Stovky tisíc hektolitrů piva nebo reklamní billboardy po celém Brně. Nic z toho nesplňují, i tak jsou spokojení a mají plné ruce práce. Malé pivovary by se daly na Brněnsku spočítat na prstech jedné ruky. Je jich všeho všudy pět.

Většinou se shodují na tom, že jejich pivo je jedinečné. Nejen svou chutí a přísadami, ale i speciální recepturou. Proto mají zákazníky, kteří si je vždy najdou. „Vaříme například dvanáctistupňové višňové pivo. Nejen že má speciální postup vaření, ale do sklenky navíc přidáváme višně a na lžičku višňový sirup. Je to takové pivo pro ženské,“ popisuje mok majitel minipivovaru U Richarda v brněnském Žebětíně Petr Kobzík.

To Jiří Jelínek ze Sentic vaří zase pivo s přídavkem včelího medu. „Naše pivo je nepasterizované, nefiltrované a medové. Ale je to samozřejmě tajná receptura, která dává našemu kvasnicovému pivu zvláštní chuť,“ popsal syn zakladatele pivovaru Jiří Jelínek mladší.

Výrobky malých pivovarů mají často zvláštní názvy. Zámecký pivovar Oslavany například pojmenovává svůj nápoj podle templářských hodností. „Desetistupňové pivo je Novic, dvanáctka Templář a třináctka Komtur. K příležitosti pivních slavností a Vánoc potom vaříme patnáctistupňového Velmistra,“ popsala provozní ředitelka pivovaru Dana Brudíková.

Některé malé pivovary vznikly před nedávnem, jiné mají za sebou více než desetiletou historii. „Pivovar jsme založili v roce 2004. Máme ale úspěch a od té doby jsme jej už dvakrát museli zvětšovat,“ pochlubil se majitel minipivovaru U Richarda.

Téměř stejně starý je i pivovar Xaver v Blučině nebo Zámecký pivovar Templář v Oslavanech. „V zámku jsou rozsáhlé sklepy a pivovar zde dříve býval. Majitel jej proto před čtyřmi lety založil znovu,“ popsala historii provozní ředitelka Dana Brudíková.

Problémem malých pivovarů se může zdát cena, která bývá vyšší než u velkovýroby. Cena ale podle majitelů odpovídá kvalitě a jejich speciální nabídka si vždy najde své zákazníky. „Když někdo vypije deset piv denně, tak na kvalitu moc nehledí. Pokud jde ale někomu o chuť, dá si klidně pivo, které vyrábím já. I když je o pár korun dražší,“ řekl před časem majitel pivovaru Xaver Blučina Svatopluk Strava.

Konkurence ze strany velkých pivovarů se nebojí. „Nemyslím si, že by takzvané pivní fabriky mohly ohrozit malé pivovary. Spíše je tomu naopak, protože malých pivovarů stále přibývá a jejich obliba neustále roste,“ dodal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Filip Sušanka

Údajně nejmenší pivovar v jižních Čechách by měl v horizontu několika měsíců vzniknout na Českokrumlovsku ve městě Vyšší Brod. Nadšenec Jiří Fojtl chce svoje pivo Jakub dostat mezi lidi již na podzim.

„Pivo bychom chtěli oficiálně představit v září při plavbě kuriózních plavidel ve Vyšším Brodě. Současně jsme sehnali pro pivovar nové prostory, jsme těsně před podpisem smlouvy,“ řekl Fojtl.

Do Vyššího Brodu se pivovar vrátí po mnoha desetiletích. Milovníci piva se mohou těšit na světlou jedenáctku a polotmavou třináctku. Linka bude schopna vyrobit 500 hektolitrů piva za rok, což samozřejmě není moc, ale i tak se počítá, že se tolik piva nevypije.

„Pro mě je to víceméně koníček, takže není prioritou, aby to hned ze začátku vydělávalo nějaké horentní sumy. Samozřejmě se ale budeme snažit dosáhnout kapacity co nejdříve.“

Jenom pro srovnání, během prvních sta dní od znovuotevření kultovních Masných krámů v Českých Budějovicích tam vypili hosté 533 hektolitrů čepovaného piva. Zlatavý mok mají rádi i ve Strakonicích, kde Měšťanský pivovar Strakonice vyrobil za minulý rok 74 tisíc hektolitrů. Jiným číslem se samozřejmě může pyšnit gigant Budweiser Budvar. „Za minulý rok jsme vyrobili 1 253 tisíc hektolitrů. Byl to meziroční nárůst devět procent,“ uvedl včera tiskový mluvčí Petr Samec.

Vyšebrodští se samozřejmě na své pivo těší. Otázkou však je, jestli budou takoví patrioti, že u Jakuba zůstanou i přes počáteční nadšení z vlastního piva. „Nápad všichni vítají. Spíše to bude ale atrakce pro turisty, kteří jsou naší cílovou skupinou,“ zmínil Fojtl.

Nejsou patrioti

A jaké pivo je v jižních Čechách pomyslnou jedničkou? Upřednostňují Jihočeši místní piva?

„Budějovičáci určitě nejsou patrioti Budvaru. Nejvíc se tu podle mě pije Gambrinus a plzeňské pivo,“ míní například provozovatel českobudějovického hostince DT Rock Daniel Čmejrek.

Přežijí hospody?

Celkově se ale údajně dá poslední dobou vypozorovat úbytek hostů. Některé hospody drží při životě jen štamgasti.

„Ano, řekl bych, že na pivo chodí méně lidí. Raději si koupí lahváče a popíjejí doma. Jestli to půjde takovým tempem dál, tak se dá říct, že hospody nemají dobrou budoucnost,“ dodal Čmejrek.

„Tak já do hospody chodím stále, ale je pravda, že jsem to již omezil. Pokud si koupím pakl Braníků za necelých osm pětek, tak se mi pije hned lépe,“ smál se milovník piva Ladislav Jitula z Českých Budějovic.

Rekord

Jihočeské pivo chutná vydatně i sousedům za hranicemi. Mezi největší gurmány patří Němci.

„Minulý rok padl rekord ve vývozu. Export činil 587 tisíc hektolitrů a pivo putovalo do 53 zemí. Nejvíce hektolitrů cestovalo do Německa,“ uvedl Samec.

„Jo, na budvaru jsem si pochutnával před pár lety i na dovolené za oceánem. Sice to bylo nejdražší pivo, ale kdo byl pil nějaké americké patoky,“ řekl Tomáš Dubina ze Strakonic.

Zdroj: Českobudějovický deník

Březnickému Heroldu se obzvláště daří v Marylandu ve Spojených státech amerických. Lobkowicz sází na kvalitu regionálního piva, ale vyváží také do Ruska či Anglie

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele, tedy i s kojenci a dětmi. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. V okrese Příbram jsou v současné době dva pivovary. První je Herold Březnice, který byl založen roku 1506. Pivovar Herold se v současné době snaží své produkty nabízet především v Americe.

Podle internetových stránek pivovaru je největší zájem o březnické pivo v Marylandu v USA, kde se dá sehnat ve čtyřiatřiceti barech, obchodech a restauracích.

Dalším pivovarem je Lobkowicz ve Vysokém Chlumci. Ten byl založen už v roce 1466 a po restitučních procesech byl jeho majitelům, rodině Lobkowiczů, v roce 1992 vrácen. Jeho produkty jsou v současné době piva Lobkowicz a Démon.

„Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky a že image a značka ne vždy přinese takovou radost jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ řekl Rainer Schroth, jednatel a majitel pivovaru.

Až 35 procent produkce vyváží pivovar Lobkowicz do zahraničí. Vysokochlumecké pivo díky tomu mohou ochutnat například v Německu, Švédsku, Francii, Anglii, Kanadě nebo Rusku.

Zdroj: Příbramský deník | Autor: Jiří Votruba

Mezi malými pivovary je nejlepší jihočeský Dražíč. V sobotní soutěži Jarní cena českých sládků obsadil hned tři první místa.

Odborníci ochutnávali piva ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Do tamního pivovarského dvora se sjeli zástupci jednatřiceti malých pivovarů z Čech, Moravy, ale také ze Slovenska.

„Celkem se přihlásilo sto dvacet jedna značek, rozdělili jsme je do deseti kategorií,“ přiblížil Richard Crha, šéfredaktor Pivního kurýra, který akci organizoval.

Degustátoři posuzovali pěnivý mok v šesti kolech. Komise hodnotila vždy pět vzorků. Sledovala barvu, chuť i vůni. „Všichni se určitě shodneme na tom, že nejlepší pivo je takové, po kterém má člověk chuť na další. Musí nabudit chuťové pohárky,“ popsal Crha.

Bodovala i Zlatá Labuť Kdo se mohl druhého ročníku soutěže účastnit? Jen malé pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Bojoval i Pivovarský dvůr Zvíkov, který akci hostil.

„Vyrábíme přibližně šest set padesát hektolitrů piva, jsme malý podnik. Víme, že není možné konkurovat velkým pivovarům, tak se snažíme zákazníky zaujmout netradičním sortimentem,“ vysvětloval jednatel pivovaru Michal Voldřich.

Na trh uvedl Královskou Zlatou Labuť, šestadvacetistupňové pivo, jedno z nejsilnějších, jaké je vůbec možné v České republice koupit. Vyrábí také jedenáctku Zvíkovského Raráška, výjimečně i desítku.

Zvíkovská Zlatá Labuť skončila na druhém místě v kategorii Světlá výčepní piva. Nejvíce cen však získal Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč na Českobudějovicku. Vyhrál v kategorii světlých i tmavých speciálních piv a tmavých ležáků.

„Je to hlavně o náhodě. Vzorky jsou hodně vyrovnané a myslím si, že mezi prvním a třetím místem je jen nepatrný rozdíl. Štěstí nám přálo, když jsme si odnesli hned tři první pozice,“ radoval se tamní sládek Jan Papula. A doplnil, že takový úspěch se už zřejmě jen tak opakovat nebude.

Pivo se v Lipanu Dražíč vaří od roku 1997. Vyrábí tmavý a světlý ležák, výjimečně i vícestupňové pivo. Papula uvažuje o tom, že by pravidelně připravoval světlou čtrnáctku. Nejlepším ležákem z malých pivovarů se stala Modrá hvězda z Pivovaru - Hotelu - Restaurantu Modrá Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Poprvé se letos udělovala i cena za nejlepší pšeničné pivo - první místo tu obsadil pražský Pivovarský dům.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Štifter

Pokud budou chtít milovníci pěnivého moku ochutnat o Velikonocích nějaké speciální sváteční pivo, budou mít šanci u dvou východočeských pivovarů. Trutnovský pivovar Krakonoš a Pivovar Broumov letos uvařily speciální čtrnáctistupňové světlé pivo a medový ležák.

Většinu tohoto piva v lahvích či sudech prodají ve východních Čechách, část dodají do Prahy či Brna.

"Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké," řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciální piva podle Noska oslovují stále více lidí. Kladný ohlas podnik sklidil už o Vánocích se speciálním polotmavým sedmnáctistupňovým pivem.

Pivní perličky od minipivovarů

Již několik let vaří k Velikonocům čtrnáctistupňový speciál trutnovský pivovar Krakonoš. "Dříve jsme vařili jednu várku. Pivo mělo úspěch a nyní vaříme várky dvě," řekl ekonom pivovaru František Pechek. Jedna várka představuje asi 180 hektolitrů. Ani u jednoho pivovaru však výroba na pivu k Velikonocům nestojí. Výstav Krakonoše činí přes 90 tisíc hektolitrů, Pivovaru Broumov kolem 26 000 hektolitrů.

Zvláštní speciální piva pocházejí především z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu. Další piva výjimečných chutí vaří na východě Čech například minipivovary ve Vrchlabí na Trutnovsku a Dětenicích a Miletíně na Jičínsku.

Zdroj: Týden

V některých hospodách budou mít příští týden štamgasti pocit, že pijí něco „extra“. Z veletrhu Salima totiž vzejde vítěz Zlatého poháru Pivex. Pro milovníky konkrétní značky to bude znamenat, že jejich pivo porazilo rovných padesát dalších vzorků. „Soutěž je považována pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice,“ upozornil manažer PR a reklamy veletrhu Salima Martin Střítecký.

Své výrobky přihlásilo do soutěže jednadvacet pivovarů, z jedenapadesáti vzorků se bude o titul ucházet dvacet druhů světlého výčepního piva, dvaadvacet světlých ležáků a dokonce i devět nealkoholických piv. „Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze,“ doplnil Střítecký.

Jaké pivo chutnalo degustátorům nejvíc, je už jasné. Vzorky totiž ochutnávali nadvakrát - v listopadu a v únoru. „Veškeré degustace probíhají anonymně a pod dohledem notáře. Hodnotí především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další chuťové vlastnosti,“ vysvětlil Střítecký.

Jihomoravské pivovary patří v soutěži k silným hráčům. Například loni v kategorii světlých ležáků vyhrál znojemský Hostan vlastněný Starobrnem a na třetím místě se umístil ležák Medium přímo z brněnského pivovaru.

Kromě Starobrna a jeho dceřiného Hostanu se o titul v kategorii ležáků uchází i pivo Páter z pivovaru Černá Hora.

Zdroj: MF Dnes