Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Točení versus čepování

[čtvrtek, 18. duben 2013]

Nechávám bez komentáře, zda je správný termín točení či čepování piva, jak se na jiném místě dohadují účastnici diskuze. Mě by spíše zajímalo, jaké způsoby čepování - točení upřednostňujete a proč. Při svých cestách za pivem jsem se setkal s tím, že jak se říká /jiný kraj, jiný mrav" a každý hájil to svoje. Jako perličku uvádím zážitek z Bulharska v roce 1983, kde v jedné vesnici točili-čepovali pivo tak, že pod pípou byl oprýskaný velký smaltovaný lavor, do něho hospodský načepoval-natočil několik litrů piva a potom "pivo" šufánkem jako polívku rozléval zákazníkům.

autor: Lubos | Blok 19:35 [permalink] [comments: 20]


Nakuřovaná piva pro Černokostelecké vysmolení

[čtvrtek, 18. duben 2013]

Dne 25.3. 2013 byly uvařeny dvě várky nakuřovaného piva v pivovaru Parník v Přerově. V jedné várce byl použit nakuřovaný slad ze sladovny Weyermann (buk) a v druhé ze sladovny Bruntál (rašelina), jinak byly receptury naprosto totožné. V sypání bylo použito 75% nakuřovanáho sladu, dále byly použity slady plzeňský, bavorský, vídeňský, karamelový a barvící, vše ze sladovny Záhlinice. Piva se budou jmenovat ČOUDA (buk) a HVOZDA (rašelina) a budou v prodeji 18. května na druhém ročníku černokosteleckého vysmolení. Čouda / Hvozda – polotmavý nakuřovaný speciál, EPM 13%, EBU 28-29, alk. min. 5,55 obj. %.

autor: Kostelec | Blok 12:05 [permalink] [reaguj]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

[úterý, 9. duben 2013]

XII. kapitola – výhody a nevýhody středobodu

Geografický střed Evropy leží nedaleko Chebu, který je vzdálen 120 km od Žatce. Být v těchto končinách prosperujícím městem ve středověku bylo problematické. Bohaté město přitahovalo vojska z různých stran jako magnet. Žatec si postupně ukousl také část historie Husitské revoluce, v roce 1421 se město bránilo křížové výpravě, v roce 1424 v Žatci Jan Žižka dokonce pobýval.

Následná etapa po husitských válkách přinesla opět rozmach pěstování a obchodu chmelem. Koncem šestnáctého století se pěstuje okolo Žatce již 1500 strychů chmele. ( asi 400 hektarů = více než pěstuje celá dnešní Francie) Jak je ve středu Evropy zvykem, prosperita netrvala dlouho. Následné století přineslo další extrémy. Doba Pobělohorská, vpády švédského a saského vojska srazily ekonomiku a význam města na kolena.

Švédové okupovali Žatec opakovaně, naposledy v roce 1648. Každá armáda vyžaduje dobrou stravu. Vojáci se rádi usídlovali poblíž pivovarů a konzumovali místní pivo. Málo známý je fakt, že etiketa piva z blízkého Krušovického pivovaru s názvem Mušketýr je dodnes inspirována postavou v uniformě tehdejšího švédského střelce.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

autor: BJ | Blok 14:58 [permalink] [reaguj]


Ceny piva Krakonoš se ve Dvoře Králové nad Labem dostaly na historické minimum

[středa, 3. duben 2013]

Produkce pivovaru Krakonoš patří dlouhodobě mezi to nejlevnější, co můžeme v našich pivních končinách najít (spolu např. s Poličkou). Ceník naleznete zde... Lahvová desítka je v nákupu za bratru 8,- Kč, jedenáctka pak za 9,- Kč. Sudové verze jsou pak až o půl koruny levnější. Cena pro prodejce více než příjemná.

Ve Dvoře Králové nad Labem v prodejně ve Starém pivovaru šli ale ještě dále. Dotují zde krakonošova piva, že si mohou dovolit je prodávat za neuvěřitelnou cenu 6,- Kč? Nebo je nějaký jiný důvod pro tak nízkou cenu? Snad pivo prochází, snad je nějaká akce od pivovaru 1+1 zdarma?

Každopádně, možná ještě nějaké mají. Tak běžte a užijte si nepasterovaného pivečka z regionálního českého pivovaru za cenu privátních značek dovážených odkudkoliv...

Osobně nemám slevy na pivo rád. Nechce se mi pak dávat plná cena za něco, co jsem si mohl koupit levněji. Hodnota značky u mne tak degraduje...

5.4.2013

Dnes mi přišla MMS s textem: "Pivní info "asi narovnává" historické ceny Krakonoše ve Dvoře Králové nad Labem 5. dubna 2013"

autor: pi | Blok 12:53 [permalink] [comments: 33]


Beer academy v Brně 27. dubna a 25. května

[úterý, 26. březen 2013]

Po několika týdnech se realizovala první série Beer academy.

Lektor Ing. Petr Kaluža je erudovaný profesionál, který účastníky provedl vařením piva od A do Z.

Účastníci zhodnotili Beer academy takto:

Co se vám líbilo?

zpracované materiály, výklad, srozumitelnost. Důležité a praktické informace. Předávání zkušeností. Praktická znalost a přístup lektora – rady a typy z reálných znalostí.

Perfektní lektor – žádný frajírek.

Pan sládek

Praktické zaměření na homebrewering

Odbornost, přesto srozumitelnost. Možnost otázek předem a možnost užívat forum.

Výpočet sypání, receptury. Vlastní nápady a vylepšení nové náměty.

Proč jste se rozhodli pro Beer academy?

Získání vědomostí, informací a kontaktů.

Uvařit si ležák na narozeniny

Sebevzdělávání

Začít vařit svoje pivo

První nabídka tohoto typu, která se ke mně dostala (dosud jsem aktivně nevyhledával)

Získání dalších informací

Prohloubení teoretických znalostí, hledání odpovědí na profesní otázky

Zájem o věc

Dosud jsem všechny informace čerpal z netu. Chtěl jsem slyšet zkušenosti profi sládka.

Zajímá mě to. Bud vařit a chybí mi praktické zkušenosti

Doporučíte účast na Beer academy?

Ano 8x

Spíše ano 2x

David Janda

trenink @ beeracademy.cz

www.beeracademy.cz

forum.beeracademy.cz

Beer academy v Brně 27. dubna a 25. května

autor: davi | Blok 14:53 [permalink] [comments: 2]


Pozvánka na Pivní slavnosti sokolovského piva

[pondělí, 25. březen 2013]

Sokolovský pivovar PERMON vás srdečně zve na pivní slavnosti, které se konají přímo v areálu pivovaru dne 20. dubna 2013. Jedná se již o 7.ročník populárního pivního festivalu se vším, co k tomu patří. Pivní soutěže (registrace pivních týmů je možno na mailu permon@pivopermon.cz a čísle +420602610813) s moderátorem Ladislavem Varadínkem, 14 druhů sokolovského piva Permon, které se budou točit i přímo z přetlačných tanků. Pivovarské žrádýlko, které pro vás zajišťuje restaurace U kláštera. Celý den bude k pivu hrát známý harmonikář Pepíno. Pro malé i velké děti budou připraveny soutěže a skákací hrad zdarma. Pro dospělé diváky bude akce pokračovat v duchu rocku a klasických pivovarských songů. Srdečně vás zveme a těšíme se na vaší účast. Celý výtěžek ze vstupného (25 Kč) poputuje do sokolovské nemocnice.

Michal Sás

Pozvánka na Pivní slavnosti sokolovského piva

autor: pi | Blok 10:33 [permalink] [comments: 1]


Zimní Brno

[neděle, 24. březen 2013]

Po roce nás pracovní povinnosti opět zavály do Brna, tentokráte jsme si užili i něco sněhu na ulicích moravské metropole. Krom sněhu jsme večer zašli samozřejmě také na pivo. Navštívili jsme tři podniky se zajímavým pivem na čepu.

První na řadě je Zelená kočka v Solniční, kde koštuju všechna čtyři piva (Dalešice 11, 11 nefiltr., Májový ležák a Fledermus v cenách 35-39,- Kč) a všechna jsou výborná a do logovaných půllitrů. K tomu výborná pečená marinovaná žebra - co víc si přát. Za mne **** a půl *. Ta půlhvězdička je proto, že nic nemůže být bezchybné... Na stole je rezervačka a i proto se přesouváme dál.

Oslavanské pivo jsem měl naposledy před několika lety přímo na zámku v Oslavanech, proto jsme se vydali ke Všem čertům. Na Dvořákově je beznadějně plno, ale na Starobrněnské se chytáme ve sklepení. Oslavanská desítka je krásně kalná a docela dobře pitelná. Filtrovaná jedenáctka a nefiltrovaná dvanáctka mi až tak moc nechutnají. Ptám se servírky, odkud že je pivo. Kouká na mne trošku udiveně ve stylu odkud asi může být oslavanské... Za mne tedy *** za to pivo a Bratčice...

Už se setmělo a to je problém sehnat v Brně místo pro skupinku žíznivých poutníků. V Pegasu nám neomaleně sdělují, že pro nás tu rozhodně místo není, Freeland je také plný, ale v Piváriu je jeden stůl volný. Je na něm sice rezervace, ale naštěstí se nikdo nedostavuje. Sedáme si a z několika piv vybírám Moravský Žižkov 10. Pivo to není špatné, ale cenově naprosto mimo - 42,- Kč. Dávám dvě a nechávám si ujít nějakého Kocoura (56) či Matušku (68). Nejlepší poměr cena/výkon má zde na čepu Koutská dvanáctka, kterou nedáváme, protože přece nebudeme v Brně pít západočeské pivo... Pro Pivárium za mne ****.

A to je pro letošek z Brna vše ... ale to jsem měl říct já ... tak to řekni ... tadádadá...

P.S.: Na zpáteční cestě se stavujeme ve Velkém Meziříčí na jídlo a k tomu samozřejmě nemůže chybět místní Harrach. Dávám 12, 14 a rauch a všechna piva na jedničku...

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [reaguj]


1.selsky pivovarek

[čtvrtek, 14. březen 2013]

Z redakční pošty:

Posílám Vám architektonickou studii našeho nového pivovaru. Začali jsme stavět teď v pondělí, pivo bychom měli začít vařit v červenci. Technologii dodává firma Czech Brewmasters, ing Jiří Karlík. Varna bude 500litrova.

Objekt se nachází v areálu statku Nový Dvůr, Havlíčkova ulice v Kroměříži. Web ještě nemáme.

Jedná se o sociální podnik, který bude zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané pracovníky.

S pozdravem Tomáš Váňa

1.selsky pivovarek [p1210]

autor: pi | Blok 13:21 [permalink] [comments: 3]


Ochraní něco ochranné zeměpisné značení České pivo

[neděle, 10. březen 2013]

Opět se v jedné diskuzi narazilo na ochranné zeměpisné značení České pivo.

Z mého pohledu celé toto značení je zase jeden pokus zavřít zákazníkovi hubu. Piješ kvalitní český výrobek má to přece glejt. Malý pivovar by vydal spoustu energie a peněz za získání označení, kterým se může honosit prakticky každý prznitel-čti velkovýrobce piva u nás.

Stránky věnované ochranné známce např.: www.ceskepivo.cz nebo přesnější http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1014328&docType=ART&nid=11304&chnum=2

Základní body:

Místo výroby- bohužel není vymezeno přesně státní hranicí, ale přibližným popisem, takže například již v té době stávající minipivovary Kocour Vansdorf a Vyšebrodský minipivovar tuto podmínku nesplňují.

Místo původu a složení surovin:

Slad: z celkově získaného extraktu musí být alespoň 80% procent ze sladu schválených odrůd a z celkově získaného extraktu alespoň 50% ze sladu z území ČR. Máme tady problém ve schválených odrůdách- vývoj nezastavíš. A na druhou stranu nám tenhle bod říká že až pětinu sypání sladu může pivovar nahradit surogací cukrem, rýží, kukuřicí a nebo třeba nedejbože i celulozou, protože to vše není zákazané a tím pádem povolené.

Chmel:podíl českého (specifikované oblasti) chmele nebo jeho preparátů musí být minimálně 30% u ležáků a 15% u ostatních druhů piva. Tak tento bod je naprosto nejjednodušší na splnění, protože prakticky všechny pivovary používají minimálně na vůni při druhém a třetím chmelení žatecký poloranný červeńák či hořčí odrůdy českého chmele.

Voda: zmístních zdrojů měkká či středně tvrdá- když už pivovar bude vařit v ČR, asi těžko bude dovážet vodu z ciziny

Kvasinky: pouze podmínka použití kvasinek spodního kvašení

Technologie: Provozovatel potravinářského podniku musí dodržet klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování (NELZE použít infuzní způsob rmutování), scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově – fáze kvašení musí být standardně odděleny. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Konečné produkty musí splňovat parametry specifikace Českého piva. viz tabulka EPM, alk, PH, barva.

Tady je nejzajímavější, že není vůbec specifikován rmut ani například způsob oddělení fází kvašení. Z mého pohledu když do výrobního postupu dám například první fáze kvašení CKT s otevřeným hradicím ventilem, přechod do druhé fáze kvašení zavřením hradícího ventilu. Uzavírání ventilu je naprosto jasný oddělujicí prvek mezi dvěma fázemi kvašení. V dnešním byznysu není víc pokřiveného slova než standardní, klasický, původní atd.

Vůbec se tady nemluví tím pádem nezakazuje- podtlakové scezování, tlakový chmelovar, zkrácený chmelovar- kdy musí být část nevzniklých iso hořkých kyselin nahrazeny chemicky upraveným chmelem ve formě např.: Tetrahopu.

Nejsou zakázány velkoobjemové CKT, při kterých i díky vysokému tlaku musí probíhat fáze kvašení při vysokých teplotách. Není dána doba kvašení, ležení, není zakázané ředění hotového piva, dosycení piva atd..

Jestli jsou snahy tyto omezení ještě více zmírňovat, tak už pro nás megachemičky připravují do výroby opravdu utrejchy. A nebo je snaha dostat ty procentuelní omezení i do množství výroby- jako třeba že 80procent zaručeně pravého PU s označením České pivo opravdu pochází z výroby z Čech.

Pro mě samotného ochranná známka zepěpisného označení výrobku již při svém zavedení vůbec neznamenala, žádný přínos, žádnou informaci o kvalitě piva. Naopak pro mě znamenala pokles kvality, protože na přesném velmi volném znění podmínek se podíleli lobisti velkých pivovarů a také první ji začli používat, protože pro ně neznamenala, žádný popud ke zkvalitnění výroby ani žádné náklady na zavedení značky na etikety. Narozdíl malý pivovar narazí na byrokracii s dokazováním původu surovin další problematiku papírování a nakonec se stejnou známkou v regálu obchodu honosí i to nejprůměrnější europivo.

Hroch


autor: hroch | Blok 12:37 [permalink] [comments: 1]


O pivovare Stupavar

[pátek, 8. březen 2013]

Naš pivovar je bez vlastnej hospody. Dodávame pivo do okolitých prevadzok. Priamo v pivovare máme predajňu, kde predaváme pivo v plastových 1L pet flašiach a 5l party sudkov.

Nase stabilne produkty budu ležiak Jantar 12°, svetlá Jedenástečka a Tmavý special 14°. Budeme robit aj sviatočne piva momentalne nam k Velkej noci zreje Zázvorova 12°. V letnych mesiacoch plánujeme pšeničný Weizen 12°

Naš pivovar vznikol z homebrewingu, kde sme si traja kamarati skušali varit pivo v domacich podmienkach. Nadšenie neopadalo ani po malých prvých neuspechoch a pokračovalo vzdokonalovani sa. Vybudovali sme si maly domací pivovar, kde sme varili rozne pivne druhy vrchne/spodne kvasene, no najvačši doraz sme kladli na poctivy ležiak, ktory sme "dokonale" poznali. A časom sme si ho vyšperkovali podla našich predstav. Pivo malo uspech na našich ochutnavkach pre široku verejnost. Asi pred rokom sa objavila informacia, že je na predaj komplet technologia byvaleho pivovaru v Trencine o objeme varne 1000l. V tom čase sme sa aj spojili s našim terajšim investorom a technologiu sme kupili. Od toho okamihu sme zanechali naše zamestnania a pustili sme sa do pre nas "velkeho neznameho".

Pivovar sme si vybudovali viacmenej svojpomocne. Či už pri stavbe uprav prenajatych skladovych priestorov a aj pri skladani technologie. Investor sa dobre postaral o všetky potrebne papiere a povolenia, ktore bolo rovnako naročne ako samotna výstavba pivovaru.

Dnes je pivovar funkčny a začiname novu etapu, prerazit u este širšej verejnosti s našimi pivami. Varime infuzne. Použivame základne suroviny. Kvasi sa v spilkach a dokvasuje v leziackych tankoch. Naše pivo nefiltrujeme/nepasterizujeme.

Na zdravi!

Luboš Kružic

autor: pi | Blok 08:20 [permalink] [comments: 6]


Nefiltrovaný R.A. Dvorský

[středa, 6. březen 2013]

Po úspěšné nefiltrované jedenáctce ze Dvora Králové nad Labem si již můžete pochutnávat i na dvanáctce Tambor 12% R.A. Dvorský Nefiltrovaný. Místní se mohou zúčastnit představení tohoto nového piva v Penzionu Za vodou, viz plakátek...

Plakátek

Vy ostatní pak musíte spoléhat na nějakou Vaší hospodu, kde je šance na čepovaného Tambora narazit. V Praze to asi nebude problém, stejně tak snad tam, kde je doma nějaký pohostinský podnik ze sdružení Aliance P.I.V..



No a když si mohou v pátek nového pivečka dopřávat ve Dvoře, proč bychom si jej nemohli užít i u nás ve Vrčeni. Narazíme o hodinu déle a kdyby měl někdo zájem, je ve volném prodeji i jedno šťěňátko...

Pokud jste již někdo ochutnal, dejte vědět, jak šmakovalo. Já mohu hodnotit nejdříve v sobotu, až bude soudek zcela vyprázdněn :)

autor: pi | Blok 10:10 [permalink] [comments: 2]


Řemenda v zajetí mini

[pondělí, 25. únor 2013]

Myslím, že o Řemeslnické besedě jsem zde již psal. Minulý týden jsem ji navštívil po poměrně dlouhé době. Na čepu mimo "klasických" piv - PU, Gh, Svijany, Bernard a sortimentu od Lobkowiczů - i čtyři piva ze západočeských minipivovarů. Celkem zde mají na devatenáct kohoutů. Dříve byl docela problém v tom, že piva, která neměla dostatečnou výtoč, jste mohli dostat naprosto kyselé, zkažené. Proto jsem byl zvědav v jaké kondici budou nefiltrovaná piva z minipivovarů.

Jako první dávám Chudenice - snad Houwárka - jenž je výborně pitelný, jemný, přesně takový jakého si pamatuju v sudovém provedení. Druhý na řadu přichází šťáhlavského Radouše - prý také 12, nicméně na otázku, zda je to Pilsner Ilgner nebo Nový ležák, mi slečna nedokázala odpovědět. Moc mi neoslovuje, z čehož usuzuju, že jde o druhou variantu. Třetím ochutnaným je Modrá Hvězda z Dobřan - snad též 12 - která mne však moc nejede. Pivo se zdá býti vyčpělé, nicméně vypít se dá, zkažené není. Poslední mini pivo je čižická Karolína Světlá 13, která je hutnější, trošku sladší pivo.

Ze studijních důvodů objednávám malý nefiltrovaný Gambrinus Premium, který se dá vypít, ale raději se vrátím k pivům okoloplzeňským. Z dosavadní ochutnávky mi nejlépe vychází Chudenice a tak nic nebrání, abych si neobjednal ještě žejdlík. Ale co to? Pivo mi moc nechutná. Co se stalo? Je toto možné? No vyzkouším ještě Bizona a tady je vše jako v prvním kole, tudíž dnes u mne vyhrává Karolína Světlá. Až pojedu kolem Čižic jistě vezmu sud Karolínky na celovečerní prozkoumání...

S potěšením mohu konstatovat, že ani jedno pivo nebylo zkažené - a že jsem se toho předem bál. Pivní lístek v podobě stojánku na stole chce malinko šířit osvětu, ale moc mu to nejde. Nehledě na uvádění stupňovitosti, jsou v popiskách piv pro mne dost hrubé nepřesnosti. Pivovary Lobkowicz jsou zde jmenovány jako Lobkovické pivovary, Lobkowicz Premium se prý vaří ve Vysokém Chlumci a pivovárky Chudenice a Čižice mají vyměněný rok založení. Jako klad je třeba připomenout, že Dobřany, Radouš i Chudenice jsou podávána do logovaného skla (z toho alespoň mně chutná více).

Celkově se mi dnešní posezení v Řemendě líbilo, ani moc nasáklý kouřem jsem nebyl. Je těžké najít v centru Plzně dobrou restauraci s více druhy piv a teplou kuchyní. Piva z minipivovarů zde stojí 35,-Kč a o ceně zřejmě nerozhoduje druh a stupňovitost piva.

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 2]


Online obchody s pivem 3

[pátek, 22. únor 2013]

Je to už nějakou dobu , co jsem sem posílal odkazy na nějaké ty zajímavé obchody s pivem, které je zasílají až k Vám domu.Našel jsem opět nové přírustky a to nejen české obchody, tak se tedy pojďme podívat:

BeerGeek : Široký výběr palety chutí a rychlá dodávka , nabízí například Nogne O, DeMolen apod. (p5i n8kupu nad 2000 Kč rozvoz po ČR zdarma)

zde v diskuzi se objevil obchod Cosa Nostra - , který nabízí hlavně belgická piva(ale i jiná) a já ho určitě ozkouším

ze zahraničních jsem našel německý bier shop , který nabízí hlavně Bavorská piva, kde začíná poštovné od 22EUR, šel by někdo z Vás do toho ?

Nakonec je tu obchod na Belgická piva všech stylů, tento obchod už mě dlouho láka, ale vysoké poštovné mě odrazuje

Pokud někdo znáte další obchod, nebo jste už si nechali z nějakého piva zaslat, napište do diskuze jak jste byli spokojení a hlavně, jak Vám pivo chutnalo ! :)

autor: Bakalář | Blok 09:38 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

[pátek, 15. únor 2013]

XI. kapitola – diferenciace středověkých klášterních pivovarů

Křesťanská církev formovala veškeré dění v tehdejší kulturní Evropě. Kláštery se intenzivně věnovaly výrobě vína i piva a byly nositeli pokrokových technologických postupů. Měšťanské pivovary se od nich učily. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám evropského kontinentu docházelo postupně ke specializaci klášterů V jižních částech Evropy samozřejmě dominovalo víno. Střední a severnější část Evropy neposkytuje dostatek sluneční energie k pěstování kvalitního vína, proto se kláštery zaměřily především na pivo.

Svatá říše římská zahrnovala mimo jiné území Čech, Bavorska i provincie na území dnešního Beneluxu. Zejména Vlámské a Valonské pivovary rozvíjely nebývalou pestrost chutí a stylů přípravy piva. Dodnes Belgie nabízí nejrozsáhlejší paletu pivních druhů na světě – produkuje 300 druhů piv. Informace o technologiích výroby mezi církevními kláštery se vzájemně předávaly. Vlámská i Bavorská pivní kultura pozitivně ovlivňovala i úroveň českých pivovarníků. Docházelo k postupné selekci, každý pivovar si přirozeně vypěstoval svou specifickou kulturu kvasinek.

I žatečtí obyvatelé tehdy popíjeli tmavé - svrchně kvašené pivo z kameninových džbánků. Samozřejmě dostatečně chmelené místním chmelem.

J. Vent, pivovar U Orloje, Žatec

Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

autor: BJ | Blok 10:20 [permalink] [reaguj]


Beer academy - kurz vaření piva s profi sládkem

[úterý, 12. únor 2013]

Beer academy pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více.

Speciálně zaměřený kurz na domácí vaření piva s profi sládkem se koná 23. března 2013 v Olomouci.

Jako nadšený homebrewer jsem s Ing. Petrem Kalužou, sládkem Měšťanského pivovaru v Poličce a.s., připravil kurz šitý na míru všem homebrewerům. Ing. Petr Kaluža je odborným garantem a lektorem. Má mnohaleté zkušenosti jak v profi pivovaru tak sám jako "homebrewer". Připravil výukový materiál a obsahovou náplň tak, aby odpovídala představám domovařičů. Osobně vím, že je mnohdy jednodušší se účastnit vzdělávání, které mi poskytne vyčerpávající teoretické znalosti.

Účastník na kurzu získá hodnotný výukový materiál: skripta plná informací; má možnost elektronické konzultace se sládkem po skončení kurzu; SW pro "pivní a technologické" výpočty; ověřené pro homebrewery připravené recepty na různé typy piv.

Snad každý nadšenec uvítá možnost získat skvělé vzdělání pod taktovkou profesionála. Naučíte se spoustu typů a triků, které v domácím vaření piva můžete s velkou výhodou využít a hlavně si ušetřit práci.

Kompletní informace naleznete na

Režírujte si vaření piva podle svého...

David Janda, 776 486 945, www.ricanskypivovar.cz/beeracademy.html

Beer academy  - kurz vaření piva s profi sládkem

autor: davi | Blok 16:10 [permalink] [comments: 15]


Nejstarší fotka?

[pátek, 1. únor 2013]

Do redakce PI dorazila fotka od Ladislava Jakla s popisem:

Ahoj.

Toto je nejstarší existující fotka na světě lidí pijících pivo. Je ze Skotska a má skoro 170 let.

Jestli mě někdo trumfne, má u mě pivo. Pochopitelně skotské.

Láďa Jakl

Co říkáte? Najdete někdo starší? Pokud ano, zašlete a domluvte se na tom skotském :)

The earliest known photograph of men drinking beer. Edinburgh Ale, 1844

Nejstarší fotka?

autor: pi | Blok 10:24 [permalink] [comments: 9]


Co to v té lahvi plave?

[středa, 30. leden 2013]

Stále mi vrtá v hlavě, co je a co není u lahvového piva normální. Zákal, drobné vločky na dně, atd. Nemyslím nepasterovaná a nefiltrovaná piva ručně stáčená v malých pivovarech, ale klasické, skleněné, v lahvárně pivovaru plněné 0,5 l lahve.

Sterilní, mrtvé rychlokvašky z velkých nadnárodních firem jsou v lahvi naprosto čiré. Ale ty nepiju.

V lahvích z menších pivovarů však někdy bývá pivo lehounce zakalené, případně se u dna drží jakási miniaturní "nečistota".

Pivo se nezačíná kazit, nemá vadu chuti. Ani nejde o ojedinělý případ, např. chybou ve výrobě, při mytí láhví, plnění, u některých značek jde naprosto stabilní jev. Prostě u některých výrobců v láhvi vždy dole něco plave. Pokud jde o zákal, např. nyní mám lehce zakalený Eggenberg ležák.

Drobná smítka zase jsou charakteristikou Regenta, Opata, často Bakaláře (vždy z marketů - Kaufland, Billa, kupodivu vyjímečně z pivovarské prodejny), občas Rohozce. A zrovna Bakalář a Rohozec mají na pivo "nekonečné" DMT.

Co kdo na to ?

autor: JardaK | Blok 17:54 [permalink] [comments: 6]


Novinky od Radouše

[pondělí, 21. leden 2013]

Dobrý den,

Rád bych oznámil, že náš pivovar oprášil původní a oblíbenou značku staroplzeneckého pivovaru Zlatozdroj. Budeme jej vařit pravidelně zejména pro výčep ve Starém Plzenci. Z dostupných historických informací o barvě a orientačním chmelení jsem vytvořil technologický základ. Bude to samozřejmě světlý ležák s EPM 11,9% plzeňského typu odlišný od mé dvanáctky Pilsner Ilgner. Zvolil jsem zajímavé vyšší chmelení a čepovat by se měl zkušebně v druhé půlce února i u nás v pivovárku Radouš.

Jinak na čepu mám úplnou novinku a to nápoj, který spojuje naši moštárnu s pivovarem a to výrobkem 1810 pivo & beer. Jde o výrobek, který musím podle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce zařadit do kategorie míchaných piv, což mě netěší, protože technologicky jde o odlišný výrobek specifické chuti. Takže to bude muset být takový radler, ovšem na ryze přírodní nedochucované bázi.

Foto

Jinak více na našem webu

S pozdravem

Vili Ilgner

autor: pi | Blok 09:41 [permalink] [reaguj]


Mobilní minipivovary v kontejnerech

[pátek, 11. leden 2013]

MOBBEER

Toužíte také po vlastním minipivovaru, ale ve vašem projektu vás brzdí nedostatek prostoru pro jeho provozování ? Máte restauraci v pronájmu a nechcete či nemůžete investovat do cizího majetku ? Provozujete v létě restauraci u vody a v zimě jiný podnik na horách, takže by vám pivovar půl roku nevydělával ?

Máme pro vás dobrou zprávu. Už i vy můžete mít svůj vlastní pivovar. Takový, který se vejde téměř všude, nemusíte kvůli němu přestavovat budovu restaurace a můžete si jej převést kamkoli budete chtít. Třeba v létě na koupaliště a v zimě do lyžařského střediska. Skončí vám nájem restaurace ? Pivovar si převezete jinam a můžete vařit pivo v jiném podniku, nebo třeba u sebe na zahradě.

Vaříme pivo v kontejneru

Zajímavou koncepci minipivovarů pojala jako výrobní program společnost Mobilní pivovary s.r.o. z Ostravy. Jako jediná na světě vyrábí, transportuje a oživuje u zákazníků mobilní minipivovary MOBBEER , tedy malé pivovary, zastavěné kompletně anebo zčásti do kontejnerových skříní.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Více než technické řešení nás zaujaly možnosti, které tento typ minipivovarů nabízí. Oproti klasickým minipivovarům, zastavěným do objektů, disponují  kontejnerové minipivovary MOBBEER variabilitou, umožňující sestavit pivovar podle aktuálních potřeb začínajícího provozovatele a později jej snadno a pružně rozšiřovat o další moduly.

Pivovar MOBBEER - varna v restauraci  a ležácký sklep v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep v restauraci  a varna v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep i varna v kontejneru

Minipivovar jako stavebnice

Výrobce minipivovarů MOBBEER nabízí i různé druhy kombinací kontejnerového řešení a částí minipivovarů umístěných napevno v objektu restaurace :

Výroba pivovarů zahrnuje kontejnerové i statické minipivovary ve čtyřech základních řadách podle výrobní kapacity varny - 150 litrů, 300 litrů, 500 litrů a 600 litrů. Navíc si lze k základnímu modulu varny nakonfigurovat modul chlazeného ležáckého sklepa v několika odstupňovaných kapacitách výstavu od 27 hektolitrů až po 108 hektolitrů. K jedné varně lze připojit až několik modulů ležáckých sklepů, anebo třeba zvolit řešení, kdy má restaurace ležácký sklep umístěný ve vlastním objektu a varnu jako externí modul, případně naopak.

Nejmenší minipivovar MOBBEER Starter 150VS je například možné zakoupit jako kompaktní řešení umístěné v jediném kontejneru, větší kapacity pak počítají s oddělenými moduly varny a ležáckého sklepa.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Takto je možné začít s opravdu malým minipivovarem MOBBEER Starter 150, vhodným pro začínající menší restauraci, a postupně z již minipivovarem vydělaných peněz pivovar postupně rozšiřovat, tj. navyšovat kapacitu ležáckého sklepa i výkon varny.

Nejen mobilita, ale také úsporný provoz

Minipivovary MOBBEER jsou pozoruhodné také tím, jaký důraz kladou výrobci na hospodárnost jeho provozu. Varný proces využívá rekuperace tepla, kdy pomocí důmyslného systému přečerpávání horkého oleje a vody dokáže využít každý joule odpadního tepla, vznikajícího především při chlazení mladiny, pro ohřev další várky piva, a dále díky efektivně řešenému automatickému sanitárnímu systému šetří až 50% vody při vymývání nádob a sanitaci pivovaru.

Když se náhodou nedaří, pivovar prostě prodáte ...

O kontejnerové pivovary je zájem jak u nás, tak v zahraničí. V současné době pracuje výrobce na uspokojení poptávek několika zákazníků v zemích Evropské unie, primárním trhem však zůstávají hospůdky a restaurace na domácím trhu, které si z různých důvodů nemohou dovolit rozsáhlé investice do "kamenných minipivovarů", ale přesto chtějí vařit vlastní kvalitní domácí pivo. A kdyby se podnikatelský projekt náhodou někomu z nich ani při největší snaze nevydařil, je možné mobilní minipivovar snadno bez větších ztrát prodat jako celek jinému provozovateli, který si jej jednoduše odveze na jiné místo a hned zítra může vařit pivo novým zákazníkům.


Mobilní minipivovary

Více informací o mobilních kontejnerových minipivovarech MOBBEER : www.mobilnipivovary.cz


V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

[čtvrtek, 10. leden 2013]

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy. Tento nejstarší podnik svého druhu na Žižkově jest rekonstruován ryze tradičně a přijďte to prubnout.

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

autor: Kostelec | Blok 18:56 [permalink] [comments: 28]


«« « Strana 8 z 26 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň