Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

V Nymburce se vaří košer pivo

[čtvrtek, 11. říjen 2007]

Postřižinské pivo získalo takzvaný košer certifikát. Požádala o něj izraelská strana odebírající místní pivo. Do židovského státu totiž nymburský pivovar vyváží speciální druh piva s rajským plynem. K tomu, aby se mohl prodávat i v košer obchodech, bylo nutné získat uvedenou listinu. „Přijel rabbi Kalcheim z Izraele, který provedl v pivovaru audit,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák (na snímku s košer certifikátem). Originální dokumenty pivovar před nedávnem skutečně získal. Více o jedinečné události v některém z příštích vydání Nymburského deníku. Foto zde ... (Nymburský deník)


Březnický pivovar Herold zdraží zřejmě příští rok, vysokochlumecký Lobkowicz chce udržet ceny. Podle pivařů, kteří se zdražení obávají, by cena desítky neměla přesáhnout dvacet korun.

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. Otázkou však zůstává, jestli se bude zlatavý mok v následujících měsících zdražovat. Příčin může být mnoho, ať už nízká úroda chmelu, nebo obilí, kterého se mimo jiné za posledních pětadvacet let urodilo nejméně. Dále to pak může být hamižnost nepoctivých výčepních, či vyšší náklady pivovarů na výrobu piva.

Každoročně začíná se zdražováním náš největší pivovar Plzeňský Prazdroj, výrobce značek Gambrinus a Pilsner Urquell, k němu se pak přidávají menší pivovary. Březnický pivovar Herold se letos pivo zdražit nechystá. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla Deníku Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru Herold.

Naopak pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci zdražení nechystá. „Hlavním cílem Lobkowiczkého pivovaru je razantní navyšování tržního podílu, tedy objemu prodejů, a to zejména v nejbližším regionu, kam dodáváme převážně sudové pivo do restaurací. Z tohoto důvodu budeme i nadále držet stejné ceny, ačkoliv meziroční nárůsty cen vstupů byly v tomto desetiletí pravděpodobně největší – ječmen přes 50 procent, chmelové produkty 15 až 30 procent, energie 15 procent a situace se opravdu pro většinu zejména menších pivovarů stává neudržitelnou a upravovat ceny musí,“ odpověděl majitel Lobkowiczkého pivovaru Rainer Schroth. „Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo, jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky, a že image a značka ne vždy přinesou takovou radost, jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ dodal.

Reakce pivařů ale moc pochopení neskýtá. „Zdražení by nemělo nastat, jsem absolutně proti,“ říká jeden ze štamgastů Bowling baru Fialka Aleš Buben. „Pivo mám moc rád, rád si zahraji i stolní fotbálek, takže na pivo budu chodit i nadále,“ pokračuje. „Podle mě by ale neměla cena desítky přesáhnout dvacet korun. Čechy jsou jedna z mála zemí, kde stojí pivo méně, než nealko a nevidím důvod, proč by se to mělo do budoucna měnit,“ uzavírá Aleš Buben. (Příbramský deník)


Potrefená husa v pivovaru Staropramen

[středa, 10. říjen 2007]

Přímo v budově pivovaru Staropramen v zrekonstruovaných prostorách pivovarské restaurace byla otevřena nová Potrefená husa Na Verandách. Ta se tak stala již dvaadvacátou Potrefenou husou - značkovou restaurací Staropramen - v České republice.

„Potrefená husa je léty prověřený koncept značkových restaurací Staropramen, které úspěšně fungují po celé České republice. Když jsme se chystali rekonstruovat restauraci v pivovaru Staropramen, která je takovou naší výkladní skříní, řekli jsme si, že právě tady by Potrefená husa měla být,“ říká David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen, k rozhodnutí pustit se do náročné rekonstrukce a přestavět tradiční hospodu na moderní Potrefenou husu.

Pivovarská restaurace funguje v pivovaru Staropramen od samého zahájení výroby v roce 1871 a také již od té doby nese název Na Verandách. „Jméno Na Verandách byl za ta léta tak zažitý pojem, že jsme jej chtěli zachovat. Je to prostě Potrefená husa Na Verandách,“ vysvětluje David Petřík rozšířený název restaurace.

Stejně jako všechny Potrefené husy nabízí i ta Na Verandách několik druhů točeného piva v čele se značkou Staropramen, tradiční kuchyni i lehké pokrmy moderní gastronomie. Interiér se vyznačuje prvky typickými pro tento koncept – charakteristickou barevností, dominantním výčepním pultem, pivními knihovnami, vyvýšeným sezením hostů a velkým počtem televizních obrazovek. Vedle hlavní části restaurace mohou hosté posedět také v odděleném pivním baru.

Celková kapacita restaurace Potrefená husa Na Verandách je 135 míst, v letních měsících bude k dispozici zahrádka s dalšími 50 místy. S provozem restaurace souvisí také provoz Paspova sálu v patře nad restaurací, který pojme až 200 osob a je vhodný pro pořádání konferencí či společenských akcí.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je společnost F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz). (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Český svaz pivovarů a sladoven udělil v minulých dnech značce Braník titul České pivo roku 2007 v kategorii světlé výčepní pivo. Jedná se o první prestižní ocenění, které Braník získal po přechodu výroby do smíchovského pivovaru Staropramen.

Braník, typicky české pivo s tradicí od roku 1899, je dlouhodobě druhým nejprodávanějších lahvovým pivem na českém trhu, jehož prodeje stále rostou „Lidé mají rádi jeho osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni,” vysvětluje Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Podle sládka představuje Braník pro milovníky zlatavého moku kvalitní pivo za dobrou cenu. Jeho slova o kvalitě potvrdily i nejnovější výsledky pivovarníky uznávané degustační soutěže, které se celkově zúčastnilo 77 piv v pěti kategoriích.

“Sládci a další pivovarští experti vybírají v anketě Českého svazu pivovarů a sladoven a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského nejlepší česká piva ve dvoukolové degustační soutěži. Vzhledem ke způsobu výběru těch nejlepších má právě soutěž České pivo roku mezi pivovarníky velkou váhu ”, tvrdí vrchní sládek. „Proto si tohoto ocenění velmi vážíme”.

Titulem České pivo roku 2007 Braník navázal na svá předchozí tři vítězství v různých degustačních soutěžích v letech 2005 a 2006 konaných v Táboře, Brně a Českých Budějovicích. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


„Silný dolar? To byl problém před dvěma lety,“ tvrdí majitel sklárny a minipivovaru František Novosad. Podle něho už nyní vyjde zcela nastejno, zda se americká měna prodává za 19 nebo 20 korun. Proč je v klidu, zatímco jiní vývozci si zoufají?

Novosadovi se podařilo přesvědčit odběratele, že musí kupovat dráž, a on se tak dostal na stejné ceny, za které prodával v době, kdy stál dolar přes třicet korun. „Asi patřím mezi výjimky,“ uvědomuje si Novosad. „Byl jsem hodně tvrdý. Řekl jsem, že buď mi zaplatí požadovanou cenu, nebo jim už neprodám ani skleničku,“ vzpomíná podnikatel z krkonošského Harrachova. Zároveň si začal vynahrazovat ztráty způsobené slabým dolarem jinde. Jeho sklárna a minipivovar se staly turistickou atrakcí a v loňském roce je navštívilo na 50 tisíc lidí. „A letos toto číslo určitě překonáme,“ očekává Novosad.

Před několika lety však zažíval krušné časy. Tři roky po sobě byl ve ztrátě, jeho zboží se stávalo pro zahraniční odběratele stále dražším, navíc mu narůstala čínská konkurence, proti níž nemohl bojovat nízkými cenami. „S Američany byla těžká řeč. Ať řekl člověk jakoukoliv cenu, vždy chtěli dát maximálně třetinu,“ vzpomíná Novosad.

Nakonec však přinutil odběratele přistoupit na jeho podmínky a do zámoří vyváží 40 procent své produkce za zhruba jeden a půl milionu dolarů. Stejné množství jde do dalších, především evropských zemí, pětina skla se prodá v Česku. „Ale každý druhý kus stejně koupí turisti, takže nakonec také skončí v zahraničí,“ dodává Novosad.

Největší zájem je podle něho v USA o velkoobjemové sklenice na víno, do nichž se vejde i přes litr nápoje. (MF Dnes)


Dění v září 2007

[neděle, 23. září 2007]

Ženy točí pivo lépe než muži

Pátým Mistrem ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se stala Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Ve finale zvítězila v konkurenci třiceti dalších barmanů a barmanek a bude reprezentovat Českou a Slovenskou republiku na Mezinárodním mistrovství barmanů v Belgii.

Ačkoli z osmadvaceti semifinalistů bylo 22 mužů a jenom 6 žen, mezi sedm finalistů se probojovaly tři ženy. K velkému překvapení všech znalců se tyto tři finalistky sešly na stupních vítězů – na druhém místě Romana Gašová z Pizzerie Alfredo v Orlové a na třetím slovenská reprezentantka Ingrid Botlóová z restaurace Dobrá Bašta v Šamoríně.

V exkluzivním prostoru kaple Sacre Coeur na pražském Smíchově barmané soutěžili v dokonalém umění načepování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin. Mistra ČR a SR vybrala porota složená z odborníků a známých osobností. Modelku a moderátorku Ivu Kubelkovou vítězství nepřekvapilo: “To je přece jasné,” směje se s nadsázkou, “ženy pivo točí a muži ho pijí.”

Šťastná vítězka Tereza Berlová se krátce po vyhlášení výsledků svěřila: “Bylo to náročné, hlavně jsem se bála, že něco pokazím. Něco jiného je dodržovat servírovací rituál v naší restauraci a něco zcela odlišného je předvádět rituál před tolika lidmi, kteří mne pečlivě sledují.”

Ve znamení rituálu se ostatně nesl celý večer, takže kromě dokonale naservírovaného piva mohli hosté sledovat i umění při přípravě originálního sushi, ústřic nebo různých druhů kávy a doutníků. Mediálním partnerem celé akce se proto stal časopis pro milovníky gastronomie Chef Gurmán.

Do finále letošního ročníku vybrali barmany samotní spotřebitelé. Ti posuzovali dodržování servírovacího rituálu ve stovce vybraných restaurací po celé České republice. “Každá číše piva, kterou barmané natočili, mohla být hodnocena a více než 5 000 spotřebitelů se tak stalo tou nejnáročnější porotou.”, říká Zdeněk Prajs, brand manažer pro značku Stella Artois a dodává: “26. října se v Belgii rozhodne, zda vybrali správně.” (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Výroba piva Hoegaarden se vrátí do svého domovského města

Pivo Hoegaarden, které znají i pivaři v České republice, se bude opět vařit ve svém domovském stejnojmenném městě v Belgii, tak jak tomu bylo dříve po staletí. Výrobu hoegaardenu, světlého kvasnicového piva, přesunul před necelými dvěma lety majitel pivovaru, skupina InBev, do městečka Jupille poblíž Lutychu. Podle znalců ale pivo vyrobené v Jupille dostalo jinou chuť, uvedl časopis Bulletin.

Návrat do města Hoegaarden se uskuteční v létě příštího roku. "Jsem potěšen. Taková bohatá historie nemůže být zapomenuta," citoval časopis Pierra Celise, který stál v 60. letech u návratu světlého hoegaardenu se staletou tradicí na trh. Návrat do domovského města je připisován neschopnosti pivovaru v Jupille udržet krok s rostoucí poptávkou po světlém pivu, stejně jako počátečním potížím při technologickém postupu ve výrobě.

Přesun výroby hoegaardenu do Jupille přitom mělo za následek nižší dodávky tohoto piva do evropských zemí včetně České republiky. Mnohé restaurace v Česku se tak bez něj musely po nějakou dobu obejít. "Převedení výroby trvá déle, než se původně předpokládalo," citoval v květnu deník Mladá fronta Dnes mluvčí Staropramenu Michaelu Trýznovou. Staropramen v Česku hoegaarden distribuuje, zároveň sám patří do skupiny InBev.

InBev ke konci roku 2005 oznámil konec výroby ve dvou belgických pivovarech, jedním z nich byl i ten ve městě Hoegaarden. V současné době vaří InBev pivo v Jupille a také v Lovani, kde má InBev i centrálu.

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a nyní její produkce piva těsně překračuje produkci světové dvojky SABMiller. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. (iHNed)

Pivovary Staropramen prodaly v prvním pololetí o 9 %

Společnost Pivovary Staropramen prodala v prvním pololetí letošního roku celkem 1,583 milionu hl piva (bez zahraniční licenční výroby). To představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 nárůst o více než 9 %.

Na domácím trhu dosáhly prodeje 1,255 milionu hl piva a narostly tak o 7,8 %. Výrazný růst zaznamenaly všechny hlavní značky z portfolia společnosti – Staropramen, Stella Artois, Braník i Ostravar. Prodeje baleného piva Staropramen se v prvním pololetí meziročně zvýšily o více než 28 %, čímž značka navázala na velmi úspěšné loňské období po uvedení nové grafické podoby. Staropramen také představil novou komunikační kampaň vycházející z konceptu: Kdy jsi naposledy udělal něco jinak. „Reakce na kampaň jsou velmi pozitivní, z našich průzkumů vyplývá, že značka Staropramen je u spotřebitelů stále populárnější,“ říká manažer značky Staropramen Daniel Musialek. Tradičně dobře si vedl i prémiový ležák Stella Artois, který opět potvrzuje svůj silný potenciál dvojciferným nárůstem. Významně narostly i prodeje celonárodní značky Braník a regionálního piva Ostravar.

Velmi dobře se vyvíjely též prodeje nealkoholických piv Staropramen a Stella Artois, které se ve srovnání s loňským rokem zvýšily o 44 %. „V letošním roce jsme nově uvedli plechovkové balení nealkoholického piva Staropramen a více jsme se zaměřili na jeho komunikaci. Staropramen Nealko se stal partnerem Pražského mezinárodního maratónu, v létě proběhla na jeho podporu rozsáhlá promotion cílená na řidiče,“ říká Daniel Musialek.

Čistý export společnosti se v prvním pololetí zvýšil o 15,1 % na 327,3 tisíc hl piva. Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým exportérem piva, nejvýznamnějšími exportními trhy společnosti jsou Slovensko, Švédsko, Německo a Velká Británie. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Mikro-blogujte se Staropramenem!

Staropramen přišel s u nás dosud nepříliš rozšířenou metodou, jak efektivně komunikovat se svou cílovou skupinou. Na stránkách www.zijesjenjednou.cz spustil nový interaktivní projekt, tzv. mikro-blogování. V zahraničí je již nová generace blogování populární. Umožňuje příspěvky uživatelů obratem přeposílat ostatním přátelům, dokonce i na mobilní telefon.

Na zijesjenjednou.cz vznikají komunity přátel, kteří průběžně vkládají příspěvky na téma "Co jsi právě udělal jinak". Všichni zaregistrovaní jsou tak ihned informováni o tom, co je nového v životě jejich kamarádů. Přitažlivost služby tkví v tom, že vkládat i přijímat zprávy je možné i prostřednictvím SMS, takže uživatelé mohou službu použít, kdykoliv se jim přihodí něco pozoruhodného.

„Dělejte věci jinak, vyhněte se stereotypu. To je klíčová výzva, životní názor značky Staropramen. Projekt žiješjenjednou.cz nás hned na začátku zaujal zcela netradičním přístupem k marketingové komunikaci na internetu. Nedráždíme standardními bannery, dáváme spotřebitelům službu, která jim umožní komunikovat s přáteli lépe než dosud," říká k rozjetému projektu Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Strategii a koncept pro Staropramen připravila Word of Mouth agentura OUTBREAK, programování, design a SMS modul dodala interaktivní agentura WDF.

Služba je zdarma k dispozici všem osobám starším 18 let na adrese www.zijesjenjednou.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Tři první místa a jedno třetí. To je výsledek piv skupiny Drinks Union na letošní odborné degustaci v rámci 50. Žatecké dočesné, která se uskutečnila tento víkend. Zlato získaly ve svých kategoriích tři značky vyráběné v pivovarech skupiny – Zlatopramen 11, Březňák 14° speciál a tmavé výčepní pivo Dačický z pivovaru Kutná Hora. Březňák se navíc může pochlubit třetím místem mezi tmavými výčepními pivy.

„Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, jsou důkazem, že naše lahodná piva vaříme klasickým způsobem skutečně poctivě a s láskou. Vaříme je totiž z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je první místo v degustaci důkazem, že Zlatopramen 11° nemá pouze špičkový design, ale také chuť. „Vedle vítězství v degustaci je toho také důkazem rekordní červencový prodej Zlatopramene v lahvovém balení,“ dodal.

Březňák zase svými dvěmi „zásahy“ potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě Žatecké dočesné o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša. (Tisková zpráva Drinks Union)


V Nitre vznikne nová mestská štvrť. V areáli bývalého pivovaru začne spoločnosť Real Estate Assets už o niekoľko mesiacov s výstavbou Novej Nitry. Pôjde o komplex so stovkami bytov, rozsiahlou vybavenosťou, administratívnymi, relaxačnými a kultúrnymi centrami.

Nový majiteľ odkúpil budovy nitrianskeho pivovaru Corgoň od Heinekenu ešte v roku 2006. Do obnovy päťhektárového areálu chce investovať 3 miliardy korún. Nová štvrť má byť rozdelená na tri zóny. Obytnú časť bude tvoriť vyše 500 nových bytov. V najvzácnejšej, historickej časti pivovaru vznikne nové námestie obklopené hotelom, administratívnymi a kongresovými centrami, obchodmi a relaxačnými zariadeniami.

Ešte pred začiatkom výstavby, ktorý je naplánovaný na prvú polovicu roku 2008, sa musí investor vyrovnať s viacerými problémami. Jedným z nich sú aj historické objekty bývalého pivovaru. "Po dohode s Krajským pamiatkovým úradom v Nitre sme do projektu začlenili niekoľko historických stavieb tak, aby sme vhodne spojili staré s novým. Najvzácnejšia je budova starej sladovne, ktorá sa zachová v jej pôvodnej podobe, no dostane nové funkcie,“ hovorí manažér projektu Daniel Gálik.

Ako pripomenul pri nedávnom predstavovaní zámeru v mestskom parlamente, nemalým problémom bude aj riešenie dopravy v novej štvrti. Vstup bude z rušnej Triedy M. R. Štefánika, ktorá je zároveň súčasťou ťahu Nitra – Nové Zámky. "Kvôli bezpečnosti a plynulosti premávky tu chceme vybudovať štyri nové križovatky, z ktorých tri budú svetelné," vysvetľuje Gálik.

Investor už začal s prípravou projektovej dokumentácie a dokumentácie pre povolenie na búranie budov. Nitriansky pivovar tak po viac ako sto rokoch zanikne a s ním aj dlhoročná tradícia varenia piva v Nitre. Tá siaha až do roku 1692, keď dal nitriansky biskup Blažej Jaklin majstrovi Petrovi Švábovi k dispozícii biskupský pivovar.

Súčasná podoba mestského účastinného pivovaru vznikla v rokoch 1893 až 1895. Pivo sa v ňom varilo až do roku 1926. Po obnovení výroby v roku 1950 sa tu Nitriansky ležiak a neskôr Corgoň vyrábal až do konca roku 2004, keď holandský koncern Heineken presťahoval výrobu do Hurbanova. Aby sa na tradíciu pivovarníctva v Nitre celkom nezabudlo, požiadali mestskí poslanci investora, aby v niektorom z nových obchodných priestorov umožnil aj zriadenie prevádzky malého "rodinného" pivovaru. Foto zde ... (Pravda)


Steiger predal za polrok 72 000 hl piva

[sobota, 22. září 2007]

Celková produkcia Pivovaru Steiger, a. s., so sídlom vo Vyhniach za prvých 6 mesiacov tohto roka prekročila 72 000 hl piva a 7 900 hl nealkoholických nápojov. Vyplýva to z hodnotenia, ktoré zverejnila spoločnosť.

Pivovar zaznamenal v danom období zisk 8 miliónov Sk pri tržbách 141 miliónov Sk. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 40 miliónov Sk. Aktíva spoločnosti dosiahli 279 miliónov Sk.

Do pivovaru vstúpila v roku 2002 Európska banka pre obnovu a rozvoj, ktorá zabezpečila mnohomiliónové investície. Vlani vstúpila do pivovaru moravská pivovarnícka spoločnosť, ktorá priniesla svoje know-how a možnosti nákupu kvalitných surovín z Čiech a Moravy.

Pivovar je najstarší na Slovensku, pivo sa v ňom varí nepretržite už viac ako 530 rokov. Spoločnosť zamestnávala na konci júna 160 ľudí. (Aktuality)


Viac ako 2,7 milióna hektolitrov (hl) piva predali svojim konzumentom slovenské pivovary za prvých 8 mesiacov tohto roka. Medziročne to bolo zvýšenie o 2 %. Tradične silný mesiac august splnil očakávanie pivovarníkov - ponúkli na slovenský trh 434 000 hl piva, čo medzimesačne znamenalo zvýšenie o 6 %. Pod výsledok predaja za 8 mesiacov sa podpísal predovšetkým úspešný august, ktorý tradične pivovarníkov nesklamal, povedal pre TASR výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták.

Podľa jeho slov rastie tiež podiel produkcie slovenských značiek v zahraničí. Nahrádza sa tým priamy export piva zo Slovenska, ktorý v minulosti predstavoval 150 000 až 200 000 hl piva ročne. Zvýšený záujem u konzumentov tohto zlatistého moku badať najmä o pivá nižších stupňovitostí na úkor klasických ležiakov. "Kým pred 12 rokmi trhový podiel piva dvanástky tvoril 75 %, v súčasnosti je to iba 27 %. Trend je, že dlhodobo rastie spotreba piva 10-stupňového a nealkoholických pív v neprospech piva 12-stupňového," konkretizoval pohyby na relevantnom trhu Šusták.

Činili sa podľa jeho slov aj slovenské sladovne a do konca augusta vyrobili 167 000 ton sladu. Výroba sladu tak oproti 8 mesiacom roka 2006 mierne zaostáva, hoci je o túto základnú pivovarskú surovinu u pivovarov zvýšený záujem. "Pokles výroby sladu za prvých 8 mesiacov o 6 % možno pripísať nedostatku sladovníckeho jačmeňa z úrody v roku 2006, ktorý sa v týchto mesiacoch práve spracovával," vysvetlil okolnosti riaditeľ.

V súčasnosti SZVPS zastrešuje 17 členov, okrem výrobcov piva, sladu a chmeľu sú to aj výrobcovia pohárov, korunkových uzáverov, fliaš, výčapných sudov, vrátane servisu sudov. (Orange)


Se zámkem obživl i pivovar

[pátek, 21. září 2007]

Před pár lety by kolemjdoucí málem nepoznal, že ruina, kterou míjí, je vlastně renesanční zámek. Dnes stejná stavba září do dálky novou fasádou, hotel v ní nabízí luxusní služby a pivnice pivo z vlastního pivovaru.

Mnozí obyvatelé mají zafixováno, že Ostrava má ve Slezské Ostravě hrad, že zámek v Ostravě-Kunčicích shořel a je v ruinách. A také, že zámek v Ostravě-Porubě slouží často sletům komunistů.

Ostrava má však díky svému rozmachu v minulém století také další historické sídlo, které navíc patří mezi nejstarší objekty ve městě.

Je jím zámek v Ostravě-Zábřehu. Ten byl samozřejmě v době svého vzniku součástí samostatné obce Zábřeh nad Odrou, dnes k němu však pohodlně dojede obyvatel Ostravy některou z tramvajových linek.

O zmrtvýchvstání zámku se postarali podnikatelé Petr Hradil a Erich Bergmann. Ti v roce 2004 koupili ruinu, kterou se nedařilo jejich předchůdcům k ničemu využít a realitní kanceláře si ji od devadesátých let doslova přehazovaly jako horký brambor.

V zámku je i kopie obrazu z dobříšského zámku

Dnes je zámek do nejmenších detailů rekonstruovaný a podnikatel mu vrátil renesanční a barokní charakter. Použitím vyspělých materiálů a značných finančních prostředků si mohl dovolit navrátit místnostem nejen jejich vybavení, ale i původní podobu.

A tak místnosti zámku znovu oživují například původní dřevěné stropy a starožitnosti. Od obrazů po velké renesanční či barokní skříně.

„Do nejluxusnějších pokojů jsme dodali starožitnosti získané na burzách či aukcích. V jednom z pokojů máme například kopii obrazu, který visí na státním zámku v Dobříši. Tu jsme pořídili v Rakousku, odkud máme i další exponáty,“ říká při provázení hotelovými pokoji žena spolumajitele zámku Daniela Hradilová. Dodává, že majitelé se snažili vybavit luxusní pokoje především dobovým nábytkem, který je buď český, nebo rakouský.

Hosté budou spát pod hlavami buvola či losa

Samotný hotel má v prvním patře devět takzvaných historických pokojů, z nichž každý má své vlastní jméno. Ty jsou opatřeny především starožitným nábytkem, pouze postele jsou vytvořeny nově, a to v obecném historickém stylu.

„Přeci jen má dnešní člověk trochu jiné proporce než před několika sty lety, a tak jsme raději volili bytelnější konstrukce,“ říká manželka spolumajitele Daniela Hradilová.

Každý z pokojů má vlastní krb a jeho zdi jsou vybaveny odpovídajícími uměleckými výtvory, obrazy či preparovanými zvířaty.

Například největšímu apartmá pojmenovanému Afrika vévodí preparovaná hlava mocného afrického buvola a na stěnách visí několik vypreparovaných trofejí antilop. Na jedné ze stěn pak je vypreparovaná kůže krajty mřížkované.

V Loveckém pokoji je hlava mohutného losa. V pokoji nazvaném Renesance majitelé dbali, aby vše odpovídalo tomuto slohu.

Na bývalé půdě hotelu, tedy v druhém patře zámku, vzniká v současnosti dalších devět pokojů, které majitelé nazývají stylovými. „Ty budou zařízené replikami nábytku,“ říká Daniela Hradilová.

Původní dlažba i repliky starých vypínačů Přestože se někomu může po popsání vybavení zdát, že zámek je přeplácaná snobárna, opak je pravdou. „Celou rekonstrukci sledovali bedlivě památkáři. Snažili jsme se nic neošidit a uvést vše do stavu, který tady byl před začátkem zkázy zámku,“ říká Daniela Hradilová.

Dlužno říci, že vybavení zámku působí i při své okázalosti a efektnosti překvapivě střídmě a poctivě.

Dlažby místností jsou například z původních půdních dlaždic, při stavebních pracích využívali stavbaři původních postupů. A někoho možná příjemně překvapí i takový detail, že všechny vypínače jsou napodobeniny elektrických vypínačů ze začátku dvacátého století.

Že pokoje zámku jsou určeny spíše pro vybranou klientelu, svědčí cena za pokoj: pětadevadesát až dvě stě devadesát eur. „Ale chtěli jsme především nabídnout zákazníkovi nejvyšší služby a to, co mu běžný hotel neposkytne - klid. A už nyní je o naše ubytování docela velký zájem,“ říká manažer hotelu Radovan Koudelka.

V pivnici je Pikard za lidovou cenu

Dostupnější ceny má naopak pivnice, která bude v zámku fungovat přes den. Například pivo, které si zámek vyrábí, bude stát čtyřiadvacet korun. Právě na toto pivo je pyšný jeho „stvořitel“ Václav Baron.

„Vařím vždy v tancích dvě várky po pěti hektolitrech, protože mám desetihektolitrové kvasné nádoby. Ve spilce pak pivo pár dnů kvasí a v tancích leží tak dvacet dnů. Jednu várku hospoda vytočí za pět až šest dnů,“ říká muž, který dal všem druhům svého piva jméno Zámecké pivo a jedenácti stupňové ležáky pojmenoval názvem Pikard. Své nepasterizované pivo považuje za zdravý nápoj s celou škálou vitaminu B. „Část piva vařím jako čtrnácti stupňové a ochucuji ho puškvorcem,“ říká Václav Baron.

V horním podlaží objektu zámku je také gurmán ská restaurace a ve sklepích vinotéka a vinárna. U recepce hotelu je též bar a u vchodu do zámku Erbovní salónek, kde je možno pořádat svatební obřady.

Místo demolice totální obnova

Je až neuvěřitelné, jak blízko byl zábřežský zámek totálnímu zániku. Radnice Ostrava-Jih prý už na něj v roce 2000 sepsala demoliční výměr.

Na místě zámku stávala středověká tvrz, o níž je první písemná zmínka z roku 1529. Zámek vlastnili různí šlechtici, například Petřvaldští, kterým patřil hrad Bouzov a kteří koncem 16. století vystavěli renesanční zámky v Račicích a Buchlovicích na jižní Moravě a v nedaleké Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po Bílé hoře přestal být zámek majetkem šlechty a koupil ho olomoucký arcibiskup. Zámek se stal sídlem hospodářské správy církve. Od roku 1919 sloužil jako bytový dům. V roce 1921 tu bydlelo deset domácností o padesáti členech.

V roce 1948 život na zámku utichl, v budovách sídlil národní podnik Bytostav, závod mechanizace. A byl začátek konce. Zámek se za padesát let změnil v ruiny. „Chtěli jsme vrátit tento cenný objekt Ostravě. Chceme, aby zámek žil. A neděkujte, choďte k nám třeba na pivo,“ říká Petr Hradil, který prosadil opětovné zapsání zámku do seznamu českých kulturních památek. (MF Dnes)


Již poněkolikáté se Radegast Birell rozhodl podpořit dárcovství nejcennější tekutiny v těle – lidské krve. Po březnovém projektu ve Frýdku-Místku se nyní ve dnech 12. až 15. listopadu účastní charitativní akce Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě a Rádia Kiss Morava nazvané Rudý týden.

Rudý týden má v Ostravě upozornit na nedostatek krve, která se využívá zejména během těžkých operací a komplikovaných porodů. Protože dárců krve stále není dostatek, což se projevuje především v zimním období plném dopravních nehod, rozhodlo se Rádio Kiss Morava uspořádat akci, na které na celou problematiku upozorní a přiláká nové dárce. Jedním z partnerů akce je také Radegast Birell, který zúčastněným věnuje dárky v podobě nealkoholického piva.

„Akci Rudý týden pokládáme za další z pozitivních aktivit, která podpoří bezplatné dárcovství krve. Doufáme, že zaujme naše stálé klienty a přiláká nové dárce do největšího krevního centra v našem regionu,“ říká primářka Krevního centra ostravské nemocnice MUDr. Zuzana Čermákova, Ph.D.

Od pondělí 12. listopadu až do čtvrtka 15. listopadu budou patroly rádia Kiss Morava s nealkoholickým pivem Radegast Birell lákat potenciální dárce, především prostřednictvím letáků, rádiových spotů nebo formou ozvučeného auta, které bude projíždět ulicemi města. Ve čtvrtek 15. listopadu akce vyvrcholí lampiónovým průvodem, který odstartuje v 15:30 a zavede účastníky až k Fakultní nemocnici Ostrava, kde bude možné ten den darovat krev až do 20 hodin.

Všichni účastníci akce obdrží jako poděkování nealkoholické pivo Radegast Birell a drobné upomínkové předměty. Zároveň může každý během akce vyplnit soutěžní leták. Kdo správně odpoví na soutěžní otázku, může vyhrát jednu z hodnotných cen – plazmové televize, mp3 přehrávače atd.

„Radegast Birell je častým partnerem podobných akcí, kde je možné darovat krev. Myslíme si, že podobné akce jsou velmi důležité, mohou totiž někomu zachránit život! Proto jsme velmi rádi, že můžeme všechny dobrovolníky, kteří se akce zúčastní, alespoň symbolicky odměnit naším nealkoholickým pivem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Soutěž „Jedeme na Birell“, která probíhá na čtyřech populárních severomoravských cyklotrasách, se pomalu blíží ke svému vrcholu. Koncem září budou vyhlášeni její vítězové. Kdo nejpřesněji odpoví na soutěžní otázku, získá špičkové horské kolo. Ještě máte šanci!

Soutěž „Jedeme na Birell“ probíhá od 15. července na čtyřech moravských cyklotrasách - Beskydy Radegast CykloTrack, Slezsko Radegast CykloTrack, Trojmezí Radegast CykloTrack a Opava Radegast CykloTrack. Její oficiální ukončení proběhne poslední zářijový den, kdy se dozvíme, kdo se stal majitelem špičkového horského kola Superior Radegast Birell Edition v hodnotě 26 900 Kč. Dalších 100 soutěžících vyhraje profesionální cyklistické dresy a exkluzivní cyklistické přilby z limitované série Radegast Birell. Prvních 300 nejrychlejších účastníků získá reflexní pásky pro zvýšení bezpečnosti při pohybu na vozovkách.

A co je nutné pro to udělat? Stačí projet některou z cyklotras a nasbírat 10 razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek, kde se osvěžíte nealkoholickým pivem Radegast Birell. Následně musíte co nejpřesněji odhadnout čas, za který profesionální cyklista Radim Kořínek absolvoval na horském kole Superior Team Racing úsek trasy Trojmezí Radegast CykloTrack - konkrétně 12,4 km dlouhý výjezd od spodní stanice lanové dráhy v Oldřichovicích k chatě na Javorovém vrchu.

„Radimovi to jelo opravdu dobře, víc ale neprozradím. Pokud budete chtít jeho výkon napodobit, nezapomeňte na přilbu! Nepřeceňujte své síly - kopec je to pořádný,“ komentuje výkon profesionálního cyklisty Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nealkoholické pivo Radegast Birell je vhodné i pro řidiče a cyklisty, nezatíží totiž organismus alkoholem, ale osvěží ho stejně jako pivo alkoholické.

Více informací o nealkoholickém pivu Radegast Birell i o soutěži najdete na www.birell.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Jako vydařený lze hodnotit letošní ročník tradiční akce Radegast Den, která se tuto sobotu konala s podtitulem „Nošovické hry“. Do pivovaru Radegast a jeho okolí si našlo cestu 20 tis. návštěvníků, kteří během celého dne vypili 31 tis. piv. Nejčastěji byly v provozu pípy s kvasnicovým ležákem Radhost, jehož jméno mu letos vybrali příznivci značky v rámci internetového hlasování. Program probíhal na několika scénách a kromě šampióna Nošovických her sklidily největší úspěch hvězdy programu – Kamil Střihavka a Katapult.

Snad všechny dopravní prostředky kromě lodí a letadel vozily od sobotního rána tisíce návštěvníků na Radegast Den, který se už popáté konal v Nošovicích. I přes konkurenci jiných souběžně probíhajících akcí v regionu si našlo do podhůří Beskyd cestu asi 20 tis. příznivců značky Radegast. Na hlavním pódiu se střídaly hlavní hvězdy programu, od Pavla Nováka, přes A. Náhlovského až po K. Střihavku a Katapult. Bavily ale i další scény s názvy oddechová, soutěžní a adrenalinová.

Foto

Proudem samozřejmě teklo i pivo Radegast a zejména kvasnicový ležák Radhost. „Celkem návštěvníci akce vypili 31 tis. piv, z toho 22 tis. kvasničáku Radhost,“ upřesňuje manažer značky Radegast, Milan Gába.

Letošní Radegast Den s podtitulem „Nošovické hry“ měl i svého šampióna. Tím byl vyhlášen nejzdatnější účastník soutěžní scény. Dvacetiletý Tomáš Juřík z Valašského Meziříčí za svůj výkon získal pivo na celý rok zdarma, čili 365 piv Radegast. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


S lákavým podtitulem „Nošovické hry“ začne tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední už pátý ročník akce Radegast Den. Kromě bohatého hudebního programu v podobě Kamila Střihavky, Pavla Nováka nebo skupiny Katapult a jiných jsou připraveny i scény, které přinášejí oddech, soutěže či adrenalin. Nezbytnou součástí oslav piva Radegast v Nošovicích je tradičně kvasnicový ležák, který však letos poprvé nezůstane bez jména. Návštěvníci v internetové soutěži svými hlasy rozhodli, že v sobotu poteče z nošovických výčepů kvasnicový ležák s názvem Radhost.

Kvasnicový ležák je neodmyslitelnou součástí Radegast Dne, který se koná tuto sobotu v Nošovicích. Pro letošní rok se organizátoři rozhodli tradiční kvasničák pojmenovat a vyzvali k tomu příznivce značky prostřednictvím internetových stránek značky. Výsledky hlasování objasňuje manažer značky Radegast Milan Gába: „I přesto, že návštěvníci stránek mohli napsat jakýkoliv nápad, téměř polovina z nich se vyjádřila pro Radhost, který byl společně s Kváskem a Radostí součástí nabídky. Proto jsme nakonec přistoupili na tuto volbu.“ Mezi návrhy se objevila jména jako Nošovičák či Radeslast.

Letošní Radegast Den odstartuje tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední. Na hlavní scéně vystoupí např. Katapult a K. Střihavka, na oddechové scéně pak Ivo Jahelka či Ander z Košic. Připravena je i oddechová či adrenalinová scéna. V rámci soutěžního bloku pak bude vyhlášen šampión Nošovických her, který získá pivo na rok zdarma.

Do Nošovic pojedou v sobotu z Frýdku-Místku autobusy i historické vlaky. Jeden z nich dokonce zamíří do pivovaru přímo z Ostravy. Veškeré informace o programu i dopravě jsou uvedeny na web. stránkách www.radegast.cz. Ve srovnání s loňským ročníkem, který navštívilo 20 tis. lidí bude rozšířen také počet parkovacích míst. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Mnoho patriotů nošovického piva zítra opět zaplní obec, kde se od sedmdesátých let vaří pivo Radegast. Pivovar totiž už popáté pořádá akci Den Radegast, která se stala jakousi masovou poutí, kde hrají kapely, prodávají trhovci a návštěvníci mohou soutěžit v mnoha zábavných disciplínách nebo vidět mistry v různých adrenalinových sportech.

Pro tuto akci navaří pivovar každoročně hektolitry kvasnicového piva. Letos mu vybrali sami lidé poprvé název - Radhost. Den Radegast se letos koná pod názvem Nošovické hry. A organizátoři čekají i přes konkurenci jiných masových akcí velkou návštěvnost. Už v roce 2003, kdy se Radegast Den konal poprvé, dorazilo do Nošovic asi deset tisíc návštěvníků, loni už pořadatelé mluvili o dvaceti.

Zájemci se mohou jako každý rok zúčastnit exkurze pivovarem Radegast. Pro ty, kteří si spojují akci také s dobrou muzikou, zahrají zpěváci a kapely jako Enter, Gába al Dhába, Pavel Novák, Kamil Střihavka Leaders a také čeští hardrockoví matadoři Katapult. Organizátoři upozorňují také na adrenalinovou scénu či soutěž O šampiona Nošovických her z řad návštěvníků. (MF Dnes)


Ostravaru stoupl prodej o 6%

[pátek, 21. září 2007]

Téměř jednou tak rychleji než zbytek trhu rostl v první polovině letošního roku prodej piva ostravského pivovaru Ostravar. Podle vrchního sládka pivovaru se na zvýšeném prodeji projevily nejen nadprůměrné teploty v prvním pololetí, ale i nové lahve, do kterých začal pivovar své výrobky balit. Kvůli velkému zájmu přešel pivovar už v průběhu tohoto roku na čtyřsměnný provoz. „Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu. Každý týden opustí brány pivovaru stovka plně naložených kamionů. “ popsal situaci Robert Kužela.

Nové lahve mají úspěch

Za velký přínos zvýšenému prodeji piva pokládá Robert Kužela také nové pivní lahve, které Ostravar začal využívat v průběhu tohoto roku.

„Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům,“ tvrdí Robert Kužela a za příklad si bere například informace společnosti Tesco, podle kterého se Ostravar stal pro nakupující nejoblíbenější pivní značkou v Moravskoslezském kraji. (MF Dnes)


Prodej piva Ostravar z portfolia domácí pivovarnické dvojky Pivovary Staropramen rostl do konce června na domácím trhu rychleji než celý český pivní trh.

Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 procenta, domácí prodej značky Ostravar ze stejnojmenného ostravského pivovaru vykázal meziroční nárůst o 6,3 procenta, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Prodej piva z ostravských provozů Pivovarů Staropramen ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 procenta na 1,26 milionu hektolitrů.

Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. Ostravar je uváděl na trh postupně od ledna do dubna. "Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům," tvrdí Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňuje Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. Ostravar loni vyrobil 574 000 hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 000 hektolitrů.

Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. Výstav pro domácí trh stoupl proti loňsku o 3,8 procenta na 8,15 milionu hektolitrů a podle pivovarníků tomu značně napomohlo příznivé počasí. Například Rodinný pivovar Bernard v tuzemsku zvedl odbyt za pololetí o 5,3 procenta na 63 595 hektolitrů.

Ke konci července se podle údajů z Českého svazu pivovarů a sladoven tempo růstu domácí produkce piva zpomalilo na 3,2 procenta. V ostravském pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nemění ani na konci léta. "Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů," říká Kužela. (Moravskoslezský deník)


Pivovarská: nezničitelná restaurace

[pátek, 21. září 2007]

Přestože v současné době panuje nebývalý boom různých restaurací, hospůdek, pivnic a hospod, existuje jen málo těch, které překročily sto let trvání.

V našem seriálu se snažíme takové staré dobré hospody najít a popsat jejich příběh. A tak dnes navštívíme hospodu, která i přesto, že byla postavena v posledních letech 19. století poměrně daleko od centra Moravské Ostravy, přežila dodnes, a to v podstatě v podobě, jakou měla na počátku existence.

Tou hospodou je Pivovarská restaurace. Stojí v Cihelní ulici a přes své nenápadné jednopatrové čelo ukrývá řadu místností, sály a velkou pivovarskou zahradu.

„Ve své době pojala i tisíc lidí. Pět set uvnitř a pět set na zahradě,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek, který je třetím toho jména ve známém rodu Šimků, jimž patřil například dnes už neexistující hotel ve Svinově. „Můj děda tam měl reprezentativní zahradu a dokonce garáže u hotelu, což ve své době neměl ani Imperial. Byla tam známá hospoda.“

Legenda: výčep napojený přímo na pivovar

Právě Maxmilián Šimek „třetí“ vracející se z emigrace v Kanadě koupil v roce 1990 Pivovarskou restauraci od družstva Budoucnost.

„Tehdy jsem ještě měl dojem, že je v okolí plno klientů. Nedaleké družstvo Budoucnost mělo tisíc zaměstnanců, nedaleko stál ještě zimní stadion Josefa Kotase, blízko byla textilní výroba. Lidi sem byli zvyklí chodit na obědy,“ vzpomíná majitel.

To vše téměř zmizelo. Podniky se zavřely, lidé přestali v okolí pracovat a dnes je restaurace odříznuta od centra a lidí pomyslně možná ještě více než kdysi. Zbylo jí jen sídliště Fifejdy a jeho obyvatelé.

A dobré obědy. „Snažíme se zachovat českou kuchyni. Máme kuchařku, která tu vaří už pětadvacet let. A chodí se sem na skvělé koleno a křidýlka,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek.

Pivovarská restaurace vznikla jen několik let po vybudování ostravského pivovaru. „Dokonce jsou tady ještě staré trubky, jimiž byl výčep propojený s pivovarem a pivo jimi teklo do hospody,“ říká štamgast restaurace Nikola Kušev.

To však Maxmilián Šimekl vyvrací. „To je jedna z legend, které ale nejsou opravdivé. Víte, co by to bylo je čistit?“ říká s úsměvem.

Královské za osm, Horník za devět krejcarů

Historik Radoslav Daněk píše na webu Archivu města Ostravy, že Pivovarská reakce posloužila nově vybudovanému ostravskému pivovaru v konkurenční válce s pivovarem, který stával už v 19. století na místě výstaviště Černá louka. Pivovar patřil významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi.

„Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály. Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli zřízením konkurenčního podniku prolomit takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským dodávat do jejich podniků české pivo,“ uvádí historik.

Český akciový pivovar, dnešní Ostravar, začal vyrábět pivo 4. září 1898. Pivovar vařil klasický ležák, pivo březňák. Největší proslulosti mezi návštěvníky hospod však dosáhlo takzvané Královské pivo a tmavé pivo Ostravský havíř.

Pivovarský hostinec v Cihelní ulici vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899. „Lidé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, postavení výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva, a také rozlehlost letní zahrady,“ uvádí historik.

Slavnostní otevření pivovarské restaurace se uskutečnilo v neděli 6. srpna 1899 a její provoz tehdy začal koncertem vojenské dechové hudby c. k. pěšího pluku č. 54 Starhemberg z Těšína.

Koncese byla pivovarskému hostinci udělena již v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva, což se představenstvu pivovaru nelíbilo. Usilovalo o plnou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování. Za několik měsíců se jim to povedlo.

„A tak mohla vzniknout vůbec první česká zahradní restaurace vMoravské Ostravě. Svým zákazníkům nabízela jak Královské pivo za 8 krejcarů a černého Havíře, tak pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy. Kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče,“ uvádí historik.

Za Masaryka zábavy, za komunistů burzy

V sálech i zahradě se konaly koncerty, taneční zábavy, ochotnická představení. Zahrada pivovarské restaurace byla vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné 10 krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely.

Dnes si možná někteří čtyřicátníci vzpomenou, jak v zahradě Pivovarské restaurace v rámci pololegální burzy na počátku osmdesátých let kupovali desky západních rockových kapel, časopisy Bravo či svázané ročníky časopisů ze zavržených šedesátých let. „Několikrát to tady rozehnali policajti, tedy tehdy příslušníci VB,“ vzpomíná s úsměvem Nikola Kušev, který zde prodal za dva a půl tisíce pět cenných stříbrňáků. „To bylo tehdy peněz. Měli jsme za to s bráchou magneťák z Tuzexu a každý rifle,“ vzpomíná s úsměvem.

A co čeká Pivovarskou restauraci v budoucnu? „Už ji budu jen pilovat a snažit se mít tady dobré pivo, jídlo a obsluhu,“ říká Maxmilián Šimek. (MF Dnes)


Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)


«« « Strana 695 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň