Domluvila jsem pro PI exkurzi v pivovaru Podkováň. Vzhledem k tomu, že to musí být všední den (a já přidávám, že by mělo už být slušné počasí), navrhuji dva termíny : buď pátek 13.4. :-) nebo o týden později - 20.4.

Později už začínají různé slavnosti, tak by se páteční termíny asi nehodily. Počet je bohužel omezen (kvůli prostoru) na 10, max.15 osob.

Kdo má zájem, napište Chodymu, ten povede seznam (a pak řekne DOST!) A taky napište, který termín vyhovuje.

Na podrobnostech se pak s přihlášenými domluvím.

V sobotu 25.2. se konal v Berouně Tradiční masopust. První část se odehrávala na náměstí, kde bylo možno ochutnat speciality vepřových hodů. Nechyběl tradiční průvod masek, symbolické předání klíčů od bran města panem místostarostou maškarám, jakož i dětské soutěže. V odpoledních hodinách se masopustní veselí přesunulo do Rodinného pivovaru Berounský medvěd. Při popíjení (nejen) místního moku a živé hudbě bylo zde možno se veselit do pozdních nočních hodin.

Zvětšit obrázek

Snad úplně nejnovějším přírůstkem do rodiny minipivovarů se stal v pátek 28.1. minipivovar Labuť v Litoměřicích. A vzhledem k tomu, že počasí se konečně umoudřilo, v sobotu v mrazivých dnech se ukázalo i slunce, tak nám nebránilo nic, abychom vyrazili.

Startujeme z pražského Hlavního nádraží v 8,50 hod. a s jedním přestupem v Lovosicích vystupujeme na Horním nádraží v Litoměřicích krátce po 10 hodině. Na pivovar je ještě brzy a proto se vydáváme kolmo na trať, po modré turistické značce, na Mostku. Po necelém kilometru stoupání staneme na kopci s chatou a rozhlednou.

Vybrala jsem tento "odskok" od původní trasy záměrně. Po dlouhých letech uzavřená rozhledna konečně začala v loňském roce plnit svůj účel. Chvíli ještě čekáme na otevření (otevírá se denně v 11 hod.), ale pak už nás ochotný personál vítá v restauraci. Původní chata byla postavena v roce 1910, od té doby však prošla několikrát (naposledy ke stému výročí vloni) rekonstrukcí. Po zdolání 96 schodů rozhledny konstatujeme, že toho dnes moc vidět není, vzdálenější okolí je zahaleno v oparu. Vracíme se do restaurace a chutně poobědváme kančí guláš na červeném víně s tymiánem. K tomu Budvar 10°, dobře ošetřená. Ač na pultě jsou pípy 4, "teče" pouze ta desítka, ostatní budvarský sortiment je láhvový.

Prostředí je výhradně nekuřácké, velmi příjemné, interiér vkusný - radost posedět. Podle slov pana majitele, restaurace je hodně vyhledávaná (na odpoledne zrovna chystali salónek pro svatbu). Venku na letní posezení je velká terasa i s dětským koutkem. V suterénu pak větší sál, zvaný vinárna.

Posilněni obědem, vyrážíme dolů z kopce konečně do města, nejprve na obhlídku náměstí a pak již k Labuti.

Pivovárek se nachází v objektu bývalého hotelu, resp. v jeho sklepích. Vchod je ze dvora (kde bude v létě velká zahrádka a gril) dolů po schodech. Samotná hostinská místnost je členěna na kuřáckou, která se nachází v nižší partii, u výčepního pultu a nekuřáckou, o pár schůdků výše. Celkem asi 50 míst (více v části nekuřácké). Za výčepním pultem je varna, o objemu 600 l. Bohužel, v době naší přítomnosti nebyla "na place" paní majitelka, ani sládek, takže exkurze v samotných útrobách pivovárku nebyla možná. Zpovídali jsme tedy vrchního. Podle jeho údajů tam mají spilku v otevřených nádobách. Vařit se bude podle potřeby. Zatím je na čepu světlý ležák 12° a 12°polotmavá. V nejbližších dnech přibude i tmavá 11°.

Nejsem odborník, takže mé hodnocení berte jako ryze subjektivní. Ležák je světlejší barvy, hořkost je "tak akorát", prostě dobrý klasický ležák plzeňského typu. Procenta alkoholu jsme odhadli na cca 5%, neb tuto informaci jsme nezjistili. Mým favoritem se ovšem okamžitě stalo pivo polotmavé. Lehce karamelové chuti, také s vyšším obsahem alkoholu. Shodli jsme se, že určitě u Labutě nejsme naposledy.

Co se týče kuchyně, tak zatím jsou v nabídce pouze chuťovky k pivu. V létě se počítá s grilem na zahrádce a do budoucna i s teplou kuchyní.

Fotogalerii naleznete zde...

Zvětšit obrázek