Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Management Měšťanského pivovaru Strakonice se rozhodl v letošní fotbalové sezoně finančně podpořit Okresní fotbalový svaz Strakonice, na jehož konto poputuje sponzorský dar ve výši sto tisíc korun. Místní týmy se tak zapojí do projektu Českomoravského fotbalového svazu „Bezpečná fotbalová branka“.

S vedením Okresního fotbalového svazu jsme se shodli na tom, že nejpotřebnější je v tuto chvíli využít finance na zvýšení bezpečnosti na hřišti, proto se za sponzorský dar v prvé řadě nakoupí branky, které splňují přísné bezpečnostní normy,“ říká předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma. Branky v rozměru 2 x 5 metrů budou využívány zejména pro utkání na zmenšených hracích plochách.

Okresní fotbalová sezona 2010/2011 zároveň ponese jméno oblíbeného regionálního piva - „DUDÁK Okresní přebor“. Veškeré zápasy v rámci okresního kola Českého poháru 2010/2011 budou označeny názvem strakonické pivní novinky pro letošní rok, a to „Otavský zlatý Český pohár“.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz


Hosté provozoven Aliance P.I.V. budou moci od září tohoto roku ochutnat speciální piva d´Este a Sedm kulí ze sortimentu Pivovaru Ferdinand. V souladu s pravidly Aliance se budou výrobky benešovského pivovaru pravidelně točit na jejích pípách, aby milovníci piva měli co objevovat.

Dne 22. července 2010 se uskutečnilo setkání zástupců vedení Pivovaru Ferdinand se členy Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů). Na úvod proběhla prohlídka celé technologie vaření piva v benešovském pivovaru s odborným výkladem, doprovázená ochutnávkami přímo z ležáckých sudů.

Během následující diskuse se zástupci obou stran vzájemně informovali o své činnosti a plánech, stejně tak i o své filozofii.

Cílem Aliance P.I.V., která sdružuje hospody (seznam s kontakty viz níže) zaměřené na výtečná piva z celé České republiky, je pivní osvěta. V jejím rámci organizuje zajímavé pivní akce, o kterých informuje na svých webových stránkách (www.aliancepiv.cz) nebo z brožur přímo v provozovnách. „Ve výčepech označených naším logem jsou nabízena piva ze středních a malých pivovarů, dosud ze zhruba tří set, s informacemi o daném pivu,“ informoval její zástupce Jiří Bejček Stehlíček.

Pivovar Ferdinand představil místopředseda představenstva, Ing. Petr Dařílek. Kromě jiného uvedl: „Jsme střední regionální pivovar a na vaření piva si necháváme opravdu záležet. Používáme tradiční technologie a nejlepší suroviny. Výsledkem je nepasterované, neředěné, neuspěchané pivo s unikátními chuťovými a senzorickými vlastnostmi, které je i bez našeho sloganu opravdu skutečné. I proto určitě patří do výčepů Aliance P.I.V.

Z diskuse o pivním trhu a sdělení postojů a názorů na jeho současný a budoucí vývoj, který by měla doprovázet cílená propagace poctivého a chutného piva, vyplynula dohoda. Na jejím základě bude Pivovar Ferdinand do provozoven Aliance P.I.V. pravidelně dodávat svoje výrobky. Dle daných pravidel budou součástí spolupráce také tzv. pivní listy detailně popisující jednotlivá piva, stejně tak i představení Pivovaru Ferdinand v brožurkách, které jsou hostům k dispozici na stolech jednotlivých provozoven.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Ferdinand Benešov


Letos zvítězila Baronka, před ní Xantho

V letošním třetím ročníku soutěže O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl také Žatecký pivovar.

Foto

Letos poprvé mělo klání novou doprovodnou část – výrobci mohli bojovat o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku. Zatímco „cibuláři“ z Račetic vyhráli kategorii ovoce a zelenina, Žatecký pivovar zvítězil v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje. A to se světlým třináctistupňovým ležákem Baronka.

Každé ocenění určitě potěší. Zvláště pak, když jsme soutěž vyhráli už jednou, v roce 2008 s pivem Xantho,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Baronka se prodává po celé republice

Baronka je jediné pivo Žateckého pivovaru, které je prodáváno po celé České republice. V Žatci se vaří pět let. A to podle receptury litoměřického pivovaru z roku 1999, který ale v roce 2002 zkrachoval. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život. Podle ní je pivo pojmenované.

Žatecký pivovar už v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl před dvěma lety se svým speciálním tmavým 14° ležákem Xantho, které vaří od roku 2007. Toto pivo má zvýšený podíl látek xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva. Je prokázáno, že mají příznivý vliv na zdraví člověka. Zabraňují například osteoporóze, takzvanému řídnutí kostí.

V soutěži o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku 2010 vítězové získali na čtyři roky možnost užívat speciální logo na svém výrobku. Nositel ocenění či značky musí vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které jej odlišují od běžných na trhu dostupných potravin.

Zástupci vítězných výrobků a potravin ve všech kategoriích budou slavnostně oceněni na zahájení letošního ročníku výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích 17. září. Z rukou hejtmanky Jany Vaňhové obdrží diplomy a skleněné plakety,“ uvedla Alena Tichá z oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt | Foto: Jan Vraný


Královský pivovar Krušovice nabídne už za týden všem milovníkům zlatavého moku nový speciál. Tentokrát jím bude dožínkové pivo. „Vařením dožínkového piva se vracíme k dvě stě let starým pivovarským tradicím,“ říká o novince Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. Dožínkové pivo se zařadí mezi ostatní speciály z nabídky Heinekenu, který Královský pivovar Krušovice vlastní.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Rebel umlčel novináře

[pátek, 20. srpen 2010]

Za vraty stovky sudů. Před vraty nedočkavý dav. Studenti Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského měli možnost navštívit havlíčkobrodský pivovar Rebel a na vlastní oči vidět, jak se vaří pivo.

Hluk. Cinkot skla. Nulová možnost komunikace. Pro mladé lidi a navíc novináře obtížná situace. Ve stáčírně se v tuto chvíli pracuje naplno. Obrovskou místnost okupují studenti letní žurnalistické školy, dychtiví zjistit o historii pivovaru a procesu výroby místního piva co nejvíce.

Rachotící sklo dovoluje pouze pozorovat. Vratné lahve se dokonale vymývají, staré etikety odstraňují. Kontrola vyřazuje závadné sklo. Dál po pásu pokračují jen „stoprocentní“ kusy. Trysky v rychlosti naplní láhev vykvašeným zlatavým mokem. Značku, záruku kvality, získá každá lahev v posledním úseku pohyblivého pásu přilepením etikety.

V našem pivovaru stáčíme do lahví desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo. Tmavé pivo minimálně. Kvasnicové přes stáčírny nejde vůbec, to je v ležáckých sudech,“ vysvětluje po odchodu z hlučné místnosti vedoucí laboratoře Jitka Čejková, která provází skupinku po areálu.

Foto

Ve sklepení pod pivovarem je v chladu uskladněno devadesát dva ležáckých tanků. V těch pivo vyzrává chuťově i vzhledově. Výrobní proces začíná přibližně o pětačtyřicet dní dříve než je tekutina přečerpána do sudů. Ze sladu, žateckého chmele a vody připraví pivovarští takzvanou mladinu. Přidáním kvasinek se přemění na „zelené pivo“, které se uzavře k dokvašení do nádob, kde během dvou měsíců získá ten správný říz. Nakonec, po kontrole sládka, se příprava dokončí čistěním přes křemelinový filtr. A může se stáčet.

Foto

Pivovar vyrábí pro český trh dva druhy desetistupňového piva, dále dvanáctistupňové, černé, kvasnicové a jedenáctistupňové, které jde na export. Vyváží se asi deset procent z produkce. O bezproblémový provoz pivovaru se stará přibližně stovka zaměstnanců.

Sklepem se rozléhá: Kdo si ještě dá? Podej mi ten džbánek! V závěru prohlídky mladým žurnalistům koluje z rukou do rukou pětilitrový džbán s nepasterovaným kvasnicovým pivem. Ochutnávku všichni vítají s nadšením. Pro většinu je to vůbec první zkušenost s místním pivem. Vesměs kladná.

Foto

V takto příjemně navozené atmosféře se krátce dozvídáme o historii pivovaru. Rebel vaří tradiční pivo českého typu sto sedmdesát šest let. Nejzajímavějším faktem je pojmenování pivovaru po kontroverzním Karlu Havlíčku Borovském, který byl ve své době považován za rebela.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autorka: Alena Kubátová


Ve Vimperku se začne pivo vařit

[pátek, 20. srpen 2010]

Dnes se v sedmnáct hodin uskuteční slavnostní degustace vimperského piva v novém soukromém Šumavském pivovaru.

Foto

Je to obnova vaření piva ve městě po téměř půl století,“ uvedl starosta Vimperka Pavel Dvořák. Už to nebude jen o značce, ale skutečně o vimperském pivu. V tuto chvíli se může Vimperk pyšnit v uvozovkách jen cizím peřím. Sice je na trhu k dostání pivo Král Šumavy, to ale jako marketingovou značku pro region vaří strakonický pivovar.

Od zítřka se ovšem začne psát novodobá historie vaření piva, které má ve Vimperku skutečně hodně dlouhou historii. „Pochopitelně už jsem měl možnost pivo ochutnat,“ dodal starosta. Vařit se budou momentálně tři druhy piva, a to světlý, polotmavý a tmavý ležák. Podle starosty Dvořáka, pokud se týká objektu samého, z hlediska výsledné podoby dům do historické ulice skvěle zapadá nejen zvenčí, ale také pokud se týká vnitřních prostor, a to včetně sklepů.

Nicméně majitel mne ujistil, že chce ve využití objektu dál pokračovat. Je to další příklad, že i z domu v havarijním stavu lze udělat zajímavou záležitost,“ uzavřel Dvořák. Současný majitel koupil dům v červnu roku 2008. „Objekt byl zcela vybydlený, takže nás čekala totální rekonstrukce. Ta začala v září loňského roku a za necelý rok se ji podařilo dokončit. Pro veřejnost otevřeme Šumavský pivovar tuto sobotu od 11 hodin,“ uvedl vlastník objektu ve Steinbrenerově ulici Ivan Hojdar. Šumavský pivovar bude otevřen čtyři dny v týdnu, a to od čtvrtka do neděle.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs


Eduarda Radu pivo nepúšťa

[pátek, 20. srpen 2010]

Po pôsobení vo vyhnianskom Steigeri podnikateľ rozbehol malý pivovar v Banskej Štiavnici

Podnikateľ Eduard Rada po predaji akcií vyhnianskeho pivovaru Steiger, ktorý za 15 rokov prevádzkovania posunul na pozíciu slovenskej trojky hneď za tuzemskými dcérami nadnárodných gigantov Heineken a SABMiller, v ňom drží len desatinu podielov a už ho neriadi. No toto leto sa do pivovarníckeho biznisu vrátil. V historickom centre Banskej Štiavnice v zrenovovanej budove, ktorá patrí medzi národné kultúrne pamiatky, otvoril malý pivovar s reštauráciou i menším divadlom pre stovku ľudí. Rozbeh tohto projektu s novou pivnou značkou ERB ho stál celkovo dva milióny eur.

ERB so svojou ročnou plánovanou produkciou na úrovni dva a pol tisíca hektolitrov kryje len zhruba stotinu objemov, ktoré predtým E. Rada varil vo veľkom pivovare Steiger. No podľa neho sa už ďalší veľký pivovar na Slovensku postaviť nedá. Trh s pivom do reštaurácií a obchodov je obsadený. „Uspieť možno už len s malým pivovarom. Ak mu urobíte dobré meno vysokou kvalitou a osobitými chuťami. Potom môžete za pivo pýtať viac peňazí,“ hovorí E. Rada. Na pulty supermarketov so svojim pivom ísť nechce. „Pracujeme síce aj na sieti externých odberateľov, ale budú to len luxusné hotely a reštaurácie,“ pokračuje E. Rada.

Pivné reštaurácie na Slovensku v posledných rokoch pribúdajú. Z celkovej tuzemskej produkcie piva síce kryjú iba zlomok, no darí sa im hlavne preto, že ponúkajú pivá s osobitejšími chuťami. Veľkovýroba piva v krajine naopak nezažíva ľahké časy. Produkcia piva vo veľkých pivovaroch neustále klesá a slovenské závody sa zatvárajú. Z bývalej pätnástky sprivatizovaných pivovarov zostala iba pätica. Od najvydarenejšieho roku 2002 domáca výroba piva do vlaňajška klesla z vyše 4,8 milióna hektolitrov na 3,3 milióna. Príčinou nie je iba zvýšenie spotrebných daní na pivo, ale aj to, že Slováci uprednostňujú iné druhy nápojov.

Vôbec prvý reštauračný pivovar vznikol na Slovensku už v roku 1992 v Banskej Bystrici. Ide o podnik Perla so svojou značkou Zlatá Perla. Neskôr vznikli ďalšie - napríklad košický Golem, trnavský Sessler či rožňavský Kaltenecker. Tento rok pribudol prvý reštauračný pivovar aj v Bratislave. Podnik Meštiansky pivovar so značkou Bratislavský ležiak otvorila eseročka Bratislavský meštiansky pivovar. E. Rada svoj reštauračný pivovar ERB otvoril pod hlavičkou eseročky ERB - Eduard Rada Breweries. Pri pive ale štiavnické investície tohto podnikateľa nekončia.

Teraz chce hneď vedľa svojej pivnej reštaurácie v ďalšej historickej budove otvoriť aj hotel. Štvorhviezdičkový s tridsiatkou izieb za vyše dva milióny eur. A neskôr opäť v susedstve pivnej reštaurácie chce zrenovovať aj bývalú židovskú synagógu. Prebuduje ju na galériu a väčšie divadlo až pre vyše 250 ľudí. Rozpočet na tento tretí projekt zatiaľ ale vypracovaný nemá. Konečným cieľom podnikateľa je aby v meste mal zrenovované celé malé námestie.

Zdroj: ETrend.cz


Běžný návštěvník pivovaru by nepoznal, že už za dva týdny se promění nádvoří Prazdroje v dějiště jednoho z největších hudebních a pivních festivalů, Pilsner Festu.

Zatímco od pátku do soboty 27. a 28. srpna projde historickou bránou na 30 tisíc lidí, nyní tudy chodí převážně turisté mířící na prohlídku pivovaru. Nicméně za zdmi pivovaru vrcholí na nejvyšší obrátky přípravy. Krom desítek tisíc návštěvníků je potřeba zkoordinovat 25 kapel, výčepy pro pivo, občerstvení, rozmístění atrakcí, bezpečnost nebo oddechové zóny a sociální zařízení. Jak jsou přípravy daleko, řekl Deníku manažer plzeňského pivovaru Pavel Šemík.

V jaké fázi je příprava Pilsner Festu?

Přípravy momentálně vrcholí. Ačkoliv začínáme chystat nový ročník takřka ihned poté, co odejdou poslední lidé po předchozím Pilsner Festu, poslední týdny se vše dotahuje a každý ví, že právě finální ladění je u jakéhokoliv projektu nejnáročnější.

Co už je hotové, na co se mohou lidé těšit?

Domluvený a potvrzený je seznam kapel, takže se už teď můžou lidé těšit na takové hvězdy jako MIG 21, J.A.R., Support Lesbiens, Tři sestry a mnoho dalších. Jasno je taky v doprovodném programu, přijede nafukovací městečko Gambrinus City, budeme mít golfový trenažér a desítky dalších atrakcí a programů.

Čím se organizátoři zabývají v těchto dnech?

Po střechách pivovaru se pohybují technici a připravují propojení scén Pilsner Urquell a Gambrinus. Díky tomu bude možné zprostředkovat dění na opačném konci pivovaru prostřednictvím LED obrazovek, což by mělo být divácky velmi zajímavé. Taky jsme se rozhodli zvětšit prostor mezi stánky, aby bylo více prostoru pro procházející lidi.

Kdo bude Pilsner Fest 2010 moderovat?

Moderátory máme dva. Prvním bude Aleš Háma a druhým Libor Bouček. S oběma jsme se před pár dny sešli a plánovali jsme program pro diváky, aby je dění na pódiu bavilo i v době střídání kapel. Myslím, že se mají na co těšit a chodit pro pivo si budou muset v průběhu programu, protože prostoje, kdy by se to nejvíce hodilo, prostě nebudou! (smích)

Čím se bude festival lišit od předchozích ročníků?

Pilsner Fest bude oproti dřívějšku probíhat pouze v pivovaru, takže lidé nebudou muset přecházet na náměstí, případně do Štruncových sadů. Doposud nerealizovanou novinkou na české festivalové scéně bude hudební vláček, což znamená, že každá kapela odehraje na závěr něco z repertoáru té, co vystoupí po ní. No a pak je nachystáno 163 výčepních kohoutů, což je dvojnásobek loňského počtu, a hlavně podle toho co víme, je to nejvíce v historii hudebních festivalů.

Když je řeč o pivu, co várka vařená kapelou Tři sestry pro Pilsner Fest?

Várka piva byla uvařena přesně pět a půl týdne před konzumací na Pilsner Festu, tedy stejně dlouho, jako když Josef Groll uvařil první várku v roce 1842. To znamená, že pivo už má za sebou fázi hlavního kvašení a leží. Zatímco standardně by následovala filtrace a stočení s pasterizací, tak letošní festivalové speciály budou nefiltrované a nepasterizované. Těším se, že si společně s návštěvníky Pilsner Festu oba speciály Pilsner Urquell i Gambrinus vychutnám.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Ocenění nejlepší evropské sezónní pivo v kategorii ležák – Best Europe´s Seasonal Beer získal Březňák Bernstein na světové prestižní soutěži pro piva z celého světa. Odborné setkání organizuje ve Velké Británii sdružení Tastingbeers.com a jeho hodnocení patří každoročně k nejprestižnějším pivním oceněním na světě. „Uvědomujeme si, jak prestižní je soutěž a kolik konkurenčních značek a piv v ní bojuje, proto nás výsledek velmi potěšil,“ říká Daniel de Jonge, exportní manažer společnosti Heineken Česká republika, v jejímž portfoliu Březňák Bernstein je.

Finále prestižní soutěže se konalo v areálu National Exhibition Centre v Birminghamu. Letos se členem poroty, hodnotící kategorie ležák a Ale stal i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. „Celkem jsme posuzovali 10 vzorků ležáků a 14 vzorků Ale. Hodnocení bylo anonymní, každý degustátor se vedle bodového hodnocení vyjadřoval i k charakteru hodnoceného piva,“ popisuje průběh Tomáš Kosmák. „Z každé soutěžní kategorie vzešel vítěz a na závěr byl vyhodnocen nejlepší z vítězů své kategorie. Pro mě osobně to byla velká zkušenost, skvělá možnost setkat se s pivovarníky z celého světa a také porovnat tuzemské soutěže se zahraničními. Díky soutěži nyní můžu tvrdit, že i tuzemská klání jsou vedena na profesionální úrovni,“ dodává Tomáš Kosmák. Umístění Březňáku Bernstein bylo pro Tomáše Kosmáka příjemným překvapením: „S kolegy porotci jsme se v hodnocení mnohdy rozcházeli, ale skvělý výsledek piva Bernstein potvrzuje, že je to pivo, které zaujme.

Polotmavý ležák Bernstein je určen téměř výhradně k exportu. V zahraničí patří k nejpopulárnějším pivům portfolia Březňák. Nejúspěšnější je na německém trhu, kde se řadí mezi českými vývozními pivy k absolutní špičce. Březňák Bernstein se vaří podle originální receptury z různých druhů sladu, což zaručuje sytou, zlatavou barvu a výrazný chuťový profil. Na specifickou barvu odkazuje i jeho jméno, které v překladu znamená jantar.

Vedle Březňáka Bernstein za portfolio skupiny Heineken Česká republika bojovaly Krušovice Imperial, které získaly zlatou medaili v soutěži The World Beer Cup in Seatle v roce 2006, dále Krušovice Černé, oceněné vloni jako World´s Best Dark Lager 2009 právě na World Beer Awards. Krušovice Imperial jsou úspěšné na zahraničních trzích, zejména v Rusku, v Německu, na Slovensku nebo ve Švédsku, podobně i Krušovice Černé mají úspěch v Rusku, Německu a Finsku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Graf

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse


Nevíte, kam vyrazit v sobotu 21. srpna? Navštivte Tachovsko! V Chodové Plané se tu bude vše víc než kdy jindy točit kolem piva. Celý den tu bude patřit tradičním pivním slavnostem. Už od 10 hodin dopoledne si můžete prohlédnout pivovar a dozvědět se vše zajímavé o výrobě piva. Prohlídky jsou navíc při slavnostech zcela netradiční, hlavní roli při nich letos bude hrát strýc Pepin.

Foto

Hodinu po poledni potom začíná hlavní program v pivovarské zahradě. Hrát budou Plzeňští heligonkáři, místní Chodovarka, Ready Kirken a Nightwork. Maďarská skupina Holloenek návštěvníky přenese do dob statečných rytířů, o titul pivního rytíře se navíc může utkat každý návštěvník. Odemčené budou také skalní sklepy, všude budou vonět speciality na grilu, zlatý mok poteče proudem a k mání bude pivní džem paní sládkové nebo pivní kosmetika. Stará sladovna nabídne návštěvníkům borůvkové pivo a chodské koláče, vyhlášená restaurace Ve skále zase dobroty šéfkuchaře Dušana Votavy.

Děti rozhodně nenechávejte doma, po celé odpoledne pro ně bude fungovat dětská zahrada se spoustou soutěží. Chcete-li si návštěvu pivních slavností v Chodové Plané ještě více užít, vyrazit můžete vlakem. Zvláštní vlaky s názvem Chodovar Expres jsou vlaky plné zábavy a piva a vyrážejí z Plzně a Karlových Varů. Jízdenka Vám navíc slouží jako vstupenka na slavnosti.

Více najdete na turistickém portále www.turisturaj.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Plzeňský Prazdroj zaměstnává přibližně 2400 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. V době výrobních špiček, ale také na celoroční práce přibírá dalších více než 550 pracovníků na krátkodobější úvazek, popřípadě na práci na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. Těch nyní zaměstnává přes 450, což je takřka dvojnásobek oproti minulému roku. Někteří z nich pracují pro Prazdroj i v průběhu celého roku, jako například průvodci na návštěvnických trasách. Další stovku tvoří brigádníci, kteří pomáhají v provozu hlavně v období dovolených v pivovarské sezoně.

První brigádníci nastupují do Prazdroje už v dubnu, kdy se začíná vařit pivo na léto. Nejčastěji pomáhají na stáčírně a vedle zvýšeného provozu vykrývají i některé zaměstnance čerpající dovolenou,“ objasňuje roli brigádníků Milan Koza z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje. Ve třech pivovarech je takových brigádníků 100. „Pomáhají nám také lidé pracující na dohodu o provedení práce. Věnují se především nárazovým úkolům, jako bylo třeba označování sudů při změně výše záloh, nebo balí piva do multipacků,“ dodává Milan Koza.

Významná část „dohodářů" celoročně pracuje v Návštěvnických centrech Plzeňského Prazdroje a provádí návštěvníky pivovarů v Plzni, Velkých Popovicích, Radegastu i ty, kteří zavítají do Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí. „Ročně navštíví turistické trasy 240 tisíc návštěvníků. Prohlídky nabízíme kromě češtiny v dalších devíti jazycích a nejčastěji na tuto práci zaměstnáváme vysokoškolské studenty. Jsme si vědomi, že naši průvodci prezentují firmu a naše značky stovkám návštěvníků z celého světa každý den, proto věnujeme náležitou péči jejich školení a rozvoji znalostí a dovedností. A to nejen z pohledu povinných školení jako například bezpečnost, ale i z hlediska odborných znalostí o pivu či prezentačních dovedností“, říká Marie Denková z Návštěvnického centra v Plzni.

Na dohodu pracuje v Prazdroji 100 průvodců. I když fluktuace těchto pracovníků je s ohledem na to, že studují, celkem vysoká, najdou se takoví, kteří se práci věnují již několik let. „O možnosti provázet jsem se dověděla od příbuzných a už tři roky chodím se skupinami po pivovaru,“ říká Lucie Čermáková, průvodkyně a studentka plzeňských práv a dodává: „Další průvodci jsou studenti zejména medicíny nebo ekonomie.“ Průvodci provádí kromě standardních skupin i VIP osobnosti, kterých ročně přijede přes 6 tisíc. Možnost mimořádné prohlídky dostanou totiž nejen celebrity či státníci, ale také skupinky návštěvníků nebo kolegů ze zahraničí, kteří si speciální prohlídku objednají. „Provázela jsem už ministryni spravedlnosti, zástupce Visegrádské čtyřky i českého velvyslance v Mongolsku. Taky k nám jezdí hodně sládků ze zahraničí, kteří se chtějí podívat, kde se zrodilo plzeňské pivo,“ uzavírá Lucie Čermáková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na největším jihlavském sídlišti Březinova byla slavnostně otevřena unikátní restaurace Gambrinus Image Restaurant. Jedná se o ojedinělý koncept restaurace, která dokáže nabídnout různá prostředí. Na své si přijdou ženy, které se chtějí potkat s kamarádkou, páry hledající kvalitní gastronomii nebo přátelé, kteří vyrazí na pivo a chtějí si ho sami čepovat. První Gambrinus dnes načepoval spolu s majitelem Janem Nováčkem generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Výjimečná restaurace Gambrinus Image Restaurant vznikla na sídlišti Březinova. „Ženy uvítají prostředí podobné kavárně, kde mohou probrat témata s kamarádkou. O kousek dál zaujme stylová restaurace nabízející speciality na grilu, který se nachází v samotném středu restaurace a připravované maso snímá kamera a hosté mohou sledovat přípravu na LCD televizorech u každého stolu. Kdy vyrazí na pivo s partou přátel, zamíří pravděpodobně do části se samovýčepy, kde si každý natočí pivo sám,“ říká k interiéru majitel hospody Gambrinus Image Restaurant Jan Nováček.

Koncept Gambrinus Image Restaurantu se mi velice líbí. Věřím, že se stane oblíbeným a vyhledávaným podnikem v Jihlavě. Plzeňský Prazdroj dodal do podniku tankovou technologii, takže hosté se mohou těšit na výborné ošetřený Gambrinus z tanku,“ řekl Martin Hebnar, vedoucí obchodně distribučního centra Prazdroje v Jihlavě.

Ačkoliv je prostor kuřácký, investor instaloval osvědčenou kvalitní vzduchotechniku s rekuperační jednotkou, která zajišťuje příjemné prostředí bez jakéhokoliv kouře v celé provozovně.

Vedle piva, které hraje hlavní roli hlavně v sekci se samovýčepy, se majitel soustředí i na kvalitní jídla. Pro jihlavský Gambrinus Image Restaurant a jeho gril, na kterém jídelníček stojí, se mu podařilo získat kuchaře s desetiletou praxí v řetězci brazilských restaurací specializovaných na steakovou kuchyň. Mlsný jazýček Jihlavanů se tak má na co těšit.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Po sľubnom náraste predaja piva v júni a v júli urobilo pivovarníkom škrt cez rozpočet augustové počasie. Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. sa nepriaznivo dotkli výčiny počasia sprevádzané lokálnymi povodňami a záplavami v okresoch Žiar nad Hronom a Prievidza, ktoré sú nosnými odbytovými oblasťami pivovaru. Najprv pre prietrže mračien vo Vyhniach musel byť odvolaný festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“ a o týždeň nato povodne v okrese Prievidza zaplavili niekoľko prevádzok, kde sa čapuje STEIGER. Ďalšie škody vplyvom počasia vznikli na zariadeniach a vybavení letných terás, slnečníkoch, či reklamných baneroch, ale predovšetkým na chýbajúcich tržbách. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V regióne Handlovej máme zatopené minimálne tri prevádzky. Prevádzkam s poškodeným výčapným zariadením sme pripravení operatívne pomôcť s opravou, alebo výmenou zariadenia. Zvláštnu kategóriu tvoria škody spôsobené náhlymi zmenami počasia sprevádzanými nárazovými vetrami. Tie poškodzujú nielen slnečníky, ale aj dočasné prístrešky a reklamné banery. Ľudia v postihnutých oblastiach majú teraz starosti s odpratávaním následkov živelných pohrôm a tak navštevujú pohostinské zariadenia iba minimálne. Výška všetkých škôd sa nedá odhadnúť, ale pocítime to hlavne na inak sľubne sa zvyšujúcom predaji ktorý - nebyť extrémov počasia, by bol aj v auguste prekonal minuloročnú úroveň“, konštatoval E.Mihálik.

Silné prietrže mračien a následne záplavy, ktoré vyčíňali v posledných dňoch v mestách Handlová, Prievidza a Nováky, ale aj viacerých obciach okresu Prievidza, resp. v Žiari nad Hronom, spôsobili mnohomiliónové škody na majetku a poškodili cesty, mosty, domy i firmy.

Pivovar STEIGER je trojkou na slovenskom trhu. Za prvý polrok 2010 predal v SR spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Když vám pivo v hospodě nechutná jako obvykle, zanadáváte si na pivovar. Že už to pivo není jako dřív, že je přesycené a vy jste pak celí nafouklí... Někdy možná právem, jindy však nemusí být viníkem pivovar, nýbrž hospodský, který se o pivo špatně stará. Třeba tím, že neumí správně umýt sklenice. Při testu letních zahrádek jsme se o tom mnohokrát přesvědčili. „Mytí skla v hospodách je u nás ještě nedotažená a nedořešená záležitost,“ říká odborník na péči o pivo Josef Krýsl. „Většina hospodských myje sklo způsobem, který jim doporučí pivovar, a používá doporučené mycí prostředky. Někteří ale chtějí ušetřit a kupují si lacinější přípravky, a to se bohužel projeví i na kvalitě piva.

* Jak? Mytí skla má skutečně tak velký vliv?

Obrovský. Laciné prostředky se hůře oplachují a jejich zbytky ve sklenici jsou pro pivo hrob. Rychle likvidují pěnu. Špatně vymytá sklenice - nebo spíš dobře umytá, ale špatně vypláchnutá - pivo ve finále poškodí. A zákazník si pak řekne, že to pivo je mizerné. Přitom nejde o špatně vyrobené pivo, ale o špatně načepované.

* Co když hospodský sklenici sotva „vyráchá“ ve vodě a už ji nese k pípě?

To je samozřejmě špatně. Pivní sklo se nesmí mýt jen ve vodě, ale v roztoku studené vody a mycího prostředku, který je k tomu účelu vyzkoušen a doporučen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Každý prostředek se totiž nehodí. Špatně vymytá sklenice pokazí i vynikající pivo

Každý, kdo podniká v pohostinství, by měl znát zásady správné péče o pivo, říká nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl. Předpisy na čepování piva neexistují, doporučení však ano. Stačí se jimi řídit.

* Jak by tedy měl hospodský správně mýt sklenici?

Nejprve ji musí důkladně umýt ve „špílboji“, jak říkáme mycímu válci, pak ji před čepováním ještě dát na oplach - na jehlu, která ji opláchne vodou zevnitř i zvenku, a to nejméně pět vteřin. Před čepováním musí sklenici nechat minimálně tři čtyři vteřiny odkapat a současně pohledem zkontrolovat, že je čistá.

* Jak poznám, že sklenice není dobře vymytá?

Vy to asi nezjistíte. Ale existuje jednoduchá, laciná a velice průkazná zkouška. Když přijdeme do sporu s odběratelem piva, který tvrdí, že má všechno v pořádku a že za špatnou pěnu může pivo, tak si prověříme, zda myje dobře sklo. Vezmeme několik umytých sklenic, nabereme do nich vodu, ve které se sklo vyplachuje před čepováním, a naškrabeme do nich trochu kafru. Ten odhalí pravdu. Krystalky kafru totiž reagují na povrchové napětí na hladině vody. Pokud je sklenice dokonale čistá, krystalky se krásně roztočí a na hladině jakoby tancují. Když je ve vodě sebemenší stopa tuku nebo detergentu či čehokoliv jiného, co ruší stabilitu pěny, tak se kafr přestane točit. Je to evidentní důkaz, že sklenice nebyla řádně vymytá.

* Je možné, že občas cítím v pivu stopy jaru?

Takzvaná „jarovost“ piva může mít tři příčiny: buď je to špatně vymytá sklenice, nebo je pivo přechlazené; a třetí důvod může být nízký obsah CO2 v pivě.

* Co všechno ještě musí udělat hospodský, aby pivo nezkazil?

V první řadě musí zajistit dobré skladovací podmínky pro sudy. Pivo nemůže strčit, kam se zrovna vejde, musí ležet při teplotě mezi pěti a deseti stupni Celsia.

* Je to tak důležité? Vždyť dnešní piva jsou pasterovaná a mají dlouhou trvanlivost a výčepní zařízení má vlastní chladič.

Je důležité, aby se teplota skladovaného piva moc nelišila od teploty čepovaného piva. Představte si takové extrémní teploty, jaké jsme nedávno prožili. Co se stane, když necháte stát sud s pivem někde ve stánku pod stolem? Pivo bude mít 25, možná 28 stupňů a vy ho pak proženete výkonným chladičem, který srazí teplotu na pět až šest stupňů. Důsledek? Pivo je takzvaně stržené. Poznáte to podle rychlého rozpadu pěny a nepříjemné chuti.

* O co dalšího se musí hospodský starat?

Musí si vybrat hnací médium, kterým bude pivo vytlačovat z trubek. U piv pasterovaných a filtrovaných jsou doporučené dva druhy - jednak oxid uhličitý, ten se ale používá, jen když je vyšší teplota skladování, anebo směs dusíku a CO2. Kromě toho je nutné, aby každý večer po zavření hospody vytlačil pomocí vody z trubek zbytky piva a minimálně jednou za týden se postaral o chemickou sanitaci pivních cest.

* Co to znamená?

Sanitace odstraní pivní kámen, který je pro pivo nebezpečný, protože se v něm zachycují mikroorganismy. A v kyselém prostředí se šťavelan vápenatý, tedy hlavní součást kamene, usazuje docela vydatně. Když nejsou pivní trubky uvnitř dokonale hladké, pivo nebude dobře pěnit. Potrubí, kterým protéká pivo, si představte jako ohromný proud vody. Když mu postavíte do cesty sebemenší překážku, tak se za ní udělá peřej. Podobně to funguje i v pivních trubkách.

* Jak je to s mírou? Někteří výčepní tvrdí, že když čepují hladinku, může být pivo pod míru.

Pivo nemůže být nikdy pod míru, ani u hladinky s mokrou pěnou, která nepřesahuje okraj sklenice. Hladinka může být pod míru, když nesete půllitr ke stolu, ale jakmile ho postavíte před zákazníka, měla by být k rysce. V tom je přece umění výčepního!

***

VIZITKA

Josef Krýsl Dlouhé roky pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji. Dnes staví hlavně restaurační minipivovary -projektuje a zajišťuje technologie. V Česku jich vybudoval již devět, pivo jezdí vařit i do zahraničí - do Vietnamu, Velké Británie nebo Švédska. Je spoluautorem kodexu Péče o pivo v gastronomii.

FAKTA

Co je u čepovaného piva důležité

Neexistuje žádný předpis, který by hospodským nařizoval, jakým způsobem by měli čepovat pivo nebo jakou teplotu by mělo mít. Je pouze doporučení, jak se o pivo starat, aby ho zákazník dostal v nejlepší kvalitě. Před čtyřmi lety ho pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala skupina odborníků. Pěna Pro české pivo je charakteristická hustá pěna. Při čepování na hladinku, tedy na jeden zátah, vzniká mokrá pěna, která nikdy nepřesahuje okraj sklenice. Je hladká, krémová až smetanová a s malými mikrobublinkami. Na rozdíl od suché pěny, u které si musíte počkat, až trochu opadne, mokrou pěnu můžete pít okamžitě, je totiž plná piva. Jak pivo ve sklenici ubývá, kreslí po stěnách kroužky - hladinky. Při čepování na dva až tři zátahy, mezi nimiž nechá hospodský pivo trochu „usadit“, se na hladině vytvoří vysoká čepice suché pěny. Takový způsob je běžný, ale není nejlepší. A absolutně nepřípustné je přelévání pěny z jedné sklenice do druhé, které lze také občas vidět. Pivo může takovým „cmrndáním“ ztratit chuť a získat nepříjemnou hořkost vzniklou rychlou oxidací chmelových látek. Pěna by v každém případě měla vydržet alespoň tři minuty, než spadne na takzvanou lysinku. To je moment, kdy se poprvé na hladině objeví čisté pivo. Pokud se rozpadne rychleji, může za to špatně umytá sklenice nebo nesprávný způsob čepování. Pokud pěna „nekreslí“, ale sklouzne po stěně sklenice, aniž by na ní zanechala stopy, je to opět známka špatně vymyté sklenice. Míra Ať už hospodský čepuje jakýmkoliv způsobem, zákazník by měl vždy dostat přesnou míru, za kterou platí. Správná míra se měří až po opadnutí pěny, tedy po třech minutách. Na každé pivní sklenici je ryska, na které by se mělo objevit rozhraní mezi čistým pivem a pěnou. Teplota Teplé pivo nechutná a neosvěží, příliš studené schovává svou chuť a zakrývá i nedostatky. Ideální je teplota mezi šesti a sedmi stupni Celsia, v zimě až osmi. Rozhodně by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset (výjimkou jsou svrchně kvašená piva). U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, teplé pivo naopak nepění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Jsou v kraji i dražší pivovary

[středa, 18. srpen 2010]

Spravedlnost zdá se být někdy slepá nebo umanutá, ale padni komu padni. Prodej náchodského pivovaru byl poměrně otevřený, nabídky firem ucházejících se o koupi měly své háčky, policisté přesto mají už měsíce co na práci. Kolik let je asi čeká, až se začnou vrtat v pivovaru hradeckém, ze kterého je dnes nejdražší sídlo krajského úřadu v České republice? Když už se to nepovedlo s astronomicky předraženým nábytkem, začít by mohli třeba od doslova virtuálního navyšování ceny areálu zkrachovalého pivovaru, která se od správce konkursní podstaty přes další majitele neustále a notně navyšovala, až z toho nakonec byla moderní pohádka Jak daňový poplatník platil, až doplatil (a jiní zamlaskali). Také bychom se už konečně rádi dozvěděli, kolik to všechno opravdu stálo, a přečetli si ty údajně velevýhodné smlouvy ať už s dodavateli, nebo leasingové. Vladimír Derner, který za jejich zveřejnění léta bojoval, je teď náměstkem hejtmana, tak by je mohl vytáhnout ze šuplete.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Milan Dus


Protikorupční policie navrhla obžalovat starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku ze dvou trestných činů při prodeji městského pivovaru. Čtvrtečka obvinění, za které mu hrozí až 8 let vězení, odmítá.

Město vedené Čtvrtečkou totiž loni prodalo akcie pivovaru za 150 milionů, což bylo o 35 milionů levněji, než byla nejvyšší nabídka. Podle podmínek však měl starosta pivovar prodat právě společnosti s nejvyšší nabídkou.

Policisté nyní případ prošetřili a podávají návrh na obžalobu. Čtyřiašedesátiletý Čtvrtečka je obžalovaný ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z porušování povinností při správě cizího majetku.

Starostovi hrozí dva až osm let ve vězení. Čtvrtečka stále tvrdí, že je celá kauza nesmyslná. "Starosta nemůže přece prodávat za město. Já jsem jen respektoval rozhodnutí zastupitelstva a obžalovat mě kvůli tomu, to je nesmyslné," řekl.

Dodal, že v době, kdy se pivovar prodával, odhadli experti cenu 150 milionů jako nadstandardní. Čtvrtečka odmítá i rozhořčení společnosti Holba Hanušovice, která nabídla nejvyšší cenu. "Oni chtěli padesát milionů zpět, nakonec nabízeli jen 136 milionů," tvrdí Čtrvtečka.

Pivovar v Náchodě nakonec město prodalo liberecké společnosti LIF. Případ začala vyšetřovat protikorupční policie v Náchodě na podnět opozice, které se neprůhledný prodej nelíbil.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Barbora Měchurová


Šestý ročník Litovelského otvíráku zaznamenal opět vysokou návštěvnost. Více než deset tisíc zájemců si přišlo v sobotu 14. srpna poslechnout hudební produkci na dvou pódiích a ochutnat nejen speciální piva. Na pódia zavítaly například kapely Stracené ráj a Turbo, ale také Aleš Brichta a ABBand.

Litovelský sládek Petr Kostelecký letos pro návštěvníky připravil celkem 12 druhů piva – od nealkoholického až po citrónové či višňové. Piva se vytočilo téměř 400 sudů, tj. stejně jako minulý rok. Nejvíce se pilo sváteční 13% pivo a kvasnicový 11% Moravan. Zájem byl také o 12% tmavé, které se vyrábí pro německý trh. Pivo s lavinovým efektem Maestro šlo již tradičně dobře na odbyt. Řidiči ocenili nealkoholické pivo FREE, vypili ho celých 25 sudů. Zpestřením byly pivní speciály, jako pivo višňové, citrónové a punčové. Pivo teklo z 68 kohoutů.

Sobotní obloha byla jako vymalovaná, počasí je vždy při letních akcích alfou a omegou úspěchu.

Pod pokličku sládkovi nahlédlo rekordních 2 340 zájemců o exkurzi. Exkurze v pivovaru probíhaly od 9.00 až do 17.00.

V 11.00 hod. odstartoval z pivovaru starosta Litovle MVDr. Vojtěch Grézl 218členný peleton závodu BOBR BIKE 10. Jednalo se o 9. ročník na horských kolech, již potřetí byl tento závod zařazen jako mezinárodní mistrovství ČR vodáků.

Zajímavý byl také prodej pivní kosmetiky, která se vyrábí právě z litovelského piva. Zájem byl i o koupi pivních sklenic s novým designem.

Na pódiu proběhlo předání části výher velké letní soutěže Hanácké žně (www.hanackezne.cz). Šťastní výherci si odvezli nejen pivo, ale také čtyřkolku a pěkná horská kola.

Slavnostní narážení klasickou pípou za dohledu sládka provedl v 16:00 kombajnér Pepin z Hané. Básně o krásné a bohaté Hané přednesla v hanáčtině pěkně krojovaná Hanačka. Kombajnér Pepin z Hané předal sládkovi kytici ječmene s přáním, aby z něj uvařil opět to nejkvalitnější pivo pro jeho četné příznivce.

Noční oblohu ve 22:00 prozářil u pivovarského komína pestrý ohňostroj. Hudební produkce pak byla zakončena Rock n Roll bandem Marcela Woodmana.

O Litovelském otvíráku

Litovelský otvírák se poprvé konal na podzim roku 2004, kdy v pivovarském parku 9. června 2004 proletělo tornádo a za oběť padly téměř všechny stromy parku. Na vzniklé travnaté ploše se od té doby koná tento oblíbený festival plný hudby, přátelských setkání a samozřejmě litovelského piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Německý pivovar Krombacher z Kreuztal-Krombachu ohlásil svůj výstav 604 000 hl jako nejlepší měsíční výsledek v jeho historii. Tak mohli sládci z Siegerlandu v Severním Vestfálsku ještě zvýšit rekordní čísla z června 2006.

Také celkový výstav v prvním pololetí byl potěšitelný. Za prvních šest měsíců roku 2010 zaznamenal nárůst +2,8 % oproti stejnému období roku 2009. Odbyt piva Krombacher Pils, vlajkové lodi tohoto pivovaru, mírně stoupá, v současné době o +2,6 %.

V souvislosti s příznivým vývojem se počítalo s více než 10% tržním podílem. Radler (světlé pivo s citrónovou limonádou) zaznamenal dvouciferný nárůst. Také pšeničné pivo Krombacher Weizen vykázalo nárůst přes 7 %.

Prodeje nealkoholických nápojů Schweppes a Orangina, které od roku 2006 patří do skupiny Krombacher, se vyvíjely v sortimentu pivovaru Krombacher rovněž velmi pozitivně. Podobně jako výše uvedené nápoje vytvořil i Schweppes červnový rekord. Oranginy bylo v první polovině letošního roku vyrobeno o 30 % více než ve stejném období předchozího roku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V pořadí již třetí ročník Pivních slavností se konal o víkendu ve Františkových Lázních.

Příchozí zde mohli ochutnat až devět druhů točených piv. Navíc se tu uskutečnily i soutěže v hodu pivním sudem a vypitím půllitru na čas.

Uspořádat tento program byl můj nápad,“ řekl hlavní organizátor akce Miroslav Mašek. „Ve městě se točí známé značky piv a já jsem chtěl, aby dostali lidé možnost ochutnat i jiná piva, než jsou obyčejně dostupné.

Okoštovat mohli hosté například kvasnicová, tmavá nebo světlá piva. „Každý rok se snažím nabízené druhy obměňovat,“ uvedl Miroslav Mašek. Letos se omezily na slavnostech také některé soutěže. „Dříve jsme jich tu měli více. Návštěvníci si v minulosti mohli například zakoulet pivními sudy nebo shazovat plechovky,“ upřesnil Mašek. „Postupně jsme však přišli na to, že některé soutěže lákaly lidé méně a tak jsme nechali pouze házení sudem a pití zlatého moku na čas,“ doplnil Mašek.

Pivní slavnosti si lidé v lázních oblíbili. „Moc mě tahle akce pobavila, ale jsem tu poprvé,“ řekla účastnice Jana Králová z Chebu. Vypít půllitr piva za necelé čtyři vteřiny? Toho dosáhl jeden z návštěvníků, David Novotný z Františkových Lázní. „Abych mohl pivo vypít v takovém dobrém tempu, musel jsem se soustředit na psychiku,“ řekl soutěžící.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek


«« « Strana 516 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň