Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

[pondělí, 22. květen 2017]

V nejnovějším číslu Týdeníku Strakonicko se objevila pro Jihočechy velice pozitivní zpráva. Nejen že pivo z nového pivovaru v Blatné již boduje v degustačních soutěžích, jeho pivní portfolio se nadějně rozrůstá a výstav navyšuje, ale do pivovarnického světa se také výrazněji vrací zkušená sládková Dagmar Vlková. Musím se do Blatné brzy vypravit, vypadá to velmi nadějně...

Zde přepis článku ze čtvrtka 18.5. 2017

V prvním roce provozování legendární pivo Blatenský Kohout na stupních vítězů

BLATNÁ - Po bezmála čtyřiceti letech se blatenské pivo vrací v plné slávě. V dubnu se společnost LiquiB Zámecký ovocný lihovar a pivovar Blatná účastnil degustačního klání v prostorách českobudějovického výstaviště při příležitosti 11. ročníku regionální soutěže Chutná hezky Jihočesky. Nezávislá komise složená ze zástupců Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, dozorových organizací a zástupců Jihočeské univerzity hodnotila 122 produktů bezmála 36 výrobců. Blatenský Kohout polotmavý ležák se tak v prvním roce cesty ke svým pivařům umístil na stupních vítězů. Cenu v kategorii piv s výstavem do 10 tisíc hektolitrů převzal sládek pivovaru Martin Fried. Vítězné umístění výrobku Wilder - bylinný likér - v kategorii alkoholických nápojů převzala manažerka prodeje Denisa Šitnerová Společnost LiquiB Zámecký lihovar a pivovar Blatná provozuje pivovar od srpna 2016. Ke konci roku již původní kapacita nedostačovala pokrýt poptávku, proto se majitelé rozhodli rozšířit výrobu piva o další čtyři tanky.

Zároveň se do pivovarského oboru od května letošního roku vrátila sládková Dagmar Vlková, pro kterou je výroba piva celoživotním koníčkem a k výrobě piva přistupuje s láskou a péčí sobě vlastní. Ani několikaměsíční práce mimo obor ji neodvedla od účasti na degustačních soutěžích a pivovarského řemesla.

„V blatenském pivovaru jsme vybudovali tým zapálených lidí, pro které je dobře pitelné a vyvážené pivo tím nejdůležitějším. Chuť daná kvalitními surovinami pro pivo plzeňského typu oslovuje širokou veřejnost našich pivařů, to musíme mít stále na paměti. Pivovar původně vařil dva druhy piv - světlý a polotmavý ležák. Během loňského roku jsme se sládkem Martinem Friedem pokorně naslouchali připomínkám našich pivařů, které byly vesměs kladné, a na jejich podněty jsme zapracovali na barvě světlého ležáku použitím speciálních sladů. Po několika várkách jsme vyladili optimální rovnováhu hořkosti tak, aby naše piva pobízela k dalšímu napití. Navýšená kapacita pivovaru nám umožnila rozšířit portfolio našich piv. V nově instalovaných tancích pro vás dozrává poctivá Blatenská Desítka o stupňovitosti 10,50 %. Ve chmelení jasně převažuje Žatecký poloraný červeňák, který byl charakteristickým znakem legendárních blatenských piv. Receptura byla naším týmem konzultována s pamětníky výroby blatenských piv a historickými záznamy. První várka, kdy jsme ladili detaily, byla uzavřena za přítomnosti pamětníka Karla Mourka. Když lidé tvoří své dílo s láskou, vždy se jim jejich úsilí v dobrém vrátí," uvedla manažerka výroby Dagmar Vlková.“

„Dagmar Vlková nezůstane jen u piva, její profesní dráha se postupně obohatí o taje výroby destilátů a likérů a její takřka nulová chybovost ve schopnosti vnímat a rozlišit bude pro naši společnost přínosem,“ dodal mistr destilatér a předseda svazu destilatérů Ing. Václav Šitner. Při příležitosti představení nové Blatenské Desítky připravujeme pro veřejnost Den otevřených dveří.

Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

autor: píra | Blok 09:04 [permalink] [comments: 5]


Co nového v kauze "mykotoxiny v pivu"?

[sobota, 17. srpen 2013]

Z posledního čísla časopisu dTest:

Co nového v kauze "mykotoxiny v pivu"?

V květnu jsme pro vás otestovali 50 značek piva z hlediska obsahu mykotoxinů. Test překvapivě odhalil přítomnost mykotoxinů ve větší či menší míře v pivech 33 různých značek. Následovala mediální smršť. Nyní vše zdánlivě utichlo, ovšem kauza se i nadále vyvíjí.

Po zmiňované mediální smršti se společnost rozdělila na ty, kteří věří nám, naší snaze o ochranu spotřebitelů a lepší kvalitu toho, co jíme a pijeme a na zastánce neposkrvrněnosti a upřímnosti pivovarů. Ty vzápětí neváhaly vyhrožovat možným i nemožným, od podání trestních oznámení až po lobbování za zastavení dotací pro dTest (na tomto místě se možná sluší podotknout, že testování je financováno téměř výhradně ze zaplaceného předplatného a nikoliv z dotací ministerstev).

Trestní oznámení byla nakonec podána dvě, pivovarem Svijany a Vyškovským pivovarem. V obou případech byl dTest požádán o dodání podkladů. Policie ČR nás vyrozuměla o odložení trestního oznámení pivovaru Svijany, neboť z něj nebylo možné učinit závěr o podezření či dokonce spáchání trestného činu. Odložení trestního oznámení Vyškovského pivovaru (resp. CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se nyní dle sdělení policie připravuje.

Nález mykotoxinů jsme považovali a považujeme za závažný. Proto jsme volali po diskusi, zda jsou mykotoxiny nutným průvodním jevem potravin, stejně jako po debatě o správné pěstitelské praxi v zemědělství, kde jsou kořeny problému mykotoxinů ze sladovnického ječmene. Z téhož důvodu nás také zajímal názor Státního zdravotního ústavu, který byl Ministerstvem zdravotnictví požádán o zpracování odborného posudku týkající se zdravotního rizika mykotoxinů v pivech.

Podle zprávy, kterou SZÚ koncem července zveřejnil, nepředstavují mykotoxiny v pivu přímé zdravotní riziko, které by vyžadovalo zásah orgánů ochrany veřejného zdraví, a to především s ohledem na maximální doporučené denní dávky etylalkoholu (přiměřená denní dávka etylalkoholu se stanovuje u žen 20 gramů a u mužů 30 gramů;10 gramů je obsaženo přibližně ve třetince piva). Státní zdravotní ústav současně připouští, že spotřeba piva v ČR na osobu a rok je podstatně vyšší než ve většině zemí EU. Z tohoto důvodu navrhuje stanovení maximálního limitu pro slad používaný k výrobě piva, a to ve výši 500 ug DON/kg sladu.

Uvedené stanovisko vítáme a i my voláme po určení vlastních přísnějších limitů pro sladovnický ječmen. Podobně se s tímto problémem vypořádali například ve Velké Británii, která je tradiční pivní velmocí.

autor: píra | Blok 16:57 [permalink] [comments: 1]


Konrad versus Konrád

[pátek, 23. duben 2010]

Před několika dny jsem byl jistým "šůlinkou" na BB upozorněn, že píšu nesprávně jméno piva Konrád. Pravdou je, že jsem si až nyní všimnul, že Konrád je opravdu Konrad.

Onen pán tak upozornil na moji poznámku, že se v pivovaru vyrábí pivo Gallaecia na export do Španělska (v jisté nejmenované hospodě je prodáváno za přemrštěné ceny a vydáváno za španělské pivo, alespoň podle reakcí konzumentů a webu oné, kde je prezentováno španělskou vlajkou).

Zajímalo by mě, zda je tomu od počátku značky. Neví někdo? Já si totiž pamatuji, jak majitelé při znovuobnovování vratislavského pivovaru (mimochodem pivo z Vartislavic bylo na konci své éry pěkný samoser a to nemluvim o tom, co se pak vařilo v Praze. Proto byl v oblasti Jizerských hor tak rychlý nástup Svijan) deklarovali, že nové pivo se bude jmenovat po knížeti Konrádovi Brněnském, bratru knížete a prvního českého krále Vratislava II. (Pivovar nemohl používat původní značku a tak si vymyslel legendu)

Jmenuje se Konrád (nikdy mu tak nepřestanu říkat) opravdu od počátku Konrad? Případně kdy se zkrátil? Současné pojmenování, možná praktičtější pro budoucí export, nahrává posměškům, které se od počátku pozastavují nad tím, že se v rodišti Konrada Henleina vyrábí pivo jeho jména.

Konrad versus Konrád [p191]

autor: píra | Blok 10:11 [permalink] [comments: 11]



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň