Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.

Historie kraje

Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.

Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.

Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.

Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.

Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.

O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Zdroj: MF Dnes

Pro pivaře to není příliš dobrá zpráva. Po celkovém zdražování cen energií, surovin a potravin by se měla také zvýšit cena piva. Růst cen předpokládá Jan Veselý, prezident Českého svazu pivovarů a sladoven. „Ceny piva by mohly už v březnu vyletět až o třicet procent,“ řekl minulý týden v televizi.

Některé pivovary z Vysočiny se chystají také podražit. „Je to nevyhnutelné,“ říká například Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí humpoleckého pivovaru Bernard.

Pivovarské společnosti se shodují, že je k tomu nutí obrovský nárůst cen ječmene, sladu, chmele, energií, ale například také skla - tedy pivních lahví a půllitrů.

Některé pivovary zvedly ceny už v prosinci či v lednu Zástupci vysočinských pivovarů si nemyslí, že by udělali najednou až třicetiprocentní skok cen směrem vzhůru. „Domnívám se, že tak dramatický cenový posun, jako je zvýšení najednou o třicet procent, nebude možný. V minulosti se to vždy pohybovalo kolem pěti procent,“ říká Zdeněk Mikulášek z pivovaru Bernard.

Od prvního března chce zvednout ceny lahvového piva jihlavský pivovar Ježek. „Probíhá teď jednání s velkoodběrateli a obchodními řetězci. Řádově to navýšení vychází na sedmdesát haléřů na jednu láhev piva. Sudové pivo jsme zdražovali již v loňském roce. Reagujeme tak na zdražení vstupních surovin. Dnešní ceny jsou neudržitelné,“ připomíná Jan Kylberger, ředitel jihlavského pivovaru Ježek.

Některé pivovary z Vysočiny zvedly ceny piva již v prosinci, další hned po Novém roce. Tak jako třeba pelhřimovský pivovar Poutník, který cenu zvýšil v polovině ledna. „Lednové zdražení bylo odrazem vzrůstajících cen veškerých surovin a energií. Museli jsme jít nahoru také. V průměru jsme cenu zvýšili o jednu korunu,“ říká Jiří Vacek, ředitel obchodního oddělení pivovaru Poutník z jehož produkce vychází pivo desítka, dvanáctka a čtrnáctka.

„V březnu nebo v dubnu určitě další zdražování neplánujeme,“ nechtěl dál komentovat další možný vývoj cen Vacek.

Jarní zdražení nechystají ani v Měšťanském pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Ceny totiž navýšili před pár dny - 1. února.

„Zdražili jsme o pět až osm procent, dle sortimentu. Lahvové pivo zdražilo přibližně o dvě až šest procent. Dělá to třicet až devadesát haléřů. Do podzimu pro nás další zdražení nepřipadá v úvahu,“ říká ředitel pivovaru Jiří Hušek s tím, že poslední zdražení u nich bylo v březnu loňského roku.

Humpolecký pivovar Bernard naposled zdražoval v prosinci. „Nárůst cen byl desetiprocentní. Nejvíce u nás podražil světlý ležák dvanáctka, nejmenší nárůst cen byl u nealkoholického piva. Po dvou letech jsme zvedli ceny také lahvového piva,“ pravil mluvčí Mikulášek.

K dalšímu zdražení se humpolecký pivovar chystá. „Trh bedlivě sledujeme a pak se rozhodneme, kdy a o kolik vzroste cena,“ dodává Mikulášek. V tuto chvíli nepočítá se zdražením Ladislav Urban, ředitel pivovaru v Dalešicích. Přesto však přiznává, že vše bude záležet na tom, jak se zachovají velké pivovarnické kolosy. Dalešický pivovar zdražoval naposledy v prosinci. „Bylo to o více než deset procent. Dělá to přibližně dvě koruny na pivu,“ říká Urban.

I přes nárůst cen lidé tvrdí, že na pivo budou chodit dál.

„Nechodím do hospody jenom kvůli pivu. Chodím tam hlavně za partou přátel a to pivečko k tomu patří,“ říká šedesátiletý Jaromír Kovář z Jihlavy.

Majitelé hospod a restaurací však tvrdí, že jim pivařů ubývá - a s tím i tržeb.

„Poklesly nám tržby i prodej piva. Počítám to už na sudy. Dejme tomu, za měsíc teď prodám o pět set piv míň, než za stejné období loňského roku. Podobně jsou na to všechny hospody. Zvlášť na vesnicích to cítíme,“ říká František Beňáček, majitel hospody v Bítovčicích a v Přísece. Podle něj má na to vliv celkové zdražování cen potravin a energií. Lidé si víc hlídají peníze. „Věřím, že se to zase spraví. Co nám jiného zbývá,“ usmívá se.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Ilona Muselová

Pivovar ve Vyškově má problémy, nese se krajem. Firma, která patří státu, má boj s konkurencí ztížený - nemůže zákazníkům nabízet takový servis jako soukromé firmy. Změny se dotkly také pivovaru Starobrno.

Dávno se v hospodách netočí jen pivo, které vaří nejbližší pivovar. Platí to i na jižní Moravě, kam se stále víc tlačí nejen česká, ale i zahraniční piva, třeba holandský Amstel.

Regionální pivovary konkurence dusí. Starobrno už přešlo pod nizozemskou společnost Heineken, o pivovaru ve Vyškově kolují informace, že snahu nadnárodních společností dostat se do zdejších hospod snad ani nepřežije. Je malý a navíc státní. Ministerstvo zemědělství již slibuje, že jej zprivatizuje, někteří lidé však soudí, že to mělo udělat dávno.

„I na nás se tlačí konkurence, ale je jí tady méně než v okolí Vyškova,“ říká Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora, který je i prezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něho se pivo z Vyškova točí stále méně, protože v okolí mají nadnárodní pivovary lepší manévrovací prostor. „Stát se o něho nestará, jak by měl. Pod jeho vedením se kdysi úspěšný pivovar propadl na čistou nulu,“ tvrdí.

Že to státní pivovar má na trhu opravdu těžší, potvrzuje i jeho současný ředitel Vladimír Slavík. „Na trhu s nápoji se nemůžeme pohybovat jako ostatní pivovary a používat stejné nástroje jako ony,“ říká. „Nemůžeme rozdávat milionové částky na propagaci, poskytovat půjčky s nadstandardními úroky a dávat odběratelům další výhody,“ uvedl.

Přesto nemá pocit, že by zejména v poslední době, jak se na Vyškovsku povídá, přešlo více hostinských k jiným pivovarům. „K nějakému pohybu dochází, ale to se děje v každé firmě, a zejména v této branži. Od půlky minulého roku přestaly brát naše pivo jen dvě restaurace ve Vyškově kvůli tomu, že dostaly významné investiční pobídky od jiných pivovarů,“ uvedl Vladimír Slavík.

Podle Fuska je však situace vyškovského pivovaru. „Když se podívám, jaký má nyní výstav, a jaké množství piva je přitom schopen vyrobit, je to tragédie. Je již pod pětinou svých kapacitních možností. Kdybychom byli ve stejné situaci, už neexistujeme,“ říká Fusek.

Proč pivovar zůstal státu?

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Jako „zbytkovou“ společnost, do níž byl převeden bývalý církevní majetek ohrožený restitucí. Kromě vyškovského pivovaru firma, jejímž jediným akcionářem je stát, vlastnila i sodovkárnu ve Zlíně a sladovnu v Záhlinicích, ale ta je již prodaná.

Proč nedostal nového majitele i vyškovský pivovar? „Ministerstvo financí nedoporučilo jeho privatizaci, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a dodal, že jakmile se to odstraní, ministerstvo bude privatizovat.

„Mohlo ho alespoň pronajmout, určitě by nebyl v takovém stavu, v jakém je nyní,“ oponuje však Jiří Fusek. „Ministerstvu jsme nabízeli, že si vyškovský pivovar koupíme nebo pronajmeme. Ministra a jeho náměstky jsem kvůli tomu oslovil v posledním roce nejméně pětkrát, naposledy to bylo před měsícem. Nikdo neodpověděl,“ poznamenal Fusek.

Fámy kolem pivovaru Jak je to vlastně s vyškovským pivovarem, se už dokonce „propírá“ i na internetu. „Ve Vyškově jsem byl na pivních slavnostech, zaslechl jsem přitom různé zvěsti a pátral jsem, jak to ve skutečnosti je,“ říká Marek Kamlar ze Zábřehu na Moravě, který po pivních slavnostech na internetové Pivní.info pověsil svůj příspěvek a nazval ho „Pravda o pivovaru Vyškov“.

Mimo jiné v něm uvádí, že za jeho problémy mohou být i tlaky developerské firmy. „Ráda by ho koupila, srovnala se zemí a postavila na jeho místě nějaký supermarket,“ napsal. „Jsou to však jen úvahy, které jsem zaslechl od zaměstnanců i lidí z Vyškova,“ upozorňuje Marek Kamlar.

Město o pivovar přijít nechce. Na vyškovské radnici však o žádné developerské společnosti, která by kroužila kolem vyškovského pivovaru, nic nevědí. „Nevím o tom, že by se o tyto pozemky někdo zajímal,“ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek a naznačil, že ani jemu by se nelíbilo, kdyby o něj město přišlo.

„Podle mě by tady pivovar měl zůstat, pro Vyškov je zajímavý a navíc tady má tradici již od roku 1680,“ říká starosta.

Město sice tyto pozemky nevlastní, ale může ovlivnit jejich další využití. „V územním plánu jsou vedeny jako výrobní lokalita, a pokud by to chtěl někdo změnit, musel by požádat o změnu plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo,“ upozornil starosta.

Změny čekají i Starobrno Zatímco vyškovský pivovar se snad konečně dočká privatizace, brněnský pivovar Starobrno vystupuje od ledna na českém pivním trhu společně s pivovarem Krušovice. Oba nyní patří pod nizozemskou společnost Heineken.

„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak nyní na trhu nabízejí značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken.

„Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodává Eliášová.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Helena Vaculová

Většina pivovarů na jižní Moravě se v minulém režimu „sešla“ v národním podniku Jihomoravské pivovary, ze kterého se později stala akciová společnost.

Jejich dřívější historie je však často spjatá s církví a nejvýznamnějšími šlechtickými rody na Moravě. Černá Hora, Starobrno, Vyškov vaří pivo stále, ostatní pivovary již slouží jiným účelům.

Břeclav. Podle některých pramenů se v ní vařilo pivo již ve 14. století a v minulosti pivovar vlastnili i Lichtenštejnové. V roce 1944 jej poškodily nálety, již následující rok byl však jeho provoz obnoven.

V roce 1948 byl znárodněn a později byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary. V devadesátých letech se v něm vystřídalo několik majitelů, nyní už však slouží jen ke skladování a stáčení vína. Halu využívají Moravské oděvní závody, pobočka německé textilní firmy Dolzer. Pivovar Brno - Královo Pole. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera patrně zanikl a později byl přeměněn ve sladovnu. Objekty bývalého hospodářského dvora, jehož součástí byl i pivovar, byly do roku 2003 využívány ke komerčním účelům. Mimo jiné sloužily jako velkosklad ovoce a zeleniny či dílny. Objekt vlastní VUT Brno.

Černá Hora. Pivo se zde vaří již pět století. Postupně pivovar vlastnilo několik šlechtických rodů, Boskovicové, Lichtenštejnové, Auerspergové. V roce 1802 vyhořel a po zhruba sedmdesáti letech vznikl nový vedle starého pivovaru a hospody. Na tehdejší dobu byl velmi moderní. Jeden čas fungoval i pod názvem Černohorský pivovar.

Pod správu Jihomoravských pivovarů se Černá Hora dostala v roce 1960. Privatizována byla v roce 1994.

Pivovar Starobrno. Bývalý klášterní pivovar vznikl zkraje 14. století. Moderní historie začíná kolem roku 1870, kdy byla ve svahu pod Žlutým kopcem postavena nová provozní budova a menší administrativně-správní stavba. Od roku 1918 byla jeho majoritním vlastníkem Moravská banka, která skupovala malé pivovary v okolí Brna.

Vyškov. Postavit pivovar nechal v roce 1680 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna a biskupství jej vedlo až do roku 1855. Pak ho pronajímalo až do konce roku 1945.

Zdroj: MF Dnes

Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes

Štamgasty zřejmě návštěva hospody po Novém roce příliš nepotěšila. Zdražily totiž dva ze tří regionálních pivovarů. V průběhu ledna se k nim přidal i ten třetí - hlinecký pivovar Rychtář.

Podle ředitele pivovaru v Hlinsku bude zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ říká Milan Vedra, ředitel pivovaru Rychtář. Podle vedení pivovarů můžou za zdražení piva vyšší náklady na vše, co je spojené s jeho výrobou.

„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl Karel Witz, ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram.

Za pivo zaplatí více také ti, kteří mají v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrzuje trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Navíc lidé v minulém roce pili piva méně. Dva ze tří krajských pivovarů kvůli tomu uvařily menší množství piva než v roce 2006.

„Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru. Pivovary v Poličce a v Hlinsku vyrobily minulý rok méně piva než v předchozích letech. V hlineckém pivovaru Rychtář bylo vyrobeno 79 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtyři tisíce hektolitrů méně, než v roce 2006. Ještě více se zpomalila výroba v Měšťanském pivovaru v Poličce. Tam se v roce 2006 vyrobilo 82 600 hektolitrů piva a v minulém roce 77 500.

Jedinou výjimkou je pardubický pivovar Pernštejn, kde se v minulém roce vyrobilo víc piva než v předminulém. Za zlepšené výsledky Pernštejnu může především export piva za hranice České republiky. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.

V pardubickém pivovaru se loni vyrobilo přes 96 tisíc hektolitrů piva. V roce 2006 se v Pernštejnu uvařilo necelých 90 tisíc hektolitrů. Za nárůst výroby může hlavně export.

V loňském roce pivovar Pernštejn do zahraničí vyvezl o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc, než v předminulém roce.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák