Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Musí se změnit chování lidí

[úterý, 15. prosinec 2009]

Současné období hospodářské krize je pro většinu firem obdobím hledání rezerv a možností, jak uspořit.

Podle různých studií může český průmysl zvýšit svou energetickou účinnost až o 20 - 30 %. Přitom mnohá opatření mají neinvestiční charakter, a přesto mohou přinést nezanedbatelné úspory. Konference, kterou v listopadu v Praze uspořádala společnost B.I.D services s.r.o., se nesla v duchu výše uvedeného. Přednášející, lidé, kteří ve svých firmách mají buď co do činění s úsporami energie, nebo vyrábějí příslušná zařízení, prezentovali celou škálu možností, jak snížit výdaje za energii optimalizací nákupu a spotřeby energie, různými způsoby financování energeticky úsporných opatření či využitím obnovitelných zdrojů energie. Vše dokumentovaly příklady z firem, kterým energeticky úsporná opatření již významné úspory přinesla.

Pivovar příkladem

Součástí konference byla i exkurze do pivovaru Velké Popovice, kde se účastníci seznámili s unikátními energeticky úspornými opatřeními přímo v místě jejich realizace. Průvodcem jim byl Ing. Bc. Michal Pešta, specialista energetiky, Kapitálové projekty, Plzeňský Prazdroj a.s.

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 a v současnosti je třetím největším v ČR s ročním výstavem asi 1 500 000 hl. Z hlediska energií činí spotřeba elektřiny řádově zhruba 10 000 MWh, plynu 4 000 000 m3, vody 650 000 m3, přičemž tu pivovar čerpá dílem z vlastních studní a dílem z převaděče Želivka.

Současný stav

Energo blok - kotelna: jsou zde instalovány 2 kotle Loos - instalovaný výkon 19,5 MW

1) 16 tun syté páry, 7 bar (1998) - osazen externím ekonomizérem a vnějším ventilátorem hořáku

2) 14 tun syté páry, 7 bar (2008) - vestavěný ekonomizér, frekvenčně regulovaný ventilátor hořáku O2 regulace. Kotle nejsou provozovány současně, neboť jsou vyvedeny do jednoho kouřovodu, běží-li jeden kotel, je druhý připraven jako studená záloha.

Energo blok - chlazení: na strojovnu jsou instalovány 4 chladicí kompresory s instalovaným chladicím výkonem 3,7 MW. Využívá se přímé i nepřímé chlazení. Přímé chlazení čpavkem využívá technologii CKT, chlazení varní ledové vody, technologické ledové vody, a také sousedního zimního stadionu. Dále se chladí solanka, která společně s technologickou ledovou vodou slouží pro okruhy nepřímého chlazení. Nepřímé chlazení solankou je historická záležitost, používá se ke chlazení piva ve sklepích, pro výrobník odplyněné vody, prostorové chlazení sklepů a spilek. Nepřímé chlazení technologickou ledovou vodou slouží pro kvasné kádě na spilce a chlazení propagačních tanků kompresorů pro jímání CO2. Dlouhodobým záměrem je zrušit neefektivní nepřímé chlazení a přejít na přímé chlazení čpavkem.

Energo blok - stlačený vzduch: v pivovaru jsou v současné době dva okruhy s dvěma různými tlaky, okruh ovládacího a technologického vzduchu. Okruh technologického vzchudu je poháněn kompresory rozmístěnými na různých místech závodu, největší spotřeba tohoto vzduchu je na stáčírně. Na strojovně je výroba technologického stlačeného vzduchu s pístovými kompresory. Ty jsou již vzhledem ke svému stáří neefektivní. Staré kompresory jsou opotřebované, byť jejich údržba byla po celou dobu velmi jednoduchá. Do budoucna se počítá s centrální stanicí stlačeného vzduchu, která bude v prostoru strojovny.

Energo blok - hospodářství CO2: jsou zde 2 vzduchové výparníky s kapacitou 1 000 kg/hod umístěné ve strojovně. CO2 je třeba čistit, sušit a kondenzovat. Rejímání CO2 je vybaveno unikátním zařízením, které se jmenuje liquivap a využívá energii odpařujícího se CO2 ke zkapalnění vyčištěného plynu.

Největší podíl na spotřebě elektřiny má strojovna. Michal Pešta uvádí: "Energetiku můžete provozovat efektivně, o což se zde v pivovaru snažíme. Ale chceme-li dosáhnout dalších úspor, musíme hledat energeticky úsporná opatření v samotném výrobním procesu."

Příkladem je využítí tepla odpadní vody z výplachu sudů. Energetický obsah této vody je značný a energii, kterou je možné získat jejím dodatečným ochlazením, lze využít znovu na předehřátí vody, která slouží pro výplach sudů. Při loňské spotřebě 30 657 m3 by činila úspora nákladů na ohřev vody 1 070 000 Kč, investiční náklady projektu se předpokládají 1 000 000 Kč.

Brýdové páry byly dosud zhruba po 25 % chmelovaru (15 minut) vypouštěny do ovzduší, protože nedostačovala akumulační kapacita zásobníku tepla, naproti tomu byla do zásobní nádrže varní vody dopouštěna studená voda a ohřívána na 80°C. Letos proto byla realizována akce, kdy se tato studená dopouštěná voda dohřívá nevyužitou brýdovou parou, která dříve odcházela jako ztráta do komína.

V pivovaru je na výrobu a stočení 1 hl piva potřeba asi 4 hl vody. Značnou část této vody spotřebuje tunelový paster, na jehož konci se láhve z technologických důvodů chladí. Letos byla realizována akce, po níž se tato poměrně čistá voda z chlazení začala využívat i na jiné procesy v provozu stáčecí linky, což by mohlo přinést úsporu 0,3 hl vody na hektolitr piva.

Strategické oblasti úsporných opatření

Tato oblast je vlastně náplní práce Michala Pešty: "Především musíme zrealizovat efektivní monitoring spotřeby, neboť bez monitoringu nezjistíme, co máme vlastně spořit."

SABMiller, společnost, do jejíž skupiny Plzeňský Prazdroj, a tím i Velké Popovice patří, si dal závazek, že do roku 2020 sníží o 50 % spotřebu fosilních zdrojů energie a také spotřebu vody na výrobu piva, což pro nás znamená redukci 30 % vody. Vidíme možnosti v opětovném využití vody při mycích procesech. Pomoci může i správné nastavení elektromotorů, čerpadel, důležité je správné usazení, aby nedocházelo k mechanickým ztrátám na spojce, které mohou být až 5%, možné je využít úsporná ložiska nebo frekvenční měniče v některých aplikacích. Další úspory lze získat úpravami chlazení - to představuje 45 % spotřeby energie a když je správně nastaveno, uspoří se velmi mnoho energie. Úspory můžeme dosáhnout zejména optimalizací výparných a kondezačních teplot, minimalizací a redukcí tlaku na výměnících tepla. Další příležitosti jsou ve využití odpadního tepla - když dokážete najít proces, kde teplo produkujete, a dokážete ho využít hned na místě, je to výhodnější, než když se toto teplo odvádí jinam. Využití přímo na místě je nejefektivnější.

Jednou z významných oblastí, kde lze uspořit, je osvětlení. Tady lze spotřebu ovlivnit regulací, ale hlavně je nutné zvolit efektivní zdroje, správná svítidla. Můžeme snížit současnou spotřebu nutnou na osvětlení až o polovinu, to je reálné.

Náš ambiciozní cíl nás nutí hledat nové čili obnovitelné zdroje energie. V Nošovicích a Popovicích se už na čističkách odpadních vod využívá bioplyn. Sledujeme samozřejmě vývojové trendy nových technologií, jako je fotovoltaika či LED osvětlení. Mohlo by být zajímavé vyrábět elektřinu z solárních zdrojů. Energii lze ušetřit i využitím odpadních spádů, tedy tam, kde v současné době například páru redukujeme, můžeme místo redukčních ventilů instalovat malé turbíny a produkovat elektrickou energii

V porovnání s ostatními pivovary ve skupině jsme na tom ve spotřebě velmi dobře, co do elektrické energie si nejlépe vede pivovar Radegast. Abychom ovšem opravdu efektivně spořili, musíme do procesu zapojit i lidi v provozu, úsilí managementu v této věci nestačí. Je potřeba změnit kulturu celé společnosti, na úsporách musí pracovat i lidé na linkách a jejich manažeři. Musí se změnit chování lidí, jinak budou úspory jen krásným snem.

Tabulka

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Zdena Bočarova


Rebel, pivo z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru, od ledna podraží. V souvislosti s nárůstem spotřební daně sáhlo vedení pivovaru k výraznějším úpravám cen, než tomu bylo v minulosti. „Hlavním důvodem zdražení jsou úpravy daní, ale do ceny se promítají i další vlivy. U lahvového piva představuje zdražení částku odpovídající navýšení spotřební daně a DPH. Zdražení lahvového piva se pohybuje od 0,50 do 0,75 koruny na půl litru piva. Jde tedy zhruba o pětiprocentní navýšení,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Firma zároveň od ledna nabídne veškerý sortiment lahvového piva i v papírových multipacích po osmi či deseti lahvích. „Zákazníkům nabídneme toto balení za zaváděcí cenu, která se bude blížit ceně před zdražením,“ dodal Hušek.

O něco více však podraží sudové pivo. „Důvod je prostý, v minulosti jsme oproti konkurenci zdražovali méně. Nyní už reagovat musíme,“ vysvětlil ředitel. Průměrně se zvýší cena o korunu na jeden půllitr, nejprodávanější pivo Rebel Original Premium podraží o 1,40 koruny.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovary na přelomu roku zdraží pivo

[úterý, 15. prosinec 2009]

Trvalo to trochu déle než vloni, ale pivaři se nakonec opět „dočkali“. Pivovary zdraží pivo, přestože ceny jiných produktů stagnují, nebo dokonce budou zlevňovat.

V minulých letech pivo zdražovaly jen některé pivovary a většinou následovaly obdobné kroky velkých pivovarů. Avšak teď je situace jiná.

Cenu piva zvýší všechny pivovary a všechny v tentýž den. Na Nový rok. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují hospodští, zda zdraží pivo po silvestrovské půlnoci, či na Nový rok odpoledne. Nebo počkají se zdražením až do doby, kdy vyprodají zásoby z letošního roku?

Důvodem zdražení je zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent, které prosadil ministr financí Eduard Janota. Tato vládní úprava zdraží jeden půllitr podle druhu piva o šedesát haléřů až o korunu. Pivo zdraží i největší pivovar v kraji náchodský Primátor. „Změna daní bude na přelomu roku, a tak pivovary budou chtít upravit cenu co nejdříve. Nikdo nebude dlouhodobě podnikat se ztrátou,“ řekl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý. Ten zatím neví, o kolik pivovar zdraží: „Nemáme to ještě přesně spočítáno, ale nechceme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. U desetistupňového piva to bude méně, u dvanáctistupňového více.

Podle Hlavatého ke zdražení budou muset přistoupit všechny pivovary, které nechtějí snižovat u svého piva marže.

To potvrdil i ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko: „Trutnovský pivovar od 1. ledna 2010 zdraží pivo tak, aby nová cena pokryla rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně.

Zdražení piva 1. ledna 2010 potvrdil i ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. „Zatím nevím, o kolik, ale určitě nemůžeme z marže, kterou na pivu máme, ještě dotovat stát. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.

Nový pivovar Tambor ve Dvoře Králové nad Labem, který úspěšně vstoupil na pivní trh letos, zatím se zdražením váhá. Manželka nemocného ředitele Nasika Kiriakovského sice v neděli vzkázala, že pivovar zdraží pivo o korunu, ale sám Kiriakovský si tím ještě včera jist nebyl. Poté, co viděl nedělní televizní debatu s ministrem financí Janotou, se domnívá, že o růstu spotřební daně ještě na sto procent rozhodnuto není.

Zdražují i minipivovary, například Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. „Těžko bych zvládl zvýšení DPH i spotřební daně. Ještě jsem to nepočítal, ale bude to sedmdesát haléřů až koruna na pivo,“ řekl za rychnovský pivovar Tomáš Konvalina.

Pozadu nezůstane ani Pivovar v Nové Pace. „Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík


Nové návštěvnické centrum, zvelebené okolí pivovaru a nová návštěvnická trasa jsou dárkem Velkopopovického Kozla nejen jeho příznivcům, ale všem návštěvníkům Velkopopovicka. Pivovar proslulý po celém světě byl založen v roce 1874 a 15. prosince slaví přesně 135 let od uvaření první várky piva. Letos jej navštívilo rekordních 14 000 turistů.

Během posledních několika let probíhaly rekonstrukce celého areálu. Investice putovaly jak do vnitřního vybavení – technologií, tak do oprav budov a infrastruktury v areálu pivovaru. „Velmi jsme si dali záležet na nové návštěvnické trase, jejíž součástí je bezbariérové návštěvnické centrum s Kozlím obchodem. Dále to jsou úpravy nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně, ale především interaktivní návštěvnická trasa, kterou letos navštívilo rekordních 14 000 turistů z Česka a zahraničí,“ vypočítává novinky vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková. Významný je nárůst především rusky mluvících turistů. Rusko je také zemí, kde je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším zahraničním pivem.

Do budoucna se chystá otevření originální restaurace Kozlovna v těsném sousedství pivovaru. „Plánujeme také mnohem užší spolupráci na společných projektech s obcí Velké Popovice a se sdružením Ladův Kraj. Společnými silami se tak budeme snažit přilákat větší počet turistů do celého regionu,“ doplňuje plány čerstvě jmenovaný manažer pivovaru Jaroslav Hacko.

Velkopopovický pivovar byl založen v osmdesátých letech 19. století baronem Františkem Ringhofferem. Důvodem umístění pivovaru právě ve Velkých Popovicích byla kombinace vhodné polohy nedaleko původní císařské cesty mezi Prahou a Vídní a zdrojů mimořádně kvalitní pramenité vody. Ta se ostatně používá pro vaření piva a čerpá z lesních studní kolem Velkých Popovic dodnes.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vyškovský pivovar

[pondělí, 14. prosinec 2009]

Pět výškových dominant má vnitřní Město Vyškov. Věž kostela, radnice a tři komíny. Komíny patřící pivovaru.

Komíny z hlediska jejich funkčnosti nepotřebné, ale pro vzhled města symbolické. Symbolické v podstatě od založení pivovaru v roce 1680, původně církevního. Přežil hodně, vyrovnal se s mnoha problémy, ovšem ten poslední je jedním z nejzávažnějších - holá existence.

Nálet cizího kapitálu do našeho pivovarnictví dostal na pokraj živoření ty malé, někdy nazývané rodinné stříbro místa své existence a působení, k němuž patřily a patří, tvořily a tvoří s ním harmonický celek již několik století. Nezůstane jen dominanta bez obsahu?

To je ten největší oříšek k rozlousknutí nejen vlastního vyškovského pivovaru. Jeho pivo, několikrát velmi výrazně ohodnocené v rámci celostátní soutěže, určitě není hlavní příčinou současného stavu. Je někde jinde.

Tou nejzávažnější - prvopočáteční, je nevhodná propagace piva nejen z pozice výrobce, ale hlavně následných prodejců piva v restauračních zařízeních, ale i obchodech. Zde se ve velké míře projevilo lobování nových dodavatelů, podpořené mírnými úplatky, jehož následkem došlo k enormnímu poklesu zájmu o vyškovské pivo. Zde ceny a možná i kvalita nebyly rozhodujícími, rozhodujícím byl moment a okolnosti kolem přijetí nového dodavatele.

Dalším závažným momentem je dodávka levných pivních patoků do obchodních řetězců. Ve většině případech nelze vůbec mluvit o nějakém a někoho pivu, když jde v podstatě o jedno a to samé, pouze s jinými etiketami.

Vše završuje současný stav ekonomické síly pivařů, kdy peněz není a na pivo je chuť. Alespoň nějaké, třeba i patok. Jak dál?

Těžký problém, vyřešitelný snad jen posunem v myšlení prodejců, kteří jsou v přímém styku se zákazníky. Tak trochu více vlastenectví k rodinnému stříbru by nebylo od věci. Jeho ztráta by se mohla stát nevratnou. Symbolické komíny bez obsahu místa na kterém stojí, by byly smutnou připomínkou zašlé slávy.

Buďme hrdí a ne prodejní! Kolik produktů ve Vyškově se může pyšnit že jsou originální, vyškovské? Zvažme, abychom nepřišli i o ten poslední.

Dobrou chuť zákazníkovi a hlavně hodně pevného dalšího zdraví vlastnímu pivovaru, v příštím roce slavícím 330 roků od narození - pivovaru Vyškov.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Věnek Kulhánek


Vánoční 14 granát

[pondělí, 14. prosinec 2009]

Nabídka


Výstava Je-li libo jedno pivo?

[neděle, 13. prosinec 2009]

Výstava „Je-li libo jedno pivo?“ se koná od 6. prosince 2009 do 3. ledna 2010. Otevřeno je vždy od 10:00 do 15:00

Plakát

Historie piva, jeho tradice u nás a jeho požívání

Historie tohoto oblíbeného nápoje je dlouhá – sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu rovněž pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak. Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něho udělal doslova domácí nápoj.

Foto

Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém světě… Pojem „české pivo“ výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti českého piva.

Fotogalerii z výstavy naleznete zde...

Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců u nás.

Chmelařství a pivovarnictví na Klatovsku

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky. Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována.

Foto

Výstava bude doplněna o ochutnávku různých druhů piv, bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů. Při odchodu si každý návštěvník vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu.

Chmel se nepěstuje pro osly.

Pivo se nevaří pro husy.

Zdroj: Hrad Švihov.cz


Staropramen s kampaní proti alkoholu

[sobota, 12. prosinec 2009]

Nech ty klíčky v kapse vzkazují Pivovary Staropramen v době nastávajících večírků

Pivovary Staropramen připravily na prosinec ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR a Policií ČR kampaň připomínající řidičům, aby po požití alkoholického nápoje nesedali za volant. Kampaň vznikla in-house bez zapojení reklamní agentury a konzumenty bude oslovovat v rádiu a tisku prostřednictvím mediálních partnerů, deníku Metro a Radia 1 a Radia Čas, a přímo ve vybraných barech a restauracích v Praze a na Ostravsku na POS materiálech. Jak řekl Strategii Pavel Barvík, tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen, během prosince se kampaň přesune i na Facebook.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz


Na znojemské pivo zbyla jen vzpomínka

[sobota, 12. prosinec 2009]

S nabídkou nadnárodní společnosti Heineken koupit od ní za 26 milionů korun areál zrušeného pivovaru Hostan souhlasilo zastupitelstvo Znojma.

Město za něj uhradí sumu ve splátkách příští rok. A to se závazkem, že po deset let v něm nebude provozovat pivovar.

Kdyby areál dál prodalo, za případného nabyvatele či investora nemůže v otázce zákazu vaření piva ručit. Stejně tak by to neručilo, zda by nabyvatel nechal městu volný průjezd jižní přístupovou cestou a skrz Hradní ulici ke znojemskému hradu a Národní kulturní památce Rotunda na skalním ostrohu nad řekou Dyjí. Úředníci radnice podrobněji zpracovávají studii budoucího využití areálu s možnostmi, které jeho části zbourat, které ponechat a které přestavět. Technologii vaření piva Hostan přenesla firma Heineken do brněnského pivovaru Starobrno, který jí také patří.

Jak řekl Haló novinám zastupitel Znojma za KSČM Ludvík Hekrle, Hostan byl prvním soukromým pivovarem na Moravě, město v něm mělo svůj podíl. Ten prodalo majitelům (fyzickým osobám). Společně pak byla vybudována tzv. Jižní přístupová cesta. Avšak dravý kapitalismus všude požírá slabší a menší. Hostan koupilo Starobrno, které teď patří pod Krušovický pivovar. A ty vlastní nadnárodní společnost Heineken. Výroba piva ve Znojmě šla do kytek, teď se Hostan vyrábí v Brně. Zbyla jen vzpomínka na kdysi dobré pivo ze Znojma, povzdechl si Hekrle a jak zdůraznil, pivovar Hostan prodali vlastníci, město s tím nemohlo nic dělat. Nyní zastupitelstvo schválilo záměr koupit objekty bývalého pivovaru. Nejvíce této skutečnosti napomohla situace ve věci přístupu k hradu a rotundě. Otázkou je využití pozemků a objektů. Hekrle dále připomněl podmínky (usnesení) prodeje. Kupní cena bude uhrazena v průběhu roku 2010, platbu za daň z převodu nemovitostí uhradí z 50 procent kupující a z 50 procent prodávající, v areálu pivovaru se nebude v následujících 10 letech vyrábět pivo v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město.

Znojemská senátorka a dříve radní a místostarostka za KSČM Marta Bayerová k tomu dodala: Pro koupi pivovaru bych ruku zvedla, ale myslím si, že se společnost Heineken nechová k městu spravedlivě. Kromě toho si musí být vědomi, že kdybychom pivovar nekoupili, mohli bychom si znepřístupnit cestu k hradu a Národní kulturní památce Rotunda svaté Kateřiny.

Zdroj: Haló noviny.cz


Velkými červenými písmeny by si měli všichni milovníci piva z Valašska zakroužkovat v kalendáři červen roku 2010. Právě začátkem léta se v Rožnově pod Radhoštěm otevřou brány pivních lázní, symbolicky na ulici, která se jmenuje Pivovarská.

Chci spojit dvě rožnovské tradice. Po staletí se tu vařilo pivo a Rožnov bylo lázeňské město. Teď bude čtvrté v Česku, kde jsou pivní lázně,“ uvedl Tomáš Kupčík, jeden z iniciátorů projektu. Na to slyšela i Evropská unie a do Rožnova poslala na pivní lázně přes deset milionů korun. Dalších necelých sedm musí doplatit iniciátoři projektu. „Všechno včetně rekonstrukce bývalého pivovaru musíme stihnout do konce května, abychom v červnu mohli otevřít,“ podotkl Kupčík.

A co pivní lázně lidem nabídnou? 10 minut relaxace s levandulovou vůní, 20 minut pivní koupel, 30 minut pivní zábal. „Málokdo ví, že pivo obsahuje hodně léčivých látek. Zlepšuje pleť a pomáhá léčit kožní choroby. Budeme využívat i Vincentku a další minerálky,“ popsal Kupčík. Projekt, který začal už v roce 2008, se líbí i radnici. „Bude to další turistická atrakce v Rožnově. Navíc výroba piva tady kdysi byla, jsem ráda, že se obnovují tradice,“ řekla místostarostka Markéta Blinková.

Na pivo do lázní ale budou moci zajít i ti, kteří se v něm zrovna koupat nechtějí. „Budeme ho ale vyrábět hlavně pro potřeby zákazníků lázní,“ zdůraznil Kupčík.

Pivo si ve vanách bude moci vychutnat maximálně deset lidí najednou. Návštěvníci pivních lázní ale budou mít ještě jedno zpestření, které se také týká chmelového moku. Budou moci na vlastní oči sledovat, jak se pivo vaří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Foto

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim


Lahodně nahořklou chuť piva si můžete užít, i když se zrovna chystáte sednout do auta a řídit. Máme na mysli samozřejmě nealkoholické pivo! Věděli jste, že je v něm méně alkoholu než třeba v kefíru?

Foto

Narozdíl od dob minulých, kdy u nás bylo k mání jen silně hořké ´Pito´, mohou si řidiči dnes vybírat z širší nabídky nealko piv, která chutnají mnohem lépe.

Pokud hovoříme o nealkoholickém pivu, nemyslíme tím nápoj bez jakékoliv přítomnosti alkoholu. Jeho obsah v nápoji je však minimalizovaný. Výrobci při tom mají různé možnosti - buď experimentují se speciálními kvasinkami, nebo zastavují kvašení dříve a nebo odstraňují alkohol už z hotového piva.

Každopádně se však řidiči nemusí obávat, že by se po jeho požití mohli dostat do maléru. „Na základě nezávislé klinické studie, kterou realizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze můžeme potvrdit, že ani po čtyřech třetinkových Birellech vypitých v rozmezí 15-20 minut nelze konzumaci prokázat ani dechovou, ani krevní zkouškou,“ vysvětluje Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell, jejíž pivo obsahuje jen 0,49 % alkoholu.

Řidiči jsou tak mnohdy opatrní na nesprávných místech. Větší pravděpodobnost, že jim alkohol tester naměří přítomnost alkoholu v dechu totiž mají po požití kefíru. Málokdo totiž ví, že obyčejný kefír obsahuje alkohol v až dvakrát větším množství než nealko piva. Jak to? Alkohol v kefíru totiž vzniká při jeho kvašení. Na počátku 20. století dosahoval kvašený kefír v malých mlékárnách dokonce až 2 % alkoholu! Dnes se díky novým metodám pohybuje procento kolem jedné.

Zdroj: Blesk.cz


Unikátní projekt Gambrinus ŠtamGast přivítal již po půl roce svého jubilejního tisícího návštěvníka. Gambrinus, který tímto projektem dává svým nejvěrnějším hostinským a jejich štamgastům možnost proniknout do tajů piva Gambrinus a zároveň jim vyjadřuje poděkování za jejich přízeň, plánuje projekt ŠtamGast rozšířit v roce 2010 z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Foto

Šťastným fanouškem piva Gambrinus, který se stejně jako 999 jeho předchůdců zúčastnil interaktivního odpoledne v pivovaru Gambrinus, se stal Pavel Hrdlička (61), který 28 let fáral na šachtě jako horník. Účastník projektu Gambrinus Štamgast s pořadovým číslem 1000 je již mnoho let stálým návštěvníkem v restauraci K Cihelně v obci Zbůch. Spolu s tamějším hostinským a šesti dalšími štamgasty se stejně jako mnoho dalších nadšenců piva Gambrinus vydal na interaktivní odpoledne v pivovaru Gambrinus. K vlastnímu údivu z něj odjížděl jako šťastný výherce dárků pro tisícího ŠtamGasta. Soudek piva Gambrinus, který byl součástí dárku pro tisícího návštěvníka, si ale nenechá pro sebe. „Jsem velmi rád, že jsem se stal tisícím ŠtamGastem. O svůj oblíbený Gambrinus se podělím s dalšími štamgasty z hospůdky, kde se pravidelně scházíme,“ uvedl Hrdlička.

Foto

Mezi dosavadní tisícovkou účastníků se kromě Pavla Hrdličky za uplynulý půl rok objevilo i několik zajímavých jmen. Projektu ŠtamGast se například zúčastnili plzeňští hokejisté v čele s Martinem Strakou, fotbalisté vedeni Pavlem Horváthem, český automobilový závodník rallye Václava Pecha nebo Michael Maurer, americký režisér žijící v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jako každým rokem i letos proběhl v americkém Chicagu další ročník The 2009 World Beer Championships. Soutěžilo se v několika kategoriích pivo, víno a destiláty. V kategorii piv bylo přihlášeno více než 60 vzorků z celého světa Hodnocením byla pověřena porota složena ze 17 zkušených profesionálů v oblasti obchodu, restauratérství i novinářů, kteří se věnují oblasti stravování.

Na základě získaných bodů probíhalo vyhodnocení. Zlatou medaili získal Primátor Premium a v těsném závěsu s o dva body nižším skóre, ale stále na nejvyšší příčce se umístil Primátor Premium Dark. Vysoké hodnocení se dostalo také pivu Primátor Exkluziv 16%. Všechny tři piva byla označena jako vyjímečná. Velkým zklamáním bylo hodnocení piva Primátor Double 24%, které získalo „pouze“ bronzovou medaili a porota ho označila jako doporučené.

I v Americe se prokázalo, že značka PRIMÁTOR je nositelem neobyčejné chuti a kvality.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Zde slowe od pradawna U Medwidku hlásá nápis na znaku na domě Na Perštýně č. 7, ve kterém sídlí pražská populární pivnice. Tím pradávnem je míněn rok 1466, kdy byla založena, jisté však je, že se v těchto místech vařilo pivo již ve 12. století. I tak je ale téměř 550letá tradice „Medvídků“ úctyhodná.

Žádný strach z velkých prostor

Z rozlehlosti hlavního sálu pivnice může jít na hosta strach. Mám vždy obavu, že nenajdu to správné místečko, kde bych si v klidu pročetl noviny, jež tu jsou k dispozici, ale také, že budou problémy s dostatečně rychlým přísunem jídla i piva. Přitom je však škoda přijít o autentickou atmosféru klasické pivnice. Proto jsem si vybral třetí hodinu odpolední ve všední den, ale předpoklad, že pivnice bude poloprázdná, byl klamný. Téměř všechny stoly obsazeny, podle prvního odhadu napůl tuzemci, napůl cizozemci.

Mužská obsluha v poklusu

Naprosto lichá byla obava z pomalé obsluhy. Pivo se objevilo na stole jen několik desítek vteřin po příchodu současně s vtipně řešeným jídelním lístkem. Na sále kmitali jen samí muži, času na delší diskuzi s hosty sice dost neměli, ale tvářili se přesto klidně a akceptovali i drobné změny v objednávkách. V dalším průběhu pozdního oběda jsem se mohl přesvědčit i o tom, že rychlí jsou nejen oni, ale i personál v kuchyni.

Lehký závan adventu

Běží adventní čas, a tak bych očekával, že ve vyhlášené restauraci se objeví i něco, co organismu v tomto času před závěrečným přejídáním prospěje. I když převládala klasická těžší jídla, která však viditelně měla pozitivní ohlas u zahraničních hostů, našel jsem i pokrmy lehčí, na které často v našich pivnicích nenarazíte.

Příjemné překvapení byl uzený jazyk s čočkou. Jemné kousky bez chrupavek a k tomu čočka ve skupenství, které jí náleží. Ani nádech po převaření, krásně se sypala. Na moji chuť málo kyselá, ale pro ten případ byl na stole k dispozici ocet. Za cenu 49 korun levný nápad i provedení.

Až příliš rychle po jazyku naservíroval číšník zadní vařené maso s dušenou zeleninou a dvěma studenými omáčkami. Maso odpovídalo parametrům inzerovaného mladého býčka, ale mraženou zeleninu bych přece jen nahradil i třeba jednodušší kombinací zeleniny, ale čerstvé.

Tradičního kubu podávají v těchto dnech U Medvídků na pánvi. Již dlouho jsem neměl možnost jej ochutnat, takže chybí srovnání. V tomto případě kuchař zřejmě málo vymastil před pečením pánev, potřebovala více zavlažit pivem.

Na závěr jsem ochutnal zdejší specialitu, která svou zajímavou nahořklou chuť získává z mladiny, jež se připravuje v minipivovaru k pivním speciálům. Na pivní zmrzlinu v pivní třetince v této konzistenci a chuti narazíte opravdu asi jenom zde.

Minipivovar jako bonus

Host, který zajde k Medvídkům a nevyjde po schodech do vyššího patra do prostor minipivovaru, přichází o dost. Najde zde nejen nejhutnější pivo X-Beer 33, které má tolik stupňů, kolik je v jeho názvu, ale i další výborné speciálky. Tam platí slavný Césarův výrok: „Pivo – toť silný a mocný vládce.“ A také tam najde modernější toalety než v restauraci.

E15 hodnotí

menu * * * 1/2

obsluha * * * *

prostředí * * * 1/2

sociální zařízení * * * 1/2

ceny standard

celkový výsledek * * * 1/2

nejvíce je 5 hvězdiček / nejméně 1 hvězdička

Výběr z jídelního lístku

Uzený jazyk s čočkovým salátem 49 Kč, bramborová (česneková, slepičí) polévka 29 Kč, smažený vepřový řízek s bramborovým salátem 149 Kč, hovězí maso s dušenou zeleninou 170 Kč, staročeský kuba 99 Kč, Budvar guláš 115 Kč, borůvkové kynuté knedlíky 60 Kč, pivní zmrzlina 48 Kč, světlý a tmavý dvanáctistupňový Budvar 33 Kč, „švestkové“ pivo 0,3 l 48 Kč

+

- rychlý přísun jídel i nápojů pro spěchající

-

- jídelní lístek myslí převážně na muže, neškodilo by, kdyby se rozšířil o několik „dámských“ pochutin

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Budějovický Budvar představil v Hamburku speciální láhev pro světlý ležák Budweiser Budvar, určenou výhradně pro německé restaurace. Nová láhev o objemu 0,33 litru se odlišuje etiketou i celkovou úpravou vzhledu, která posiluje prémiovou pozici ležáku Budweiser Budvar v Německu. Přes ekonomickou recesi zvýšil Budějovický Budvar prodej piva v Německu meziročně o více než devět procent.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budvar nabízí pivo Němcům v nové lahvi

Za 11 mesiacov tohto roka zvýšil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne predaj tmavého 11° piva medziročne o 3 percentá a celkovo ho tak vystavil 13 380 hektolitrov (hl). Pivovar STEIGER má dlhodobo na slovenskom trhu výroby piva najvyšší podiel sortimentu tmavých pív na celkovej vlastnej produkcii a to cca 8 %. Ale na celoslovenskom trhu vystaveného tmavého piva STEIGER zaberá odhadom až 25%! Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov teda pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V sortimente tmavých pív sme vlani zaznamenali až o 30%-ný nárast výstavu. Preto aj tohtoročný 3-percentný rast tohto sortimentu, je v porovnaní s klesajúcimi predajmi iných pivovarov potešujúci. Kým domáca konkurencia prišla až v tomto roku na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa dá rezať smerom nahor, STEIGER už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach ,,reže“ nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov, že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Aj tejto kampani možno pripísať prirodzenú popularitu tmavého STEIGRA a medziročný nárast predaja fľašového balenia až o 5 percent“, konštatoval E.Mihálik.

Lahodná chuť tmavého piva STEIGER spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a farebného sladu. Má výraznú tmavú farbu, originálny buket a príjemnú mäkkú sladkastú chuť, čo vyhovuje nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Tmavý STEIGER 11º ocenili aj značkou Slovak Gold a SK. V českom Tábore dostal tmavý STEIGER 11º vlani už druhé ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“.

Ako si teda môžeme vyrobiť rezané pivo? Celé kúzlo rezania spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Jedinečný charakter piva Zubr z produkce přerovského pivovaru zaujal také pivovarníky na Balkáně a to bylo důvodem k zahájení spolupráce. V hercegovském pivovaru Grude, který původně vyráběl tzv. europivo typické silným prokvašením a prázdnou chutí, se rozhodli dát přednost kvalitě a začali vyrábět pivo českého typu pod vedením pivovarníků ze Zubru.

Již několik měsíců působí v pivovaru Grude zkušený technolog Lumír Hyneček. Z pozice sládka zde řídí zavádění výroby zlatého moku, svou charakteristikou velmi podobnému tradičnímu českému pivu. Podle vyjádření vedení tamního pivovaru je ke změně dovedla situace na trhu. Také Balkán totiž zaplavila chuťově nevýrazná europiva velkoproducentů a chybí zde různorodost, kterou konzumenti žádají.

Úspěch zaznamenaly hned první hektolitry „nového“ piva se změněnou recepturou, které se tady prodává pod původní značkou Prima.

Svojí charakteristikou se podobá tradičnímu pivu, na jaké jsme zvyklí u nás. Má plnou a dokonale vyváženou chuť, výborný říz a příjemnou hořkost. Výrazné zlepšení chuťových vlastností i celkové kvality nové Primy jsme dosáhli změnou výrobních postupů , ale také výběrem surovin, používáme např. český slad. Mohu říct, že místní pivo teď může směle konkurovat leckterému pivu české produkce“ vyjadřuje Lumír Hyneček.

Pivovar Zubr je partnerem Grude nejen v oblasti technologické. Na podzim do Bosny a Hercegoviny vyvezl prvních 2000 hl ležáku Zubr Premium a ukazuje se, že obchodní spolupráce se bude rozvíjet. Bosna má necelé 4 miliony obyvatel a spotřeba piva na hlavu a rok je pouhých 56 l. V porovnání s našimi 165 litry na osobu je tedy co dohánět.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Jan Benada po pětadevadesáti letech navázal na tradici vaření piva v Mačicích na Sušicku

Foto

Poněkud netradičního koníčka má Jan Benada z Plzně. Na chalupě v Mačicích na Sušicku si postavil pivovar.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?

Domácí, nebo spíše „garážové“ vaření piva se hodně rozšířilo v sedmdesátých letech minulého století ve Spojených státech amerických, když na trhu začalo převládat pivo z obrovských nadnárodních pivovarů a lidé si raději začali vařit sami lepší. V současnosti, kdy nadnárodní pivovary dorazily i k nám, začíná se podobně rozšiřovat domácí vaření i u nás. Nápad samotný vyšel od mého syna Petra, který si chtěl doma vyzkoušet uvařit pivo. Vzal jsem to jako výzvu a řekl jsem, že raději než to vařit na plotně udělám solidní domácí pivovar. Stavba trvala dva roky, koncepci jsem si navrhl sám podle starých pivovarů a s pomocí dvou místních firem jsem ho i postavil. První várku jsme pak uvařili 30. prosince 2004 k pětadevadesátému výročí ukončení provozu původního mačického pivovaru. Potom, zhruba po pěti letech experimentování, jsme vytvořili osm základních druhů piva, které vaříme.

Kde jste sháněl informace pro stavbu pivovaru a o vaření piva?

Nějaké knížky o vaření piva jsem si půjčil v Prazdroji, dobrou inspirací je také Ottův slovník naučný, ve kterém je popsána základní koncepce pivovaru i samotné vaření piva.

Na kolik vás stavba pivovaru přišla?

Když to spočítám velmi zhruba, tak na tři sta tisíc plus minus sto tisíc a samozřejmě vlastní práci. Řadu věcí jsem různě posháněl nebo koupil použité. V podstatě, když si nekoupíte auto, můžete postavit pivovar.

Která povolení jsou zapotřebí k vaření a prodeji piva?

Je nutné projít kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pro získání živnostenského listu pak musím mít garanta, protože nejsem vystudovaný pivovarník ani nemám potřebnou praxi. Tři roky jsem sice dělal v plzeňském pivovaru, ale praxe musí být aspoň šest let. Podle zákona pak může každý občan ročně uvařit dvě stě litrů piva pro vlastní potřebu bez daně, jinak je nutné platit i spotřební daň celnímu úřadu.

Kolik piva za rok uvaříte?

Tak šedesát, maximálně osmdesát hektolitrů. V jedné várce uvaří pivovar dvě stě litrů a vařím většinou dvakrát za měsíc. Pivo ani nedodáváme běžně do restaurací, spíše na různé pivní festivaly a podobně. Nedělám to na výdělek, je to můj koníček.

Jak se liší domácí pivo od běžného piva z velkého pivovaru?

Domácí pivo je samozřejmě nefiltrované a nepasterované, je podstatně bližší tomu, co pili naši předkové. My například používáme dokonce stejnou vodu jako původní mačický pivovar před sto lety. Běžná piva se dnes vyrábějí tak, že se vyrobí silnější mladina a pak se naředí sifonem, který má podstatně větší bublinky, než jaké vzniknou přirozeně kvašením. Vznikne tak spíše jakýsi osvěžující nápoj.

Co vám váš koníček přináší?

Uspokojení, že si pochutnám na pivu, a samozřejmě jsem rád, když můžu dobrým pivem potěšit i někoho jiného a když mu moje pivo chutná. Není to byznys, je to prostě moje hobby.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Trh táhne dolů trojice největších pivovarů, kterým klesá export. Řada regionálních pivovarů ale paradoxně zvýšila svou produkci.

Pro české pivovary to letos bude krušný rok. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent. Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších přitom paradoxně roste.

Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů. To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit pro místní pijáky. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, Janáček, rakovnický Bakalář nebo i mimo regiony rozšířených značek jako Svijan či Bernard.

Humpolecký Bernard dokonce letos zaznamená historický rekord, poprvé v historii překoná hranici uvařených 200 tisíc hektolitrů. "Za letošek budeme mít nárůst o osm procent. Menší pivovary se snaží dělat chuťově zajímavější piva a u lidí to stále víc zabírá než unifikovaná europiva velkých pivovarů," tvrdí spolumajitel Bernarda Stanislav Bernard.

"Naše šance je v regionu a nabídce nejkvalitnějších piv, vařených striktně podle původních receptur, a sice z drahých, ale zaručeně nejkvalitnějších surovin," přidává se Petr Dařílek z benešovského pivovaru Ferdinand. Ten letos produkcí 25 tisíc hektolitrů převýší loňský rok.

"Lidé jsou asi otráveni velkoprodukcí a hledají za své peníze přidanou hodnotu," přidává se ředitel náchodského Primátora Josef Hlavatý. Celková produkce Primátora letos podle něj mírně klesne, ale především vlivem propadu exportu. V tuzemsku za posledních pět měsíců vzrostl prodej až dvojnásobně.

Velkou ranou do produkce pivovarů je právě i zmíněný upadající export. Přitom vývoz v minulých letech poměrně štědře kompenzoval klesající domácí spotřebu. Nevídaně omezilo dovoz piva z Česka zejména Rusko, kde naše značky patří k těm nejdražším a tedy k tomu prvnímu na řadě v úsporných krocích ruských konzumentů. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent," tvrdí výkonný šéf Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Konec statistik

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Ale například podle červnových čísel – tedy jedné z posledních dodaných statistik – klesla produkce Prazdroje meziročně na 88 procent loňského června nebo pražského Staropramenu na 78 procent.

"Průběžná čísla bohužel komentovat nemůžeme. Až v lednu souhrnně za celý rok," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Už dlouho se mluví mezi pivovarníky o propadu prodejů desítky Gambrinus, která ale stále zůstává bezkonkurenčně nejprodávanějším výčepním pivem u nás.

Mareček odmítá ale v souvislosti s Prazdrojem jakékoliv narážky na "europiva" a pochybnosti o kvalitě. "Máme ještě přísnější kritéria na kvalitu surovin i postupů, než jaká stačí pro udělení označení České pivo. A o něčem svědčí i to, že se minipivovary na Plzeňsku chlubí kvalitou používaných surovin, které nakupují právě od nás," říká Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


«« « Strana 570 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň