Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Tambor bude investovat do sklepa a sportu

[pátek, 21. říjen 2011]

Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Logo

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

autor: pi | Blok 10:44 [permalink] [reaguj]


Tak toto neni hezké!

[středa, 19. říjen 2011]

Gang nabízel hospodám známé pivo, prodával jim však patok 23

15.10.2011 Mladá fronta DNES str. 1 Střední Čechy Pivovarství a sladařství

Pavel Eichler

celníci odhalili ve Středočeském kraji první padělatele piva. Vlastní neúspěšný nápoj vydávali za známý, oblíbený mok. Výrobce pravého piva připravili o statisíce korun. Hrozí jim až dva roky vězení. Podle informací MF DNES členové gangu pocházejí z Kolínska. Skupina měla přesně rozdělené role. Jedna část se starala o vaření piva, další sháněla falešné korunky, což jsou plastové etikety na zátkách ocelových sudů, do kterých je pivo stáčeno. Poslední část gangu se starala o distribuci do restaurací. MF DNES však zjistila, že s největší pravděpodobností jde o Plzeňský Prazdroj. "Jejich lidé si na to stěžují často," řekl MF DNES jeden z obchodníků s pivem. Podvodníci pravděpodobně neuspěli na trhu s vlastním pivem, a tak ho vydávali za oblíbenější. Utržené peníze přitom řádně danili a měli v pořádku i další dokumenty. Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka je nákupní cena "plzně" nejvyšší, proto dává smysl, že si neúspěšní pivaři vybrali právě tuto značku. Celníky na podvodníky upozornili distributoři plzeňského. Oficiálně se Plzeňský Prazdroj k případu nevyjadřuje. Že jsou informace MF DNES zřejmě správné, naznačuje odpověď tiskového mluvčího firmy Jiřího Marečka: "Doufáme, že policie či soudy zjednají nápravu ve prospěch českého piva, pivařů, pivovarů." Padělatelé piv totiž působí jejich výrobcům stejné problémy jako například falzifikátoři módního oblečení. Zákazník, který pije padělky, se začne nad značkou ušklíbat a firma ho třeba i definitivně ztratí. "Jakékoliv jednání, které poškozuje dobrý obraz českého piva nebo pověst zavedených pivních značek, nás znepokojuje," poznamenal Mareček;

autor: Mraz7 | Blok 20:14 [permalink] [comments: 6]


Poznali jste jeden rozdíl...

[čtvrtek, 13. říjen 2011]

Pište do diskuse jaký je nejpodstatnější rozdíl mezi oběma lahvemi.

......

Pravdu má vvojtak. Jedná se o dva druhy lahví. Vlevo je České pivo (používá např. Dudák), vpravo pak E15 (používá např. Žatec). Já jsem byl na rozdíl upozorněn strakonickými zavážejícími, takže od té chvíle třídím dle etiket. Hubertus však byl namíchám cca půl napůl a tak každé čtu patičku.

Je opravdu nutné mít dva více méně stejné typy lahví? Pozná jinou lahev linka či ne? Že by se tato dva druhy mohly namíchávat? Třeba Kácov jsem dostal ve třech případech stočen i do lahví SabM...

(doplněno 13. října 2011)

Poznali jste jeden rozdíl...

autor: Chody | Blok 19:18 [permalink] [comments: 8]


Svijany x Melantrich, aneb najděte nejméně 4 společné znaky

[středa, 12. říjen 2011]

Já si nepomůžu, ale nějak mi logo Melantrichu asociuje Svijany.

Mimo užití Švabachu je těch společných prvků více.

Nebo snad ne?

Tak nějak mi to asociuje, že Melantrich je další ze stáje značek vyrábějící ve Svijanech a nikoli v Sokolově, nebo Lomnici.

Svijany x Melantrich, aneb najděte nejméně 4 společné znaky

autor: VozechV | Blok 15:32 [permalink] [comments: 8]


Kalendář regionálních pivovarů 2012

[úterý, 11. říjen 2011]

Kalendář regionálních pivovarů 2012 se právě dokončuje. Víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři mohla prezentovat? Máte zájem o výtisk Kalendáře na rok 2012?

O akci informujte a kalendář objednávejte u vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774

Kalendář regionálních pivovarů 2012

autor: pi | Blok 08:58 [permalink] [reaguj]


Buqičák vintage

[středa, 5. říjen 2011]

V pondělí jsem ve Zlých Časech narazil na "Buqičák vintage". Nová varianta růžového witbieru uvařeného v Chýni pro Alianci P.I.V. se vyznačuje výrazně kyselou chutí oproti původní verzi, což mě (nemile) zaskočilo, neb jsem pivní list nad barem přestal číst po prvním slově a odlišující přídomek jsem nezaregistroval a tudíž před objednávkou neřešil jeho význam. Ani obsluhou jsem nebyl bohužel na výraznou chuťovou odlišnost novinky upozorněn (přestože si dle jejích vlastních slov na toto pivo stěžovalo ten večer již vícero hostů). Nicméně jsem byl ujištěn, že pivo není zkažené a takto má chutnat, což podpořili i štamgasti na baru, podle kterých je z přídomku "vintage" kyselá chuť přeci jasná.

Tento termín jsem doposud znal pouze ve spojení s vínem, a proto jsem se pokusil prostřednictvím internetu ujistit, zda je jeho použití u piva obdobné. Po krátkém hledání jsem našel článek (http://www.sallybernstein.com/beverages/beer/vintage_beers.htm), který mi potvrdil mou domněnku, že označení "vintage" označuje v zásadě piva určená k archivaci, tedy piva, u kterých je předpoklad vývoje/zlepšování jejich senzorických vlastností v průběhu stárnutí. Přitom se veskrze jedná o piva silná, nestabilizovaná filtrací a pasterací a v neposlední řadě také o piva lahvová. Nezkoumal jsem blíže hodnověrnost daného článku, ale přišel mi dostatečně fundovaný. Na základě těchto informací mi přijde označení sudového 4% witbieru jako "vintage" poněkud zavádějící.

Rád se v této oblasti poučím, takže se závěrem ptám - co víte o "vintage" pivech? Co si myslíte o označení "Buqičák vintage"? A jak vám "Buqičák vintage" chutnal?

autor: Kari | Blok 12:30 [permalink] [comments: 4]


Klasický dlouhý lovecký hubertusový kabát

[čtvrtek, 29. září 2011]

O kácovském pivu toho bylo na PI napsáno už mnoho. Obzvláště pražáci si jej mohou vychutnat kdykoliv. Mě samozřejmě potěšilo, že Pivovar Kácov letos v létě, po 65 letech, svoje pivo začal plnit do plnohodnotných lahváčů. Žádné PETky či drahé patentní lahve, ale normální půllitrové lahve na zálohu za 3,- Kč.

A dnes nastal ten den, kdy i já mohu ochutnat a nabídnout lahvové pivo Hubertus v provedení světlé výčepní pivo 10 a světlý ležák premium 12.

Zrovna je ochutnávám a musím říci, že to není vůbec špatné, ba co víc chutná mi a lahvové kácovské pivo se mi zdá býti výborným.

Je dobře, že se na českém lahvovém trhu objevila další hvězda - stálice. A já jsem rád, že mohu nabídnout pivo z již šestačtyřicátého pivovaru.

Popřejme Hubertusu jen to nejlepší a ať kráčí ve stopách svého známějšího jmenovce

Klasický dlouhý lovecký hubertusový kabát [p250]

autor: Chody | Blok 21:31 [permalink] [comments: 6]


Na černokosteleckém vykulení uvaříme STEINBIER

[pátek, 26. srpen 2011]

Petr Buriánek a Jarin Šnajdr pro Vás na letošní Vykulení 10/9 budou svařovat tzv. kamenné pivo. Že nevíte co to je?

Steinbier, neboli „kamenné pivo“, je pojmenováno podle jedné z nejstarších technik vaření piva, kdy během jeho výroby pro ohřev byly používány rozpálené kameny, které se vhazovaly přímo do kotle. Tato varní technika pochází z doby, kdy nádoby pro přípravu piva byly ze dřeva, a proto nebylo možné je přímo zahřívat na ohni. Proto jedinou možností jak sladinu či mladinu ohřát bylo vhazovat do roztoku rozpálené kameny. Kameny se ohřívaly přímo v ohni, poté byly umístěny do železného koše, který se ponořil do varní nádoby. Vhozením rozpálených kamenů se nejen dílo ohřálo, ale na povrchu rozpálených kamenů docházelo i k celé řadě chemických reakcí, které dávají takto vyráběnému pivu i specifickou chuť. Slad, jakožto jedna z hlavních surovin, ze které se pivo vyrábí, je tvořen především cukry. K hlavní reakci, ke které dochází při kontaktu rozpáleného kamene a cukernatého roztoku, je karamelizace. Během karamelizace se tvoří celá řada látek, které se podílejí na výsledné barvě a chuti. Steinbier má granátovou až červeno-hnědou barvu, má lehce kouřové až pražené aroma a v chuti je lehce nasládlé po karamelu a sladu.

http://www.pivovarkostelec.cz

autor: Kostelec | Blok 14:09 [permalink] [comments: 6]


Proč pít pivo 1530

[středa, 17. srpen 2011]

Název speciálu 1530 z Pivovaru Černá Hora je odvozen od roku 1530, kdy si bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic převzali část majetku, ve kterém byla i sladovna a pivovar. Jedná se o velmi dobré světlé pivo s obsahem alkoholu 6,3 procenta. Charakteristická je jemná a vyrovnaná hořkost s mírně nasládlým dozníváním.

Vašek Prokůpek

P.S. Nepíši zde záměrně své tituly, ba ani profesi, aby se o mě čtenářům nezdálo. Tímto ale některé z nich vyzývám, aby také psali o svých zkušenostech s pivem a minipivovary. Snažší je kritizovat, než něco napsat...

autor: Proki | Blok 19:32 [permalink] [comments: 19]


Rokycanským pivním znalcům Kounic chutnal

[neděle, 14. srpen 2011]

Nedávno nově otebřený minipivovar v Rokycanech U Stočesů zažívá Cestu pivních znalců. Ve dnech 5.-7.8. mohli místní ochutnat nefiltrovaného Kounice a chutnal i jednomu ze spolumajitelů restaurace Tomáši Grimmovi, jinak rozhodčímu České fotbalové ligy. A nejen jemu...

A to už se mohou těšit U Stočesů na další piva v rámci akce Cesta pivních znalců, ve dnech 19.-21.8. dorazí do minipivovaru v Rokycanech Modrá Luna, tedy světlý ležák s příchutí borůvky a s obsahem alkoholu 4,4 procenta. Toto pivo je charakteristické svojí vyrovnanou plností a jemnou borůvkovou příchutí, která je vyvážena tak, aby podkreslovala tradiční chuťové vlastnosti piva, vyráběného v pivovaru Černá Hora.

A ve dnech 2.-4. září se pivní znalci U Stočesů mohou těšit na Rychtáře Natur - nepasterizované příjemné hořké pivo s vysokým řízem a bohatou pěnivostí. Pivo vyráběné v Hlinsku v Čechách má obsah alkoholu pět procent.

A to se zákazníci v Rokycanech U Stočesů mohou těčit i na další značky v rámci Cesty pivních znalců, například na nefiltrovaného Ježka, kvasnicového Vévodu, pivo 1530 či Comeniuse.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D.

(autor je vysokoškolský pedagog a sportovní reportér)

autor: Proki | Blok 18:49 [permalink] [comments: 35]


Pestrost vládne v Blovicích

[sobota, 13. srpen 2011]

Blovice jsou jedním z největších měst na okrese Plzeň-jih, leží tedy nedaleko od Plzně. A tak by člověk očekával, že se zde bude pít téměř výhradně Gambrinus a Prazdroj. Ale světe, div se? Hned na místním náměstí v prodejně U Žaludů naleznete třicet druhů piv! Ano, neuvěřitelných třicet! "Nejvíce se zde pije Konrád," tvrdí místní prodavačka, ale já bych si dovolil připomenout, že je zde možné si zakoupit i bezlepkové pivo Celia či dle mého názoru jedno z nejlepších slovenských piv Zlatého bažanta. Malý obchod stojí za návštěvu.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D.

(autor je vysokoškolský pedagog a sportovní reportér)

autor: Proki | Blok 15:07 [permalink] [comments: 14]


Den otevřených vrat

[úterý, 9. srpen 2011]

Všeci otvírajů dvéře, enem my vrata.

Dovoluji si pozvat příznivce Vyškovského piva již tuto neděli 14.8.2011 k nám do pivovaru. Na čepu mimo Atleta kompletní sortiment. Některé stánky nabídnou i nefiltrované pivo, jeden i stále více populární naše nealko pivo. Takže od nealka až po Jubilera.

Pro nepřítele živé hudby mám dobrou zprávu. Až do 18-té hodiny bude u nás jen reprodukovaná muzika, doufám, že v příjemné hlasitosti, aby nás nerušila při povídání nejen o pivu.

Pro přítele kulturního popíjení bude oproti záloze u vchodu pivní sklo a v areálu několik samomycích center. Nikoho do skla nutit nebudeme a kdo má rád pivo z plastu může i jej dostat. :-)

Exkurze budou a v trojici odborníků najdete nejenom našeho sládka Dušana Táborského, ale i ... (ale to bude překvapení).

Pozvánka na http://www.pivovyskov.cz/cz/zabava/action/

Tož přijďte všeci kdož máte čas a chuť.

Váš dnešní pábitel za všechny pracovníky pivovaru Roman Holoubek.

Tož tak ...


Ptačí setkání U Hastrmanů

[pondělí, 8. srpen 2011]

V rámci letošní dovolené jsem měl tu čest a mohl jsem se několik večerů nechat hýčkat výborným pivem a jídlem u manželů Vorlových.

Jejich malý podnik se nachází ve Velkém Rybníku u Karlových Varů a dle mne by to měla být jedna z povinných zastávek každého pivního labužníka u nás.

Pro žíznivé připravili na rozjezd hned dva nápoje a to vlastní limonádu s citrónovou příchutí a unikátní (v rámci minipivovarů) pivo Hastrmánek, což je šestka! Nečekejte od tohoto piva nic více, než zahnání prvotní žízně. Okoštoval jsem standardně chutný základní sortiment: 11 světlou, na tři rmuty vařenou světlou 12, polotmavou 13 a pšeničné svrchně kvašené se svou specifickou chutí.

Tento sortiment byl obohacen o výborný tmavý ležák (nic pro příznivce nasládlých tmavých piv). A jako třešnička, vlastně dvě třešničky na dortu byly v nabídce hned dva speciály. Velmi, ale velmi chutný Stout (opět svrchně kvašený) a pro mne velkým překvapením bylo Letní pivo.

Co se skrývalo pod tímto názvem mi prozradil až autor receptu - variace na komunální Zoigl piva. Velmi lehké a chutné pití, ba až nebezpečně pitelné. A že sneslo srovnání s originálním Zogl pivem koupeným ve stejné době v Mitterteichu!

Tímto Holoubci děkují Vorlům a těší se na další shledání.


V Nepomuku vyhrál Bakalář

[pondělí, 1. srpen 2011]

Poslední víkend (30-31.7. 2011) jsem se zučastnil tradiční motoristické akce - XXX.ročníku Nepomuckého trojúhelníku. Měl jsem štěstí, že jsem nemusel řídit, a tak jsem si mohl kromě napínavých závodů historických motorek a sidecarů vychutnat i pivo v místních stáncích kolem trati. A byl jsem příjemně překvapen - mimo jiné i z piva. A přestože jsem narazil na dobře vychlazené Svijany, skvěle vychlazený Staropramen a Gambrinus. Mimo závodní trať to vyhrál zcela suverénně rakovnický polotmavý Bakalář. Inu, pivo z císařského pivovaru v Nepomuku dominovalo. Tedy alespoň mimo trať. Na té byly nejvíce zajímavé silniční sidecary.

Ing. Václav Prokůpek, vysokoškolský pedagog a sportovní reportér

autor: Proki | Blok 12:51 [permalink] [comments: 5]


Chýnovský pivovar: otevření předzahrádky s výčepem

[pondělí, 1. srpen 2011]

O Chýnovu (původně též Chejnov) je známo, že je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci, kteří tu vybudovali tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad. V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou z více než ze dvou kilometrů vzdáleného rybníka a byla rozvedena sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenbergům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský. Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně (říká se že vynikající kvality) a jeho provoz se po znárodnění prý již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat. Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky, které dál chátraly.

Právě v srpnu letošního roku ale otevírá současný majitel malou předzahrádku s výčepem (zatím dováženého piva) s cílem vrátit pivovaru život. Otevření má sloužit i jako předzvěst před otevřením pivovarského klubu (na přelomu příštího roku). Stavte se u nás na jedno (nebo i na víc) za velmi velmi osvěžující cenu... Přispějete tím i na rekonstrukci této skvostné památky...

Dr.Valek, Walboria s.r.o.

Chýnovský pivovar: otevření předzahrádky s výčepem

autor: pi | Blok 07:38 [permalink] [reaguj]


Chotětínská klobása z udírny v Hospůdce na hřišti v Broumech

[neděle, 31. červenec 2011]

Doporučuji všem nadšencům cyklistiky a turistiky, aby si naplánovali trasu do Křivoklátských lesů a zastavili se v Hospůdce na hřišti, která se nachází na místním fotbalovém stadiónu zhruba uprostřed vesnice Broumy. V kombinaci s nabídkou piv Budvar (10+12) ale především z místního pivovaru Matuška (světlé,tmavé-12,13,14 někdy i silnější) vás toto zastavení přímo nadchne po namáhavém výkonu, ať už na kole či pěšky. Úplně nejlepší je domluva s místním výčepákem Milanem předem, který vám poskytne opravdu labužnický zážitek pro skupiny i mimo otevírací dobu.

Chotětínská klobása z udírny v Hospůdce na hřišti v Broumech

autor: miry | Blok 12:08 [permalink] [reaguj]


Dobré pivo v Rokycanech

[pátek, 29. červenec 2011]

Byl to článek na www.pivni.info, který mě přiměl, že jsem se svým kamarádem vyrazil do restaurace U Stočesů v Rokycanech. Toto okresní město v Plzeňském kraji si svůj pivovar zasloužilo a já i můj kamarád musíme říci, že jsme byli maximálně spokojeni. Nejvíce nám chutnalo světlé dvanáctistupňové pivo Patriot.

A sledovali jsme zde i prohry Mladé Boleslavi a Jablonce či výhru Sparty v Evropské lize v kopané. A příště si jistě dáme i místní pochoutku - Voldušskou klobásu. Ocenili jsme reklamní předměty. Kulturní prostředí dokresluje i to, že poprvé v životě jsem na toaletě vykonal malou potřebu do pomerančů - jistě zajímavá novinka.

Hodnotím pivo i obsluhu U Stočesů v Rokycanech známkou výbornou.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D., vysokoškolský pedagog

Dobré pivo v Rokycanech

autor: Proki | Blok 14:35 [permalink] [comments: 12]


Beerketa 2011

[pátek, 29. červenec 2011]

Vzhledem k tomu, že nikdo z českých účastníků, tedy ani já (vím, že výmluva na čas je už ohraná), nebyl zatím schopen pro PI sepsat něco z Beerkety, tak se můžeme alespoň podívat, jak akci viděl návštěvník z ciziny. Dovoluji si sem tedy dát odkaz na stránky známého pivního znalce docenta z Polska:

http://piwnapraha.wordpress.com/2011/07/28/festival-pivnich-specialu-beerketa/

A ještě bych si dovolil připojit odkaz na zhodnocení českým pohledem:

http://pivnirecenze.cz/4703-reportaz-z-festivalu-pivnich-specialu-beerketa

autor: Henri | Blok 12:28 [permalink] [comments: 5]


Pošumavské pivovary

[sobota, 23. červenec 2011]

Počátkem července vyšlo druhé vydání encyklopedické publikace Pošumavské pivovary autora Mgr. Tomáše Cihláře, která zachycuje detailní historii 50 pivovarů a pivovárků, které na Klatovsku a Sušicku vařily ještě po zrušení propinačního zákona v roce 1869. První vydání v roce 2003 bylo téměř okamžitě rozebráno. Druhé vydání má upravenou textovou část, obměněnou fotodokumentaci a rozšířenou barevnou obrazovou přílohu. Součástí je samozřejmě i aktualizovaný katalog starých pivních lahví s litými nápisy. Skutečnou lahůdkou je především 36 detailních barevných fotografií těch nejvzácnějších pivních lahví nasnímaných originální technikou. Kniha je určena nejen zájemcům o historii pivovarnictví či sběratelům různých pivovarských předmětů, ale i široké laické čtenářské veřejnosti. Cena publikace je 399,- Kč (+ poštovné a balné). Kniha bude zaslána v bezpečné bublinkové obálce.

Objednávky na těchto kontaktech: Samot44@seznam.cz, 606 494 996

Zdroj: Anonce knihy | Mgr. Tomáš Cihlář autor a vydavatel publikace

Pošumavské pivovary

autor: pi | Blok 13:20 [permalink] [reaguj]


Co bylo? Co je? Co bude?

[pondělí, 18. červenec 2011]

Zamyšlení. Co je dobře a co špatně. Kritizuje se vše a chválí taky vše. Jak se co komu hodí. Historie má své srdíčko i krásu. Umět tak cestovat časem. Navštívil bych pár krásných pivovarů a hospůdek. Jak vlastně dříve pivo chutnalo? Jak se vařilo? Jak ošetřovalo? Jak dováželo? Jak pilo? Dědové vypili 20piv. Osmička? Vracíme se?

Někdy časem cestuji, když se rozpovídá některý z bývalých zaměstnanců pivovaru - pamětníků o ledování, pivovarských volech, celkově o životě v pivovaru i okolí. To jsou kouzelné chvilky. Čest takovým pamětníkům, co se podělí o své vzpomínky i zde. Někdy tu čtu zajímavé příběhy. Ale vidět to na vlastní oči a zažít. Foto jak to v minulosti vypadalo. Teď už toto najdeme jen v muzeích. Nebo drobných regionálních pivovarech.

Je pravda, že každá doba si žádá své. A že usnout na staré technologii z důvodu poptávky obchodu a množství nejde. Stará technologie přivádí problémy. Vždy se musí přidat nová. Z důvodu trvanlivosti, bez toho to nejde. Mít každou várku jinou? To by byl rychlý konec. V každé době je něco moderního. Tenkrát i na toto pamětníci koukali jako na něco co bere kvalitu. A co uškodí pivu. Není to tak.

Pivu škodí nešetrné zacházení s každou technologií, špatné suroviny z důvodu šetření nebo slabé kupní síly pivovaru. šetření atd. Prostě v každé době bude to, co si doba žádá a kvalitu dokáže udržet jen ta poctivost a srdíčko. I dříve byla piva dobrá a nedobrá. To kde jak byla situace. Kde chyběly peníze a srdce, tam bylo špatné.

Pivo jako dříve? Minipivovary rostou jako houby po dešti. Tam je to nejblíže jako dříve. Ale i tam je podobná, klasická, ale zároveň nová klasická s moderními prvky, technologie. Čest staré vlastně (moderní klasické) technologii. A čest nadšencům, co ji zachovali. A čest nové technologii a čest těm, co poctivě vaří pivo se srdíčkem a nezkazí to na moderní technologii.

Ještě tak cestovat do budoucnosti. Budou CK tanky, HGB, tetrahop? Co bude? Bude se vzpomínat na to, co odsuzujeme jako na to dobré a přijde něco horšího? Co a jak bude. Kolik se piva vypije. Z čeho se bude a na čem vařit? Nejsme na tom špatně. Celá republika je posetá dobrými pivy. Ať mini nebo středních nebo velkých pivovarů. Kamkoliv jedu, ochutnám místní pivo.

Špatně by bylo, aby tu nebyly regionální chutě. Typické ke každému pivovaru. Někdy mi to tak již připadá. To by bylo nejhorší. Chuť je něco jako tvář. To by pivovary ztratily tvář. To by od Šumavy ke Krkonoším bylo europivo. Pivo bez srdíčka (dá se nazvat pivem?) Takovou budoucnost? Tam cestovat časem ne. Tam ne. Takže ťukejme dnes a Dej bůh štěstí!

Co bylo? Co je? Co bude?

autor: Mraz7 | Blok 23:29 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 13 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň