Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Šestnáctiletý

[sobota, 18. březen 2017]

Já vím, že pánové by raději uvítali šestnáctiletou, ale v tomto případě jistě udělají výjimku. Dnes, v sobotu 18. března slaví totiž šestnácté narozeniny znovuzrozený Černokostelecký pivovár. A to s plnou parádou, návštěvníkům k této příležitosti připravili kostelečtí pět druhů svého piva - Vycpanou vydru, Medokostelecké, Výroční bock 16% a ve dvou variantách vlajkovou loď pivovaru Šnajdr Černou svini, tu starou známou a nakouřenou. K tomu samozřejmě na zakousnutí pivovarské speciality, to co se týče zážitků kulinářských. Sběratelé se mohli zásobit novými etiketami i tácky a textiluchtiví obého pohlaví měli rovněž z čeho vybírat. Samozřejmě, že i zde vládla Černá svině ve všech podobách. A kdo to ještě neví, tak tento nosný produkt konečně získal ochrannou známku! Registraci získat prý nebylo jednoduché, vyskytly se i takové námitky, že by se to mohlo plést s fotbalovým rozhodčím. Nelíbilo se to prý i jistému etniku, sídlícímu na severu Čech. Nakonec ale zvítězil (i v úřednické branži) zdravý rozum a ČERNÁ SVINĚ bydlí už jenom v Černokosteleckým pivováru.

Zlatým hřebem, připraveným pro návštěvníky, pak byly exkurze do nově zrekonstruovaných prostor pivovaru. Kdo zde byl již před delší dobou, tak určitě „kulil oči“. Historická varna má novou vyzdívku, taky se pod ní stále topí, aby postupně vysychala. Na varně je tradiční pivovarský znak z druhé poloviny 19. století nedávno získaný a odborně zrenovovaný. Štoky se také postupně „vylupují“ do krásy, tak doufám, že se v dohledné době dočkáme i vlastního piva (já vím, je to o penězích a o nekončící práci). Těch novinek by se dalo vyjmenovat více, ale sami se běžte přesvědčit, jak „hoši“ pokračují. Ještě musím ale zmínit jeden unikátní přírůstek v muzeu - sladovnický hvozd typu Ječmen, získaný ze Zahrádky u Petrovic (viz složené foto).

A kdo zůstal až do hodin večerních, mohl se veselit při živé muzice.

Šestnáctiletý

autor: Jana | Blok 19:59 [permalink] [reaguj]


Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

[čtvrtek, 16. březen 2017]

Úterý 7. března 2017 byl pro náš pivovar významný den. Na lahvovně bylo stočené pivo KONRAD s celkovým pořadovým číslem 300 000 000. Bylo to lahvové pivo KONRAD Vratislavický ležák 11%, určeno pro český trh.

Od znovuzahájení výroby piva ve vratislavickém pivovaru 25. května 2000, kdy začala novodobá historie našeho pivovaru, se používá název KONRAD. Za tu dobu mohli naše pivo ochutnat pivaři nejen v České republice a blízkém zahraničí, ale i v Chile, Libérii, Austrálii, Číně, Rusku, Dominikánské republice a v dalších koutech světa.

Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

autor: Chody | Blok 11:50 [permalink] [reaguj]


Exkurze u Zubra

[pátek, 3. březen 2017]

Představitelé Republiky Ovipistán mají v rámci své pravidelné jarní návštěvy vybraného regionu České republiky domluvenou prohlídku Pivovaru Zubr v Přerově, a to na pondělí 27. 3. 2017 od 14:00. Jako mluvčí presidenta Republiky Ovipistán zvu zájemce, aby se k naší prohlídce připojili. Sami moc dobře víme, jak je někdy těžké poskládat skupinu min. 10 lidí, aby pro Vás prohlídku v průmyslovém pivovaru uspořádali. Pokud zrovna nemáte 9 pivovarymilných kamarádů, přidejte se k nám. Samotná exkurze je přitom ZDARMA, dopravu si každý zajistí po vlastní ose (tentokrát to ale nemůže být jednodušší, brána pivovaru je jen 400 m od vlakového nádraží). V případě zájmu se mi prosím co nejdřív ozvěte na e-mail pavelkarasek@volny.cz.

autor: Kari | Blok 08:54 [permalink] [reaguj]


Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

[sobota, 25. únor 2017]

Psát o výborné kvalitě únětického piva a zejména speciálů, to už je jako nošení dříví do lesa. Je proto zřejmé, že i letošní Masopustní bock 16° nemohl být jiný, než lahůdkový. A ovšem zrádný pro ty, jež by mu holdovali v míře větší, než malé. A když masopustní, tak samozřejmě spojen s masopustem, průvodem maškar a všelijakými legráckami. Pod maskami bylo někdy těžké poznat kdo je kdo, v utajení se skrýval majitel pivovaru, sládek i starosta. Posledně jmenovaný ovšem byl rychle odhalen, neboť kdo jiný by zahájil slavnostní naražení sudu osobitou hudbou na ukulele. S doprovodným sborem, též maskovaným, zapěl svůj song, jehož refrén je v úvodu. A pak už se pan majitel chopil palice a spolu se sládkem narazili soudek. (To ale nebyla první položka programu, zahajovalo se kulturou, pohádkou pro děti O třech prasátkách.) Návštěvníci „v civilu“ i maškary byli žízniví a soudek tentokrát rychle vyschl. Počet návštěvníků snad i převyšoval kapacitu prostor pivovaru i nádvoří, všude se hemžily bytosti nadpozemské i pozemské, domácí zvířena, turisté, cyklisté, děti… Určitě i díky neočekávaně pěknému počasí, zřejmě je obec dobře zapsána u sv. Petra.

Po řádném napojení se maškary zformovaly a táhly průvodem na Holý vrch a zpět (snad tam došly, když to měly v programu). Poté následovala soutěž o „Muže Únětického pivovaru roku 2017“ a celý program byl zakončen taneční zábavou v pivovarské stodole, aneb „Pařba jako sviňa“.

Parametry masopustního speciálu byly jako obvykle vyhlášeny místní Vyhláškou. Takže:

Masopustní bock 16°je spodně kvašený speciál s obsahem alkoholu kolem 6%, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo.

Další fotografie naleznete tady...

Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

autor: Jana | Blok 22:24 [permalink] [comments: 1]


Rok 2016, rok – čeho vlastně?

[sobota, 21. leden 2017]

Pořád je ještě leden a na drobnou pivní bilanci roku 2016 tak snad ještě není úplně pozdě. Původně jsem zvažoval bulvárně laděný titulek „Rok 2016 – rok diacetylu“. Tahle čtyřuhlíkatá potvora mě totiž pronásleduje čím dál víc a loni její štvanice na mé chuťové a čichové buňky zatím vyvrcholila. Jak se to jednou naučíte cítit, jste ztraceni a přicházíte o spoustu do té doby dobrého piva. Vlezlá máslovost stoupá nosem, aby po čichovém nervu došla do mozku a tam se protivně a panovačně usadila snad až někde pod zátylkem. Člověk se skoro bojí přičichnout k půllitru – zakousne se, nebo ne?

Tenhle nevlastní bratranec kyseliny máselné je jednak nežádoucím produktem kvašení, jednak produktem činnosti kontaminujících bakterií. Můj odborný konzultační zdroj z Budvaru dokonce tvrdí, že by to v našich zahnojených končinách viděl tak půl na půl – tedy jedna půlka máslařů nemá vychytané kvašení a druhá nechce/nemůže/neumí/neví, že by měla pořádně a úzkostlivě sanitovat.

Kapku toho samozřejmě snesu, ale nesmí být moc velká. Pro ležáky se udává senzorický práh 0,1–0,2 ppm, pro ejly 0,1–0,4 ppm. Nedělám si iluze o vytříbenosti svého čichu a své chuti, takže nad prahem ano, ale u futer už prosím pěkně ne. Díky ti, butandione, za osvěžení základů organické chemie. A za to, že loni mi toho chutnalo ještě míň než předloni, přičemž už tehdy to začínalo být na pováženou. Ano, jsem tak otráven, že čím dál víc oceňuji něco, co je především čisté. Pěkně opsaný oblouk od dob před dvaceti a více lety, kdy jsem bažil zejména po osobitosti. Dnes se mi blaženě s polodementním výrazem roztáhne huba od ucha k uchu většinou už jen se slovy „ty vole, ono je to čistý...“

Mám návrh pro ČMSMP – vyhlašte rok 2017 Rokem diacetylu. Hřímejte a burcujte proti němu. A potírejte ho, vyhánějte metlami železnými. Můžete být bezohlední, stejně ho nevyhubíte. Vyhnán odněkud, usadí se zas tu i onde, v průměru jednou týdně mu vzniká nová příležitost. Čímž jsem se povinně otřel o fenomén posledních let a vyhnul se „houbám po dešti“, na které začínám být alergický podobně jako na „zlatavý mok“.

Na závěr trochu toho bilancování a libých vzpomínek. Jaká piva ve mně zanechala nejlepší dojem? Žádná velká exotika, chodil jsem po obyčejných hospodách a pivovarech nabízejících vesměs obyčejná piva. Nejlepší desítku (tu jednoznačně) a tmavý speciál mi natočili v pivovaru Friesovy Boudy. Tam je potřeba vylézat znovu a znovu. Ležák, ležák... co třeba Holendr z Valašského Meziříčí? Nebo úplně obyčejný ležák z Malé Skály? A nebo Bedfleší Prostěležák, který byl k ochutnání na jarních pivních slavnostech v Budějcích? Nemá cenu pokračovat, stejně bych na spoustu výborných ležáků zapomněl.

U ejlů si tak moc jistý nejsem, ale jmenoval bych alespoň Hendrycha H16 a IPA z Příchovic (bez ohledu na umělecký dojem). Cenu za ejlový počin roku by si ode mě odnesl řetězec Lidl za dovezení konečně pořádného piva z ciziny (IPA Zelený gekon). Neměl bych zapomenout na naprosto okouzlující (byť z lahve téměř nedobytný) 26% barrique barley wine Ellen s 90 IBU od potštejnského Clocka. Téměř neuvěřitelné, ale podařilo se jim to sladit do lahodnosti a pitelnosti. Jako mimořádný mi utkvěl i oak barrel aged stout ze Zvíkovského Podhradí.

Nejmilejší minipivovarský svéráz (neměl bych si tuhle kategorii registrovat, aby se to v prosinci neobjevilo v PBA?) jsem našel ve Lhotě pod Kosířem a v Bylnici – tam navíc se zcela unikátním provedením nakládaného hermelínu. Hluboký pozitivní dojem na mě udělala i návštěva minipivovaru Obora u Plané nad Lužnicí a celého hospodářství kolem. Negativní dojmy a zážitky odjinud – a že jich bylo – si tentokrát nechám pro sebe.

Výzev pro letošek je mnoho, tak vzhůru za pivními dobrodružstvími roku 2017! Čeká nás slalom mezi nekvalitou s občasnou odměnou, pro kterou stojí za to zkoušet to znovu a znovu.


PF 2017

[čtvrtek, 22. prosinec 2016]

Nemá smysl se zde dnes moc rozepisovat. Snad jen, aby pro Vás byly následující sváteční dny chvílemi klidu, pohody a ničím nerušeného degustování piv všech možných i nemožných druhů, stylů a značek.

Po Novém roce tady zase budeme pro Vás.

P.S.: Další pivní PF naleznete zde...

PF 2017

autor: Chody | Blok 20:17 [permalink] [comments: 1]


Jak dopadlo Pohádkové pivo?

[neděle, 27. listopad 2016]

Jak bylo i zde (viz níže) předem avizováno, v sobotu 26. 11. se konal již devátý ročník soutěže malých pivovarů Pohádkové pivo 2017. V horské chatě Belveder, chatě se stejnojmenným pivovarem a v přátelské atmosféře soutěžilo o ceny celkem 140 vzorků piv v šesti kategoriích. Světlý ležák reprezentovalo 45 vzorků, polotmavý ležák 14, tmavá piva 11, speciální piva 28, svrchně kvašená 32 a pšenice 10 vzorků. Porota pro jednotlivé kategorie byla ve všech případech sedmičlenná (předseda + 6 degustátorů), vzorky byly hodnoceny jako ve škole- od jedničky (nejlepší) do pětky (nejhorší). Oceněno pak bylo v každé kategorii 6 nejlepších. Zde jsou výsledky:

Světlý ležák

Pořadí Pivovar Název Stupeň Sládek Body

1. Modrá hvězda Dobřanská hvězda 12 Petružálek Petr 13,5

2. Minipivovar u Dyje Zlatý Josef 11 Volf Michal 13,5

3. Pivovar Příšov 12-ka světlá 12 Ilgner Jan 14

4. Pivovar u Lenocha Lenoch 12 12 Procházka Vítězslav 14

5. Purkmistr světlý ležák 12 Straková Eva 15

6. Pivovar Krušnohor Hořké pokušení 11 Kopecký Vlastimil 15,5

Polotmavý ležák

1. Chýně Dvorní ležák 12 Mikulica Tomáš 13

2. PivovarLetiny polotmavý speciál 13 Nožička Tomáš 14,5

3. Purkmistr polotmavá 12 12 Straková Eva 14,5

4. Pivovar Pašák Pašák 12 12 Eberl Václav 14,5

5. Pivovar Popelín Tumaperk 12 Zeman Jaroslav 15

6. Belveder Mnichovský ležák 12 Žižka Vladimír 15

Tmavé pivo

1. Pivovar Chýně Tmavý speciál 14 Mikulica Tomáš 12,5

2. Podklášterní pivovar URBAN Tmavý speciál 13 Koukal Vojtěch 14,5

3. Richard Račín Tm. ležák 12 Kubíček Jarda 16,5

4. Pivovar Harrach Tmavý ležák 12 Lašák Štěpán 16,5

5. Belveder Grádl 13 Žižka Vladimír 17,5

6. Zámecký pivovar Frýdlant Kateřina 12 12 Palouš Pavel 19,5

Speciální pivo

1. Kašperskohorský piv. Bock tmavý 16 Michalová Saša 10,5

Nauš Radek

2. Pivovar Kvilda speciál polotmavý 14 Benada 11,5

3. Purkmistr Čaďour nakuřované 13 Straková Eva 13

4. Modrá hvězda Dobřanský dragoun 16 Petružálek Petr 13,5

5. Pivovar Kvasar KVASAR 15 15 Jelínek Jiří 14

6. Pivovar Radobyčice Polotmavý jezevec 13 13 Holub Radek 14

Svrchně kvašené pivo

1. Pivovar Letiny Lípa 14 Růžička Tomáš 11

2. Pivovar Svatý Jan Povstalec PALE ALE 13 Karaivanov Martin 13

3. Purkmistr IPA Purkmistr 14 Straková Eva 14,5

4. Pivovarský dvůr Zvíkov APA 12 12 Ličman Vladimír 15

5.Modrá hvězda Dobřanský AMBER 15 Petružálek Petr 15

6.Podklášterní pivovar URBAN INDIA PALE ALE 14 Koukal Vojtěch 15

Pšeničné pivo

1. BEER Factory Pšenice 12 Krýsl Petr 12

2. Podklášterní pivovar URBAN Pšeničné pivo 12 Koukal Vojtěch 16

3. Modrá hvězda Dobřanský hospodář 11 Petružálek Petr 17

4. Purkmistr Písař 12 Straková Eva 17

5. Zámecký pivovar Frýdlant Weizen 12 12 Palouš Pavel 18

6. Podklášterní pivovar URBAN American Weizen 13 Koukal Vojtěch 19,5

Na obrázku Sněhurka a Mikuláš s vítězem dvou kategorií Tomášem Mikulicou (pivovar Chýně)

Jak dopadlo Pohádkové pivo?

autor: Jana | Blok 21:08 [permalink] [comments: 2]


Mimořádná sešlost v Budvaru

[sobota, 19. listopad 2016]

Budějovický Budvar hostil 18.11. mítink Evropské unie pivních spotřebitelů. Byl jsem u toho a chci se s vámi podělit o několik postřehů.

Jasně, zní to dost odtažitě, nějaký mítink EBCU… Ovšem koncentrace lásky k pivu v přepočtu na metr čtvereční byla tou dobou ve společenské místnosti Budvaru jen o málo nižší, než je právě teď na vaší židli. Navíc tam dost rezonovala úcta k evropským pivním tradicím a odhodlání k jejich zachování a rozvíjení. Asi by neměla zapadnout věta o tom, že pivní kultura je jedna z nejbáječnějších věcí, která Evropany spojuje.

Něco málo k EBCU: European Beer Consumers Union reprezentuje více než 200 000 členů ze Švýcarska, Irska, Rakouska, Polska, Spojeného Království, Dánska, Norska, Finska, České Republiky, Švédska, Nizozemí, Itálie a Belgie, její součástí je jak slovutná CAMRA , tak i naše Sdružení přátel piva či Bractwo Piwne u našich pivně čím dál rozjetějších severních sousedů. (Později zaznělo, že neexistuje podobná organizace sdružující konzumenty vína, kořalky, či třeba spotřebitele tabákových výrobků – hle, výjimečnost piva!)

Na úvod setkání s novináři pronesl pár slov vrchní sládek Budvaru Adam Brož. Podle něj má EBCU velmi podobnou filozofii jako Budějovický Budvar, tedy boj za pivní kulturu a její ochranu tam, kde je pivní kultura odjakživa doma. Na oplátku zaznělo od představitelů EBCU, že Budvar je jedním z center evropské pivní kultury. (Jsem si téměř jistý, že to myslí vážně a přiznám se, že mi to přes všechnu mou skepsi a cynismus dělá docela dobře.)

Poté nizozemský prezident EBCU Henri Reuchlin vypíchnul tři důležité oblasti snažení EBCU: 1) Uvádění správného složení piva na etiketách. Pro výrobu piva se přece užívá čtyř základních surovin, takže teoreticky snad není co schovávat. Nebo že by bylo? 2) Propagace pivní pestrosti, protože pivaři si přece zaslouží pestrou nabídku. U toho zmínil možný negativní vliv pivních gigantů na pestrost. A konečně 3) boj proti nepřiměřeně vysoké ceně piva, neboť někdy vlády pivo zdaňují až moc. Svou řeč ukončil výrazně pivofilní myšlenkou, totiž že vynález piva je druhým největším vynálezem lidstva, hned po vynálezu kola. Přičemž pivo prý chutná výrazně lépe než kolo.

Drobná vložka – nejen prezidentova slova z angličtiny do češtiny pro publikum překládal viceprezident ČMSMP Honza Kočka (a z druhé řady tomu naslouchal jeho prezident Jan Šuráň), ale mezi oběma jazyky tlumočil i dotazy novinářů a publika. Čili celá akce se vlastně odehrála skrz Honzova ústa. Velmi slušný výkon.

Po prezidentském projevu následovala diskuse. Byla řeč třeba o nárůstu počtu minipivovarů v ČR, od Italů v té souvislosti později zaznělo, že „craft“ piva jsou fajn, ale že „craft“ rozhodně automaticky neznamená vyšší kvalitu. Jo! Rozkvětu pivní pestrosti se týkal i zajímavý postřeh Tima Webba (autora pivních průvodců a encyklopedií) z CAMRA. Tim Webb zavzpomínal na ulici v jeho městě, která byla vyhlášená širokou nabídkou piva. Dokonce tak, že se jí říkalo Beer street. V osmdesátých letech tam bylo možné ochutnat piva z šesti pivovarů, což bylo hodně vysoké číslo. A dnes? Dnes jich je tam prý na tři stovky…

Dalším ožehavým tématem byl alkohol jako takový. Byl zmíněn nástup „neoprohibicionismu“, podle kterého je alkohol v jakémkoli množství a formě prostě špatnost a škodlivá věc. Oproti tomu Petr Košin z výzkumného oddělení Budvaru upozornil na značné zpoždění pivovarníků v propagaci piva jakožto zdraví prospěšného nápoje ve srovnání s delší dobu trvající kampaní vinařů. K tomu poukázal na fakt, že cokoliv s obsahem alkoholu vyšším než 1,0 % nesmí být označováno za zdravé. Řeč byla i o některými vládami doporučených maximálních pravidelných dávkách alkoholu, kdy na etiketách nápojů prodávaných ve Velké Británii jsou jiné doporučené denní jednotky než třeba ve Španělsku. Byla zmíněna i významně vyšší konzumace alkoholu nezletilými v ČR ve srovnání s jinými zeměmi, což bylo v zápětí relativizováno jistou nesrovnatelností statistik. Skutečně na tom něco bude, neboť v Rakousku a Německu lze pivo a víno (na rozdíl od kořalky) legálně pít už od 16 let, zatímco v USA jsme v tomto ohledu dětmi až do jednadvaceti. Celou debatu o zdravotním účinku konzumace alkoholu pěkně rozsekl tuším Tim Webb, který pravil, že nezná nikoho, kdo by pil pivo proto, že je zdravé.

Pokusil jsem se v diskusi vysondovat, zda je reálná moje obava o možné budoucí hrozbě evropské environmentální politiky pro pivní pestrost. Vycházím z toho, že tradiční výroba piva (přesněji klasický způsob vaření ležáku, což jsem ve své otázce bohužel zapomněl zdůraznit) je energeticky náročnější než moderní postupy. (Vsuvka – pokud by pivo mělo mít energetické štítky jako třeba ledničky a domy – co myslíte, jaké písmeno by měl třeba Braník a jaké třeba Kácov?) Protože já, kdybych chtěl z pozice giganta zničit konkurenci menších výrobců, tak to zkusím přes změnu environmentální legislativy s poukazem na vysokou spotřebu energie některými výrobci. (Osobně si totiž nedělám iluze o tom, jak vznikají některé zákony. Aniž bych přitom zpochybňoval nutnost ochrany životního prostředí.) Prezident Reuchlin mi mile vysvětlil, že trvání na tradicích nesmí znamenat ustrnutí na místě a že používání (nikoli zneužívání) moderních technologií a postupů by mělo jít vstříc požadavkům na ochranu životního prostředí. Takže jsem si chvíli připadal jako pitomec, naštěstí (?) mě pak po tiskovce v mé skepsi přišel podpořit pan Webb. Pěkně jsme si popovídali nejen o úsporách energie, ale i vody. A také o ovlivňování legislativních procesů.

Zahraniční hosté si také vyžádali od Adama Brože přiblížení story o Pardálovi. Podle mě je to tedy historka zejména o marketingu. Ale pokud to prosáklo až do zahraničí, tak to byla hodně dobře odvedená práce.

Pak už to naše novináře přestalo bavit (resp. tlačil je čas), takže byla diskuse ukončena. Nebýt toho, bavíme se tam o pivu s podobně postiženými možná doteď.

autor: jiri.kana | Blok 21:01 [permalink] [comments: 1]


Pohádkové pivo 2017

[pátek, 18. listopad 2016]

Vážení přátelé, kamarádi i Vy, co jste ještě na Pohádkovém pivu nebyli.

Srdečně Vás po roce všechny zdravím a co nejupřímněji zvu na Horský hotel Belvedér do Železné Rudy na 9. ročník prestižní soutěže malých pivovarů "Pohádkové pivo 2017".

Dále uvádím oficiální pozvání včetně informací o termínu, soutěžních kategorií, objednání noclehů i informace, že se za dodané vzorky neplatí vůbec nic. Jen doplním: prosím, aby každý přihlášený pivovar přivezl do večerní tomboly alespoň 3 ceny (např. sklo, etikety, tácky, oblečení či jiné reklamní předměty, které pivovar prezentují).

Vzorky je nutné dodat nejpozději do 12 hodin v den soutěže přímo v pivovaru Belveder a rovněž tak ceny do tomboly.

Tradičně budeme vyhodnocovat prvních šest v každé kategorii.

Porota pro každou kategorii je sedmičlenná, z toho 3 laici. Ovšem každý porotce má stejné postavení i hlas. Porotci neznají degustované vzorky.

Předsedou poroty bývá prestižní sládek či degustátor se zkouškou a nebo majitel pivovaru.

Výsledky jsou vyhodnoceny počítačem a jsou do poslední chvíle utajené a obsluha počítače neví též do vytištění výsledků jméno pivovaru a název piva.

V případě nejasností či dotazů,se prosím obracejte na tento můj mail (hotelgradl(zav)email.cz).

Můžete dovézt i vzorky jiných pivovarů z Vašeho okolí a nebo pivo Vašich kamarádů, kteří v tomto termínu do Železné Rudy nemohou přijet.

Zasílám toto pozvání s plným vědomím, že zúčastněným pivovarům, soutěžícím, porotcům i dalším hostům vytvoříme domácí kamarádskou přívětivost, pohostinost a férovost.

S nejkrásnějším pozdravem na světě "Dej Bůh štěstí!" a s přáním setkání se všemi v Železné Rudě

František Strnad - nejstarší

Pohádkové pivo 2017

autor: Chody | Blok 08:48 [permalink] [comments: 2]


Movembeer

[středa, 2. listopad 2016]

Pivovarníci se chytají různých příležitostí, k nimž by mohli uvařit nějaké to speciální pivo a tak zvýšit svoje prodeje. Vždyť, kdo by neochutnal něco nového, že? Listopad je krom našich dušiček i měsícem halloweenu. Nějaké to dýňové pivo ve světě i u nás je už docela profláklé. Co vymyslet jiného? Pamatujete si např. na Buqičáka, za kterým stály lidé pohybující se okolo Aliance P.I.V., tenkráte zejména pražských pivnic.

Dnes vaří pivo, spíše asi nechávají si vařit, pod hlavičkou létajícího pivovaru BadFlash. A právě pod touto značkou vzniklo zbrusu nové pivo Movembeer. Jazyková hříčka inspirována akcí Movember. To je taková akcička, kdy si stádo nechá na měsíc narůst knír. Myslím, že se to chytá hlavně v metropoli a právě sem je toto pivo určeno asi především. Jedná se o nefiltrovaný, a samozřejmě nepasterizovaný, ležák o stupňovitosti 11,6% EPM, hořkosti 35 IBU a obsahu alkoholu 4,8% obj. Doba zrání je 90 dní. To nemusí být vůbec špatné chuti, co myslíte?

BadFlash má dnes módní dovětek "Craft Brewery". Řemeslný pivovar - co si pod tím představit? Kde se Movembeer opravdu vaří, kvasí a leží? A kdo ho vaří? Na letáku se dočtete, že "mužská parta z pivovaru BadFlash". Dá se tomu věřit, nebo je to jen marketinkový obrat? Níže je ale uveden sládek a tím je Martin Vrba, kterého známe zejména z královédvorského pivovaru Tambor. Bingo, myslím, že jsme uhodili hřebíček na hlavičku. Proč ale nikde není uveden opravdový výrobce?

Pivo by mělo být v nabídce po celý měsíc listopad, takže je velká pravděpodobnost, že na něj narazíte. Já se k němu asi nedostanu, napište tedy do diskuse, jak Vám chutnalo?

Movembeer

autor: Chody | Blok 08:36 [permalink] [comments: 3]


Minipivovar Transformátor Hlavatce

[pátek, 28. říjen 2016]

Dne 28.10.2016 v odpoledních hodinách byl slavnostně zahájen oficiální provoz minipivovaru Transformátor v Hlavatcích č.p. 9 (okres Tábor).

Na čepu byla piva: Diktátor 10° polotmavé, Transformátor 11° a 13° světlé. První rodinný poloautomatický pivovar majitele pana Josefa Boháče disponuje varnou objemu 300 litrů, spilečnou nádobou o stejném objemu a čtyřmi ležáckými tanky téhož objemu, takže do začátku lze vyrobit zhruba 4 sudy spodně kvašeného piva týdně. Počítá se s postupným rozšířením dle zájmu odběratelů. Slady a chmel (ŽPČ, Sládek, Premiant) se odebírají v Kounicích, kvasnice se používají německé sušené 3470 a základem je místní voda z Bukovského podzemního jezera.

Minipivovar Transformátor Hlavatce

autor: Dwarf | Blok 16:00 [permalink] [comments: 1]


PRK - Degustace polotmavých ležáků

[pátek, 21. říjen 2016]

Podzim. Říjen. Lehce depresivní stavy duše. Řečeno s básníkem Františkem Gellnerem:

Propil jsem peníze, na dluh pít budu.

Šťasten, kdo propije boty své!

Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.

Podzim se stromů listí rve.

Jaké pivo tedy v tento čas zvolit? Na dýňový ejl je ještě brzy, dušičky teprve přijdou. Hodil by se určitě ejl jantarový, avšak dejte dohromady devět, deset vzorků! No, ono by to zřejmě šlo, ale odhlasovány byly polotmavé ležáky, tedy piva spodně kvašená od stupňovitosti 11 po 13 (třináctky jsou sice v kategorii speciálů nebo silných piv, ale pořád jde o ležáky). A to z českých a moravských minipivovarů.

Dobrá volba, polotmavý ležák dobře známe a máme jej napitý. Takže vzhůru, ochutnávat a známkovat! PRK pro tuto degustaci rozšířili dva náhradníci, a tak je nás devět, stejně jako vzorků. A děkujeme moc do Všeradic a Ctiněvsi za poskytnutí vzorků gratis, což nemohlo v žádném případě ovlivnit hodnocení, neb degustace je vždy slepá a nikdo během ní ani slovně ani posunky ani jiným způsobem nedává najevo své momentální nálady. Některá piva jsou výborná, v jiných jsou lehčí nebo výraznější vady od zvýšeného množství diacetylu, přes zeleninovou pachuť, odlakovač až po skunka. U jednoho vzorku jsme se nedokázali shodnout, zda splňuje či nesplňuje kritéria stylu - pivo z Radobyčic někomu přišlo už jako tmavé, proti zbylým vzorkům opravdu výrazně. Nakonec se degustace účastnilo a ač bylo jinak výborné, pár bodů navíc za nedodržení polotmavosti dostalo. A jak to tedy dopadlo?

1. 34 bodů: Podřipský jantar 13, pivovar Ctiněves

2. 38 bodů: Antoš polotmavý 13. pivovar Antoš Slaný

3. 39 bodů: Všerad polotmavý 11, pivovar Všeradice

4. 45 bodů: Jezevec polotmavý 13, pivovar Radobyčice

5. 48 bodů: Lambert polotmavý 12, pivovar Hrádek

6. 48 bodů: Jantarový stoják 12, pivovar Bylnice

7. 55 bodů: Permon polotmavý 12, pivovar Sokolov

8. 58 bodů: Lochkov polotmavá 13, pivovar Na Lochkově (Praha)

9. 59 bodů: Lužiny polotmavá 13, pivovar Lužiny (Praha)

Výsledky jsou zasloužené, první tři vzorky se ukázaly být v dobré kondici, na čtvrtém místě také velmi dobrý Jezevec, o páté a šesté místo se rozpíjelo (5:4 pro Hrádek), tři poslední vzorky vykazovaly zřetelné senzorické nedostatky. Sláva vítězi, čest poraženým. Příště si zkusíme oddegustovat světlé ležáky ze středně velkých pivovarů, dostupné v běžné maloobchodní síti, ale pozor - pouze ve skle.

Na závěr letí tradiční poděkování Hanzovi do Zlejch za azyl a perfektní servis.

PRK - Degustace polotmavých ležáků

autor: pechi | Blok 10:03 [permalink] [comments: 1]


Kalendář regionálních pivovarů 2017

[pondělí, 10. říjen 2016]

Kalendář regionálních pivovarů se stal již neodmyslitelnou součástí pracovního stolu nejednoho pivaře. I příští rok vyjde toto povedené dílko, kde se dozvíte, co se kde chystá, kam vyrazit na dobré pivo apod.

Již 8. ročník stolního kalendáře, kde jsou hlavním motivem české pivovary a pivovárky bude k dostání na již na konci října. Při odběru většího množství kalendářů (firmy, spolky) je možnost opatřit kalendáře samolepkami na klopách nebo i vlastní titulní stranou.

Objednávejte u vydavatele: Jiří Procházka, 603 446 774, jpahk@centrum.cz

Kalendář regionálních pivovarů 2017

autor: Chody | Blok 07:12 [permalink] [reaguj]


Pozvánka do Teplic

[čtvrtek, 1. září 2016]

Chutnají vám piva z našeho pivovaru Monopol? Přijďte je ochutnat i na jiné místo, než do restaurace, přijďte si je dát na čerstvém vzduchu, kde lépe chutná! Nejen pro Tepličáky, ale i pro návštěvníky z kraje blízkého i krajů vzdálených, je určen 1. ročník Teplického pivního rynku. Zveme proto všechny příznivce dobrého piva v sobotu 10. září na Zámecké náměstí v Teplicích. Od 10 až do 22 hodin můžete nejen ochutnávat piva z celkem patnácti minipivovarů, dobře se najíst, ale i pobavit. Kromě piv z našeho, teplického pivovaru Monopol a pivovarů z různých koutů země České, můžete ochutnat i piva zahraniční. Přítomen bude totiž i pivovar našich sousedů z Löbau. Po celý den k poslechu (a třeba i k tanci) budou vyhrávat kapely různých žánrů. Ti odvážnější z vás se pak určitě zúčastní i některé z diváckých soutěží o hodnotné ceny. A nezapomeňte dát váš hlas pro nejlepší pivo festivalu! Ani děti nemusíte nechat doma, i pro ně je připraven zábavný program.

Těším se na vás.

Martina Valterová, sládková pivovaru Monopol

http://www.teplickyrynek.cz/

Pozvánka do Teplic

autor: Jana | Blok 21:39 [permalink] [comments: 2]


Velkopopovický ejl?

[úterý, 2. srpen 2016]

Zcela náhodou jsem cestou městem při míjení jednoho výčepu plzně zaregistroval reklamní materiál zvoucí na ochutnání aktuálního speciálu ze série Volba sládků společnosti Plzeňský Prazdroj. Oním speciálem bylo pivo stylu u tohoto výrobce dosud nevídaného, totiž ale amerického typu. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít.

Je zjevné, že Plzeňský Prazdroj se po letech, kdy něco podobného tak nějak nebylo potřeba, snaží zaujmout své zákazníky vylepšenými parametry běžných piv (například desítka Gambrinus se jim docela povedla). Na těch běžných pivech ostatně ještě donedávna nic k vylepšování nebylo, neboť se samozřejmě vyrábějí div ne už po staletí stejným způsobem, což můžou dokázat archivní záznamy laboratorních analýz, navíc odjakživa chutnala pořád stejně, a kdo tvrdí, že ne, ať vytáhne svojí chuťovou paměť a ukáže, jak jí má dlouhou…

Poměry na našem pivním trhu se ale dost změnily a kromě běžných piv už pro giganty začínají být zajímavé i exotičtější pivní styly. A tak se stalo, že se ve Velkých Popovicích pokusili vyrobit APA.

Byl jsem velmi zvědavý, jak bude chutnat APA z pivovaru, který se poslední dobou zaměřuje na produkci laciného mdlého piva, kde nežádoucí parametr vyjádřený IBU je třeba potírat snad ještě víc než diacetyl. No ale míval jsem kdysi Kozla rád, takže jsem mu rád zas dal šanci. Škoda, že to chutnalo jako – inu jako ejl z Velkých Popovic, je mi líto. Nevonělo to nijak, nechutnalo to nijak, trocha nijak zvlášť vybrané hořkosti přišla až v rámci doznění. Svrchně kvašené pivo to ničím nepřipomínalo, se zavázanýma očima bych to tipnul na nějaký polský pokus o ležák. Tohle snad nemůže chutí zaujmout ani pijáka Kozla.

Vítám každý pokus o zpestření, škoda, že se tento do mých chutí ani představ netrefil. Pro mě je to jen nová pivní podkategorie – takzvaný kozejl.

Velkopopovický ejl?

Pivní ročenka 2016 – reakce

[čtvrtek, 7. červenec 2016]

Děkuji panu Tomáši Janků za zpětnou vazbu. Pokusím se v krátkosti zareagovat.

V prvé řadě formát. Změna formátu byla i pro mne velmi těžkým rozhodnutím a doposud s ní nejsem vnitřně smířen. Ale zvítězila pragmatická stránka věci. Vydavatel vydává i další média a rozhodli jsme se více zpopularizovat piva z malých a středních pivovarů mezi širší čtenáře. Mimo vás, pravidelných čtenářů, jsme tak oslovili další skupinu lidí a to tím, že Pivní ročenka 2016 (nově Pivař & pivo) vyšla také jako příloha předplatitelům časopisu Potravinářský obzor. To byl hlavní, ale ne jediný důvod ke změně formátu.

Co se týče obsahu, je dle mého názoru obdobný, jako v předchozích letech. Vždy tam byly a i v tomto čísle jsou články o pivu, pivovarech, chmelu a sladu. Letos jsme se více věnovali fenoménu posledního období a tím jsou domácí vařiči a létající pivovary. Reklamních, chcete-li PR článků, je v letošním čísle v poměru obdobně, jako v předchozích letech. To, že některý podnik je v článku chválen, skutečně nemusí vždy znamenat, že je článek zaplacen, ale že stojí za to pochválit, pokud někdo dělá svou práci dobře a vyjádřit to článkem.

Nesourodost článků považuji naopak za výhodu a nese se takto po celou dobu vycházení Pivní ročenky. Nesourodost je dána jak snahou o co nejširší pojetí úhlu na pivo a vše okolo něj, tak i skladbou autorů. Pravdou je, že se nám trochu vymkl z ruky náš „hlavní“ autor a napsal těch článků opravdu dost. Osobně si nemyslím, díky šíři jeho záběru, že je to na škodu věci. Co se týče dalších autorů, vše se vyvíjí a tak se mění i složení autorů.

K mé osobě a vzpomínek na Cyklovandry. Jsou součástí všech ročníků a i z minulosti mám naopak od mnoha lidí pochvalu za ně, že z nich občas čerpají inspiraci, co v pro ně neznámých končinách můžou navštívit a vidět. Jak je patrno z textů, nejde vždy jen o pivní zastávky, ale i tipy na lokality, muzea apod. Chápu také, že se články tohoto typu nemusí líbit každému. Ale tak, jak jste si vy, pane Janků našel pár článků, které vás zaujaly, tak si zase někdo jiný jistě najde jinou skupinu článků, které si rád přečte.

Přes váš kritický postoj vám ještě jednou děkuji za zpětnou vazbu, bez které nejde vývoj dopředu. Váš názor budu mít na paměti při další své „pisatelské“ činnosti.

Roman Holoubek

PS: Malá douška závěrem jak píše Malakin: „…při ceně jako jedno až dvě piva z minipivovaru to až takový průser není...“ :-)

http://vydavatelstvibastan.cz/publikace.asp?id=19

autor: Roman Holoubek | Blok 20:47 [permalink] [reaguj]


Oxid siřičitý coby alergen

[neděle, 3. červenec 2016]

Najde se tu někdo, kdo by mi vysvětlil, proč téměř žádné naše pivovary na svých etiketách neuvádějí oxid siřičitý coby alergen? Jakožto sběratel etiket si podobných věcí všímám, zatím jsem to však zaznamenal pouze u českotřebovského Faltuse (ale třeba to uvádějí i jiné, fakt nevím), tak by mě zajímalo, co za tím hledat.

Pohledem do textu nařízení č. 1169/2011 EU lze zjistit, že oxid siřičitý má být na obalu zmíněn v případě, že je ho v pivu obsaženo víc než 10 mg/l, z manuálu k tomuto nařízení (http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/2014_otazky_narizeni_1169-2011_PK.pdf) je pak zřejmé, že pokud vzniká přirozenou cestou (tedy není-li do piva uměle přidáván), nemusí být uveden ve složení.

Když se však podívám na data týmu prof. Dostálka zde (http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/Prezentace_Dostalek_PowerPoint.pdf) a zde (http://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2010/02/10.pdf), je z nich zřejmé, že SO2 v pivu až takový průser není, tedy alespoň u spodně kvašených piv.

Mám tomu tedy rozumět tak, že u Faltuse používají natolik "blbý" kvasničný kmen, že mají ve spodně kvašených pivech (nejen u níže zobrazeného zázvorového ležáku, ale i v 13% Kohoutovi nebo 14% Černém kohoutovi) nadlimitní hodnoty SO2, nebo za tím vidět jen fakt, že to tam uvádějí automaticky, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

P. S. Přikládám nejen aktuální, ale i loňskou zadní etiketu českotřebovského zázvorového ležáku. Samozřejmě ne kvůli upozornění na chybu ve slově "zdravý", ale vyloženě kvůli tomu, aby bylo vidět, že SO2 mají v pivech dlouhodobě. :-)

Oxid siřičitý coby alergen

autor: Malakin | Blok 09:04 [permalink] [comments: 5]


Pivní ročenka 2016

[sobota, 2. červenec 2016]

Ač pravidelným čtenářem, nikdy jsem nepsal. A asi bych to ani teď neudělal, kdybych nechtěl ostatní čtenáře varovat. Musím ovšem přiznat, že je to kolektivní dílo mé a mých kamarádů. Dostala se mi nyní do ruky nejnovější pivní ročenka a tímto chci varovat čtenáře, aby nepodlehli tak jako já a nenechali se napálit ke koupi tohoto doslova paskvilu. Už jenom formát vzbuzuje nedůvěru, je to velká plachta, neskladná, nikoli brožurka do tašky, o 68 stranách. Proč takový? Ale to by se snad i dalo odpustit, kdyby obsah byl čtivý.

Ovšem to, co vylezlo tentokrát z dílny pana šéfredaktora, je hlubokým zklamáním. První polovina ročenky se nese v duchu reklam, PR článků na nejrůznější podniky spojené s pivem (Žatecké chmelařství, Selgen atd.), přežvýkaných tiskových zpráv, které jsme si mohli přečíst nejen na tady, ale i v početném denním tisku. Téměř všechno od jednoho autora. Zbytek tvoří nesourodá směsice, opět vesměs nečtivých článků.

Pan Holoubek se opět chlubí svým kolovýletem po krajích českých, ale koho zajímá, že musel stihnout 120 km penzum za den. Méně by bylo více v tomto případě. To, že do sebe někde hodili pivo (pitelné, nepitelné) a honem museli pospíchat dál, aby všechno stihli, asi kromě něho nikoho nezajímá. Kde jsou v této ročence čtivé články o minipivovarech? Všeradice? Ale ty snad byly daleko lépe a čtivěji popsány v některé z ročenek minulých. Kde jsou články od pana Rosti, paní Jany, které se tak krásně četly. A to by se našli i jiní autoři, na které si momentálně nevzpomínám, kteří mají co říci. Těch pár článků, které se opravdu dají číst s potěšením, zejména ty o historii, ale i pár dalších (Pivovarský klub, domovarníci, něco málo mini, včetně létajících) rozhodně reputaci toho vskutku mizerného počinu nevyváží. Takže, pokud příště, tak rozhodně ne takto!

Tomáš Janků

autor: Chody | Blok 11:28 [permalink] [comments: 5]


PRK – minipivovarnické desítky II

[sobota, 25. červen 2016]

Druhé kolo hledání božské desítky z minipivovarů proběhlo v pondělí 20.6.2016 na obvyklém místě. Tentokrát jsme spíše než kvalitou piva trpěli personální nouzí (kolize termínů s akcí v BadFlash baru) a tak byl kromě Sekala, Jany (která opět opatřila všechny vzorky) a Střevlase povolán náhradník Jára. Do degustace jsme zařadili (v pořadí, v jakém byla anonymně servírována) tato piva: Gwern Nupaky, Ctiněves normální desítka, Ctiněves desítka chmelená Kazbekem, Velkorybnický Hastrman, referenční Únětice, Zichovec, Břeclav Delegát a Krušnohor, vše v originálních obalech. Děkujeme Ctiněvsi, „Velasu“, Zichovci a Krušnohoru za vzorky zdarma.

Jak to dopadlo? Celkový dojem byl tedy lepší, než minule, vyloženě špatná piva byla jen dvě. Vzhledem k rovnosti bodů došlo ke dvěma rozpijům, a díky rovnosti hlasů v obou byl uplatněn (můj) expertní hlas. Výsledky jsou jistě ovlivněny menším počtem degustátorů, ale co se dá dělat, náhradníků s povědomím o pivních chutích se nám na poslední chvíli víc sehnat nepodařilo.

1. Únětice (celkově bodů 14, moje hodnocení 4, Sekal 4, Jana 4, Jára 2) – referenční pivo opět vyhrálo! Tentokrát pivu chyběla ta typická drsnost, kvůli které Únětice nevyhledávám, ostatní zase říkali, že jim tentokrát chutnaly méně... na vítězství to ale stačilo.

2. Zichovec Krahulík (15, 3, 4, 4, 3) – můj soukromý vítěz, pivo bez vad. Zichovec rozhodně stojí za návštěvu, příjemné prostředí, výborná kuchyně, malebné okolí. Uvidíme, co s pivy udělá přesun výroby ležáků do Loun.

3. Břeclav Delegát (18, 5, 5, 4, 4) – plechová chuť a absence hořkosti, celkově bronz.

4. Ctiněves normální desítka (18, 7, 3, 4, 4) – pro mě jeden z kentusů degustace. Pivu na vůni i chuti dominovala vařená kukuřice, tj. dimethylsulfid, jeden ze smrtelných prohřešků výroby spodně kvašených piv (vlastně jakýchkoliv piv). Zde jsme bouřlivě degustovali.

5. Gwern (19, 5, 4, 5, 5) – pivo bylo spolu s Úněticemi dost světlé (není chyba), na chuti lehké estery a světelná chuť.

6. Krušnohor (21, 6, 6, 7, 2) – pivo se vyznačovalo na chuti i vůni výraznými estery a již v minulém kole zmíněnou chýňoidní pachutí .

7. Ctiněves Kazbek (21, 8, 6, 4, 3) – síra, vejce, kanál, pro mě nejhorší pivo degustace. Dojmem ze ctiněveských piv jsem byl překvapen, protože mi zatím vše celkem chutnalo...

8. Velký Rybník (23, 5, 6, 6, 6) – tak toto pivo jsem poznal hned, typická chýňoidní pachuť, která mě ale nevadí, Sekal reklamoval mírný diacetyl. Piva z Velasu jsou prostě osobitá a rád si tam zase příští víkend zajedu, vaří skvěle (doporučuji kapří filet) a v lednici je vždy z čeho vybírat ve skle i v pet.

Opět musíme poděkovat Zlejm za azyl a perfektní servis. V desítkách budeme ještě pokračovat, stále je co shánět.

PRK – minipivovarnické desítky II

autor: strevlas | Blok 16:23 [permalink] [comments: 5]


Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

[pondělí, 30. květen 2016]

Koupil jsem si pro mne nové pivko v PET lahvi z pivovaru Manner.

Odkud je ten pivovar? To na etiketě není, není tam ani datum spotřeby, není tam výrobce, jen logo Pivovar Manner, nevadí, přesto ochutnám. A cože to vlastně piji? Na etiketě je psáno Manner 11o, takže je to ležák jedenáctka, jak jinak. Ale co to vidím menším písmem: "Světlé pivo výčepní". Takže je to 11, nebo 10? To se nedovím. A malé vodítko alkohol? 4,3 %, hmm, tak to může být obojí, více prokvašená desítka, nebo málo prokvašená 11. Takže nevím, zda jede o ležák, či výčepní, nevím, kdo to vyrábí a kde, nevím složení, nevím trvanlivost. No nevadí, hlavně, že vím asi deseti jazyky že je uvnitř pivo.

Ale tu můj zrak spočine na nápis vpravo dole! Ejhle, copak se dovím po odlepení etikety na zadní straně? Jaké tajemství se tam skrývá, že není možné dát tyto údaje viditelně na lahev? Asi tam bude nějaký příběh, nebo tajný recept na toto pivo, nebo, že by soutěž?

No nic, pivo vypiji a etiketu odlepím. Jaké překvapení! Všechny povinné údaje jsou zde! Už vidím výrobce, už vidím složení, už vidím alergeny a také datum spotřeby.

Je dobré, že po odlepení etikety poznám, zda jsem koupil pivo prošlé, nebo ještě ne. Ale co znamená datum spotřeby 2016? To jako, že je spotřeba kontinuální po celý rok 2016? A jsem také rád, že alespoň voda v tomto pivu není alergen. :-)

Souhlasíte se mnou, že jste ještě neviděli větší paskvil? Pokud ne, co vás ještě více zaujalo?

Ale abych se jen nevysmíval. Podstatný je obsah. A ten mi opravdu chutnal, krásně pitelné pivo českého typu asi někde na pomezí mezi desítkou a jedenáctkou. Doporučuji ochutnat.

Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

Strana 1 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň