Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Po patnácti letech se podařilo zastavit propad výstavu strakonického piva. Stalo se tak dva roky po převzetí někdejšího pivovaru Nektar městem Strakonice. Dnešní Měšťanský pivovar, který se orientuje na značku Strakonický dudák, zvedl roční produkci o tři tisíce hektolitrů. S více jak 76 tisíci hektolitry ročně se tak posunul na 27. místo z 42 hodnocených malých pivovarů v České republice.

Co stojí za tímto úspěchem, říká ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička: "Zaměřili jsem se na kvalitu piva a služeb posílením obchodního zastoupení. Pro dobré čepování našeho piva v jednotlivých restauračních zařízeních jsme také přijali pracovníka na čištění a opravu chlazení, který je k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně a 7 dni v týdnu našim smluvním partnerům." (Český rozhlas)


Pijí pivo kvůli výzkumu

[úterý, 12. červen 2007]

Pivo jako lék proti stresu! Výzkum, který by jim mohl leckdo závidět, podstupují v těchto dnech studenti a studentky vysokých škol na jihu Čech.

Pod dohledem lékařů pijí denně dvanáctistupňové pivo ze strakonického pivovaru. "Výzkumný úkol je jasný. Posoudit vliv střídmého pití piva na zvýšení obranyschopnosti organismu ve stresových situacích. Tedy ve zkouškovém období," popsal smysl akce vedoucí výzkumu proděkan Jihočeské univerzity Petr Petr.

Skupina 21 respondentů z řad vysokoškoláků a jejich profesorů musí vypít denně určené množství piva. Studentky musí povinně zkonzumovat dvě třetinky piva a muži tři. Účastníci projektu prošli předem podrobnými lékařskými prohlídkami včetně rozboru krve a jaterních testů. V polovině července výzkum končí a lékařské testy se budou opakovat. (Blesk)


Pivovarská pouť se uskuteční zítra ve Strakonicích na Podskalí. Program začne ve 13 hodin. Pro návštěvníky je na uvítanou připraven výstřel z děla skupiny historického šermu Markýz. Během dne se představí místní mažoretky Otavanky, vystoupí soubory Prácheňáček, Prácheňský soubor písní a tanců a Loutkový soubor radost.

Chybět nebudou tradiční závody netradičních plavidel – Neckiáda. Ta začíná úderem poledne v Katovicích, pak plavidla poplují po Otavě a finále bude v 16 hodin na Podskalí. Připraveny jsou také soutěže o ceny. Nejmladší děti se mohou zúčastnit Putování za dráčkem Podskaláčkem, které začne ve 13 hodin a potrvá do 15. hodiny.

K tanci a poslechu zahraje Nektarka s kapelníkem Ladislavem Romem, Malá muzika Nauše Pepíka, kapela Jiřího Nového Cross a kapela Josefa Jůzka. Strakonický pivovar na pouti představí nové čtrnáctistupňové pivo Velkopřevor. (MF Dnes)


Značka Budweiser Budvar byla oceněna titulem „Superbrand České republiky“ za rok 2006. Byla tak zařazena do prestižního seznamu mezi 100 nejvýznamnějších značek v České republice - tzv. superznaček. Seznam sestavila nezávislá porota složená z předních českých i mezinárodních odborníků v oblasti brandingu a hodnoty značek. Porota vybírala z více než 2000 značek, které jsou aktivní na českém trhu. V aktuálním seznamu superznaček fungujících na českém trhu letos figurují například Apple, Coca-Cola, DHL, ING, Mattoni, Microsoft nebo Škoda. Značka Budweiser Budvar navázala na úspěch z roku 2005, kdy byla do českého seznamu Superbrands zařazena poprvé.

Vynikající celosvětovou pověst značky Budweiser Budvar potvrdila nedávno i britská organizace Superbrands, která Budweiser Budvar v letech 2004 a 2006 uvedla v prestižním seznamu „Coolbrands“, který zahrnuje značky udávající aktuálně tón životnímu stylu ve Spojeném království.

„Jsme rádi, že jsme se prosadili v silné konkurencí nejen tradičních českých značek, ale i značek světových, které působí na území ČR. Zařazení značky Budweiser Budvar mezi 100 nejvýznamnějších značek v České republice je potvrzením vynikající pozice našeho piva i celého Budějovického Budvaru na českém trhu,“ komentuje tuto událost Petr Samec, PR manažer pivovaru Budějovický Budvar, n.p.

Organizace Superbrands je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti brandingu a hodnocení značek. Superbrands funguje již více než 20 let a dnes působí ve více než 70 zemích světa. V ČR působí od roku 2004. Cílem činnosti organizace Superbrands je rozvíjet oblast brandingu, vyzdvihovat výjimečné značky a upozorňovat na ně zákazníky. V každé zemi je sestavena nezávislá porota odborníků na značky, kteří prověřují historii, hodnotu a jedinečnost značek a vybraným značkám posléze udělují statut Superbrand (tzn. Superznačka). Superznačka zakládá nejlepší pověst ve svém oboru, zákazníkům nabízí značné citové a/nebo hmotné výhody, které převyšují její konkurenci a které (vědomě či nevědomě) zákazníci preferují, uznávají a do nichž mají důvěru investovat. Více informací o Superbrands získáte na stránkách www.superbrands.org.

Jednotlivé nominace Superbrand České republiky pro rok 2006 jsou průběžně a postupně zveřejňovány. Oficiální vyhlášení kompletního seznamu 100 českých superznaček se uskuteční v září 2007. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický Budvar zahájil v těchto dnech provoz zcela unikátní technologie pro rozvážení nepasterovaného piva (takzvaného "tankového piva"). Vývojový tým pivovaru vytvořil komplexní a technologii rozvozu, založenou na kontejnerovém systému. Vývoj celého systému trval 14 měsíců. Celkové náklady na vývoj a výrobu, včetně 2 vozidel pro rozvoz piva činily osm milionů korun.

"Vytvořili jsme unikátní technologický systém, který odstranil řadu nevýhod spojených s dosud užívanými cisternovými vozidly," říká Bohumil Maťha, vedoucí vývojového týmu z Budějovického Budvaru. Podstatou systému jsou speciální tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hektolitrů. Pivo v nich vydrží studené nejméně 24 hodin.

Kontejnery se za sterilních podmínek plní v pivovaru a na kamionech se převážejí na distribuční střediska. Na kamion lze naložit až 16 takových kontejnerů. V distribučním středisku se překládají na upravený dodávkový automobil, který je mimo jiné vybavený přečerpávacím zařízením a sterilní hadicí. Kontejner se pomocí hadice za sterilních podmínek připojuje přímo na Duotank ve sklepě restaurace. Nevyužívá se tedy obvyklý způsob, kdy se k propojení cisterny a tanku používají hadice nebo rozvodné potrubí uložené v místě spotřeby piva. "Na rozdíl od konkurenčních systémů u nás odpadá nutnost čištění rozvodného potrubí při každém plnění tanků ve sklepě. Přitom často docházelo ke kontaminaci piva, ztrácel se čas a hostinský navíc musel takové čištění zaplatit," dodává Maťha.

Přečerpávání piva z kontejneru trvá jen 12 až 14 minut. Celková hmotnost plně naloženého dodávkového vozidla včetně piva je šest tun. Systém je řízený mikroprocesorem a je nenáročný na technickou obsluhu. Nový způsob především umožňuje rozvoz tankového piva do restaurací v centrálních částech měst (kam obvykle nemohou vjíždět klasické cisterny) a zachovává kvalitu a čerstvost piva během přepravy. Dalšími přínosy jsou úspory přepravních nákladů a úspora času při přečerpávání piva do tanku ve sklepě restaurace.

Systém zatím funguje jen v oblasti středních Čech. Pivo je novým způsobem dodáváno již do tří pražských restaurací a jejich počet bude narůstat. Od srpna začne nový systém dodávek fungovat také v Jihočeském kraji. (WEBReporter)


Budějovický Budvar se marně snažil ochránit značku "Bud" a "Budweiser" proti americké společnosti Anheuser-Busch. Ta si v devadesátých letech názvy chtěla zaregistrovat pro jiné výrobky, než je pivo. Šlo jí například o oděvy, cukrovinky, či papír.

Proti tomu se ale postavil český státní podnik Budějovický Budvar. Měl strach, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Dnes ale soud první instance rozhodl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM) rozhodl správně, když se rozhodl značky "přiklepnout" Američanům.

"Společnost Budějovický Budvar neprokázala, že označení původu Budweiser a Bud, zapsaná na základě Lisabonské dohody, s účinkem zejména pro Francii, jí umožňují podat námitky proti přihláškám ochranných známek Společenství podaným společností Anheuser-Busch pro jiné výrobky než pivo," uvedl dnes soud.

Americký Král piv

Mezi lety 1996 a 1998 podala americká pivovarnická společnost u evropského známkového úřadu přihlášky na registraci některých svých obchodních značek.

Konkrétně OHIM obdržel žádost o registraci slovních označení "Budweiser" a "Bud" a obrazových označení, jež obsahují označení "AB", "Genuine" (Autentický), "Budweiser" a "King of Beers" (Král piv). Jen čtyři posledně jmenované grafické značky měly sloužit k označování piva.

Zbylé značky americká společnost hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek.

Námitky neprošly

Český pivovar Budějovický Budvar měl ke všem žádostem americké společnosti námitky. OHIM tyto námitky neuznal až na jednu výjimku.

Ta se týkala žádosti Anheuser-Busch o registraci obrazových značek pro piva, v nichž se objevoval mimo jiné název "Budweiser" a "Bud". Budějovický Budvar se proto v roce 2004 rozhodl zahájit s evropským úřadem spor u lucemburského soudu.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice a patří mezi přední tuzemské exportéry piva. Loni zvýšil vývoz o sedm procent na rekordních 556 tisíc hektolitrů piva. (Aktuálně)


Soud prvního stupně v Lucemburku (Court of I. instance, Luxemburg) vydal dnes rozsudky v několika sporech, které se týkaly registrace tzv. „ochranných známek Společenství“ (neboli „komunitárních ochranných známek“ – Community Trade Marks) „Budweiser“ a „Bud“. Žalovanou stranou byl ve všech případech evropský Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (dále jen OHIM - Office for Harmonisation in the Internal Market). Pro Budějovický Budvar je klíčový výsledek řízení č. T-71/04, které se týkalo registrace OZ „Budweiser“ pro výrobky ve třídě 32 – pivo a podobné výrobky. V tomto případě bylo řízení zastaveno, neboť protistrana stáhla svou přihlášku.

Třída 32 - pivo je přitom z hlediska předmětu podnikání Budějovického Budvaru zcela zásadní. Výrobky ostatních tříd (např. tř. 14: vzácné kovy, tř. 21: čistící potřeby, tř. 25: oděvy, tř. 29: maso atd.) nejsou pro Budějovický Budvar předmětem podnikání. Dnešní rozhodnutí tedy nejsou z hlediska prodeje piva z Budějovického Budvaru podstatná a neohrožují jeho současné obchodní aktivity v zemích Evropské unie. Žádné rozhodnutí navíc není konečné a Budějovický Budvar po podrobném prostudování rozsudků zváží, zda podá odvolání.

„Aktuální rozhodnutí soudu v Lucemburku ve věci „komunitárních“ ochranných známek nemají žádný vliv na platnost ochranných známek, které má Budějovický Budvar z minulosti platně zaregistrovány v jednotlivých státech Evropské unie na národní úrovni,“ říká Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. Tyto dříve registrované ochranné známky zůstávají i nadále v platnosti a obchodní aktivity Budějovického Budvaru v jednotlivých státech EU tím nejsou nijak dotčeny. Situace v Německu, Velké Británii, v Rakousku, na Slovensku a v ostatních členských státech EU se tedy z praktického hlediska nemění.

Smyslem institutu „ochranné známky Společenství“ je především zjednodušení agendy spojené s přihlašováním OZ v Evropské unii. V případě „ochranné známky Společenství“ postačuje k registraci pouze jedna přihláška. Platnost „ochranné známka Společenství“ je navíc v budoucnu automaticky rozšiřována i do všech nově přistoupivších členských států. Vždy ale platí zásada, že starší (tj. dříve registrované) národní ochranné známky mají přednost před mladší „ochrannou známkou Společenství“. Majitel takové starší národní ochranné známky se může účinně bránit proti užívání „ochranné známky Společenství“ v zemi, kde má svou národní ochrannou známku registrovánu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Českobudějovický Budvar se po lidovém vozítku - levné desítce Pardál - vrací do třídy luxusních limuzín. Tak by se automobilovou terminologií dal popsat nejnovější krok pivovaru: začal v Česku prodávat dánské pivo značky Carlsberg.

"Narozdíl od Pardála, který vyvíjeli samotní pivaři, poputuje Carlsberg hlavně do restaurací s vysokou úrovní gastronomických služeb," popsal obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dánský prémiový ležák by měl konkurovat Heinekenu a Stelle Artois. Tomu odpovídá i cena v obchodech. Za třetinkovou láhev zákazník zaplatí 40 korun. Paradoxně půllitr bude stát polovinu: dvacet korun. Dánové Carlsberg vaří v Polsku. Budvar bude výhradním prodejem v Česku.

Obě firmy na tom vydělají. Carlsberg je jedno z nejrozšířenějších piv na světě, prodává se ve více jak 150 zemích. "Ležák má plnou sladovou chuť s vyváženou hořkostí a zlatou barvu. Doporučujeme ho pít hodně vychlazené," uvedl manažer Budvaru Petr Samec.

Dánské pivo má originální lahev jen s malou etiketou na hrdle. "Unikátní je i speciální víčko, takzvaná twist - off korunka. To znamená, že k otevření není potřeba otvírák," doplnil Samec. (iDnes)


Gandalovič: Budvaru dochází dech

[úterý, 12. červen 2007]

Budějovickému Budvaru, třetímu největšímu pivovaru v České republice, dochází podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče dech. Pro další růst by podle ministrova názoru potřeboval silného partnera.

"Mám pocit, že bez strategického partnera se nemá pivovar kam rozvíjet a nemá možnost využít obrovský potenciál své značky," řekl Gandalovič v rozhovoru pro MF DNES.

Silná slova zazněla jen několik dní poté, co ministr odsouhlasil kompletní výměnu dozorčí rady národního podniku. Podle Gandaloviče patří "rodinné pivní stříbro", Budějovický Budvar, v celosvětovém i celoevropském měřítku mezi malé pivovary a potřebuje tedy silného partnera.

"Díky desítkám vyhraných sporů by mohl pivovar vyvážet na podstatně více trhů než dnes, ale chybí mu na to kapacity," řekl ministr.

Nutné studie

Šéf budějovického pivovaru Jiří Boček, který je patrně nejdéle sloužícím ředitelem mezi všemi šéfy státních podniků (nejvyšší křeslo mu náleží od května 1991), nechce jeho slova komentovat.

"Nevím přesně, co tím pan ministr myslel," říká Boček opatrně. Budvaru v posledních letech mírně roste výroba piva, daří se mu exportovat, ale jeho tržby již pět let stagnují kolem hodnoty dvou miliard korun ročně. Loňský čistý zisk byl 183 miliony, což je téměř o polovinu méně než v roce 2000.

Podle analytiků by privatizace rozvoji pivovaru prospěla, ale varují před jejím uspěcháním. "Je nutné připravit alespoň dvě nezávislé studie a pak se rozhodnout, jak a kdy privatizovat," říká zemědělský analytik Petr Havel.

Podle něj byla loni uzavřena neveřejná dohoda mezi Budvarem a americkým Anheuserem o "nepřekážení" si na trhu a je tedy nutné nejprve počkat, jak se projeví na výsledcích českého pivovaru.

Příprava na privatizaci začne na podzim

Prvním nutným krokem k možnému prodeji Budějovického Budvaru je jeho přeměna z národního podniku na akciovou společnost. Podle Gandaloviče začne tento měsíc výběrové řízení na poradenskou firmu, která bude s převodem pomáhat.

Pokud tendr proběhne bez komplikací, vítězná společnost by mohla na zadání začít pracovat na podzim. "Hlavním problémem při převodu je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Její porušení by mohlo ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkým pivovarem Anheuser-Bush," dodal Gandalovič.

Největší motivaci má rival

Podle něj není ani vyloučeno, že poradenská firma převod z bezpečnostního hlediska nedoporučí a nakonec z privatizace sejde úplně.

Miliardové propuštění Budvaru ze státních rukou je pro politiky lákavé sousto již od počátku devadesátých let a pravidelně se vrací s každou novou vládou. Žádná si ale zatím netroufla změnit ani právní formu podniku.

Se stejnou intenzitou se vracejí také spekulace o ceně a kupci. Největší motivaci získat Budvar má jeho americký rival Anheuser-Bush, s nímž se pivovar soudí nebo soudil o přístup na trh v desítkách zemí.

Nákupem by Američané nepříjemnou situaci navždy vyřešili. "Pro Anheuser je to ohromné lákadlo," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Mich. Hodně ale záleží na podmínkách privatizace, v níž nemusí rozhodovat pouze cena. Podle Gandaloviče by do pivovaru mohl vstoupit také finanční partner, prodej si umí představit i přes burzu. (iDnes)


Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončuje hned několik projektů, které přispějí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Jedním z nich je přesný monitoring vodních zdrojů, který bude zdroje vody zároveň chránit, zvláště v letních měsících, kdy hrozí sucha a úbytek podzemních vod. Dalším ekologickým úspěchem pivovaru ve Velkých Popovicích je hospodaření s vodou, kde již dosahuje vynikajícího výsledku – na výrobu 1 hl piva spotřebuje pouhých 4,08 hl vody.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří 85 až 90 procent jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj klade velký důraz na ochranu vodních zdrojů. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 12 hl vody na výrobu 1 hl piva, dnes jsou to pouhé 4 hl vody. Konkrétně pivovar v Popovicích v loňském roce snížil tuto spotřebu na 4,08 hl vody na 1 hl piva. Standardem většiny českých pivovarů je přitom spotřeba 4,5 – 7 hl vody na 1 hl piva.

Nejnovějším projektem Velkopopovického pivovaru v oblasti vodohospodářství je druhá etapa monitoringu vodních zdrojů. Pivovar odebírá vodu ze soustavy vlastních studní ve svém okolí. První etapa řízení a sledování studní již byla ukončena. Další fáze za 2,3 milionu Kč, která zabezpečí druhou polovinu studní, bude dokončena v srpnu 2007 a přinese lepší hospodaření na stávajících deseti studnách tak, aby nemohlo dojít k jednostrannému narušení hladiny podzemních vod.

„Jde o systém dálkového ovládání jednotlivých studní a ostatních objektů vodního hospodářství, který zajistí nejen optimální hospodaření s vodou, ale také okamžitou informovanost v případě poruchy strojního zařízení. Hladinové sondy zároveň pomohou snížit spotřebu elektrické energie pro čerpání vody a ochrání vodní zdroje proti poškození,“ říká Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Více než 14 000 návštěvníků se zúčastnilo již patnáctého ročníku tradičního Dne Kozla, největší pivní slavnosti v Praze a ve středních Čechách. Letošní ročník se nesl ve znamení gurmánských hodů, soutěží hostinských a pivního speciálu Gurmán. Na dvou scénách se představilo 14 populárních folk a country kapel. Příznivci velkopopovického piva nejvíce ocenili unikátní speciál Velkopopovický Gurmán, který byl uvařen pouze pro tento den. V rámci Dne Kozla byla návštěvníkům otevřena i prohlídková trasa pivovaru, kterou prošlo více než dva a půl tisíce návštěvníků. Nejlepším v soutěži hostinských se stal tým z hospůdky Vyžerky ze stejnojmenné obce.

„Počasí nám letos velmi přálo a vytvořilo krásnou letní atmosféru. Díky zajímavému programu si každý přišel na své, potěšil nás zájem o soutěže hostinských, kterým bouřlivě fandily stovky diváků včetně štamgastů jednotlivých hospod,“ uvedl Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Po úspěších z předchozích dvou let jsme se i letos rozhodli připravit speciální pivo uvařené právě na Den Kozla. Ukázalo se, že kvasnicový, nefiltrovaný a nepasterizovaný Gurmán chutnal nejen nám, ale hlavně všem příznivcům piva, což je pro nás největší odměna,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

V rámci programu proběhla soutěž výčepních z nejlepších hospod v kraji v zajímavých soutěžích, do nichž se mohli zapojit také všichni návštěvníci, kteří si chtěli vyzkoušet pravé hostinské disciplíny jako třeba čepování piva, počítání útraty na účtence či přeprava sudů na rudlíku. Nechyběly ani tradiční Kozlí soutěže a překvapení v podobě extra show jednoho z nejsilnějších mužů světa, který například zvedl na malíčku plný sud piva.

Hudební program probíhal paralelně na dvou scénách v areálu pivovaru a v jeho rámci vystoupí tyto skupiny: Brzdaři, Lístek, Marien, Noví Brontosauři, Devítka, Cop, Taxmeni a Hluboké nedorozumění, Bluesberry, Bezefšeho, Kamelot, Semtex, Naďa Urbánková a Bokomara a Happy To Meet.

Prohlídková trasa pivovaru Velké Popovice takřka praskala ve švech, na postup výroby piva a novinky v pivovaru bylo zvědavo více než 2500 návštěvníků, které provázeli zkušení zaměstnanci. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pavel Gregorič, generální ředitel Královského pivovaru Krušovice, ve firmě pracuje od roku 1993 a posledních deset let je jejím šéfem. Během této doby přeměnil regionální pivovar, který vyráběl 250 tisíc hektolitrů ročně, ve firmu, jejíž produkce se blíží milionu hektolitrů. Od podzimu firmu převezme nadnárodní nizozemský kolos Heineken od německé společnosti Radeberger Gruppe.

HN: Překvapilo vás, že se vlastníkem pivovaru stane Heineken?

Pro mne to je hlavně ocenění naší práce. Heineken je skupina, která se velmi silně orientuje na své značky. A o Krušovice měla zájem právě kvůli značce a její pozici nejen na českém, ale i evropském trhu. Když si uvědomíte, že budování značky se programově věnujeme pouhých deset let, tak to je úspěch. Deset let totiž v tomhle byznysu příliš neznamená.

HN: Byl Heineken jediným zájemcem?

Za mou kariéru jich bylo několik. A ten zájem byl v posledních letech stoupající.

HN: Kdo klepal na dveře?

Jmenovat nemohu. To mi jako manažerovi nepřísluší. To je věc vlastníků, na které se investoři obraceli. Ale byli to velcí hráči. Já se k těmto informacím dostával jen díky korektním vztahům, které jsem s lidmi z Radeberger Gruppe měl a mám.

HN: Heineken v Česku vlastní i Starobrno. To získal jako dceru rakouské pivovarské skupiny BBAG, zatímco vás koupil přímo. Vnímáte ten rozdíl?

Co a jak bylo koupeno nehraje roli. Pro mě je stěžejní, že tím investorem je Heineken. Tím je řečeno vše.

HN: Už jste debatovali nad tím, jaká bude pozice značek Krušovice a Starobrno? Která bude národní a která regionální?

K ničemu takovému nedošlo, a proto ani žádná prohlášení nelze dělat. Dokud totiž není avizovaný vstup Heinekenu do Krušovic v právní moci, řídí se naše chování podle přísných regulí. A podle nich jsme proto se Starobrnem na trhu stále dvě konkurenční společnosti.

HN: Kdy bude jasněji?

Zřejmě na podzim, až akvizici projednají antimonopolní úřady řady zemí.

HN: Jak zaměstnanci zprávu o prodeji Královského pivovaru přijali?

Mnohem lépe než před lety, když se dozvěděli, že do pivovaru vstupuje Binding Brauerei. Tehdy si leckdo myslel, že to je konec výroby piva v obci. Byla to doba, kdy lidé cizím investorům příliš nevěřili. Ale šlo o osvíceného investora, který Královský pivovar postavil na nohy. I proto zájem Heinekenu málokoho překvapil.

Chceme, aby značku České pivo chránil Brusel

HN: Regionální prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier ale už prohlásil, že počítá s růstem Krušovic. Mimo jiné se chce opřít o pojem České pivo, které má výbornou pověst. Co si myslíte o snaze registrovat značku České pivo v Evropské unii?

Jsem jejím velkým příznivcem a v rámci Českého svazu pivovarů a sladoven jsem se v tom velmi angažoval. Teď je to celé v určitém mezidobí. Hlavní výhrady Evropské komise jsme odstranili. Přihláška je konkurenceschopná například v porovnání s registracemi Bavorského piva nebo Brémského piva. Snad by nám tedy unie mohla vyhovět. České pivo je doma i v cizině úspěšné hlavně proto, že se vyrábí tak, jak se vyrábí. A my chceme, aby jeho výroba byla chráněna.

HN: Velké české pivovary se zahraničními vlastníky ale mají ke značce České pivo averzi. Údajně proto, aby je v budoucnu neomezovala.

Ten názor není jednotný, ale je většinový. A v demokratické společnosti většinový názor platí. Nemohu mluvit za jiné firmy, ale většina výrobců stojí za přihláškou.

HN: Nemůže pojem České pivo devalvovat třeba výroba z chmelových koncentrátů nebo jiných levnějších surovin?

Právě o to nám v pivovarském svazu jde - určit základní parametry technologie výroby a kvality. Jak ho vyrábět, jaké suroviny používat, aby si české pivo udrželo svůj charakter. Nezaměňujme ale moderní metody výroby s levnou výrobou. Celý svět chce vyrábět s nižšími náklady, pivo nevyjímaje.

Proto rovnice: pokud je pivovar moderně vybaven - nesplňuje podmínky pro výrobu Českého piva, je zcela zavádějící. Třeba Krušovice jsou velmi moderně vybavený pivovar, kde se od mého příchodu do nákupu technologií a přestavby investovalo výrazně přes dvě miliardy korun. Přesto dodržujeme klasické postupy. Na tom si hodně zakládáme.

HN: Jak by se zachoval manažer Gregorič, kdyby za ním majitel přišel s tím, že zlevní výrobu, a tedy ubere na kvalitě vstupních surovin?

Manažer Gregorič by nikdy nevyráběl nekvalitní pivo. Prostě to, co by bylo na úkor kvality, by neakceptoval.

HN: Odešel by?

Nikdy jsem tenhle problém neměl a věřím, že ani mít nebudu. Ale pokud by to jinak nešlo, pak bych odešel. Dobrý management si ale musí u vlastníků své představy obhájit. A dobrý investor na to většinou slyší.

HN: Podíl Krušovic na českém trhu je pouze tříprocentní. Pokládáte to za neúspěch?

Úspěch, neúspěch. To je složité. Český pivní trh je tak konkurenčně náročný, že ani v zahraničí se s tím mnohdy nesetkáte. Když jsem do Krušovic přišel, měly produkci 250 tisíc hektolitrů. Tohle množství se tu vyrábělo deset let po sobě. V podmínkách, které tady tehdy byly, se ale ani vyrábět víc nedalo. Byl to regionální pivovar s několika objekty v Praze, nic víc.

Až nový vlastník pivovarská divize potravinářské skupiny Dr. Oetker, která se nejdříve jmenovala Binding později Radeberger Gruppe, ho postavila na nohy. Bez něho by možná už ani neexistoval.

My letos budeme v hektolitrech atakovat milionovou hranici. Dnes jsme mnohem dál. Velikostí, ale především postavením značky.

HN: Co ale ten český trh?

Každý vám řekne, že je velmi konzervativní. A my jsme na něm celonárodním hráčem velmi krátce, nějakých deset let. To je podle našich prognóz tak někde v poločase. Proto věřím, že půjdeme výš. Jestliže tady ale má největší hráč Plzeňský Prazdroj polovinu trhu, tak je jasné, že to nebude jednoduché.

Polovinu piva vyvážíme pod cizí značkou

HN: Statistiky řadí Krušovice mezi významné exportní pivovary s vývozem přes půl milionu hektolitrů piva. Málo se ale ví, že skoro polovinu exportu tvoří pivo skupiny Dr. Oetker. Tedy nikoliv Krušovice, ale jejich značka.

Máte pravdu, ve statistikách je značka Sternburg zahrnutá, protože se vaří v Česku. Ale my to nikde netajíme. Je to prostě koncernová kooperace podle německé receptury a pro německý trh a s krušovickým pivem nemá nic společného. Pro nás je to ale dobrý byznys. Našimi vlastními exportními pivy jsou ležák Imperial a černé pivo - toho jsme největším exportérem z Česka vůbec. Téhle produkce letos prodáme na 270 tisíc hektolitrů. To je naše vizitka.

HN: Kolik Sternburgu uvaříte? Mluví se o 250 až 270 tisíci hektolitrech.

Zhruba tak, jak říkáte, ale kolísá to. Letos to bude méně.

HN: Proč vlastně skupina Dr. Oetkera Krušovice prodává, když jste loni uvařili 968 tisíc hektolitrů piva a vydělali téměř 182 milionů korun čistého?

Nemohu mluvit za investory. Vycházím ale z toho, že vše je věcí nabídky a poptávky.

HN: Dopadne-li oznámená akvizice podle představ a Krušovice se dostanou pod Heineken, kam je to posune? Čekáte rychlý růst?

O tomhle nechci spekulovat. Pevně však věřím, že rozvoj Krušovic přijde brzy na pořad jednání. Naše výrobní kapacita je limitovaná plus-minus milionem hektolitrů a k téhle hranici se rychle blížíme. Na druhou stranu pro rozšíření výroby je vše technicky připraveno. Počítaly s tím všechny přestavby, které se tady v posledním desetiletí uskutečnily. Třeba na varně stačí pouze doplnit chybějící nádoby a kapacitní hranice se výrazně posune. Jsem přesvědčen, že pro každého investora jsou Krušovice výzvou.

Pavel Gregorič

Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, poté postgraduálně i pražskou VŠE. V letech 1983 až 1990 byl ekonomickým ředitelem Plzeňského Prazdroje, v roce 1990 obchodně-finančním a v letech 1990 až 1991 generálním ředitelem. V roce 1993 přišel do Královského pivovaru Krušovice, kde je od té doby místopředsedou představenstva a od roku 1997 generálním ředitelem. Šedesátiletý manažer hraje rád tenis. (iHNed)


11. ročník tradičních Slavností piva v Českých Budějovicích přinesl úspěch našemu pivu Mušketýr. Odborná porota hodnotila v kategorii výčepní světlé pivo 36 vzorků . Pivo Mušketýr zařadila na 1. místo a ocenila Zlatou medailí Pivo České republiky 2007. Mušketýr je v ČR nejprodávanějším produktem Královského pivovaru Krušovice. V roce 2006 se ho prodalo téměř 217 000 hl, což je 47% tuzemského prodeje. Mušketýr získal Zlatou medaili v Českých Budějovicích poprvé v roce 2003. V roce 2005 tamtéž převzal krušovický sládek František Šmíd medaili stříbrnou. (Web Krušovice)


Heineken koupí pivovar v Krušovicích

[pondělí, 11. červen 2007]

Nizozemský pivovar Heineken koupí českého výrobce piva Krušovice. Kupní cena nebyla zveřejněna. Nizozemci krušovický pivovar získají od nynějšího vlastníka, kterým je společnost Radeberger Gruppe KG. Heineken už v Česku vlastní pivovar Starobrno a po nákupu Krušovic jeho výstav na českém trhu přesáhne 1,6 milionu hektolitrů ročně.

Historie značky Heineken sahá do druhé poloviny 19. století, v roce 1863 ji v Amsterdamu založil Gerard Heineken.

Společnost vlastní množství pivovarů po celém světě. Mezi její přední značky patří Heineken a Amstel, skupina ale také vaří a prodavá přes 170 dalších značek, mezi nimi Zywiec, Cruzcampo, Birra Moretti, Murphy's nebo Star.

"Akvizice nám rozšíří záběr a znamená velkou příležitost zvýšit prodej na českém trhu," řekl k záměru prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier.

"Značka Krušovice je u místních spotřebitelů velmi populární a my věříme, že vhodnou komerční investicí má tato značka jasný potenciál k růstu," dodal.

Heineken návrh předloží antimonopolním orgánům a pokud půjde vše hladce, transakce by měla být dokončena do 1. září letošního roku.

Heineken zaplatí hotově

Nizozemci v tiskové zprávě uvedli, že převzetí Krušovic budou financovat volnou hotovostí a že se nákup Krušovic projeví ve výsledku hospodaření už v příštím roce. V roce 2010 by měla akvizice přispět i ke zvýšení hodnoty podniku.

Nákupem pivovaru si Heineken, který již vlastní pivovar Starobrno, zvýší podíl na českém trhu asi na osm procent.

Pivovar v Krušovicích vloni uvařil skoro milión hektolitrů piva

Královský pivovar Krušovice uvařil v letošním prvním čtvrtletí zhruba 172 000 hektolitrů piva. Za celý loňský rok to bylo 968 000 hektolitrů, o 11 procent více než předloni. Při rekordní výrobě v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva.

Vloni zaznamenaly Krušovice rekordní vývoz, v zahraničí skončilo přes 200 000 hektolitrů piva. Za letošní první čtvrtletí pivovar prodal na zahraničních trzích přes 79 000 hektolitrů piva, což představuje meziroční růst téměř o jedno procento.

Krušovice vydělají ročně kolem 160 miliónů korun

Pivovat vykázal v roce 2005 zisk téměř 158 miliónů korun. Rok předtím pivovar vytvořil čistý zisk 166,2 miliónu korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Loňský hospodářský výsledek zatím není k dispozici.

Předloni v srpnu německá společnost Radeberger Gruppe vlastnící 99,83 procenta základního kapitálu Krušovic vytěsnila menšinové akcionáře. Za jednu akcii v nominální hodnotě 750 korun majoritní vlastník vyplatil 1889 korun a za tisícikorunovou akcii uhradil 2518 korun.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po úplné privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Novinky)


Krizové vedení pivovaru chce oslovit především domácí spotřebitele. Ty tam jsou chvíle, kdy byl benešovský pivovar na prodej. Není to sice tak dávno, jen pár měsíců, ale nyní je situace jiná. Lepší. Tvrdí to alespoň spolumajitel pivovaru a někdejší předseda představenstva Jan Šorm. „Do pivovaru nastoupila jako spolumajitel nová společnost, která dosadila krizový management.

Od té doby, od začátku června, nejsem už předsedou představenstva,“ sdělil Šorm a připomněl, že pivovar zaměstnával více lidí, než bylo zdrávo. Proto byli někteří z nich propuštěni. Pivovar přestal prodávat pivo za tři koruny do diskontů. Nyní se v Benešově vyrábí pivo Ferdinand a vedení podniku se snaží obsadit i trh, který před časem značka vyklidila. „Nebudeme se honit za množstvím, ale za kvalitním pivem,“ ozřejmil Šorm strategii vedení, ale neprozradil, která firma tyto lidi dosadila. „Jde o českou firmu.“

Jak dlouho bude krizový management v pivovaru působit, není jasné. Podle analýzy by měl být pivovar stabilizovaný vzhledem k dluhům do konce roku.

Ferdinand by měl zůstat tím, čím je, i nadále, tedy ryze regionálním výrobcem a dodavatelem piva. Sníží se výstav piva a zastaralé technologie nahradí moderní. Z toho vyplývá, že se bude i nadále propouštět. Z dřívějších 105 zaměstnanců zůstane asi třicet. Benešovské pivo se nyní vozí i do Itálie, Dánska a Švédska. Foto zde ... (Benešovský deník)


Postřižinský expres opět vyjíždí

[pondělí, 11. červen 2007]

Již počtvrté vyjede z Nymburka Postřižinský expres. V sobotu 26. května se vlak těsně po osmé hodině ranní rozjede směrem na obec Kopidlno a opět zakončí své putování v Nymburku na hlavním nádraží kolem půl šesté odpoledne. Na několika zastávkách budou připraveny kulturní akce, občerstvení a mnoho dalšího.

„V Dětenicích, kde je naše nejdelší zastávka, si lidé budou moci prohlídnout pivovar či zámek nebo se najíst v historické krčmě,“ řekl ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Jak se na akci připravujete?

Ve středu začala distribuce plakátů a letáků na akci a prodej jízdenek. Ten je možný v pokladnách Českých drah v Nymburku na hlavním nádraží. Děti od šesti do patnácti let zaplatí za jízdenku 50 korun, dospělí stokorunu. Veškeré informace, jako například přesný jízdní řád, lze najít na www.postriziny.cz.

Co všechno se bude dít?

Během jízdy se čepuje Postřižinské pivo, ve vlaku je hudba, někde vystoupí mažoretky a v některých stanicích si i místní připraví program. Vlak má omezenou kapacitu, takže s ním jede kolem tří set lidí. Další na nás pak čekají podél trati nebo ve stanicích. O hudební doprovod se letos postará skupina Třehusk. Domluvili jsme se s Dětenicemi na rezervaci míst v krčmě i na čase možných prohlídek. Celodenní program za účasti mnoha zpěváků, například Heidi Janků, Michala Davida, skupiny Děda Mládek Illegal Band, Lucie Vondráčkové či Aleše Brichty začíná v půl jedenácté.

Jaké byly jízdy v minulých letech?

Podle ohlasů a návštěvnosti je o akci čím dál tím větší zájem. Letos jsme ještě vzali navíc jeden vagon. Tím je ale kapacita zcela vyčerpaná. Dobře se nám při minulých jízdách spolupracovalo například se starostou Velkého Oseka a loni to bylo skvělé v Dobrovici. To hlavně zásluhou výpravčího této stanice pana Pokorného, velkého obdivovatele Bohumila Hrabala, a vedoucí kulturního i informačního centra tamtéž. A k této stanici se váže zajímavost – Bohumil Hrabal se právě zde v roce 1944 zaškoloval na výpravčího. I proto jsme se rozhodli vzít alespoň zpáteční cestu i tento rok opět přes Dobrovici. (MF Dnes)


Titul Pivo České republiky získal Francinův ležák 12° vyráběný Pivovarem Nymburk. Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Pivních slavností, které proběhly ve dnech 7. - 8. června. Francinův ležák se tak stal absolutním vítězem v kategorii Světlý ležák premium.

„Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentuje umístění ředitel Nymburského pivovaru ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a především s jeho knížkou Postřižiny. Mezi jeho pivy tak kralují například Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan (tak říkali přátelé Bohumilu Hrabalovi).

Rozhodně nejde o první úspěch, v minulých letech se jeho výrobky umístily ve finále takových klání, jako třeba táborská Česká pivní pečeť, trutnovský Pivtest nebo pražská Cena českých sládků. Pijete stále pivo dvou či třech nejznámějších značek a rádi byste zažili novou chuť a posoudili rozdíl? Začněte třeba s osobitou poetikou této „hrabalovské edice“.

Pivovar Nymburk vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciální a nově začíná vyrábět také originální pivo nitrobeer určené prozatím pouze pro zahraniční trhy. V minulém roce měl výstav celkem 166 577 hektolitrů piva. Za zmínku stojí i to, že je členem Českého svazu malých nezávislých pivovarů, který se snaží nejen o udržování rozmanitosti druhů piva a výrobu specialit, které velké pivovary nevyrábějí, ale i o udržení přijatelné ceny piva na našem trhu.


Vše nasvědčuje tomu, že se v Pivovaru Klášter letos podaří dosáhnout k horní hranici technologických možností pivovaru, což představuje 130 až 140 tisíc vyrobených hektolitrů piva. Potvrzují to výsledky dosavadního prodeje.

„Do měsíce dubna překračujeme každý měsíc loňské statistiky zhruba o 17 procent,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje.

Lze říci, že intenzivní aktivita pivovaru zaměřená zejména na oblast sudového piva přináší pozitivní výsledky. „Dlouhodobá snaha v oblasti sudového piva se projevuje právě v tomto období,“ podotkl Špryňar.

Intenzivními akvizicemi s efektem navýšení odbytu se podařilo prosadit ve všech oblastech, kde pivovar působí. „Novými trhy se stalo několik kvalitních restaurací na Plzeňsku, Klatovsku a Nýrsku. Prorazit na trhu, kde je na „domácí“ půdě velký místní pivovar, nebylo jednoduché. „Já bych řekl, že jsme úspěchu docílili tím, že se držíme velice striktně tří základních ukazatelů: kvality, ceny a servisu, což jsou tři základní atributy naší obchodní politiky,“ pochlubil se Josef Špryňar. (Boleslavský deník)


Dění v květnu 2007

[středa, 23. květen 2007]

Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší,“ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí,“ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není,“ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)


Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což je o 7,4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)


«« « Strana 695 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň