Hoci je na Slovensku len zopár malých pivovarov a na trhu majú iba zanedbateľný podiel, ich špeciálne pivo si našlo svojich verných fanúšikov. Niektorí majitelia varia zlatistý mok zo záľuby, iní pre prestíž. Väčšinou sa pivo z malých pivovarov dá ochutnať len v ich reštauráciách. ČTK to povedali niektorí zástupcovia minipivovarov na Slovensku.

"Vyrábame iba pre svoju reštauráciu," povedal prevádzkar reštaurácie Golem Vladimír Jankovič, ktorá čapuje rovnomenné svetlé a tmavé pivo. Len na svoje zariadenia je zameraná aj produkcia Zlatej Perly, či Šurianskeho ležiaka. Pivo Dobrovar z Dobrej Nivy pri Zvolene sa zasa čapuje len v dedine.

Azda najväčším malým výrobcom piva na Slovensku je pivovar Kaltenecker v Rožňave, ktorý ročne vyrobí približne 120 hektolitrov piva a jeho chuť si môžu vyskúšať ľudia v podnikoch v Bratislave ale aj v Košiciach. "Je to dosť náročné na suroviny, na výrobu. Ide predovšetkým o imidž," povedal hlavný sládkar pivovaru Zoltán Korcsmáros. Základná ponuka Kalteneckeru tvorí päť druhov pív. Medzi fajnšmekermi je obľúbené vraj aj sezónne pivo s príchuťou višne.

Väčšina pivovarníkov sa zhodla na tom, že recept neskrývajú. "Recept nie je žiadne tajomstvo, chuť je vecou chmelenia a príchutí," povedal strážca výroby 11,5-stupňového piva Zlatá Perla v Banskej Bystrici Martin Nutter.

"Podiel (minipivovarov) na trhu je minimálny," poznamenal výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Dodal však, že dobré pivo z malého pivovaru môže do reštaurácie prilákať ľudí z okolia.

Dominantnými producentmi piva v krajine sú už niekoľko rokov zahraničné koncerny Heineken a SAB Miller, ktoré okrem slovenských značiek varia v licenčnej výrobe napríklad aj niektoré české značky.

Zdroj: SME.sk

Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Teplé počasí posledních dní nedělá radost jen milovníkům léta, ale také pivovarníkům. Všechny pivovary v Moravskoslezském kraji nyní jedou naplno, aby pokryly požadavky žíznivých zákazníků.

Začátek srpna přinesl rekordní spotřebu piva. Dokazuje to poptávka po nejoblíbenějším pivu na Moravě, značce Radegast. „Z nošovického pivovaru nyní denně míří ke spotřebitelům více než milion piv. Zásobujeme více než pět tisíc zákazníků, z nichž 250 patří do kategorie sezonních,“ říká manažer značek Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

Rekordním dnem bylo zatím pro pivovar Radegast úterý minulého týdne, kdy za jediný den rozvezlo 74 vozidel mezi spotřebitele do hospod či prodejen 1,28 milionu piv. Podobných čísel dosahoval pivovar Radegast také koncem června. „V posledním červnovém týdnu, kdy se teploměr vyšplhal ke třicítce, se množství expedovaného piva na trh velmi podobalo tomu srpnovému,“ uvedl.

Nejvyšší denní výstav zaznamenala první srpnový den i společnost Plzeňský Prazdroj, jejíž součástí pivovar Radegast je, kdy ke spotřebitelům doputovalo více než osm milionů piv.

I letošní léto opět potvrzuje starou zkušenost, že ve vedrech jde lépe na odbyt desítka, která se pije takzvaně na žízeň, než dvanáctka a vícestupňová piva. „Zatímco spotřeba desítky naroste ve srovnání ledna a července až o sedmdesát procent, dvanáctka pouze o třetinu,“ dodal Jurina. Stále větší zájem je i o nealkoholické pivo Radegast Birell, jehož spotřeba se v létě zvyšuje až na dvojnásobek. Největší sezonní skok díky dovoleným zaznamenává pivo v plechovkovém balení, hospodští více objednávají také sudové pivo. „Celoevropský výzkum potvrdil, že pivní kultura je v Česku na vysoké úrovni a pivo hraje důležitou roli při setkáních s přáteli,“ dodává mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Podobná situace je i v pivovaru Ostravar, který v těchto dnech jede na plný výkon. „Během horkého léta se sudová linka téměř nezastaví, ve špičce opouští brány pivovaru až třicet kamionů denně,“ říká Richard Kornas z výrobního oddělení pivovaru Ostravar.

Stále plno je i v Zámeckém minipivovaru Zábřeh, který byl otevřen loni na podzim, a letos tak zažívá svou první letní sezonu. „Všechno, co se u nás uvaří, se vypije. Začíná nám chybět větší výrobní kapacita, potřebovali bychom další tanky,“ posteskl si vrchní sládek Václav Baron. Zámecký minipivovar láká kromě světlé a tmavé jedenáctky Pikard návštěvníky hlavně na své speciály, o které je mimořádný zájem. Zdejší sládek jich prozatím uvařil šest a v těchto dnech již pomalu začíná připravovat sedmý – tentokrát svatováclavský ležák s medovou příchutí.

Zdroj: Deník.cz

Na ovlaženie tela i duše sa už pred tisíckami rokov zrodil bior, inde peor, pier či bier

Pramienok nápoja z kvaseného obilia začal vytekať už v Mezopotámii. Akkadi, Babylončania i Asýrčania varili pivo z jačmeňa, pšenice aj prosa, Sumeri pozývali na „kaš“ zo sladu. V Egypte bdela nad výrobou piva bohyňa lásky Hathor a robotníci na pyramídach dostávali denne dva džbány ako povinný prídel k chlebu, cesnaku a cibuli.

Starodávna Gália obohatila pivo rascou, starí Slovania ho varili aj z raže a ovsa. V Ázii mu dala inú chuť ryža.

Amerika uprednostnila kukuricu a cukrovú trstinu, Indiáni v strednej časti kontinentu zase rastlinu aloe a javorový sirup. To všetko dalo pivu storaké farby a chute.

Už v jedenástom storočí sa na Slovensku začali variť takzvané chmelené pivá, o osemsto rokov neskôr vznikali pivovarnícke fabriky. Pivo sa vtedy najviac pilo na Vianoce, Veľkú noc, ale aj v bežné piatky i stredy a počas pôstnych dní namiesto zakázaného mlieka.

V súčasnosti sa aj slovenský zlatý mok blíži k takzvanému europivu. Trh si rozdelili veľkí pivovarnícki hráči a z dvadsiatich siedmich pootváraných malých slovenských pivovarov napokon ostalo iba osem.

„Pred troma rokmi sme sa doteraz ako jediní rozhodli pre varenie špeciálov a ich fľašovanie,“ hovorí riaditeľ Kalteneckeru v Rožňave Ladislav Kovács. Najťažšie je vraj odhadnúť, na akú špecialitu je slovenský zákazník už pripravený.

A tak iba pomaly a postupne varili pšeničný Weizen, neskôr polotmavý Jantár, banánové a kávové pivo, pivo s výťažkom z tokajského vína, višňové a vanilkové pivo, tmavý šestnásťstupňový Brokát, údený Rauchbier, čili pivo a novinku – tmavé pšeničné Dunkel Weizen.

Zdroj: Trend Víno.sk | Autor: Soňa Hudecová-Podhorná

Titul Pivo České republiky za světlé výčepní a světlý ležák si z 12. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl moravský Pivovar Černá Hora. Ceny dostaly také pivovary z regionu. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Rychtář 15% z Pivovaru Rychtář Hlinsko. Ten vyhrál také s Hejtmanem 12% v polotmavých pivech. Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn Pardubice za Pernštejn D-pivo. Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce zúčastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: MF Dnes.cz