Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Kratičké ohlédnutí za degustací Kocoura v Pivovarském domě (29. 9. 2008)

[úterý, 7. říjen 2008]

Na degustační setkání čtenářů (nejen) Světu piva v šalandě Pivovarského domu chodím vždycky rád. Ochutnat na jednom místě piva, která jsem dosud nikde jinde nepil nebo třeba pil, ale už před mnoha a mnoha lety, není nikdy na škodu. S pravou pivní turistikou, jejíž jsem zastáncem, to sice mnoho společného nemá, ale občas musí jít mé zásady prostě mírně stranou…

Je 17:30, první vzorek piva roztočen, šalanda zaplněna do posledního místa a pořadatelsko-moderátorský tandem Kočka-Šuráň (horní obrázek, vlevo Šuráň, vpravo Kočka) také na místě. Degustace tedy může začít.

Na čepu je pro tentokrát připraveno 6 vzorků piva. Dneska to však nebude o různých značkách, jak jsme z těchto „dýchánků“ zvyklí, ale pouze o jedné jediné – varnsdorfském Kocourovi (viz).

Čtenáři Pivního.infa – o těch ze Světu piva ani nemluvě – zajisté vědí, že pod tímto pivem je podepsán hlavně Honza Kočka, jeden ze spolumajitelů varnsdorfského pivovaru. Je-li však „duchovní otec“ nějakého piva současně pořadatelem akce, na níž se má jeho pivo degustovat a možná i hodnotit, jistá neobjektivnost se tedy sama nabízí. Kdo však na tyto srazy chodí pravidelně, ví, že je to o něčem jiném. Piva se zde totiž nechválí ani nekritizují, ale pouze se přítomným blíže představí. Možná je to škoda, protože kritika od odborníků je vždycky o něčem jiném, než když pivo hodnotí laik, ale na druhou stranu se jim nedivím. Ani já bych nechtěl vyloženě urazit svého známého sládka…

I tak si ale myslím, že nějaké to závěrečné zhodnocení by být mohlo. Vytisknout pár desítek formulářů z 6 kolonkami, kde by se přítomní mohli vyjádřit – ať už formou známky od 1 do 5 nebo jen pouhou poznámkou k danému vzorku – a které by se následně vyhodnotily, by snad nemusel být zas až takový problém. Samozřejmostí by byla anonymita, aby se někdo na někoho nemohl zlobit. Nebo na to máte, milí čtenáři, jiný názor?

A kteráže z „kocouřích“ piv se vlastně degustovala? Tady to máte i s mým ryze subjektivním pohledem (případné nepřesnosti doufám Honza opraví či doplní, čerpat jenom z toho, co bylo na degustaci řečeno či co bude za pár týdnů na „kocouřím“ webu, vážně nelze):

1) 12% ležák ~ 5,1 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti … ve srovnání s tím, co jsem pil v červenci z PETky, bylo pivo výrazně vodové, chyběla mu jakási plnost, ale na letní osvěžení jinak super, zvládnul bych jich jistě víc, o což možná ve výsledku taky jde

2) 12% pale ale ~ 4,7 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti, chmeleno odrůdou chmele Centennial, jemuž pivo vděčí za svou citrónovou příchuť … bez výhrad

3) 12% Scotch ale … pivo výborné, ale jak jsme se u stolu shodli téměř všichni, zápach použitých ponožek, který z něj byl cítit, celkový dojem výrazně pokazil

4) 14% india pale ale ~ 60 jednotek hořkosti, citrónová příchuť (opět díky chmelení Centennialem) … velmi dobré pivo, žel na můj vkus příliš hořké, je to tedy spíše na ochutnání než na nějaké delší pití, nicméně kolegům od stolu tato hořkost naopak vyhovovala, takže svou skupinu konzumentů si toto pivo jistě najde

5) Rauch V3 ~ tmavé pivo z nakuřovaného/ých sladu/ů … bez výhrad, kouřové od Bansethů, které jsem ochutnal pár hodin poté, mi ale chutnalo mnohem víc :-)

6) Stout … můj třetí, který jsem kdy z Varnsdorfu pil, ale zatímco předchozí dvě ochutnávky velmi zklamaly, dneska tomu bylo přesně naopak

A co závěrem? Snad jen to, co mi na dnešní akci scházelo či co jí naopak musím vytknout:

- chybělo pšeničné, toto pivo prostě miluju, tak snad na nějaké jiné akci

- na Pivním.infu nebyla o této akci žádná zmínka … např. Kozel, zdejší pravidelný přispěvatel, kterého jsem následně potkal ve Zlých Časech, kam se část osazenstva po skončení degustace přesunula, o tom vůbec nevěděl; chápu, i tak bývá na šalandě plno, tak proč lákat někoho na pivo „na stojáka“, na druhou stranu reklamy na dobré pivo není nikdy dost a pár lidí, které by to možná ještě zlákalo, by se tam určitě nějak naskládalo…

Toť asi vše, co jsem vám chtěl říci.

Kratičké ohlédnutí za degustací Kocoura v Pivovarském domě (29. 9. 2008)

autor: Malakin | Blok 20:49 [permalink] [reaguj]


Kde se nově točí pivo

[úterý, 7. říjen 2008]

Dobrý den,chtěl bych Vám oznámit,že Bělečský Car 12% se točí od října v Hradci Králové v hospůdce Zanzibar.Hospůdka se nachází za Ulrichovým náměstím na rohu kde se kříží Mánesova a Nerudova ulice.

autor: pepa | Blok 17:38 [permalink] [reaguj]


Pivní Rumunsko a Cara' cu bere

[neděle, 5. říjen 2008]

Zatímco si všichni ve Zlých časech pochutnávali na pivečku z východních Čech, mě bohužel pracovní povinnosti odvolaly dále na východ, až do vzdálené Bukurešti.

Ač jsem se snažil sebevíc, mnoho informací o pivu v Rumunsku jsem nezískal. Snad až na různé zahraniční weby, kde bylo zmíněno pár podniků, které lze v Bukurešti navštívit.

Jakmile se však zeptáte, kam by se dalo zajít na pivo, tak vás okamžitě pošlou do podniku Cara'c cu bere, což je nejstarší pivnice v Bukurešti. Nachází se v centru starého města v Stavropoleos St. 5 a to od roku 1899, přičemž historie začala již o 20 let dříve na jiné adrese.

Je zde možné ochutnat tradiční rumunské pokrmy a to na staré město nikoli za přemrštěné ceny. Polévky kolem 7 lei nebo vlastně nyní spíše RON (Romanian New Currency).

Jídla pro jednoho od 20 RON výše. Vyzkoušel jsem tradiční držkovou polévku Ciorba de burta, ke které se přikusuje čili paprička, vepřové maso na pepři podávané s polentou a druhý den rybu Dorada. Pokaždé jsem byl velmi spokojen.

Ale předpokládám, že vás na pivním serveru bude zajímat především pivo. Takže standardně se točí do 4deci ucháčů prý pro tento podnik speciálně připravované pivo Carlsberg za 6 RON. Bohužel pivo chuti nezajímavé. Toto pivo neuškodí, ale bohužel nijak zvlášť nepohladí a nepotěší.

Jinak je možné dostat třeba lahvový Paulaner a nějaká další točená piva, jejichž seznam si už bohužel nepamatuji neb jsem se o další nezajímal.

Závěrem bych řekl, že našinec v Rumunsku hlady a žízní nezhyne, nicméně to bohužel není země pivu zaslíbená Většinu trhu ovládají velké koncerty jako Heineken, S.A.B. nebo Tuborg. Jinak se zde dále pijí německá piva. Při procházce městem jsem narazil i na PU.

Pivní Rumunsko a  Cara' cu bere

autor: LiborP | Blok 10:06 [permalink] [reaguj]


Misionáři již brzy mezi námi

[pátek, 26. září 2008]

Před dvěma lety jsme se mohli dočíst, že Plzeňský Prazdroj ze svých zaměstnanců vychová tzv. pivní misonáře, kteří měli šířit osvětu po hospodách. "Naučíme je teorii, mnohé si vyzkouší v praxi a na závěr je čeká test a po splnění certifikát," uvedl spoluautor projektu a tehdejší obchodní sládek Prazdroje Václav Berka.

Podle Berky se stanou průběžně misionáři všichni zaměstnanci společnosti od dělníků po nejvyšší manažery. To je až dva a půl tisíce lidí. Nebojte v brožuře Prazdroj Best Of 2007 je uvedeno, že slavnostně předali certifikát pro 250. „velvyslance“ jejich značek - rozuměj pivního misionáře.

Proč se ale o této poměrně staré záležitosti zmiňuju? V čísle 5/2008 zaměstnaneckého časopisu Za branou je mj. tento článek:

Misionáři vyrazili na internet

Bojují proti chatovým bludům

Takzvaní pivní odborníci nás stále častěji na internetových stránkách přesvědčují, že Gambrinus už není, co býval. Samozvaní „odborníci“ trousí o našich značkách spousty polopravd a mýtů. Těmi poškozují pivní kulturu a naše pivo, zejména Gambrinus.

První parta misionářů se proto vydala na „pivní chatu“. Název projektu vznikl spontánně; příznivci internetu ale vytuší, že se jedná o čety, čili diskusní fóra. A jaké je mise? Vyvážit názory v internetových diskusích, které vyznívají zřetelně v neprospěch velkých průmyslových pivovarů.

Uvést nepravdy týkající se piva na pravou míru. A kdože bude na tomto projektu pracovat? Vybrali jsme ty nejpovolanější, kteří pivu nejvíce rozumí a uvedou věci na pravou míru – Pivní misionáře. Pokud i Vy narazíte na vtipný či pobuřující pivní nesmysl v internetové diskusi, můžete nás upozornit na adrese vit.sarson@pilsner.sabmiller.com. Největší bludy a vtipné příspěvky od našich misionářů budeme publikovat na intranetu, takže se máte na co těšit.

Škoda, že se s námi plzeňští nepodělí o ty vtipné či pobuřující dle nich nesmysly, ale budou je zkoumat jen na svém intranetu.

No zatím se ve webových diskusích objevil pouze jeden "misionář" pod nickem missionary a teď mi došel i význam jeho nicku. Bohužel se zapojil jen krátce a už je zase bůhví kde. Asi do sebe leje jedno HáGéBéčko za druhým :)

Budou mít takové či podobně volené nicky i ostatní? Nebo má každý misionář své krycí jméno, aby byla možná kontrola shor(t)a?

autor: Chody | Blok 16:00 [permalink] [comments: 3]


Kde je Berka?

[čtvrtek, 25. září 2008]

Pamatujete na dobu před cca dvěma roky, kdy byl "postrachem" pivovarů a pivních slavností nějaký Milan Berka z brněnského sdružení Kontext? Brojil proti soutěžím a vlastně i programu pro děti na různých pivních slavnostech, mj. i proti Pivovarské pouti ve Strakonicích, kam i já rád jezdím s dětmi. Nelíbilo se mu ani spojování piva se sportem, zde v podání neckyády.

Protivínský Platan dostal kvůli panu Berkovi i pokutu, tuším ve výši 5 000 Kč. Za to se o tom zmiňovala i televize ve svých hlavních zprávách. Za 5 tisíc dobrá reklama pro střední pivovar, co říkáte? Pak ale Berka několikrát neuspěl (Prazdroj, Holba) a jakoby se po něm i po celém Kontextu slehla zem. Mj. strakoničtí pivovarníci také dostali pokutu do 5 tisíc Kč.

A kdo že je či byl onen ochránce ostatních od toho zlého démonu alkoholu, který se zřejmě dle něj nejvíce objevuje v pivu? "Je to několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Naprostou většinu ale úředníci zamítli."

Tím bychom mohli skončit, ale když už jsem si na tohoto člověka vzpomenul, zkusil jsem v rychlosti projet internet. Server www.kontext.cz nefunguje a bůhví, zda je tato doména zaregistrována naším známým sdružením. Avšak jsem po letech narazil na starou prezentaci na této adrese. Ani tady není vykazována prakticky žádná činnost, zveřejňování myšlenek je ukončeno již začátkem roku 2003.

Ovšem život v sekci zvané Konzervatoř - obyčejná Návštěvní kniha - se prozatím zastavil až koncem loňského roku. Mě zaujal tento příspěvek od pana Zdeňka Macury, hlavního koordinátora strany 4 VIZE : "Zdravím pana Berku, možná máme společné téma, letos jsme šli do parlametních voleb mimo jiné také s bodem o reklamě. Možná by nějaké osobní setkání nebylo na škodu, můžeme si předat vzájemné zkušenosti, když tak se ozvěte ..."

No nic pomyslel jsem si, nějaká sranda strana. Dnes, když jsem si přečetl v MF Dnes článek s názvem Zastupitelka: Prodejme pivovar jsem zpozorněl. Toto pro ostatní zastupitele velmi překvapující stanovisko vyslovila strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická.

Foto

Že by přeci jen setkání Kontext a 4 VIZE proběhlo a další postup je již společný? Naštěstí je paní Roudnická ve strakonickém zastupitelstvu z této strany sama a její návrh nebyl přijat.

Je to jen náhoda a pan Berka je společensky mrtvý, nebo... ...nebo mám chorou fantazii?

autor: Chody | Blok 19:46 [permalink] [comments: 2]


Znalci šíří nesmysly aneb pivní servery trnem v oku manažerů Prazdroje

[neděle, 14. září 2008]

"Znalci" šíří nesmysly! Ozvou se opravdoví odborníci? Mlčeti zlato neplatí!

Toť název článku pana Marečka z čísla 4/2008 ve firemních novinách Plzeňského Prazdroje "Za branou".

Pan Mareček zde píše:

"Na internetu je na pivo každý velký odborník. Časté diskuse na téma pivo najdete na zpravodajských serverech, ale především na stránkách, které si milovníci piva vybudovali pro sebe. Tam se vzájemně ujišťují, že čím menší pivovar, tím lepší pivo. Nejvíc to pak odnáší Gambrinus a Pilsner Urquell. Proti gustu žádný dišputát, ale pokud jde o úplné nesmysly, je třeba zakročit.

Pokud se po internetu pohybujete, podívejte se na diskuse a neváhejte do nich odborným způsobem přispět. Nebojte se přiznat, že jste ti, kteří v Prazdroji pivo dělají. Většina samozvaných odborníků ho jen pije. Jen tak se na pivních serverech může vést skutečná diskuse.

Pošlete nám tip na největší nesmysly, na které jste narazili, na e-mail jiri.marecek@pilsner.sabmiller.com. Rádi je otiskneme s komentářem."

Tolik pan Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje a.s.

Táži se vás, milí čtenáři, najde se na českém internetu nějaký nesmysl o pivech Gambrinus či Prazdroj? Pokud ano, sem s ním.

autor: Malakin | Blok 10:03 [permalink] [comments: 34]


Letošní úroda chmele je sklizena !

[čtvrtek, 11. září 2008]

Tak to zase na nějaký čas máme za sebou. Během druhé poloviny srpna a první třetiny září probíhala na českých chmelnicích sklizeň českého zeleného zlata, bez kterého si pivař nedokáže svůj milovaný nápoj vůbec představit. A už je dočesáno.

Jelikož se i já rád napiji chmelového nektaru, stal jsem se letos už podruhé jedním z brigádníků, kteří se na letošní sklizni chmele podíleli. Od loňska jsem se pouze přesunul do vedlejší vesnice. Zůstal jsem na Rakovnicku.

Na první pohled bylo zřejmé a potěšující, že chmele se letos urodilo poměrně dost, přinejmenším o hodně více, než vloni. Díky celkem vlhkému jaru tentokrát chmel dorostl do vrcholků chmelových konstrukcí a byl tak daleko bohatší na šišky. Na naší farmě v Heřmanově na Rakovnicku trvala sklizeň i proto o dva dny déle, než před rokem a výnosy byly daleko lepší.

Mimochodem mi to nedalo a stejně jako vloni jsem si musel vyzkoušet jednu chmelovou šišku sníst. Řeknu vám, stojí to za to. Pokud ji pořádně rozkoušete, hořkost se rozlije v puse jako jed, ještě hodinu potom se šklebíte a plivete kolem sebe hořké sliny. Je to opravdu síla. Kam se hrabou pálivé papričky. Chmel, to je panečku koření.

Tím hořkým je lupulin, látka obsažená v chmelových šiškách, je to vlastně pyl - nenápadný žlutý prášek. Pouhé tři chmelové šištičky vystačí na výrobu jednoho desetistupňového piva. Na pohled se to zdá málo, ale kdo onu chmelovou šišku zkoušel sníst, pochopí, že to stačí.

Zemědělec nedostává zaplaceno jen podle kvantity chmele, nýbrž i dle jeho kvality. Při výkupu chmele se udělá chemická analýza sklizně, zjistí se obsah alfa kyselin, které dávají pivu onu očkávanou hořkost. Podle výsledků rozborů je pak stanovena cena, kterou zemědělec za vypěstovaný chmel dostane.

Dobrou zprávou pro pivaře je, že české chmelařství má své nejhorší časy konečně za sebou. Zemědělci konečně začali chmelnice obnovovat, dostávají na ně i příspěvky z EU. Pomáhá jim cena chmele, která se hodně zvedla v posledních letech. Investuje se proto i do nového vybavení, například traktorů. Po více jak 20 letech zemědělci na mé farmě koupili nový traktor určený na chmel.

Chmelnice vydrží asi tak maximálně 30 let, pak je nutné ji rekonstruovat. Dřevěné kůly, tedy nosná konstrukce, časem podléhají sešlosti věkem, traktory při sklizni občas do nějakého narazí a zlomí ho. Dráty na vrchu se postupně prověsí a rezavějí. Samotné chmelové rostliny - trvalky - po jisté době vymírají a je třeba je dosazovat novými. Na tyto nutné věci v minulosti nebyly peníze, dnes už chvála bohu jsou.

Kolem chmele je spousta práce po celý rok. Jeho produkce je hodně náročná na peníze a pokud se pak sklizeň nepovede, je to katastrofa. Letos to naštěstí nebyl ten případ. Stává se i to, že nějaká silná bouře celou chmelnici zboří a to je pak teprve nadělení...

Kvalitu chmele ovlivňují i takové věci, jako je počasí při sklizni. Ideální je vlhko a chladno. Při teplém a suchém počasí se totiž začínají šišky rozevírat a chmelový prášek z nich vypadá. Zvláště pak na česačce. Ta hrubým způsobem šišky doslova oškube od stonků. Při teplu a suchu se hodně cenného lupulinu rozpráší kolem. Naopak jakmile zaprší, chmelová šiška se zavře a prášek zůstane poctivě uvnitř. Jednou se zkoušelo chmel před navěšením do česačky kropit vodou. Tím bylo sice dosaženo lepších výnosů, ale česačky pak byly plné vody a rychle se ničily, proto se od experimentu upustilo.

Podle slov obsluhy česaček skončí asi 20 % úrody v odpadu. Je to dost smutné, ale bohužel nikdo nevymyslel lepší způsob, jak chmel rychle, levně a efektivně sklidit. Zároveň naopak mezi šiškami v pytlech skončí i nějaké listy a kusy stonků, které tam nemají co dělat. Česačka neumí třídit dokonale. Tyto takzvané příměsy snižují kvalitu chmele.

Další prohřešek, který se dělá naprosto běžně, je ponechávání neočesaného chmele delší dobu po ustřižení chmelového štoku. Jakmile mechanické nůžky u traktoru štok uříznou, začně okamžitě vadnout. Podle teorie, která se učí na zemědělských školách, se chmel nesmí nechat vadnout přes noc. Jenže navážení chmele na česačky na naší farmě trvalo denně až do 19:00, obsluha česaček pracovala do 20:00 Za hodinu se nestihl všechen dovezený chmel zpracovat, tudíž se nechal ležel přes noc na zemi a očesal se až druhý den ráno. Chmel vadne a může i zahnívat. Správně by se měl všechen stržený chmel očesat ještě téhož dne.

Stačí, aby brigádník navěsil do česačky štok s nahnědlým (nahnilým) chmelem a kvalita várky jde prudce dolů. Takhle vznikají rozdílně kvalitní suroviny a pivovary pak mohou nakupovat různou kvalitu za různé ceny. Kdo šetří na surovinách, nebude mít ani pivo z nejlepších.

Očesané šišky pak okamžitě míří na sušárnu, kde se několik hodin chmel vystavuje teplotám přes 50 stupňů. Dříve se sušilo samovolnou cestou, chmel se prostě nechal v patrech na podlaze a čekalo se třeba až do Vánoc. Dnes už to nejde, komodita se musí rychle prodat. Po pár hodinách žáru jsou usušené chmelové šišky lisovány do padesátikilových pytlů a v nich dopravovány do Žatce, tam jsou chmelové sklady.

Odsud už nakupují surovinu pivovary, někdy jako rozemletý a poté granulovaný chmel, někteří výrobci si dodnes potrpí na nákupu chmele hlávkového, tedy ve své přírodní formě. Pivo jakožto konečný produkt je neodmyslitelným průvodcem brigádníků na chmelu. Večery po práci snad ani nejde trávit jinak, než u orosené sklenky.

Letos se naším útočištěm staly stoly a lavičky a okénko jako bufet, tedy žádná regulérní hospoda. Místní paní nám točila desítku Bernarda a v lahvi prodávala nealko stejného pivovaru a jako bonus Gambrinus. Na mé přání mi začala vozit jen pro mou konzumaci lahvového Bakaláře 12 z Rakovníka. Zpočátku jsem byl sám a tak trochu za blázna, který ho pil. Kolegům ze severní Moravy, kteří drtivě převažovali, se zdál příliš sladký (to ten náš Radek, to je teprv pivo!) Ale ke konci sklizně si k Bakaláři našli cestu i další brigádníci a nakonec si skoro všichni vezli domů na Ostravsko nějaké ty lahve místního piva jako suvenýr. Už i v Ostravě tak díky mě znají Bakaláře. Měl jsem z toho náležitou radost.

Dělali jsme, co jsme mohli, aby byla úroda chmele co nejlepší. Je krásné vidět, jak se všichni snaží ke chmelu chovat ohleduplně i ve chvílích, kdy je nikdo nekontroluje. Brigádníkům by mohlo být jedno, jaká bude úroda, přesto jsem se za celou dobu nesetkal s nikým, kdo by chmel nějak poškozoval, nebo třeba mávl rukou nad štokem ležícím na poli. Bylo vidět, že všichni přítomní mají pivo rádi a svou práci cítí i jako poslání, proto ji chtějí dělat co nejlépe.

Snad to bude po celý příští rok na tom pivu znát. I když ten námi načesaných chmel nejspíš skončí někde v Japonsku. Ale i tak... na zdraví, vážení kolegové pivaři!

autor: emu | Blok 01:33 [permalink] [comments: 2]


Fotoprocházka po pivovaru Vyškov

[pondělí, 8. září 2008]

Jihomoravské dožínky se letos konaly poslední prázdninový den ve Vyškově. Protože řada neoficiálních informací slibovala utěšený výskyt mého oblíbeného Vyškovského piva a především mezi doporovodnými programy figuroval den otevřených dveří v pivovaru, s návštěvou jsem dlouho neváhal. Neoficiální informace zdůrazňuji proto, že informovanost a propagace je jednou z velkých slabin vyškovkého pivovaru. Na můj e-mailový dotaz ohledně dne otevřených dveří nikdo neodpověděl, na stránkách pivovaru se neobjevila ani zmínka (jak je bohužel běžné...).

Již ve vlaku z Brna jsem se občerstvil jedním lahvovým Džbánem a brány města Vyškova mne tak uvítaly příjemně naloženého. Na náměstí už pobíhala čilá různorodá zábava, od závodů koňských hasičškých povozů přes ukázky ruční výroby dřevěných či železných výrobků až po nezbytnou konzumaci pivečka z Vyškova.

Stánků na náměstí bylo požehnaně a i těch pivních dle mého názoru dostatek. Pivo za příjemných 15 - 20 Kč a na požádání si našinec mohl zapůjčit oproti záloze skleněný půllitr. K dispozici byla kompletní točená pivní nabídka včetně speciálu Generál.

S povděkem jsem kvitoval, že pivní stánky tentokrát opravdu ovládl Vyškov a nikoli Starobrno, které ostatně již okupuje většinu okolních restaurací.

Protože jsem nepřijel zrovna časně, situaci na náměstí jsem shlédl jen zběžně a radši hned zamířil přímo ke zdroji.

Vstupní nádvoří pivovaru se proměnilo ve velkou hospodu, ve které na řádné dopíjení nápojů dohlížel nejvyšší kontrolor.

Co do vybavení, je třeba říct, že jsem po dlouhé době opět viděl nové firemní předměty Vyškovského piva. Pivovar si pořídil "značkové" slunečníky a pro zaměstnance trička s vyšitým logem. To ve mně vzbudilo dojem jakési naděje na veselejší budoucnost.

Pojďme se tedy projít vyškovským pivovarem:

Pokusím se fotky fotky aspoň trochu logicky seřadit podle postupu výroby piva. Zájemce si výrobní prostory pivovaru mohl projít z velké části. Od ležáckých sklepů přes vany s "válejícím se" pivem po lahvovací linku. Na většině míst byly aspoň stručné popisky. k čemu co slouží. Perfektní. Jen trochu škoda, že ne všude se dal sehnat někdo od fochu, který by mohl říct pár slov. Na úvod taky návštěvník prošel chvílemi rozpaků, než odkoukal, že prohlídka opravdu probíhá stylem "kde je otevřeno, tam se můžeš podívat". To by chtělo do příště rozhodně doladit.

Následující texty pojednávající o jednotlivých místech jsou z popisků v pivovaru.

Vystírání

Po cca 1 měsíci odležení sladu se tento rozemele a nastupuje proces vystírání. Vystírání probíhá ve varně ve vystírací kádi, kde do procesu výroby vstupuje druhá hlavní surovina výroby piva, tedy voda. Proces vystírání, tedy míchání sladu s vodou, probíhá při teplotě 52°C. Účelem vystírky je aktivace enzymů a tvorba slabě kyselého prostředí pro další činnost enzymů.

Rmutování

Rmutomladinová pánev slouží k povařování jednotlivých rmutů (tj. částí vystírky) a vaření sladiny s chmelem - chmelovar. (I) Účelem rmutování je převést do vodního roztoku nerozpustné souččásti sypání, hlavně všechen škrob a část bílkovin. K tomu se využívá reakcí enzymů ze sladu. (II) Chmelovar - vařením sladiny s chmelem se získá mladina, která se dále zpracovává na pivo kvašením, která se dále zpracovává na pivo kvašením. Během chmelovaru je ukončena činnost enzymů, získají se hořké látky z chmele a vysráží se bílkoviny.

Scezování

Slouží k oddělení sladového výluhu (sladina) a výstřelků (výluhová voda) od nerozpustných součástí sladového mláta.

Kvašení

Co mne velmi překvapilo, byla možnost vstupu do místnosti k kvasnými káděmi.


Ležácké sklepy

Slouží k dokvašování mladého piva v kvasných tancích, které trvá 1 - 3 měsíce. Dokvašování či zrání piva probíhá při teplotách 2 - 5 °C. Objem tanků: 63 - 302 hl.

Filtrace

Křemelinový filtr - zde se přes křemelinu filtruje hotové (zralé) pivo. Účelem filtrace je odstranění veškerých mikroorganismů, které by měly negativní vliv na budoucí trvanlivost piva. Současně se filtrací docílí vysoké průzračnosti piva.

Balení a expedice

Lahvovací linka.


Od prázdných lahví přes mytí, plnění a zátkování až po opětovné naskládání do přepravek. Přepravky ve skladu byly z většiny obsazeny lahvemi od piva pro maďarský trh, země, do ktré Vyškov vyváží nejvíce. Vyškovské pivo je více prokvašené a poměrně hořké, což prý Maďarům chutná.

Závěrem I - "propagace:)"

Závěrem II - exteriory

Závěrem III - Shrnutí

Myslím, že dožínkové slavnosti se vydařily. S tím, co jsem viděl a zažil, jsem byl nadmíru spokojen. Z pivovaru byla cítit dobrá nálada a naděje pro lepší zítřky, pivo tradičně výborné.

Vyškovský pivovar by opravdu potřeboval především propagaci a schopný management, který dokáže přesvědčit hospodské a obchodníky, aby jeho výrobky odebírali. To ostatní totiž, dle mého názoru, (ve vztahu k zákazníkům - konzumentům) už dokázal.


Prázdniny 2008

[čtvrtek, 4. září 2008]

Dovolte mi ohlédnout se za právě uplynulými prázdninami mým silně subjektivním pohledem z hlediska pivního dění.

Začátkem prázdnin se dozvídáme, že krumlovský pivovar nemůže vařit pivo kvůli konkurzu. I když zprávy o chuti Eggenbergu nejsou v poslední době lichotivé, moc by mi Krumlov chyběl. Naštěstí dnes se Eggenberg opět vaří...

Heineken plní své slovo a z klasicky vařeného Březňáka se stává celostátní značka. Co to s ním ale udělá za pár let? No zatím tedy hr na něj. Ale pozor, je stáčen do vlastních lahví, takže alespoň u nás na vesnici tyto flaše neodevzdám...

Druhý největší globální hráč na pivním trhu chce pohltit amerického Budvara, ale ten se brání. Bylo mi sympatické jednání američanů ve stylu. AB je naše tradice, neprodáme. Ale je vidět, že není silnějších pohnutek na světě, nežli peněz. Dnes již existuje nová světová jednička. A co český Budvar? Je na prodej! Bude jednou součástí podniku -

Na prodej je i náchodský Primátor - specialista na speciály. Město prý nemá vařit pivo. Ale já říkám proč ne. Silný regionální pivovar by si město mělo podržet. Nebo je lepší, aby skončil stejně jako bratislavský Stein, který byl koupen jen pro lukrativní pozemky v centru města. A aby jeho demolice byla uspíšena, projistotu začal hořet...

Ale nejen zavírání a prodávání pivovarů je na pořadu. Dle posledních zpráv se počítá s obnovením pivovarské tradice v Litoměřicích a to hned v dvojím provedení. A já radním v tomto severočeském městečku tleskám. V Domažlicích asi také město zbývající část pivovaru neprodá a bude zde alespoň minipivovar. v Rýmařově už si zase můžete poručit Excelenta a v těchto dnech už by měl opět vařit i Rampušák v Dobrušce.

České pivo. Tak to má být ochranná značka EU pro piva vařená dle určitých podmínek. Hned po jejím schválení vyhlásil PPas, že o toto označení bude usilovat pivo Gambrinus. To je hnus velebnosti...

Nepřehlédnutelnou celospolečenskou událostí byla bezpochyby olympiáda v Číně. Nebudu se zde věnovat výkonům našich či zahraničních sportovců, dopingu ani pořadatelské připravenosti. Z pivního hlediska je pro Česko olympiáda věcí hrdého sponzora Pilsner Urquell. Už si nejsem jistý, zda mají být češi hrdi na něho. I když marketingově se Prazdroji zadařilo. Olympijská vítězka v hodu oštěpem si ráda dá jejich pivo a nechá se s ním i zvěčnit. Stejně tak i Tři sestry, které zkomponovali písničku na Bářinu počest, zaprodali své punkerské kořeny a nechali se koupit.

Dále se dozvídáme, že březnický pivovar Herold změnil majitele. Američany střídá český kapitál a já jen doufám, že Herold bude na čepu ve stále více restauracích a hospůdkách nejen na březnicku. A že noví čeští majitelé zachovají charakter tohoto výborného českého piva.

Pomalu ale jistě se začíná o pivní situaci zajímat i tzv. "seriózní" tisk. Což je způsobeno tím, že český pivař je už přesycen všemi těmi reklamními pivy a žádá něco jiného, tradiční české pivo, které má chuť. I když marketing gigantů maká na 130%, kvůli snižujícímu se prodeji nejprodávanějšího českého "piva" je připravena v Plzni monstr akce, kde je nabízena verze tohoto nápoje před zředěním, filtrací a pasterací. Nebo, že bych se s v HGB sekl?

Česká skupina K Brewery Group chce ve svých pivovarech obnovit původní chuť jejich piv a do distribuce připravit i různé speciály. Prakticky již dnes můžeme ochutnat nového Ježka. Jistě jsou takové zprávy pohlazením po pivařově duši, ale já se nějak nemohu zbavit dojmu, že v podnikání KBG je něco jiného než láska k českému pivu a všechny tyto pivovary nakonec skončí v chřtánu nenasytného nadnárodního koncernu. Snad se mýlím a všechno nakonec dopadne jako v pohádce...

Všichni víme, že podchlazením se stává pitelným i pivo, které moc dobré není. Jistě znáte z našich podplacených restaurací. Naopak dobré pivo můžete v klidu pít i teplejší. Pánové z Heinekenu však z tohoto zastíracího prostředku chtějí udělat naopak přednost a svůj prémiový ležák (pro Česko zatím vařený v Polsku) propagují po celé Evropě jako Extra Cold, kdy je nápoj podáván o teplotě 2 st. C.

Ale abych nekončil toto ohlédnutí negativně. Blýská se na lepší časy. V hospodách začíná být na výběr a kdo hledá najde. Takže někdy příště se můžeme potkat u dobrého piva...

autor: Chody | Blok 20:37 [permalink] [reaguj]


Kdo bude míchat do piva vodu...

[středa, 3. září 2008]

Citace jednoho ze zákonů babylonského krále Chamurapiho uvedená v knize Pivovarnictví Ladislava Chládka: "kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem bude lito do něj tak dlouho pivo, dokud nezemře."

autor: Mnich | Blok 20:28 [permalink] [reaguj]


O hromadném zdražování piva...

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

O hromadném zdražování piva...

autor: Malakin | Blok 12:55 [permalink] [comments: 2]


Výzkum veřejného mínění

[pátek, 8. srpen 2008]

Jsem již několik měsíců registrován na serveru, kde se zúčastňuji průzkumu veřejného mínění. Zatím to vždy byly nudné výzkumy mobilních operátorů, případně pro lidi, co plánují v brzké době koupit nový automobil.

Dnešní výzkum však byl o pivu. Po první odpovědi na otázku Kupujete si Vy osobně v obchodech lahvové nebo plechovkové pivo pro svou potřebu?

- Ano, pouze lahvové pivo

- Ano, pouze plechovkové pivo

- Ano, lahvové i plechovkové pivo

- Ano, ale nekonzumuji ho

- Nekupuji / nekupuji v obchodech,

kdy zaškrtávám první odpověď, jsem byl vpuštěn do druhého kola, kde se ptají: Jaké značky lahvového nebo plechovkového piva si v obchodech Vy osobně kupujete pro svou potřebu? Možno více odpovědí

- Pilsner Urquell

- Gambrinus

- Radegast

- Velkopopovický Kozel

- Radegast Birrel (nealkoholické)

- Jiná značka, prosíme upřesněte

Samozřejmě poctivě zaškrtávám poslední možnou odpověď a upřesňuji několik značek. Bohužel nestal jsem se vyvoleným a bylo mi odepsáno: "Děkujeme za Váš zájem o výzkum. Jak jsme již psali v úvodním dopise, tento výzkum je určen pouze pro specifickou skupinu uživatelů a podle Vámi zadané odpovědi bohužel neodpovídáte výběrovým požadavkům."

Nejsem tedy součástí specifické skupiny, ale jsem zvědavý o co v tomto průzkumu (jistě zadaném firmou SABMiller). Registruji se tedy ještě jednou a tentokrát si hraji na správného konzumenta. Volím značku Gambrinus a jsem si jistý, že tentokráte postoupím do dalšího kola, ale není tomu tak. Že bych měl volit plechovky?

Zkouším tedy třetí registraci. Volím plechovky i lahváče a měním značku, že by byl výzkum zaměřen na nealkoholické pivo? Tak ne Birell a plech také nezabral.

V dalším pokusu jsem pro jistotu zaškrtl všechny značky a byl jsem vpuštěn dál. Sláva.

Na otázku Jakou značku lahvového nebo plechovkového piva si v obchodech Vy osobně kupujete pro svou potřebu nejčastěji? Odpovídám Gambrinus a hned další otázka, která zní Kolik lahví či plechovek piva značky Pilsner Urquell kupujete v průměru za 1 týden? mě přesvědčuje o tom, že dnešní výzkum je zaměřen na prémiovou značku Plzeňského Prazdroje.

Jsem nadšen z postupu a uvádím (nepravdivě) 20 ks 0,5l lahví či plechovek a pro jistotu jednu třetinku. Další otázka zní Motivovalo by Vás obdržení nějakého dárku k nákupu většího množství lahvového piva Pilsner Urquell než doposud kupujete? Jsem takový, jakého mě (respondenta) chtějí mít a nechám se určitě motivovat.

A když už se nechám motivovat, tak je na mě vybaleno osm druhů dárků, které mám zhodnotit formou od velmi se mi líbí až k vůbec se mi nelíbí. Podívejte jaké předměty pro podporu prodeje pro nás/Vás Plzeňský Prazdroje připravuje:

Sada skleněných podtácků, 3 ks

Froté osuška slisovaná do tvaru lahve, 100 x 150 cm

Nůž na rybu - nerez

Džbánek Pilsner Urquell 0,3l

Piknikový set

Lžíce na salát - nerez

Sada na fondue

Termobatoh na max 9 plechovek 0,33l

U každého dárku ještě musím zodpovědět na otázky:

- Co se Vám na tomto dárku líbí?

- Do jaké míry se Vám tento dárek zdá být unikátní?

- Jak se podle Vás tento dárek hodí ke značce Pilsner Urquell?

- Kolik podle Vás stojí tento produkt, když byste si ho chtěl(a) normálně koupit?

- Zúčastnil(a) byste se akce, kde byste s nákupem určitého množství lahvového piva Pilsner Urquell získal(a) tento produkt jako dárek zdarma?

- Kolik lahví piva Pilsner Urquell byste byl(a) ochotný(a) zakoupit, pokud byste tento produkt dostal(a) jako dárek k nákupu?

- Motivoval by Vás tento dárek k nákupu většího počtu lahví piva Pilsner Urquell, než jste měl(a) původně v úmyslu?

- Jaké množství lahví piva Pilsner Urquell byste byl(a) ochotný(a) zakoupit navíc, pokud byste tento produkt dostal(a) jako dárek k nákupu?

- Koupil(a) byste si x lahví piva Pilsner Urquell, pokud byste k nákupu dostal(a) tento produkt zdarma?

- Motivoval by Vás tento dárek k nákupu piva Pilsner Urquell, pokud jste původně chtěl(a) zakoupit pivo jiné značky?

Samozřejmě volím převážně kladné odpovědi, když už jsem součástí specifické skupiny.

Další část výzkumu, otázka 97 zní: Nyní Vám popíšeme několik druhů promočních akcí spojených s nákupem piva. U každé akce prosím uveďte, do jaké míry by Vás motivovala pro nákup většího množství piva než běžně nakupujete. Pro všechna hodnocení použijte škálu od 10 do 0, kde 10 znamená „maximálně by mne motivovala“ a 0 znamená „vůbec by mne nemotivovala“.

Jak by k většímu nákupu piva motivovala akce Vás? Vyberte si z možností a můžete se vyjádřit v diskusi.

- kup 10 piv a získej klobásu / chipsy koření

- sbírej body za nákup a vyber si dárek z katalogu

- kup 10 piv a získej kupon na 10% slevu na další nákup stejné značky

- kup 10 piv a získej 10% slevu

- letáková akce na pivo – nižší cena za lahev

- kup 18 piv a získej další 2 piva zdarma

- udělej nákup v prodejně celkem za 200 Kč, který obsahuje min. 5 piv a získej dárek (u pokladny nebo na informacích)

- za nákup 10 piv získáš od promotýmu v prodejně dárek + ochutnávka promovaného piva

- speciální multibalení s hodnotnějším dárkem uvnitř za vyšší cenu

- kup 10 piv a získej plechovku piva stejné značky

- kup 9 piv a získej další 1 pivo zdarma

- kup 10 piv a získej dárek přímo na prodejně zdarma (u pokladny nebo na informacích)

- spotřebitelská soutěž – pošli 10 SMS s kódy pod víčky a získej dárek (garantovaná výhra – min. tapeta na mobil, tričko, čepice apod.)

- spotřebitelská soutěž – pošli 10 vršků a získej dárek (garantovaná výhra)

- multibalení 10 piv za standardní cenu + dárek uvnitř

- multibalení 10 piv, kde je 1 pivo zdarma“

- za nákup 10 piv získáš od promotýmu v prodejně dárek

- multibalení 10 piv za standardní cenu + kupon na 2 čepovaná piva do hospody

- sbírej body za nákup, odpověz co nejpřesněji na tipovací otázku a 3 nejlepší získají zdarma pivo na rok (365 piv), navíc každý k nákupu 10 piv získá drobný dárek(propiska...)”

- kup 10 piv a získej stírací los s výhrou (nevyhrává každý, větší hodnota cen)

- spotřebitelská soutěž – pošli 10 SMS s kódy pod víčky a MŮŽEŠ získat atraktivní výhru (TV, zájezd apod. – nevyhrává každý)

Tak co, jak byste odpověděli Vy a jaký dárek byste si z produkce značky Pilsner Urquell vybrali? Možná se s něčím brzy setkáme v obchodech.

autor: Chody | Blok 23:20 [permalink] [comments: 11]


Tak nám zavreli Karl Beer-a

[úterý, 22. červenec 2008]

Po dlhšej dobe som toto leto znova plánoval návštevu dvoch našich minipivovarov na južnom Slovensku. Šurany a Komárno.

Mojím dobrým zvykom je najprv si tam zavolať a preveriť otváračku, sortiment.....

A učinil som tak aj teraz.

Šurany - pohoda

Komárno – nikto to nebral.... tak som skúsil web – nedá sa pripojiť k serveru....

Po 2 dňoch som skúsil ešte raz a teraz mi to pre istotu povedalo, že volám neexistujúce číslo...

Prepadli ma čierne myšlienky, síce som ich v zápätí zahnal s tým že to nič nemusí znamenať, lebo pevné linky mohli zrušiť z dôvodu nenažratosti Telekomu a mobilné číslo som nepoznal. A web mohol byť v rekonštrukcii, to sa stáva.

Poslednú sobotu sme si s manželkou a synom spravili malý výlet do našich južných končín a tam sa mi k môjmu sklamaniu potvrdila „černota“ o zavretí minipivovaru.....

Cedulka: ZATVORENÉ – PREVÁDZKA ZRUŠENÁ spolu s totálnym chaosom vo vnútri mi boli jasným dôkazom.

Takže ak ste nestihli niekedy ochutnať komárňanského Karl Beer-a máte smolu..... A verte, že bol výborný...

bol a už nebude....

A prečo Vám to sem píšem? Veď Vás to vôbec nemusí zaujímať – nejaký zatvorený slovenský minipivovar....

Keď už pre nič iné, tak aspoň preto, aby som vyjadril svoju ľútosť. Ľútosť na tým kam smeruje naše pivovarníctvo.... „DO KYTEK“

PS: Neodpustím si malé rýpnutie do pánov PŽ a JJ. Vy ľutovať nemusíte, vám aspoň zmizol jeden riadok zo zoznamu nepitelných pív. Ale nám patokopijcom bude chýbať.. :-)

autor: Libor | Blok 13:37 [permalink] [comments: 32]


Sejdeme se v Nepomuku

[čtvrtek, 17. červenec 2008]

Minulou sobotu se v Nepomuku na náměstí konal koncert kapely Olympic. Na "starém" Jandovi jsem ještě nebyl, takže volba byla jasná. Přes den vydatně prší, ale k večeru se počasí umoudřuje a náměstí se zaplňuje. Samozřejmě nechybí stánky s občerstvením, ale dnes si pivo nedávám. Stany, pod kterými se nacházejí výčepy, nesou jednoznačné označení - G a PU. Předkapela Hever není nic moc, ale Olympici to je jiná káva. Tady je vidět profesionalita v tom nejlepším slova smyslu. Je znát, že v hudební branži nerozhoduje reklama, ale kvalita. Škoda, že tomu tak není také u piva.

Přesně za týden, tedy již tuto sobotu (19.7.2008) se na tom samém náměstí budou konat tradiční nepomucké pivní slavnosti, tentokráte s novým pořadatelem o.s. NEPAL (NEPomucká ALternativa). Počasí není v těchto dnech zrovna přívětivé, ale já věřím, že místní rodák sv. Jan Nepomucký nedá facku nově pojatým slavnostem, stejně jako nezklamal příznivce Olympicu.

Ale i kdyby s námi počasí rozahrálo mokrou hru, jsem rozhodnut nepodlehnout a třeba s deštníkem v ruce vyrazit. Vždyť, kdy jsme mohli na Nepomucku ochutnat na dvacet značek piv na jednom místě. No a snad pořadatelé nebo i pivovary nezaspí a přivezou nějaký ten stan...

Z webových stránek slavností se dozvídáme, že by nás měla čekat piva z těchto míst České republiky: Humpolec, Rakovník, Třeboň, Svijany, Kout na Šumavě, Plzeň, Nová Paka, Železná Ruda, Stříbro, Žatec, Malý Rohozec, Polička, Dobřany, České Budějovice, Protivín, Jihlava, Velké Popovice, Strakonice, Chyše a původem z Plzně. Měla by být i nějaká muzika, samozřejmě občerstvení a vstup zdarma. Stejně jako je prý zdarma účast pro pivovary. Nebo se mýlím?

Možná si říkáte, proč dělám zrovna těmto slavnostem agitku. Vězte tedy, že Nepomuk je nejbližší město a místo, kde se PS konají (či kdy konaly). Byl jsem účasten prvního ročníku a pak snad deset let nevynechal. Až když se pořadatelství ujali páni od Švejka a změnili koncept akce na hudební festival pod záštitou PPas. Proto jsem rád, že se snad podaří oživit duch klasických PS a možná i přidat něco ze současnosti. Uvidíme.

Já držím pořadatelům palce, aby vše proběhlo tak, jak má a ještě jednou bych poprosil patrona města o schovívavost.

Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi pivaři v sobotu ruku...


Sejdeme se v Nepomuku

autor: Chody | Blok 18:58 [permalink] [comments: 11]


Kam s nimi?

[úterý, 15. červenec 2008]

Právě tahle otázka mě napadla, když jsem odnášel další krabici s lahvemi na zahradu na chatku. Nějak se mi zdejší prostory začínají zmenšovat, resp. místo zabírají další basy a krabice, ve kterých je umístěna moje sbírka "současných" pivních lahví. A je vůbec důstojné mít vystaveno jen cca 10% sbírky? Situace tedy začíná být už pomalu neudržitelná. Touto cestou bych Vás, čtenáře PI, chtěl požádat o radu a odpověď na otázku Kam s nimi?

1) Vystavení v restauraci

O této možnosti sním již několik let. Kdyby se našel podnik, který by chtěl jako dekoraci vystavit tyto lahve, byl bych tomu velmi rád. Problém však spočívá v tom, že preferuji vystavení celé sbírky (která se může do budoucna rozrůstat), nebo alespoň dle druhu lahví (tedy Euro, NRW, jiné).

Dále požaduji podnik, kde točí dle mého dobré pivo, nejraději bych nějaký minipivovar nebo hospodu, kde piva průběžně střídají na tzv. "čtvrté" pípě, zkrátka takový, kde mají dobré pivo rádi. Žádné G, PU, S, K!

Na majiteli či provozovateli restaurace pak samozřejmě zůstává starost o pořízení výstavních prostor - vitrýn, poliček apod.

a) Restauraci bych sbírku dal jako dar (snad jen nějaké to pivko, co říkáte?) s tím, že si ji již budou rozšiřovat sami

b) Sbírka by nadále zůstala v mém vlastnictví a já bych ji rozšiřoval s tím, že jednou za čas by restaurace dostala novou zásilku, kterou by vystavila

2) Prodej

Další možností je prodej celé sbírky někomu, kdo mě přesvědčí o tom, že sbírku bude nadále rozvíjet. Potom by cena byla 3Kč/láhev.

3) Aukce

Sbírka bude nabídnuta v nějaké aukci na internetu, ale zatím s tím nemám žádné zkušenosti.

4) Zrušení

Tuto cestu bych volil velmi nerad a v úplné krajní nouzi. Spočívala by ve vrácení vratných lahví a v odevzdání do sběru těch ostatních. Což by mi bylo moc líto, ale co by se dalo dělat.

Foto

Ve všech případech budu samozřejmě pokračovat ve sbírání současných pivních lahví, ale už jen virtuálně. Tedy pořízení fotky a předání lahve restauraci, sběrateli či její navrácení do oběhu.

Tož včíl raďte vážení čtenáři. Majitelé a provozovatelé restaurací a pivovarů pak zvažte všechna pro a proti mé nabídky. Myslím si, že by to byla zajímavá dekorace Vašeho podniku. Já bych byl nesmírně rád, kdyby moje sbírka nakonec skončila v dobrých rukou (... krále Miroslava).

autor: Chody | Blok 20:46 [permalink] [comments: 20]


Úvaha o fotbalu a pivu ...

[neděle, 6. červenec 2008]

K sepsání tohoto příspěvku mě přivedla jedna malá "epizodka". Mimo piva je mojí další vášní i fotbal. Fotbal má spousty úrovní i podob - nehodlám psát o naší reprezentaci, ani lize. Nehodlám psát ani o amatérském fotbale a o jeho úrovni, nehodlám psát o hráčích ani o trenérech. Budu psát o jednom malém klubu a akci, kterou uspořádal a příhodě, kterou jsem zažil.

Jsem fanouškem místního klubu (snad se funkcionáři neurazí, že budu konkrétní) - jmenuje se TJ Slavoj Moravany. A tento klub má družbu s jistým slovenským týmem a jednou za čas se sejdou, zahrají si fotbálek a pak spolu trochu popijí a poveselí se. Ne jinak tomu bylo i letos. Po zápase místní uspořádali "Letní noc" a na čepu bylo moje zamilované Kněžihorské. Věřte mi, bylo opravdovým požitkem sledovat reakce konzumentů (jen pro ilustraci - v Moravanech se na soutěžních i jiných utkáních běžně čepuje Staropramen, mají zde 2 hospody - v jedné opět Staropramen a v druhé Gambrinus) uvyklých konzumaci svých obvyklých značek, jak přijímají pivo z pod Kněží hory.

Pokusím se heslovitě sepsat pár postřehů:

1) Konzumenti se logicky rozdělili na 3 tábory - chutná - nechutná - váhající.

2) Samozřejmě se čepovalo do plastových kelímků, ale několik "vyvolených" pilo ze skla. Reakce kamaráda, když uviděl obsah mého půllitru: "To pivo je jakési kalné - ty piješ kozinu?!" (Pozn. kozina je místní název pro kombinaci piva a žluté limonády v germánských zemích nazývanou RADLER).

3) Bratrům (berte prosím upřímně) Slovákům pivo velmi chutnalo.

4) A teď to hlavní - fronta na pivo a jeden útržek dialogu:

"Normální pivo nemáte?"

"Ne, máme jen Kněžihorské."

"Hm, tak mně teda dejte dvě!"

Věřte mi, že v tu chvíli jsem se hodně smál (pod vlivem pár Kněžihorských a pár slivoviček vypitých s vedoucím A mužstva (Petře ty tvoje trnky neměly chybu)). Ale pak mi to začalo vrtat hlavou a teď mi to nedá spát.

Halasíme do celého světa, že jsme národ pivařů, a že pivu rozumíme. Reklamy na nás chrlily slogany jako - dobrý ležák nespěchá - náš ležák zraje 70 dnů - ... Je to pravda v době HGB a CK tanků?

Studie zabývající se návyky konzumentů nás ujišťovaly, že český pivař je ten nejkonzervativnější na světě - že se nikdy nestane, že by jste přišli do hospody či baru a chlapi tam popíjeli lahváče... Že preferujeme piva plzeňského typu, že si na nás nadnárodní giganti nepřijdou. Že u nás se vždy bude pít dobré čepované pivo, atd. atd. atd.

Je tomu opravdu tak?

Taky dostáváte při čtení bodů číslo 2 a 4 lehké mrazení?

Post Scriptum:

Vím, že zde máme spousty malých pivovarů s kvalitní produkcí - vím, že každý z nás preferuje "svojí" značku. Věřte mi, že jsem tuto úvahu nepsal jako filipiku proti gigantům, ale jen jako úvahu o českém pivaři.

autor: Moro | Blok 10:07 [permalink] [comments: 7]


Pivovarské muzeum Plzeň

[sobota, 5. červenec 2008]

Předsváteční páteční odpoledne lákalo k nějaké té kultůře. Zjistili jsme, že Plzeňské historické podzemí bylo prozatím ušetřeno naší návštěvy. Vyrážíme tedy a přijíždíme za pět minut dvanáct, poslední prohlídka začíná v 16:20. Ještě když jedeme okolo, lákají nás poutače. Ale když přicházíme ke dveřím, nikde nic a zamčeno - je 16:15. Takhle si tedy provozovatelé podzemí váží zákazníků. Škoda.

Auto je už ale za patřičný poplatek zaparkované na dvě hodiny a za rohem se nachází Pivovarské muzeum, kam nakonec směřují naše kroky. Lituji, že jsem si zapomněl foťák. Už jsem tu jednou kdysi byl a bylo by jistě co Vám přiblížit i obrazem. No nic. Zakupujeme vstupenky (á 80 Kč), fasujeme průvodce ve formě brožury a už můžeme vyrazit na pouť do historie pivovarnictví. Ke každé vstupence dostáváme pivní známku (viz. foto), za kterou můžeme dostat třetinku Pilsner Urquell v restauraci Na spilce v areálu pivovaru Plzeň nebo v Šenku na Parkáně, který těsně sousedí s muzeem.

K čemu sloužily pivní známky

Pivní známky byly používané v pivovarech především v průběhu druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století pro odběr tzv. deputátního piva. Známky dostávali zaměstnanci pivovaru při nástupu do práce a během dne si mohli proti známce vyzvednout pivo ke konzumaci a občerstvení; nebo si na známky vyzvedávali pivo domů. Hodnoty pivních známek byly zpravidla 1 nebo 1/2 litru. Na známkách býval vedle objemu uveden i vydavatel, kterým mohl být buď pivovar nebo sládek. Pivní známky jsou dnes řazeny mezi tzv. účelová platidla vedle chmelových známek, známek na chléb, obědy, mléko atd. a jsou hledaným sběratelským artiklem.

Tolik letáček, který jsme dostali k známkám. Také se Plzeňský Prazdroj mohl držet tradice. Asi by jej ale ty dvě deci zruinovaly... Ještě jsem si všiml, že možnost fotografování je zde oceněna rovnými 100 Kč, alespoň mě tolik nemrzel ten zapomenutý foťák :)

Co o Pivovarském muzeu píše letáček Plzeňského Prazdroje?

Jako zázrakem se v Plzni zachoval jeden právovárečný dům ve své autentické podobě. Dům je stavební památkou světového významu a právě v něm sídlí Pivovarské muzeum, jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách. Expozice vypráví příběh piva od starověkých počátků až do nástupu průmyslové velkovýroby. Jak se pivo vyrábělo přímo v právovárečných domech, v jakých hospodách se čepovalo, z čeho se pilo a k čemu bylo inspirací. Součástí muzea jsou zachované středověké hradby, sklepy se středověkou studnou, sladovna i typický městský dvorek. Část expozice je věnována pivovarským řemeslům, cechům, pivním nádobám, hospodám i kuriozitám.

I když je Pivovarské muzeum v majetku Plzeňského Prazdroje a dle toho to také vypadá - je zde propagován zejména Plzeňský Prazdroj, resp. Pilsner Urquell, stojí návštěva muzea za to. A příště klidně tu stovku za foťák obětuju. I když mezi námi, ono není problém fotit i bez...

Doplním tedy snad jen kontakt:

Pivovarské muzeum, Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, tel./fax: 377 235 574, 377 224 955, e-mail: muzeum@pilsner.sabmiller.com

Otevírací doba:

Denně 10-18 hod. (duben-prosinec) a 10-17 hod. (leden-březen)

Pivovarské muzeum Plzeň

autor: Chody | Blok 00:03 [permalink] [comments: 1]


Jak jsem neudělal pohankové pivo

[pátek, 4. červenec 2008]

Již několik let jsem se zabýval myšlenkou, že bych mohl udělat Valašské pivo, které by nebylo Valašské jen podle názvu a místa vzniku, ale i v chuti.

Nechtěl jsem jít cestou ovocných trestí – viz švestkové pivo ze Štramberka, ale jen na základě přírodních surovin. Udělat ovocné pivo, kde by při kvašení byly použité švestky, nebo jít na to jinak? V roce 2005 se mé myšlenkové pochody zastavily na pohance. Ano pohanka, pohančená kaše – to je typicky valašská surovina a jídlo z ní. Jen jsem věděl, že pohanka je velmi nevhodná na rmutování a na zcezování. Co s tím? Rozhodl jsem se pro kompromis – tak jak u většiny pšeničných piv – poměrný díl pohanky a sladovaného ječmene – tak někde okolo 50% z obou surovin.

Zkusil jsem o tom hovořit s majitelem BONu, ale o experimentech tohoto typu se se mnou odmítl bavit. A tak zatím zůstal tento nápad v šuplíku.

A ejhle – Zábřežský pivovar udělal první pohankové pivo u nás (a možná i na světě). Připadám si tak trochu jako Jára Cimrman na úřadě pro patenty. A navíc jejich pohankové je ze 100% pohanky. Jakým způsobem došlo ke rmutování?

No nic – zajel jsem okoštovat. A jaké je?

Barvy i konzistence broskvového džusu, chuť velmi nezvyklá - navinulá, osvěžující, tak jak jsem zvyklý u pšenic, jen místo ovocných esterů je cítit pohanková kaše. Zpočátku nedůvěra při pohledu, poté nezvyklá chuť k níž jsem po prvním doušku nenašel vztah a byl jsem přesvědčen, že jako druhé si dám pivo standardní produkce.

Ejhle - i druhé bylo pohankové - zapil jsem se do něj a litoval, že nemám s sebou PET "nadoma" a obsluha také žádnou neměla. Snad při mé další návštěvě ještě pohanka bude - výborná práce, ale nechtěl bych být u vaření - jak dlouho šla sladina přes cíz?

A cena? 32,- Kč za 0,5 l – nejde o žádný ležák, ale o výborně pitelnou a na svou stupňovitost i docela plnou osmičku.

Kdo to má blízko, tomu doporučuji návštěvu jak za pivem, tak za skvělou (zážitkovou) kuchyní a citlivě zrekonstruovaným interiérem i exteriérem zámku. Jen na jedno je potřeba se připravit. Zdejší ceny nejsou nízké, ale občasná návštěva vám také díru do peněženky neudělá.

Tož tak …


Pardál

[pondělí, 30. červen 2008]

Zdravím,

chci se zeptat jak vám chutná Pardál od Budvaru. Myslím si, že je to celkem dobrý tah pivovaru zapojit do výroby piva konzumenty a podle jejich názoru na chuť vařit dobrou desítku, která se vyznačuje svou hořkostí. Mně tedy chutná více než 10 Budvar.

Budějovický Budvar, n.p. se rozhodl jít proti tomuto trendu a obohatit českou pivní kulturu o pivo s novou, originální chutí, která by vyhovovala hlavně klasickým českým pivařům. Proto při vytváření svého nového výčepního piva přizval ke spolupráci samotné pijáky - tedy ty, kteří mají pivo rádi a s jeho konzumací mají zkušenosti. V pivovaru se několik měsíců testovala a ladila vůně, barva i chuť nového piva.

Pardál

Zapište si do bloku

[úterý, 24. červen 2008]

Už nějaký čas přemýšlím o tom, že by bylo dobré dát větší prostor Vám, vážení čtenáři Pivního.infa, abyste mohli rychle napsat Váš názor týkající se piva. Dosud jste mohli psát do sekce Co je nového? a Co je na čepu?, což se hodí ale spíše na hodně krátké zprávičky.

Proto jsme pro Vás připravili formát BLOGu. Osobně nemám toto pojmenování rád a vlastně ani nevím, o co přesně jde. Takže místo blogu jsme vytvořili tzv. Pivní blok. Jak bude fungovat?

Názory do Pivního bloku bude moci psát každý, kdo se zaregistruje (nebo samozřejmě, kdo je již zaregistrován) na Pivním.infu.

Po přihlášení již můžete v levém menu (pod Vašimi údaji) najet na Administrace/Vložit a kliknout na Pivní blok. Zobrazí se dialogové okno a už můžete psát.

Nadpis, text není třeba nijak blíže specifikovat, záleží jen na Vás. Kategorii máte přednastavenou a její název je stejný jako Váš nick. Pivní blok Vám umožňuje vložit jednu fotografii. Fotografie by měla být ve formátu .jpg a její velikost by neměla přesáhnout cca 1 MB. Fotografii samozřejmě nemusíte vkládat.

Pokud máte fotografií více a obsáhlejší text, nic se neděje, jen prosím volte formu článku s tím, že mi text i foto pošlete mailem. V žádném případě bych nechtěl, aby Pivní blok měl nahrazovat články, na které jste již zvyklí.

Nakonec (po vyplnění políček Nadpis a Text) stačí kliknout na tlačítko Post a Váš pivní blok se nahraje do databáze a hned se publikuje. Odpadá tedy schvalování, které možná znáte odjinud.

Samozřejmě, že si ale vyhrazuji právo Váš příspěvek do Pivních bloků smazat či upravit (bude označeno) pokud: 1) bude užito nevhodných, urážlivých či vulgárních výrazů nesouvisejících s tématem; 2) se bude jednat o propagaci něčeho, co s pivem nesouvisí.

Na všechny Pivní bloky se dostanete z levého menu, kde je již připraven odkaz. Každý uživatel, který si u nás bude zapisovat do bloku, bude mít pak svoji adresu pivni.info/blok/nick, kde budou zobrazeny jen jeho bloky. Každému blokujícímu bude moci být změněna fotografie uvádějící jeho bloky, stačí ji jen zaslat mailem o poměru stran cca 540x140 pixelů.

Další novou funkcí je možnost vkládání akcí do Kalendária. Postup je stejný jako u bloků, jen kliknete na odkaz Vložit - Pivní akci. Zde bych prosil o dodržení dosavadního formátu. Pokud nevíte přesný začátek akce, pište 00:00.

Doufám, že jsme Vám Pivními bloky přišli vhod a už se těšíme na Vaše názory...

Pokud byste měli jakékoliv dotazy, neváhejte napsat do diskuse pod historicky prvním Pivním blokem, či na mail nebo icq.

autor: Chody | Blok 13:42 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 27 z 27
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň