Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

České pivovary vaří už mnoho speciálních piv. Nyní se však na trhu objevilo pod názvem Bar-King speciální pivo pro psy.

Pivo, jehož základ tvoří stejně jako u klasického českého nápoje slad a voda, obsahuje dále masový vývar, macerát z bylin a čerstvou zeleninovou šťávu. "Vývar děláme z kvalitního jehněčího masa," informoval spolumajitel firmy, která pivo vyrábí, Martin Jirotka.

Protože se při výrobě nepoužívají kvasnice, nemá pivo žádný alkohol, není v něm CO2 a neobsahuje ani chmel, který je pro psy nevhodný. Jeho chuť nahrazuje benedikt lékařský.

Foto

"S výrobou jsme začali v lednu a zatím jsme ho prodali řádově stovky litrů," říká Jirotka. Prodává se hlavně v obchodech s potřebami pro chovatele v láhvích o objemu 0,33 litru. K dostání je už i na Slovensku. Doporučená cena je 55 korun za láhev.

Pivo dostávají k narozeninám

"Chovatelé ho svým psům kupují za odměnu a třeba také k narozeninám. Psi pivo pijí buď samotné, nebo je jím také možné zalívat granule," vysvětluje Jirotka.

Podle výsledků testování, na kterém se podíleli kromě zkušených chovatelů také veterináři, prý současná chuť piva vyhovuje 97 procentům psů. Přesto chystají také výrobu piva s hovězím vývarem.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Radek Pecák


S platností od 29. 3. zvyšuje Plzeňský Prazdroj zálohy na 50l sudy. Nově označené sudy se budou prodávat a následně vykupovat za 1000,- Kč. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Plzeňský Prazdroj zaznamenal v poslední době ztráty 50l sudů. Tímto opatřením chceme předejít zneužívání našich sudů, jejich přepracování a přeprodeji jiným subjektům, doma i v zahraničí.

Sudy bez nového značení se budou nadále prodávat a vykupovat za původní zálohu platnou v době nákupu, tj. 600,- Kč až do 31. 3. 2011. U ostatních sudů Plzeňského Prazdroje, a.s. o objemu 30 litrů a 15 litrů se záloha nemění, tzn. zůstává ve výši 600,- Kč.

Sudy nově zálohované za 1000,- Kč bude možné rozeznat pomocí nových identifikačních prvků, kterými jsou elastický pás po obvodu sudu, identifikační kód na horní straně sudu, sériové číslo a číslo dávky na spodní straně sudu.

Obchodní partneři a zákazníci Plzeňského Prazdroje již byli, anebo jsou v současné době informováni v souladu s obchodními podmínkami. S dostatečným předstihem dostanou také detailní popis nového značení společně s grafickým znázorněním a fotografiemi. Informace budou také v nejbližší době dostupné na webových stránkách Plzeňského Prazdroje na odkazu http://www.prazdroj.cz/cz/obchod/zaloha. Změna zálohy je v souladu v souladu s platnou legislativou.

Stávající typ sudů používá Plzeňský Prazdroj přibližně od roku 1993, od té doby se záloha neměnila.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V pivovaru je rušno

[pátek, 19. únor 2010]

V bývalém Korunním pivovaru Litoměřice je rušno. A to i přesto, že výroba piva zde byla ukončena již před několika lety. Pracovníci technických služeb města totiž vyklízejí budovy tak, aby byla umožněna případným investorům pohodlná a bezpečná prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru. Do současné doby bylo vyvezeno téměř dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

Foto

Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly žádné písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Foto

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Regiony24.cz | Autorka: Eva Břeňová


Pivaři to dopracovali

[pátek, 19. únor 2010]

Je mi 50 let, vážím 90 kg, měřím 190 cm, nekouřím, denně sportuji. Mám jedinou slabost – po kvalitním sportu nebo po dobrém jídle si dám pivo desítku. Ale je zde problém!

Jako podnikatel jezdím denně autem.

Takže i když se nijak neopíjím, musím nyní pečlivě zvažovat, mohu-li dobré jídlo zapít jednou desítkou, když budu muset přibližně za hodinu a půl řídit. Anebo skončím-li po jedenadvacáté hodině večer trénink a půjdeme s kamarády do hospody, mohu si dát tři až čtyři desítky, když už v sedm ráno pojedu? Vím bezpečně, že v obou případech, lapen běžnou silniční kontrolou, budu ve stavu, který nijak negativně neovlivní mé reakce a schopnost řídit automobil, ale co když nadýchám nějakých 0,09 promile? Jako podnikatel přijdu o řidičák minimálně na půl roku, což by mělo pro mne a mou rodinu naprosto katastrofální dopad. V těchto věcech jsou naši zákonodárci bohorovní, ale upravit zákon tak, abychom se přiblížili vyspělé západní Evropě, tedy povolit nějakou toleranci na alkohol (ve Velké Británii 0,8, jinde vesměs 0,5 promile), je nenapadne. Mají imunitu, a tak si mohou bourat a demolovat dle libosti. Je to nepálí, a tedy nezajímá! Důsledkem budou jen pokusy o úplatek a zmatečné kličkování a ujíždění před hlídkami PČR.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Nekvinda


Koupim funkční pivovar

[čtvrtek, 18. únor 2010]

Koupim funkcni pivovar v ceske republice!

Nabítky nebo jakekoli informace o prodeji prijimam na adrese jirikalis@seznam.cz

za informaci o prodeji (provize)


Otázka pro Tomáše Lindu, zastupitele Chebu:

Již tuto sobotu Chebský pivovar slavnostně narazí první sud Chebského hradního.

Kdy a kde budou mít možnost Chebané toto jedenáctistupňové pivo ochutnat?

To záleží především na provozovatelích jejich oblíbených hospůdek a restaurací. Určitě moc pomůže, když se budou po novém chebském pivu ptát. Obchodní oddělení Chebského pivovaru pod vedením pana ředitele Radka Vomočila v těchto týdnech intenzivně pracuje na zavádění piva na trh. Podrobnější informace o místech, kde se bude Chebské Hradní čepovat, budou průběžně doplňovány na webu www.hradni.cz .

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová


Ve čtvrtek 18. února 2010 proběhne v prostorách Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí v Brně slavnostní předávání certifikátů Garance kvality, které jsou udělovány provozovnám v nichž se o pivo z portfolia Heinekenu Česká republika čepuje způsobem, který zaručuje vysokou kvalitu gastronomických služeb a dodržování standardů. Certifikáty, které po rok trvajícím hodnocení převezme 45 majitelů a provozovatelů gastronomických zařízení v Čechách i na Moravě, předá obchodní ředitel českého Heinekenu Jiří Daněk. Celkově se tak počet zařízení, jejichž vysokou úroveň Heineken tímto způsobem oceňuje, rozroste na 145.

Heineken Česká republika nabízí svým gastronomickým zákazníkům od roku 2008 v rámci jejich vzdělávání a podpory komplexní projekt, jehož cílem je pomoci, poradit a motivovat k neustálému zvyšování kvality služeb v gastronomii. Hlavními milníky tohoto projektu jsou Akademie gastronomických umění jako vzdělávací program, Garance kvality jako certifikát a označení všech provozoven, které splňují všechny představy společnosti o kvalitě piva a služeb s tím spojených a klub „Liga garantované kvality“ jako odměna pro certifikované zákazníky. Tyto programy se vzájemně prolínají a doplňují a jsou určeny pro všechny gastronomické zákazníky společností Heineken Česká republika, a. s. a Drinks Union a.s., které tvoří skupinu Heineken Česká republika.

Akademie gastronomických umění

Je vzdělávací vícesemestrální program pro gastronomické zákazníky Heinekenu Česká republika. Jeho cílem je poskytnout veškeré dostupné a užitečné informace z mnoha oblastí gastronomie. Poskytuje tak ucelený návod a soubor doporučení z oblasti správné péče o pivo od jeho příjmu do provozovny přes jeho skladování, péči o sklo, správnou péči o výčepní technologii až k čepování a servírování. Zajímavá je jistě i část poskytující užitečné informace z oblasti obchodních znalostí a dovedností, fakta z obchodního marketingu o tom, jak se zaměřit na zákazníka, právní náležitosti a informace související s provozem gastronomického zařízení, základní penzum o hygienických normách, práci s personálem a historii jednotlivých značek z portfolia Heinekenu. Zákazníci se mohou dozvědět také o gastronomických trendech.

Do vzdělávacího programu se od jeho zahájení v roce 2008 zapojilo 255 provozoven.

Garance kvality

Vybrané provozovny a absolventi Akademie gastronomických umění jsou v průběhu roku monitorováni obchodními sládky, kteří kontrolují správnou a kvalitní péči o pivo od příjmu a skladování přes péči o pivní sklo, čistotu a hygienu pivního vedení a celé provozovny až po čepování a servírování piva. Cílem tohoto monitoringu je zjistit, které provozovny odpovídají standardům kvality Heinekenu Česká republika a ty následně označit, certifikovat. Certifikát „Garance kvality“ pak slouží jako záruka vysoké kvality gastronomických služeb a dodržování standardů.

Certifikátem Garance kvality se k zítřejšímu datu bude pyšnit 145 provozoven v celé České republice.

Liga garantované kvality

Liga garantované kvality je název klubu certifikovaných zákazníků Heinekenu Česká republika. Členství v klubů je jednak odměnou pro zákazníky, kteří splňují představy Heinekenu o kvalitě, ale zároveň i motivací pro ostatní zákazníky ke zvyšování kvality služeb. Členství v klubu vzniká automaticky udělením certifikátu a pojí se s ním řada výhod od komunikace těchto provozoven ke konzumentům přes speciální webové stránky www.lgk.cz a webové stránky Heinekenu, prostor ve vlastních periodikách (Pivovarská revue), pravidelné akce a setkání členů klubu, speciální akční nabídky pro členy klubu, speciální vybavení až po nadstandardní péči odborníků Heinekenu.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Listy JM.cz


Za zavřenými dveřmi jednali ve smíchovském pivovaru Staropramen členové rozpočtového výboru sněmovny se zástupci pivovarů. Tématem jednání byla nezbytnost pivovarnictví pro českou ekonomiku a dopady protikrizových opatření vlády.

Pivovarům se nelíbí postup zákonodárců při zvyšování spotřební daně na pivo. "Rádi bychom poukázali na to, že například víno nemá žádnou spotřební daň, ačkoli je z výrobního hlediska mnohem jednodušší. Na rozdíl od piva se nemusí vařit, takže není tak náročné na energii," uvedl ředitel pivovaru Staropramen Zbyněk Kovář s tím, že pivovarnictví nyní v ČR zaměstnává téměř 55 tisíc lidí.

Zákon, který zvyšuje spotřební daň na pivo, v úterý podepsal prezident Václav Klaus. Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva, což je podle pivovarů součet zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty.

Podle poslance za ODS, který si nepřál být jmenován, mají vinaři výhodnější pozici díky jejich "povedené" lobby.

Zvýšení spotřební daně bylo součástí tzv. Janotova balíčku, který sněmovna schvalovala loni na podzim. Návrh vyvolal odpor senátu, který chtěl daň na pivo opět snížit. "Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl tehdy senátor Jaroslav Kubera, který snížení daně navrhl. Sněmovna však Kuberův návrh odmítla a zákon se dostal k prezidentovi v původním znění.

Poslanci zástupcům pivovarů řekli, že by se nevyvážená situace mohla změnit, řešení však nevidí v rušení daně na pivo, ale v omezení ústupků vinařům. Změna současné daňové zátěže legislativní cestou však prozatím není pravděpodobná. "Současná sněmovna to už zcela určitě nezmění, to všechno čeká na příští vládu a příští sněmovnu. Stejně jako reforma důchodů a řada dalších věcí," řekl člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).

Podle průzkumu provedeného firmou Ernst & Young je pivovarnictví pro českou ekonomiku nezbytné. Přesná čísla však pivovarníci zatím nehodlají zveřejnit. "Je ovšem třeba dodat, že pivovarnictví je významné nejen samo o sobě, ale váže na sebe celou řadu dalších průmyslových odvětví, například výrobce etiket, skláře, výrobce sudů, sladovny a řadu dalších," řekl Kovář.

Podle pivovarníků povede zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty ke snížení spotřeby piva a stát na tom prý nakonec stejně prodělá. „Výroba piva klesla od roku 2003, kdy byla zavedena spotřební daň, o 23 procent,“ uvedl Kovář.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Lisabonská smlouva, jejímž hlavním smyslem je prohloubit integraci EU, může mít ve svých důsledcích negativní dopad na exkluzivitu ochranných známek národního podniku Budějovický Budvar.

Smlouva totiž prohlubuje nadřazenost evropského práva nad dřívějšími bilaterárními dohodami, podle nichž je právo ve známkoprávních sporech s americkým pivovarským koncernem Anheuser-Bush na evropských na straně Budvaru. V současné době vede Budvar s Anheuserem - Bush známkoprávní spory po celém světě. V různých stádiích je přes 100 sporů a správních řízení.

Riziko přehodnocení dosavadních známkoprávních sporů existuje i podle bývalého dlouholetého sládka Budvaru a člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství Josefa Tolara.

Staré smlouvy nemají dost velkou právní sílu

"Revizi současných výsledků známkoprávních sporů mezi Budvarem a Anheuserem-Bush v zemích EU nelze vyloučit. My jsme měli s Rakouskem uzavřenou bilaterální smlouvu, která se netýkala jenom piva, ale celé řady ochranných označení. Jenže ačkoli tady byla historická důležitost té smlouvy, tak proti našemu předpokladu neměla dostatečně velkou právní sílu proti novým předpisům," podotýká Tolar.

Sládek tak reagoval na verdikt Evropského soudního dvora v Lucemburku ze září loňského roku, který tehdy zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky Bud na rakouském trhu. Podle tehdejšího rozsudku totiž "nemůže být značka Bud v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo". Budvar přitom tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.

O její registraci přitom podle exministra zemědělství Petra Gandaloviče uvažoval v době, kdy byl ministrem zemědělství, i samotný resort. "Nakonec jsme ale došli k závěru, že značku Bud nelze v EU registrovat," podotýká Gandalovič.

Postup InBev je zatím velkou neznámou

Každopádně, kvůli verdiktu lucemburského soudu může Budvar o používání značky Bud v Rakousku přijít. "Evropský soudní dvůr pochybuje, že je v EU možné chránit některé výrobky na základě dvoustranných smluv," uvedl totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud. Konečné stanovisko ale mají mít ve sporu o značku Bud či obdobných sporech národní soudy.

Přesto se možná nic dramatického neděje. Podle Tolara totiž není jisté, zdali se v budoucnosti bude Anheuser-Bush s Budvarem dále o tuto známku soudit. Loni totiž převzala tento pivovar belgická pivovarnická skupina InBev, která nesází na tradici značek zdaleka tolik, jako bývalí soupeři Budvaru. "Myslím si, že známkoprávní spory Budvaru s Anheuserem Bush nebudou prioritní. Tím není řečeno, že budou odloženy, ale nový majitel se chová úplně jinak, než se chovala americká firma. Zatímco Anheuser-Bush si vážil své tradice, InBev demonstruje účelové spojení s cílem maximalizovat zisk a tradicionalistické pohledy jsou pro ní zátěží," podotýká Tolar.

Pokud by se ale ukázalo, že ochranné známky Budvaru představují dobrý byznys, může prý Budvar čekat skutečně tvrdého soupeře.

Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nicméně není riziko přehodnocování již rozhodnutých sporů na základě Lisabonské smlouvy pravděpodobné. "Již před Lisabonskou smlouvou platilo, že bilaterální dohoda mezi členskými státy EU musí být v souladu s nadřazeným komunitárním právem. Nutno podotknout, že takové smlouvy jsou v EU Českou republikou uzavřeny jen dvě - s Rakouskem a Portugalskem," tvrdí ministerstvo. Kromě toho není podle právníků MZe možno "v tomto směru aplikovat retroaktivitní účinnost Lisabonské smlouvy".

Půjde také o ementál?

Bilaterální dohody týkající se označování potravinářských výrobků se přitom nemusí týkat pouze známkoprávních sporů Budvaru. V minulosti například existovala podle tajemníka mlékařské federace Oldřicha Obermaiera dohoda mezi ČR, Švýcarskem a Francií o používání značek Ementál a Cammembert. "Zejména ementál nešlo chránit ochrannou známkou, neboť jde o takzvaný generický název pro celou skupinu podobných mlékárenských produktů," říká Obermaier.

Zmiňované dohody však byly omezeny časově a v současné době již neplatí. Přesto se problém bilaterárních dohod o označování potravin může zřejmě v budoucnosti v některých případech vynořit.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Petr Havel


O pořádnou motivaci v nadcházejícím play-off má postaráno kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Se zástupcem Radegastu Petrem Koublem totiž uzavřel netradiční sázku. Pokud se Olomouci nepodaří postoupit do finále I. ligy ČR play-off, půjde kapitán na směnu do pivovaru Radegast. V opačném případě bude Petr Kouble uklízet šatnu a plnit roli kustoda v jednom zápase olomouckých hokejistů.

Foto

Věřím tomu, že spoluhráči by mě rádi viděli makat v pivovaru. Ale jsem přesvědčen, že postoupit do finále I. ligy play-off by byl pro všechny větší zážitek," řekl kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Pokud by sázku prohrál, doufá, že mu v pivovaru Radegast najdou zajímavou práci. „Možná bych se osvědčil jako degustátor. Dobré pivo určitě poznám," dodal s úsměvem Richard Brančík.

Zástupce Radegastu Petr Kouble se splnění sázky nebojí. Připouští ale drobné komplikace: „Úklid šatny snad zvládnu, i když předpokládám, že mi to hráči nějakou drobnou zlomyslností zpestří. S plněním úkolů kustoda mi určitě pomůže odborník na tuto činnost v olomouckém týmu Petr Přecechtěl."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


S nadsázkou řečeno - Budějovický Budvar plave v Německu proti proudu. Zatímco spotřeba piva v Německu klesá, tak export Budvaru do této pivní Mekky roste. Vloni v meziročním srovnání o více než devět procent.

Německo je nejdůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny.

Foto

V roce 2009 prodal Budějovický Budvar v Německu 204 755 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar. Znamená to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na loňském výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ říká Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Celková spotřeba piva v Německu přitom podle německého svazu pivovarů loni poklesla o 3 %. V Německu klesá spotřeba piva dlouhodobě – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu ročně, loni jen asi 106 litrů. "Tržní podíl Budějovického Budvaru v Německu se tak dlouhodobě zvyšuje. Podle posledního průzkumu společnosti Nielsen byl v roce 2009 ležák Budweiser Budvar dokonce nejprodávanější značkou prémiových importovaných ležáků v německých maloobchodech," uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

K růstu prodejů značky Budweiser Budvar došlo loni jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budweiser Budvar je v současnosti nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Právě pro gastronomii byla loni na německý trh uvedena speciální láhev („Club-Flasche“), která by v budoucnu měla přispět k dalšímu nárůstu prodejů v tomto prodejním kanálu. „Naší výhodou v Německu jsou i mimořádně věrní zákazníci a konzumenti, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodal Chrt. Kvůli vyšší ceně ležáku Budweiser Budvar v Německu navíc prakticky neexistuje zpětný dovoz tohoto piva do České republiky.

Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budweiser Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup.

Export Budějovického Budvaru byl loni úspěšný. Pivovar loni vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 % se jedná o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18-20 %. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Václav Pancer


Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.

Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.

Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.

Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Coffee break: Pivo mení ľudí

[středa, 17. únor 2010]

Už sme spomínali, že reklamy na pivo sú jednými z najlepších. V našich zemepisných šírkach je na špičke reklamnej kreatívnosti firma Gambrinus, Nedávno prišla s novým reklamným kúskom. Tak nech sa páči. Veď pivo má skutočne obrovskú silu... vie toho zmeniť veľa.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Milan Janásik


Skotský pivovar BrewDog se dlouho z nejsilnějšího piva na světě neradoval. Vývoj speciálu Tactical Nuclear Penguin trval léta, ale jen pár týdnů držel prvenství jako nejsilnější pivo planety. S ještě silnějším, čtyřicetiprocentním chmelovým mokem, přišli němečtí pivovarníci Schorschbräu jen pár dní po uvedení Penguina na trh. Pivovar BrewDog ale rychle vyvinul odvetu, jednačtyřicetiprocentní pivo Sink The Bismarck.

Foto

Název piva v překladu znamená „Potopte Bismarcka“ a má být právě výsměchem Němcům, neboť upozorňuje na stejnojmenný film z šedesátých let, který se točí kolem nacistické námořní flotily Bismarck a jejího potopení.

Láhev piva Sink The Bismarck o objemu 330 mililitrů stojí čtyřicet liber, což je v přepočtu něco kolem dvanácti set korun. K dostání kvůli vysoké cenně bude jen v internetovém obchodu. Pivní speciál je obsahem alkoholu přitom silnější než samotná vodka či whisky.

Původní vysoce alkoholický speciál Tactical Nuclear Penguin obsahuje 32 procent alkoholu a jeho pořizovací cena se drží na třiceti librách, asi devíti stech korunách.

Zdroj: Novinky.cz


Úspora nákladů, minimalizace odpadů a maximalizace využití surovin jsou tři hlavní úkoly pivovarského průmyslu na celém světě. Spolu s poklesem prodeje piva, v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářské krize, je stav kritičtější než kdykoli předtím.

Společnost DSM Food Specialities, významný výrobce doplňkových látek pro mezinárodní potravinářský a nápojářský průmysl, vytvořila velký počet návrhů k řešení změn podporujících výrobce v průběhu této obtížné etapy.

Výrobní proces a provozní náklady mohou být pomocí přípravku Brewers ClarexTM každoročně sníženy na 100 000 EUR na milion hektolitrů. Zvláštní kapalná prolinová endoproteáza, která je přidávána na začátku kvasného procesu, předchází vzniku chladového zákalu piva, jež je výsledkem precipitace polyfenolů a proteinů během skladování v chladu.(Původ této sraženiny byl prokázán jako výsledek vodíkové vazby mezi polyfenoly a frakcemi polypeptidů bohatých na prolin.) Prostředek specifickým způsobem hydrolyzuje bílkoviny přítomné v chladovém zákalu.

To umožňuje významně snížit stabilizační fázi výroby piva nebo dokonce vyloučit drahé, časově náročné prostředky, které jsou zároveň nepříznivé pro životní prostředí. Brewers ClarexTM umožňuje trvale udržitelnou výrobu bez nutnosti likvidace vytvářeného odpadu. Přičemž výsledkem je osmiprocentní snížení uhlíkové stopy způsobené výrobou piva, v porovnání s použitím klasických práškových stabilizátorů, jako je silikahydrogel a polyvinylpolypyrrolidon.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


Ukrajinská rande s pivem skončila

[úterý, 16. únor 2010]

Jednou z největších změn, které se na Ukrajině v minulých letech staly, byl přechod z vodky na pivo.

S koncem oranžové epochy, když v prezidentských volbách zvítězil „modrý“ Viktor Janukovyč, ale nastává i soumrak pití piva.

S každým jarem rozkvetly v Kyjevě nejen mohutné kaštany na Kresčatiku, zazelenaly se parky nad Dněprem a lavičky obsadily zamilované mladé páry. Za minulé roky se už stalo téměř pravidlem, že spolu s květinou měly vedle sebe položeny lahve piva, z nichž hodinku, dvě, nonšalantně usrkávaly.

Ukrajinské pivo má několik výhod. Je velmi kvalitní - ukrajinské pivovary se po pádu komunismu hodně zlepšily, je relativně levné a hlavně to nebyla do té doby všudypřítomná vodka. Té zůstala věrná pouze starší generace Ukrajinců, mladí přešli na pivo. Jeho spotřeba sice zdaleka nedosahuje českého světového rekordu, ale 64 litrů piva na hlavu je mnohem více, než kolik se v této zemi vypije ne příliš kvalitního vína. S růstem spotřeby piva klesá zároveň podíl vodky, jež je navíc mezi částí mladých na „nacionalistické“ západní Ukrajině pokládána za ruský nápoj.

Od minulého týdne však mají milovníci „pivních rande“ smůlu. Shodou okolností právě v den, kdy se lídr proruského východu země Viktor Janukovyč stal vítězem prezidentských voleb, vstoupil v platnost zákon, který pivní rande zakázal. „Zakazuje se pití piva a jiných slabě alkoholických nápojů na ulicích, na demonstracích, dětských hřištích, v kinech, ve zdravotnických zařízeních, školách, na univerzitách, ve veřejné dopravě, výtazích, v taxíkách a budovách státních úřadů,“ vyjmenovává zákon se sovětskou důkladností všechna představitelná i nepředstavitelná místa, kde by se pivo dalo pít. Za porušení zákazu hrozí pokuta v přepočtu asi 400 korun, což nejsou na Ukrajině zanedbatelné peníze.

Pivo se bude moci pít jen na k tomu určených místech nebo doma,“ říká poslanec Serhij Terehin, jeden z iniciátorů „protipivního" zákona. „Koneckonců, pivo si můžete dát před tím, nebo po tom, co půjdete na stadion nebo do kina, když už bez něj nevydržíte.

Pivo v pubu? Moc drahé

Policisté z nového zákona nejsou příliš nadšení, protože se bojí, že bude masově porušován a oni budou ignorováni, jako se to stalo v případě zákona o zákazu kouření na veřejných místech. „Nejdříve budeme upozorňovat. Pokutovat budeme až ty, kteří budou urážet policisty a budou přes upozornění popíjet dál,“ řekl ukrajinskému deníku Segodnja jeden z kyjevských policejních šéfů. „Ale myslím, že vynucovat dodržování tohoto zákona bude asi stejně složité, jako to je u protikuřáckého,“ dodal.

Většina mladých Ukrajinců říká, že až se na jaře oteplí - únorové teploty se drží zatím hluboko pod bodem mrazu - budou pít pivo na lavičkách dál. „A jestli mi dají pokutu, tak si příště zabalím lahev do pytlíku na mléko a bude,“ říká odhodlaně jeden mladík, čekající na svoji dívku u stanice metra Kresčatik. „Budeme pít pivo na ulici dál. Na to, abych si mohla jít dát pivo do pubu, mám příliš malou výplatu,“ přidává se vedle stojící dívka. Především starší Kyjevané, kteří si nikdy nezvykli na „pivní novoty“, ale zákon podporují. „Také nepijeme kafe nebo nejíme kuře za chůze. Cizinci jsou v šoku, když vidí naše dívky, jak na ulici popíjejí pivo z lahve,“ říká důchodkyně Naděžda Veliká. Pravdou je, že na takový obrázek si cizinec poměrně rychle zvykl, mnohé ukrajinské dívky dokážou popíjet pivo z lahve dokonce i s jistou dávkou elegance. Při pohledu na líbající se zamilované „pivní“ páry cizince spíše napadalo, jak asi takové pivní polibky mladým Ukrajincům chutnají.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Luboš Palata


Rampouchy visící ze střechy a led na okapových rourách sundavali dobrovolní haciči z Chodové Plané.

Foto

Musí se led sundat, aby to na někoho nespadlo. Dole se pohybují lidé, tak aby se nic nepřihodilo,“ řekl president Chodovaru Jiří Plevka starší. Na snímku Vlastimil Heteš sráží led, který namrznul po celé délce okapové roury.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal


Obři šlapou po tradici

[pondělí, 15. únor 2010]

Pivo od komína se dál vytrácí, zemí se rozlézají hospodské „mekáče“

Hostan – dobré pivo ze Znojemska za dobrou cenu. Dačický aneb zlatý mok ze stříbrného města Kutná Hora. Louny – pivo s hořkou chutí a historií dlouhou, jako je město samo. Pod těmito slogany stále propaguje portfolio regionálních značek na svém webu společnost Heineken ČR. Přitom je všechno jinak. Znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačický a Louny se vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Fabrika skončí, ale značka žije dál. Patrioti chvíli brblají, svého půllitru se však drží dál. Piv si ovšem dávají méně, jak vypovídají celorepubliková čísla za tuzemské pivovary.

Slovenské avízo

Nizozemský Heineken v zemi pivařů zatím zavřel tři ze sedmi pivovarů a nejspíš ještě není u konce. Potom, jak zatočil se slovenskými pivovary, nejde o nic překvapivého. Ze čtyř pivovarů, které Heineken převzal na Slovensku, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. Martiner, Corgoň a Gemer přehnal odtamtud ke Zlatému Bažantovi do Hurbanova. Nadnárodní gigant kráčí za efektivitou a přitom se podepisuje na pivařském vlastenectví. Před pár dny se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar – topolčanský Topvar. Majitel SABMiller jeho výrobu stěhuje do Šariše na východě země. Důvod? Naši sousedé pijí piva čím dál méně.

Nevratné stopy zanechává honba za efektivitou na tradiční české pivní kultuře. Heineken odstartoval tříletý úsporný program loňskou likvidací znojemského a kutnohorského pivovaru. Poslední obětí je pivovar v Lounech, což firma oficiálně oznámila na konci ledna. „Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se konzumace piva v Česku,“ vysvětlovala mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová. Blížící se konec lounského pivovaru naznačovala už loni v listopadu. Přesun stáčírny lahví do Velkého Března tehdy firma odůvodnila opakovanými problémy s kvalitou piva plněného do lahví a špatným technickým stavem stáčírny. Náklady, efektivnost, optimalizace zřejmě pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union přežije převzetí Heinekenem před dvěma lety asi jen Velké Březno na okraji Ústí nad Labem.

Pětadvacet zářezů

Spolu se třemi zářezy, které má od loňska na kontě nizozemský koncern, se celkový počet pivovarů uzavřených v Čechách a na Moravě od počátku devadesátých let vyšplhal na 25 (viz Zavíráme!). „Ve výrobní kapacitě to představuje 4,5 milionu hektolitrů,“ vyčísluje Petr Brynych, který ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském dlouhé roky zpracovával statistiku o tuzemské výrobě piva. Jak připomíná, znovu se podařilo oživit jenom dva pivovary.

Po sedmi letech se v roce 2005 znovu rozjela výroba Bakaláře v Rakovníku, ale výstav je asi desetkrát nižší než na začátku 90. let. Na scénu se před deseti lety vrátil také pivovar ve Vratislavicích, který roku 1998 uzavřely Pražské pivovary. S novým vlastníkem, pražskou společností Hols, vratislavický pivovar postupně roste. Výrobu zvedl z necelých patnácti tisíc hektolitrů v roce 2000 do loňska na desetinásobek. Začátkem 90. let se ale v liberecké čtvrti Vratislavice vyrábělo kolem půl milionu hektolitrů ročně. Jediným novým pivovarem, který za dvacet let v Česku vyrostl na zelené louce, je Chotěboř. Havlíčkobrodská firma Ross jej otevřela loni v červnu.

Vlastnickým převratem si v minulém roce prošly Pivovary Staropramen. Od světového lídra Anheuser-Busch InBev je koupila investiční skupina CVC Capital Partners, která ve střední a východní Evropě poskládala portfolio pivovarů z Maďarska, Slovenska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bulharska, Rumunska a Srbska. Chce je vyleštit na zářící StarBev. Finančníci z CVC s lucemburskou adresou získali v Česku značky Staropramen, Braník, Ostravar, Vratislav a Měšťan. A netají se chutí na Budějovický Budvar. Jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost se ovšem za Fischerovy úřednické vlády zasekl. Odrazový můstek k privatizaci, kterou nechtějí připustit sociální demokraté, se tím opět vzdálil. Stát by se naopak rád zbavil vyškovského pivovaru, což ale kvůli nedořešené církevní restituci nemůže. Pro ztrátový pivovar proto hledá nájemce. V médiích se jako žhavý kandidát představuje třeboňský Regent. Jasněji má být ve druhé polovině února.

Udržitelná image

A k tomu všemu pivní trh vysouší ekonomická krize. Více ji v horších prodejích pociťují rozhodující hráči, i když výsledky zatím zveřejnil pouze Plzeňský Prazdroj. Na tuzemském trhu loni prodal o 350 tisíc hektolitrů, což je o 4,4 procenta méně než rok předtím. Vyvezl o deset procent piva méně, zatímco licenční výroba v zahraničí stoupla o více než patnáct procent.

Naproti tomu řadě menších pivovarů se v horších časech vrací investice do image udržovatelů tradice. Skupina K Brewery vlastnící uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Klášter z Hradiště, Rychtáře z Hlinska a Lobkowicze loni posílila o sedm procent. O pět procent zvýšil prodej Pivovar Černá Hora, který K Brewery po téměř dvouletém vyjednávání nyní plně ovládne. A spekuluje se o tom, že společnost K Brewery by mohla odejít z pivovarů Svijany, ve kterém drží 45procentní balík. Výměnou za to by jí většinový vlastník – Liberecký investiční fond (LIF) – přepustil náchodský pivovar Primátor, který za 150 milionů korun koupil loni od města. O Primátora se K Brewery rovněž zajímala, do tendru se ale nepřihlásila. Šéf K Brewery Zdeněk Radil ale odmítá, že by s LIF o takovém obchodu vyjednával. „Určitě to není nic aktuálního. Je ale pravda, že Svijany se vymykají naší dlouhodobé strategii mít v pivovaru 100 procent akcií nebo alespoň majoritu. Máme tam ovšem dobrou akcionářskou smlouvu, která nám zaručuje rozumnou míru kontroly, a necítíme potřebu na tom nic měnit,“ řekl Radil týdeníku EURO. Jak ale dodal, když od LIF dostanou nabídku, určitě se nad ní zamyslí. „O pivovar v Náchodě rozhodně zájem nemáme. Podíl ve Svijanech si ceníme na víc,“ prohlásil. Loni Svijany zvedly výstav o víc než pětinu na rekordních 385 tisíc hektolitrů a letos by chtěly přeskočit laťku 400 tisíc hektolitrů. Majetkově příbuzný Rohozec si meziročně polepšil o 18 procent, když uvařil přes 63 tisíc hektolitrů.

Rekordní výstav více než 204 tisíc hektolitrů za uplynulý rok oznámil Rodinný pivovar Bernard. Proti předchozímu roku jde o téměř devítiprocentní nárůst. „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo,“ uvedl spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Byť se menší pivovary budou snažit sebevíc a dál bude přibývat minipivovarů, ty tam jsou časy, kdy se pivo pilo kolem komína. Tedy to, jež se uvařilo v místě. Opuštěné pivovary ale z české krajiny houfně nemizí a jejich kouzlo objevují stavitelé. Do starých fabrik umisťují atraktivní lofty, luxusní hotely a turistická centra. Pamětníci si mohou oddychnout, že se alespoň nezbourá jejich pivovarský komín. A pivní svět se točí dál. Nadnárodní giganti postupně převychovávají české pivaře na restaurační řetězce, podobně unifikované jako nejprodávanější česká piva. A daří se jim. Mladá generace odkojená na „hambáčích“ či „proklatě dobrém kuřeti“ letí i na hospodské „mekáče“. Jen staromilci si stýskají, že pivní kultura dostává na frak.

BOX:

Pivovary si na utajení informací připlatí

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro týdeník EURO to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž. (To jim ovšem nevadilo v dobách, kdy jejich výroba rostla.) Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací týdeníku EURO přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

BOX:

Zavíráme!

Tuzemské pivovary zavřené od roku 1990

Rok zavření*Pivovar*Výstav v roce 1990 (v tis. hl)

1990*Jablonec nad Nisou*44,2

1994*Studená*11,2

1994*Cheb*205,2

1995*Dobruška*84,2

1995*Uherský Ostroh*44,7

1996*Břeclav*212,5

1996*Domažlice*174,5

1996*Karlovy Vary*250,5

1997*Děčín 136,4

1997*Jarošov*329,2

1997*Vsetín*73,5

1998*Hradec Králové*298

1998*Most-Sedlec*362,9

1998*Pražský měšťanský pivovar Holešovice*399,1

1998*Prostějov*203,1

1999*Bylnice*20,4

1999*Lanškroun*54,3

2000*Olomouc*176,2

2002*Litoměřice*167,2

2002*Svitavy*225,3

2004*Opava*339,9

2007*Braník*1 111+

2009*Znojmo*101+

2009*Kutná Hora*136+

2010*Louny*259+

+výstav v roce 2006

GRAF:

Vývoj českého pivovarnictví

Počet pivovarů a výstav piva (v mil. hl)

Rok*Počet pivovarů*Výstav piva

1900*804*12

1950*176*9,2

1960*129*11,4

1970*104*16,3

1980*79*17,5

1990*71*19,2

2000*57*17,9

2005*53*19

2008*48*19,8

Pramen: Český svaz pivovarů a sladoven

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Rozhovor s Xaintem o vaření piva

[pondělí, 15. únor 2010]

Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:

Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.

Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.

Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.

Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?

Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.

V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.

Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.

Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?

Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.

Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?

Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.

Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?

Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.

Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?

Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.

Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.

Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?

Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.

A taky to tak rychle nezvětrá?

Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.

A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?

Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.

Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?

Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.

Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?

Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).

To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.

Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.

Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.

Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz


Pivovar budoucnosti

[pondělí, 15. únor 2010]

Hlavní charakteristiky moderního pivovaru budoucnosti podle BREWERS´Guardian.

Podle desátého čísla oborového časopisu BREWERS´Guardian pivovar budoucnosti:

1. se stává realitou stále rychleji;

2. bude používat obnovitelnou a zelenou energii;

3. bude používat více alternativních surovinových zdrojů;

4. bude rostoucí měrou spoléhat na chmelové extrakty;

5. bude se stále více spoléhat na výrobní zařízení;

6. bude používat méně vody a recyklovat vodu odpadní;

7. bude se co nejvíce spoléhat na automatizaci;

8. bude kontinualizovat varní proces;

9. bude zjednodušovat výrobní proces, snižovat průtok sladiny;

10. bude směřovat k bezodpadové výrobě;

11. bude zužitkovávat oxid uhličitý a snižovat emise;

12. bude využívat mžikovou průtokovou pasteraci nebo sterilně filtrovat;

13. bude se spoléhat na filtraci založené na membránové technologii;

14. bude větší měrou používat plastové obaly.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


«« « Strana 561 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň