O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod.

Zdroj: Hradecký deník

Pokud budou chtít milovníci pěnivého moku ochutnat o Velikonocích nějaké speciální sváteční pivo, budou mít šanci u dvou východočeských pivovarů. Trutnovský pivovar Krakonoš a Pivovar Broumov letos uvařily speciální čtrnáctistupňové světlé pivo a medový ležák.

Většinu tohoto piva v lahvích či sudech prodají ve východních Čechách, část dodají do Prahy či Brna.

"Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké," řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciální piva podle Noska oslovují stále více lidí. Kladný ohlas podnik sklidil už o Vánocích se speciálním polotmavým sedmnáctistupňovým pivem.

Pivní perličky od minipivovarů

Již několik let vaří k Velikonocům čtrnáctistupňový speciál trutnovský pivovar Krakonoš. "Dříve jsme vařili jednu várku. Pivo mělo úspěch a nyní vaříme várky dvě," řekl ekonom pivovaru František Pechek. Jedna várka představuje asi 180 hektolitrů. Ani u jednoho pivovaru však výroba na pivu k Velikonocům nestojí. Výstav Krakonoše činí přes 90 tisíc hektolitrů, Pivovaru Broumov kolem 26 000 hektolitrů.

Zvláštní speciální piva pocházejí především z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu. Další piva výjimečných chutí vaří na východě Čech například minipivovary ve Vrchlabí na Trutnovsku a Dětenicích a Miletíně na Jičínsku.

Zdroj: Týden

Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázaly loni růst výstavu jen pivovary v Nové Pace na Jičínsku a Náchodě. Naopak pivovary v Trutnově a Broumově zaznamenaly pokles přibližně o desetinu a nepřispěly tak k loňskému ilustrační foto redakcecelkovému růstu výroby piva v Česku o 3,8 procenta. Vyplynulo to ze zjištění ČTK u jednotlivých pivovarů.

Pivovaru Náchod, který je největším producentem piva v kraji, loni výstav vzrostl o dvě procenta na 136.044 hektolitrů. Růst firma vykázala díky vývozu, který zvýšila o 48 procent na 21.242 hektolitrů. "Nejžádanějším náchodským pivem v zahraničí je světlý ležák, který tvoří přes polovinu exportu. Hlavními odbytišti jsou Velká Británie, Slovensko, Rusko, Francie a Polsko," uvedl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna.

I loni Pivovar Náchod zaznamenal růst u speciálních piv, na jejichž výrobu se zaměřil v polovině 90. let. Loni se speciální piva na celkovém výstavu podílela 26 procenty, zatímco předloni to bylo 22 procent a o rok dříve 19 procent. Vedle klasické dvanáctky a desítky podnik nyní vyrábí devět speciálních piv, což představuje nejširší výrobní portfolio mezi pivovary v zemi.

Pivovar Nová Paka loni zvýšil produkci o půl procenta 57.400 hektolitrů; téměř polovina šla na export. Firma podle ředitele Jaromíra Bulka loni také posílila pozici v oblastech kolem pivovaru. "Prosadili jsme se více v dodávkách sudového piva pro restaurace. Rostl prodej ležáků a speciálních piv," řekl Bulko.

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesl výstav asi o osm procent na 99.000 hektolitrů. Pokles podnik přičetl hlavně špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Právě Krkonoše a Podkrkonoší jsou hlavním odbytištěm trutnovského pivovaru. Podnik v tomto regionu prodává kolem 60 procent produkce. Do ciziny nevyváží.

Společnosti Pivovar Broumov z Broumova na Náchodsku, která je nejmenším pivovarem v kraji, loni klesl výstav o 13 procent na 37.500 hektolitrů. Důvodem byl menší odběr obchodního řetězce Tesco, kam pivovar pod značkou Novic dodává výčepní pivo. Přes pokles ale šlo o druhý největší výstav podniku za posledních deset let, řekl jednatel pivovaru Jaroslav Nosek. Letos podnik čeká mírné zvýšení výstavu.

Všechny čtyři pivovary v kraji zaměstnávají dohromady asi 250 lidí. V celorepublikové výrobě piva nehrají významnější roli. V celé zemi loni výroba piva dosáhla rekordních 19,79 milionu hektolitrů piva. Pivovary v hradeckém kraji se na ní s celkovým výstavem 329.900 hektolitrů podílely asi 1,7 procenta. (Čerstvé zprávy)

Přestože v Královéhradeckém kraji už jsou jen čtyři pivovary, které mají na trhu podíl sotva několik procent, v hospodách se objevují další druhy piv z různých minipivovarů. Je to proto, že znalosti z vaření piva mělo v kraji hodně lidí, kteří se nesmířili s tím, že je v restauracích kvůli tlaku pivovarských gigantů stále omezenější sortiment.

Jedním z prvních míst regionu, kde v polovině 90. let minulého století začali vařit nové pivo, byl hostinec s minipivovarem U Hušků v Bělči nad Orlicí. Restaurace je častým cílem cyklistů, kteří patří k největším konzumentům domácího piva. V letních měsících je hostinec v obležení turistů. Ležáky Car a Apache tam zkušený sládek Josef Balounek vaří již víc než deset let.

V roce 2002 začal v Hradci Králové vařit svůj ležák Milan Rambousek. „Jsem vyučený sládek a bylo mi líto, když jsem viděl zkázu místního pivovaru. Proto jsem se rozhodl, že v Hradci Králové se pivo bude vařit dál,“ vysvětluje.

Dalším členem v klubu minipivovarů v regionu je světoběžník Adolf Zeman, který obnovil pivovar na svém zrestituovaném statku v Medlešicích na Chrudimsku. Jeho rodině patřil od roku 1921. Sám Zeman je zkušeným sládkem a pivo vařil po dobu své emigrace na čtyřech kontinentech - v Německu, Íránu, Argentině, ale také na Aljašce. Jeho nefiltrovaná piva odebírá i další restaurace. Tito zkušení sládci tvrdí, že s výrobou piva může začít úplný amatér. Důležitý je zájem o věc a výdrž. To je příklad Petra Hoška, který se živí montováním antén.

Petr Hošek začínal metodou pokus - omyl a domácí vaření piva je již jedenáct let jeho největším koníčkem. K nápadu ho dovedli přátelé, kteří se vaření již chvíli věnovali. „Začínal jsem tak, že jsem si nakoupil pšeničné placky, které jsem rozdrobil a uvařil, natrhal jsem si planý chmel a zakvášel mladým kvasnicovým pivem. Mé první pokusy jsem pil jen já a pár odvážných známých, pivo to moc nepřipomínalo,“ směje se svým začátkům.

Pivo, které se dalo pít, se mu podařilo vyrobit asi po dvou letech. „Poradil jsem se se svými známými sládky, kteří mi řekli, co dělat, aby se pivo dalo pít, i když se dělá doma na plotně,“ vysvětluje Hošek. Nyní si už sám vymýšlí vlastní receptury.

Zákony minipivovarům nepřejí

Na všechny tyto zachránce tradic však čeká mnoho nástrah v podobě zákonů. Každý, kdo si doma uvaří byť jen pět litrů piva, má povinnost ohlásit celnímu úřadu místo výroby i předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. Tím to však nekončí. Pokud si uvaří více jak 200 litrů za rok, je povinen se na celním úřadě již zaregistrovat a platit státu spotřební daň. Nejnižší sazbu platí výrobní skupina do deseti tisíc hektolitrů ročně, což je trnem v oku malým pivovarníkům. „Opravdu mi přijde nelogické, když je můj trpaslík v jedné daňové skupině s velkými pivovary,“ říká Rambousek. Ten vyrobí ročně kolem 50 hektolitrů piva.

Petr Hošek se pokouší jít cestou klubu. Znamená to, že každý člen klubu, který se zaregistruje, má možnost na společném zařízení uvařit 200 litrů piva ročně bez toho, že by musel státu odvést spotřební daň. Zůstává jen povinnost oznámit to celnímu úřadu. „Zatím se to povedlo jen dvěma členům, ostatním dělali celníci nějaké problémy s výkladem zákona,“ postěžoval si Hošek.

Minipivovar jako atrakce

Pivo v malém vaří také na zámku v Dětenicích na Jičínsku. Je součástí turistické nabídky zámeckého areálu, kde je i pivovarnické muzeum.

Cestou moderních ochucených piv se vydali ve vrchlabské restauraci Pivovarská Bašta. Návštěvníci dostávají silné pivo Krkonošský medvěd. Sládková Jitka Zemanová zde vaří tmavé pivo s příchutí třešní a světlý ležák ochucený medem.

O produkty malých pivovarů je veliký zájem v takzvaných trendových hospodách. Například v pražském Pivovarském klubu mají turisté šanci ochutnat kolem 200 českých piv, z nichž skoro polovinu tvoří malé pivovary a minipivovary.

Z východočeských speciálů nechybí Bělečský Apache, Rambouskův medový speciál nebo Medlešický ležák. Ochutnat pivo Petra Hoška není již tak jednoduché. „Co vyrobíme v našem klubu, musíme si sami vypít, do žádné hospody ho nedodávám,“ říká jeden z prvních hradeckých domácích výrobců piva. (MF Dnes)

Malé pivovary lákají na ochutnávku točených piv i na příjemné posezení přímo v podniku.

Je obvyklé, že turisté jezdí do Královéhradeckého kraje zejména kvůli Krkonoším, přírodním krásám a památkám. Ale do budoucna se možná stane lákadlem v kraji návštěva malého pivovaru s ochutnávkou točených piv. Alespoň se o to některé firmy snaží a vycházejí návštěvníkům co nejvíce vstříc.

Takzvaná pivní turistika je teprve v počátcích, ale některé firmy s ní do budoucna počítají jako s trvalou součástí svého podnikatelského plánu.

Vagon na nádvoří

Zřejmě nejdelší zkušenosti s návštěvami mají v náchodském pivovaru. Asi čtyři roky stojí na tamním nádvoří rekonstruovaný železniční vagon z první republiky, kam si donedávna zvala firma své hosty. Návštěvníci si tam po exkurzi v provozu mohli posedět a ochutnat různé druhy točených piv.

„Ročně zavítalo do pivovaru asi 800 lidí. Prohlédli si provozy, naši pracovníci jim vysvětlili postupy při vaření piva. Pak si poseděli ve vagonu, kde dostali k ochutnání točené pivo Primátor a také jídlo. Letos jsme vybudovali nové návštěvnické centrum a příští rok k tomu přibude i posezení v letní zahrádce s možností grilování. Chceme přilákat návštěvníků ještě více,“ říká vedoucí marketingu městského pivovaru v Náchodě František Meduna. Náchodský pivovar využívá nejen zájmu různých kolektivů ve městě, ale také domácích i cizích turistů, kteří jsou v okolí na dovolené. „Jezdí k nám turisté, kteří jsou ubytováni v Krkonoších i Orlických horách. V provozní části pivovaru je provede sládek či někdo jiný z výroby, takže návštěvníci dostanou informace rovnou od pramene. Některé akce se dají návštěvníkům ušít na míru, lidé si mohou objednat i speciality k jídlu, můžeme jim nabídnout cokoliv od buřtguláše až po staročeskou zabíjačku. Na závěr návštěvy od nás dostanou například různé druhy piv v dárkovém balení,“ říká Meduna. V novém návštěvnickém centru je 120 míst a letní posezení s barem v zahrádce bude mít asi 80 míst.

Díky tomu, že náchodský pivovar koupil Hotel U Beránka v centru města, nemá problémy ubytovat své hosty a zajistit kvalitní občerstvení. „Návštěva pivovaru bude nejen v naší nabídce, ale také v nabídkách cestovních kanceláří. Podívat se do pivovaru, to přece každý hotel nemá. Chceme z toho udělat jednu z atrakcí regionu,“ říká ředitelka Hotelu U Beránka Romana Vágnerová.

Nejmladší je Dobruška

Zejména na pivní turistiku se orientuje pivovar v Dobrušce, který začal vařit pivo teprve vloni. Jeho historie sice sahá až do 14. století, ale na začátku 90. let minulého století majitelé pivovar uzavřeli. Noví vlastníci začali s rekonstrukcí v roce 2002 a provoz obnovili po desetileté přestávce.

Svými výrobky chtějí uspokojit zejména místní štamgasty, návštěvníky a chystají se i na akce v okolí. Vedení firmy chce vytvořit v zájezdním pivovarském restaurantu centrum pro milovníky piva. Návštěvníci tam mohou dostat nejen dobrušské pivo Rampušák, ale i moky z jiným menších pivovarů.

Nová Paka má restauraci

Stylovou novou restauraci pro ctitele piva vybudoval také pivovar v Nové Pace.

„Vznikla dvoupatrová stylová restaurace asi pro 50 lidí. Ale pivovar jsme dosud opravovali, nedávno jsme dodělali venkovní omítky, takže tam nebylo příliš vhodné prostředí pro návštěvy. Ale od příští sezony počítáme s větší aktivitou. Pivovar bude jako nový,“ říká asistentka ředitele Pavlína Krejčová. Na svých internetových stránkách nabízí pivovar prohlídky závodu dopoledne od pondělí do pátku a posezení v restauraci k pořádání různých druhů oslav, firemních a soukromých rautů.

Posezení v Broumově

O návštěvníky má zájem i pivovar V Broumově-Olivětíně. Nedávno rekonstruoval bývalou zasedací místnost v pivovarské budově.

„Místnost je velmi pěkná, obložená dřevem a s klenutými stropy. Návštěvníci to jistě ocení. Cestovní kanceláře by o nás mohly vědět z brožury Pivní cesty, kde je většina malých pivovarů. Také chceme o nabídku exkurzí a posezení rozšířit naše webové stránky,“ uvedl jednatel Pivovaru Broumov Jaroslav Nosek.

Pivovar zatím mnoho návštěv neměl, tak čtyřikrát do měsíce. Nosek však předpokládá, že díky nabídce na internetu a s pomocí cestovních kanceláří se to zlepší. Pivovar Broumov-Olivětín je jeden z nejstarších klášterních pivovarů, pivo se tam vaří od roku 1714.

Pivovary v hospodách

V posledních letech se obnovila někdejší tradice hospod, kde se vaří vlastní pivo. Pivaři, kteří chtějí ochutnat něco jiného, než je běžně na trhu, taková místa vyhledávají. Takové hospody jsou i lákadlem pro cizí návštěvníky. Hosté nejen že dostanou speciální pivo, které není nikde k dostání, pochutnají si i na specialitách kuchyně a stráví tak příjemný čas ve stylovém prostředí.

Například Pivovarská Bašta ve Vrchlabí vaří vlastní pivo Krkonošský medvěd - desítku, dvanáctku, tmavé, ale také třešňové a medové pivo. V sále pivnice se popíjí hned vedle měděných pivovarských tanků. „Prohlídky pivovaru tu máme skoro každý den. Jsme v nabídce cestovních kanceláří. Spolupracujeme také s německými cestovními kancelářemi a prohlídky děláme i v němčině. Je o to velký zájem,“ říká jednatelka rodinné firmy Jitka Zemanová. Na objednávku dodávají i pivo v lahvích.

Proslulost si rychle získává zámek v Dětenicích na Jičínsku, který se chlubí vlastním pivovarem a středověkou krčmou. Pivo se vaří na otevřeném ohni, scezuje se přes slámu a kvasí v dubových sudech. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové interiéry sladovny, bednárny a varny. Zajímavé jsou také ležácké sklepy a ledárna. Zámek soustředil zajímavé předměty v pivovarnickém muzeu. Majitelé tvrdí, že pivo vaří podle tajného receptu loupeživého rytíře Artura. K pivu krčma nabízí například talíř sušené šunky z divokých prasat krmených bukvicemi, nakládaný hermelín v pikantním nálevu či utopence z místního rybníka.

Na cara k Huškům

Cyklisté, kteří vyrážejí na výlet do okolí Hradce Králové, si určitě nenechají ujít světlý kvasnicový ležák Bělečský car v bělečském Hostinci U Hušků. Minipivovar vznikl v roce 1994, má kapacitu tisíc hektolitrů ročně. O zvláštní název se zasloužil dědeček manželky majitele, kterému se v hostinci přezdívalo Car. „Vaříme ho stále, ale samozřejmě největší zájem je v letní sezoně, kdy se tady každý den zastavují cyklisté,“ říká sládek pivovaru Josef Balounek.

Oblíbenou zastávkou je i Sousedský pivovar a restaurace v Miletíně, kde návštěvníci mohou dostat desítku Chmelku. Majitel však o větší návštěvy nestojí, sotva stačí uspokojit místní návštěvníky a chalupáře z okolí.

„Víc uvařit nezvládneme. Na zájezdy nejsme rozhodně připraveni. Ale příští rok oslavíme deset let existence, tak asi připravíme pár větších akcí,“ říká majitel Miloslav Kulhánek.

***

Kam za pivní turistikou v královéhradeckém kraji

Běleč nad Orlicí

* jen posezení v Hostinci U Hušků, kvasnicový ležák Bělečský car

Broumov

* prohlídka pivovaru a posezení, pivo Opat

Dětenice

* prohlídka muzea na zámku, středověká krčma, Dětenické pivo

Dobruška

* prohlídka pivovaru a výběr různých piv, pivo Rampušák

Miletín

* jen posezení v hospodě, pivo Chmelka

Náchod

* prohlídka pivovaru a posezení, možnost ubytování, pivo Primátor

Nová Paka

* prohlídka pivovaru a posezení ve stylové restauraci, Novopacké pivo Brouček, Kryštof, Kumburák, Granát

Vrchlabí

* Pivovarská Bašta (na snímku), prohlídka a posezení v rodinném pivovaru, pivo Krkonošský medvěd

(MF Dnes)

Kdyby chtěl pivní labužník ochutnat půllitr piva z každého pivovaru v Královéhradeckém kraji na posezení, patrně by se pořádně opil. Vedle kolosů, jako je pivovar v Náchodě, který vyrábí přes 100 tisíc hektolitrů piva ročně, zde působí i menší kuriózní pivovárky, za jejichž pivem se musí cestovat.

Mapa pivovarů v kraji je dnes velice pestrá. Poslední novinkou na pivovarském trhu v kraji je pivo z Dobrušky. Tam se podařilo obnovit tradici pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1995. Rampušák před několika dny začal opět z čepu téct.

"Pivo z Dobrušky máme na čepu od července. Začalo se vařit zhruba od května. Pivo je ale k dostání zatím pouze v místních restauracích. Zatím nepočítáme, že by se stáčelo do lahví," řekla vedoucí výroby dobrušského pivovaru Radka Svobodová.

Pivo vaří podle originální receptury. O rozběhnutí oficiální distribuce dobrušského piva se však už vážně uvažuje.

Náchodský gigant nabízí i pivní rarity

Největším kolosem v kraji je pivovar Náchod, který stoprocentně vlastní město. Loňský výstav piva činil více než 140 tisíc hektolitrů. Podle vedení podniku náchodský pivovar nabízí nejširší sortiment piv na českém trhu. Čtyřiadvacetistupňový náchodský Primátor Double patří k nejsilnějším českým pivům.

"Pivovar nabízí ve svém sortimentu devět druhů piv. Mezi nimi produkujeme také jedinečný svrchně kvašený pšeničný kvasnicový Primátor Weizenbier, který je v České republice jediný," uvedl vedoucí marketingu náchodského pivovaru František Meduna.

V náchodském okrese vaří pivo ještě v jednom větším pivovaru, v Broumově. Tamní Olivětín vaří od 18. století. Roční výstav se tam pohybuje kolem 30 tisíc hektolitrů piva.

Nejvíc problémů mělo pivo v Hradci

Přeborníkem v zanikání pivovarů za posledních deset let je Hradec Králové. Tam skončil největší pivovar v kraji, tradice vaření piva ve velkém v Hradci skončila v roce 1999. Ještě v roce 1992 dokázal hradecký pivovar vyrobit 300 tisíc hektolitrů piva. V obnovení výroby piva v Hradci ve velkém nevěří ani vyhlášený ředitel pivovaru Jiří Vlček.

"To je vyřízená záležitost. V Hradci zřejmě budou vznikat menší, například restaurační pivovárky. Že by vznikl velký závod, který by se uživil a dovedl vzdorovat konkurenci, která je dnes velká, považuji za nemožnou věc," řekl.

V pivovaru budou místo piva v trubkách kolovat úřední oběžníky: pivovarský areál se mění v nové sídlo krajského úřadu.

V Hradci působil také malý pivovar v restauraci U Zezuláků. Ani tam se ale už pivo nevaří. Tradici vaření piva v Hradci se snaží udržet Milan Rambousek, který vaří své pivo na Velkém náměstí. Mezi větší pivovary, které v kraji fungují, patří ještě pivovar v Trutnově či v Nové Pace. Trutnovský pivovar uvádí, že před pěti lety vyráběl přes 100 tisíc hektolitrů piva ročně.

Prosazují se i malí pivovarníci

Pivař musí být také trochu turista, který pro nevšední nápoj urazí kus cesty. Malé pivovárky totiž nabízejí pivo, které lidé jinde nedostanou. Mezi takové výrobce patří patří zámecký pivovar v Dětenicích.

"Naše pivo si mohou dát pouze návštěvníci dětenického zámku, nikam ho nevyvážíme. Slouží k místní konzumaci. Je to unikát vyráběný původní metodou. Vaření piva probíhá na otevřeném ohni, scezuje se přes slámu, kvasí v dubových kádích a leží v dobových ležáckých sudech. Dětenické pivo si zachovalo prastarou chuť, tak jak chutnalo našim předkům," řekl ředitel dětenického zámku Petr Jindrák.

Osm let už vaří pivo v Sousedském pivovaru v Miletíně. Tamní mok si mohou dát pouze zákazníci v restauraci sousedící s pivovarem. "Lidé dostanou naše pivo jenom u nás. Vaří se desítka Chmelka, výjimečně navaříme také dvanáctku Pytláka," řekl hostinský Miloslav Kulhánek.

Piva a pivovary v Královéhradeckém kraji:

Pivovar Broumov-Olivětín: světlé a tmavé výčepní, světlý ležák, světlé speciální pivo

Pivovar Dětenice: světlá 11°, černá 13°, kvasnicové pivo (pivovar pivo nerozváží, lze jej konzumovat jen v Dětenicích)

Pivovar Dobruška: Rampušák, světlý ležák

Pivovar Trutnov: Krakonoš, světlé a tmavé výčepní 10°, světlý ležák 12° a 14°

Pivovar Miletín: Chmelka 10°, Pytlák 12°

Pivovar Náchod: Primátor, světlé 10°, světlý a tmavý ležák 12°, ležák polotmavý 15°, ležák světlý 16°, 21° Primátor rytířský, 24° Primátor Double, svrchně kvašený pšeničný kvasnicový Primátor Weizenbier

Pivovar Nová Paka: Brouček 10°, Kryštof 12°, Kumburák 12° světlé, Granát 12° tmavá, Podkrkonošská speciál 13°, Valdštejn 14°, Hempvalley beer (pivo z konopných květů)

Pivovar Rambousek, Hradec Králové: Classic 11,5° světlé, Flleger 12° tmavé, Jubilejní 16° černé, Hradecké bíle 12° světlé

Pivovar a hostinec U Hušků Běleč nad Orlicí: Car (domácí kvasnicový ležák)

Pivovar Zeman Vrchlabí: Krkonošský medvěd, světlé výčepní, světlý a tmavý ležák, světlý ležák 14°, tmavé pivo s příchutí třešní (iDnes)