Stále více příznivců si nacházejí malé pivovary na Sokolovsku. Mezi štamgasty jsou oblíbené hlavně pro svoji originalitu a schopnost nabídnout nejrůznější varianty od běžných druhů až po vícestupňové speciály.

Výjimkou nejsou ani piva vařená pro zvláštní příležitosti podle přání zákazníka. Právě rozmanitost je devizou, kterou se menší pivovary snaží na trhu prosadit a současně zaujmout.

„Jsme velice rádi, že naše pivo oceňuje spousta zákazníků, kteří se ho zpočátku naučili pít v naší lomnické hospodě U Franty. Postupně jsme si příznivce získali i tím, že pivo stáčíme do litrových PET lahví. Zákazníků opravdu přibývá a je jich stále víc a víc,“ prohlásil sládek pivovaru Permon Jan Rada.

O dobré pověsti mezi milovníky piva mluví i Ivana Lojínová z loketského rodinného minipivovaru Svatý Florián. „Pro loketské patrioty, kteří si naše pivo oblíbili a chodí pravidelně, jsme založili Klub přátel piva Svatý Florián. Pořádáme různé ochutnávky, jako například ochutnávku zeleného piva na Zelený čtvrtek,“ zmínila Lojínová. Ta zároveň zve všechny fajnšmekry na nápoj zvaný Zlatá pivovice. „Jedná se o alkohol, který je destilován v lihovaru Březová z naší suroviny,“ upřesnila.

A jak reagují samotní zákazníci? „Historie, pivo, hrad, pivo, pěkné údolí s líně se plazící řekou, pivo. Co chcete více? Vždyť je to ta nejlepší kombinace! Sedněte si také u Floriana. Nebudete zklamáni. Objednejte si a malinko si pusťte žilou. Podpoříte tím tyto malé pivovárky,“ doporučuje pivní reportér a sběratel Libor Vojáček z Teplic.

„Před otevřením minipivovaru jsme ani netušili, kolik pivních turistů a sběratelů pivních suvenýrů v naší republice i v okolních státech je. Prakticky každý týden někdo přijde ochutnat nebo pošle žádost o zaslání pivních etiket či jiných pivních suvenýrů,“ poznamenala Lojínová.

Své fanoušky má ale i Permon. „Je to dobré pití, to mohou potvrdit,“ prohlásil jeden z oslovených pivařů. „S reakcemi lidí, kteří si Permona pochvalují jsme spokojeni, samozřejmě i tady platí, každý člověk jiná chuť,“ uvedl Rada. „Naše pivo je hutné, chutné a kvalitní. Proto někomu připadá ve srovnání s jinými běžnými pivy, které jsou filtrované, velmi silné, jak říkají – deset jich jen tak nedám,“ doplnil.

A na co pivovary konkrétně lákají? Permon se může pochlubit světlými, polotmavými a tmavými pivy v rozmezí od 10 do 13 stupňů. „O svátcích jsme prodávali Vánoční speciál 14 a nyní Velikonoční speciál 12. Pivo jsme ale vařili také u příležitosti oceňování osobnosti města Sokolova,“ připomenul sládek.

„V současnosti produkujeme pouze jeden druh piva. Jedná se o polotmavý, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Svatý Florian 11. V budoucnu připravujeme výrobu světlého ležáku 13 a černého speciálu 15,“ prozradila Lojínová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Hloušek

Cheb přišel o svou Hradní 11. Malé pivovary jsou dalším lákadlem cestovního ruchu v kraji.

Zatímco před časem rušily velké pivovary své pobočky v Karlových Varech (Karel 11, Dukát 12 či Lord 11 černé pivo) a Chebu (Hradní 11), tak v poslední době vyrostlo hned několik malých soukromých pivovarů. Například v Chyši, Velichově nebo v Lokti.

Majitel loketského pivovaru Václav Lojín vzpomíná: „V archivu jsem vypátral, že v Lokti se vařilo pivo už dávno. První práva na vaření vydal Jan Lucemburský v roce 1330, která po požáru v Lokti obnovil Karel IV. v roce 1352.“

Podle Lojína se pak nepřetržitě pivovarnictví v Lokti rozvíjelo až do doby nedávné. „V minulém století se loketský pivovar přemístil do areálu dnes již bývalé drůbežárny a Anton Thum zamýšlel z původní sladovny vytvořit zájezdní hostinec. K tomu už ale nedošlo a pivovar byl v Lokti také zrušen.“

Lojín, podobně jako Vladimír Lažanský v Chyši, se pustil do vybudování malého pivovaru za přispění strukturálních fondů Evropské unie a otevřel 30. května 2006. Vaří jedenáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Florián.

„Máme dva tanky, ale chystáme se výrobu rozšířit a vybudovat další čtyři tanky na ležák,“ říká Lojín, který se osobně účastní každého vaření a upravuje každou várku podle návrhu hostů a štamgastů. „Teď máme pivo víc hořké, které nám pochválil dokonce sládek plzeňského pivovaru,“ dodal Lojín.

Historickou tradici mělo také chyšské pivo. Vařilo se v zámeckém pivovaru šlechtického rodu Lažanských. Pivovar po druhé světové válce naprosto zchátral a mimo jiné sloužil i jako sklad uhlí pro obecní kotelnu.

K životu probudil bývalý pivovar až současný majitel zámku, podnikatel a finančník Vladimír Lažanský. Ten už od poloviny devadesátých let postupně rekonstruoval zámek v Chyši a zhruba před pěti lety se pustil do opravy historického pivovaru. Díky obrovskému nasazení je dnes pivovar kompletně rekonstruovaný a vaří se v něm jedno z nejkvalitnějších ´domácích´ piv v České republice.

„Před několika dny vyhrálo naše pivo první a třetí místo na celorepublikové Jarní ceně českých sládků na Zvíkově,“ potvrzuje kvality chyšského moku syn majitele zámku Vladimíra Lažanského, Vojtěch Lažanský.

Na tradiční soutěži se sešlo 121 piv z jedenatřiceti pivovarů, které vaří do pěti tisíc hektolitrů tradičního nápoje. „Kromě toho jsme na jaro připravili vynikající dobrotu – velikonoční čtrnáctistupňové pivo s medem,“ dodává Vojtěch Lažanský.

O výrobě „svého“ piva uvažují i v Sokolově, kde chtějí vařit pivo s názvem Permon. Také Karlovy Vary nezůstanou zřejmě pozadu. Podle našich informací by měl vzniknout pivovar v Doubí u Zámečku. Vybudovat by jej měl Karlovarák Karel Holoubek a vařit by se tu měla opět tradiční jedenáctka Karel.

Zdroj: Chebský deník | Autor: Petr Zahradníček a Silvie Risová | Foto: Karel Brukner

Podnikatelé obnovují tradici zájezdních hospod a výrobu vlastního zlatého moku.

V Chyši vaří Prokopa, ve Velichově Formana a Karlovy Vary se vrátí k tradici Karla IV. Čepovat hostům vlastní pivo ve vlastní hospodě je mezi podnikateli na Karlovarsku stále populárnější a pivní byznys na vzestupu. Na rozdíl od let devadesátých, kdy karlovarský pivovar nadobro uzavřel své brány. „Vymýšleli jsme, jak oživit areál zámečku v Doubí a napadlo nás postavit pivovar.

Vlastně tady už kdysi byl. A v Karlových Varech není žádná zájezdní hospoda pro pět set lidí. To rozhodlo,“ vysvětluje podnikatel Karel Holoubek, který chce do čtyř let vařit pivo pod názvem Karel IV. „Proč Karel IV? Je to dárek synovi do vínku. Můj děda byl Karel, otec Karel a já jsem Karel. Takže můj syn je skutečně Karlem IV.,“ dodává se smíchem podnikatel. V Chyši se vlastním pivem mohou osvěžovat už rok.

Domácí pivovar se zde před dvěma lety rozhodl obnovit podnikatel Vladimír Lažanský, majitel místního zámku. „Neznám lepší pivo, než je Prokop. Je speciální kvasnicové bez chemických přísad,“ uvedla Simona Králová z Karlových Varů. Prokop se totiž čepuje i v krajském městě. Před dvěma lety zahájil výrobu piva ve Velichově i Bohuslav Novák.

Desetistupňový ležák nazval Velichovský forman a místním prý chutná více než pivo od velkovýrobců. „Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Za měsíc uvařím bez potíží čtyřicet sudů,“ uvedl podnikatel, který si vlastním pivem splnil svůj podnikatelský sen. Ve Velichově ovšem vaří pivo i pro Loket. Jedná se o jedenáctistupňový ležák, který je speciálně určený pro toto starobylé město. Foto zde ... (Karlovarský deník)

Velké pivovary v Karlovarském kraji před časem zastavily výrobu, nahrazují je postupně malé výrobny zlatavého moku. Nejznámější pivo v kraji se nyní vaří na zámku v Chyši.

Znalci zlatavého moku a všichni žízniví mají v Karlovarském kraji rok od roku lepší podmínky. Po likvidaci posledních dvou regionálních pivovarů v Karlových Varech a Chebu v devadesátých letech se nyní do regionu začíná opět vracet výroba piva. V Lokti, v Lomnici, v Chebu, na zámku v Chyši a ve Velichově na Karlovarsku sládci připravují pro zájemce světlá, poločerná či černá piva.

Ochutnat piva mohou lidé přímo ve sklepích Chebského hradu. „Vaříme několik druhů piva. Je to chebská jedenáctka, černá třináctka a zvláštní pivo ze čtyř sladů, kterému podle mírně karamelové chuti říkáme Karapils,“ uvedl majitel podniku Jiří Dymáček. „Pivo zatím vařím na Šumavě a vozím jej do Chebu. Brzy ovšem vyřídím administrativní záležitosti a budeme vařit v Chebu,“ dodal Dymáček.

Malý pivovar obnovil před časem majitel zámku Chyše na Karlovarsku Vladimír Lažanský. Pivo mohou lidé ochutnat i v pivnici v Karlových Varech - Rybářích. Pivo z malých várek, které není pasterizované, si podle Lažanského zachová lepší chuť a mnohem více zdraví prospěšných látek.

V pivnici Mexický záliv naproti zámku ve Velichově připravuje výborné pivo, velichovského Formana, Bohuslav Novák. Malý pivovar vaří přírodní jedenáctku a černou dvanáctku. „Pracoval jsem jako vařič v bývalém karlovarském pivovaru. Zařízení na výrobu piva jsme postavili z kuchyňského nádobí,“ řekl Novák.

V Lokti už pivo vařili

Po desetiletích se výroba piva vrátila do Lokte. Lidé zde mohou ochutnat poločerný ležák z rodinného pivovaru Svatý Florian. „Vaří se tady poločerná jedenáctka. Jde o klasické české pivo, ležák vyrobený z přírodních surovin,“ řekl Václav Lojín, manžel provozovatelky pivovaru.

Pivovar je součástí rekonstruovaného hotelu Císař Ferdinand. „Navázali jsme na projekt Antona Thuna, který zde chtěl už v roce 1910 udělat zájezdní hostinec,“ uvedl Lojín.

Na rekonstrukci objektu získal investor i dotaci z Evropské unie ve výši 9,6 milionu korun. Celá přestavba vyšla asi na 40 milionů. V objektu se také při stavebních pracích našly zbytky původní sladovny, v které bude nyní pivnice. Lokti udělil pivovárečné právo Karel IV. v roce 1352. Právo městu udělil poté, co původní listinu, udělenou městu jeho otcem, zničil požár.

Tradice vaření piva v Lokti trvala až do roku 1953. Původní Měšťanský pivovar, založený v roce 1873 převzal po únoru 1948 národní podnik Chebsko - karlovarské pivovary. Vaření piva ale v 50. letech skončilo. Po padesátileté přestávce mohou lidé znovu ochutnat sokolovské pivo. Pod chráněnou značkou Permon ho vaří nový minipivovar v Lomnici u Sokolova. Postavil ho za milion korun v přístavbě svého domu podnikatel Ladislav Sás se svými kolegy ze společnosti Systém Net Sokolov.

Recepturu pro výrobu tří základních druhů moku - světlé jedenáctky, třináctky a tmavé dvanáctky -připravil známý plzeňský sládek Josef Krýsl. Pivo lze ochutnat v lomnické hospodě U Franty a pivo měli možnost ochutnat i lidé v Sokolově.

„Permon se vaří z tradičních surovin - sladu, chmele, vody a čerstvých kvasinek,“ uvedl Ladislav Sás.

Pivo prezentuje jako sokolovské proto, že lomnický minipivovar je vlastně jen jakási laboratoř pro větší pivovar, který i s restaurací postaví sousední město Sokolov v areálu tamního kapucínského kláštera.

Starobylé krajové pivo vaří již několik let pivovar Ziegler Bräu původem z chebské rodiny Hartových ve Waldsassenu.

***

* Piva z kraje

Cheb

Lidé mohou ochutnat chebskou jedenáctku, černou třináctku a zvláštní pivo ze čtyř sladů. Tomu se podle mírně karamelové chuti říká Karapils

Loket

Vyrábí zde poločernou jedenáctku Svatého Floriána. Jde o klasické české pivo, ležák

Chyše

Majitel zámku a pivovaru Vladimír Lažanský vyrábí Prokopa. Jde o světlou jedenáctku, polotmavou dvanáctku a tmavou dvanáctku

Velichov

Pivovar vaří přírodní jedenáctku a černou dvanáctku Formana

Lomnice

Zde vaří Permona. Jde o tři základní druhy moku - světlá jedenáctka, třináctka a tmavá dvanáctka

(MF Dnes)

Na Sokolovsku se odnepaměti dařilo pěstovat chmel. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Je přirozené, že tam, kde se dařilo chmelu, se vařila i chmelovina, tedy pivo.

V 19. století bylo na Sokolovsku v provozu 25 pivovarů. V samotném městě existoval pivovar již od založení města. Je prokázáno, že když rytíř Otto von Nostitz zakoupil od rakouského státu panství Sokolov, které propadlo konfiskaci (vlastnili jej evangeličtí Šlikové, kteří po bitvě na Bílé hoře uprchli do Saska), za částku 45 tisíc míšenských grošů, trval na tom, aby i jeho poddaní na panství přestoupili na katolickou víru, neboť on sám byl tvrdý katolík. Protože tak ihned neučinili, naopak se zdráhali opustit luterskou víru, odejmul jim z jejich správy pivovar. To bylo někdy v letech 1622-24 a pivovar jim vrátil až v roce 1640, když občané přestoupili na katolictví.

V roce 1841 sepsal kaplan zdejší fary Josef Korbl knihu

Gedenkbuch der Stadt Falkenau 1841, tedy Pamětní knihu města Sokolova 1841, a v ní o pivovarech píše:

V Sokolově jsou dva pivovary, a to hraběcí, který je umístěn v úředním domě (Amtshaus) hned vedle zámku a vaří 21 sudů piva na jednu várku, a to 70krát do roka. V tom samém objektu je i sladovna. Městský pivovar je umístěn u mostu přes řeku Ohři u mostní říční brány. Zde se vaří 15 sudů na jednu várku, a to 50krát do roka.

U obou pivovarů jsou stálí placení zaměstnanci. Městský pivovar odebírá slad od panské sladovny. Ten patří 125 pravovárečným měšťanům města a osm dílů vlastní přímo město. Jedenkrát v roce se rozdělí výnos z pivovaru mezi měšťany - pravovárečníky. Odnepaměti zde usedlí občané měli právo vařiti pivo, toto právo bylo na domě, který vlastnili. Bylo ale zcizitelné, a tak někteří zdejší měšťané vlastnili i více podílů. Jeden podíl měl hodnotu 300 zlatých. Na provoz pivovaru dohlížely dva výbory každý rok volené pravovárečníky. Jeden výbor měl dvanáct členů a druhý 24, do výborů byli voleni jen měšťané, již vlastnili podíly. Pro provoz pivovaru byl určen provozní kapitál, který zůstával v pokladně.

V roce 1895 vydal V. Kotyška knihu

Úplný místopisný slovník Čech, ten pojednává o jednotlivých obcích v Čechách a o činnostech, jež jsou v jednotlivých obcích. O pivovarech v Sokolově píše:

Panský pivovar v Sokolově vaří 48 hektolitrů na jednu várku a roční výstav má až tisíc hektolitrů. Městský pivovar pak vaří 36 hektolitrů na jednu várku a jeho roční výstav je šest tisíc hektolitrů.

Autor publikace měl zřejmě starší údaje, protože v roce 1895 již městský pivovar nevařil. V roce 1874 došlo totiž ve městě k rozsáhlému požáru. Kromě 134 domů vyhořel i městský pivovar. Provoz již nebyl obnoven.

V letech 1831 až 1832 nechalo postavit panství Nosticů nový pivovar u nové silnice do Lokte. Zároveň s tímto pivovarem byl postavený Zámecký hostinec, který byl zároveň zájezdním hostincem. Byla zde umístěna první pošta ve městě a zajížděla sem i dostavníková pošta. Hostinec dostal jméno

Zum goldenen Anker, tedy Ke Zlaté kotvě. Byl na tehdejší dobu moderně vybaven. Povoleno zde bylo nalévat i víno a lihoviny, byl určen zejména pro městskou honoraci.

Panský pivovar v Sokolově vařil pivo snad do května roku 1945. Kdy jeho provoz přesně skončil, se nepodařilo zjistit. U pivovaru byly zbudovány prostorové sklepy na skladování ledu, který se používal na chlazení piva.

Po válce se zde již pivo nevařilo. V provozu byla jen stáčírna lahvového piva, které se dováželo z chebského pivovaru. Asi do padesátých let zde byla v provozu sladovna.

Amtshaus nebo také Amtshof jsou objekty, kde je dnes umístěna městská tržnice a různé obchody. (Sokolovský deník)

Z internetová diskuze na stránkách města zaznívá hlas lidu: "Jsem pro stavbu nového pivovaru místo trosek starého. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří," prohlašuje diskutující s přezdívkou Digger. Posun kolem polorozpadlé budovy kvituje Vidi: "Je dobré, že se s tou ostudou bude něco dít, ale záměr je přinejmenším zvláštní." Naráží tak na plánovanou výstavbu obchodního domu Tesco, o níž jsme informovali minulý týden. (Deník Chomutovska)