne a pak si dá doušek.

„Je dobré,“ spokojeně zamručí. „Jiné pivo ani dělat neumíme,“ dodává. (MF Dnes)


Pivo Milana Rambouska

[úterý, 17. leden 2006]

Když v roce 1999 skončila 155 let dlouhá éra královehradeckého pivovaru vypadalo to, že si místní pivaři už nikdy neřeknou, jdem na naše pivo. Ovšem už po 3 letech v roce 2002 založil v Hradci Králové odborník na minipivovary Milan Rambousek svůj vlastní minipivovar. Pro Milana Rambouska se pivo stalo koníčkem. Dovede o něm poutavě a kvalifikovaně vyprávět, umí je i vařit. O jeho znalosti je velký zájem doma i ve světě. Mezi nápoji, které nabízí současný trh, podle Milana Rambouska skutečné pivo téměř neexistuje. Dá se tak ještě mluvit o produkci menších pivovarů, ale ty velké - řečeno s nadsázkou - vyrábějí chemické alkoholické vody, které jsou několikanásobně filtrované a obsahují konzervanty a stabilizátory důležité pro uchovatelnost. "Taková piva já nehodlám vyrábět. Ta naše jsou přírodně řádně kvašená, bez přísad. Na každou várku používám nové kvasnice," tvrdí výrobce, který si zakládá na vysoké kvalitě. Reklamu nepotřebuje, dobré pivo se prý prodává samo. Když na to přijde, mohl by celou produkci vyvézt do Německa. Tamější labužníci se s jeho pivem seznámili na světovém veletrhu v Norimberku. V roce 2004 pivovar uvařil 31 hl. piva. (Spořilovské noviny - upraveno)


Soukromý podnik zažil loni úspěšný rok. Svou produkci piva zvýšil na více než dvě stě tisíc hektolitrů

Poprvé v historii uvařili za rok ve svijanském pivovaru více než dvě stě tisíc hektolitrů piva.

Pivovar tak už musí platit stejnou spotřební daň, jako velké pivovary. Až do hranice dvou set tisíc totiž platí výrobci piva menší daně. „Stal se z nás velký pivovar, už nemáme žádnou úlevu,“ potvrdil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Pivo kvůli tomu ve Svijanech zdražovat nehodlají. „Teď o tom vůbec nepřemýšlíme, ale kvůli zdražení energií se tomu asi během roku nevyhneme,“ dodal Horák.

Pivovar zažil loni mimořádně úspěšný rok. Zvýšil svoji produkci o patnáct procent na 204,9 tisíc hektolitrů. „Tolik jsme ani nepočítali,“ připustil Horák. V roce 2004 uvařili ve Svijanech 178 tisíc hektolitrů piva. „Chceme růst udržet i letos, i když asi už nebude tak silný, jako loni,“ upřesnil Horák. Ve Svijanech plánují na letošek 215 tisíc hektolitrů piva.

Soukromý podnik, v kterém část vlastní i herečka Jiřina Bohdalová, navíc investoval přes 70 milionů korun do rozšíření výroby a zlepšení technologie.

Pivovar rozšířil ležácké sklepy

Pivovar loni rozšířil například spilku, spustil také novou stáčecí linku na sudové pivo a rozšířil své ležácké sklepy o deset nových velkokapacitních tanků.

Letos investice podstatně omezí. „Letos dáme do podniku asi patnáct milionů korun, musíme začít šetřit,“ dodal Horák. Díky investicím může pivovar ročně vyrobit 230 tisíc hektolitrů piva. Firma začala loni na konci roku nově kromě tradičního sortimentu prodávat nealkoholické pivo. „Prodává se hlavně v restauracích,“ doplnil Horák.

Pivovar se zaměřuje hlavně na dodavatele ve svém okolí, jak říká ředitel „okolo komína“. Loni pronikl ale dál. „Získali jsme dost prodejců ve středních Čechách, pronikli jsme do dalších obchodních řetězců,“ vypočítává Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem změny zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj.

Ani ne před deseti lety se přitom zdálo, že dny svijanského pivovaru jsou definitivně sečteny.

Patřil pod Pražské pivovary a jejich anglický majitel ho chtěl zavřít. Nakonec ho koupili podnikatelé z Liberecka společně s ředitelem Františkem Horákem, kterým se pivovar podařilo velmi rychle oživit a vytvořit z něj největší pivovar v regionu. Nedávno navíc koupil nedaleký pivovar v Malém Rohozci. Pivovar dává práci osmdesáti lidem. (MF Dnes)


Většina pivovarů má za sebou úspěšný rok, mnozí hlásí úspěchy na zahraničních trzích. Na ty se začínají orientovat i menší pivovary, mezi které patří například pivovar Malý Rohozec nebo vratislavický Hols. Ten o sobě dal nedávno vědět speciálním pivem zasvěceným slavnému automobilovému návrháři.

"Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné," uvedl Jan Maurer z Pivovaru Malý Rohozec. Právě polský trh považují odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahuje takové úrovně jako v Čechách.

Rohozecký pivovar prošel loni velkými změnami, které odstartoval nový majitel - nedaleký Pivovar Svijany. "Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst," dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst.

Pivovar uvařil stejné množství piva jako předloni, zhruba třicet tisíc hektolitrů. "Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 procent bychom chtěli vyvézt do zahraničí," řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Méně piva uvařil vratislavický pivovar Hols.

"Je to hlavně kvůli propadu v exportu, vypadly nám dodávky do Španělska," vysvětlil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Ve Vratislavicích poklesla loňská produkce meziročně o 7 tisíc hektolitrů na 49 tisíc. "Dolů už snad nepůjdeme," věří Hostaš.

Pivovar loni uvedl na trh několik specialit. Na lahve například začal lepit etikety s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porsche. "Vánočního speciálu jsme letos uvařili dvakrát více a vše se prodalo," dodal Hostaš. (iDnes)


Prodat Kalich se zatím nepodařilo

[pondělí, 16. leden 2006]

Areál bývalého Korunního pivovaru Litoměřice, jehož provoz byl z důvodu neefektivity výroby ukončen před čtyřmi lety, je postupně rozprodáván. Jen těžko však hledá svého nového majitele Kalich, tedy objekt, v jehož přízemí dosud funguje restaurace.

"Za poslední tři měsíce se uskutečnily dvě dražby. Zájemce jsme nenašli. Mělo by jít o finančně silného investora, protože například v patře by se dalo v malém množství vařit pivo, čímž by tradice pivovarnictví byla v Litoměřicích zachována," konstatoval licitátor a vlastník realitní kanceláře Miroslav Pokorný. Vyvolávací cena přitom byla stanovena na 5,8 milionu korun.

Naopak svého majitele už má areál bývalé lahvárny, který před časem koupilo město Litoměřice, jež zde nechalo vybudovat nové parkoviště. Parkovací dům má vzniknout i v samotném objektu lahvárny.

Realizován už byl i prodej dvou domů, které dříve sloužily jako administrativní část podniku. Rohový objekt zakoupila firma Hořejšek a vzniká zde podlahové centrum. Sousední budovu již nějaký čas vlastní další litoměřičtí podnikatelé, které čeká její finančně náročná rekonstrukce.

Naopak neprodaná stále zůstává část strojovny, dvora a centrálního skladu. Majitelem je společnost Pekařství Litoměřice, patřící pod Lesní společnost. Tato firma je zároveň i vlastníkem ochranné známky Korunního pivovaru Litoměřice. (Deník Litoměřicka)


Pivo nejlépe točí dívky

[pondělí, 16. leden 2006]

Výsledky 4. ročníku soutěže v čepování piva Zlatopramen 11° - Princ výčepních, která se uskutečnila v Ústí nad Labem, přinesla šokující výsledky.

„Nejlepší pivo podle poroty natočila a titul Princezna výčepních získala studentka z pořádající ústecké soukromé Střední školy obchodu a služeb Lucie Tomešová. Hned za ní pak skončila Jaromíra Havlíčková z Údlic.

Obě dívky za sebou nechaly zbylých 51 studentů z celkem 19 škol pěti krajů České republiky,“ informoval ve středu Právo mluvčí společnosti Drinks Union Martin Jonáš. (Právo)


Zajít si v Londýně na žatecké pivo? Žádný problém. Žatecký rodák Petr Šimáček si takovou radost dopřává dvakrát ročně.

„Pivo ze Žatce v Londýně, to patriotovi zvedne sebevědomí,“ pochvaluje si Šimáček, který je předsedou Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

V centru britské metropole je hospod a barů se žateckým pivem hned několik. Na Charterhouse street v podniku Smiths of Smithfield je k dostání ve dvou barech a jedné restauraci. K mání je podle místní tradice ve třetinkových lahvích, ale také točené. „Moc se o něm neví a je dost drahé. Třetinka piva stojí dvě libry, tedy jako whisky,“ říká Šimáček.

Po evropských městech cestuje sám pracovně nebo se ženou jako turista. „Vyrážíme na prodloužené víkendy. Města jako Madrid nebo Řím už jsme si prohlédli. Londýn je pikantní i kvůli tomu žateckému pivu. Poprvé jsem ovšem měl velký problém to v té ulici najít, je tam jedna hospůdka vedle druhé,“ vzpomíná žatecký rodák.

Když seděl jednou u piva v Londýně s přáteli, dali se do řeči s tamními štamgasty. A ti je hned plácali po zádech, když zjistili, že jsou z místa, kde se pivo vyrábí. „Čechy a Žatec mají spojené s dobrým pivem. Teď už i ví, kde to je. Ukázal jsem jim to na mapě,“ říká Šimáček

Pivo ze Žatce se prodává na různých místech světa. „Významné jsou pro náš pivovar trhy v Hongkongu, Japonsku, Irsku, Německu, Švédsku či nejnověji v Austrálii. V současné době je však stále největším trhem pro pivovar Velká Británie,“ říká obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Šimáček se potkal se žateckým pivem také na východ od českých hranic. „Když jsem jel na výstavu do ukrajinského Kyjeva, viděl jsem tam muže v uniformě, jak veze jednu basu. Dali jsme se do řeči, hodně pivo chválil,“ potěšilo Šimáčka.

Ukrajina patří k zemím, kde se žatecké pivo snaží prosadit na trhu nově. Velké plány mají ale žatečtí rodáci také v Praze. „Pořád máme sen, že tam otevřeme žateckou restauraci,“ přiznává Šimáček. (MF Dnes)


Vlastní likér, pálenku nebo pivo by chtěli nabízet v Sokolově. Radnice by k jejich výrobě využila sklepní prostory pod kapucínským klášterem. Na svůj záměr si už nechala zpracovat studii.

Ta mimo jiné počítá s tím, že ve sklepení by mohla být i dobová restaurace s dubovými stoly. Od projektu si vedení Sokolova slibuje, že do města naláká více turistů. „Původně jsme uvažovali o tom, že v klášteře vybudujeme jenom palírnu a moštárnu. Ale studie řeší celé prostory velkoryse včetně klášterní hospody a možná i malého pivovaru,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS).

Podle sokolovského místostarosty Zdeněka Berky (ČSSD) by bylo dobré, kdyby se v klášteře vyráběl spíše bylinný likér. Takový, aby bylo už podle chuti jasné, že pochází ze Sokolova. „Na pálenku totiž není v okolí dost ovoce,“ míní Berka.

Radnice nyní také vyhlásila soutěž pro studenty, kde mají mimo jiné navrhnout název, etiketu a tvar láhve pro budoucí nápoj.

„V letošním roce se chceme pustit do zpracování konkrétního projektu, na jehož základě bychom usilovali o dotace a který by upřesnil celkovou cenu,“ uvedl Jakobec. Dodal, že přestavba sklepů by podle studie stála asi sedm miliónů korun. Nejméně polovinu nákladů chce získat Sokolov z dotací. (Právo)


«« « Strana 756 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň