Po každé když se rozjede diskuze o anonymní degustaci lahvových piv, objeví se dotaz, či postěžování na nákup piv ke konci expirační doby neumístěných vzorků.

Je právo každého pivovaru určit si jakou trvanlivost bude mít jeho pivo. Ale je také povinnost tu deklarovanou trvanlivost za použití hygienických a technologických postupů zaručit. Prostě bez ohledu a nebo právě s ohledem na způsoby zacházení s pivem v superhyper marketech zaručit, že pivo bude poslední den trvanlivosti v pořádku.

Jako zákazník není mojí povinností hledat na internetu informace, jakou dlouhou trvanlivost zaručuje pivovar po stočení svého piva a podle datumu minimální trvanlivosti na lahvi zkoumat jak dlouho je pivo stočeno a jeli dostatečně čerstvé.

Sice při zásobování vlastního podniku, koukám na trvanlivost pochutin, aby jsem stihl všechny balení tyčinek, chipsů, tatranek atd. prodat a tak si samozřejmě všimnu, že tatranky mají nejvýše osm měsíců před sebou, tyčinky podle výrobce šest až osm měsíců a chipsy zhruba čtyři měsíce.

U našich pivovarů to nemíním všeobecně zkoumat, protože doby se liší opravdu hodně, od čtyřech týdnů po celý rok.

Pivovary vede k tak dlouhé době trvanlivosti především požadavek obchodních řetězců, které na své zásobení a překládání hlavního skladu, meziskladů a samotných superhyper marketů potřebují asi více času. Hlavně však neřeší vyskladňování a přerovnávání zboží podle datumu a tak chtějí mít rezervu pro zatoulané piva a rezervy pro vytváření různých lákacích akcí.

Chci se však zamyslet ještě nad druhým aspektem, který vede pivovary u některých svých značek protahovat trvanlivost, a to je to že daný druh piva vyrábí v tak malém množství, že ho dělá jen několikrát za rok a musí trvanlivostí zaručit zásobování trhu po celý rok.

Příklad pro jednoduchost- pivovar roční výstav 100tisíc hektolitrů, varna pro lepší počítání 250hl, v nabídce 6-10 druhů piv. Většinový výstav dělá jeden druh piva v historicky jedenáctkové oblasti a dva druhy jinde. Ty hlavní druhy dělají 70-85 procent výstavu. A zbývá nám 15-30% na zbylé 5-8 druhů piv. A tak u takového pivovaru máme jeden dva druhy piva co se vyrábí jen v množství jedno procento a to je tisíc hektolitrů, čtyři varny, várka jednou za čtvrt roku. Když udělá pivovar várku jednou za čtvrt roku musí zaručit trvanlivost alespoň pět měsíců aby tam byl překryv várek. Takže u takového okrajového piva ze sortimentu pivovaru je už při výjezdu z brány pivovaru naprosto rozdílná kvalita piva v jednotlivých měsících.

Bohužel podobně na tom jsou okrajová piva v nabídce superhyper marketů. Pivo kterého si zákazníci koupí dohromady dvě lahve denně, tak do svých hlavních skladů vozí z pivovarů taky jen jednou za čtvrt roku, protože neumí nakupovat po paletách, ale po náklaďácích.

Pivovar se musí rozhodnout jestli bude zákazníkům prodávat pivo v dobré kondici a nebo si bude hrát na mnoho nabídek, ale s proměnlivou kvalitou v průběhu období trvanlivosti.

Jedna ze zajímavých možností jak tento problém uchopit je například zajímavá akce Cesta znalců z KBT. K určitému datu je připraveno větší množství speciálního piva a pivo je nabídnuto do dohodnutých restaurací v ideální kondici a případné přebytky nabídnou v následujícím období v akční ceně aby pivo nenabízeli s rozdílnou kvalitou ještě za půl roku.

Druhá možnost je vlastní pružné a časté zásobování malých prodejen a i některých supermarketů ochotných drobné spolupráce. Většinový odběratel lahvového piva zažil jako pivař a nebo syn pivaře otáčení lahví v krámě a kontrolu kalů v lahvi a tak jistě dost těchto lidí by bylo schopných slyšet na nabídku čerstvého piva v malé prodejně. Moje zkušenost v libereckých nápojkách, je že prakticky nikdo není ochoten si s pivovarem dohodnout vlastní zásobování a radši jen objedou sklady Makra, Jipu a Svijan, nechají provést závoz jednoho dvou aktivních pivovarů a maximálně zajedou jednou za čas do Českého Brodu.

Možná jste si už všimli změn, které se týkají zejména přebíraných článků z tisku. Bohužel jíž nelze přetiskovat celé znění. Dá se to pochopit, novinovým serverům se tak snižuje návštevnost tak potřebná pro zadavatele reklamy. Napříště se tedy u novinových článků zobrazí jen název, perex (tedy cca 1-2 věty) a odkaz na původní článek. Pro Vás to znamená o pár kliknutí navíc, tak snad to nebude tak velká překážka. Doufám, že nám i tak zachováte přízeň a když se k tématu budete chtít vyjádřit, nezůstane jen u Vašeho příspěvku v "novinách", ale podiskutujeme o něm i na PI.

Tolik nepopulární opatření a teď snad něco veselejšího. Vedle mapy pivovarů jsme zprovoznili mapu Pivní místa v ČR, kde byste měli nalézt seznam míst, kde nakoupíte či ochutnáte dobrá (nejen) česká piva.

Zatím tam přidávám místa, která jsem sám navštívil. Protože nejsem schopen navštívit a hlavně objektivně posoudit zajímavá pivní místa v celé naší vlasti, chci požádat Vás čtenáře PI, abyste mi dali typ. Napište nám o něm do redakce Pivního.infa. Napište v čem je ono místečko zajímavé, proč bychom ho měli zařadit. Abychom jej mohli zanést do mapy, potřebujeme přesnou adresu a nejlépe i adresu webové prezentace (pokud ji podnik má). Podnik by samozřejmě v první řadě měl prodávat pivo z malých či středních (nejen) českých pivovarů.

A jaké že podniky sem budeme zařazovat? Mám na mysli zejména: Pivnice - Restaurace - Pivotéky. Otázkou zůstává, zda znovu i do této mapy řadit minipivovarské restaurace? To bych nechal na delší diskusi.

Doufám, že společnými silami vytvoříme kvalitního průvodcena cestě za dobrým pivem v ČR.

Ano, celé dva roky trvalo, než si pivovary uvědomily, že dnes už neletí až tak hláška NEPASTEROVÁNO. Ono je vlastně otázka, zda je pro pivo lepší pasterace nebo mikrofiltrace. Troufám si říci, že my pivaři bychom si byli rádi jisti jinou věcí - a sice tím, že tohle pivo bylo uvařeno na stupňovitost, tj. nebylo prohnáno mašinkou HGB.

A jsme rázem dva roky tomu nazad, kdy jsem o této problematice psal zde... A teprve letos jsem si všiml na nových zadních etiketách Pivovaru Vyškov poznámky NEŘEDĚNO VODOU, což naplňuje mou původní vizi. Než jsem však stačil napsat tento "objevný" blok, prokecnul se Roman v diskusi zde...

Nejen Vyškov však přišel na to, že informace o neředění může mít kladnou odezvu. U našich minipivovarů bych HGB samozřejmě nepředpokládal, ale etiketa z Rychnova, která uvádí opravdu množství informací z technologie Rychovského piva, obsahuje i informaci: "žádné následné ředění vodou".

Myslím, že by tato informace mohla v budoucnu být zásadní pro propagaci poctivého českého piva. Co myslíte Vy? Kdybyste našli další pivo, které se honosí touto vlastností, dejte samozřejmě vědět.

Předpokládám, že se tomuto trendu budou věnovat zejména naši giganti, kteří vytvoří ve svém portfoliu jedno pivo, které z propagačních důvodů nebudou ředit, ale šidit jinak...

Pro zvědavé ohledně složení přikládám obrázek, kde je vše popsáno, snad to bude čitelné.

A přidávám ještě jednu informaci.

Poprvé se bude Vyškov prezentovat v Táboře vlastním stánkem.

Jste vítáni a můžu slíbit, že pokud se nestane něco nepředvídatelného, tak druhá Vyškovská Amber IPA, neboli AIPA bude na čepu i v láhvi na stánku.

Tož tak ...

Zvětšit obrázek

Zdarec čtenářstvo Pivně infní ☺ !!!

Jak jsem již avizoval v diskuzi pod krásným Rostíkovým článkem: Poslední Pivní Přebor viz http://pivni.info/degustace/1009-posledni-pivni-prebor.html#comments , rozhodl jsem se, nabídnout prostory První Pivní Tramwaye na veřejnou anonymní degustačku pro čtenáře Pivního.infa, aneb: Ochutnávka pro Tomáše!

Požádal jsem Honzu Šuráně jestli by byl ochoten mi s ní pomoci a on souhlasil. Sám od sebe se mi nabídl i další člen naší PPE – Hadži, že mi piva nakoupí a tak už zůstalo jen určit datum. Vím, že jsem původně sliboval dva datumy na výběr, ale s Honzou jsme dali dohromady jen jeden: Ochutnávka pro Tomáše bude 19. ledna od 19.00 hodin v První Pivní Tramwayi!

Ochutnávka pro Tomáše proběhne dle pravidel a zvyklostí PPE. Ochutnávat – degustovat budeme deset českých světlých ležáků, které se dají koupit v běžné maloobchodní síti.

Dopředu, v již zde zmíněné diskuzi, si zamluvili místo: Sekal, Kejna, Rosťa, Fido, Regent, Dwarf a Jana. Prosím zmíněné, aby mi napsali co nejdříve na prvnipivnitramway@seznam.cz, zda-li jejich zájem ještě platí a jestli určitě přijdou. Ostatní čtenáři PI mají stále ještě šanci, že tito výše zmínění nebudou mít všichni ausgerechnet čas a tak pište taky. Z prvních náhradníků se tak můžou stát ochutnávající Tomášové ☺!!!

Míst na degustaci je včetně Honzy Šuráně pouze osm. Víc míst by sice možná asi bylo, ale zase jsme limitováni počtem skla a vůbec místem na stolech, kde máte před sebou deset vzorků a musíte mít ještě místo na papír s hodnocením… Cena Ochutnávky pro Tomáše 250,- Kč.

Tak to je zatím vše.

Těším se na vás a na vaše chuťové pohárky ☺!!!

JBS

Je potřeba aby pivovar měl reklamní předměty za každou cenu? I za takovou, že design reklamního produktu může vyvolat úsměv, nebo i opovržení. Nemyslím tim, předměty přímo nevhodné, ale předměty s pivem vůbec nesouvisejicí.

Pak se taky někdy objeví předměty kdy etiketa reklamního produktu ve spojení se specifickou vlastností daného piva může vyvolávat až odpor.

Na něco takového mě upozornil bývalý zdejši diskutér Kozousch , který dal na jiné fórum pěkně štiplavý obrázek:

http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=427&start=420

Malá vysvětlivka: pachuť Tetrahopu čpící ze Svijanského Mázu někdy více někdy méně, připomíná nejen Kozouschovi, chuť šamponu, nebo mýdla. Udělat etiketu reklamního mýdla téměř shodnou se Svijanským mázem, opravdu evokuje myšlenku dalšího rozšiřování sortimentu, než aby toto darované mýdlo potěšilo.