Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v krajích

Dění krajích


Stavebnicové minipivovary

Pivovar Erb expanduje. Ale len do luxusu

[středa, 11. květen 2011]

Banskoštiavnický pivovar Erb expanduje. Kým doteraz svoje pivo podával len vo svojich priestoroch, v najbližších mesiacoch má pokryť aj ostatné kúty Slovenska. „Momentálne uzatvárame zmluvy asi s tridsiatkou luxusných hotelov a reštaurácií. Ide však minimálne o štvorhviezdičkové hotely a reštaurácie najvyššej kategórie,“ prezrádza Eduard Rada, majiteľ pivovaru Erb.

Najdrahší na Slovensku

Štiavnický pivovar Erb začal písať svoju históriu pred necelým rokom. V júni 2010 otvoril jeho brány Eduard Rada, bývalý majiteľ pivovaru Steiger. „Vo Vyhniach sme pivovarnícky vyrástli, ďalej sme však chceli ísť cestou luxusnejšieho segmentu,“ vysvetľuje dôvody svojho smerovania Rada, ktorý stále vlastní 11 percent pivovaru Steiger. „Kúpili sme najdrahšiu technológiu na trhu a začali variť pivo z najdrahších surovín,“ konštatuje majiteľ.

Smerovanie pivovaru sa odrazilo aj na cenách. Priemerná cena zlatistého moku sa pohybuje na sume 1,5 eura. „Nechceme zvyšovať kapacitu. Skôr pôjdeme cestou zvyšovania kvality aj ceny,“ zamýšľa sa Rada. Aj preto chce pivo distribuovať len vybraným podnikom. „Máme vytypované zariadenia. Ale bude ich len 33,“ hovorí majiteľ.

Výrobu spustili aj v Prievaloch

Kým ostatné malé pivovary sa snažia zaujať netypickými chuťami, v Štiavnici je situácia iná. „Filozofiou pivovaru nie je vyrábať ovocné pivá, chceme sa profilovať ako klasickí pivovarníci,“ prezrádza Rada a dodáva, že ich jedinou anomáliou je pivo vyrábané z údeného sladu. Okrem neho v ponuke nájdete pšeničné pivo Weizenbier alebo klasický ležiak plzenského typu. „Každý druh piva má špeciálny pohár, vytvorený dizajnérmi,“ vykresľuje Rada.

O narastajúcej popularite malých pivovarov sa presvedčili aj v Prievaloch, kde koncom apríla otvoril svoje brány pivovar Sandorf. „Zaznamenali sme obrovský záujem. Len za prvý deň nás navštívilo okolo 1 500 ľudí,“ hovorí Milan Bílik, spolumajiteľ pivovaru Sandorf. Na Záhorí plánujú vyvážať pivo aj do ostatných zariadení, zatiaľ im to však situácia nedovoľuje. „Už sa nám ohlásilo aj niekoľko krčiem, no všetko pivo, ktoré sme uvarili, sme predali v našom podniku,“ vysvetľuje spolumajiteľ. V Prievaloch začali okrem piva predávať aj pivnú kozmetiku. Pivný šampón, sprchový gél či balzam však nevyrábajú vo vlastnej réžii. „Robí to na našu zákazku jedna firma v Česku,“ vysvetľuje Bílik a dodáva, že v budúcnosti sa môžu vybrať aj touto cestou.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Tradici pivovarnictví v Třebíči hodlá v budoucnu obnovit nový majitel lihovarnického areálu nad bazilikou. Tím se stala místní firma Variant plus.

V části hlavní budovy bývalého lihovaru nyní provozuje restauraci Centrum Lihovar. Manažerka centra Laura Uherčíková Deníku prozradila: „Na přestavbu hospodářských budov v lihovarnickém areálu se nám podařilo získat dotaci z evropských fondů. Přestavujeme je na minipivovar. Předpokládáme, že první várku piva bychom tu mohli uvařit už za rok a půl.

Uherčíková přiblížila důvod, proč se firma rozhodla zřídit vlastní pivovar: „Byla to náhlá myšlenka. Myslím si, že ten prostor lihovaru si něco takového přímo vyžaduje. Říkali jsme si, co s těmi budovami dál? Nechat je chátrat, to se nám zdálo jako ohromná škoda.“ Například bývalá sladovna a bramborárna byly podle Uherčíkové ve velmi dezolátním stavu.

Bez dotace bychom se nejspíš do takového projektu nepouštěli,“ přiznala.

V hlavní budově areálu by podle ní měla vzniknout ještě další restaurace, větší a s prostorem, který by se dal využívat i pro kulturní účely – výstavy či koncerty.

Bohaté zkušenosti s vařením piva mají v Dalešickém pivovaru. Marketingový manažer Dalešického pivovaru Petr Voneš vzpomněl na historii: „Původně byl Dalešický pivovar ruina, než se přestavěl. Pivo se tu začalo vařit v roce 2002.

Od té doby se prý mnohé změnilo. „Momentálně předěláváme kompletně celou pivovarskou technologii, aby do konce dubna bylo vše hotové,“ tvrdil Voneš.

Co tato novinka v Dalešickém pivovaru znamená pro štamgasty, manažer objasnil: „Piva bude prostě víc. Způsob vaření piva zůstane zachován. Na jeho kvalitě se nic nezmění.

Ročně v pivovaru v Dalešicích vyrobí na čtyři tisíce hektolitrů piva.

Za komunistické éry produkoval zdejší pivovar pod hlavičkou brněnských Jihomoravských pivovarů až 30 tisíc hektolitrů piva ročně.

Na letošní sezonu připravili v Dalešickém pivovaru celou plejádu doporovodných akcí.

Už na konci května proběhne duatlon pětičlenných týmů, na červen se chystá výstava veteránů a Postřižinské slavnosti. V červenci proběhne Dětský den a koncerty Evy a VCaška, Ondřeje Havelky a Melody Makers a také koncert Věry Špinarové,“ prozradil Voneš část programu na turistickou sezonu.

Už nyní přitom je možno vychutnat si v Dalešickém pivovaru pivo v prostřední kulis filmových Postřižin. Jak bude chutnat první třebíčské pivo, k tomu Laura Uherčíková řekla: „Určitě půjde o domácí kvasnicové pivo, nikoliv o pivo, jaké vyrábí současné velké pivovary.“ Podle jejích informací se právě nyní firma rozhoduje nad dodavatelem pivovarské technologie, kterých je v současnosti na českém trhu značné množství.

Z historie vaření piva ve městě Třebíči:

V roce 1454 získali třebíčští měšťané od krále Ladislava Pohrobka várečné právo, které bylo součástí každého měšťanského domu. Na vzdálenost jedné míle nikdo jiný nesměl vařit pivo na prodej.

V šedesátých letech 15. století bylo povoleno vozit do města Třebíče piva pražská a svídnická. V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků, v roce 1688 jich bylo už 46. Zhruba v polovině 16. století nastaly spory mezi vrchností a třebíčskými měšťany skrze vaření piva, spor musel řešit nakonec soud.

V Třebíči byl vystavěn pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. V roce 1873 pivovar vyhořel a poté byl znovu postaven, po roce 1948 byl znárodněn. Poslední várka piva se v něm uvařila v roce 1972. (zdroj: kniha Historie a současnost podnikání na Třebíčsku)

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Eva Bártíková


Slovenské združenie výrobcov piva a sladu pripustilo, že ak rezort financií nezmení svoj názor na zvýšenie spotrebnej dane z piva, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu podľa jeho výkonného riaditeľa Romana Šustáka nerozumie, prečo sa ministerstvo financií opätovne vrátilo k myšlienke zvýšenia spotrebnej dane z piva. Združenie si uvedomuje, že štátu chýbajú peniaze, no podľa Šustáka treba hľadať komplexné riešenie. „Cena piva už teraz rastie, keďže cena jačmeňa, ako kľúčovej komodity, stúpla vlani o 40 %. Ak sa k tomu pridá aj zvýšenie spotrebnej dane zo strany štátu, pivovarníkov to výrazne zaťaží,“ uviedol pre agentúru SITA Šusták.

Ministerstvo financií v návrhu východísk rozpočtu verejnej správy na roky 2012 až 2014 opätovne oprášilo myšlienku zvýšenia spotrebnej dane z piva, ktoré by do štátneho rozpočtu mali v nasledujúcich troch rokoch priniesť celkovo takmer 37 mil. eur. Rezort uvažuje o zvýšení sadzieb na približne rovnakej úrovni, ako vlani, keď chcela vláda zvýšiť spotrebnú daň pri malých pivovaroch o 22 % a pri veľkých o 27 %. Tento návrh však parlamentom neprešiel, keď sa hlasovania zdržali štyria poslanci KDH.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu taktiež očakáva, že k ohlasovanému zvyšovaniu spotrebných daní ešte prebehne diskusia. „Určite chceme rokovať. Už teraz však musím povedať, že nie sme nadšení. Z nášho hľadiska nevidím veľký priestor na kompromis,“ upresnil Šusták. Podľa neho je navyše otázna aj výška sadzieb, keďže podľa prepočtov združenia by muselo ministerstvo zvýšiť spotrebnú daň o 17 až 18 %, aby v budúcom roku získalo do štátneho rozpočtu avizovaných 8,2 mil. eur. Pripustil taktiež, že ak rezort financií nezmení svoj názor, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovensko by podľa Šustáka nemalo ísť cestou zvyšovania daní, keďže to so sebou prináša zníženie spotreby a celkový prepad príjmov do rozpočtu. Ako príklad uviedol radikálne zvýšenie spotrebnej dane z roku 2003, ktoré spôsobilo prudký prepad spotreby. „Spotrebná daň na pivo je na Slovensku 2,5-krát vyššia ako minimálna sadzba v EÚ. Aj v porovnaní s Českou republikou je takmer dvojnásobne vyššia, a to sme v roku 1989 začínali na rovnakej úrovni,“ dodal Šusták.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | SITA


Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Infografika

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek


Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Najväčší výrobca piva na Slovensku spoločnosť Heineken Slovensko predáva oddnes drahšie pivo. Ohlásené päťpercentné zvýšenie ceny zdraží na pulte pollitrovú fľašu piva o dva centy. Ostatné pivovary zatiaľ držia staré ceny, ale najneskôr do troch mesiacov budú zrejme nasledovať príklad hurbanovského pivovaru.

Zopakoval sa tak scenár spred dvoch rokov, keď došlo k poslednému zdraženiu piva. Z pivovarníckeho peletónu opäť nabral odvahu na zdraženie líder trhu. Heineken Slovensko naposledy zvýšil cenu piva k prvému marcu 2009 o sedem percent. Spotrebiteľ si vtedy priplatil za fľašu tri centy.

Heineken Slovensko odôvodnil zdraženie piva prudkým rastom cien surovín, najmä sladovníckeho jačmeňa. Ten v dôsledku vlaňajšej mimoriadne nízkej úrody zdražel o 40 percent.

"Čelíme historicky najnižšej úrode jačmeňa, a to z hľadiska nielen množstva, ale aj kvality," povedala generálna riaditeľka Heineken Slovensko Door Plantenga. Vzhľadom na rast cien ďalších surovín, obalov a energií bolo zdraženie piva podľa šéfk y pivovaru nevyhnutnosťou.

Jačmeň sa skutočne v tejto chvíli predáva za rekordných 190 eur za tonu. Ani z novej úrody nebude lacný, kontrahuje sa totiž za cenu blízku 200 eurám za tonu.

"Lacné pivo na Slovensku bude onedlho minulosťou," myslí si šéf Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Cena poľnohospodárskych komodít na svetových trhoch stále rastie a podľa Lapišáka sa nedá predpokladať, že "pivo sa v novom desaťročí vráti k cenám pred veľkou ekonomickou krízou".

V obchodoch sa pivo ešte dopredáva za staré ceny. Pollitrová fľaška dvanástky stojí vo veľkých obchodných reťazcoch od 45 centov (Steiger) do 63 centov (Zlatý Bažant). Cena desiatky sa pohybuje v rozmedzí od 35 centov do 55 centov. "Máme ešte niekoľkodňové zásoby, ale ani po ich minutí nemusí pivo zdražieť," predpokladá šéf obchodného reťazca Coop Jednota Bratislava Adrián Ďurček.

Dvojcentové zdraženie by totiž mohli obchodníci aspoň na istý čas utlmiť. Zima, ako pripomína Ďurček, nie je hlavnou sezónou piva. "Hrať sa s cenou piva v čase, keď silno mrzne, je nebezpečné." Tón v zdražovaní piva udajú podľa Ďurčeka veľké reťazce. "Ohlásené zdraženie sa nemusí hneď odzrkadliť v obchodoch. Máme možnosť hýbať s maržou," pripustil aj takýto cenový vývoj hovorca spoločnosti Kaufland Martin Gärtner.

Pivo zdraželo aj v Česku, kde najväčší pivovar Plzenský Prazdroj zvýšil cenu vlani v januári najprv o 4,6 percenta a tohto roku v januári o ďalšie dve percentá. Čechom tak dovedna pivo zdraželo viac ako o jednu českú korunu. Pravda, českí pivári si z platu môžu dovoliť nakúpiť stále viac piva ako slovenskí. Predvlani si Slováci pri plate 744 eur zarobili na 1 241 fliaš piva s priemernou cenou fľašky 60 centov. Česi s priemerným ročným platom 23 488 Kč si mohli kúpiť 1 935 fliaš s priemernou cenou fľašky 12 Kč.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák


Žatecké pivo cup 2011

[středa, 26. leden 2011]

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz


Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno


Regiontour 2011 - 20.ročník mezinárodního veletrhu turistických možností – startuje dnes na brněnském výstavišti, kde bude probíhat do neděle 16. ledna. Expozice Plzeňského kraje opět nabídne mnoho zajímavostí a stejně jako loni je její dominantou velký dřevěný pivovarnický sud, jak uvádí mluvčí plzeňského hejtmanství Petra Jarošová.

Obrázek

Plzeňský kraj představí především svoji dlouhou a bohatou pivovarnickou tradici. Expozice na ploše 200 m2má stejně jako loňský rok jednotný styl. Dominantou je velký dřevěný pivovarnický sud. Část expozice je pojata jako pivovar s řadou výčepů, kde mohou návštěvníci veletrhu ochutnat produkty různých výrobců, ve zbývajícím prostoru jsou soustředěny pulty ostatních vystavovatelů. Své místo zde najdou kromě Plzeňského kraje a Města Plzně i mikroregiony, města či informační centra.

Návštěvníci expozice si i letos odnesou vedle propagačních materiálů i malé překvapení. Pro tuto příležitost byly vyrobeny speciální hrací minikarty. Připraveny jsou i brožurky s s názvem Pivník aneb Pivní jízda Plzeňským krajem, která popisuje produkci pivovarů v našem regionu.

Zdroj: Rozhlas.cz


Ať už se časy mění, jak chtějí, jedna věc určitě zůstane – chuť zajít občas takzvaně na jedno. Objem výroby pivovarů v Libereckém kraji ukazuje, že ani v roce 2010 lidé nepohrdnou žejdlíkem.

Největší pivovar v kraji, Pivovar Svijany, například už na začátku prosince hlásil, že překročil plán výroby na tento rok. „Plánovali jsme vyrobit 400.000 hektolitrů piva, dodali jsme na trh přes 385 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. „Počasí přitom konzumaci piva příliš nepřálo, jaro bylo studené a ve druhé polovině prázdnin přišly povodně,“ dodal. Odbyt pivovaru jde přesto nahoru.

Dobrý vývoj hlásí i vratislavický pivovar Hols, vyrábějící například pivo Konrád. Na rozdíl od Svijan jde převážná většina zdejšího piva – asi sedmdesát procent – na export. „Vyvážíme hlavně do Německa, do Maďarska a do jižní Evropy,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Na trh přišlo letos 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to je o 3,5 procenta více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200.000 hektolitrů, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.

O regionální piva je větší zájem

Více piva vyrobil i pivovar Rohozec, a to o celých šest procent. Vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel rohozeckého pivovaru František Jungmann. Všechny pivovary v kraji dodají na trh letos přes 622.000 hektolitrů tekutého zlata, a to i přes to, že výroba v pivovarech v republice má stále klesat.

Zdroj: Krkonošský deník.cz


Kromě kapra a bramborového salátu nebude na většině českých svátečních stolů chybět ani pivo. Téměř všechny pivovary proto uvařily nějaký vánoční speciál. Výroba a zrání vánočních piv trvá někdy i pár měsíců. I když se často jedná jen o reklamní trik, najdou se i výjimky.

Češi si na pivo potrpí i o Vánocích. Ke zvláštní atmosféře ale také chtějí zvláštní chuť a na to sázejí hlavně menší regionální pivovary. Někdy se vánoční pivo od běžné produkce liší jen etiketou, někdy ale přicházejí se skutečnou novinkou. "Pivo, které vaříme na Vánoce, je od základů jiné. Vznikla nová technologie kombinací ležáků a ejlů," prohlásil Martin Vrba, hlavní sládek pivovaru ve Dvoře Králové nad Labem.

Speciální vánoční piva se vaří v malých objemech a jejich výroba a zrání často trvá i několik měsíců. U lidí pak mohou mít takový ohlas, že se po svátcích z výjimky stane pravidlo. "Většina piv, co jsme zkoušeli, se na trhu postupně etablovala a dodneška zůstávají v našem portfoliu," řekl Josef Hlavatý, ředitel pivovaru v Náchodě.

Pro menší pivovary to může být zároveň dobrá příležitost, jak na sebe přitáhnout pozornost zákazníků. Sami ale říkají, že s velkými značkami chtějí soutěžit hlavně kvalitou. "Nechceme používat žádné stabilizátory a chemii, ale vařit opravdové české pivo," konstatoval Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru ve Dvoře Králové.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach


Ještě po sametové revoluci byl hlinecký pivovar ve srovnání s pardubickým trpaslíkem, množstvím uvařeného piva za ním zaostával.

Malý pivovar v jižní výspě Pardubického kraje se ale nyní stal jasným lídrem, pardubický i poličský pivovar vaří podstatně méně piva.

Čím to je? V Hlinsku si myslí, že jednoduše dělají dobré pivo za slušnou cenu. Před dvěma roky se navíc pivovar stal součástí české pivovarské společnosti K Brewery, díky čemuž se pivní lahve s nálepkou Rychtář objevují po celé zemi.

Letos hlinecký pivovar Rychtář svoji pověst jedničky v Pardubickém kraji ještě posílil. Zatímco spotřeba piva šla letos dolů o dvanáct procent, Rychtář svůj prodej naopak za poslední půlrok o více než 20 procent navýšil, a to především díky prodeji sudového piva. V Hlinsku letos uvaří něco pod hranicí 100 000 hektolitrů. Větší odbyt sudového piva se dokonce odrazil i ve zvýšení počtu zaměstnanců z 56 na 62.

Příčinu vidím v tom, že lidé více porovnávají poměr kvalita a cena - právě v tomto je Rychtář zajímavou alternativou velkých značek,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Poličské pivo sbírá medaile. Výroba ale stále klesá

Dvojkou v kraji podle množství uvařeného piva zůstane letos Měšťanský pivovar v Poličce. Jeho ředitel Karel Witz očekává letos propad z loňských 69 tisíců hektolitrů o sedm procent. Přitom už loni svoji produkci snížil proti předcházejícímu roku o čtyři procenta.

Pivo mají v Poličce velmi dobré, například tmavé pivo v září získalo stříbrnou medaili při soutěži na žatecké Dočesné, ale pivovar příliš nerozšířil okruh zákazníků.

O to se poslední dobou snaží pardubický pivovar Pernštejn, například i větším exportem. Letos posílal kontejnery s pivem do Kanady, Švédska, Itálie i Německa, ještě do konce roku začíná posílat první větší dodávky na Slovensko a jeho vedení si hodně slibuje od vývozu piva na Ukrajinu, s nímž začne v lednu příštího roku.

Letošní produkce pivovaru by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako loni, což ředitel Jan Kvasnička považuje vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch.

Zástupci všech tří velkých pivovarů v Pardubickém kraji tvrdí, že se zdražením piva nepočítají. Tedy alespoň ne hned od ledna.

Jeden z nich však přece jen ještě trochu váhá. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl ředitel pardubického pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička.

Od podzimu měl rodinu minipivovarů v Medlešicích a Žamberku navíc posílit další zástupce v Litomyšli. Majitel ho však otevře až na jaře příštího roku.

***

FAKTA

Produkce pivovarů v roce 2009: Rychtář Hlinsko 80 tis.hl; Pivovar Polička 69 tis. hl; Pivovar Pernštejn 55 tis.hl

Odhad roku 2010: Rychtář Hlinsko cca 100 tis. hl; Pivovar Polička cca 64 tis. hl; Pivovar Pernštejn cca 55 tis. hl

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený


Pivovar Velké Březno, který patří do koncernu Heineken, začal vařit patnáctistupňový speciál s názvem Regenerator. Už před třemi měsíci ale ohlásil záměr vařit pivo stejné značky také nový ústecký minipivovar Na Rychtě. Spor pravděpodobně skončí u Úřadu průmyslového vlastnictví.

FOto

Pivo s názvem Regenerator se na Ústecku vyrábělo před osmdesáti lety. Na začátku 20. století ho vařil ústecký měšťanský pivovar. Bylo to čtrnáctistupňové pivo, které pivovar prezentoval jako "nejjemnější pivní speciál".

Osobitá etiketa s bodrým pivařem podobným slavnému Victoru Cibichovi z etikety Březňáku provázela milovníky tohoto piva až do třicátých let. Tehdy značka zanikla.

"Když jsem přišel do ústeckých pivovarů v roce 2002 dokumentovat historii místní výroby piva a narazil na značku Regenerator, hned jsem upozornil majitele, že je to zlatá hřivna, kterou by měli rychle zvednout ze země. Ale dalších osm let se nic nedělo," komentoval složitý proces znovuzrození Regeneratora historik české sekce společnosti Heineken Petr Žižkovský.

Osobitá značka pronikla do povědomí veřejnosti prostřednictvím replik historických reklamních cedulí, které nechaly ústecké pivovary vyrobit pro své hospody. Jakou sílu Regenerator má, se pak ukázalo letos v létě, když minipivovar Na Rychtě vyhlásil veřejnou anketu na pojmenování svého nového piva. Regenerator se umístil mezi předními návrhy.

Minipivovar zřejmě přišel pozdě

"Chtěli jsme samozřejmě vyhovět účastníkům ankety a vařit pivo pojmenované podle jejich přání. Proto jsme na Úřadu průmyslového vlastnictví požádali o registraci ochranné známky Regenerátor, aniž jsme věděli, že Heineken už velmi podobnou značku přihlásil dříve," vysvětluje majitel minipivovaru Martin Prachař.

Přestože ústecké pivovary doposud značku nepoužily, už ji zaregistrovaly v roce 2006. Teď bude muset Úřad průmyslového vlastnictví rozřešit, kdo má na značku nárok.

Značky se liší jen v detailu, Heineken má Regenerator s krátkým a minipivovar s dlouhým "a". Menší šance má minipivovar, jehož žádost o registraci ještě úřad nepotvrdil.

V souvislosti s ohlasem na Regeneratora se možná milovníci piva brzy dočkají obnovy i dalších historických značek ústeckých pivovarů, jakým byly například Zlatoslad, Korunní pivo, Doppelbock či Burgquell.

Nové pivo Regenerator

Patnáctistupňové pivo vaří pivovar ve Velkém Březně na Ústecku způsobem tradičním v českých zemích. K výrobě pivovar používá výhradně tuzemské ingredience. Pivo má sametovou pěnu, zlatavou barvu a skvělý říz s výraznou chmelovou chutí. Pivovar navařil okolo dvou tisíc hektolitrů, což představuje čtyři sta tisíc piv.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec


Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč


Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi parlamentného výboru pre financie a rozpočet vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný.

Petíciou proti diskriminácii slovenského piva, ktorú podporilo viac ako 173 tisíc ľudí, sa budú zaberať poslanci parlamentného výboru pre financie a rozpočet. Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi výboru vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný. "Masívna podpora občanov nám pomohla otvoriť širšiu odbornú diskusiu v parlamente s cieľom prehodnotiť pôvodný návrh na zvyšovanie dane," konštatuje výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a člen petičného výboru Roman Šusták.

Vládou schválený návrh na zvýšenie spotrebnej dane z piva o 49 percent, ktorý už odsúhlasili v prvom čítaní aj poslanci parlamentu, by podľa pivovarníkov posunul Slovensko medzi krajiny s najvyšším spotrebnými daňami na pivo v Európskej únii. "Všetky okolité krajiny by tak konkurovali Slovensku nižšou daňou, čo by spôsobilo nekonkurencieschopnosť našich pivovarov v regióne a výrazne zvýšilo cezhraničnú turistiku, ale aj legálny a nelegálny import z okolitých krajín," uvádza združenie výrobcov piva. Petíciu proti zvyšovaniu spotrebnej dane vyhlásili výrobcovia piva s cieľom osloviť širokú verejnosť a získať tak podporu pre svoje argumenty. Plánované zvýšenie spotrebnej dane takmer o 50 % podľa pivovarníkov vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale zároveň bude mať dopad aj na množstvo ďalších pracovných miest v napojených odvetviach.

Spotrebná daň z piva by mala vzrásť s účinnosťou od marca budúceho roka. Základná sadzba spotrebnej dane z piva by sa mala zvýšiť z 1,65 eura za hektoliter a stupeň plato na 2,45 eura. Znížená sadzba spotrebnej dane z piva by mala vzrásť z 1,22 eura na 1,82 eura za hektoliter a stupeň plato. Cena piva by pri zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty na úrovni 20 % a plnom premietnutí zvýšenia spotrebnej dane mala podľa rezortu financií stúpnuť o 8,7 %. V prípade realistického scenára, ktorý počíta s 80-percentným premietnutím zvýšenia daní do cien, by cena piva mala vzrásť o 6,9 %.

Zdroj: O Peniazoch Zoznam.cz | SITA


Pivári chcú meniť chute

[úterý, 16. listopad 2010]

Neustále prepady predajnosti tradičného piva vedú pivovary k novým projektom. Už o pár mesiacov by sa tak mali na trhu objaviť nové netypické chute. „Pracujeme na vývoji nových produktov, a budúci rok by sme chceli obohatiť kategóriu ochutených pív o nové príchute ako napríklad cherry či mojito,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Snaha o zvrat

Pripravujeme obohatenie sortimentu už na budúci rok,“ prezrádza riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil. Podľa jeho slov sa chcú zamerať na konkrétne vekové skupiny. Pivovar vo Vyhniach nie je jediný, ktorý chce prilákať menej tradičnú klientelu. V Banskej Bystrici chcú nadviazať na úspech „citrónového“ Radlera. „Prvé mesiace predaja prekonali všetky naše očakávania,“ konštatuje Cvik. Aj preto pripravujú ďalšie verzie ovocných pív.

Oproti minulým rokom rozšírenie nevylučujú ani najväčší hráči. „Neustále hľadáme spôsoby, ako zaujať konzumentov a budovať pivnú kultúru,“ povedala pre HN Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie Pivovary Topvar.

Priestor na zmenu majú už tradične pred Vianocami. Na pultoch tak môžete nájsť špeciálne balenia pšeničného Zlatého Bažantu, „karamelového“ Šarišu Red či viacstupňové špeciály Urpinera a Steigra.

Pivo na doma

Trh s pivom na Slovensku dlhodobo klesá. Aktuálne zaznamenávame približne šesťpercentný medziročný pokles predaja,“ vysvetľuje Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko. Dôvody možno hľadať v nepriaznivom počasí, aj v šetrení. „Zákazníci konzumujú pivo viac doma, čím klesá podiel čapovaných pív,“ porovnáva Vysloužil.

Práve špeciály by mali pomôcť tento trend odraziť. „V porovnaní s minulým rokom sme zvýšili výrobu o 10 percent,“ hovorí Cvik. Podľa jeho slov nárastu pomohlo hlavne to, že sa chcú odlíšiť od tradičných europív, ktoré ponúkajú globálni výrobcovia. Veľké pivovary sa zase snažia zabojovať aj návratom nepasterizovaných pív do slovenských krčiem.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Pijeme pivo z PET fliaš

[pátek, 5. listopad 2010]

Slovenskí pivári stále najviac pijú čapované pivo. Okrem neho si však čoraz väčšiu obľubu získava pivo plnené do PET fliaš.

Foto

Podiel čapovaného piva na Slovensku je podľa našich pivovarníkov a sladovníkov dlhodobo najvyšší spomedzi ostatných spôsobov jeho konzumácie. Tento ekologický spôsob spotrebovania pivného moku však začína vytláčať pitie piva v PET fľašiach. Balenie má na našom pivnom trhu už pätnásťpercentný podiel.

Približujeme sa tak v spôsobe konzumácie k Rusku, Ukrajine či Kazachstanu.

Zdroj: Pluska.sk


V predvianočnom období chcú pivovary lákať na špeciálne ponuky značiek Šariš a Zlatý Bažant.

Pivovary Topvar a Heineken dva mesiace pred vianočnými sviatkami začali komunikovať špeciálne edície svojich tradičných značiek.

Pivovar Topvar znovu uviedol edíciu Šariš Red s karamelovou arómou, ktorú odskúšal už vlani. Pre vlaňajšie pozitívne výsledky sa Topvar rozhodol Šariš Red - prémiový polotmavý 12-stupňový ležiak - uviesť na trh natrvalo. Spotrebitelia ho môžu nájsť v podnikoch po celom Slovensku a od novembra aj v predajniach v multipackoch.

Na podporu uvedenia tohto produktu na trh pripravil Topvar v spolupráci s agentúrou MUW Saatchi & Saatchi aj reklamnú kampaň. Hlavným nosičom kampane je nový 20-sekundový spot, v ktorom vyzdvihujú chuť tohto piva. Televíziu dopĺňajú printové a outdoorové vizuály, ktoré boli použité aj minulý rok. Ako sa uvádza v tlačovej správe, „cieľom kampane je vyvolať chuť vyskúšať túto pivnú špecialitu najmä u mladých mestských ľudí“.

Pozrite si spot: Šariš Red - novinka na trhu

Koncom októbra uviedol aj pivovar Heineken ďalšiu limitovanú edíciu piva Zlatý Bažant Bock s medovou arómou. Bažant tak nadväzuje na "tradíciu" sviatočných pivných špecialít - vlani Heineken uviedol Zlatý Bažant Porter, pred dvomi rokmi pšeničné pivo.

Zlatý Bažant Bock bude v tomto roku dostupný nielen v 0,33 litrových twist-off fľašiach, ale aj v čapovanej forme. Pivo bude dostupné v 400 prevádzkach na celom Slovensku. Pri tejto príležitosti Heineken vydal špeciálnu edíciu poštových známok Zlatý Bažant Bock 2010 v limitovanej edícii.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Autorka: Vladimíra Orgoňová


Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec


«« « Strana 16 z 26 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň