Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Všem majitelům pivovarů!

[středa, 15. prosinec 2010]

V diskusi na jednom serveru hromadného nakupování jsem zachytil zajímavou diskusi, kde mne zaujal tento výrok majitele restaurace ohledně kvality čepovaného piva v jeho podniku: "Kvalitu piva kontroluje skoro denně sám majitel pivovaru"

Nevím, ptám se proto Vás, majitelů pivovarů, zda je ve Vašich silách jezdit po hospodách, hospodách a restauracích a kontrolovat kvalitu Vašeho čepovaného piva. Nebo snad jezdíte kontrolovat jen do té jedné restaurace v Praze, která se tím chlubí nebo řekl bych až chvástá?

Můj názor je ten, že to není možné (jestli ano, rád se nechám přesvědčit o opaku). Ten podnik má 31 píp, což znamená, že by jej mělo navštívit až na třicítku majitelů pivovarů, když né denně tak alespoň týdně.

Také jsem zvědavý na odpověď ostatních restauratérů či hospodských, jak často Vás navštívují majitelé pivovarů či pivovárků. Návštěva samozřejmě není inkognito, když pan majitel zná její názor. Oslovuji hlavně majitele, kteří ve svém podniku točí různá piva. Hanzi, Petře Strnade, pane Pavlasi, Hrochu a ostatní dejte nejlépe v diskusi vědět, kdy a jestli vůbec k Vám zavítal majitel nějakého pivovaru na pivo. Díky!

Ale i Vy ostatní, co točíte jeden druh piva, vzpomínáte si, že by u Vás na pivu byl sám majitel pivovaru?

autor: Chody | Blok 20:04 [permalink] [comments: 94]


Vánoční Časy a Zlej Silvestr

[neděle, 12. prosinec 2010]

Většinou o Vánocích a na Silvestra politujeme osamělý a opuštěný či lidi bez domova. Někdy opravdu tak dokonale, že je o nějakou tu paní Hůlovou míň. Ale co ti ostatní, kteří po vánočních nákupech, vymejšlení a shánění dárků, zabití kapra, umíšení salátu a vytvoření takzvaný pohody Vánoc pro děti, rodiče a prarodiče, jsou taky velmi rádi, že už je čtyřiadvacátýho večer, ačkoliv ještě není po všem: Pětadvacátýho se musí ještě jít na oběd k tchýni a tchánovi, šestadvacátého na návštěvu babičky a taky rodiče je urgují, že jejich vnoučata mají i u nich dáreček, kruci! Někdy je možná lepší bejt trochu sám!

A teď je čtyřiadvacátýho večer, v televizi nic novýho, protože princezna Jasněnka tak jako loni celej film hystericky volá: „Jíro, Jíro, Jíróó´!“. Popelka je taky úplně stejná nanynka jako vloni a Mrazík s Alzheimrem od loňska zas moc nepohnul, protože berlu Mrazilku opět nechá doma. Ulice města za okny bytu či domu jsou prázdný, protože Vánoce se přeci slaví doma, a kdo má kruh, tak jistě v kruhu rodinným. Stejně neni kam jít, protože všichni choděj doma v kruhu, venku jsou zavřený obchody, kina i restaurace a odměna po hektice přípravy Vánoc jaksi nikde, nepočítáme-li ponožky a žiletky, co jsme měli pod stromečkem. A do toho ty vzpomínky na vyčítavý voči kapra, jehož maso se hejbalo eště i na pánvi… Nezbejvá než čekat, než Vánoce přejdou…

A tak máme dobrej nápad: Pro všechny, kteří si zaslouží čtyřiadvácátýho večer prožít jinak, pro všechny osamělý či opuštěný, pro všechny potřebný odpočinku po hektohysterii vánočních příprav, pro všechny fanoušky a přátele ZČ či dobrýho piva, prostě pro všechny včetně rodinných příslušníků

24.12. ve 21:00 otevřít ve Zlejch Časech!!!

Pěkně bysme si odpočali, popili, pojedli a popovídali si a zavřeli až se nám bude chtít! Co říkáte? Že to samý by to chtělo i na Silvestra? No jasně!

Na Silvestra 31. 12. Zlý Časy otevřou také!!!

Abychom měli představu, kolika z Vás se tento nápad líbí tak jako nám a kolika z Vás to doma projde, prosíme laskavé zájemnce o laskavé zaslání mailu na mailovou adresu zlycasy@seznam.cz s vyjádřením zájmu popř. i rezervace míst.

Protože pokud přijít nemůžete nebo nechcete, my necháme zavřeno, to dá rozum. Takže těšíme se Vaše maily. Čus Hanz a jeho parta

Vánoční Časy a Zlej Silvestr

Exhibicionistická vložka...

[čtvrtek, 9. prosinec 2010]

Pivo ARPA ze státu Kyrgystan otestováno. Pěkná trvající bílá pěna, barva lehce zlatavá, první doušek udělal ne zlý dojem, aroma převážně sladové, tělo středně plné, mírná ovocná chuť, konec sladkohořký chmelový ... dobré pivo.

Ohodnoceno *** minus z pětihvězdičkové stupnice (***** vyjímečně dobré pivo)

Ano, v Kyrgystánu pijí skutečně pivo!

Exhibicionistická  vložka...

THE PUB - filipika mrzutého zákazníka

[úterý, 7. prosinec 2010]

http://forum.avmania.e15.cz/viewtopic.php?f=1724&t=1071736

Jde o mojí prvotinu s pivní tématikou, kterou jsem zneuctil jiné diskuzní fórum s nepivní tématikou. Pro zachování autenticity sem nekopíruji původní text, ale vkládám odkaz na původní umístění. Slibuji, že se pokusím podobné zlo na tomto webu nepáchat. Pouze doplním, že recenzované zařízení již po právu zkrachovalo.

autor: kozousch | Blok 14:41 [permalink] [comments: 1]


Pivovar Žlebské Chvalovice

[sobota, 4. prosinec 2010]

10 cm sněhu a asi 10ti stupňový mráz, což ČD nazývají „sněhová kalamita“ a omlouvají tím hodinová zpoždění vlaků, způsobily, že jsem tuto sobotu neabsolvoval plánovaný výlet do Chrámu chmele a piva v Žatci. Jako náhradní cíl jsem tedy zvolil Žlebské Chvalovice, abych se pokusil získat nějaké informace o tamním nově vzniklém pivovaru. Ještě před měsícem by to pro mne byl příjemný asi 60ti kilometrový cyklovýlet přes hřeben Železných hor, ale nyní jsem raději použil auto.

Pivovar a palírnu Žlebské Chvalovice, jak praví cedule před budovou jsem našel poměrně snadno. Ošklivě zelené zásobníky patřící k palírně, vzdáleně připomínající CK tanky, nelze přehlédnout. Udělal jsem si pár fotek a už si mě všiml pán, který mě pozval do výčepu s varnou. Z pána se vyklubal sám majitel pivovaru pan Jaroslav Kutílek a nepozval mě do výčepu, ale do degustační místnosti ;-).

Pan Kutílek je velmi činorodý člověk, který při zaměstnání již 17 let úspěšně provozuje palírnu a nyní i pivovar. 3.12. získal povolení od celníků a své pivo může oficielně prodávat zákazníkům. Pivo zatím nemá jméno, bude prý vypsána soutěž o nejlepší návrh, ale největší šanci mají nejspíš jména se vztahem k blízkému okolí (Železnohorské, Lichtenburg apod.) Pan Kutílek si pivovar sám navrhl a sestavil s pomocí odborných firem téměř sám a i když zbývají doladit některé věci, pivo je navařené.

Jako řidič jsem musel s díky odmítnout ochutnávku jak světlého ležáku (EPM 12,6), tak tmavého speciálu (EPM 17,8) a spokojil jsem se s nákupem PET lahví. Byla to klasická koupě naslepo, ale jak se později (asi za 30minut) ukázalo, nákup se vyplatil, pivo bylo výborné. Na vánoce má pan majitel a sládek v jedné osobě navařeno také medové a zázvorové. Pivo samozřejmě prodávají kromě v PET lahví (mají stáčecí linku) i v KEG sudech a je možno ho ochutnat točené v degustační místnosti.

Nákup piva a ochutnávka je možná pouze o víkendech od 9 - 17 hodin, nejlépe, vzhledem k pracovnímu vytížení majitele, po telefonické dohodě. Cena piva je nízká, v podstatě co stupeň to Kč (12˚ - 12Kč, 17˚ - 17Kč). Takže pivo jak cenou, tak výbornou chutí by se mělo v okolí uchytit. Zbývá popřát: DEJ BŮH ŠTĚSTÍ!

Pivovar Žlebské Chvalovice [p850]

autor: moreli | Blok 15:35 [permalink] [comments: 2]


Co všechno může být ještě v pivu ...

[pátek, 3. prosinec 2010]

... aby to přitom zůstalo pivem

Opravdu jako otázku směřuji tento blog a prosím v diskuzi a názor poučenějších a povolanějších. Jsem naprostý laik. Co všechno ještě může být v pivu tak, aby to zůstalo pivem? Tu otázku můžete chápat ve smyslu zákona, technologie, selského rozumu či ve smyslu labužnickém.

Už delší dobu mne na některých pivech ve složení dráždí údaj "cukr". Nechápu smysl vhazování cukru do piva v jakémkoli stádiu jeho života. Říkám si, jak by se na to asi tvářili v Německu při tom jejich "Reinheitsgebotu". Ale nešť, jestli to nějaký přínos má, tak ať. Ale třeba u takového Konrada je cukr přímo senzoricky cítit. I mnohá další piva jsou prostě sladká - ne sladová, ne plná, ale prostě slazená.

S tím ale dokážu žít. Cukr se hází i do vína, dávno a ve velkém ... většinou tam, kde "um" nestačí. Dnes jsem si ale z lednice na ochutnání vytáhl Skalák řezaný zimní ležák. A to je mi pane kousek. Takže tady máme složení:

voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt a izoextrakt, barvivo kulér, antioxidant kys. askorbová, sladidlo sacharin.

Řeknu vám, mám dost. What the f*ck, to má mít člověk VŠChT aby věděl, co pije? Já vím, že v pivě je v dnešní době všelicos, ale tohle mi přijde jako "best of"

1. On nestačí cukr, to musíme být navíc ještě poctěni sacharinem? A co speciální slady, aby dodali sladkost? A barvu ....

2. Barvivo kulér? Spojení piva a výtvarného umění? Vždy jsem žil v představě, že řezané pivo se "řeže" ze světlého a tmavého. Naivka jsem si nedávno v jedné Rohozecké hospodě objednal tmavé pivo a koukali na mne jak na vola. On tmavý Skalák je, ale ... asi jako Yetti, nikdo ho neviděl, ale je ... ale na co pak ale ten "kulér"?

3. Izoextrakt a kys. askorbová, to je jen pro ty vzdělanější pijáky. Nám to ale takhle prostě asi stačí.

Když se pak na webu dočtu, že pivo je seřezáno pod dozorem sládka přímo v pivovaru a v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti. Všichni znalci, včetně žen, si tak mohou vychutnat to správné řezané pivo při jakékoliv příležitosti a na jakémkoliv místě, chce se mi plakat (zvracet?) - rétorika stejná jako velké chemovary, chemický arzenál ale snad ještě větší.

Tím seřezáním je míněno prosté doslazení a obarvení světlého moku? A to včetně žen má znamenat "nebojte se, je to sladké a ne moc hořké"?

A je to ještě vůbec pivo?

Vraťme se ale k podezřelému kousku. Pěna po nalití zmizela po anglicku - a to v doslovném i nedoslovném smyslu slova. Vůně ani chuť vlastně žádná. Docela příjemné pití, takové dobré, sladké, bez ocasu, bez jakýchkoli tónů a navinulosti. Jako pivo na houby, jako cokoli jiného docela dobré. Silně mi to připomíná některá německá "lieblich" vína, která chutnají jako top-topic s alkoholem.

Závěr

Tento článek nepíšu proto, abych jakkoli haněl Rohozec. Průmyslové podniky, podle toho "mála", co o nich z praxe vím - a pivovary mezi průmyslové podniky (bohužel) patří - se dělí na ty, co dělají svinstva a ty, co to přiznají. Jde mi o to to dozvědět se, co je za všemi těmi "tajemnými přísadami" a "technologiemi", je-li to omluvitelné a vysvětlitelné a nebo ne...


Nové (mini)pivovary?

[čtvrtek, 2. prosinec 2010]

V poslední době se s informacemi o vznikajících pivovarech roztrhl pytel. Aby se nám informace neztrácely v záplavě jiných zpráv, pište, prosím, vše o nových či připravovaných pivovárcích do diskuse pod tímto blokem. Díky.

autor: blokpi | Blok 08:36 [permalink] [comments: 1245]


Opravdu poslední ohlédnutí za Ale Festivale

[pondělí, 29. listopad 2010]

Dnes dopíjím poslední pivo koupené na Ale Festivale 2010. Jde o Hardcore IPA od Brewdogu. Celkem důstojná tečka. Když se za svými zážitky z festivalu ohlédnu - a to já můžu, díky mé "degustační tabulce", celkem bez ohledu na můj převládající chabý intelekt - skoro to vybízí k bilancování.

Celkem jsem na přímo na festivalu či zde zakoupených ochutnal 23 kousků piv. Není v tom ani jeden Kocour .. je blízko, kdykoli si ho podám:)

Průměrné skóre je 2,09 (podle stupnice 1 = nebe, 9 = ordinace v růžové zahradě). Když ovšem odečtu dvě piva koupená u jednoho stánku, skóre se mění na 1,65. Což je víc než dobré. Silně se na tom podílí dvě hvězdy festivalu, alespoň pro mne: Třebonický rukodělný a Velkorybnický hastrman. Přesto nejlepším pivem pro mne zůstává Grodziskie od pivovarského domu.

Největší zklamání pro mně jsou belgická piva. Čekal jsem víc - a to řádově ... a ničeho zvláštního jsem se nedočkal. Zanechaly ve mně dojem piv, které si každý kupuje, protože je prostě musí ochutnat, ale nikdo už se k nim nevrací. Příjemným překvapením se pak stal skotský Brewdog, který naplnil to, co jsem čekal od belgických speciálů - něco co mne usadí na zadek.

Nevím jestli někdo ze zde přítomných ještě tuhle akci nosí v hlavě, já rozhodně ano, a jestliže ji dnes večer takhle uzavírám, napadlo mne, že bych tomu mohl dodat nějakou symbolickou tečku ... alespoň ve formě tohoto blogu.


Kolika P uvést 3.ročník souteže o Pohádkové pivo 2011?

[pondělí, 29. listopad 2010]

Přesnými počty přihlášených pivovarů 32, pět porot, počet přihlášených piv 101, pohádkové počasí, pohoda, přátelé, přehlídky prvotřídních piv. Snad ty péčka postačují.

Odpoledne po 13. hodině na Horském hotelu Belveder byl odstartován 3.ročník, tentokráte mezinárodní soutěže o dnes již prestižní cenu POHÁDKOVÉ PIVO 2011.

Soutěžilo se v pěti kategoriích - světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, speciál svrchně kvašený a speciál spodně kvašený.

Předsedy jednotlivých porot se stali: Petr Krýsl - sládek pivovaru Purkmistr Plzeň; Miroslav Kapr - sládek pivovaru Groll Plzeň; Ladislav Sas - majitel pivovaru Permon Sokolov; Jiří Faměra - výrobní ředitel pivovarské skupiny K Brewery; Jan Petříček - odborný degustátor K Brewery.

Poroty byly sedmičlenné, 5 porotců bylo z řad odborníků a znalců a dva zbývající z laické veřejnosti. Výhodou bylo, že porotci nemuseli jako na jiných soutěžích absolvovat maraton v ochutnávkách a také, že milovníci pivního moku, kteří se do porot dostali, poznali na své vlastní kůži, jak zodpovědná je funkce porotce na takovéto soutěži. Byl to záměr ze strany pořadatele, aby tito milovníci pivního moku se také mohli vyjádřit, neb pivo vaří pivovary hlavně pro ně a ne pro poroty.

Soutěžící vzorky roznášely pohádkové čarodějnice, kouzelný Rumcajs s nádhernou Mankou a večer tradičně rozdali diplomy a nádherné broušené pivní tupláky a půllitry sv. Mikuláš a jeho věrný kamarád čert, kteří potěšili hlavně oceněné.

Ovšem ocenění si zasloužily všechny pivovary od velkého Rybníka na západě Čech až po pivovary Koníček z Vojkovic či Excelent Rýmařov.

Konečné výsledky:

Kategorie Special svrchně kvašený

3) Americký Ale - Pivovar Purkmistr Plzeň

2) Pikard - Pivovar Zábřeh - Ostrava

1) Indian Ale - Pivovar Velký Rybník

Kategorie Special spodně kvašený

3) Kouřový speciál - Pivovar Harrach Velké Meziříčí

2) Special 17 - Pivovar Permon Sokolov

1) Polotmavý speciál 14 - Pivovar Václav Loučná

Kategorie Tmavý ležák

3) Pivovar Harrach Velké Meziříčí

2) Havíř - Pivovar U Kozlíků Kladno

1) Dobřanská hvězda - Pivovar Modrá hvězda Dobřany

Kategorie polotmavý ležák

3) Gradl 13 - Pivovar Belveder Železná Ruda

2) Polotmavý ležák - Pivovar Formánek Hostivice

1) Javořický ležák polotmavý - Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Karegorie světlý ležák

3) Javořický ležák světlý - Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

2) Světlý ležák - Pivovar Václav Loučná

1) Světlý ležák - Pivovar Formánek Hostivice

Mohu zodpovědně prohlásit a napsat, že v kategorii světlých ležáků bylo přihlášeno 34 vzorků a ocenění by si zasloužilo nejméně deset. Malé pivovary vaří skutečně pouze piva dobrá, chvalitebná a výtečná.

Chci touto cestou poděkovat všem sládkům, vedoucím pivovarů, kteří se soutěže účastnili, rovněž všem porotcům, pohádkovým čarodějnicím, Rumcajsovi, Mance, čertovi, personálu Horského hotelu Belveder a i těm nadšencům a příznivcům piva, kteří neváhali a přijeli do Železné Rudy např.z Olomouce, Vyškova, Hradce Králové, Poděbrad, Volar, Prahy a jiných vzdálených míst naší vlasti.

Budeme rádi, když se v komentářích vyjádří jak pivovarští, tak přátelé pěnivého moku.

Dej Bůh štěstí.

Ať žije a je ještě pohodovější 4. ročník POHÁDKOVÉ PIVO

František Strnad starší Sudety - FSSS

Kolika P uvést 3.ročník souteže o Pohádkové pivo 2011?

autor: Belveder | Blok 15:38 [permalink] [comments: 13]


Merlin vs Herold

[neděle, 28. listopad 2010]

K Brewery uvedla na trh nové černé pivo Merlin. Vášnivá diskuse o tom, zda může být inspirován stoutem, zda chutná, do jaké kategorie vlastně patří, mě přiměla k tomu, abych jej ochutnal a srovnal s jiným pivem - vybrán byl Bohemian Black Lager Herold z březnického pivovaru.

Novinka Merlin Černý je prezentována jako prémiová značka, vlajková loď tmavých piv skupiny K Brewery. Herold je pak oceňovaná stálice středočeského pivovaru.

Foto

Co se dozvíme z etiket?

Merlin: pivo tmavý ležák, obsah alkoholu 4,7%, pasterizováno, vyrobeno v pivovaru v Protivíně, EPM 12,8%

Složení: pitná voda, ječné slady, pražený ječmen, upravený chmel, chmelový extrakt

Merlin je vařen podle speciální receptury. Tři druhy sladů, pražený ječmen, voda a chmel vytvářejí magickou kombinaci chutí s výraznou hořkostí připomínající stout, kterou ocení opravdový znalec. Díky jeho velmi tmavé barvě ho lze označit za opravdu černé pivo.

Herold: tmavé speciální pivo, alk. 5,3% obj., pasterováno, vyrábí Pivovar Herold Březnice a.s., EPM 13%

Herold Bohemian Black Lager je speciální tmavé pivo, které je vyrobeno z českého světlého sladu a speciálních světlých a tmavých sladů, žateckého upraveného chmele a chmelového extraktu, cukru a pitné vody za použití antioxidantu E300. Vyznačuje se sladkohořkou chutí, vysokou barvou, pěnivostí a příjemnou vůní, neobyčejnou plností a chlebnatostí.

Ochutnání:

Otevřel jsem obě lahve najednou, přičichnu a vůně je srovnatelná, Merlin snad trošku více voní po syrovém obilí. Přelévám do ne moc dobře vymytých :( sklenic, barva je shodná a pěna taktéž. Ochutnávám a Herold se mi zdá lepší, je plnější. Merlin je prázdnější, řekl bych podle březnického "bez chuti"...

Foto

Osobně tmavá piva moc nemusím a když už si nějaké budu chtít vychutnat, pak zůstanu u osvědčeného Heroldu, který mi chutná víc. Navrch cena třetinky Merlina (prodávám za 20,- Kč) oproti půllitru Herolda (prodávám za 16,50 Kč) je dost vysoká (o 13,80 Kč na půllitru):(

Zkuste tato dvě piva porovnat i Vy a napište do diskuse, jak si vedla u Vašich chuťových pohárků...

autor: Chody | Blok 13:50 [permalink] [comments: 11]


Drby od Kocoura

[neděle, 28. listopad 2010]

Do redakce dorazilo od Martina Cabalky pár fotek a drbů od Kocoura z Varnsdorfu. Nejdříve tedy ty drby:

Konečně dali dokupy slibovanou kocouří restauraci. Řeknu Ti, člověk aby ten pivovárek pohledal, je úplně zastrčený na konci města, bez žádných cedulí, takže nalézt ho je skoro práce pro soukromé očko.

Zatím je zkušebně otevřeno Pá - Ne, oficiální otvíračka bude prý 1. prosince 2010. Na čepu by měly být studentská 10°, světlý a tmavý nefiltr. ležák, Haka, IPA Samuraj, pak zřejmě Stout, Weizen a občas nějaké speciality (Rauch nebo třeba Grodziskie, to bylo vynikající); píp na to mají dost.

Provoz prý rozšířili dostatečně, spilku a sklepy jsem neviděl, vyfotil jsem pouze varnu - mají měděné nádoby, jedna várka je 15 hl. Vařit se bude asi 3x až 4x týdně, na pokrytí spotřeby to prozatím stačí.

Cena piva se bude pohybovat okolo 25 kč, na cestu je možné koupit pivo z lednice v litrových plastových lahvích.

Dále jsem se dověděl, že Nikol Krmenčíková již ve Varnsdorfu pivo nevaří, sládkové jsou dva chlapíci, na jméno jsem se nějak zapomněl zeptat. A Honza Kočka připravuje "americké překvapení".

A tady naleznete pár fotek...

autor: blokpi | Blok 12:29 [permalink] [reaguj]


Krize v pivovarnictví? Naopak, obrození!

[neděle, 28. listopad 2010]

Ze sdělovacích prostředků se dozvídáme o stále pokračující krizi světového hospodářství. Řecko nám střídá Irsko, u nás jen samé rozpočtové škrty, úsporná opatření, šetření a chystané navyšování cen.

I v tisku sousedních zemí se objevují zprávy o krizi našich pivovarů. Majitelé gigantických nadnárodních pivovarských kolosů si stěžují na snižující se odbyt piv kdysi zvučných značek s nyní unifikovanou chutí vařených tím nejracionálnějším způsobem.

Jaká je však skutečnost, alespoň co se piva týče? Já zde rozhodně žádnou krizi nevidím!

Výstav průmyslovým pivovarům patřícím pod KBG a LIF stoupá, ani ostatní průmyslové pivovary nezavírají a dokonce i ten Vyškovský nám zatím stále vaří a věřme, že vařit bude i dál.

Máme tu dokonce první regulérní průmyslový pivovar postavený po roce 1989, a to Chotěbořský, který za své opravdu vynikající pivo sklízí zasloužená ocenění. Že by to bylo tím, že pivo v něm je opravdu vařeno za použití kvalitních surovin, je na opravdové spilce, dodržují se tradiční výrobní postupy?

No a dále nám stále přibývají tempem, dá se říci závratným, nové a nové minipivovary a restaurační pivovary, kde si zpravidla na odbyt také nemohou stěžovat, což dokazuje to, že zvyšují své původně poddimenzované kapacity.

Přibývá nám i hospod, kde už začíná být samozřejmostí výběr z více značek a dokonce i druhů piva. Hospody sdružené v Alianci P.I.V. už mají své následovníky i v jiných městech republiky. Stále více lidí se začíná zajímat i o jinou možnost konzumace piva, nežli je obligátní chození do nejbližší hospody s jednou značkou a jedním druhem piva. Stále více lidí vyhledává možnost ochutnat více různých značek piv a více různých pivních stylů.

Před pár lety někteří pochybovali o úspěšnosti snah pivních osvětářů typu Honzy Kočky, dnes už, myslím si, nepochybuje nikdo. Pochoutky z Varnsdorfu, ale i z Broum, Velkého Rybníka, Třebonic atd. zná a vyhledává spousta lidí.

Nyní už zkrátka víme, že pivo není jenom ležák, ale pochutnáme si i na svrchně kvašených pivech typu Ale, na Stoutech, na pšeničných pivech..., a i u toho ležáku už víme, že takový nefiltrovaný prostě nemá většinou chybu.

Na pivních serverech debatujeme o tom, jestli pivo v minipivovarech lahvovat do skla či petek. Ano, na tomto je vidět, jaké problémy se už řeší. Ne jestli budeme mít kde sehnat dobré pivo z minipivovaru, ale už začínáme být rozmazlenější a někteří si už začínáme vymýšlet další požadavky. No není to krásné? To přece není krize našeho pivovarnictví, ale naopak, stojíme na počátku jeho obrození. Doufejme, že nebude přerušeno, třeba špatnou legislativní politikou.

Na závěr si dovolím přidat ještě odkaz na blog časopisu Respekt, který dokumentuje to, že přibývá stále více lidí, kteří se o pivo začínají opravdu zajímat hlouběji, což je jen dobře pro všechny, kteří vaří pivo kvalitně a poctivě a může přidělat zase nejednu vrásku výrobcům nízkonákladových europiv.

V žádném případě ale nejde o krizi!

autor: Henri | Blok 07:57 [permalink] [comments: 13]


Pohádkové pivo 2011

[úterý, 23. listopad 2010]

Pivovar Belveder v Železné Rudě Vás tímto srdečně zve na klání malých pivovarů v soutěži o titul Pohádkové pivo pro rok 2011, která se bude konat na Horském hotelu Belveder v Železné Rudě 27. listopadu 2010 od 13 hodin.

Soutěžit se bude v kategoriích: Světlý ležák do 13, Polotmavý ležák do 13, Spodně kvašený speciál a Svrchně kvašený speciál.

Vítězové obdrží od pohádkového čerta a sv. Mikuláše diplomy a věcné ceny.

Večer bude volná zábava s živou hudbou, šumavskou zabijačkou, tombolou a soutěží...

Pohádkové pivo 2011

autor: Belveder | Blok 19:50 [permalink] [reaguj]


Lehké porovnání těžkých speciálů

[pátek, 19. listopad 2010]

Tento článek vznikl jako reakce na jiný blog, Hrochův, kterýžto můj krajan (aniž by o tom věděl, že je krajan), napsal podobný článek o témž. Článek se týká pití všech tří Masterů, kteří svou pouť započali kdovíkde, pak šli přes Popovice, aby skončili v samé náruči koncernu.

Tedy dal jsem si všechny tři Mastery, odpočítán podle síly, najednou a po sobě. Proč o tom mluvím? Mastery možná budou někteří brát jako jakousi možnost úniku před standardním sortimentem PU v těch mnoha hospodách, kde jinou než tu skvělou velkou dobrou značku nemají a tím že ji mají, se o nic jiného starat nemusí. Dále již nebudu komentovat. Pokud jde o Mastery, nechám mluvit dojem:

Master polotmavý 13° - chuťově vyvážené, plné, sladové, přiměřeně řízné a chmelové pivo, voňavé a až na cizorodý ocas chutné – 3,75 bodů z devíti podle stupnice od jedné do devíti (1=ráj, 9=peklo)

Master zlatý 15° - 4,50 bodů z devíti - chuťově se vytrácející ve svíravé hořkosti, málo plné – silně mi připomíná Konrad, který vůbec, a teď se na mne nečilte, nemám rád pro onu nezaměnitelnou kombinaci sladké chuti a vtíravé hořkosti, kterou má jinak snad jen becherovka.

Master tmavý 18° - 4,00 bodů z devíti - silná, plná, kávová chuť přecházející až do nepříjemna, příliš silný "bock" bez svěžesti – hodně mi to připomíná 21° a 24° od Primátora. Kdo z vás na to, pánové, má? Dá se to ještě pít?

Celkově musím říct, že nic zajímavého se nekoná, ale ani žádná velká tragédie. Možná se se svým názorem neshodnu s většinovým auditoriem, ale čím silnější pivo, tím hůř, asi proto, že opravdu dobré speciály chemička soustředící se na jeden jediný produkt prostě umět nebude.

Pro porovnání jsem si dal červeného Konrada, který docela ušel, ale od speciálního pivečka bych čekal spíš něco ve stylu Primátorovy 16°, větší voltáž, větší dojem. Sorry, dnešní den speciálů jsem nepotkal nic speciálního. Lépe pivo nepít a pít minerálku!


Klub malých pivovarů podporuje Plzeňský Prazdroj!

[středa, 10. listopad 2010]

Dnes byly stoly v KMP posety letáčky akce In Pivo Caritas. Bohulibá akce spočívající v tom, že když pošlete charitativní DéMeeSku, pomůžete tím neziskové organizaci Ledovec a dostanete v KMP pivo zdarma. Dosud dobré.

Nevím, co Ledovec dělá a ani mě to nezajímá. Kromě 27 Kč pro tuto neziskovku ale Váš hlas platí i jako 2 hlasy v soutěži Prazdroj lidem, což v podstatě není nic jiného než propagační akce Plzeňského Prazdroje. A tady je dle mého názoru chyba lávky.

Podnik, který si zakládá na propagování různorodých piv a tak trochu bojuje proti nadnárodním gigantům by se, dle mého názoru, neměl zapojovat do propagace toho největšího. Nebo ano?

Petře, to rovnou můžeš příště narazit PU či Gh. Určitě bude šmakovat... Vždyť v Alianci bys nebyl první ani poslední :(

Klub malých pivovarů podporuje Plzeňský Prazdroj!

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 21]


Nealko Dudák jasně propadl

[úterý, 9. listopad 2010]

V poslední době vyvolávají vášnivé diskuse zejména články z degustací. Rozhořčeni nad výsledky jsou především Ti, kdož se nikdy žádné anonymní degustace nezúčastnili. Vždyť je přeci snadné poznat tu a tu značku. Ano je to snadné, když ji pijete z etiketované lahve nebo ologovaného půllitru.

Výsledky jsou skoro vždy překvapivé a že bych si někdy byl stoprocentně jistý vzorkem, to snad ani ne. Možná proto mě tyto anonymní degustace baví a rozhodně nepodléhám nutkání kritizovat výsledky či hledat chyby na degustujících. Vždyť to nemusí být jen odborníci, profesionální degustátoři, kdo může se svými výsledky do světa - alespoň zde na PI.

Po loňské minidegustaci ležáků z Pivní prodejny jsem si letos vymyslel, dle mého názoru, trochu netradiční ochutnávku. Netradiční v tom, že jsme neporovnávali různé značky o stejné či přibližně stejné stupňovitosti, ale naopak skoro všechna piva od jednoho výrobce (nepíši značky, protože značek má tento pivovar více). Dnes jsme tedy podrobili našim chuťovým pohárkům piva Měšťanského pivovaru Strakonice. Lahve byly zbaveny etiket, víčka označena a zalepena. Piva nastejno vychlazena.

Škoda jen, že jsme se nakonec sešli jen dva, ale nevadí, vždyť si neděláme nárok na nějaké objektivnější výsledky. Děláme to pro radost a zajímá nás, zda jsme schopni rozeznat alespoň světlé výčepní pivo od silnějšího ležáku. K dispozici máme šest vzorků - tmavé jsme vyloučili kvůli barvě, polotmavé pak i kvůli jiné lahvi. Opět bych se přimlouval na stáčení Klostermanna i do půllitrových lahví...

Ale teď už pojďme k výsledkům této strakonické degustace. Jak jsme poznali pivka, která pro nás Vaří paní sládková Dáša Vlková?


Vzorek č. 1 | Švanda |oba se trefujeme

Vzorek č. 2 | Dudák Premium | tipuju Krále Šumavy, kolega Otavský zlatý

Vzorek č. 3 | Dudák Nektar | tipuju Nektar, kolega Premium

Vzorek č. 4 | Král Šumavy | tipuju Otavský zlatý, kolega Král Šumavy

Vzorek č. 5 | Dudák Driver | oba se trefujeme

Vzorek č. 6 | Otavský zlatý | tipuju Premium, kolega Nektar


Vzorky nehodnotíme podle nějaké stupnice (božské - nepitelné) ale body od 0 do 5 bodů. Nemusím snad ani uvádět, že Driver nezískal ani bod. také zde byl jen tak do počtu. A které že pivo od řeky Otavy nám chutnalo nejvíc?


1) Dudák Premium | 10b

2-3) Král Šumavy a Dudák Nektar | 7b

4-5) Švanda a Otavský zlatý | 3b

6) Dudák Driver | 0b


Myslíte si, že je taková akce zbytečná, nebo že je zbytečné ji zde zveřejňovat? Já myslím, že naopak, vždyť se vždy nejlépe plácá (diskutuje), které že pivo je vlastně nejlepší a že to musí poznat každý...

Můžu Vás ujistit, že ani já nepřikládám, svým vlastním, výsledkům žádnou váhu a už se těším na sobotní soudek nefiltrovaného Otavského zlatého, kterého mi paní Dáša speciálně stočí z ležáckého tanku...

Nealko Dudák jasně propadl [p222]

autor: Chody | Blok 19:49 [permalink] [comments: 4]


Ze Šumavy do Prahy

[pondělí, 8. listopad 2010]

V tomto týdnu by mohli příznivci piva z pivovaru Belveder ochutnat 4 druhy šumavského piva v pivnici Svět piva a Merenda na Žižkově a v šumavské hospdce Na Šumavě v Šumavské ulici na Vinohradech.

Není té Šumavy nějak moc? Určitě ne a dobrého šumavského piva už vůbec ne.

autor: Belveder | Blok 00:32 [permalink] [reaguj]


Střípky dojmů z Ale Festivale

[neděle, 31. říjen 2010]

Navnazen dobrou propagací slibující skutečně nevšední pivní zážitky jsem v sobotu ráno vyrazil směrem na Varnsdorf na Ale Festivale. Těšil jsem se o to víc, že se jednalo o moji první "pivní akci", tedy první akci, na kterou jsem jel v pozici člověka o pivě přemýšlejícího a vychutnávajícího.

Do nového areálu Kocoura jsem dorazil ještě před dvanáctou. V rozlehlé hale bylo zatím pramálo lidu a docela zima. To první se během dne změnilo tak, že chvílemi nebylo kam šlápnout, to druhé moc ne a moje celková promrzlost ve finále ovlivnila i mou ochotu degustovat až do samotného konce. Ona zima byla ale naštěstí jedinou kaňkou na povedeném dni.

Když jsem u vchodu zjistil, že něco na zub určitě bude, vyrazil jsem prozkoumávat terén. Skoro hned jsem si všiml, že chybí Matuška a Bulovka - dva z těch, na které jsem se těšil. Navíc jsem se rozhodl vynechat Heineken, lužický Bergquell, který mne dosud ničím neoslovil a domácího Kocoura , protože jeho svrchně kvašená piva jsem buď už ochutnal, nebo brzo ochutnám. Z Frýdlantu to přes Polsko a Německo nemám daleko. Přinejmenším ale na jejich weizenbock, který jsem ochutnal U Hrocha, se mi sliny sbíhaly. Ale vydržel jsem.

Teď ale k tomu, co jsem doopravdu ochutnal. Začal jsem předposledním stánkem, Hradeckou Pivoňkou , která nabízela Žamberské ale Kanec a "parní pivo" z Bavorského Zwieslu. Kanec na začátek chutnal, možná přítelkyni o maličko víc než mně, Dampfbier pak bylo první pivo, které mne nadchlo. V prvním doušku nic moc, pak se ale začalo rozvíjet a zanechalo krásně v puse. Přítelkyni naopak nechutnalo vůbec, postupně se z toho stalo pravidlo - když se jí u něčeho křivila ústa, mně to naopak chutnalo.

Za tu půlhodinu, co jsem seděl u Pivoňky, jsem si všiml jedné zajímavé věci - stánek sousedního Heinekenu, který nabízel své klasické exportní značky, tu byl vyloženě na okrasu. Mohl bych odpřísáhnout, že za tu půlhodinu si u něj nikdo nic nekoupil. I později u něj zrovna moc lidí k vidění nebylo. Možná to bylo tím, že většina nabízeného sortimentu se dá sehnat v lepších supermarketech, možná pro jejich aktivity v pivní globalizaci.

Jako druhou štaci jsem si vybral Velkorybnického Hastrmana a jejich Pale Ale. Vynikající hořké svěží pivo přesně odpovídalo pověsti, jakou Hastrman má. A protože jsem se trochu zalekl celkového počtu všech nabízených vzorků, koupil jsem si všechny s sebou s tím, že si je vypiju později doma v klidu. Podobně jsem se zachoval i u Třebonického rukodělného , kde jsem ochutnal vřesové ale Skrblík, opět chutné a hořké, a všech pět nabízených piv koupil domů. To jsem již byl vyzbrojen originální sklenicí s hastrmanem a povědomím o tom, že si ji v rohu haly mohu dle libosti vymýt, což bodlo.

Mou další štací byl Pivovarský dům Praha a jejich Grodziskie podle starého polského receptu. Řeknu to rovnou, tohle pivo mi z celého dne chutnalo nejvíc. Mělo světlounkou barvu, jemnou, ale říznou chuť, krásné doznívání, bylo svěží a živé - působilo dojmem neuvěřitelné čestvosti, jak právě natočené ze sudu. Později jsem měl jejich pšenici, také mi moc chutnala, ale protože to bylo moje předposlední pivo, ruku do ohně za něj dát nemohu. Zato za Grodziskie ano!

I mou další zastávkou bylo Polsko. Ale Brackie Mastne z polského Cieszyna mne nijak nenadchlo, ale ani nezklamalo. Ovšem pro mne nejméně dobré pivo dne. Navíc mne trochu zarazila výstavka na tento festival nepatřících piv této skupiny - tedy Zywiec a spol., tedy v podstatě Heineken.

Ve Zlých Časech jsem ochutnal pšeničnou rozmarýnovou Rosemary , kterou moje přítelkyně vyhlásila nejhorším pivem všech dob, já si ovšem pochutnal, koupil zde nějaké lahve, jedno anglické ale přikoupil v Pivoňce a vyrazil se ubytovat.

Po návratu jsem zjistil, že lidí výrazně přibylo, mých rozlišovacích chuťových schopností ale kvapem ubylo. U stánku s belgickým pivem jsem si dal ovocný Kasteel Rouge, kterým jsem se tak trochu dostal do autu. Zpátky mezi piva mne ale vrátilo Delirium Tremens . Bylo sladké a hořké zároveň, voňavé a hodně plné, prostě mi chutnalo. U vedlejšího stánku jsem koupil nějaké to Belgické trapistické a vyrazil se podívat na Zvíkov. Tady mne nic nezaujalo. Přítelkyně si dala nějaké ochucené, lehce jsem ochutnal a nic moc.

Cítil jsem, že mne už nadobrou opouštějí síly a tak jsem si šel dát poslední vzorek, 5 A.M. Saint jantarový ale od neortodoxního skotského Brewdogu. Tohle voňavé, plné a opravdu hořké pivo, kterému scházel snad jen trochu větší říz, mne navnadilo k zakoupení ještě jedné lahve, takže teď můžu přemýšlet, jestli Hardcore IPA od Brewdogu bude větší harakiri než Samurai IPA od Kocoura. A když už jsem byl u toho Skotska, stavil jsem se u stánku přátel Skotska. Moje dívka již dříve zjistila, že "přítel Skotů" za pultíkem pod svojí sukní skutečně nic, ale vůbec nic nemá (zeptala se), já zase zjistil, že jsou připraveni spíše na ochutnávku whisek, a tak jsem si na úplný konec na šťastnou cestu na hotel panáčka jednosladové dal.

To se zase jednou něco povedlo, jak má! Všem, kteří k tomu byli nápomocni patří dík!

Střípky dojmů z Ale Festivale

autor: Allegro.g. | Blok 22:41 [permalink] [reaguj]


Mír s Hubertem

[neděle, 24. říjen 2010]

Odpusťte, prosím, že zase vyrušuji. Jsem z těch, kteří jsou oprávněně označováni za „kdejaké pisálky, co píší o pivu“. Na svou obhajobu mi dovolte připomenout mé časté přiznávání, že pivu z hlediska výrobního, marketingového atd. a pohříchu i senzorického příliš nerozumím. Motivy mého psaní však nejsou pouze ryze exhibiční, vždyť nemám co ukazovat. Začal jsem psát hlavně protože jsem pivu a dění kolem něj přestal rozumět v podstatě zcela a na některé jevy dodnes marně hledám adekvátní odpovědi. To vše z hlediska prostého konzumenta, prostého smutného konzumenta.

Že užívám si s Hubertem doby mírové mi také vyšlo nikoliv rozborem relevantních dat, alebrž pouze vylučovací metodou. Ve všech pro mne potenciálně konfliktogenních oblastech se ku mne Hubertus chová více než ohleduplně, slušně a někdy i mile překvapí. Jako tuhle tím polotmavým…

Kácovská kvasnicová desítka byla pro mě před pár lety v době, kdy všechna mnou do té doby oblíbená piva houfně vymírala ve smyslu původní chuti či mizela v nenávratnu zcela včetně značky, zjevením z jiného světa v depresivní a smutné době. Možná že jen díky ní zůstal jsem tehdy pivařem, neb má spotřeba piva rapidně klesala. Pivní dění jsem vůbec nesledoval a zpočátku jsem si myslel, že mají v jisté středočeské obci přilehlé ku staré karlovarské silnici jen nějaké výrobní potíže, které vyřeší a bude to jako dřív. Dárek pana Ringhoffera však v té době stále produkoval takové pivo, že často jsem žasnul, kolik radosti si lze koupit za pár korun…

Pak se stalo však něco, co má prostá duše obyčejného pivaře nebyla schopna pojmout: Kozel „se“ prodal! Ano, „sám“ se prodal! Na dni Kozla jsem se tehdy ptal staršího průvodce: „Proč?“ „Zeptejte se akcionářů proč akcie prodali!“ snažil se říci klidně, ale já zřetelně slyšel v jeho hlase hluboké zklamání a snad i něco jako žal…

Copak že se někomu něco prodá! Není mi snad jako pivaři vlastně jedno, čí je to pivovar? Z hrůzou jsem postupně během let pociťoval, že mi to pravděpodobně být jedno nemá… Protože ačkoliv značka Kozel zůstala a ačkoliv nemám jediný „hmatatelný“ důkaz, že to pivo je chuťově i účinky horší, mé holistické bytosti přestal vyhovovat a trvalo mi celkem dlouho, než jsem si to s hořkostí připustil. Bývalo totiž cosi krásného v možnosti spolehnout se na to, že kde jest poutač s na zadních nohách vztyčeným rohatcem, lze za pár korun osvěžit se manou. Bylo mi nutno smiŕovat se se zánikem jedné z mála „existenčních jistot“.

Některá další dříve oblíbená piva jsem čas od času ochutnal se zvědavostí, zda je to stále tak špatné. Nebylo. Bylo to ještě horší…

Také se mi stalo, že jsem navštívil na Jičínsku kamaráda a z Prahy dovezená basa jím oblíbeného piva docházela a tedy nechal sousedem dovézt další basu tuším z Jičína. Náhle jsem měl na stole nedopitou lahev z Prahy a už mi přinesl otevřenou další. Nevěřil jsem vlastním ústům! Vždyť právě v médiích psali, že vědci potvrdili, že toto pivo chutná stejně už nějakých stopadesát let! Není tedy možné, aby z těchto dvou současných lahví chutnaly různě! Jejej! Jsem nemocný! Nebo pro tuto dobu nepoužitelný! Určitě jen některou z lahví jen špatně skladovali!

A tak jsem moc rád, že žiji v míru alespoň s takovými jako je Hubertus, díky Huberte! Chutnáš mi stále stejně dobře, ačkoliv po tvé dvanáctce, dám-li tři kusy, chce se mi pospávat, zato desítka mě naopak vždy „nakopne“ jako kvalitní káva! Ležíš v krásné krajině a sám o sobě jsi krásný. Také jsi nikdy nekoupil jiný pivovar jen abys jej zavřel a defacto nepřátelsky převzal jeho značku a to navzdory tomu, že tvoji kolegové dokázali takto „vyvraždit“ od konkurence celé kraje! Samozřejmě že je cosi primitivního v personifikaci „přirozeného ekonomického chování“ a nemít kvůli tomu rád některé ekonomické subjekty není správné, vždyť pivo se dnes už nevaří pro chuť a radost pijanstva, leč vyrábí a produkuje pro výnosy a tedy pryč s pivní romantikou, to nechceme! Ale já jsem rád, Huberte, že tě mohu mít rád právě protože ty se takto nechováš, že ještě vaříš dobré pivo mě a dalším ku radosti a rozkoši! Zvláštní, že ti to v této době ještě jde, jsi vůbec trochu divný, vždyť ty to pivo máš podstatně levněji než jiní a o peníze jde především, vždyť čím chceš dnes měřit úspěch! Upřímně ti i trochu závidím, protože tvůj vlastník tě má asi dost rád, když tě ani nezpeněží prodejem většímu, ani tě „neždímá“ akcentem na ekonomické ukazatele! Místo CKT ti koupili novou varnu, viď?! Trochu škoda té jizvy na tvém průčelí, které ti vybourali, aby bylo varny kudy vyměnit. Ale to se snad časem zahojí a ty dostaneš novou fasádu! Je záviděníhodné, že se na tebe ještě nevykašlali, když tak často navštěvují tě vody Sázavy, protože pochybuji, že pivem vyděláš alespoň na nápravu těchto povodňových škod. Vaříš nám dobré pivo a hýčkáš nás, ačkoliv my jako konzumenti chováme se jako malé děti a raději masově nakupujeme drahá masová piva či druhdy již i pivní náhražkové nápoje. Jak dlouho to ještě vydržíš? Nebo věříš tomu, že klokotné pivní dění vůkol, kterému já vůbec nerozumím, již láme se k lepšímu? Že ekonomický přístup způsobí to, že masy začnou raději pít pramenitou vodu než předražené prýpivo ignorujíc marketingové tlaky a své zdecimované podvědomí? A nakonec se masy pokorně vrátí k tobě a tobě podobným? Pivovary dnes prý prostě budou dál vařit pivo, které my budeme ochotni pít a jim to bude zajišťovat růst růstu. Věříš tomu, že neochota moje a pár dalších podivínů hrát tuto „rozumnou“ hru umožní přežití, existenci a v budoucnu rozvoj takovým jako ty? Něco mi v tom pořád „hapruje“, kámo… Ale v tom nejedeš ty, v tom jedeme my, viďte, masy!

Tak mi jen, prosím, řekni, aby mír dokonalý zůstal i nadále mezi námi : Včera jsem měl v Kostelci Kácovský černý či tmavý (?) speciál, ale přímo u tebe Na šalandě mi včera řekli, že tento speciál je sice navařen, ale že leží a bude tak jako každoročně až na Vánoce. Subjektivně bych řekl, že co měli v Kostelci je tvůj výtvor, neb chuťový duch Kácova byl v pivu, domnívám se laicky, přítomen. Že by protekční burčák? Děkuji ti a prosím zůstaň s námi, nevděčnými masami! Pa, já zas přijdu! Protože „Dobré pivo nenahradíš!“

Mír s Hubertem [p250]

autor: Rosťa | Blok 11:31 [permalink] [comments: 6]


Jak jsem happy end nechytil...

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

Před pár týdny začal nový školní rok a já se tak díky tomu opět dostanu průměrně dvakrát za měsíc do Prahy. Kromě plnění školních povinností mám tak možnost ochutnávat různá piva. Minulý týden jsem neměl moc hodin a navíc k tomu tří hodinovou pouze mezi předměty. Vyrazil jsem tedy do Jihoměstského pivovaru na oběd.

Ještě než jsem dostal obří porci dobrých Spätzlí s uzeným masem a kysaným zelím, ochutnal jsem místní Oktoberfestbier 14° Märzen. Moc nechápu tento zvláštní název, ale zřejmě je to kvůli lidem, kteří nevědí, co znamená styl Märzen a název Oktoberfest prostě více láká normální hosty. Místní pivo totiž s pivy vařenými dnes pro Oktoberfest nemá mnoho společného. Bohudík. Kromě Hacker-Pschoru se vaří pouze silnější verze mnichovského světlého ležáku. Zde se totiž jedná o (téměř) klasický Märzen. Pivo má jantarovou až světlounce hnědou barvu. Ve vůni je lehce cítit alkohol, v chuti pak dotyk topinkově-karamelkové sladovosti. Bohužel ve vůni i chuti je přítomna i velmi slabá ovocnost. Tu si můžou dovolit pouze silné ležáky, ale v ležácích konvenční stupňovitosti prostě nemá co dělat. Ke Spätzlím si dávám Kräuterbier 13° bylinné pivo - světlý zlehka zakalený ležák s mírnými medicimálními tóny po bylinkách a s vyšší hořkostí. V chuti je pak cítit i jemná sladovost. Nejsem příznivcem ochucených ležáků, ovšem v tomto případě přidané bylinky pouze přispívaly k celkovému vyznění piva a nepřekrývaly ostatní chutě, jak to bývá obvyklé u podobných piv. Tzn. dopil jsem ho. Posledním pivem byl Weissbier polotmavý, zařadil bych ho sice mezi Dunkelweizeny spíše než do stylu Ur-Weiss, ale šlo o zdařilé pšeničné pivo. Velmi řízné s ovocnou vůní, v chuti se již začala více ozývat i karamelkovost, jen závěr byl trochu zvláštní - pudingově vanilkový. Přes drobné výtky musím přiznat, že se do Jihoměstského pivovar rád brzy vrátím.

Poté co jsem absolvoval druhou část výuky toho dne, vyrazil jsem do Zlých Časů. Ten den nebyla zrovna oslnivá nabídka, takže jsem ochutnal pár nezajímavých piv (Javořický ležák, d’Este) a Trashy Blond z BrewDogu. Laciná blondýnka hezky voněla, ale v chuti až příliš dominovala chmelová hořkost. Holt slabší pivo (10,4°) s mnoho IBU (35).

A protože jsem měl ještě pár hodin do odjezdu, vyrazil jsem do nově otevřené ochutnávkové hospody Prague Beer Museum Pub. Trochu zavádějící název, nemyslíte? Ale třeba je to záměr. Jako první si objednávám nakuřovaný Speciál z Kladna (32 korun za 0,3l). Po letní návštěvě pivovaru nečekám žádný zázrak, ale tohle je pro mě příjemné překvapení. Lehce uzené polotmavé pivo s převládající sladovostí. Poté si poroučím filtrovaného Poutníka (24 korun za 0,3l, za podobný peníz dostanete v ZČ půllitr), u kterého chci vyzkoušet, v jaké kvalitě ho tu servírují. Nebylo to na 100%, ale s ohledem na množství píp byl vcelku pitelný. Byl ovšem stejně jako pivo z Kladna podchlazený. Pokud to nebyl záměr, měl by to někdo ohlídat a pokud to záměr byl, tak je to jasný, v podchlazeném pivu se lépe skryjí případné nedostatky. Jako třetí pivo si objednávám Matušku Weizen (35 korun za 0,3l). Bylo to jedno ze tří, nebo čtyř piv z minipivovaru z celé nabídky. V provozu bylo 29 píp z pivy, na třicáté byla nějaká limonáda, drtivou část nabídky tak tvořila piva z průmyslových pivovarů. Už ve vůni je poznat, že pivo není v dobré kondici a chuť to jen potvrzuje (např. nízký říz). Špatné pivo z Broum jsem měl do té doby jen jednou a to U prince Miroslava zkyslou tmavou 14°. Domnívám se, že v obou případech byla chyba na straně hospody a ne pivovaru. Na závěr si dávám ještě jednou Rauchbier z Kladna a odcházím na autobus. Celkově ochutnávání nedopadlo úplně špatně, ale to co jsem viděl okolo bylo hrůzostrašné. Podmíráky na každém druhém pivu, ale ne milimetr dva, to se stane, ale půl centimetru až centimetr a to i na malých pivech, na kterých to více vynikne, bylo to nejmenší. Když jsem přišel, stál na výčepu tmavý Rebel již téměř bez pěny. Byl jsem zvědavý, co se s ním stane a chvíli dokonce přemýšlel, že si ho sám objednám, abych to zjistil. Nemusel jsem, vedle mě sedící cizinci si ho, poté co stál minimálně tři čtvrtě hodiny na výčepu, objednali. Pivo bylo rozlito do dvou čistých sklenic a dočepováno čerstvým (seděl jsem za barem asi půl metru od pípy z dotyčným pivem). Obdobně bylo naloženo z Bernardem. Nejdřív číšník načepoval jednoho s tím, že přebytečnou pěnu „odhazoval“ do jiné sklenice. Z ní pak přelil pivo do jiné a dočepoval. Nestačil jsem valit oči, ale nic jsem neříkal, byl jsem zvědavý na další alchymistické kousky pánů za výčepem. A dočkal jsem se. Někdo si objednal velkou a malou Poličku. Velká vypadala na první pohled slušně, ale do třetinky již plivl konec sudu. „Výčepní“ znalecky prohlédl sklínku, počkal až pěna dojde o něco výš a odeslal pivo na plac. Vymytí trubek samozřejmě nepřipadalo v úvahu. Nevěřil jsem svým očím a nevěděl jestli se smát, nebo plakat. Když k tomu připočtu nesmyslný popis některých piv (viz http://www.crestcom.cz/tiskove_stredisko/files/download/147/Pivni%20specialy.pdf) a poněkud nadsazené ceny, je to fakt bída. Navíc by mě zajímalo, kterej umělec sepisoval ten seznam piv. Mimochodem jsem k tomu již jednou vyjadřoval podrobněji (viz http://pivni.info/news/6928-the-prague-beer-museum-prazske-muzeum-piva-unikatni-projekt-v-zemi-pivu-zaslibene.html).

Každopádně to vypadá, že se pivo z menších pivovarů a minipivovarů dostalo z undergroundu. Jedním z indikátorů může být, když se najde vykuk, který se snaží svézt na módní vlně, vydělat peníze, aniž by o dané věci věděl něco více, nebo měl jiný zájem, než na tom vytřískat za každou cenu peněz co nejvíc. Příkladem mohou být hudební manažeři vykrádající undergroundové hudební styly, které následně uzpůsobují masovému posluchači. Jednoho takového v Praze už máme a teď k němu zřejmě přibyl další. Spolumajitel Se Padilla v Praze provozuje i jinak orientované podniky, bary či kluby více méně zaměřené na nové hudební styly a cool alkoholické koktejly. V něčem jsou ale PBMP podobné, přitažlivé ve photoshopu upravené holky na plakátech, nebo jako maskotky, předražené pití a „trendy“ prostředí. Ostatní podniky neznám a nechci je proto soudit, ale u PBMP je to podle mě o přitažlivém obalu, ale zkaženém obsahu. Jinak já nemám nic proti vydělávání peněz, to abych nebyl špatně pochopen. Ovšem nemělo by to být za každou cenu a bez odpovídající kvality. Jenže atraktivní lokalita v centru Prahy (ulice Dlouhá) a množství cizinců, kteří se zde pohybují, umožní - bohužel - podniku přežít. A co z toho bude mít české pivovarnictví? Při nejlepším nic, při nejhorším se zhorší jeho obraz ve světě. Protože když provozuje pivní bar člověk, který pivu nerozumí, kam to tak může vést?

Chtěl bych ještě říct, že i když mám např. v případě Zlých Časů své námitky ke kvalitě a (někdy) cenám piv a občas také k obsluze. Musím říct, že Hanz je sice obchodník (a proč by taky nebyl), ale pivu rozumí. Navíc když jsem si tam dával minulé úterý třetinku Ignis et Flamma (Belgian IPA) za stovku, tak byla výborná a nelitoval jsem vynaložených peněz. Je prostě rozdíl do jaké ochutnávkové hospody člověk chodí.

autor: Elf | Blok 01:18 [permalink] [comments: 10]


«« « Strana 17 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň