Malé pivovary v kraji se snaží konkurovat těm velkým a to i vtipnými jmény. Pro řadu opravdových pivařů a různých pivních patriotů je jistě dobrou zprávou návrat rýmařovského piva Excelent na pivní scénu.

Jako velký propagátor místního piva se jeví rovněž podnikatel a štramberský patriot Pavel Šmíra. Ten nejenže obnovil pivovar ve Štramberku a vaří Trubače, ale plánuje i malý pivovar v Kozlovicích a rozjíždí malý pivovar s Pivem z Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Zajímavým konkurentem velkých pivovarů v ostravských hospodách je osobitá hospoda Hobit s vlastním pivem Qásek. Mezi malé minipivovary patří i Koníček vařící Ryzáka ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jehož sládek jezdí vařit i rýmařovské pivo.

A názvy kopřivnického minipivovaru? Chacharek, Lašský vulkán, Řízek a Uhlo. Jen ochutnat...

Zdroj: MF Dnes.cz

Stále více malých pivovarů se snaží využít zvýšeného zájmu o kvasnicová piva, o jejichž výrobu velké pivovary kvůli náročnému skladování příliš nestojí. Pro malé pivovary je výroba speciálních piv cestou, jak získat svůj podíl na trhu.

Milovníci takzvaného „živého“, tedy nepasterizovaného, piva mají stále více možností, kam si na takové pivo zajít. Nemusejí proto čekat na různé slavnosti velkých pivovarů, na nichž se točí často kvasnicové pivo.

Také v našem kraji roste počet takzvaných malých pivovarů, které zásobují jen své restaurace, případě několik podobných podniků. V kraji vznikají dokonce opravdu malé pivovary, které navaří jen několik desítek litrů piva například na víkend.

K takovým hospodám patří například ostravský lokál Hobit či zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde pár desítek litrů piva na víkend vaří sládek z malého pivovaru Štramberk.

Přibývá hospod s vlastním pivem nebo s pivem z tanků

Pivaře, kteří dávají přednost nepasterizovanému pivu, se snaží velké pivovary lákat především na restaurace, v nichž se točí pivo z tanků. Dnes se jejich počet zvyšuje a pivovary dokonce tyto restaurace podporují. Pivo z tanků pak není pasterizováno a zůstává v něm stejně jako v pivech z malých pivovarů doslova koktejl vitamínů. Tyto vitamíny, především řady B, obsahují pivovarnické kvasnice, jež například v lahvovém pivu, ale i sudovém pivu s trvanlivostí delší než tři týdny umrtví právě pasterizace.

Takzvaná pasterizace nastoupila až poté, co pivovary na počátku minulého století začaly stáčet pivo do lahví. V nich působily živé kvasnice neesteticky, pivo kalily a byly někdy viditelné jako sedlina na spodku lahve. Přesto i tak pivovary dodávaly pivo méně pasterizované. Ovšem v devadesátých letech si silnou pasterizaci vynutily řetězce a sklady, aby se pivo při dlouhém pobytu v regálech či skladech nekazilo. A tak některá piva dostala až osmiměsíční trvanlivost. Někteří zapřísáhlí odpůrci pasterizace takovým pivům přezdívají „mrtvolky“.

Pivo může být uvařeno i z pohanky

Jedním z nejnovějších, přesto v ohledu netradičního piva nejdynamičtějších pivovarů je zámeček v Ostravě Zábřehu. Za necelý rok existence tohoto pivovaru s hotelem jeho sládek Václav Baron navařil tisíce litrů piva, ale i několik várek takzvaných speciálů a dokonce přímo experimentálních piv.

Právě v současnosti zraje v zábřežském pivovaru první bezlepkové pivo z pohanky, jíž sládek Václav Baron nahradil jednu ze základních součástí piva a to slad.

„Snažím se přinášet občas něco zcela nového. Pohankové pivo je první bezlepkové pivo a je to taková osmička. Prostě velmi lehké pivo, říkáme mu fitness pivo. Bude určitě hodně chutnat lidem, kteří přijedou do našeho pivovaru třeba po cyklistickém výletu,“ říká Václav Baron.

Dodává, že toto pivo by klidně mohly vyzkoušet přinést na trh i velké pivovary. „Existuje u nás mnoho lidí, kteří mají bezlepkovou dietu a toto pivo by pro ně mohl být samozřejmě v odpovídající míře ideální nápoj. Takové pivo se sem dováží například z Anglie nebo Německa, ale jedno vyjde tak na padesát až sto korun,“ říká sládek zábřežského malého pivovaru, který nedávno dokonce uvařil pivo podle tři sta let starého historického receptu, nalezeného v archivech.

Excelent se vrátil, Freudovo pivo se na to chystá

Nejen sládci malých pivovarů, ale i těch velkých zjišťují, že lidé se vracejí k nepasterizovaným pivům. Pasterizace za tepla nebo za studena, nutná například pro trh v řetězcích, udělá z živého piva pivo „mrtvé“. A tak jak se dnes do jogurtů přidávají živé kultury, snaží se i velké pivovary navracet určitým způsobem k takzvanému živému pivu.

V poslední době přibyly v kraji malé pivovary. Své pivo vaří malé pivovary například ve Štramberku, v Hukvaldech, v Kopřivnici a v Rýmařově opět vaří čtyři roky odmlčený pivovar Excelent.

V Příboře na Novojičínsku sice přestal letos vařit malý pivovar takzvané Freudovo kvasnicové pivo, ovšem do konce roku by měl opět se stejným produktem začít fungovat na jiném místě. „Bude to opět s restaurací. Když jsme v lednu přestali kvůli odchodu majitele vařit, všechny zásoby piva jsme prodali a štamgasti se nyní ptají, kdy zase začneme. Snad to bude na podzim, ale do Vánoc asi určitě,“ říká mistr spilky příborského malého pivovaru Juraj Prokeš.

Lidé chtějí změnu, proto jdou na jiné pivo

Sládek zábřežského zámeckého pivovaru Václav Baron nevidí za zvýšením počtu malých pivovarů současný příznivý vývoj ekonomiky, jak by někdo mohl usuzovat. „To ani ne. Spíše chtějí lidé změnu a tak vyhledávají piva, která jim nebudou chutnat stejně jako piva z velkých pivovarů. A která budou mít odlišnou chuť. Lákají je různě ochucené speciály, například medové pivo či piva, která chutnají po ovoci nebo nějaké zvláštní či netradiční přísadě,“ říká sládek.

Dodává, že některé velké pivovary dnes navíc pracují systémem takzvaného post mixu, kdy kvůli úsporám energie a financí navaří silné pivo a pak jej ředí vodou na tradiční desítku či dvanáctku. Dodává, že řada milovníků piva upřednostňuje také nevyzpytatelnost klasického vaření piva, kdy pivo uvaří sládek a ne počítač, který přesně řídí a sleduje výrobu a s čidly, střežícími barvu, kyselost a přesnou kombinaci přísad navaří vždy stejné pivo.

„Naopak u malého pivovaru je pivo vždy trošku jiné, přestože si také hlídáme poměr základního složení a přísad. Ale to máte jako u kuchaře, který umí svíčkovou nazpaměť, ale vždy ji díky různým vlivům uvaří trošinku jinačí,“ říká sládek Václav Baron.

Na druhé straně s úsměvem prozrazuje, že u vaření piva není co zkazit, pokud sládek u jeho vaření neusne. „Zrovna dnes jsem vařil další várku od osmi večera do rána. A spát půjdu až teď,“ řekl sládek při tomto rozhovoru, který jsme vedli po jedenácté hodině sobotního dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Také velké pivovary už před časem zjistily, že nepasterizované pivo některým jejich zákazníkům chutná více a to zejména tam, kde pivo chutná obecně nejlépe. Tedy v hospodách.

Proto velké pivovary stále více investují do vybavení některých hojně navštěvovaných restaurací tanky. Do těch přivážejí cisterny přímo z pivovaru nepasterizované, tedy takzvané „živé“ pivo. To má trvanlivost většinou zhruba tři týdny, ale velké pivovary zavádějí tanky většinou v rušných hostincích, kde pětihektolitrový nebo desetihektolitrový tank vypijí štamgasti za pár dnů, nejvýše dva týdny.

Nerezový tank má objem deset nebo pět hektolitrů a je uložený naležato. Vnitřní sterilní vak je vyrobený z polypropylenu a je absolutně neprodyšný. Neuvolňuje žádné součásti ze sloučenin, je recyklovatelný. Každý vak se používá jen jednou.

Pivo se z tanků čepuje s použitím kompresorů, ven se dostává tlakem vzduchu na vnější stranu plastového vaku. Důležité je, že nedochází ke kontaktu vzduchu s pivem.

Tanky mívá takový rušný hostinec nejméně tři. Jsou umístěny v izolované místnosti, chlazené na teplotu pět až osm stupňů Celsia. Existují už i dvouplášťové tanky, jejichž chlazení je energeticky ještě úspornější a mohou být i přímo v hospodě.

Například nošovický Radegast má dnes jednaosmdesát tanků, do nichž rozváží nepasterizované pivo.

Hans-Arnd Dahnken, vrchní sládek pivovaru Ostravar má zkušenosti nejen s německým pivním trhem, ale vařil pivo i v Číně a Indii. Ten sdělil, že v Německu je v současnosti prakticky vyvážená situace mezi malými a velkými pivovary. „Na jihu je více těch malých. Velké pivovary ovládají průmyslový sever země,“ říká Hans-Arnd Dahnken.

Dodal, že malých pivovarů přibývalo v Německu už před časem, ale v současnosti je jejich počet spíše ustálený. Velké pivovary v Německu dodávají tak jak u nás i pivo do tanků, ale nějaký větší nárůst poptávky po nepasterizovaném pivu, jaký zaznamenávají české pivovary, vrchní sládek Ostravaru v Německu nezaznamenává.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Severomoravské pivovary Radegast a Ostravar se připravují na obvyklý nárůst spotřeby přicházející během letních měsíců. Výrobní kapacitu zcela naplnily i kvůli očekávané vysoké spotřebě pěnivého moku při nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, zjistila ČTK

"Díky současnému letnímu počasí a nadcházejícímu evropskému šampionátu ve fotbale zaznamenáváme nárůst poptávky po Ostravaru. Léto a fotbal jsou nejlepší obchodní zástupci pivovaru. Navíc se pilně chystáme na naše slavnosti a kromě standardní produkce připravujeme také kvasnicový ležák, takže si na nedostatek práce nemůžeme stěžovat," řekl Richard Kornas z výrobního oddělení pivovaru Ostravar.

Hlavní sezonu prožívá v těchto dnech i nošovický Radegast, který je největším výrobcem piva na Moravě. Naplno bude pivovar vařit pivo až do července. "V období nejvyšší poptávky vystaví pivovar 65.000 hektolitrů piva týdně. To představuje 13 milionů piv, tedy více než jedno pivo pro každého občana České republiky a více než deset piv pro každého obyvatele Moravskoslezského kraje," upřesnil manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Nošovický pivovar podle něj využije i veškeré dostupné skladovací prostory, poslouží mu rovněž asi 500.000 přepravek a 138.000 sudů. V souvislosti s nárůstem výroby přijímá pivovar tři desítky sezonních pracovníků.

Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj, největší domácí pivovarnické firmy, zahájil výrobu piva v roce 1970. Ročně vyrobí okolo 2,2 milionu hektolitrů, což je druhá nejvyšší výroba piva v Česku, a asi 27.000 tun sladu při asi 270 zaměstnancích.

Ostravar je součástí skupiny Pivovary Staropramen, která je s podílem 15 procent na domácím trhu druhým největším producentem. Výstav Ostravaru loni vzrostl o 3,5 procenta na rekordních 819.000 hektolitrů a letos očekává vedení pivovaru další nárůst.

Zdroj: Agris.cz

Havlíčkobrodská společnost ROSS Holding odkoupila stoprocentní podíl firmy Pivotech s. r. o., chce pokračovat v původním záměru výstavby malého pivovaru v Chotěboři.

"Společnost Pivotech, s. r. o. byla založena anglickým podnikatelem v roce 2007 s cílem vybudovat v Chotěboři malý regionální pivovar. Společnost zakoupila v Chotěboři pozemek a připravovala výstavbu, ale vzhledem ke změně obchodní strategie, byla společnost Pivotech na začátku roku 2008 k prodeji. Následně proběhla jednání se zástupci společnosti ROSS Holding, která v dubnu letošního roku stoprocentní podíl společnosti Pivotech, s. r. o. odkoupila," uvedla Zdena Stryková, public relations ROSS Holding s. r. o. s tím, že nový majitel chce navrhnout, postavit a rozběhnout výrobu piva vařeného tradičním způsobem a najít mu místo na trhu. V plánu je vznik akciové společnosti, která by zajišťovala výrobu a distribuci nové značky, následně chce ROSS svůj podíl ve společnosti zmenšit ve prospěch dalších zájemců.

"Pro ROSS je tento obchodní počin další z možností, jak pokračovat ve svých developerských aktivitách, tentokrát na poli výrobního průmyslu. Na výstavbě pivovaru se budou podílet všechny specializované složky společnosti, v budoucnu ROSS plánuje jednat o dalších dodávkách technologických celků jak v České republice, tak do zahraničí.

V současné době se připravují technologické plány pro stavbu pivovaru, následně bude vypracován stavební projekt. Zahájení výstavby je naplánováno na konec roku 2008, zahájení zkušebního provozu na jaro 2009 tak, aby produkce piva mohla být zahájena před letní sezonou 2009," dodala Zdena Stryková.

Pivovar by měl produkovat typicky české pivo z českých surovin a vyrábět ho chce z moravského sladu, žateckého chmele a vody z Českomoravské vrchoviny. "Bude se prodávat filtrované a také nekonzervované, kvasnicové. Pivovar podobné velikosti a typu zatím na Vysočině chybí, a proto má projekt velkou podporu mimo jiné i obyvatel Chotěboře," uzavřela Zdena Stryková.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař

Největší zájem o prohlídku mají skupiny návštěvníků z Ruska, Maďarska a Velké Británie

Střední Čechy - Středočeské hrady, zámky nebo muzea nejsou jedinými místy, která lákají turisty. Novým trendem jsou pivovary.

Například pivovar Velké Popovice navštěvuje tolik turistů, že investuje několik milionů korun do nové prohlídkové trasy. Včera slavnostně otevřel první část.

„Reagujeme tím na rostoucí zájem nejen spotřebitelů, ale i turistů,“ uvedl Tomáš Raboch, manažer návštěvnického provozu Plzeňského Prazdroje, jehož je Velkopopovický Kozel součástí od roku 2002.

Zatímco v roce 2006 navštívilo pivovar přes sedm tisíc lidí, loni to bylo deset tisíc, což je nárůst o 45 procent, a letos už pivovarem prošly téměř dva tisíce návštěvníků.

Největší zájem o prohlídku pivovaru mají skupiny z Ruska, Maďarska a Velké Británie, tedy ze zemí, kde po pivu Velkopopovický Kozel roste poptávka.

Od včerejšího dne je veřejnosti nově přístupná projekční místnost, kde krátký film návštěvníkům přiblíží historii pivovaru až po současnost a také proces výroby piva. Pivovar ale plánuje návštěvnickou trasu ještě letos dál rozšiřovat a hodlá do toho vložit až deset milionů korun. „V tuto chvíli je dokončena teprve první fáze.

V rámci projektu dojde také k řadě změn v dosavadním půdorysu areálu, novinkou bude také zpřístupnění rozsáhlého parku na území pivovaru,“ doplnila Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru. Otevře se tady také návštěvnické centrum a prodejna suvenýrů.

První zastávkou na trase devadesátiminutové exkurze, na kterou se musejí návštěvníci den předem objednat, je nádvoří. Výklad je zaměřen na historii. Pak se postupuje k nové varně, kde je připravena ukázka surovin, z nichž se pivo vaří. Od varny se přechází k ležáckému sklepu, v němž pivo dokvašuje ve více než 300 tancích. Součástí exkurze je prohlídka stáčíren, návštěva maskota kozla Oldy a ochutnávka piva. „Pivovar se stává důležitějším turistickým cílem nejen pro milovníky piva,“ upozornil Raboch.

Podobná exkurze čeká i návštěvníky pivovaru Ferdinand v Benešově, kde se v pátek oslaví svátek Ferdinanda muzikou. Areál bude otevřený už od 14 hodin. „Zájem o exkurze se zvyšuje, chceme se dál otevírat veřejnosti. Největší návštěvnost je právě v dny, kdy připravíme i nějaký program,“ poznamenal Petr Koubek z pivovaru Ferdinand.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Markéta Bušková