Město Plzeň, to už není jen dvanáctka Pilsner Urquell nebo desítka Gambrinus z produkce českého gigantu - Plzeňského Prazdroje.

Do hlavního města pivní kultury už dávno vtrhly se svými bilboardy a hospodami nejrůznější konkurenční značky, včetně Staropramenu, Budějovického Budvaru či Krušovic nebo i menších značek typu Bernard.

Nevídanou nabídku ale co do pestrosti v poslední době stále víc rozšiřují i nejrůznější restaurační minipivovary. Produkují sice jen několik set hektolitrů ročně, ale počtem značek, včetně vlastních ležáků a speciálních piv, nemají konkurenci.

Pivovar Modrá hvězda v blízkých Dobřanech byl před deseti lety první. Před sedmi lety přišel minipivovar U rytíře Lochoty, loni Pivovarský dvůr s obnovenou značkou Purkmistr a letos jen pár set metrů za rozsáhlým areálem Plzeňského Prazdroje pivovar Groll s vlastním pivem Lotr.

"V Praze je minipivovarů o něco víc, tak bylo jen otázkou času, než se rozjede i Plzeň. Je to reakce na potřebu lidí poznávat i jiné chutě, než jaké nabízejí leckdy podobné značky velkých pivovarů," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i Petr Míč, manažer společnosti Lukrécius, která vlastní a provozuje minipivovar Purkmistr - Pivovarský dvůr v Plzni-Černicích. Vaří devět druhů piv, včetně ochucených, jako je Borůvkový speciál nebo Cannabis.

"Jde v podstatě o zaplnění mezery v nabídce velkých pivovarských gigantů a spojení se zážitkovou gastronomií včetně ubytování a dalších služeb," uvádí Míč.

S podobnou nabídkou fungují i další minipivovary. Všechny vycházejí především ze zájmu turistů, ale postupně v lokálech přibývají i místní. Podle majitele Modré hvězdy Josefa Kozlera si ale ani tak nikdo nemůže dělat iluze o snadném výdělku. Kozler už vaří deset let a v nabídce mu nechybí ani višňový speciál a piva od desítky po třiadvacítku.

"Pokud prodáváte pivo laciněji, než stojí v Německu, sotva pokryjete náklady a o dalším rozvoji si můžete jen nechat zdát," připomíná Míč. Nabídka dalších služeb včetně ubytování je podle něj nezbytná.

Minipivovarů funguje v Česku dnes už sedmdesát tři, dohromady uvaří ročně přes 70 tisíc hektolitrů, což je sotva viditelný zlomek z celkové české pivovarnické produkce necelých dvaceti milionů hektolitrů. Rozmachu těch malých, které v drtivé většině vaří jen pro vlastní restauraci, ale přispívá podle Veselého pomalu rostoucí ochota tuzemských "fajnšmekrů" zaplatit za kvalitní místní piva cenu i kolem 35 korun.

Být výrazně lacinější znamená na pivu prodělat. "Produkce je malá a na jednotkovou cenu mají tyhle pivovary vysoké náklady. A kdo by chtěl z těchhle malých prodávat i dál než ve své restauraci a zvýšit produkci, musí počítat s dalšími vysokými náklady na lahvování a stáčení," tvrdí Veselý.

V Plzni si ale troufne málokdo vybírat za pivo až 35 korun. Provoz pivovaru tak dotuje restaurace nebo vlastní hotel.

"V situaci, kdy velké pivovary připomínají spíše továrny na pivo, jde ale v případě minipivovarů každopádně o určitý návrat k tradici. A to lidi oceňují víc a víc," připomíná známý plzeňský pivovarnický odborník a sládek Josef Krýsl.

Ví, o čem mluví. Krýsl loni získal v konkurenci 65 značek a 22 malých pivovarů Cenu českých sládků, vaří pivo i za hranicemi Česka a podílel se na loňském startu černického Purkmistra.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Najrozšírenejší sponzoring firiem v oblasti športu je priama podpora športových klubov či podujatí. Niektoré sa však orientujú aj na vybudovanie alebo podporu vlastného klubu.

Do športu vkladá peniaze na Slovensku napríklad nadnárodná spoločnosť SAB Miller, ktorá to nechápe len ako sponzoring, ale aj ako investíciu. Podporuje slovenských olympionikov, mestské futbalové či hokejové kluby alebo je prostredníctvom značky Topvar partnerom Slovenského zväzu ľadového hokeja. "Topvar je tradičná slovenská značka, obľúbená a kvalitná, taká, ako je náš hokej. Toto spojenie má pre nás význam nepochybne aj marketingový, ale zároveň i prestížny,“ uviedla hovorkyňa SAB Millera na Slovensku Drahomíra Mandíková. SAB Miller sa primárne neorientuje na podporu mladých. "Vzhľadom na to, že sme výrobcovia piva, zameriavame sa na dospelých športovcov.“ Značky ako Topvar, Šariš, Smädný mních, Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Radegast podporujú aj kultúrne a spoločenské aktivity či festivaly. Spojenie výrobcu piva a športu však nie je automatické. Podľa Mandíkovej "každá pivná značka má svoju cieľovú skupinu, stratégiu a komunikáciu. V prípade, že práve šport oslovuje cieľovú skupinu danej značky, je určite zaujímavé využiť spojenie piva a športu.“

Heineken Slovensko podporuje šport hlavne cez značku Corgoň od roku 1999. Corgoň bol do roku 2006 partnerom hokejovej reprezentácie. Po hokeji sa objektom sponzoringu stal futbal. Prvá zmluva v roku 2003 sa uzavrela na päť rokov so sumou 88 miliónov korún, potom sa predĺžila a teraz platí až do roku 2011. "Na lokálnej úrovni dlhodobo podporujeme miestne športové kluby, hokej aj futbal. Sme dlhoročným partnerom MSK Hurbanovo, MHC Martin, ale i FC Rimavská Sobota,“ hovorí Roman Krajniak, corporate relations manager Heineken Slovensko. Táto firma sa skôr orientuje na kolektívne športy.

V športe sa angažuje napríklad aj J&T, má podiely v kluboch Sparta Praha a ŠK Slovan Bratislava. Popri nich si buduje vlastný J&T Sport Team. Do priamej podpory mladých vkladá desiatky miliónov korún. "Ak do toho zarátame aj prípravu športovísk, hýbeme sa v stovkách miliónov až miliardách,“ spresňuje hovorca Maroš Sýkora.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Matúš Demko

Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

„Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Slovenské pivovary sa napriek rastúcim cenám vstupov nechystajú do konca roka zdražovať pivo. Podľa neoficiálnych informácií z brandže sa obávajú najmä možných sankcií súvisiacich s prechodom na euro. Experti však tvrdia, že nízke ceny nebude možné udržať dlhšie a skôr či neskôr dôjde k ich skokovému nárastu. Okrem cien sladu a chmeľu tlačia na znižovanie zisku pivovarníkov rastúce energie, a tým i dopravné náklady. „Ceny piva sú na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami postavené veľmi nízko,“ konštatuje Roman Šusták, riaditeľ Slovenského zväzu výrobcov piva a sladu. „Zdražovanie je veľmi pravdepodobné, tlaky na zvýšenie cien to signalizujú,“ prognózuje Petr Samec z českého Budvaru.

V Česku si priplatíme

Pivovar Prazdroj, jeden z najväčších producentov zlatého moku v Českej republike, zdražuje od prvého novembra svoj pivný sortiment v priemere o štyri percentá. O zdražovaní uvažuje aj ďalší český veľkoproducent Budějovický Budvar. „Ceny kvalitných surovín v uplynulom období dramaticky vzrástli,“ hovorí Mike Short, generálny riaditeľ Plzeňského Prazdroja. Podľa pivovaru náklady na jednu tonu sladovníckeho jačmeňa stúpli medziročne o tretinu, v porovnaní s rokom 2006 až o dve tretiny. Dvojnásobne vzrástli aj ceny českého chmeľu. Do portfólia Prazdroja patria značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Veľkopopovický Kozel. Pivovar je súčasťou nadnárodnej juhoafrickej skupiny SAB Miller, ktorá vlastní aj Pivovary Topvar a niektoré zo svojich pív varí i na Slovensku.

Doma sa nič nezmení

„Máme vlastnú cenovú politiku a zdražovanie v Prazdroji sa nás netýka. Ceny koncernových značiek na slovenskom trhu sa meniť nebudú a do konca roka ani neplánujeme žiadne zmeny,“ uvádza Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou Pivovarov Topvar. Podobne rezolútne odmieta zdražovanie i jednotka na trhu spoločnosť Heineken. „Naše ceny sa nemenia ani nič také tohto roku neplánujeme,“ tvrdí Roman Krajniak, hovorca spoločnosti. Heineken zdražoval naposledy vlani v decembri v priemere o šesť až osem percent. „Ceny sladovníckeho jačmeňa sú oproti vlaňajšku o niečo nižšie, výrazne drahší je však chmeľ a vzrástli i ostatné vstupy, najmä energie,“ vysvetľuje Šusták. S cenou piva, ktorá je prispôsobená kúpyschopnosti obyvateľstva, sa v blízkej budúcnosti bude musieť podľa neho niečo diať i vzhľadom na to, že je dlhodobo najnižšia v regióne.

Malé pivovary bojujú

S rastúcimi nákladmi majú ešte väčšie ťažkosti malé pivovary. Pozorne sledujú vývoj, kalkulujú, ale zdražovať zatiaľ tiež nechcú.

„Bojujeme o ceny surovín a predpokladáme, že sladovne ich znížia vzhľadom na dobrú tohtoročnú úrodu jačmeňa,“ konštatuje Ján Šimonovič výrobno-technický riaditeľ pivovaru Steiger Vyhne, ktorý neplánuje zdvihnúť ceny. Podľa Šimonoviča netreba panikáriť, i keď nárast vstupov je evidentný. Zachovať ceny do konca roka mieni aj pivovar Popper z Bytče. „Rokujeme s reťazcami a podľa toho uvidíme, či ich bude treba upravovať. Jedno je však isté, že pivo sa varí čoraz drahšie, ale jeho cena na Slovensku je široko-ďaleko najnižšia,“ zdôrazňuje Jozef Gálik, generálny riaditeľ.

Čoskoro to príde

„Pivovary teraz dokončujú budúcoročné biznis plány a je veľmi pravdepodobné, že zdražovanie prenesú na druhú polovicu budúceho roka,“ tvrdí dobre informovaný zdroj. Priemerná ročná spotreba piva, ktorá v posledných troch rokoch stagnuje, je osemdesiat litrov na obyvateľa, čo je spolu viac ako štyri milióny hektolitrov. Oproti koncu deväťdesiatych rokov klesla skoro o desatinu, zatiaľ čo vo svete vzrástla v priemere o sedem percent. Rastúci trend spotreby je aj v okolitých štátoch s výnimkou Maďarska. Najviac vypitého piva pribúda medziročne v Rumunsku, viac ako dvadsať percent.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch

Nejlepší české pivo se nevaří ani v Plzni, Českých Budějovicích či Praze, ale ve středních Čechách. Alespoň Britové už v tom mají jasno. „Praha je sice pivní Mekkou, pokud ale chcete ochutnat nejlepší české pivo, musíte odjet za hlavní město,“ píše se v prestižních britských novinách The Times.

Autor zdejšího pivního průvodce Evan Rail vybral deset těch nejzajímavějších – první dvě místa zaujaly varny v těsném sousedství Prahy. Až za nimi skončil například pivovar v Plzni, Dalešicích, Pardubicích či Nové Pace. Kompletní desítka je stále k vidění na internetových stránkách listu www.thetimes.co.uk.

„Před časem nám sem nějací Angličané volali. Byli jsme opravdu překvapeni,“ přiznala Jitka Eichlerová, ředitelka prvního českého restauračního minipivovaru Pivovarský dvůr. Do provozu byl uveden už v roce 1992 v Chýni v okrese Praha-západ. A zdejší sládek Tomáš Mikulica neustále přichází s novými druhy. „V současnosti nabízíme šestnáct druhů piv. Největší zájem je teď o polotmavou dvanáctku,“ uvedla Eichlerová. Ochutnat je možné i Starostovu sedmnáctku, Vídeňskou červenou čtrnáctku nebo Cyklistickou jedenáctku.

První místo v žebříčku Evana Raila by chtěli majitelé pivovaru do budoucna využít. „Zatím ještě nevíme jak. Pravda totiž je, že i když k nám jezdí i cizinci, našinci mezi hosty pořád převládají,“ řekla Eichlerová.

Konkurence velkých pivovarů se přesto neobává, zkušený pivař si totiž podle ní dobré pivo vždycky najde. V případě pivovaru Berounský medvěd to platí dvojnásob. Pivovar s restaurací, který se v žebříčku umístil jako druhý, totiž leží zastrčený v okrajové části Berouna.

A tak turisté, kteří chtějí zdejší mok ochutnat, musí vyvinout dostatečné úsilí, aby k pivovaru našli cestu. Autor průvodce jim proto radí: „Pivovar leží u železnice a vlaky sem jezdí poměrně často. Turisté se sem ovšem mohou vydat i pěšky podél řeky Berounky z Černošic přes Karlštejn,“ píše britský novinář Rail s tím, že po tomto výšlapu chutná berounské pivo znamenitě.

Bohumil Čipera z nedalekého Korna ale cestu k Medvědovi dobře zná. „Pivo vaří dobré. Když pořádáme nějakou oslavu, jezdím pro soudek právě tam. Beru řezané, moc mi chutná,“ tvrdí Čipera. Pro oficiální oslavy si Berounského medvěda s oblibou kupuje i zdejší radnice. „Před časem jsme pivo vezli na naši výstavu do Bruselu. Sklidili jsme s ním velký úspěch. Má specifickou chuť,“ tvrdí berounský starosta Jiří Besser.

Tradice vaření piva v Berouně je přibližně 550 let stará. Po dvacetileté odmlce ji v roce 1998 obnovili manželé Mayerovi. „Je to obrovská pochvala. Znamená to, že lidé o nás vědí. Když se o nás dokážou zmínit takhle daleko, museli mít dobré zážitky,“ pochvaluje si Hana Mayerová.

Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského je v hodnocení středočeských piv opatrnější. Nejlepší z nich je podle něj těžké určit. „V poslední době jsou všechna piva i z menších pivovarů velmi kvalitní, je radost se jich napít. To je také důvod, proč vyhrávají různé soutěže,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Pavla Švédová