Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Projekt CzechPubs.cz

[sobota, 8. listopad 2008]

Možná někteří z Vás znáte projekt PilsnerPubs.NET, kde můžete vyhledávat, hodnotit a navštěvovat plzeňské podniky. Tento projekt vznikl v roce 2005. Od té doby se databáze podniků, hospod a restaurací slušně rozrostla a to i o mimoplzeňské podniky.

Proto byl dnes k třetímu výročí trvání serveru spuštěn nový sesterský projekt CzechPubs.cz , kde jsou přehledně seřazené podle krajů, okresů a kategorií dohromady všechny restaurace, hospody, kluby a další podniky z této databáze.

Na novém serveru lze hodnotit a recenzovat podniky a mnoho dalšího. K tomu Vás přivítá nové uživatelské rozhraní, které je snad o něco vstřícnější a přehlednější. Nově lze přidávat podniky i bez přihlášení.

Do budoucna se počítá i se zajímavými programy pro podniky, možnosti zvýraznění a reklamy na našem serveru. Nově je také zaveden přístup k administračnímu rozhraní pro podniky a možnost editace svého profilu.

Jako uživatele serveru Pivní.info vás jistě zaujme možnost vyhledávání podniků podle tzv. regionálních piv - tedy piv z malých pivovarů. No a pokud víte o nějaké hospůdce, která by zde neměla chybět, můžete se případně zaregistrovat a přidat svoji oblíbenou hospodu.

Byl bych rád, kdybyste se na nový server podívali a tak nějak zhodnotili jeho funkčnost, praktičnost a vzhled.

www.czechpubs.cz

Projekt CzechPubs.cz

autor: admin | Blok 17:07 [permalink] [comments: 2]


5l soudky, jak to s nimi je U klokočníka

[úterý, 4. listopad 2008]

Bertíkova pivní hlídka mě přinutila popovídat o Klokočníkovi a 5 l soudky, jak to s nimi je, taktéž. Zmíněná Bertíkova pivní hlídka je opravdu příjemné čtení. O to více mě zarmoutila nepříjemná zkušenost autorova v mé homepub U klokočníka. Jistě, chodím tam dlouho, mám to tam rád a vynasnažuji se, aby to bylo na mne znát. Snad proto jsem tedy nikdy neměl problém s obsluhou, naopak. I pánové Mc Carthy a Vice, moji angličtí exbossové, pánové odkojení gentlemanskými způsoby, byli spokojení. Vzali mne druhdy do Pařížské ulice do jakési holandské rybí restaurace, pojedl jsem na jejich účet langustu, hlemýždě, směs jakýchsi škeblí a další mořskou havěť, popil něco belgických piv, pánové zaplatili pár tisíc a bylo. Na oplátku jsem je pozval Ke klokočníkovi s tím, že jsem dopředu upozorňoval na lidovost malých forem. Pánové se neubránili přepočítati cenu piva v Klokočí na Libru či Pounds a přes jejich dobré vychování jim ujelo libozvučné britské „Fak sajk!“ Pojedli matesy, utopence, po pár pivech nakládaný hermelín (ten si pan McCarthy zopakoval) a při pátém pivu pan Vice zameditoval, že snad až šesté pivo se v případě platby cenově přiblíží jediné pintě ostrovního piva objednané v nejsprostším lokále v London, England. Dámskou obsluhu hodnotili velmi pozitivně, snad proto, pánové jistě odpustí, že britské ženy i na jejich žebříčku byly hluboko za těmi z mé milovné Bohémie. Zaplatil jsem několik set a nebylo, pány zaujalo mé vyprávění v czechglish o Vánočním tmavém, že si objednali opětovnou návštěvu ihned po Novém roce.

Nejvíce mne však dojala manželka. Mě pivo příliš nenosí, zato pro kamarádky obstarala 5l soudek. Zapůjčila jej na neurčito má tchýnička. Žena pak jela Ke klokočníkovi, jak kvůli ceně tak kvůli mým básním na téma kvasnicový Hubertus a to navzdory mým invektivám, že není zcela jisté, zda soudek bude naplněn. Byl a ochotně. Dámskou obsluhou. Možná i proto manželka tu a tam béře své kolegyně a nadřízené Ke klokočníkovi na oběd. Tento víkend přijel švagr, takže jsem se rozhodl si poprvé naplnit soudek pro sebe. V Klokočí byla pánská obsluha a narváno. Pan vrchní za pípou tančil v rytmu breakdance, čepoval v obou rukou držíc půllitry a vida můj soudek nejevil přílišné nadšení. Troufl jsem si poznamenat, že paní kolegyně mé manželce soudek též natočila a že tedy nemám pochyb o tom, že se tak stane i nyní a na pochybách jsem skutečně nezůstal, byť kvasnicové poněkud pěnilo. Pan vrchní soudek nabodl šikmo na pípu, podložil podšálky, nechal do něj pivo stékati a dále létal po zaplněné hospůdce. Podotkl pouze, že by nebylo zcela nevhodné, pokud bych si příště přinesl hadičku… Když soudek vypěnil, štamgast na baru jemně cvrnkl do kohoutku…. Po 15 minutách, které jsem vyplnil dvěma půllitry Huberta, jsem soudek zašpuntoval, srdečně se rozloučil a šel. Kde mám sobě hledati větší idylky?

Snad tedy v případě Bertíkova páníčka došlo k politováníhodnému nedorozumění, které jistě bude překonáno bazírováním na mentalitě humánního kompromisu či prostou lidskostí. Neb na lidský faktor lze hubovati, ale i vyzráti neutuchající vstřícností, širokým porozuměním a v neposlední řadě atakem jemné asertivity.

Též lze tuto krátkou vyprávěnku bráti jako typ, kde nechati si naplnit 5l soudek skvělým, a to i kvasnicovým pivkem za cenu více než přijatelnou.

Pivaři, pivníci a hostinští celého Česka, spojte se!

5l soudky, jak to s nimi je U klokočníka

autor: Rosťa | Blok 19:25 [permalink] [comments: 14]


Mají degustace smysl?

[úterý, 4. listopad 2008]

Před nedávnem byl v tomto bloku nastíněn problém, který pivovary a to i včetně mini asi moc nevzrušuje. Jedná se o vaření té které značky v různých pivovarech.

Pomiňme licenční vaření českých značek v zahraničí, vaření gigantů kvůli ušetření dopravních nákladů, vypomáhání si pivovarů např. při povodních, vypomáhání si minipivovarů, když nemají navařeno vlastní nebo při rozjezdu (i když tady bych za čestné považoval oznámit zákazníkovi, že pivo je odjinud) apod...

Co mě zaráží nejvíce je, že do degustační soutěže přihlásí minipivovar pod svou značkou pivo odjinud. Můžeme pouze spekulovat o tom, zda pivo bylo vyrobeno stejným technologickým postupem jako v mateřském pivovaru či nikoliv. A co když se dozvíte, že na jedné prestižní degustační soutěži minipivovarů se takto zachovalo cca 16% zúčastněných...

Má pak taková soutěž smysl? A vůbec zodpovězme si základní otázku: Jsou degustační soutěže určené k tomu, aby mezi sebou soutěžily pivovary nebo jen značky?

Dle mého názoru by mělo jít prvotně o pivovary. Vůbec jsem asi naivně nemoderní, protože si myslím, že značka piva by měla být jednoznačně přiřaditelná k tomu kterému pivovaru. Prostě nejdříve je pivovar a pak teprve značka pivovaru. Maximálně bych pochopil, když si někdo nechá uvařit pivo pod svojí značkou, někdo, kdo nemá vlastní pivovar...

Podobná situace je např. v kategorii nealkoholických piv. Je veřejným tajemstvím, že většina nealkoholických piv menších průmyslových pivovarů je z Protivína a jedná se o jednu a tu samou recepturu. Jak je potom možné, že vyhraje Vozka a Platan skončí v poli poražených. Mají pak výsledky degustace nějakou vypovídací hodnotu?

autor: Chody | Blok 17:00 [permalink] [comments: 8]


Pražský pivní marathon

[pátek, 31. říjen 2008]

Dnes jsem na BB nalezl zajímavý odkaz od Sikiho, že na Aukru je k mání Pánská jízda aneb pivní marathon. Tuto zážitkovou turistiku nabízí Bentleytour. O co jde?

Pánská jízda aneb pivní marathon

Milí pánové,

chystáte se vstoupit do svazku manželského? Pokud ano, je třeba ještě před tím, než-li tento životní krok uděláte uspořádat pořádnou oslavu konce Vaší "svobody". A kde jinde je na to lepší příležitost než-li právě v Praze? Ve městě, jenž nabízí k této příležitosti nespočet možností...spousta restaurací, barů a pestrý noční život, který umožňuje slavit až do samého rána.

Nabízíme Vám pobytový balíček určený přímo k této příležitosti. A samozřejmě nejen k této příležitosti, ale i pro všechny, jenž si rádi vyrazí s kamarády "na jedno" (v tomto případě však "na deset").

Jak pivní marathon probíhá?

Dostanete od nás tzv. pivní pas, který byste neměli ztratit, neboť vám bude sloužit jako vstupenka, rezervace a potvrzení o konzumaci v restauracích. Celý marathon začne vydatnou a chutnou večeří v první restauraci. Ve vašem pivním pasu budete mít napsát přesný rozpis restaurací a časů vašich rezervací ve všech deseti restauracích. V každé z deseti námi vybraných restaurací vám bude načepováno jedno pivo. Po jeho konzumaci vám jej obsluha potvrdí jako zkonzumované do vašeho pivního pasu. V případě, že již nebudete schopni piva konzumovat, stačí abyste se zůčastnili a pivo vám bude též zapsáno jako vypité. Nechceme totiž nikomu přivodit otravu alkoholem či jinou újmu na zdraví, jde pouze o jakousi hru, ve které se sejdete s přáteli a která bude jen jakýmsi zpestřením vašeho setkání. Proto je tento marathon určen úplně pro každého a nezáleží na tom, zda vypije pouze jedno nebo všech deset piv. Jedinou podmínkou tohoto marathonu je samozřejmě věk nad 18 let.

Ubytováni budete ve dvoulůžkových pokojích v tříhvězdičkovém hotelu Apollon 15 min. od centra Prahy. Hotel byl v roce 2008 nově zrekonstruován a nabízí svým klientům komfortně a vkusně zařízené pokoje, v nichž nechybí vlastní sociální zařízení (wc+sprchový kout), lcd tv, telefon a klimatizace.

Nabídka zahrnuje:

- 3 dny / 2 noci ubytování ve dvoulůžkovém pokoji v tříhvězdičkovém hotelu

- 2x snídani (kontinentální)

- zápisné do "pivního marathonu"

- beerpass (pivní pas)

- 1x večeři v restauraci

- 10 piv v deseti pěkných restauracích v centru Prahy

- pivní certifikát (dokončíte-li marathon zdárně až do konce)

- 1x tričko "Pivní marathon"

- malý dárek od naší agentury

- mapu Prahy

- všechny poplatky

Termín: 5.11.- 20.12.2008

Destinace: Praha

Cena: 2.600,- Kč

Cena je za 1 osobu.

Počet osob neomezen.

Doba trvání marathonu: 7 hodin

Pobyt též možno někomu darovat, v tomto případě Vám bude vystaven dárkový certifikát.

V nabídce mi trošku haprujou dva údaje. 3 dny / 2 noci ubytování vs doba trvání marathonu: 7 hodin. Jak to tedy je? Co budeme dělat ty další dny?

Beerborec sadlos vyslovil celkem pochopitelnou otázku "Celkem by mě zajímalo, co tam vybrali za hospody :)". Mě by to samozřejmě zajímalo také. Ono se za tyhle peníze plahočit po Praze a popíjet Prazdroje, Staroprameny či Budvary opravdu nemusím.

Osobně preferuju na tyto akce "klidné" posezení u sudu nějakého dobrého, nejlépe kvasnicového, piva. Nemám rád takovouto organizovanou zábavu. Když už bych chtěl vypadnout a s kamarády "zachlastat", zvolil bych nějaký minipivovárek s dobrým pivem a s ubytováním. A dovolím si říci, že by to všechny zúčastněné vyšlo určitě levněji.

Sice bych neměl certifikát, že vypiju během sedmi hodin deset piv. Ale který zoufalec jej potřebuje? Na druhou stranu na každé zboží se najde kupec. Má s tímto produktem někdo zkušenost? K takové nabídce lze říci jen, že "lidé se dokážou uživit lecčím...

A na co se mohou těšit Vaše budoucí drahé polovičky? Mrkněte sem... Jestli se mi zdál program mužského loučení nic moc, tak jako moje budoucí žena bych do Prahy nechtěl, i když bůhvíco si představují pod pojmem "kabaret"?

autor: Chody | Blok 22:52 [permalink] [reaguj]


Rok založení pivovaru Černá Hora

[čtvrtek, 30. říjen 2008]

Občas zajdu v Brně do hospůdky U Putny na Václavské ulici. Pivo z Černé Hory zde má dlouhou tradici (teda aspoň co já pamatuji) a většinou jsem si zde pochutnal nejen na pivu, ale i na jídlu (a oboje vzhledem k relativní blízkosti centra města za velmi příjemné ceny). A tady jsem si při jednom letním posezení na zahrádce všiml jistých nejasností ohledně roku založení pivovaru Černá Hora. Vždy jsem měl jako letopočet jejich vzniku zafixovaný rok 1530. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem se ve chvilce volna rozhlédl kolem. V podstatě každé sklo, pivní tácek i slunečník tvrdily něco jiného. Letopočty 1530, 1298 a 1286 se zde vyskytovaly takřka rovnocenně. Za pomoci kamarádky jsem zdokumentoval onu schizofrenickou situaci (viz přiložené foto) a ještě téhož večera kontaktoval pana Huberta Adámka (osoba zodpovědná v pivovaru Černá Hora za marketing a public relations) s dotazem, jak se teda věci mají. Dodnes nereagoval, tak se obracím na zde přítomné čtenáře, jestli náhodou neví, kde je pravda. (P.S. Na stránkách pivovaru se v sekci Historie pivovaru objevuje letopočet 1298 . Ale kde se potom vzal onen rok 1286?)

Rok založení pivovaru Černá Hora

autor: umbob | Blok 21:09 [permalink] [reaguj]


Minipivovary, proč jen nás pořád tolik klamete?

[čtvrtek, 23. říjen 2008]

Také se vám někdy přihodilo, že jste přijeli do nově otevřeného minipivovaru, abyste ochutnali jejich nové pivo, oni vám „něco“ natočili a až po nějaké době jste zjistili, že jste tam vlastně pili úplně něco jiného? Mně ano a několikrát…

Takhle jsem byl před lety velmi zklamán z Oslavan. Měsíc po otevření tamního pivovárku jsem si tam vyrazil na výlet, abych ochutnal jejich nové pivo. To bylo bez chybičky, obsluha i prostředí také, odjížděl jsem tedy spokojen. Až pár týdnů poté jsem zjistil, že vlastní pivo tehdy ještě nevařili a že jsem pil pivo z Kácova, který jim v počátcích vypomáhal.

Proti pivu z Kácova samozřejmě nic nemám – bylo, je a doufám že i bude stále pivem výborným. Vadí mi však přístup obsluhy, která mě tehdy neupozornila na to, že vlastní pivo ještě nemají a že mi mohou nabídnout jenom pivo, které je sice uvařeno někde jinde, ale podle jejich vlastní receptury. To už bych nepovažoval za klamání mé osoby a mohl bych si rozmyslet, zda si takové pivo dám nebo ne.

Případ Oslavan samozřejmě není jediný, jinak bych s tímto příspěvkem ani nezačínal.

Dalším minipivovarem, kde zpočátku vlastní pivo netočili, je např. Loket. Zde však na mě žádné překvapení nečekalo. Přijel jsem totiž připraven či spíše informován, a to přímo panem Novákem z Velichova, který pro ně zpočátku pivo vařil. Zde už se jenom mohu ptát: kolik asi takto informovaných hostů do Lokte přijelo?

Do třetice všeho „dobrého“ – Davle, hotel v pivovaře. Nejeden z mých známých naletěl. „Pili jsme Davelský ležák,“ chlubili se. Jaké však bylo jejich překvapení, když jsem jim oznámil, že nepili místní pivo, ale pivo z Chýně. Ale na druhou stranu, když se v Davli zeptáte na původ „jejich“ piva, sami vám prozradí, odkud pochází. I přesto si myslím, že zákazník má právo na informaci o nabízeném produktu. Pokud má nějakou zjevnou vadu – což odlišné místo původu je – měl by být na to upozorněn.

Případ čtvrtý – nejmenovaný pražský minipivovárek. Otevřel dříve, než bylo navařeno. První pivo tak logicky bylo odjinud. A dnes? Když nestíhají, nechají si vypomoci také někde jinde. A dozví se to zákazník? Nedozví, jak jinak.

Mají to snad minipivovary zapotřebí? Jsou jim zákazníci vážně zcela lhostejní? Předpokládají snad, že k nim chodí pouze lidé, kterým nezáleží na původu piva, ale jenom na značce?

A co třeba oficiálně uznávané degustační soutěže? Lze je potom vůbec brát vážně? Pokud si pivo nechám někde uvařit, protože nestíhám nebo protože se mi poslední dobou nedaří, někam ho poté přihlásím jako své a nakonec se s tímto „cizím“ pivem umístím lépe než pivovar, který mi jej uvařil a který se mnou soupeřil v téže pivní kategorii a zcela propadl? Jak se potom k tomu postavit? Přiznat se nebo dělat mrtvého brouka?

Toto se skutečně stalo. A není tomu tak dávno. Do nejmenované soutěže byl přihlášen vzorek piva, který nepocházel z minipivovaru (a teď skutečně nemám na mysli žádné z nealko piv vařených v Protivíně pro jiné pivovary, které pak namísto něj sklízejí ovoce slávy), který jej přihlásil, ale úplně odjinud. Do téže kategorie byl však přihlášen i vzorek z pivovaru, který toto pivo na zakázku vyrobil. Tentýž výrobce, tatáž receptura, různé šarže. Výsledkem je druhé místo pro minipivovar, který výrobu piva zadal, a totální propadák pro pivovar, který toto pivo uvařil.

Že se vám to nelíbí? Mně také ne. Ale řešení je, bohužel, v nedohlednu. I majitelé a sládci minipivovarů jsou jenom lidi a pokud budou chtít někoho klamat, těžko jim v tom zabráníme…

autor: Malakin | Blok 16:47 [permalink] [comments: 10]


Keď neprídem ja k Belvederu, príde Belveder ku mne.....

[středa, 15. říjen 2008]

Posledný víkend som sa ako zberateľ zúčastnil najväčšieho slovenského zberateľského stretnutia, ktorá sa koná tak ako vždy v Martine. Na jednu vec som sa však tešil viac ako na celú burzu.

Tým bola dopredu avizovaná účasť minipivovaru Belveder zo Železnej Rudy. Pán Strnad dostal pozvanie ktoré prijal, a som svojím pivkom do Martina zavítal.

Železnorudské pivo mi už dlho unikalo, už len pre jeho „nepriaznivú“ geografickú polohu mimo všetkých pre mňa zaujímavých pivných ťahov.

Preto moje nadšenie bolo veľké, mimochodom aj preto, že o pive zo Železnej Rudy som počul samú chválu.

Asi hodinku po začiatku akcie – som zaregistroval vztyčujúci sa reklamný stánok a manželov Strnadovcov, ktorí sa svižne zvŕtali a pripravovali všetko na čapovanie piva.

Hneď ako sa rozkríklo, že už točia, vytvorila sa pred stánkom rada dlhá niekoľko metrov, ktorá vydržala prakticky do konca.

Jedinou nevýhodou bolo objem privezeného piva... Na radu organizátorov to boli tri 30L súdky, čo malo za následok, že už o 21:00 nebolo čo piť..... Myslím, že viac ľudí zaskočil záujem o železnorudské.

Nabudúce vraj privezú viac. Beriem ich za slovo.

Ešteže so sebou priviezli aj nejaké PET-ky – ktoré sa však taktiež v priebehu pár minút minuli.

V sobotu pán Strnad predstavil nové etikety a tácky, k dispozícii bolo aj sklo s logom pivovaru – takže mnoho zberateľov si prišlo na svoje. Len škoda toho piva že nebolo....

A čo sme vlastne pili?

Medová 13-tka Pašerák – vynikajúca, s jemne sladkým doznievaním po mede, plná chuť a jemné chmelenie.

Tmavá 13-tka Grádl – výborné tmavé pivo nevtieravej chuti, dobre zladené so všetkým čo k tomu patrí.

Svetlý Ležiak –12-tka Belveder – toto pivo som si vychutnal až doma, z PET-ky a môžem povedať, že nijako svojou kvalitou nezostalo za svojimi súrodencami.

Ad pán Strnad: z tohto človeka priam sála pohoda, dobrá nálada a zapálenie pre vec. Chcel by som mu týmto poďakovať, že vážil takú dlhú cestu k nám so svojím vynikajúcim pivkom, a dal nám možnosť ochutnať špičkové pivo zo svojho minipivovaru.

Tešíme na ďalšie stretnutie s ním na budúci rok.

Daj Boh šťastia.

autor: Libor | Blok 17:34 [permalink] [reaguj]


Pivní inzerce

[sobota, 11. říjen 2008]

Pivní.info nově umožňuje podat inzerát týkající se piva, tedy povětšinou sběratelům pivních a pivovarských suvenýrů. Ale nejen jim. Třeba budou chtít něco prodat či koupit i pivovarští. A jistě něco sháníte (či Vám přebývá) i Vy, vážení čtenáři PI.

Takže jak na to? Vy, kteří jste již na PI zaregistrovaní či se kvůli inzerátu zaregistrujete, můžete vkládat inzerát sami. Postup je prakticky stejný, jako když píšete blok (návod zde...)

Po přihlášení najdete v levém menu Administraci, kde najedete myší na Vložit, vyskočí Vám menu, kde zvolíte první nabídku Pivní blok/Inzerci. V tuto chvíli můžete psát Pivní blok. Pokud ale místo kategorie bloku, která je shodná s Vaším nickem, zvolíte Pivní inzerci, můžete již psát svůj inzerát. Do vlastního textu doporučuji napsat nějaký kontaktní údaj. Inzerát musí mít nadpis, vlastní text a můžete přiložit i jednu fotografii (podmínky pro fotografii je shodná jako u Pivních bloků. Pak už stačí zmáčknout tlačítko Post a Váš inzerát je publikován.

Inzerát samozřejmě můžete dle libosti upravovat postupem: Administrace - Upravit - Pivní blok/Inzerci.

Podávat inzerát samozřejmě může i ten, který se nechce na PI registrovat. Potom, ale musí svůj inzerát poslat mailem. A já se postarám o jeho publikování.

Doufám, že Vám pivní inzerce bude přínosem a budete jejích služeb hojně využívat.

autor: Chody | Blok 18:56 [permalink] [reaguj]


Sledování komentářů

[pátek, 10. říjen 2008]

Připravili jsme pro Vás návod - Jak používat RSS kanál. Tato utilita umožňuje pohodlné sledování novinek a především veškerých komentářů na serveru Pivní.info, takže vám neunikne žádná novinka a především žádný komentář z diskusí. Pokud máte nějaké dotazy nebo potřebujete poradit ohledně RSS můžete se ptát zde.

autor: admin | Blok 12:54 [permalink] [reaguj]


Kratičké ohlédnutí za degustací Kocoura v Pivovarském domě (29. 9. 2008)

[úterý, 7. říjen 2008]

Na degustační setkání čtenářů (nejen) Světu piva v šalandě Pivovarského domu chodím vždycky rád. Ochutnat na jednom místě piva, která jsem dosud nikde jinde nepil nebo třeba pil, ale už před mnoha a mnoha lety, není nikdy na škodu. S pravou pivní turistikou, jejíž jsem zastáncem, to sice mnoho společného nemá, ale občas musí jít mé zásady prostě mírně stranou…

Je 17:30, první vzorek piva roztočen, šalanda zaplněna do posledního místa a pořadatelsko-moderátorský tandem Kočka-Šuráň (horní obrázek, vlevo Šuráň, vpravo Kočka) také na místě. Degustace tedy může začít.

Na čepu je pro tentokrát připraveno 6 vzorků piva. Dneska to však nebude o různých značkách, jak jsme z těchto „dýchánků“ zvyklí, ale pouze o jedné jediné – varnsdorfském Kocourovi (viz).

Čtenáři Pivního.infa – o těch ze Světu piva ani nemluvě – zajisté vědí, že pod tímto pivem je podepsán hlavně Honza Kočka, jeden ze spolumajitelů varnsdorfského pivovaru. Je-li však „duchovní otec“ nějakého piva současně pořadatelem akce, na níž se má jeho pivo degustovat a možná i hodnotit, jistá neobjektivnost se tedy sama nabízí. Kdo však na tyto srazy chodí pravidelně, ví, že je to o něčem jiném. Piva se zde totiž nechválí ani nekritizují, ale pouze se přítomným blíže představí. Možná je to škoda, protože kritika od odborníků je vždycky o něčem jiném, než když pivo hodnotí laik, ale na druhou stranu se jim nedivím. Ani já bych nechtěl vyloženě urazit svého známého sládka…

I tak si ale myslím, že nějaké to závěrečné zhodnocení by být mohlo. Vytisknout pár desítek formulářů z 6 kolonkami, kde by se přítomní mohli vyjádřit – ať už formou známky od 1 do 5 nebo jen pouhou poznámkou k danému vzorku – a které by se následně vyhodnotily, by snad nemusel být zas až takový problém. Samozřejmostí by byla anonymita, aby se někdo na někoho nemohl zlobit. Nebo na to máte, milí čtenáři, jiný názor?

A kteráže z „kocouřích“ piv se vlastně degustovala? Tady to máte i s mým ryze subjektivním pohledem (případné nepřesnosti doufám Honza opraví či doplní, čerpat jenom z toho, co bylo na degustaci řečeno či co bude za pár týdnů na „kocouřím“ webu, vážně nelze):

1) 12% ležák ~ 5,1 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti … ve srovnání s tím, co jsem pil v červenci z PETky, bylo pivo výrazně vodové, chyběla mu jakási plnost, ale na letní osvěžení jinak super, zvládnul bych jich jistě víc, o což možná ve výsledku taky jde

2) 12% pale ale ~ 4,7 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti, chmeleno odrůdou chmele Centennial, jemuž pivo vděčí za svou citrónovou příchuť … bez výhrad

3) 12% Scotch ale … pivo výborné, ale jak jsme se u stolu shodli téměř všichni, zápach použitých ponožek, který z něj byl cítit, celkový dojem výrazně pokazil

4) 14% india pale ale ~ 60 jednotek hořkosti, citrónová příchuť (opět díky chmelení Centennialem) … velmi dobré pivo, žel na můj vkus příliš hořké, je to tedy spíše na ochutnání než na nějaké delší pití, nicméně kolegům od stolu tato hořkost naopak vyhovovala, takže svou skupinu konzumentů si toto pivo jistě najde

5) Rauch V3 ~ tmavé pivo z nakuřovaného/ých sladu/ů … bez výhrad, kouřové od Bansethů, které jsem ochutnal pár hodin poté, mi ale chutnalo mnohem víc :-)

6) Stout … můj třetí, který jsem kdy z Varnsdorfu pil, ale zatímco předchozí dvě ochutnávky velmi zklamaly, dneska tomu bylo přesně naopak

A co závěrem? Snad jen to, co mi na dnešní akci scházelo či co jí naopak musím vytknout:

- chybělo pšeničné, toto pivo prostě miluju, tak snad na nějaké jiné akci

- na Pivním.infu nebyla o této akci žádná zmínka … např. Kozel, zdejší pravidelný přispěvatel, kterého jsem následně potkal ve Zlých Časech, kam se část osazenstva po skončení degustace přesunula, o tom vůbec nevěděl; chápu, i tak bývá na šalandě plno, tak proč lákat někoho na pivo „na stojáka“, na druhou stranu reklamy na dobré pivo není nikdy dost a pár lidí, které by to možná ještě zlákalo, by se tam určitě nějak naskládalo…

Toť asi vše, co jsem vám chtěl říci.

Kratičké ohlédnutí za degustací Kocoura v Pivovarském domě (29. 9. 2008)

autor: Malakin | Blok 20:49 [permalink] [reaguj]


Kde se nově točí pivo

[úterý, 7. říjen 2008]

Dobrý den,chtěl bych Vám oznámit,že Bělečský Car 12% se točí od října v Hradci Králové v hospůdce Zanzibar.Hospůdka se nachází za Ulrichovým náměstím na rohu kde se kříží Mánesova a Nerudova ulice.

autor: pepa | Blok 17:38 [permalink] [reaguj]


Pivní Rumunsko a Cara' cu bere

[neděle, 5. říjen 2008]

Zatímco si všichni ve Zlých časech pochutnávali na pivečku z východních Čech, mě bohužel pracovní povinnosti odvolaly dále na východ, až do vzdálené Bukurešti.

Ač jsem se snažil sebevíc, mnoho informací o pivu v Rumunsku jsem nezískal. Snad až na různé zahraniční weby, kde bylo zmíněno pár podniků, které lze v Bukurešti navštívit.

Jakmile se však zeptáte, kam by se dalo zajít na pivo, tak vás okamžitě pošlou do podniku Cara'c cu bere, což je nejstarší pivnice v Bukurešti. Nachází se v centru starého města v Stavropoleos St. 5 a to od roku 1899, přičemž historie začala již o 20 let dříve na jiné adrese.

Je zde možné ochutnat tradiční rumunské pokrmy a to na staré město nikoli za přemrštěné ceny. Polévky kolem 7 lei nebo vlastně nyní spíše RON (Romanian New Currency).

Jídla pro jednoho od 20 RON výše. Vyzkoušel jsem tradiční držkovou polévku Ciorba de burta, ke které se přikusuje čili paprička, vepřové maso na pepři podávané s polentou a druhý den rybu Dorada. Pokaždé jsem byl velmi spokojen.

Ale předpokládám, že vás na pivním serveru bude zajímat především pivo. Takže standardně se točí do 4deci ucháčů prý pro tento podnik speciálně připravované pivo Carlsberg za 6 RON. Bohužel pivo chuti nezajímavé. Toto pivo neuškodí, ale bohužel nijak zvlášť nepohladí a nepotěší.

Jinak je možné dostat třeba lahvový Paulaner a nějaká další točená piva, jejichž seznam si už bohužel nepamatuji neb jsem se o další nezajímal.

Závěrem bych řekl, že našinec v Rumunsku hlady a žízní nezhyne, nicméně to bohužel není země pivu zaslíbená Většinu trhu ovládají velké koncerty jako Heineken, S.A.B. nebo Tuborg. Jinak se zde dále pijí německá piva. Při procházce městem jsem narazil i na PU.

Pivní Rumunsko a  Cara' cu bere

autor: LiborP | Blok 10:06 [permalink] [reaguj]


Misionáři již brzy mezi námi

[pátek, 26. září 2008]

Před dvěma lety jsme se mohli dočíst, že Plzeňský Prazdroj ze svých zaměstnanců vychová tzv. pivní misonáře, kteří měli šířit osvětu po hospodách. "Naučíme je teorii, mnohé si vyzkouší v praxi a na závěr je čeká test a po splnění certifikát," uvedl spoluautor projektu a tehdejší obchodní sládek Prazdroje Václav Berka.

Podle Berky se stanou průběžně misionáři všichni zaměstnanci společnosti od dělníků po nejvyšší manažery. To je až dva a půl tisíce lidí. Nebojte v brožuře Prazdroj Best Of 2007 je uvedeno, že slavnostně předali certifikát pro 250. „velvyslance“ jejich značek - rozuměj pivního misionáře.

Proč se ale o této poměrně staré záležitosti zmiňuju? V čísle 5/2008 zaměstnaneckého časopisu Za branou je mj. tento článek:

Misionáři vyrazili na internet

Bojují proti chatovým bludům

Takzvaní pivní odborníci nás stále častěji na internetových stránkách přesvědčují, že Gambrinus už není, co býval. Samozvaní „odborníci“ trousí o našich značkách spousty polopravd a mýtů. Těmi poškozují pivní kulturu a naše pivo, zejména Gambrinus.

První parta misionářů se proto vydala na „pivní chatu“. Název projektu vznikl spontánně; příznivci internetu ale vytuší, že se jedná o čety, čili diskusní fóra. A jaké je mise? Vyvážit názory v internetových diskusích, které vyznívají zřetelně v neprospěch velkých průmyslových pivovarů.

Uvést nepravdy týkající se piva na pravou míru. A kdože bude na tomto projektu pracovat? Vybrali jsme ty nejpovolanější, kteří pivu nejvíce rozumí a uvedou věci na pravou míru – Pivní misionáře. Pokud i Vy narazíte na vtipný či pobuřující pivní nesmysl v internetové diskusi, můžete nás upozornit na adrese vit.sarson@pilsner.sabmiller.com. Největší bludy a vtipné příspěvky od našich misionářů budeme publikovat na intranetu, takže se máte na co těšit.

Škoda, že se s námi plzeňští nepodělí o ty vtipné či pobuřující dle nich nesmysly, ale budou je zkoumat jen na svém intranetu.

No zatím se ve webových diskusích objevil pouze jeden "misionář" pod nickem missionary a teď mi došel i význam jeho nicku. Bohužel se zapojil jen krátce a už je zase bůhví kde. Asi do sebe leje jedno HáGéBéčko za druhým :)

Budou mít takové či podobně volené nicky i ostatní? Nebo má každý misionář své krycí jméno, aby byla možná kontrola shor(t)a?

autor: Chody | Blok 16:00 [permalink] [comments: 3]


Kde je Berka?

[čtvrtek, 25. září 2008]

Pamatujete na dobu před cca dvěma roky, kdy byl "postrachem" pivovarů a pivních slavností nějaký Milan Berka z brněnského sdružení Kontext? Brojil proti soutěžím a vlastně i programu pro děti na různých pivních slavnostech, mj. i proti Pivovarské pouti ve Strakonicích, kam i já rád jezdím s dětmi. Nelíbilo se mu ani spojování piva se sportem, zde v podání neckyády.

Protivínský Platan dostal kvůli panu Berkovi i pokutu, tuším ve výši 5 000 Kč. Za to se o tom zmiňovala i televize ve svých hlavních zprávách. Za 5 tisíc dobrá reklama pro střední pivovar, co říkáte? Pak ale Berka několikrát neuspěl (Prazdroj, Holba) a jakoby se po něm i po celém Kontextu slehla zem. Mj. strakoničtí pivovarníci také dostali pokutu do 5 tisíc Kč.

A kdo že je či byl onen ochránce ostatních od toho zlého démonu alkoholu, který se zřejmě dle něj nejvíce objevuje v pivu? "Je to několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Naprostou většinu ale úředníci zamítli."

Tím bychom mohli skončit, ale když už jsem si na tohoto člověka vzpomenul, zkusil jsem v rychlosti projet internet. Server www.kontext.cz nefunguje a bůhví, zda je tato doména zaregistrována naším známým sdružením. Avšak jsem po letech narazil na starou prezentaci na této adrese. Ani tady není vykazována prakticky žádná činnost, zveřejňování myšlenek je ukončeno již začátkem roku 2003.

Ovšem život v sekci zvané Konzervatoř - obyčejná Návštěvní kniha - se prozatím zastavil až koncem loňského roku. Mě zaujal tento příspěvek od pana Zdeňka Macury, hlavního koordinátora strany 4 VIZE : "Zdravím pana Berku, možná máme společné téma, letos jsme šli do parlametních voleb mimo jiné také s bodem o reklamě. Možná by nějaké osobní setkání nebylo na škodu, můžeme si předat vzájemné zkušenosti, když tak se ozvěte ..."

No nic pomyslel jsem si, nějaká sranda strana. Dnes, když jsem si přečetl v MF Dnes článek s názvem Zastupitelka: Prodejme pivovar jsem zpozorněl. Toto pro ostatní zastupitele velmi překvapující stanovisko vyslovila strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická.

Foto

Že by přeci jen setkání Kontext a 4 VIZE proběhlo a další postup je již společný? Naštěstí je paní Roudnická ve strakonickém zastupitelstvu z této strany sama a její návrh nebyl přijat.

Je to jen náhoda a pan Berka je společensky mrtvý, nebo... ...nebo mám chorou fantazii?

autor: Chody | Blok 19:46 [permalink] [comments: 2]


Znalci šíří nesmysly aneb pivní servery trnem v oku manažerů Prazdroje

[neděle, 14. září 2008]

"Znalci" šíří nesmysly! Ozvou se opravdoví odborníci? Mlčeti zlato neplatí!

Toť název článku pana Marečka z čísla 4/2008 ve firemních novinách Plzeňského Prazdroje "Za branou".

Pan Mareček zde píše:

"Na internetu je na pivo každý velký odborník. Časté diskuse na téma pivo najdete na zpravodajských serverech, ale především na stránkách, které si milovníci piva vybudovali pro sebe. Tam se vzájemně ujišťují, že čím menší pivovar, tím lepší pivo. Nejvíc to pak odnáší Gambrinus a Pilsner Urquell. Proti gustu žádný dišputát, ale pokud jde o úplné nesmysly, je třeba zakročit.

Pokud se po internetu pohybujete, podívejte se na diskuse a neváhejte do nich odborným způsobem přispět. Nebojte se přiznat, že jste ti, kteří v Prazdroji pivo dělají. Většina samozvaných odborníků ho jen pije. Jen tak se na pivních serverech může vést skutečná diskuse.

Pošlete nám tip na největší nesmysly, na které jste narazili, na e-mail jiri.marecek@pilsner.sabmiller.com. Rádi je otiskneme s komentářem."

Tolik pan Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje a.s.

Táži se vás, milí čtenáři, najde se na českém internetu nějaký nesmysl o pivech Gambrinus či Prazdroj? Pokud ano, sem s ním.

autor: Malakin | Blok 10:03 [permalink] [comments: 34]


Letošní úroda chmele je sklizena !

[čtvrtek, 11. září 2008]

Tak to zase na nějaký čas máme za sebou. Během druhé poloviny srpna a první třetiny září probíhala na českých chmelnicích sklizeň českého zeleného zlata, bez kterého si pivař nedokáže svůj milovaný nápoj vůbec představit. A už je dočesáno.

Jelikož se i já rád napiji chmelového nektaru, stal jsem se letos už podruhé jedním z brigádníků, kteří se na letošní sklizni chmele podíleli. Od loňska jsem se pouze přesunul do vedlejší vesnice. Zůstal jsem na Rakovnicku.

Na první pohled bylo zřejmé a potěšující, že chmele se letos urodilo poměrně dost, přinejmenším o hodně více, než vloni. Díky celkem vlhkému jaru tentokrát chmel dorostl do vrcholků chmelových konstrukcí a byl tak daleko bohatší na šišky. Na naší farmě v Heřmanově na Rakovnicku trvala sklizeň i proto o dva dny déle, než před rokem a výnosy byly daleko lepší.

Mimochodem mi to nedalo a stejně jako vloni jsem si musel vyzkoušet jednu chmelovou šišku sníst. Řeknu vám, stojí to za to. Pokud ji pořádně rozkoušete, hořkost se rozlije v puse jako jed, ještě hodinu potom se šklebíte a plivete kolem sebe hořké sliny. Je to opravdu síla. Kam se hrabou pálivé papričky. Chmel, to je panečku koření.

Tím hořkým je lupulin, látka obsažená v chmelových šiškách, je to vlastně pyl - nenápadný žlutý prášek. Pouhé tři chmelové šištičky vystačí na výrobu jednoho desetistupňového piva. Na pohled se to zdá málo, ale kdo onu chmelovou šišku zkoušel sníst, pochopí, že to stačí.

Zemědělec nedostává zaplaceno jen podle kvantity chmele, nýbrž i dle jeho kvality. Při výkupu chmele se udělá chemická analýza sklizně, zjistí se obsah alfa kyselin, které dávají pivu onu očkávanou hořkost. Podle výsledků rozborů je pak stanovena cena, kterou zemědělec za vypěstovaný chmel dostane.

Dobrou zprávou pro pivaře je, že české chmelařství má své nejhorší časy konečně za sebou. Zemědělci konečně začali chmelnice obnovovat, dostávají na ně i příspěvky z EU. Pomáhá jim cena chmele, která se hodně zvedla v posledních letech. Investuje se proto i do nového vybavení, například traktorů. Po více jak 20 letech zemědělci na mé farmě koupili nový traktor určený na chmel.

Chmelnice vydrží asi tak maximálně 30 let, pak je nutné ji rekonstruovat. Dřevěné kůly, tedy nosná konstrukce, časem podléhají sešlosti věkem, traktory při sklizni občas do nějakého narazí a zlomí ho. Dráty na vrchu se postupně prověsí a rezavějí. Samotné chmelové rostliny - trvalky - po jisté době vymírají a je třeba je dosazovat novými. Na tyto nutné věci v minulosti nebyly peníze, dnes už chvála bohu jsou.

Kolem chmele je spousta práce po celý rok. Jeho produkce je hodně náročná na peníze a pokud se pak sklizeň nepovede, je to katastrofa. Letos to naštěstí nebyl ten případ. Stává se i to, že nějaká silná bouře celou chmelnici zboří a to je pak teprve nadělení...

Kvalitu chmele ovlivňují i takové věci, jako je počasí při sklizni. Ideální je vlhko a chladno. Při teplém a suchém počasí se totiž začínají šišky rozevírat a chmelový prášek z nich vypadá. Zvláště pak na česačce. Ta hrubým způsobem šišky doslova oškube od stonků. Při teplu a suchu se hodně cenného lupulinu rozpráší kolem. Naopak jakmile zaprší, chmelová šiška se zavře a prášek zůstane poctivě uvnitř. Jednou se zkoušelo chmel před navěšením do česačky kropit vodou. Tím bylo sice dosaženo lepších výnosů, ale česačky pak byly plné vody a rychle se ničily, proto se od experimentu upustilo.

Podle slov obsluhy česaček skončí asi 20 % úrody v odpadu. Je to dost smutné, ale bohužel nikdo nevymyslel lepší způsob, jak chmel rychle, levně a efektivně sklidit. Zároveň naopak mezi šiškami v pytlech skončí i nějaké listy a kusy stonků, které tam nemají co dělat. Česačka neumí třídit dokonale. Tyto takzvané příměsy snižují kvalitu chmele.

Další prohřešek, který se dělá naprosto běžně, je ponechávání neočesaného chmele delší dobu po ustřižení chmelového štoku. Jakmile mechanické nůžky u traktoru štok uříznou, začně okamžitě vadnout. Podle teorie, která se učí na zemědělských školách, se chmel nesmí nechat vadnout přes noc. Jenže navážení chmele na česačky na naší farmě trvalo denně až do 19:00, obsluha česaček pracovala do 20:00 Za hodinu se nestihl všechen dovezený chmel zpracovat, tudíž se nechal ležel přes noc na zemi a očesal se až druhý den ráno. Chmel vadne a může i zahnívat. Správně by se měl všechen stržený chmel očesat ještě téhož dne.

Stačí, aby brigádník navěsil do česačky štok s nahnědlým (nahnilým) chmelem a kvalita várky jde prudce dolů. Takhle vznikají rozdílně kvalitní suroviny a pivovary pak mohou nakupovat různou kvalitu za různé ceny. Kdo šetří na surovinách, nebude mít ani pivo z nejlepších.

Očesané šišky pak okamžitě míří na sušárnu, kde se několik hodin chmel vystavuje teplotám přes 50 stupňů. Dříve se sušilo samovolnou cestou, chmel se prostě nechal v patrech na podlaze a čekalo se třeba až do Vánoc. Dnes už to nejde, komodita se musí rychle prodat. Po pár hodinách žáru jsou usušené chmelové šišky lisovány do padesátikilových pytlů a v nich dopravovány do Žatce, tam jsou chmelové sklady.

Odsud už nakupují surovinu pivovary, někdy jako rozemletý a poté granulovaný chmel, někteří výrobci si dodnes potrpí na nákupu chmele hlávkového, tedy ve své přírodní formě. Pivo jakožto konečný produkt je neodmyslitelným průvodcem brigádníků na chmelu. Večery po práci snad ani nejde trávit jinak, než u orosené sklenky.

Letos se naším útočištěm staly stoly a lavičky a okénko jako bufet, tedy žádná regulérní hospoda. Místní paní nám točila desítku Bernarda a v lahvi prodávala nealko stejného pivovaru a jako bonus Gambrinus. Na mé přání mi začala vozit jen pro mou konzumaci lahvového Bakaláře 12 z Rakovníka. Zpočátku jsem byl sám a tak trochu za blázna, který ho pil. Kolegům ze severní Moravy, kteří drtivě převažovali, se zdál příliš sladký (to ten náš Radek, to je teprv pivo!) Ale ke konci sklizně si k Bakaláři našli cestu i další brigádníci a nakonec si skoro všichni vezli domů na Ostravsko nějaké ty lahve místního piva jako suvenýr. Už i v Ostravě tak díky mě znají Bakaláře. Měl jsem z toho náležitou radost.

Dělali jsme, co jsme mohli, aby byla úroda chmele co nejlepší. Je krásné vidět, jak se všichni snaží ke chmelu chovat ohleduplně i ve chvílích, kdy je nikdo nekontroluje. Brigádníkům by mohlo být jedno, jaká bude úroda, přesto jsem se za celou dobu nesetkal s nikým, kdo by chmel nějak poškozoval, nebo třeba mávl rukou nad štokem ležícím na poli. Bylo vidět, že všichni přítomní mají pivo rádi a svou práci cítí i jako poslání, proto ji chtějí dělat co nejlépe.

Snad to bude po celý příští rok na tom pivu znát. I když ten námi načesaných chmel nejspíš skončí někde v Japonsku. Ale i tak... na zdraví, vážení kolegové pivaři!

autor: emu | Blok 01:33 [permalink] [comments: 2]


Fotoprocházka po pivovaru Vyškov

[pondělí, 8. září 2008]

Jihomoravské dožínky se letos konaly poslední prázdninový den ve Vyškově. Protože řada neoficiálních informací slibovala utěšený výskyt mého oblíbeného Vyškovského piva a především mezi doporovodnými programy figuroval den otevřených dveří v pivovaru, s návštěvou jsem dlouho neváhal. Neoficiální informace zdůrazňuji proto, že informovanost a propagace je jednou z velkých slabin vyškovkého pivovaru. Na můj e-mailový dotaz ohledně dne otevřených dveří nikdo neodpověděl, na stránkách pivovaru se neobjevila ani zmínka (jak je bohužel běžné...).

Již ve vlaku z Brna jsem se občerstvil jedním lahvovým Džbánem a brány města Vyškova mne tak uvítaly příjemně naloženého. Na náměstí už pobíhala čilá různorodá zábava, od závodů koňských hasičškých povozů přes ukázky ruční výroby dřevěných či železných výrobků až po nezbytnou konzumaci pivečka z Vyškova.

Stánků na náměstí bylo požehnaně a i těch pivních dle mého názoru dostatek. Pivo za příjemných 15 - 20 Kč a na požádání si našinec mohl zapůjčit oproti záloze skleněný půllitr. K dispozici byla kompletní točená pivní nabídka včetně speciálu Generál.

S povděkem jsem kvitoval, že pivní stánky tentokrát opravdu ovládl Vyškov a nikoli Starobrno, které ostatně již okupuje většinu okolních restaurací.

Protože jsem nepřijel zrovna časně, situaci na náměstí jsem shlédl jen zběžně a radši hned zamířil přímo ke zdroji.

Vstupní nádvoří pivovaru se proměnilo ve velkou hospodu, ve které na řádné dopíjení nápojů dohlížel nejvyšší kontrolor.

Co do vybavení, je třeba říct, že jsem po dlouhé době opět viděl nové firemní předměty Vyškovského piva. Pivovar si pořídil "značkové" slunečníky a pro zaměstnance trička s vyšitým logem. To ve mně vzbudilo dojem jakési naděje na veselejší budoucnost.

Pojďme se tedy projít vyškovským pivovarem:

Pokusím se fotky fotky aspoň trochu logicky seřadit podle postupu výroby piva. Zájemce si výrobní prostory pivovaru mohl projít z velké části. Od ležáckých sklepů přes vany s "válejícím se" pivem po lahvovací linku. Na většině míst byly aspoň stručné popisky. k čemu co slouží. Perfektní. Jen trochu škoda, že ne všude se dal sehnat někdo od fochu, který by mohl říct pár slov. Na úvod taky návštěvník prošel chvílemi rozpaků, než odkoukal, že prohlídka opravdu probíhá stylem "kde je otevřeno, tam se můžeš podívat". To by chtělo do příště rozhodně doladit.

Následující texty pojednávající o jednotlivých místech jsou z popisků v pivovaru.

Vystírání

Po cca 1 měsíci odležení sladu se tento rozemele a nastupuje proces vystírání. Vystírání probíhá ve varně ve vystírací kádi, kde do procesu výroby vstupuje druhá hlavní surovina výroby piva, tedy voda. Proces vystírání, tedy míchání sladu s vodou, probíhá při teplotě 52°C. Účelem vystírky je aktivace enzymů a tvorba slabě kyselého prostředí pro další činnost enzymů.

Rmutování

Rmutomladinová pánev slouží k povařování jednotlivých rmutů (tj. částí vystírky) a vaření sladiny s chmelem - chmelovar. (I) Účelem rmutování je převést do vodního roztoku nerozpustné souččásti sypání, hlavně všechen škrob a část bílkovin. K tomu se využívá reakcí enzymů ze sladu. (II) Chmelovar - vařením sladiny s chmelem se získá mladina, která se dále zpracovává na pivo kvašením, která se dále zpracovává na pivo kvašením. Během chmelovaru je ukončena činnost enzymů, získají se hořké látky z chmele a vysráží se bílkoviny.

Scezování

Slouží k oddělení sladového výluhu (sladina) a výstřelků (výluhová voda) od nerozpustných součástí sladového mláta.

Kvašení

Co mne velmi překvapilo, byla možnost vstupu do místnosti k kvasnými káděmi.


Ležácké sklepy

Slouží k dokvašování mladého piva v kvasných tancích, které trvá 1 - 3 měsíce. Dokvašování či zrání piva probíhá při teplotách 2 - 5 °C. Objem tanků: 63 - 302 hl.

Filtrace

Křemelinový filtr - zde se přes křemelinu filtruje hotové (zralé) pivo. Účelem filtrace je odstranění veškerých mikroorganismů, které by měly negativní vliv na budoucí trvanlivost piva. Současně se filtrací docílí vysoké průzračnosti piva.

Balení a expedice

Lahvovací linka.


Od prázdných lahví přes mytí, plnění a zátkování až po opětovné naskládání do přepravek. Přepravky ve skladu byly z většiny obsazeny lahvemi od piva pro maďarský trh, země, do ktré Vyškov vyváží nejvíce. Vyškovské pivo je více prokvašené a poměrně hořké, což prý Maďarům chutná.

Závěrem I - "propagace:)"

Závěrem II - exteriory

Závěrem III - Shrnutí

Myslím, že dožínkové slavnosti se vydařily. S tím, co jsem viděl a zažil, jsem byl nadmíru spokojen. Z pivovaru byla cítit dobrá nálada a naděje pro lepší zítřky, pivo tradičně výborné.

Vyškovský pivovar by opravdu potřeboval především propagaci a schopný management, který dokáže přesvědčit hospodské a obchodníky, aby jeho výrobky odebírali. To ostatní totiž, dle mého názoru, (ve vztahu k zákazníkům - konzumentům) už dokázal.


Prázdniny 2008

[čtvrtek, 4. září 2008]

Dovolte mi ohlédnout se za právě uplynulými prázdninami mým silně subjektivním pohledem z hlediska pivního dění.

Začátkem prázdnin se dozvídáme, že krumlovský pivovar nemůže vařit pivo kvůli konkurzu. I když zprávy o chuti Eggenbergu nejsou v poslední době lichotivé, moc by mi Krumlov chyběl. Naštěstí dnes se Eggenberg opět vaří...

Heineken plní své slovo a z klasicky vařeného Březňáka se stává celostátní značka. Co to s ním ale udělá za pár let? No zatím tedy hr na něj. Ale pozor, je stáčen do vlastních lahví, takže alespoň u nás na vesnici tyto flaše neodevzdám...

Druhý největší globální hráč na pivním trhu chce pohltit amerického Budvara, ale ten se brání. Bylo mi sympatické jednání američanů ve stylu. AB je naše tradice, neprodáme. Ale je vidět, že není silnějších pohnutek na světě, nežli peněz. Dnes již existuje nová světová jednička. A co český Budvar? Je na prodej! Bude jednou součástí podniku -

Na prodej je i náchodský Primátor - specialista na speciály. Město prý nemá vařit pivo. Ale já říkám proč ne. Silný regionální pivovar by si město mělo podržet. Nebo je lepší, aby skončil stejně jako bratislavský Stein, který byl koupen jen pro lukrativní pozemky v centru města. A aby jeho demolice byla uspíšena, projistotu začal hořet...

Ale nejen zavírání a prodávání pivovarů je na pořadu. Dle posledních zpráv se počítá s obnovením pivovarské tradice v Litoměřicích a to hned v dvojím provedení. A já radním v tomto severočeském městečku tleskám. V Domažlicích asi také město zbývající část pivovaru neprodá a bude zde alespoň minipivovar. v Rýmařově už si zase můžete poručit Excelenta a v těchto dnech už by měl opět vařit i Rampušák v Dobrušce.

České pivo. Tak to má být ochranná značka EU pro piva vařená dle určitých podmínek. Hned po jejím schválení vyhlásil PPas, že o toto označení bude usilovat pivo Gambrinus. To je hnus velebnosti...

Nepřehlédnutelnou celospolečenskou událostí byla bezpochyby olympiáda v Číně. Nebudu se zde věnovat výkonům našich či zahraničních sportovců, dopingu ani pořadatelské připravenosti. Z pivního hlediska je pro Česko olympiáda věcí hrdého sponzora Pilsner Urquell. Už si nejsem jistý, zda mají být češi hrdi na něho. I když marketingově se Prazdroji zadařilo. Olympijská vítězka v hodu oštěpem si ráda dá jejich pivo a nechá se s ním i zvěčnit. Stejně tak i Tři sestry, které zkomponovali písničku na Bářinu počest, zaprodali své punkerské kořeny a nechali se koupit.

Dále se dozvídáme, že březnický pivovar Herold změnil majitele. Američany střídá český kapitál a já jen doufám, že Herold bude na čepu ve stále více restauracích a hospůdkách nejen na březnicku. A že noví čeští majitelé zachovají charakter tohoto výborného českého piva.

Pomalu ale jistě se začíná o pivní situaci zajímat i tzv. "seriózní" tisk. Což je způsobeno tím, že český pivař je už přesycen všemi těmi reklamními pivy a žádá něco jiného, tradiční české pivo, které má chuť. I když marketing gigantů maká na 130%, kvůli snižujícímu se prodeji nejprodávanějšího českého "piva" je připravena v Plzni monstr akce, kde je nabízena verze tohoto nápoje před zředěním, filtrací a pasterací. Nebo, že bych se s v HGB sekl?

Česká skupina K Brewery Group chce ve svých pivovarech obnovit původní chuť jejich piv a do distribuce připravit i různé speciály. Prakticky již dnes můžeme ochutnat nového Ježka. Jistě jsou takové zprávy pohlazením po pivařově duši, ale já se nějak nemohu zbavit dojmu, že v podnikání KBG je něco jiného než láska k českému pivu a všechny tyto pivovary nakonec skončí v chřtánu nenasytného nadnárodního koncernu. Snad se mýlím a všechno nakonec dopadne jako v pohádce...

Všichni víme, že podchlazením se stává pitelným i pivo, které moc dobré není. Jistě znáte z našich podplacených restaurací. Naopak dobré pivo můžete v klidu pít i teplejší. Pánové z Heinekenu však z tohoto zastíracího prostředku chtějí udělat naopak přednost a svůj prémiový ležák (pro Česko zatím vařený v Polsku) propagují po celé Evropě jako Extra Cold, kdy je nápoj podáván o teplotě 2 st. C.

Ale abych nekončil toto ohlédnutí negativně. Blýská se na lepší časy. V hospodách začíná být na výběr a kdo hledá najde. Takže někdy příště se můžeme potkat u dobrého piva...

autor: Chody | Blok 20:37 [permalink] [reaguj]


Kdo bude míchat do piva vodu...

[středa, 3. září 2008]

Citace jednoho ze zákonů babylonského krále Chamurapiho uvedená v knize Pivovarnictví Ladislava Chládka: "kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem bude lito do něj tak dlouho pivo, dokud nezemře."

autor: Mnich | Blok 20:28 [permalink] [reaguj]


O hromadném zdražování piva...

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

O hromadném zdražování piva...

autor: Malakin | Blok 12:55 [permalink] [comments: 2]


«« « Strana 27 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI