Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



2x Černý orel a 2x pivo Vítek

[úterý, 9. červenec 2013]

Tož už máme dva minipivovary Černý orel a dvě piva Vítek.

Oba nově vznikající (vzniklé) minipivovary v Jindřichově Hradci používají již zavedené pojmy.

Chápu, jmenuje-li se hotel Černý Orel, že zvolili název i pro pivovar. Ale název piva Vítek je již delší čas užíván jiným pivovarem.

Ono vůbec se občas přihodí, že jsou piva z jiných pivovarů se stejnými názvy. Jednou je to dáno minulostí, viz Březňák z Vyškova a z Velkého Března. Jinde by ale šlo dvojím názvům zabránit, stačí jen pár minut googlovat.

Pamatuji se na nedávnou záležitost s nealkopivem Střízlík. Nejprve s ním vyrukoval Herold Březnice, jenže nezaregistroval. Chvíli poté vyrábí (a má na UPV zveřejněnou přihlášku) nealkopivo stejného názvu nymburský pivovar.

Vzpomene si někdo z Vás na jiný příklad?


I.Degustační pivní festival aneb v nákupních centrech se bude líbit i tatínkům.

[pátek, 21. červen 2013]

Telefonát od kamaráda, mě včera přivedl do libereckého nákupního centra Plaza.

Nákupní centrum společně se společností iPub zorganizovalo degustační akci piv.

Bylo pět samoobslužných výčepních stojanů a na nich se má během čtvrtka a pátka točit čtrnáct druhů piv. Mezi výčepy byly nástěnky, kde byly vyvěšeny nějaké informace k nabízeným pivům, respektive pivovarům. Zajímavý byl koncept akce. Návštěvník si oproti stokoruně zapůjčil kartu před nabitou na dva litry piva a po přiložení karty ke čtečce výčepu mohl začít točit a na displeji viděl, kolik piva si z karty již vyčerpal. Průtokoměry měřily na centilitry a podle rysky na půllitru to sedělo. Karta se dala opakovaně nabíjet, a nebo při vracení nevyčerpané, pořadatel vracel adekvátní částku nevypitého piva zpět. Lze prý pro tento účel nabít i karty opus card a podobné.

Co se týká piva v době mé návštěvy byl k mání Konrad Chytron, Lobau jahodové, Samec ze Žateckého chrámu chmele, Koutská tmavá čtrnáctka a Kocour APA. Jahodové od Lobau bylo opravdu velmi zajímavé a po kriek snad jediné co mě kdy chutnalo naprosto po surovinách a ne ani lehce po chemii. Kocour a koutská čtrnáctka excelentní.

Jestli se lidem z iPub podaří tento koncept rozšířit i do dalších nákupních center, jistě bude hodně tatínků, kteří nechají své manželky s dětmi courat po nákupním centru a sami se zdrží jen v jedné jeho části, kde bude pivní degustační festival. A podobně jako já nakonec odešlou rodinu domu a sami klidně dorazí za nimi později autobusem.

autor: hroch | Blok 07:46 [permalink] [comments: 5]


K rozpětí hodnocení při degustacích

[středa, 12. červen 2013]

K napsání tohoto bloku mě inspirovala poznámka v diskusi pod jedním z reportů z minulých degustací Pivní revizní komise (PRK), která upozorňovala na přílišný rozptyl v hodnocení piv různými degustátory. Rozhodl jsem se tedy využit veřejně dostupných dat a porovnat vyrovnanost hodnocení v degustacích mezi PRK a První pivní extraligou (PPE).

PRK je partička lidí, kteří mají rádi pivo a jsou po odborné stránce degustátory nevzdělanými (až na jednu výjimku). Prostě jen máme rádi pivo a většina z nás už pár set různých značek piv vypila. O složení PPE nemám moc informací, ale má mezi čtenářstvem punc odborníků a tak předpokládám, že naprostá většina jejích členů má degustátorské zkoušky a lze je tedy považovat za odborníky.

Pro analýzu jsem využil dostupná data z celkem 11 degustací českých ležáků PPE z let 2011-2012. Je třeba zdůraznit, že v poslední době PPE bohužel nezveřejňuje, jak jednotliví degustátoři hodnotili. Dále jsem využil výsledky z 8 degustací PRK, při kterých se hodnotily světlé ležáky. Ostatní čtyři degustace (IPA, bocky a pšenice) jsem pro lepší srovnatelnost výsledků vyřadil již před analýzou.

Shrnutí dostupných dat je v tabulce. Porovnáváno je bodové rozpětí v hodnocení každého piva, přičemž např. pivo hodnocené pouze čtyřkami a pětkami má rozpětí dvou bodů.

Komise Degustace Počet degustovaných piv Počet degustátorů Bodové rozpětí hodnocení u jednotlivých piv

Bodové rozpětíhodnocení ujednotlivých piv

KomiseDegustacePočet deg. pivPočet degustátorůminmaxprůměr±s.e.

PRKPorodnice1110385.18±0.48

PRKVítězné ležáky97353.89±0.26

PRKVítězné středočeské88364.63±0.42

PRKDruhé kolo středočeské910375.11±0.42

PRKPrvní kolo středočeské89374.50±0.46

PRKPražské mini108475.20±0.36

PRKPivotéky88354.13±0.30

PRKNevěřící Tomášové107374.50±0.34

PPEDruhé semifinále 2012108354.20±0.20

PPEPrvní kolo 2012118364.18±0.30

PPEDruhé kolo 2012118263.50±0.31

PPEFinále 2011108354.30±0.21

PPESemifinále B 2011108354.00±0.21

PPESemifinále A 2011108354.30±0.26

PPEPáté kolo 2011108364.40±0.34

PPEČtvrté kolo 2011108364.30±0.30

PPETřetí kolo 2011108364.50±0.31

PPEDruhé kolo 2011108464.70±0.26

PPEPrvní kolo 2011108374.50±0.40

A nyní šťavnatá statistika. V případě PRK je minimální bodové rozpětí 3 a maximální 8, v případě PPE je to 2 a 7. Histogram bodového rozpětí pro obě skupiny degustátorů je na obrázku. Je patrné, že v obou skupinách je nejvíce zastoupeno bodové rozpětí 4 a 5. V průměru je v případě PRK rozpětí hodnocení jednoho piva 4.58±0.19 bodů, v případě PPE 4.25±0.08 bodů. Výpočet průměrů váží skutečnost, že hodnocení piv v rámci jedné degustace není vzájemně nezávislé, protože v rámci jedné degustace působí stejné faktory, které příště můžou být jiné, a hlavně se piva porovnávají vůči sobě navzájem. Průměrné hodnoty se průkazně liší (hierarchická analýza rozptylu, F= 7.565, df=1,181, p=0.007), PPE tedy hodnotí piva v porovnání s PRK s menším rozpětím bodů a mezi degustátory tak panuje větší shoda názoru na jednotlivá piva. Hodnoty střední chyby odhadů průměrů (číslo za ±) ukazuje, že „rozptyl“ je v případě bodového hodnocení jednoho piva menší u PPE než u PRK. Variabilita mezi jednotlivými degustacemi PPE zároveň není průkazně odlišná od nuly (χ2, QT=10.96, df=10, p=0.360), což znamená, že PPE piva hodnotí mezi jednotlivými degustacemi zhruba se stejným bodovým rozpětím. Oproti tomu variabilita průkazně odlišná od nuly v případě PRK (χ2, QT=15.08, df=7, p=0.035) ukazuje, že PRK hodnotí piva pokaždé s jiným rozpětím bodů.

Závěry:

PPE hodnotí české ležáky s menším bodovým rozpětím hodnocení každého piva, než je tomu v případě PRK, a jejich hodnotitelský výkon je stabilní mezi jednotlivými degustacemi. To je dobře, jedná se o profesionály. Přesto se v jejich degustacích vyskytují výrazné rozdíly v hodnocení jednotlivých piv (6 až 7 bodů). Oproti tomu amatérská PRK vykazuje ve svých hodnoceních piv větší bodové rozpětí a v čase jsou (ne)soulady v hodnocení nevyrovnané. To může být způsobeno řadou důvodů (kromě toho, že se jedná o amatéry jako takové): 1) amatérští degustátoři snadněji podléhají momentálním náladám; 2) každý k Rosťovu dilematu přistoupí jinak a tak se stane, že někdo hodnotí, jestli mu pivo chutná, druhý zase, jestli chutná tak, jak má; 3) PPE hodnotí průmyslové lahváče, které mají potenciálně uniformnější chuť, než piva z minipivovarů hodnocená PRK; 4) PRK hodnotí různý počet piv a účastní se různý počet degustátorů, zatímco PPE má počet vždy stabilní; 5) v rámci PRK se nešetří devítkami a občas se vyskytne i jednička (zásluhou Kejny), což se v případě PPE nestalo ani jednou. Výsledky nijak neovlivňují fakt, že nás ochutnávání prostě baví.

Popisek obrázku: Histogram hodnot rozpětí v hodnocení jednotlivých piv v degustacích PPE a PRK. Výška sloupečku ukazuje počet opakování (frekvenci výskytu) jednotlivých hodnot rozpětí.

K rozpětí hodnocení při degustacích

autor: strevlas | Blok 16:03 [permalink] [comments: 1]


Jak k sobě patří pivo, obdiv a závist.

[čtvrtek, 6. červen 2013]

A bohužel u někoho i nenávist. Když jsem četl nesmyslné rejpání do paní Jany Běhounkové, položil jsem si otázku, jak na mě Jana působí a napadla mě právě slova pivo, obdiv a závist.

Pivo, které se pro ni stalo v důchodu velkým koníčkem, snaží se navštívit zajímavé minipivovary a dostupné akce, kde pivo hraje hlavní roli.

Obdiv mám k Janě, jak je plná života a všechno dělá naplno, ať se to týká piva, slíbených reportů z pivovarů a pivních akcí, ale i ostatní své koníčky a starost o rodinu.

Závist tu cítím, jen kvůli tomu, že mě v dnešní uspěchané době nezbývá tolik času a sil abych všechny ty pivovary a akce navštívil taky. Závist cítím taky kvůli tomu, že když jsem studoval a měl jsem spoustu času nebyli pivní festivaly a nebyly minipivovary, nyní mě brzdí malé děti a důchod kdy zase bude spousta času v nedohlednu.

Našli by se další vlastnosti či povahové rysy, které lze zmínit.

Spolehlivost- když slíbí napsat článek, taky ho napíše, doplní o kvalitní foto, neprodleně poskytne dál. Ono těch článků a blogů od Jany zase tolik není, za prvních pět měsíců šest článků a čtyři blogy. Proč to vypadá, že je Jany moc na PI, protože ostatní málo píší.

V dnešní době kdy většina lidí ani nepotvrdí kamarádovi, že mu dorazí na oslavu narozenin a pořadatel akce ani netuší s kolika lidmi může počítat, je chování Jany až nezvyklé i když správné. Když slíbí, že někde bude, bude tam, když slíbí, že sežene vzorek na degustace PRK, tak ho sežene a oznámí ostatním, že už je sehnáno. Toto naštěstí přenesla i na ostatní v PRK, a vzorky i degustace, jsou díky tomu vždy vzorně zajištěny.

Komunikativnost- Jana nemá problém se bavit s lidmi a proto získá spoustu informací přímo v minipivovarech, a její články jsou plné informací od zdroje.

Jana obohacuje články o ženský pohled a ženské postřehy, jak při hodnocení interiéru pivovarů tak i chutí ochutnaného piva. Možná někdy podlehne dojmu ze slušného přístupu pořadatele či majitele pivovaru a je v hodnocení žensky hodná. Ale radši si budu číst zajímavý článek plný pěkných fotografií, než některé články popisující jen samé vady a chyby pořadatelů či majitelů.

O paní Janě Běhounkové, milé pražské důchodkyni, pivní reportérce pro Pivní Info, píšu jako o Janě, jelikož jsem se s ní na degustacích PRK seznámil a stejně jako s ostatními si tykáme.

Janě děkuji za krásné články a přeju hodně zdraví a vitality do dalších let a těším se na spoustu pěkných setkání na pivních akcích či degustacích.

Jan Hroch Klajl

autor: hroch | Blok 10:10 [permalink] [comments: 9]


Zapomeňte na vodu, pojďte na pivo

[úterý, 4. červen 2013]

Těmito slovy zval novináře, přítomné na tiskové konferenci, uspořádané u příležitosti II. ročníku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě 2013, prezident Českomoravského svazu minipivovarů ing. Jan Šuráň. Ačkoli fakta zde pronesená, jak ing. Šuráněm, tak i zástupcem oficiálního mediálního partnera – Mgr.Borowiecem, vydavatelem PBA, jsou zdejšímu P.T. čtenářstvu vesměs známy, přece jen pár informací snad nikomu neuškodí.

Kdy? - 14.6. 14,00-20,00 hod., 15.6. 10,00 – 20,00 hod.

Kde? - Střelecká cesta pod Belvederem v Královských zahradách Pražského hradu.

Festival chce zaujmout především kvalitou piva, nikoli zvyšovat rekordy v konzumaci. Dal si za úkol mapovat významné pivovarnické oblasti v republice a dát tak návštěvníkovi výjimečnou možnost během jednoho dne porovnat nejzajímavější piva i z míst od sebe velmi vzdálených. Festival je degustační a návštěvník by se měl vžít do funkce sládka, který ochutnává své pivo. Motto festivalu: „Přijďte si takové pocity sládka zažít s námi!“ Festivalu se zúčastní 60 minipivovarů (ale zatím počet není konečný), vesměs členů ČMSMP, či kandidátů na členství, se 120 svými pivy, dvaadvaceti různých pivních stylů.

Stejně jako v roce loňském, v ceně vstupného 300 Kč bude degustační sklenička (0,75 dcl) a katalog. Degustace pak je neomezená. V letošním roce by měly i odpadnout problémy s vodou na mytí skla, areál bude připojen na vodovod. V případě nepříznivého počasí je pořadatel připraven instalovat „záchranné“ stany. Ale všichni doufáme, že pršet už nebude!

Zapomeňte na vodu, pojďte na pivo

autor: Jana | Blok 15:28 [permalink] [comments: 13]


Kapitola XIII. Žatec - výjimečné město chmele a piva

[pondělí, 27. květen 2013]

XIII. kapitola – Žatec a Belgie jsou spojeni pivním mokem

První patron cechu pivovarníků v Evropě , vévoda brabantský, přezdívaný Gambrinus, se jmenoval Jan Primus ( latinsky psáno také Gan Primus ). Vévoda rád hodoval a pil dobré pivo. V druhé polovině 13. století stanul v čele bruselského sladovnického cechu. Legendární vévoda byl pradědečkem našeho nejvýznamnějšího panovníka Karla IV. Právě za vlády Karla IV. přicházely do Čech četné nové poznatky důležité pro české pivovarnictví. Ve světě je dodnes několik pivovarů produkujících pivo s názvem Gambrinus. Jedním z nich je také náš český populární plzeňský „Gambáč“.

Spojení Žatce a silné belgické tradice výroby piva reprezentuje dodnes např. značka Stella Artois. Historie pivovaru sahá zpět až do roku 1366. Rodina Artois je v pivovarnictví pojem. Když ve dvacátých letech minulého století hledal profesor pivovarnické univerzity v Leuvenu nejvhodnější chmel pro vaření piva, vybral pro značku Stella Artois právě Žatecký chmel. Jedenáctistupňové pivo používá dodnes Žatecký chmel pro vyladění chuti tohoto ležáku. Také mnohé další belgické pivovary stále používají kvalitní český chmel. A ví proč !

Není divu, že právě belgické chmelařské středisko Poperinge je řadu let partnerským městem Královského města Žatce. Evropa je ve skutečnosti pouze malý kousek země propletený sítí společných tradic.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Kapitola XIII. Žatec - výjimečné město chmele a piva

autor: BJ | Blok 08:19 [permalink] [reaguj]


Zlatozdroj bude mít svůj pivovar

[úterý, 21. květen 2013]

Na plzeňském Apetitfestivalu v Plzni se prezentoval i šťáhlavský pivovárek Radouš. Možná jste již zaznamenali zprávu, že Vilda Ilgner pomalu ale jistě Šťáhlavy opouští a svůj pivovárek stěhuje do Druztové na severním Plzeňsku.

Poměrně čerstvou zprávou je, že Radouš získal do pronájmu Lidový dům ve Starém Plzenci. Konečně tak bude mít pivo Radouš důstojný stánek na jih od Plzně. Protože se ve Šťáhlavech již vaří pivo pod historickou staroplzeneckou značkou Zlatozdroj, bude toto pivo asi nosným výčepním artiklem liďáku.

Plány jsou takové, že by se Radouš rozdělil na dva pivovary - menší Radouš Druztová a větší Radouš Starý Plzenec, s tím, že dříve bude ten větší.

Zlatozdroj bude mít svůj pivovar [p927]

autor: Chody | Blok 08:50 [permalink] [comments: 8]


Šlechtična v Nepomuku

[pondělí, 13. květen 2013]

Když mi Jana zaslala plakátek na akci plzeňského Iron Monument Clubu s poznámkou, že se ve vlaku bude točit šťáhlavské pivo, samozřejmě mě to potěšilo. O to víc mi potěšilo, že nedělní program zavedl opravenou Šlechtičnu i do Nepomuka. Dle jízdního řádu měl historický vlak přijet v 10:57 a jen minutku dvě po už slyšíme a postupně i vidíme krásu strojařského umění plzeňské Škodovky.

Foto

Jdeme si prohlédnout zblízka ten ohromující stroj. V posledním vagónku, bývalém hytláku, se otevírají dveře a z nich na nás hledí logo ušatého rytíře. Místní popíjejí u nádražního kiosku Gh, já si dávám dva kelímkové Pilsner Ilgnery, které čepuje sám majitel a sládek šťáhlavského pivovárku Vilda Ilgner.

Foto

Pivo je výborné a je vidět, že když se čepuje čerstvé a člověkem, který svému pivu rozumí, nemůže nastat žádná chyba, což se nedá říci o různých restauračních zařízeních, kde není pivo vždy v nejlepší kondici, zvláště pokud je na čepu vícero značek. Ani cena nebyla nijak vysoká, 30,- Kč za půllitr včetně kelímku není na pojízdnou hospodu nikterak přehnaných.

Foto

Musela to být krásná poetická jízda. Vlak včetně lokomotivy jako za starých časů, k tomu výborné nefiltrované pivo, na jehož pěně za jízdy ulpívají saze...

autor: pi | Blok 08:03 [permalink] [reaguj]


Valšovi, Medvídci a Kočka

[úterý, 7. květen 2013]

Razíme na krátkou exkurzi na Staré Město. Původní plán je, zajít k Valšům, neb prý konečně vaří, tak je třeba ochutnat, jak ... http://www.prazskymost.cz/. Ale jdeme od Můstku a okolo Koček http://www.udvoukocek.cz/. Mrkneme okem, výčep pustý, tak neodoláme vábení. Volíme černou Kočku a jsme spokojení, příjemná, uznávám, že lehká naše vyprahlost, její chuť vyzdvihla, ale spíš jsme se shodli, že je to příjemné, neurážející, slušně pitelné tmavé pivko.

Ale zpět k dnešním metám… První košt u Valšů začínáme světlým pivkem, doptávám se personálu, zda je pivko opravdu u nich vařené, kývají že ANO. Tak jdeme na to. Pivo je ve vůni zasmrádlé, zatuchlé. Chuť nevalná, skoro hnusná. Šachy tam cítí acetylenové doznívání... No tohle jestli tady fakt vaří (moc tomu nevěřím), tak ať se na to raději vy... Neházíme flintu do piva a zkoušíme tmavé, opět lehce nepříjemně zavání, ale méně než světlé. V chuti převládá typická nasládlost do karamelu, ale pronikají i lehké kávovinové tóny. Tmavé se dá celkem slušně vypít, narozdíl od světlého, jen kdyby nebylo přeci jen trochu zasmrádlé... Dojem máme celkově spíše špatný, tak mizíme do pivovárku k Medvídkům http://www.umedvidku.cz.

Jdeme cíleně na Oldgott Barigue, polotmavý ležák. Je velmi slušný, má v sobě vůni klášterního sklepa. Kdysi měl něco podobného ve vůni i chuti 12 světlý Klášter, ale to dávno ještě nebyly časy K Brewery. Chuť Oldgottu je na ležák celkem specifická, jestli je to vliv dubového sudu, tak bych ráda věděla, zda v nich něco již zrávalo… Ale dále je na řadě světlý ležák 1466.Krásná pevná pěna, čistá vůně, pak příjemná řízná chuť s pro mne akorát chmelením. V informaci na lístku je uvedeno "výrazná hořkost... dosažena dvojím chmelením". Hodně podařené. A chválíme oba kousky z produkce. A říkáme si, že jsme měli asi kliku, že mezi skupinkami rusky mluvících turistů, jsme vůbec chytli stůl a ještě naproti varně. Velká spokojenost přechází s odchodem v nadšení.

autor: Lucka | Blok 20:52 [permalink] [reaguj]


Vídeňské pivovary duben 2013

[středa, 1. květen 2013]

Jelikož jsme se vydaly na pár dní do Vídně, rozhodly jsme se do našeho programu, inspirovány příspěvky na pivni.info., zařadit návštěvu několika vídeňských minipivovarů. A nějak nám nedalo se o naše dojmy nepodělit…

Den 1

V Stadtbrauerei Schwarzenberg (stadtbrauerei.at ) začínáme obhlídku několika vytipovaných vídeňských pivovarů. První pivo dávám Helles, je lehce pitelné, ale je fakt, že mám žízeň. Sedíme v okně pivovarské restaurace, mají ho otevřené celé do ulice na malou uliční zahrádku, je příjemné teplo, ale tam zároveň stín. A vůně je v podniku krásně pivovarská. Další chutnáme Dunkles, který je lepší a překvapivě i hořčejší než světlé. Opravdu lepší zejména s dalším napitím! Dále jdeme do Weizenu a pak i na aktuální speciál Honey Ale. Weizen je hodně lehký až nevýrazný. Honey Ale však jen sladký, medové tóny nepoznáváme, plochá sladká chuť bez dalších motivů. Dáváme tu také jídlo... což mohlo ovlivnit naše chutě z Weizenu i Honey Alu. Tak jen pro upřesnění, chřestová polévka byla výborná, daly jsme pak ve Vídni ještě další dvě jinde a v Schwarzenbergu se povedla nejvíc. Zato Fiakr guláš nestál za moc. Zaujalo nás, že od personálu slyšíme, že se mezi sebou baví slovensky. Při placení se ptáme, jak to je s pivovarem, neb slovenština všude okolo. Milá obsluhující mile sděluje, že pivo vaří Rakušan, ale majitelé podniku jsou Slováci.

A jdeme dál pár metrů... Do 1516 Brewing company (1516brewingcompany.com ). Slušný výběr kazí, že nemají Amarillo smoke. Po chvíli rozhodovaní objednáváme Savinjski Imperial Ipa a Eejits Oatmeal Stout. Dojem z místa máme, že jsme v baru a ne v pivovaru, což nám přijde škoda. Ovšem pivka! Savinjski Ipa je hodně tmavá, příjemně voňavá v chuti od ovocné svěžesti do hořka a má protáhlou doznívající příjemnou hořkost. Výborná Ipa. Stout je také skvělý ve vůni lehce kávovina, v chuti suchý ale přitom lehký s postupnou hořkostí. Škoda, že s takovými kousky sedíme v baru. A jdeme na další kousek - Victory Hop Devil Ipa. Výrazně světlejší než Savinjsky Ipa, příliš nevoní, začátek chuti lehounce ovocný a pak střední hořkost. Vhodné asi pro Ipa začátečníky. My oceňujeme výraznější chuti. Dále, možná trochu nelogicky, dáváme 1516 Weisse. A je skoro jako Hoegarden. Mno není co vice dodat, přeci to nevylijeme.

Den 2

Po návštěvě výstavy trocha pivní kultury. Jsme na Karlsplatzu a poblíž je Wieden Brau (wieden-braeu.at). Začínáme pozvolna s Helles. Žádné nadšení, je dost vodnaté a nevýrazné. Zato Dunkles je zajímavější, lehká kávovinová vůně, pak lehce karamelový nádech v chuti a slabší hořkost. Další na řadě je Märzen, nejhorčejší z nabídky, ale nevzbuzuje nadšení. Pouze ujde. Dále místo Osterbocka, který prý není, dáváme Weizen. Na lístku není, nic se o něm nedozvíme. Ale je zatím nejlepší z Weizenů co jsme od včerejška ochutnaly.

Hospoda má zahrádku, trochu jako malá verze Flekovské, lokál je zavřený, jak je teplo a víkend, tak se dovnitř dá nakouknout jen na záchody. Místní sem evidentně chodí na jídlo, my ctíme chřestovou sezónu, tedy dáváme chřestovou polévku, ale nepovedla se. Další jídlo tak raději nezkoušíme.

Po procházce centrem procházíme muzejním komplexem k 7 stern brau ( www.7stern.at ). Začínáme s Wiener Helles. A žádný zázrak. Pořád nám nejvíc chutnalo Schwarzenberkovo Helles. Dunkles také nic moc, jen počáteční kávovina a pak sladkost. Obě piva ( Helles i Dunkles) jsou lehká. Ale další nechceme. Dále pokračujeme Märzenem a Bamberger Rauchbierem. Märzen do ovocna, příjemně chutný, svěží, skoro do Ale chuti. Rauchbier zavoněl rašelinou jen, co ho donesly. Polotmavá barva, výrazně rašelinová vůně a chuť. Chuťové pohárky se radují. Ale čeká nás další. Belgian Red Ale a Maibock. Sedíme na zahrádce 7 Stern brau, je dosti teplo a stín rozkvetlých kaštanů je příjemný, zvlášť, když zatím nic z nich nepadá do piva. Tak zpět k němu. Red Ale je holt po Rauchbieru krok do nikam. Ničím nezaujal. Nechutnal. Maibock je výrazný a silný. 6,3% je znát více než chceme. Barvou je stejný jako Red Ale. Chuť je ale poněkud lihová. Rauchbier z nabídky jednoznačně dominoval. A pro dnešek máme dost.

Den 3

Dnešní exkurzi předchází návštěva Schönbrunnu a poté již směr Nussdorfstrasse, kde je v okolí hned trojice podniků na které se chystáme. Chybně míříme nejprve do Fisher brau, mají dnes od 16, tedy ještě zavřeno, pouze o víkendu otevírají od 11.

Tak měníme plán a začínáme v Lichtenhaler brau (http://www.lichtenthalerbraeu.at). Menší podnik se zahrádkou, kde začínáme jako „obvykle“ s Helles. Chutná jako příjemně pitelné, lehké pivo, ale s nádechem pšeničné příchuti. Dunkels má lehce kávový začátek, ale tím chuťový vjem končí. Dále na nás žádná jiná jeho chuť nepůsobí. A je na řadě místní IPA a Stout. Na lístku Stout nepíší a chutná nám vodově, nevýrazně. Ipu donesli ve sklenici na šampus a pěkně se v tomto skle rozvoněla. V chuti ji ale pro nás chybí typická chuť a hlavně hořkost. V podniku se nám líbí, příjemná obsluha a působí jako normální hospoda. Polední nabídka jídla za rozumnou cenu a polední menu chutné. I když nás piva na čepu úplně nenadchla, atmosféra místa je velmi příjemná. Možná jindy se jim speciály vydaří lépe.

Pár ulic dál a jsme v Highlanderu (the-highlander.at ). Dojem z místa, že je to více bar než hospoda. Ale lokalita je pěkná, malebné náměstíčko a na něm zahrádka Highlanderu. Začínáme s Lager - Zwickl a Märzen. Lager zajímavý, ale cítím z něj lehký nádech konopí (nehulím). Märzen výborný, vyvážený s nastupující hořkostí. Jen ve vůni opět cítím lehce konopný odér. Celkově skvělý Märzen, ihned dojem, že mám chuť na další. Ale máme ještě jiné povinnosti: Weizen - příjemně kořeněno ovocný, lehce výrazný s pevnou trvající pěnou. Pěkné pivo. Stout je středně hutný, ve vůni i chuti příjemná kávovina a doznívající vzrůstající hořkost. Pěkně na skle kroužkuje. Celkově hodnotíme všechna piva v Highlanderu jako nadprůměrná (v rámci našeho vídeňského testu). A na závěr, zdá se, že pomalu běžná věc, větší část personálu mluví česky a slovensky.

A rychle do Fischer brau (fischerbraeu.at). Helles je jen sladké. Jinou chuť v něm neumíme najít. Weizen je také dosti sladký, ale kořenitost a ovocnost v další fázi je příjemná a dojem vylepšuje. Hospoda je moc pěkná, klasická s příjemnou zahrádkou pod kaštany. Pokračujeme s Grieskirchner bier. Krásné červené Pivo s lehkým třešňovým kontrastem. Příjemně pitelné, žádný radler, jen lehounce říznuté třešňovou chutí. Citlivě přichystané, výborné, ba exkluzivní. No ulítly jsme na něm… Dále experimentujeme s místním Pilsem. Vůně příjemná, lehce ovocný nádech v první chuti a hořko-sladký dozvuk druhé chuti. Příjemný dojem. Nutno dodat, že Pilsner byl zatím nejstudenější donesené pivo u Fischerů a ohřát jsme ho dlouho nenechaly... A teď na Stout, příjemně hutný, kávovina a hořkost, odlehčena v druhé chuti doznívajícím ovocným dojmem. Příjemně pitelné, ale nám dochází síly, asi máme předegustováno... A říkáme si, mít Fischer brau otevřeno a jít tak dnešní trasu obráceně, zda nehodnotíme jinde piva přísněji.

Den 4

A dnes poslední plánovaná zastávka - Salm brau (salmbraeu.com). Po galerii v Belvederu, tedy kultura za kulturu. Pivovarská zahrádka je narvaná obědářema turistama, míříme tedy okolo varen dovnitř, aspoň uvidíme na výčep. Příjemná pivovarská vůně je cítit už venku. Neváháme a začínáme Pilsnem, který je příjemně nahořklý, nefiltrovaný, akorát na první žízeň. Pak chutnáme Märzen, jasně oranžová barva, akorát hořkost a hutnost, skvělá teplota. Další je Helles, lehké, trochu vodnaté s ovocným dozvukem. Weizen mají lehký, vodnatý, lehce kořenitý ale celkově příjemný. U Dunkels na lístku píšou doplnění - Bohmish mischt. V chuti je vodnatý s lehkou kávovinou, vlastně dost stejný jako všechny ochutnané Dunkels ve Vídni. Podnik je hojně navštěvovaný turisty, menu mají také v ruštině a máme dojem, že rusky mluvících turistů je okolo nás nejvíce. Ti však více než piva oceňuji kolena a žebra. Ceny piva jsou v Salm brau stejné jako jinde v centru. Ovšem způsob točení piva je příšerný, ale ve Vídni jsme to již viděly několikrát. Dolévat natočená piva na míru z jiného půllitru je prasárna. Obsluha je také vypráskaná, při platbě kartou drze žádá spropitné, plánovaly jsme ho dát v cash, ale po tomhle chování se nám nechce. Nakonec jsme vyměkly a malý tringelt nechaly na stole.

Naše závěry z vídeňského minipivovarského výletu: Märzen ve vídeňských pivovarech stojí za ochutnání a bude-li možnost s chutí si ho dáme, když na něj narazíme. A jsme rády, že jsme byly ve všech třech pivovarech okolo Nussdorfer strasse a klidně doporučujeme jejich navštívení. Na speciály a ještě v centru město stojí za to 1516 Brewing company. A nelze opomenout ani skvělý Rauchen bier v 7 sternu. Ale celkově v minipivovarech má Vídeň Prahu co dohánět.

Vídeňské pivovary duben 2013

autor: Lucka | Blok 22:38 [permalink] [reaguj]


Podhorský pivovar

[sobota, 20. duben 2013]

Pivaři pozor, 3. května 2013 ve 14 hodin slavnostně otvíráme Podhorský pivovárek v hotelu Beskyd ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Uvařili jsme pro Vás Podhorský polotmavý, třináctistupňový speciál z prvotřídního plzeňského sladu a žateckého chmele a světlý jedenáctistupňový ležák z prvotřídních surovin. Třináctka zrála čtyřicet dnů při teplotě 2°C a jedenáctce stačilo pětadvacet dnů. Všechny Vás srdečně zve pan majitel se svým sládkem.

Hotel Beskyd

Podhorský pivovar

autor: Roman700 | Blok 15:44 [permalink] [comments: 6]


Točení versus čepování

[čtvrtek, 18. duben 2013]

Nechávám bez komentáře, zda je správný termín točení či čepování piva, jak se na jiném místě dohadují účastnici diskuze. Mě by spíše zajímalo, jaké způsoby čepování - točení upřednostňujete a proč. Při svých cestách za pivem jsem se setkal s tím, že jak se říká /jiný kraj, jiný mrav" a každý hájil to svoje. Jako perličku uvádím zážitek z Bulharska v roce 1983, kde v jedné vesnici točili-čepovali pivo tak, že pod pípou byl oprýskaný velký smaltovaný lavor, do něho hospodský načepoval-natočil několik litrů piva a potom "pivo" šufánkem jako polívku rozléval zákazníkům.

autor: Lubos | Blok 19:35 [permalink] [comments: 20]


Nakuřovaná piva pro Černokostelecké vysmolení

[čtvrtek, 18. duben 2013]

Dne 25.3. 2013 byly uvařeny dvě várky nakuřovaného piva v pivovaru Parník v Přerově. V jedné várce byl použit nakuřovaný slad ze sladovny Weyermann (buk) a v druhé ze sladovny Bruntál (rašelina), jinak byly receptury naprosto totožné. V sypání bylo použito 75% nakuřovanáho sladu, dále byly použity slady plzeňský, bavorský, vídeňský, karamelový a barvící, vše ze sladovny Záhlinice. Piva se budou jmenovat ČOUDA (buk) a HVOZDA (rašelina) a budou v prodeji 18. května na druhém ročníku černokosteleckého vysmolení. Čouda / Hvozda – polotmavý nakuřovaný speciál, EPM 13%, EBU 28-29, alk. min. 5,55 obj. %.

autor: Kostelec | Blok 12:05 [permalink] [reaguj]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

[úterý, 9. duben 2013]

XII. kapitola – výhody a nevýhody středobodu

Geografický střed Evropy leží nedaleko Chebu, který je vzdálen 120 km od Žatce. Být v těchto končinách prosperujícím městem ve středověku bylo problematické. Bohaté město přitahovalo vojska z různých stran jako magnet. Žatec si postupně ukousl také část historie Husitské revoluce, v roce 1421 se město bránilo křížové výpravě, v roce 1424 v Žatci Jan Žižka dokonce pobýval.

Následná etapa po husitských válkách přinesla opět rozmach pěstování a obchodu chmelem. Koncem šestnáctého století se pěstuje okolo Žatce již 1500 strychů chmele. ( asi 400 hektarů = více než pěstuje celá dnešní Francie) Jak je ve středu Evropy zvykem, prosperita netrvala dlouho. Následné století přineslo další extrémy. Doba Pobělohorská, vpády švédského a saského vojska srazily ekonomiku a význam města na kolena.

Švédové okupovali Žatec opakovaně, naposledy v roce 1648. Každá armáda vyžaduje dobrou stravu. Vojáci se rádi usídlovali poblíž pivovarů a konzumovali místní pivo. Málo známý je fakt, že etiketa piva z blízkého Krušovického pivovaru s názvem Mušketýr je dodnes inspirována postavou v uniformě tehdejšího švédského střelce.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

autor: BJ | Blok 14:58 [permalink] [reaguj]


Ceny piva Krakonoš se ve Dvoře Králové nad Labem dostaly na historické minimum

[středa, 3. duben 2013]

Produkce pivovaru Krakonoš patří dlouhodobě mezi to nejlevnější, co můžeme v našich pivních končinách najít (spolu např. s Poličkou). Ceník naleznete zde... Lahvová desítka je v nákupu za bratru 8,- Kč, jedenáctka pak za 9,- Kč. Sudové verze jsou pak až o půl koruny levnější. Cena pro prodejce více než příjemná.

Ve Dvoře Králové nad Labem v prodejně ve Starém pivovaru šli ale ještě dále. Dotují zde krakonošova piva, že si mohou dovolit je prodávat za neuvěřitelnou cenu 6,- Kč? Nebo je nějaký jiný důvod pro tak nízkou cenu? Snad pivo prochází, snad je nějaká akce od pivovaru 1+1 zdarma?

Každopádně, možná ještě nějaké mají. Tak běžte a užijte si nepasterovaného pivečka z regionálního českého pivovaru za cenu privátních značek dovážených odkudkoliv...

Osobně nemám slevy na pivo rád. Nechce se mi pak dávat plná cena za něco, co jsem si mohl koupit levněji. Hodnota značky u mne tak degraduje...

5.4.2013

Dnes mi přišla MMS s textem: "Pivní info "asi narovnává" historické ceny Krakonoše ve Dvoře Králové nad Labem 5. dubna 2013"

autor: pi | Blok 12:53 [permalink] [comments: 33]


Beer academy v Brně 27. dubna a 25. května

[úterý, 26. březen 2013]

Po několika týdnech se realizovala první série Beer academy.

Lektor Ing. Petr Kaluža je erudovaný profesionál, který účastníky provedl vařením piva od A do Z.

Účastníci zhodnotili Beer academy takto:

Co se vám líbilo?

zpracované materiály, výklad, srozumitelnost. Důležité a praktické informace. Předávání zkušeností. Praktická znalost a přístup lektora – rady a typy z reálných znalostí.

Perfektní lektor – žádný frajírek.

Pan sládek

Praktické zaměření na homebrewering

Odbornost, přesto srozumitelnost. Možnost otázek předem a možnost užívat forum.

Výpočet sypání, receptury. Vlastní nápady a vylepšení nové náměty.

Proč jste se rozhodli pro Beer academy?

Získání vědomostí, informací a kontaktů.

Uvařit si ležák na narozeniny

Sebevzdělávání

Začít vařit svoje pivo

První nabídka tohoto typu, která se ke mně dostala (dosud jsem aktivně nevyhledával)

Získání dalších informací

Prohloubení teoretických znalostí, hledání odpovědí na profesní otázky

Zájem o věc

Dosud jsem všechny informace čerpal z netu. Chtěl jsem slyšet zkušenosti profi sládka.

Zajímá mě to. Bud vařit a chybí mi praktické zkušenosti

Doporučíte účast na Beer academy?

Ano 8x

Spíše ano 2x

David Janda

trenink @ beeracademy.cz

www.beeracademy.cz

forum.beeracademy.cz

Beer academy v Brně 27. dubna a 25. května

autor: davi | Blok 14:53 [permalink] [comments: 2]


Pozvánka na Pivní slavnosti sokolovského piva

[pondělí, 25. březen 2013]

Sokolovský pivovar PERMON vás srdečně zve na pivní slavnosti, které se konají přímo v areálu pivovaru dne 20. dubna 2013. Jedná se již o 7.ročník populárního pivního festivalu se vším, co k tomu patří. Pivní soutěže (registrace pivních týmů je možno na mailu permon@pivopermon.cz a čísle +420602610813) s moderátorem Ladislavem Varadínkem, 14 druhů sokolovského piva Permon, které se budou točit i přímo z přetlačných tanků. Pivovarské žrádýlko, které pro vás zajišťuje restaurace U kláštera. Celý den bude k pivu hrát známý harmonikář Pepíno. Pro malé i velké děti budou připraveny soutěže a skákací hrad zdarma. Pro dospělé diváky bude akce pokračovat v duchu rocku a klasických pivovarských songů. Srdečně vás zveme a těšíme se na vaší účast. Celý výtěžek ze vstupného (25 Kč) poputuje do sokolovské nemocnice.

Michal Sás

Pozvánka na Pivní slavnosti sokolovského piva

autor: pi | Blok 10:33 [permalink] [comments: 1]


Zimní Brno

[neděle, 24. březen 2013]

Po roce nás pracovní povinnosti opět zavály do Brna, tentokráte jsme si užili i něco sněhu na ulicích moravské metropole. Krom sněhu jsme večer zašli samozřejmě také na pivo. Navštívili jsme tři podniky se zajímavým pivem na čepu.

První na řadě je Zelená kočka v Solniční, kde koštuju všechna čtyři piva (Dalešice 11, 11 nefiltr., Májový ležák a Fledermus v cenách 35-39,- Kč) a všechna jsou výborná a do logovaných půllitrů. K tomu výborná pečená marinovaná žebra - co víc si přát. Za mne **** a půl *. Ta půlhvězdička je proto, že nic nemůže být bezchybné... Na stole je rezervačka a i proto se přesouváme dál.

Oslavanské pivo jsem měl naposledy před několika lety přímo na zámku v Oslavanech, proto jsme se vydali ke Všem čertům. Na Dvořákově je beznadějně plno, ale na Starobrněnské se chytáme ve sklepení. Oslavanská desítka je krásně kalná a docela dobře pitelná. Filtrovaná jedenáctka a nefiltrovaná dvanáctka mi až tak moc nechutnají. Ptám se servírky, odkud že je pivo. Kouká na mne trošku udiveně ve stylu odkud asi může být oslavanské... Za mne tedy *** za to pivo a Bratčice...

Už se setmělo a to je problém sehnat v Brně místo pro skupinku žíznivých poutníků. V Pegasu nám neomaleně sdělují, že pro nás tu rozhodně místo není, Freeland je také plný, ale v Piváriu je jeden stůl volný. Je na něm sice rezervace, ale naštěstí se nikdo nedostavuje. Sedáme si a z několika piv vybírám Moravský Žižkov 10. Pivo to není špatné, ale cenově naprosto mimo - 42,- Kč. Dávám dvě a nechávám si ujít nějakého Kocoura (56) či Matušku (68). Nejlepší poměr cena/výkon má zde na čepu Koutská dvanáctka, kterou nedáváme, protože přece nebudeme v Brně pít západočeské pivo... Pro Pivárium za mne ****.

A to je pro letošek z Brna vše ... ale to jsem měl říct já ... tak to řekni ... tadádadá...

P.S.: Na zpáteční cestě se stavujeme ve Velkém Meziříčí na jídlo a k tomu samozřejmě nemůže chybět místní Harrach. Dávám 12, 14 a rauch a všechna piva na jedničku...

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [reaguj]


1.selsky pivovarek

[čtvrtek, 14. březen 2013]

Z redakční pošty:

Posílám Vám architektonickou studii našeho nového pivovaru. Začali jsme stavět teď v pondělí, pivo bychom měli začít vařit v červenci. Technologii dodává firma Czech Brewmasters, ing Jiří Karlík. Varna bude 500litrova.

Objekt se nachází v areálu statku Nový Dvůr, Havlíčkova ulice v Kroměříži. Web ještě nemáme.

Jedná se o sociální podnik, který bude zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané pracovníky.

S pozdravem Tomáš Váňa

1.selsky pivovarek [p1210]

autor: pi | Blok 13:21 [permalink] [comments: 3]


Ochraní něco ochranné zeměpisné značení České pivo

[neděle, 10. březen 2013]

Opět se v jedné diskuzi narazilo na ochranné zeměpisné značení České pivo.

Z mého pohledu celé toto značení je zase jeden pokus zavřít zákazníkovi hubu. Piješ kvalitní český výrobek má to přece glejt. Malý pivovar by vydal spoustu energie a peněz za získání označení, kterým se může honosit prakticky každý prznitel-čti velkovýrobce piva u nás.

Stránky věnované ochranné známce např.: www.ceskepivo.cz nebo přesnější http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1014328&docType=ART&nid=11304&chnum=2

Základní body:

Místo výroby- bohužel není vymezeno přesně státní hranicí, ale přibližným popisem, takže například již v té době stávající minipivovary Kocour Vansdorf a Vyšebrodský minipivovar tuto podmínku nesplňují.

Místo původu a složení surovin:

Slad: z celkově získaného extraktu musí být alespoň 80% procent ze sladu schválených odrůd a z celkově získaného extraktu alespoň 50% ze sladu z území ČR. Máme tady problém ve schválených odrůdách- vývoj nezastavíš. A na druhou stranu nám tenhle bod říká že až pětinu sypání sladu může pivovar nahradit surogací cukrem, rýží, kukuřicí a nebo třeba nedejbože i celulozou, protože to vše není zákazané a tím pádem povolené.

Chmel:podíl českého (specifikované oblasti) chmele nebo jeho preparátů musí být minimálně 30% u ležáků a 15% u ostatních druhů piva. Tak tento bod je naprosto nejjednodušší na splnění, protože prakticky všechny pivovary používají minimálně na vůni při druhém a třetím chmelení žatecký poloranný červeńák či hořčí odrůdy českého chmele.

Voda: zmístních zdrojů měkká či středně tvrdá- když už pivovar bude vařit v ČR, asi těžko bude dovážet vodu z ciziny

Kvasinky: pouze podmínka použití kvasinek spodního kvašení

Technologie: Provozovatel potravinářského podniku musí dodržet klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování (NELZE použít infuzní způsob rmutování), scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově – fáze kvašení musí být standardně odděleny. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Konečné produkty musí splňovat parametry specifikace Českého piva. viz tabulka EPM, alk, PH, barva.

Tady je nejzajímavější, že není vůbec specifikován rmut ani například způsob oddělení fází kvašení. Z mého pohledu když do výrobního postupu dám například první fáze kvašení CKT s otevřeným hradicím ventilem, přechod do druhé fáze kvašení zavřením hradícího ventilu. Uzavírání ventilu je naprosto jasný oddělujicí prvek mezi dvěma fázemi kvašení. V dnešním byznysu není víc pokřiveného slova než standardní, klasický, původní atd.

Vůbec se tady nemluví tím pádem nezakazuje- podtlakové scezování, tlakový chmelovar, zkrácený chmelovar- kdy musí být část nevzniklých iso hořkých kyselin nahrazeny chemicky upraveným chmelem ve formě např.: Tetrahopu.

Nejsou zakázány velkoobjemové CKT, při kterých i díky vysokému tlaku musí probíhat fáze kvašení při vysokých teplotách. Není dána doba kvašení, ležení, není zakázané ředění hotového piva, dosycení piva atd..

Jestli jsou snahy tyto omezení ještě více zmírňovat, tak už pro nás megachemičky připravují do výroby opravdu utrejchy. A nebo je snaha dostat ty procentuelní omezení i do množství výroby- jako třeba že 80procent zaručeně pravého PU s označením České pivo opravdu pochází z výroby z Čech.

Pro mě samotného ochranná známka zepěpisného označení výrobku již při svém zavedení vůbec neznamenala, žádný přínos, žádnou informaci o kvalitě piva. Naopak pro mě znamenala pokles kvality, protože na přesném velmi volném znění podmínek se podíleli lobisti velkých pivovarů a také první ji začli používat, protože pro ně neznamenala, žádný popud ke zkvalitnění výroby ani žádné náklady na zavedení značky na etikety. Narozdíl malý pivovar narazí na byrokracii s dokazováním původu surovin další problematiku papírování a nakonec se stejnou známkou v regálu obchodu honosí i to nejprůměrnější europivo.

Hroch


autor: hroch | Blok 12:37 [permalink] [comments: 1]


«« « Strana 8 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň