Reklama na PI Reklama na PI Beer Academy Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam


PRK – minipivovarnické desítky II

[sobota, 25. červen 2016]

Druhé kolo hledání božské desítky z minipivovarů proběhlo v pondělí 20.6.2016 na obvyklém místě. Tentokrát jsme spíše než kvalitou piva trpěli personální nouzí (kolize termínů s akcí v BadFlash baru) a tak byl kromě Sekala, Jany (která opět opatřila všechny vzorky) a Střevlase povolán náhradník Jára. Do degustace jsme zařadili (v pořadí, v jakém byla anonymně servírována) tato piva: Gwern Nupaky, Ctiněves normální desítka, Ctiněves desítka chmelená Kazbekem, Velkorybnický Hastrman, referenční Únětice, Zichovec, Břeclav Delegát a Krušnohor, vše v originálních obalech. Děkujeme Ctiněvsi, „Velasu“, Zichovci a Krušnohoru za vzorky zdarma.

Jak to dopadlo? Celkový dojem byl tedy lepší, než minule, vyloženě špatná piva byla jen dvě. Vzhledem k rovnosti bodů došlo ke dvěma rozpijům, a díky rovnosti hlasů v obou byl uplatněn (můj) expertní hlas. Výsledky jsou jistě ovlivněny menším počtem degustátorů, ale co se dá dělat, náhradníků s povědomím o pivních chutích se nám na poslední chvíli víc sehnat nepodařilo.

1. Únětice (celkově bodů 14, moje hodnocení 4, Sekal 4, Jana 4, Jára 2) – referenční pivo opět vyhrálo! Tentokrát pivu chyběla ta typická drsnost, kvůli které Únětice nevyhledávám, ostatní zase říkali, že jim tentokrát chutnaly méně... na vítězství to ale stačilo.

2. Zichovec Krahulík (15, 3, 4, 4, 3) – můj soukromý vítěz, pivo bez vad. Zichovec rozhodně stojí za návštěvu, příjemné prostředí, výborná kuchyně, malebné okolí. Uvidíme, co s pivy udělá přesun výroby ležáků do Loun.

3. Břeclav Delegát (18, 5, 5, 4, 4) – plechová chuť a absence hořkosti, celkově bronz.

4. Ctiněves normální desítka (18, 7, 3, 4, 4) – pro mě jeden z kentusů degustace. Pivu na vůni i chuti dominovala vařená kukuřice, tj. dimethylsulfid, jeden ze smrtelných prohřešků výroby spodně kvašených piv (vlastně jakýchkoliv piv). Zde jsme bouřlivě degustovali.

5. Gwern (19, 5, 4, 5, 5) – pivo bylo spolu s Úněticemi dost světlé (není chyba), na chuti lehké estery a světelná chuť.

6. Krušnohor (21, 6, 6, 7, 2) – pivo se vyznačovalo na chuti i vůni výraznými estery a již v minulém kole zmíněnou chýňoidní pachutí .

7. Ctiněves Kazbek (21, 8, 6, 4, 3) – síra, vejce, kanál, pro mě nejhorší pivo degustace. Dojmem ze ctiněveských piv jsem byl překvapen, protože mi zatím vše celkem chutnalo...

8. Velký Rybník (23, 5, 6, 6, 6) – tak toto pivo jsem poznal hned, typická chýňoidní pachuť, která mě ale nevadí, Sekal reklamoval mírný diacetyl. Piva z Velasu jsou prostě osobitá a rád si tam zase příští víkend zajedu, vaří skvěle (doporučuji kapří filet) a v lednici je vždy z čeho vybírat ve skle i v pet.

Opět musíme poděkovat Zlejm za azyl a perfektní servis. V desítkách budeme ještě pokračovat, stále je co shánět.

PRK – minipivovarnické desítky II

autor: strevlas | Blok 16:23 [permalink] [comments: 5]


PRK - minipivovarnické desítky I

[středa, 25. květen 2016]

Desítku uvařit prý není vůbec lehké, říkávají pivovarníci. Jiní zase říkají, že desítku nevaří, že se nevyplatí. Světlá desítka, tj. výčepní pivo spodně kvašené, je mezi pivaři stále populárním pivem a tak se do její výroby přes uvedené těžkosti pouští celá plejáda minipivovarů a nabídka je tak široká. Při poslední seanci PRK jsme se proto zaměřili na tento oblíbený styl. Do degustace jsme zahrnuli celkem 10 desítek různých minipivovarů: Dukát Česká Kamenice, Únětice, Kynšperský Zajíc, Lobeč, Fabián Hostomice, Dobřany, Brdonoš Podlesí, Lenoch Plzeň, Mutějovice a Popelín, přičemž výběr byl dán tím, co bylo po ruce. Jako vždy jsme hodnotili na škále 1 (božské pivo) – 9 (nepitelné pivo). Hodnotilo nás celkem 7: Jana, která opatřila všechny vzorky, Pechi, Kejna, Henri, Rosťa, Sekal a Střevlas.

Vzorky nám poskytly myriády chutí a hlavně vůní, neřkuli pachů, a v praxi dokázaly, že uvařit božskou, nebo alespoň průměrnou desítku je skutečně nadlidský úkol. Desítka by měla být osvěžující, zlatavé barvy, se zřetelnou, ale ne ulpívající či drsnou, hořkostí pocházející z českých chmelů, snoubící se se sladovou chutí Plzeňského sladu, bez znatelného dimethylsulfidu, diacetyl a estery pouze velmi málo zřetelné až nezřetelné, nikoliv dominující. Málo co však bylo více vzdálené od teorie než většina vzorků, které jsme si naservírovali na naše degustační podložky. Výsledky jsou dané součtem bodů všech degustátorů a v několika případech i rozpijem:

1. Únětice (celkem 25 b., moje hodnocení - 5) – Nepřekvapivý vítěz, i když mně osobně únětická 10 moc nechutná – je pro ní typická drsná chuť, až sádrová, poměrně světlá barva. Mezi ostatními však zjevení.

2. Brdonoš Podlesí (33 b., 5) – Velmi pitelné pivo, jehož jedinou vadou v mých chuťových buňkách byla tzv. chýňoidní pachuť typická kromě Chýně např. pro Baštu nebo Hastrmana Velký Rybník. Nicméně u tohoto piva bych vydržel celý večer spíš, než u Únětic. Zasloužené druhé místo. Kluci z Podlesí dodali vzorek zdarma, děkujeme! Někdy přijedeme na návštěvu!

3. Kynšperský Zajíc (34b., 6) – Zajíc mi obecně celkem chutná a rád se v prodejně v pivovaru zastavím, když jedu náhodou okolo, zde se mi zdál lehce nakyslý (proto snížené hodnocení) a výrazně hořký. Bronz.

4. Dobřany (37 b., 6) – Diacetyl na vůni, obilná chuť, celkem hořké. Nic moc.

5. Lobeč (38 b., 7) – Na vůni zprvu houby, které se postupně metamorfovaly v estery a fenoly typické spíš pro pšeničná nebo belgická piva. Celkově divné pivo, i když v jednu chvíli mi přišlo hezky chmelené; vůně ale vše zabily a tak se moje hodnocení s postupujícím časem propadalo a propadalo... Tento pivovar mě nepřesvědčil snad nikdy, bylo by to na místě lepší?

6. Fabián Hostomice (39 b., 7) – U toho vzorku létala z úst ostatních slova jako kanál, pivo smrdělo skunkem, diacetyl byl dost znatelný. Přemýšlím, jestli mi z Hostomic někdy něco chutnalo, i když kolegové z PRK si pivka točená na místě chválí. Nevím. Opět děkujeme za vzorek zdarma.

7. Lenoch Plzeň (39 b., 8) – U tohoto piva mám poznámku „superskunk“, odkazující na dominantní senzorický dojem. Pro mě jedno ze dvou nejhorších piv. Toto se nepovedlo.

8. Dukát Česká Kamenice (39 b., 8) – Pro mě nejhorší pivo degustace a možná jedno z nejhorších piv, co jsme v degustaci kdy měli, zvažoval jsem absolutorium, čili 9. Nulová pěna, acetaldehyd, ocet, prostě toto se nepovedlo ani trochu a takové pivo nemělo nikdy opustit brány pivovaru. Pro mě to byl první kontakt s tímto minipivovarem – snad je/bude zbytek produkce lepší.

9. Popelín (46 b., 6) – Dominantní diacetyl, někdo si stěžoval na ovocné chutě. U mě to zas taková hrůza nebyla, ale diacetyl si pamatuji ze své loňské návštěvy na místě a tak to bude asi trvalý problém.

10. Mutějovice (46 b., 7) – Acetaldehyd do desítky v takové míře prostě nepatří.

Zlým Časům děkujeme za azyl a servis a těšíme se zase na shledanou! Příště další kolo desítek - celou republiku asi nepokryjeme, ale dokud bude co shánět, nepolevíme.

PRK - minipivovarnické desítky I

autor: strevlas | Blok 20:22 [permalink] [comments: 25]


Finále PPE 2013 „revisited“

[neděle, 27. říjen 2013]

Výsledky letošního celoročního testování světlých ležáků odborníky z PPE mě letos mimořádně zaujaly, zejména vítězství Radegastu. Proto jsem se příliš nebránil myšlence, která mi při pátečním rodinném nákupu nedaleko regálů s pivem probleskla hlavou, zopakovat si alespoň část finále doma. Hyperalbert v pražském OC Šestka nabízí celkem pestrou nabídku piv, nečekejme ale žádné regionální špeky. Jelikož jsem nebyl teoreticky připraven a nebyl jsem si zcela jist, které druhy byly ve finále nakonec zastoupeny, koupil jsem pro jistotu skoro vše, co bylo po ruce. Z finálových vzorků jsem tedy získal: Starobrno Medium, Kozel Premium, Bakalář Premium, Radegast Premium, Krušovice 12 a Březňák ležák. Překvapivě neměli Svijany, nepřekvapivě Záviše, Strakonice a Pernštejn. Byl jsem na degustaci velmi zvědav, protože naprostou většinu piv bych si normálně nekoupil a již delší dobu jsem je nepil (kromě Bakaláře).

Vzhledem k aktuální personální konstelaci jsme se jali ochutnávat ve třech – já, coby poučený laik a pravidelný účastník seancí PRK; manželka Lenka pivo občasně pijící, i když teď vzhledem k fyziologickému stavu jen nealko a tak pouze ze zvědavosti usrkávala; švagrová Jana také pivo občasně pijící, i když manžel jí dodává zpravidla jen Gambrinus Excellent, k pivní diverzitě však přičuchává při občasných společných výletech, t.č. na návštěvě. Pivo jsme řádně vychladili, nalévala Lenka, pro nás zbývající byla degustace zcela anonymní. Před degustací jsme si ústa řádně vypláchli Prazdrojem, kterého jsem mylně považoval za finalistu, a tak nám posloužil alespoň za „etalon“ českého ležáku.

Výsledky jsou v tabulce:

Pivo Pavel Lenka Jana Celkem bodů Umístění

Starobrno 6 8 7 21 6

Radegast 5 6 7 18 3

Březňák 7 5 6 18 5

Bakalář 7 4 5 16 1

Kozel 5 7 6 18 4

Krušovice 4 5 8 17 2

Hodnotilo se klasicky 1 – božské, 9 – nepitelné. Rovnost bodů na 3.-5. místě jsme vyřešili během postdegustační diskuse.

Dle výsledků tedy žádná sláva – i vítěz dostal jen velmi průměrnou známku. S odstupem poslední skončilo Starobrno, vyhrál Bakalář. Moje slovní hodnocení, v závorce moje soukromé pořadí:

Starobrno (4) – ve vůni mírně sirovodík, chuť nijaká, jako desítka.

Radegast (3) – vůně bez vad, chuť sladová až sladká, málo hořké.

Březňák (6) – ve vůni i chuti ovocně až chemicky esterové, etylacetát/lak, celkem hořké. Po degustaci jako jediné šlo do dřezu.

Bakalář (5) – bez vůně, při degustaci divná chuť až lak na nehty, ale při dopíjení lahve po degustaci jsem to už necítil.

Kozel (2) – sladová vůně, chuť dobrá, ne moc hořká, ale hořké doznívání.

Krušovice (1) – ničím nevybočující pivo bez vad.

Závěry - Na základě této zkušenosti bych si už nekoupil Březňák ani Starobrno; u mě zvítězilo neutrální pivo bez vad, které bych si v případě nouze koupil k obědu; u děvčat zvítězilo dle nich chuťově zajímavé pivo, ale otázka je, jestli ta zajímavá chuť nebyla vlastně vada; nevím, kde zůstala deklarovaná hořkost Radegasta.

autor: strevlas | Blok 17:41 [permalink] [comments: 11]


K rozpětí hodnocení při degustacích

[středa, 12. červen 2013]

K napsání tohoto bloku mě inspirovala poznámka v diskusi pod jedním z reportů z minulých degustací Pivní revizní komise (PRK), která upozorňovala na přílišný rozptyl v hodnocení piv různými degustátory. Rozhodl jsem se tedy využit veřejně dostupných dat a porovnat vyrovnanost hodnocení v degustacích mezi PRK a První pivní extraligou (PPE).

PRK je partička lidí, kteří mají rádi pivo a jsou po odborné stránce degustátory nevzdělanými (až na jednu výjimku). Prostě jen máme rádi pivo a většina z nás už pár set různých značek piv vypila. O složení PPE nemám moc informací, ale má mezi čtenářstvem punc odborníků a tak předpokládám, že naprostá většina jejích členů má degustátorské zkoušky a lze je tedy považovat za odborníky.

Pro analýzu jsem využil dostupná data z celkem 11 degustací českých ležáků PPE z let 2011-2012. Je třeba zdůraznit, že v poslední době PPE bohužel nezveřejňuje, jak jednotliví degustátoři hodnotili. Dále jsem využil výsledky z 8 degustací PRK, při kterých se hodnotily světlé ležáky. Ostatní čtyři degustace (IPA, bocky a pšenice) jsem pro lepší srovnatelnost výsledků vyřadil již před analýzou.

Shrnutí dostupných dat je v tabulce. Porovnáváno je bodové rozpětí v hodnocení každého piva, přičemž např. pivo hodnocené pouze čtyřkami a pětkami má rozpětí dvou bodů.

Komise Degustace Počet degustovaných piv Počet degustátorů Bodové rozpětí hodnocení u jednotlivých piv

Bodové rozpětíhodnocení ujednotlivých piv

KomiseDegustacePočet deg. pivPočet degustátorůminmaxprůměr±s.e.

PRKPorodnice1110385.18±0.48

PRKVítězné ležáky97353.89±0.26

PRKVítězné středočeské88364.63±0.42

PRKDruhé kolo středočeské910375.11±0.42

PRKPrvní kolo středočeské89374.50±0.46

PRKPražské mini108475.20±0.36

PRKPivotéky88354.13±0.30

PRKNevěřící Tomášové107374.50±0.34

PPEDruhé semifinále 2012108354.20±0.20

PPEPrvní kolo 2012118364.18±0.30

PPEDruhé kolo 2012118263.50±0.31

PPEFinále 2011108354.30±0.21

PPESemifinále B 2011108354.00±0.21

PPESemifinále A 2011108354.30±0.26

PPEPáté kolo 2011108364.40±0.34

PPEČtvrté kolo 2011108364.30±0.30

PPETřetí kolo 2011108364.50±0.31

PPEDruhé kolo 2011108464.70±0.26

PPEPrvní kolo 2011108374.50±0.40

A nyní šťavnatá statistika. V případě PRK je minimální bodové rozpětí 3 a maximální 8, v případě PPE je to 2 a 7. Histogram bodového rozpětí pro obě skupiny degustátorů je na obrázku. Je patrné, že v obou skupinách je nejvíce zastoupeno bodové rozpětí 4 a 5. V průměru je v případě PRK rozpětí hodnocení jednoho piva 4.58±0.19 bodů, v případě PPE 4.25±0.08 bodů. Výpočet průměrů váží skutečnost, že hodnocení piv v rámci jedné degustace není vzájemně nezávislé, protože v rámci jedné degustace působí stejné faktory, které příště můžou být jiné, a hlavně se piva porovnávají vůči sobě navzájem. Průměrné hodnoty se průkazně liší (hierarchická analýza rozptylu, F= 7.565, df=1,181, p=0.007), PPE tedy hodnotí piva v porovnání s PRK s menším rozpětím bodů a mezi degustátory tak panuje větší shoda názoru na jednotlivá piva. Hodnoty střední chyby odhadů průměrů (číslo za ±) ukazuje, že „rozptyl“ je v případě bodového hodnocení jednoho piva menší u PPE než u PRK. Variabilita mezi jednotlivými degustacemi PPE zároveň není průkazně odlišná od nuly (χ2, QT=10.96, df=10, p=0.360), což znamená, že PPE piva hodnotí mezi jednotlivými degustacemi zhruba se stejným bodovým rozpětím. Oproti tomu variabilita průkazně odlišná od nuly v případě PRK (χ2, QT=15.08, df=7, p=0.035) ukazuje, že PRK hodnotí piva pokaždé s jiným rozpětím bodů.

Závěry:

PPE hodnotí české ležáky s menším bodovým rozpětím hodnocení každého piva, než je tomu v případě PRK, a jejich hodnotitelský výkon je stabilní mezi jednotlivými degustacemi. To je dobře, jedná se o profesionály. Přesto se v jejich degustacích vyskytují výrazné rozdíly v hodnocení jednotlivých piv (6 až 7 bodů). Oproti tomu amatérská PRK vykazuje ve svých hodnoceních piv větší bodové rozpětí a v čase jsou (ne)soulady v hodnocení nevyrovnané. To může být způsobeno řadou důvodů (kromě toho, že se jedná o amatéry jako takové): 1) amatérští degustátoři snadněji podléhají momentálním náladám; 2) každý k Rosťovu dilematu přistoupí jinak a tak se stane, že někdo hodnotí, jestli mu pivo chutná, druhý zase, jestli chutná tak, jak má; 3) PPE hodnotí průmyslové lahváče, které mají potenciálně uniformnější chuť, než piva z minipivovarů hodnocená PRK; 4) PRK hodnotí různý počet piv a účastní se různý počet degustátorů, zatímco PPE má počet vždy stabilní; 5) v rámci PRK se nešetří devítkami a občas se vyskytne i jednička (zásluhou Kejny), což se v případě PPE nestalo ani jednou. Výsledky nijak neovlivňují fakt, že nás ochutnávání prostě baví.

Popisek obrázku: Histogram hodnot rozpětí v hodnocení jednotlivých piv v degustacích PPE a PRK. Výška sloupečku ukazuje počet opakování (frekvenci výskytu) jednotlivých hodnot rozpětí.

K rozpětí hodnocení při degustacích

autor: strevlas | Blok 16:03 [permalink] [comments: 1]



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň