Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes

V Libereckém kraji dodají letos pivovary na trh 416 tisíc hektolitrů piva

Pivovary v Libereckém kraji jsou s letošním rokem spokojeny. Podle předběžných informací dodají na trh zhruba 416 tisíc hektolitrů piva, což je o téměř 17 procent více než loni. Asi 63 procent piva uvaří v Pivovaru Svijany, který patří do desítky největších pivovarů v zemi. V předchozím roce vyrobily tři pivovary v Rohozci, Svijanech a Vratislavicích celkem 357 tisíc hektolitrů.

Rekordně, o 28 procent, vzrostla letos výroba Pivovaru Rohozec v Turnově. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, je na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, loni už to bylo 32 tisíc hektolitrů a letos 41 tisíc.

Odbytu rohozeckého piva pomáhá podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyváží zhruba 12 procent své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.

Hlavně exportu vděčí za růst odbytu Pivovar Hols Vratislavice. Už loni díky odbytu hlavně do Německa a jižních zemí stoupla výroba na 98 tisíc hektolitrů. Letos ve Vratislavicích uvařili už přes 110 tisíc hektolitrů piva. „Do Německa, Francie, Itálie a Španělska jde zhruba 60 procent výroby,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš, který věří, že i v příštím roce vývoz dál poroste.

Svijany se soustředí pouze na domácí trh Největší z pivovarů v Libereckém kraji se naopak soustředí pouze na domácí trh. Letos začali Svijanští dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu.

Odbyt však roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice. „Do konce roku dodáme na trh zhruba 265 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 17 procent. Pro příští rok plánuje firma výrobu přes 270 tisíc hektolitrů. „V současné době máme kapacitu na 300 tisíc hektolitrů,“ dodal.

Podobně jako velké firmy zaznamenal růst odbytu i minipivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. Zatímco loni prodal zhruba 70 tisíc litrů nefiltrovaného piva, letos překročí 90 tisíc litrů.

Zdroj: MFDnes.cz

Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodly od listopadu zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu letos kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 procent, o třetinu zdražil slad.

Největší Pivovar Svijany zatím o zdražení piva ani nejednal. „Do budoucna to ale nelze vyloučit,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Rohozec zdražoval letos už v dubnu, nyní zvyšuje ceny podruhé. Přesto bude patřit v kraji k nejlevnějším. Nejprodávanější sudové jedenáctistupňové pivo zdraží od listopadu ze 7,70 Kč o padesátihaléř na 8,20 Kč. Podobně se zvýší cena i u ostatních piv. „Při rostoucích cenách elektřiny a hlavně sladu a chmele je současná cena našeho piva neudržitelná a my nechceme snižovat náklady na úkor kvality,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podobně zdraží od listopadu také konkurenční Pivovar Hols Vratislavice. I on přitom už letos jednou ceny zvyšoval.

„Nejprodávanější jedenáctka zdraží zhruba o padesátník na devět padesát,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Sladovnický ječmen letos nakupujeme o 80 procent dráž než loni a zřejmě ještě podraží, nelze vyloučit další zdražování.“ Nejvíce si ale budou muset připlatit příznivci kvasnicového piva z minipivovaru v Harrachově na Semilsku. „Naposledy jsme zdražovali někdy před třemi lety, dál ale cenu držet nemůžeme,“ uvedl majitel pivovaru a sklárny František Novosad.

Výroba v malých pivovarech je podle něho dražší než v těch velkých, proto dvanáctistupňové pivo firma prodávala za 13 korun. Od Nového roku ale zdraží na 15 korun za půllitr. (MF Dnes)

Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)