Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Strakoničtí radní chtějí převést nemovitosti, které patří městu, do vlastnictví Měšťanského pivovaru. Ten by tak mohl uplatňovat odpisy i odpočet daně z přidané hodnoty. Má to ale jeden háček: radnice bude muset ze svého platit za podnik, který vlastní, sedmdesátimilionový úvěr.

Město koupilo pivovar na břehu Otavy v roce 2005 od státu. Zaplatilo za něj sedmdesát milionů korun, což je zmiňovaný úvěr. Ten dosud radnice splácela z nájemného, které účtovala pivovaru za nemovitosti. Toto chce nyní změnit. „Pokud vložíme nemovitosti v areálu pivovaru do majetku pivovaru, bude moci uplatňovat odpisy i odpočet daně. Úvěr zůstane městu a to jej bude muset platit. Chceme ale vytvořit takové podmínky, aby vznikly nové zdroje, které toto v budoucnu vynahradí,“ říká starosta města Pavel Vondrys. Z čeho konkrétně radnice zaplatí úvěr, zatím neví. Roční splátky jsou zhruba 6,5 milionu korun, což je i výše nájemného. Hodnota budov, které radnice chce vložit do pivovaru, je pak 60 milionů.

Městu budou na účet přicházet pouze dividendy, ale ty oproti placenému nájemnému nejsou tolik výhodné. Pivovar je vyplácí z čistého zisku, tedy zisku po zdanění. Vlastní dividendy se musí pak znovu danit. Radní hledají způsob, jak ročně miliony korun z pivovaru legálně dostat. Do úvahy připadá například sponzoring městem organizovaných akcí, kdy by pivovar byl hlavním partnerem. „Přesně o této formě jsme se bavili, pivovar by mohl být sponzorem například dudáckého festivalu,“ říká ředitel Měšťanského pivovaru ve Strakonicích Jaroslav Tůma.

Ředitel pivovaru Tůma tvrdí, že když zastupitelé neodsouhlasí převod budov do majetku podniku, bude pivovar na každé investiční akci prodělávat.

Nyní máme naplánovány opravy za devatenáct milionů korun. Z toho tři miliony jsou DPH. Takže když budou budovy v našem majetku, dokážeme je opravit za šestnáct milionů, když budou radnice, bude to stát devatenáct milionů, protože ta si nemůže daň odečíst,“ vysvětluje Tůma. Pivovar má v plánu i další modernizace a rekonstrukce za desítky milionů. Například novou plnicí linku lahví a opravu budovy, v níž stojí.

Návrh na převod budov zastupitelé příští týden s největší pravděpodobností odsouhlasí. Objeví se ale i hlasy proti - například opoziční zastupitelky Hany Roudnické z politické strany 4 vize. Ta už před měsícem na zastupitelstvu navrhovala, aby se radnice pivovaru zbavila.

Než abychom investovali desítky milionů do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit,“ navrhovala. Teď slibuje, že přijde opět s protinávrhem, protože se obává, aby společnost vydělala dostatek peněz jak na modernizace a investice, tak i na sponzoring městských akcí.

Zdroj: iDnes.cz| Autor: Václav Janouš


Vedoucí exportního oddělení společnosti Heineken ČR Kamil Krakeš:

* Export je solí každého podnikání, jak jste na tom s vývozem českého piva?

Heineken ČR je jedním z nejvýznamnějších exportérů piva z ČR, naším cílem je stát se z hlediska objemu v příštích letech exportní jedničkou. Vyvážíme pivo do více než třiceti zemí, v jejich čele je Německo, následováno Ruskou federací, kde je krušovické pivo absolutně nejprodávanějším dováženým pivem vůbec, Švédskem a dále Slovenskem, Ukrajinou, Bulharskem a Rakouskem. Celkově lze říci, že do uvedených zemí míří více než tři čtvrtiny našeho vývozu.

* A zbytek?

To jsou všichni naši zbývající partneři. Tam už to je velmi různorodé, značka od značky. Značka Krušovice je ve střední a východní Evropě velmi dobře zapsána, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu, kde dodnes jasně dominujeme. Kromě Ruska jde třeba o Kazachstán nebo Arménii, začínáme exportovat do Gruzie, samozřejmě nás znají v celém Pobaltí, ale i v Moldávii. Pro další z portfolia našich značek, Starobrno, jsou zajímavé trhy například ve skandinávských zemích, ale i Rakousko nebo Bulharsko.

* Nedávno se staly součástí českého Heinekenu i značky Zlatopramen a Březňák. Jak je to nyní s jejich vývozem?

Značka Zlatopramen, vařená v licenci, si nejlépe stojí opět v Ruské federaci, Březňák aspiruje na nejprodávanější dováženou značku v SRN. Tyto značky však vyvážíme i do tak exotických zemí, jako je Togo nebo Vietnam.

* Kam jste se zatím se svým pivem nedostali?

Rádi bychom zahájili vývoz do Francie, Belgie a na Nový Zéland.

* Jak jste tam na tom se svými značkami na německém trhu?

Jak jsem již uvedl, zdaleka nejúspěšnější v Německu je Březňák, avšak do klubu nejprodávanějších českých piv by se vešly i značky jako Starobrno, Louny a samozřejmě Krušovice.

* Německo je zasaženo hospodářskou stagnací s nulovým růstem. Co to pro vás může znamenat?

Tam očekáváme výraznější dopad ekonomických problémů, na rozdíl například od ČR, kde stále pociťujeme dopad krize jemněji než v jiných státech. Němečtí spotřebitelé jednoznačně začínají šetřit na takzvaném zbytném zboží, k nimž patří i pivo. A to nikoliv, že by ho přestali zcela konzumovat, jen sáhnou po cenově dostupnějších značkách. Proto tedy v západní Evropě, v USA, ale i v Ruské federaci v příštím roce očekáváme spíše stagnaci nebo dokonce mírný pokles tržeb.

* Projevuje se to už ve vašich obchodech?

Naše společnost na tom zatím v Německu není nějak špatně, protože například právě v této zemi jsme zastoupeni více značkami a pokrýváme tak téměř všechny segmenty trhu.

* O jaké trhy budete mít do budoucna zájem?

Naší vlajkovou lodí jsou Krušovice, které za poslední desetiletí zažily skutečně raketový nástup. Z někdejších 15 tisíc hektolitrů ročně se letos v exportu dostaneme na zhruba 300 tisíc hektolitrů. Zatím nejsem spokojen s tím, jak jsme momentálně zastoupeni v Polsku, určitě bychom rádi rozšířili distribuci do dalších států bývalého Sovětského svazu, kde je naše značka poměrně silná. Máme také zájem vyvážet do Řecka, znovu rozjet export do Irska. Z hlediska objemů je před námi velký kus práce ve Spojených státech nebo Velké Británii, kde je i do budoucna pro česká piva dostatek zákazníků s odpovídající kupní silou.

* Jak byste vystihl pozici Krušovic na domácím pivovarnickém trhu?

Z hlediska českého trhu je značka Krušovice velmi mladá. Je to paradox, protože rokem založení 1581 je zároveň z velkých českých značek nejstarší. Tuto značku ale až do poloviny devadesátých let málokdo znal: na českém trhu působí necelých patnáct let. Její pozice je však do budoucna velmi slibná. Po vstupu Heinekenu do Královského pivovaru Krušovice došlo k výrazné změně obchodní strategie a podíl, který si chceme touto značkou na českém trhu ukrojit, nelze označit jinak než jako výrazný.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Václav Tuček


Přestože městem už několik měsíců hýbe záměr prodeje Pivovaru Náchod, ten stejně jako v minulosti bez ohledu na vývoj této kauzy sbírá významná ocenění na mezinárodních soutěžích.

Tentokrát to byla Zlatá Evropská pivní hvězda, kterou obdržel světlý ležák Primátor Premium v kategorii Pilsner na pátém ročníku degustační soutěže The European Beer Star Award 2008. Ceny se udělovaly v souvislosti se 48. ročníkem Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2008 v německém Norimberku. Pivovar Náchod tak navázal na úspěchy v této soutěži v minulých letech. Prestižní ocenění zde získal i tmavý ležák Primátor Premium Dark hned dva ročníky po sobě.

Klání v Norimberku pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku společně s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. V degustační soutěži jsou hodnoceny nejchutnější piva z celého světa.

Letošního ročníku se zúčastnilo 32 zemí a vybíralo se z 688 piv ve 42 kategoriích.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar


Od poloviny listopadu se do lahví v havlíčkobrodském měšťanském pivovaru Rebel stáčí nový výrobek. Sváteční speciál Rebel je s pěti a půlprocentním obsahem alkoholu vhodné na vánoční stůl.

Sváteční speciál Rebel je světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ popsal ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Nové pivo získalo zcela novou etiketu, která už obsahuje jako jedna z prvních pivních etiket v republice symbol Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo.

Registrace této značky byla České republice přiznána po několikaletém úsilí v letošním roce. Značka garantuje spotřebiteli, že pivo je vyráběno tradičním postupem výroby s použitím těch nejkvalitnějších surovin.

Kritéria k udělení prestižního označení splňují všechna piva vyráběná v brodském pivovaru. „Do konce roku prodělají změnu všechny etikety, které budou opatřeny nejen novým symbolem, ale dojde také k významnému redesingu stávajících etiket,“ přiblížil ředitel Hušek.

Novými etiketami tak pivovar korunuje velice úspěšný rok. Pivo Rebel letos získalo už deset ocenění za kvalitu jak v kategorii světlých, tak tmavých piv. Stejně jako v roce 2007 patří výrobky pivovaru k nejoceňovanějším pivům republiky. Právě proto brodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Růst prodeje sudového piva značky Rebel letos přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o pět procent. Za roky 2007 a 2008 si to vyžádalo investice do výroby za více než 20 milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaru dokončena jedna z největších investičních akcí v novodobé historii, moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal pivovar po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. „Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislí na dodávkách dalších stran a budeme si moci do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ řekl Hušek.

Zdroj: MF Dnes.cz


Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.

Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.

Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.

V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:

Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk

Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk

Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk

Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk

Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk

Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk

Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk

MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk

Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.

Zdroj: Change net.sk


České pivo 2008

[úterý, 2. prosinec 2008]

Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v letošní degustační soutěži České pivo 2008. Po úspěšné premiéře v loňském roce měl i letošní ročník pět kategorií. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, vyhrál Velkopopovický kozel Medium z produkce Pivovaru Velké Popovice, který patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, na druhém místě skončil Velkopopovický kozel Premium od stejného výrobce a na třetím se umístil ležák Litovel Premium z Pivovaru Litovel, patřícího do skupiny PMS Přerov. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a vyhrál Zubr Gold z Pivovaru Zubr ze skupiny PMS Přerov, jako druhá byla vybrána Holba Classic z Pivovaru Holba ze stejné skupiny a třetí skončil Janáček Patriot z Pivovaru Janáček.

Jak to vidí odborníci

Mezi sedmi přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod. Na druhém místě byl tmavý ležák Černá Hora Granát z Pivovaru Černá Hora a na třetím místě potom Pernštejn, tmavý ležák z Pivovaru Pernštejn. V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek a degustátory nejvíce zaujalo pivo Janáček, tmavé výčepní, z Pivovaru Janáček, druhý se umístil Zubr Classic, tmavé výčepní, z Pivovaru Zubr patřícího do skupiny PMS Přerov a třetí místa byla udělena dvě - pivu Dačický, tmavé výčepní, z pivovaru Kutná Hora ze skupiny Drinks Union a dále Litovel Dark, tmavé výčepní, Pivovar Litovel, opět ze skupiny PMS Přerov. Ve stále populárnější kategorii nealkoholických piv, kterých soutěžilo devět, vyhrál Radegast Birell, který vyrábí Pivovar Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Na druhém místě skončil Svijanský Vozka z Pivovaru Svijany a třetí místo obsadil Litovel Free z Pivovaru Litovel ze skupiny PMS Přerov. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

S trochou nadsázky lze říci: Co lepšího si může český konzument přát, než když pivovarští experti vyberou mezi vítězná piva ta, která produkují malé i velké pivovary. Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Jedná se o jedinou soutěž, kterou pořádá náš svaz. Je to soutěž dvoukolová, organizovaná Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, navíc podpořená přítomností notáře, což jen potvrzuje objektivnost soutěžení a podtrhuje tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocování soutěžních piv. Je to jediná soutěž, kde vzorky soutěžící neposílají, ale kde si je pracovníci VÚPS vybírají náhodně, přímo v pivovarech," dodal Jan Veselý.

Co chutná novinářům

Celkem 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, druhý nejvyšší počet v historii, se letos zúčastnilo novinářské ankety popularity piv Naše pivo 2008. Nominovali 67 značek, což je nejvyšší počet v dosavadní historii ankety. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, pivem značky ze stejné pivovarské skupiny. Na třetím místě se umístil Gambrinus z Plzeňského Prazdroje

Nejpopulárnější značky se mezi novináři příliš nemění, roste však počet nominovaných piv a to považujeme za velmi dobrý signál o tom, že povědomí o pivních značkách se neustále rozšiřuje," uvedl Ing. Jan Veselý. „A platí to, co jsme již konstatovali v uplynulých letech. Média si všímají širokého spektra značek, což je pozitivní signál pro naše pivovarníky," doplnil Jan Veselý.

Soutěž České pivo roku i anketa popularity piv Naše pivo jsou součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž zlepšovat image piva.

Zdroj: Czecot.com | Autor: Josef Vacl


V pivovaru Platan Protivín došlo k zásadní změně. Pivovar zakoupila ryze česká společnost, která v rámci svého dlouhodobého záměru má své aktivity i v dalších menších pivovarech v České republice. Protivínský Platan je z těchto pivovarů největší.

O krátkou informaci jsme požádali obchodního ředitele Josefa Moulise.

Jaké máte plány a co nového čeká příznivce piva Platan?

Mám pro ně jednoznačně dobrou zprávu – pivo se v Protivíně bude vařit dále a ještě lepší.

Do protivínského areálu se bude koncentrovat veškeré dění spojené a efektivním využitím všech prostorů pivovaru, jeho vybavení a technologie. Budou zachovány klasické značky, které se těší největší oblibě zákazníků a spotřebitelů. Toto portfolio značek budeme prezentovat v rámci celé republiky a budeme vycházet ze znalostí a technologií výroby, které jsou v Protivíně na velmi dobré úrovni. Navážeme na dobrou tradici, kterou v jihočeském regionu pivo Platan má a zcela jistě s ním budou jeho příznivci i nadále spokojeni.

Rádi bychom značky z produkce pivovaru Platan ještě více přiblížili našim zákazníkům a spotřebitelům. V tomto směru již nyní vytváříme nemalé aktivity v oblasti lokální marketingové podpory, čeká nás však ještě spousta práce. Chceme více provázat spojení výroby a obchodu, a to nejen v pivovaru Platan, ale i v ostatních pivovarech v rámci celé skupiny. Chceme se s naším pivem přiblížit k zákazníkovi – jak kvalitou, službou, tak i rozumnou cenou. Našim cílem je spokojený nejen zákazník, ale i spotřebitel. Naše společnost chce do rozvoje pivovarů investovat a v současné době jsou tyto investice pečlivě zvažovány a připravovány. Navážemetak na dlouholetou tradici 410 let, kdy se v tomto pivovaru pivo vaří.

Jaké změny tedy čekají provozy pivovaru? Odpovídá technický ředitel Jaroslav Kovaříček.

Tak, jak deklarují noví vlastníci, je jejich záměrem udržet, rozšířit a významně podpořit výrobu klasického českého piva ležáckého typu. To znamená změny a opravy proběhnou jak v technologické části, tak v obchodní. Pivovar má velmi dobrý růstový potenciál, a to z toho důvodu, že je zde dostatek prostoru pro rozvoj, vlastní zdroje – ať už vlastní voda, čistírna odpadních vod, vlastní kotelna, vlastní sladovna.

Jsme jeden z mála pivovarů, který má svoji sladovnu. V rámci skupiny se tedy vytváří surovinová a materiální základna proto, aby se jednotlivé pivovary mohly rozrůstat a každý pivovar mohl vyrábět kvalitní, standardizované, ale české pivo.

V našem pivovaru v současné době připravujeme velikou investici, která bude realizovaná na přelomu ledna a února příštího roku. Budeme kompletně měnit celou lahvárenskou linku. Je to proto, aby pivovar ve své technické vybavenosti nezaostával a byl na špici mezi deseti nejlepšími pivovary v České republice. Budeme tak plnit požadavky obchodní skupiny na balení, kvalitu a ošetření piva. Skupina zakoupila pivovary s dobrou technickou vybaveností, které bude možno spojit a společně řešit obchodní a marketingovou politiku.

Vždy, kdy dojde ke změně vlastníků, bojí se spotřebitel, co bude s jeho oblíbeným pivem...

Chci jen ujistit, že veškeré změny povedou jednoznačně k dodržení všech standardů tak, aby vysoká kvality piva Platan byla ještě vyšší a aby byl spokojen jak zákazník, tak spotřebitel! Jednoznačně pivovar bude dále vařit dobré pivo.

Doplňuje obchodní ředitel Josef Moulis:

Nový vlastník chce a bude tyto potřebné změny realizovat postupně, primárně s využitím současných pracovníků. Naším přáním je, aby značka Platan byla zárukou tradice, kvality a dobré chuti a našla si své nové či staronové příznivce.

Nechceme jít cestou agresivní obchodní politiky ani cestou masivních reklamních kampaní. Naopak: chceme zákazníkovi přiblížit naše piva – ať ochutná a vybere si. Jsme si jisti, že umíme vyrobit produkt, který bude pro spotřebitele chuťově i cenově přijatelný, minimálně srovnatelný s ostatními značkami na tuzemském trhu. Pokud mohu mluvit za sebe, pracuji v pivovarnictví skoro dvacet let a jsem velice rád, že pracuji opět pro českou společnost. Znám naše vlastníky a mohu s nimi otevřeně komunikovat v mateřském jazyce, je to ohromná deviza pro mne a myslím i pro naši zemi. Máme skvělé české pivovary a jsem hrdý na to, že mohu pomoci, aby se dostali tam, kam historicky patří.

Pokud se vrátím ještě k pivovaru Protivín, jen málokterý pivovar má tak bohatou a dlouholetou tradici.V místním zámeckém pivovaru se vaří pivo již od roku 1598, což přímo vyzývá k tomu na tuto tradici navázat a dodávat našim zákazníkům to nejlepší, co umíme.

Lidé se mohou těšit na spoustu novinek, které zatím neprozradíme, ale intenzivně na nich pracujeme. Pivo nebudeme zásadním způsobem měnit, ale neustále zlepšovat jeho chuťové i senzorické vlastnosti. Naši zákazníci a konzumenti se mají opravdu na co těšit. O všech novinkách budeme čtenáře Deníku nadále průběžně informovat.

Ing. Jaroslav Kovaříček doplňuje:

Doufám, že postupně přesvědčíme lidi, kteří pochybují a mají různé názory – proč skupina vznikla, co a kdo to je? Co chtějí udělat s pivovarem? Zruší výrobu? Pochybnosti jsou vždy a já doufám, že se nám je podaří velmi rychle a velmi jasně rozptýlit. Ano, jde o českou skupinu – má své pivovary a jasný záměr v podobě jejich dlouhodobého rozvoje. Těžko by asi v pivovaru investovali, kdyby chtěli podnik uzavřít.

Velkou zárukou toho je i vedení společnosti včetně komerčního ředitele ing. Otakara Bindera, který má dlouholeté zkušenosti v oblasti nápojového průmyslu, v poslední době hlavně v oblasti prodeje a distribuce piva.

Závěrem dodává obchodní ředitel Josef Moulis:

Nyní nám zbývá jen vyzvat všechny zákazníky a konzumenty piv z produkce pivovaru Platan, nejen ty, kteří naše piva znají, ale i ty nové, aby se sami přesvědčili, naše piva ochutnali, neboť bez vás, vážení zákazníci a spotřebitelé, můžeme naše úsilí jen těžko naplnit.

Zdroj: Pivo Platan.cz


Otec piva Radegast slaví devadesátiny

[pondělí, 1. prosinec 2008]

Jaromír Franzl, nestor českého pivovarnictví, oslaví poslední listopadový den své devadesáté narozeniny.

Foto

Málokdo dnes ví, že specifickou nahořklou chuť, která je pro Radegast tak typická, „vynalezl“ pan Jaromír Franzl, který do tehdy nově budovaného pivovaru na počátku sedmdesátých let nastoupil jako sládek. „Však nás za to tehdy také štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, když si na něj zvykli, již na něj nedali dopustit,“ vzpomíná dodnes s úsměvem.

Už když jsme chodili do sklepa ochutnávat, věděl jsem, že to bude dobré. Na Moravě se tehdy vařila sladší piva než v Čechách. Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako plzeňské, které vždy patřilo ke špičkám. Věděl jsem, že hořkost, která se zdá zpočátku nepříjemná, nutí pít další. Teprve druhé zachutná a na třetí se pak již těšíte,“ vypráví pan Franzl, který je přes pivo a všechno, co se jej týká, skutečným odborníkem.

Pan starý, jak se panu Franzlovi přezdívá, je mimořádná osobnost pivovarského světa, která se obrovským dílem zasloužila o rozvoj vaření piva na Moravě,“ přibližuje svého předchůdce manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Jaromír Franzl je představitelem již šesté pivovarnické generace slavného rodu Franzlů. Prvním pivovarníkem byl jistý Matěj Franzl, panský sládek v Ostrově, který se narodil v roce 1758. Od něj se odvíjí pěkně košatý strom Franzlů, kteří měli vždy něco společného s pivovarnictvím. „Dědeček byl sládkem v Moldávii, tatínek v Rusku, odkud jsme se pak vrátili do České republiky.“ Když odešel mladý Jaromír Franzl studovat medicínu, zdálo se, že tím rodinná tradice končí. „Hitler však zavřel vysoké školy a já se po pátém semestru lékařských studií přeškolil na pivovarského,“ vzpomíná. Pivu pak již zůstal věrný po celý život. Od roku 1942 do roku 1969 prošel celou řadou moravských pivovarů. Vrcholem jeho profesní kariéry byla práce v tehdy nově budovaném pivovaru Radegast v Nošovicích, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. I později však ještě pomáhal jako poradce při zavádění technických inovací.

Za své celoživotní zásluhy byl před třemi lety byl uveden do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství, čímž se zařadil mezi největší osobnosti v oboru.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Dobrý tah, pivaři si čepují sami

[pondělí, 1. prosinec 2008]

Samoobslužnou pivnici v Poličce si štamgasti pochvalují. Povyšuje pivní kulturu.

Pípa čnějící uprostřed stolu, kolem něhož sedí hosté, kteří si čepují zlatavý mok sami, podle svého gusta. Samoobslužnou pípu vyzkoušeli v Poličce.

Pivaři si chválí, že nečekají nad nedopitým půllitrem. Nevadí jim ani příliš rychlý výčepní, který sází jedno pivo za druhým, aniž by stihli předcházející vypít. Odpadají stížnosti na špatnou míru či spadlou pěnu. Jaké pivo si natočí, takové si vypijí.

Na této novince je založen princip samoobslužných barů, jejichž průkopník v České republice obdržel ocenění. Ačkoli pivní samoobsluhy jsou doménou především velkých měst, objevují se již v regionu. V Poličce naleznete restauraci vybavenou stolem se samostatným výčepním zařízením. „Samoobslužnou pípu jsme instalovali už v květnu, a hosté se na možnost samostatného čepování hodně ptají,“ shodly se obě servírky za barem Herešovy krčmy. V místních podmínkách je tato služba dostupná předem objednaným hostům, kteří se s hospodským domluví na druhu i množství piva, které jim narazí.

Pivní samoobsluha je podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava N. Večerníčka skvělý marketingový tah. Navíc s sebou nese nesporné povýšení pivní kultury, a to hned v několika oblastech. „Pivní samoobsluha je etická, protože každý zaplatí jen to, co doopravdy vypije. Je ekonomická, protože šetří pracovní sílu, je ekologická, protože šetří vodu a saponáty na mytí sklenic, je praktická. Natočíte si právě tolik piva, kolik chcete a také, kdy chcete,“ vypočítává Jaroslav N. Večerníček výhody samoobslužné pivnice.

Zvláště pak pokud jde o dámy. Pro mnohé je třetinka málo a půllitr moc. Není nad to, když si každý natočí pivního moku tolik, nakolik má právě chuť.

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Sylva Horáková


Výrobci alkoholu obecně, včetně výrobců piva, nemají vždy kladný vztah k vyhlášením vlády o nežádoucí konzumaci alkoholu různými zájmovými skupinami. Nealkoholické značky nápojů se ukazují jako řešení konstruktivního dialogu.

Na konci roku 2007 byla britskou vládou vyhlášena kampaň s heslem UVAŽUJ!, která měla zahrnovat spoluodpovědnost výrobců nápojů, mimo jiné i společnosti vyrábějící nápoj Beck´s Alcohol Free. K tomuto tématu byla navržena reklamní kampaň vytvořená tamějším ministerstvem dopravy, vyhlašující varování motoristům, kteří si příliš dopřávají alkoholických nápojů. Měla za cíl upozornit je na možné důsledky jejich nezodpovědné činnosti.

Pití alkoholu není v souladu s řízením motorových vozidel, proto se přísně vyžaduje kontrola obsahu alkoholu v krvi tak, aby se ve Velké Británii uvedly v činnost restrikce vůči těmto prohřeškům. V průběhu roku 2008 se také očekává řešení v rámci vztahů mezi výrobci a vládou k naplnění požadavků akce UVAŽUJ!

Beck´s Alcohol Free je vyvrcholením vlny aktivit vedoucí k výrobě nízkoalkoholického piva. V současné době bylo zveřejněno, že byl zaznamenán astronomický nárůst podílu objemu prodeje za dvanáct měsíců do konce roku 2007, kdy produkce oproti předchozímu roku stoupla o 85 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ivana Hviždalová


Klatovy se po dlouhých desetiletích mohou opět dočkat vlastního vařeného piva. Se záměrem přišla místní obecně prospěšná společnost Úhlava. Tímto počinem chce rozšířit své aktivity.

Zatím jde pouze o záměr, vše budeme ještě posuzovat. Jsme v přípravné fázi,“ informoval předseda správní rady Pavel Honzík. Zařízení s minipivovarem by mělo vzniknout v historickém centru Klatov nedaleko původního měšťanského pivovaru. Víc než o pivo jde ale o výuku. „Naším záměrem je vytvořit technologické výukové zařízení oboru pivovarnictví,“ dodal.

Nejlépe by k tomu posloužil objekt č. 57 ve Vančurově ulici vedle bývalé sodovkárny. Společnost se přihlásila do výběrového řízení na jeho využití a vyhrála. Zastupitelstvo odsouhlasilo předběžně jeho prodej za 4,1 miliónu korun.

Pivo ke Klatovům vždy patřilo. Bylo by příjemné výrobu obnovit a doplnit tak nabídku, která by přilákala do našeho města turisty,“ míní starosta Rudolf Salvetr (ODS). Sám pamatuje jen stáčírnu piva, která se časem přeměnila ve značku Klimo. „Objekt se nachází v historické části města, je určen pro propagaci regionálních výrobků a minipivovar. Společnost teď bude mít zhruba tři roky na to, aby záměr uvedla do života,“ dodal.

Společnost Úhlava spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a už šest let pod její hlavičkou zajišťuje výuku v Klatovech, obor veřejná správa a regionální rozvoj. „Současně se snažíme naše aktivity rozšiřovat, výukový pivovar by měl být jednou z možností,“ upřesnil Honzík. „Chceme tím vlastně převzít jejich model a know-how. Podobný pivovar má univerzita v pražském Suchdole už dva roky,“ vysvětlil.

V návaznosti na vysokoškolská studia a podporu středního školství spolupracuje společnost Úhlava úzce i se Střední školou zemědělskou a potravinářskou v Klatovech. Právě toto školicí zařízení by mohlo být zázemím pro žáky a jejich výuku. Podle slov Honzíka má v objektu vzniknout také muzeum a přehlídka ukázek technologických postupů.

Finanční náklady na rekonstrukci objektu půjdou do miliónů. Jednou z možností jejich získání je využití různých evropských fondů. Podle předsedy jsou i další alternativy, mluvit o nich je ale předčasné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jindra Pašková


Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.

Foto

Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?

Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.

Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?

Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.

Jak taková kontrola vypadá konkrétně?

Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.

Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.

Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…

PĚNA PIVO CHRÁNÍ

V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?

Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.

Podle barvy se to dá poznat?

Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.

Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?

To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.

Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…

Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.

Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?

Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.

Foto

V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.

Jaký vliv má na chuť piva sklenice?

Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.

Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?

Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.

Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.

Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.

PIVO NENÍ VÍNO

Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?

Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…

V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?

To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.

To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…

Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.

Foto

Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.

V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?

Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…

Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?

To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.

Co s tím děláte?

Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)

Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?

Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.

A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.

DEFORMACE PROFESÍ

Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?

Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.

Foto

Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?

Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.

Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?

Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.

Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?

Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.

Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?

Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.

A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.

Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!

Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?

Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.

Zdroj: iDnes.cz


Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr


Měšťani zaplatí Budvaru 350 000 korun

[čtvrtek, 27. listopad 2008]

Budějovický měšťanský pivovar, a. s. (BMP), neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR

Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350.000 korun Budějovickému Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu.

Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu.

Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion.

Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100.000 korun. (Podrobnosti Deník z 20. října 2006.)

Přísnější „Pražané“

Vrchní soud loni v červnu tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti.

Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně.

Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud.

Za přiměřené zadostiučinění pak VS má celkovou částku 350.000 korun. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR (NS).

Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou.

NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Bohumil Ortman


Nové fotbalové pivo, do jehož přípravy pivovar Ostravar zapojil širokou fotbalovou veřejnost, získává čím dál konkrétnější obrysy. „Od dnešního dne už můžeme fotbalovému pivu říkat Bazal,“ říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. S uvedením na trh počítá Ostravar na jaře příštího roku.

Do hlasování o novém názvu fotbalového piva se zapojilo téměř šest tisíc fanoušků. Hlasování probíhalo souběžně v hospodách i na internetu a bylo po celou dobu velmi napínavé. „Pokud bych to měl popsat fotbalovou hantýrkou, pak šlo o souboj favoritů vyrovnaný až do konce utkání. V pětaosmdesáté minutě se však Bazal ujal vedení a do závěru zápasu ho udržel,“ popisuje průběh hlasování. „Bazal je pro pivo originální a sebevědomé jméno, které výborně vyjadřuje spojení s Baníkem,“ vysvětluje Barvík. Až za Bazalem skončila jména Baníček, Baník nebo třeba Šutér. Nový název evokuje jméno fotbalového stadionu Baníku Ostrava, kterému všichni v Ostravě a okolí říkají Bazaly.

Zdroj: Deník.cz


Společnost Heineken International spustila internetovou kampaň na podporu zodpovědné konzumace alkoholu nazvanou „Know the Signs - Rozeznejte příznaky“.

Kampaň rozšiřuje osvědčený program „Enjoy Heineken Responsibly - Užívejte si Heineken zodpovědně“ a usiluje o podporu větší volby a lepších návyků spojených s konzumací alkoholu u těch, u kterých se projevuje nezodpovědný model chování. Při kampani bude využita jak internetová technologie, tak i technologie mobilních telefonů a zároveň se jedná o první kampaň takového typu v rámci komunikace spojené se zodpovědnou konzumací alkoholu.

Melinda Eskell, Heineken Brand Communication Manager, komentuje tuto iniciativu následovně: „Angažujeme se při pomoci v rámci nesprávného zacházení s alkoholem a rádi bychom podpořili komunikaci týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Z průzkumu u spotřebitelů víme, že ti, na které je kampaň zaměřena, jsou otevřeni diskuzi na toto téma, chtějí ale komunikovat způsobem pro ně přiměřeným. Náš přístup za pomoci digitálních technologií nám toto umožňuje a zároveň nám umožňuje využít interakce a zapojení spotřebitelů tak, aby se naše poselství týkající se zodpovědnosti při konzumaci alkoholu šířilo dál. Značka Heineken má vedoucí pozici mezi prémiovými značkami piva a tato pozice je výrazně podporována naší komunikační strategií, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou“.

Kampaň s názvem 'Know The Signs' byla vytvořena v agentuře Red Brick Road sídlící ve Velké Británii. Tato kampaň je pouze jednou z částí celého programu „Enjoy Heineken Responsibly“, který probíhá už pět let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Domáce pivo: Varí ho len pre seba

[středa, 26. listopad 2008]

Varenie pivka je jeho zábavou. Jozef Jankovič (73) z Lehoty (okr. Nitra) si pivo pre seba vyrába priamo vo svojom dome.

Foto

Domáci zlatistý mok však chutí aj jeho kamarátom. Jozef svoju domácu výrobu pivka neprepočítava na peniaze, pretože ju vníma ako svoju záľubu, ktorá mu zostala z jeho zamestnania. Celý život totiž pracoval v nitrianskom pivovare. „Nastúpil som tam po skončení školy v roku 1953 a na rozličných postoch som tam vydržal až do roku 1995, keď som odišiel do dôchodku,“ priznáva asi jediný výrobca piva na Slovensku, ktorý si ho varí iba pre svoje potešenie.

Čo mi to napadlo vyrábať si doma pivo? Práca s ním ma bavila, a tak som to chcel skúsiť. Takto si pri jeho pití môžem povedať, že toto je moje pivo,“ dodáva J. Jankovič. Podľa neho vyrobiť si doma pivo nie je pre veci znalého človeka ťažké. On sám si pre seba na jednu „várku“ robí približne 50 litrov 11-stupňového piva. Za jeden rok si ho varí štyrikrát a stačí mu na to 50 kg sladovníckeho jačmeňa. Výroba piva trvá Jozefovi asi dva týždne.

Ešte sa mi nestalo, aby sa mi pivo pokazilo. Veľmi často sa však stáva, že keď by malo byť najlepšie, už ho niet,“ s humorom dodáva J. Jankovič, ktorý si doma varí pivo už 13 rokov.

Ako sa varí domáce pivo?

Sladovnícky jačmeň sa namočí do vody a nechá naklíciť. Potom sa vysuší. Klíčky sa oddelia od zrna a zrno sa zošrotuje. Zošrotovaný slad sa pomaly varí v 32-stupňovej vode až na teplotu 70 - 80 stupňov. Vytvorená sladina sa precedí a očistená tekutina sa znovu varí v kotle, kde sa už pridá aj chmeľ. Zmes sa varí asi 1,5 hodiny. Tekutina sa nechá odstáť a vychladiť. Pridajú sa kvasnice, po procese kvasenia príde na rad sýtenie a nakoniec už len konzumácia.

Zdroj: Čas.sk


Požadavky na čištění a dezinfekci v pivovarských podnicích se značně mění. Kromě efektivity procesu jsou dalšími požadavky zajištění ochrany životního prostředí a zlepšení hospodárnosti.

Pivovar Haller Löwenbrauerei ve Schwäbisch Hall se spoléhá na staré technologické cesty, ale otevírá se i moderním čistícím a dezinfekčním metodám. Řešení otázky čištění a dezinfekce, z úplně nového zorného úhlu, bylo navrženo specialisty ze společnosti Ecolab z Düsseldorfu. Celý projekt šetří okolní životní prostředí i finanční prostředky.

Přepracovaný koncept čištění a dezinfekce je již přes rok úspěšně v provozu. Běžné náklady za provozní a odpadní vodu, logistiku a čistící prostředky jsou rozhodujícím způsobem sníženy v porovnání s dřívějšími vysokými provozními náklady. Pivovar Haller Löwenbrauerei získal touto přestavbou také lepší využití chemických prostředků při současném zajištění bezpečnosti celého výrobního procesu. Díky změně koncepce byl celý proces zcela optimalizován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová


Prazdroj investuje do rekonstrukce

[středa, 26. listopad 2008]

Plzeňský Prazdroj dá více než 54 milionů korun do rozvoje pivovaru v Plzni. Hlavním cílem je zlepšit dopravní situaci v objektu.

Unikátní a pro Plzeňany velmi viditelným projektem bude také oprava Kroftových domů, které lemují Rokycanskou třídu. Domy dostanou nejen novou fasádu, ale budou opravena i všechna jejich historická okna včetně kování. „Abychom zachovali vzhled oken, opálíme a natřeme rámy i křídla oken,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Hodně úsilí věnuje Prazdroj změnám, které uleví provozu na Rokycanské třídě. Funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř závodu. V takto vzniklém prostoru přímo v pivovaru budou parkovat čekající kamiony. Pořadí jejich nakládky pak bude určovat informační systém, který také bude organizovat kontrolu naložených aut před výjezdem. Parkoviště bude mít 20 míst pro vjíždějící kamiony a 10 míst pro kamiony vyjíždějící.

Zdroj: Kurzy.cz


Václav Berka hostem Radiožurnálu

[úterý, 25. listopad 2008]

Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?

Foto

O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."

Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.

Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.

Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?

Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz


«« « Strana 630 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň