Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Pivovar MMX v roce MMXI

[pátek, 18. únor 2011]

Rozsáhlá, lehce vyhrocená debata pod předchozími články na toto téma i blízkost Prahy umožňující večerní návštěvu s využitím hromadné dopravy uspíšily moji návštěvu pivovaru MMX v Letech u Dobřichovic. K tomuto tématu už bylo napsáno hodně, takže se omezím na pár poznámek osobních postřehů:

- Pivo:

Světlá 11° je chuťově jemnější, ideální na spláchnutí žízně, ale celý večer bych u ní nevydržel. Světlá 12° mi opravdu moc chutnala, takže předpokládám, že již byla načata nová várka (viz článek Jirky Vala Navrátila http://pivni.info/minipivovary/868-mmx.html). Polotmavá 14° s opravdu výraznou kávovou chutí, pro mne asi až příliš silnou. Ceny jsou na mimopražský podnik dost vysoké, ale převažujícím zákazníkem holt pravděpodobně nemají být místní obyvatelé, ale projíždějící turisté na jednodenním výletu z Prahy, z tohoto pohledu je „pražská“ cena pochopitelná.

- Sirupy:

Možnost vybrat si z celé škály sirupů, které jsou smíchány s pivem, mi přijde sympatická, nikdo si tu aspoň nehraje na „vaření“ ovocných speciálů, které přitom často vznikají naprosto stejně, akorát se trochu větší objem sirupu vrzne rovnou do celého sudu a zákazníci jsou potom nuceni vypít třeba 50 litrů jedné příchuti, než je namíchána další, zatímco v MMX mohou kdykoli volit ze snad deseti příchutí. Zkusili jsme granátové jablko (podle výčepního patří mezi oblíbené) a pomeranč (který je zatím spíš na okraji zájmu). Musím říct, že mi chutnaly obě příchuti, ovocné tóny se s pivem opravdu příjemně spojily. Výsledek byl samozřejmě hodně sladký a s ležákem už neměl mnoho společného, ale pokud někdo nerad hořké, má širokou možnost volby.

- Jídlo a obsluha:

Jídla (vepřová žebra a tlačenka) byla výborná, cena odpovídající, navíc nabízejí i levnější obědová menu. Obsluha byla naprosto profesionální, přestože za celý večer bylo ani ne deset hostů, takže výše spropitného nicotná. Velký počet zaměstnanců si vysvětluji tím, že chce majitel celoročně udržet stálý tým (nebo aspoň jeho jádro) kvalitních lidí, kteří zvládnou i návaly přes turistickou sezónu.

- Restaurace:

Prostor samotné restaurace na mě působí opravdu mohutným dojmem. Věřím tomu, že strohost interiéru (bohužel má být narušena několika velkoformátovými obrazovkami) dá maximálně vyniknout davové atmosféře zaplněné restaurace plné hodujících a popíjejících hostí. To, že teď přes zimu se při návštěvě může někdo cítit trochu jako v Kubrickově The Shining, není zas tak podstatné, protože hotel i restaurace zjevně vznikl se záměrem obsloužit turisty navštěvující Karlštejn, k čemuž má opravdu velké předpoklady (nutností pak asi bude navázání spolupráce s cestovkami). Podle pana výčepního se ale i přes zimu dokázala v sobotu večer restaurace skoro z poloviny zaplnit a už v ten moment musí podle mých představ být atmosféra velmi zajímavá.

- Architektura:

Vnější podoba pivovaru a hotelu mi přijde velmi zdařilá a kvalitně provedená, každopádně v tomto směru nejlepší objekt z celé obchodně-průmyslové zóny, jejíž je součástí. Být já obyvatelem z druhé strany přilehlého rodinného domu, rozhodně se radši budu dívat na budovu hotelu, než na objekty obchodů přes ulici. To, že mohlo být opravdu daleko hůř, dokládají výkresy původní studie hotelu vyvěšené na prosklené stěně mezi restaurací a recepcí (viz moje fotky na http://www.ovipistan.cz/archiv/pivovary/mmx/fotografie.html).

- Cesta:

Žíznivé webofily, kteří si chtějí zrychlit cestu od vlaku z Řevnice autobusem a zároveň spoléhají na mapy vytištěné ze serveru atlas.cz, kde je zastávka autobusu zobrazena přímo u pivovaru, chci upozornit, že autobus ve skutečnosti zastavuje o nějakých 500 metrů dřív a další zastávka už v Letech není a alespoň některé autobusy zahýbají směrem na Hlásnou Třebáň a poprvé zastavují po 2,5 km v Rovině. Takže cestu jsme si rozhodně nezkrátili ani neurychlili, ale večerní únorový pochod přes zasněžené pole byl naštěstí příjemný a jen posílil chuť na ochutnání nového piva.

autor: Kari | Blok 22:27 [permalink] [comments: 13]


Pivovary na Karvinsku - už v prodeji

[středa, 16. únor 2011]

STAREC Milan:

Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku), str. 40 – 91, In: Práce a studie muzea Beskyd 2010, č. 22

Monografie představuje v abecedním pořádku 26 lokací pivovarů na území okresu Karviná. Odborné texty čerpají z dlouholetého bádání autora a přináší zatím nepublikované údaje vlastního výzkumu. Texty jsou doplněny fotografiemi, technologickými skicami a GPS lokalizacemi. Největším přínosem jsou popis fryštátského měšťanského pivovaru a Larisch-Mönnichova pivovaru v Karviné.

Sborník je zařazen na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR..

ISBN 1804-1116

Více informací na http://www.pivovarkostelec.cz, http://web.telecom.cz/muzeumbeskyd/publikace.htm

Pivovary na Karvinsku - už v prodeji

autor: Kostelec | Blok 11:21 [permalink] [comments: 1]


Slaný mýma zarudlýma očima

[sobota, 12. únor 2011]

Jistě se dočkáte velkého článku od zdejšího dvorního lyrika Rosti. Já jsem vyrazil na vlastní pěst o trochu dříve, abych si stačil za světla prohlédnout těch nemnoho památek, které ve Slaném zbyly. Z autobusového nádraží kráčím okolo zdejšího Lidlu, za nímž se rýsuje kostel sv. Gotharda - a nějaký bagr. A hned za kostelem se nachází Modletický dům, jeden z nejstarších domů ve Slaném, v němž vznikl Antošův pivovar. Před vraty se zatím nic neděje, tak se vydávám obhlédnout nedaleké náměstí. To je poměrně pěkné, nejvíce se mi líbí Velvarská brána, poslední zbytek opevnění. Rád bych se ještě podíval na zub zdejšímu řádu bosých karmelitánů, kteří zrekvírovali klášter františkánům, ale blíží se pátá, čili mé kroky směřují před brány pivovaru.

Kromě mne zde postává asi desetihlavá skupinka starších lidí, z nichž ten nejtlustší vyřvává, že je radní. Ještě v 16:59 je pivovarská krčma nelítostně zalígrována. V 17:00 nás pak vítá patrně vrchní. Neznámo proč zmiňuje, že jsme jejich první hosté, ale pak je již unášen davem, který se cpe dovnitř. Obsazuji jediný nerezervovaný stůl v přízemí (nekuřácká část, v prvním patře i ve sklepě se kouří) a s nadějemi vyhlížím číšnice. Postupně si přisedají dva pánové. Jeden hovoří stále dokola o cenách zdejších piv a rozvíjí teorii, že pivovar nebude schopen konkurovat protější pivnici U kostela, kde je podle vývěsního štítu na čepu Gambrinus. Trpělivě mu vysvětluji, že množina zákazníků od kostela netvoří s množinou zákazníků pivovaru průnik. Tak odvádí řeč na Regenerátora, který měl prý podle nápisu v jejich hospodě 13% alkoholu, což po čtyřech pivech cítil. Druhý pán vyhrožuje, že půjde ještě Antošův ležák spláchnout kozlíkem.

Jako první si objednávám Antošův ležák. Má příjemné chmelové doznívání, ale přivítal bych pivo trochu plnější; také nevoní úplně příjemně a bohužel mám výhled na pípu - to si vždycky vzpomenu na babičku, jak mi ochlazovala čaj přeléváním z hrnku do hrnku. Dávám si ještě jedno, celkově hodnotím jako lepší průměr a přecházím k Černému poupěti, tmavé 12°, neboť polotmavá 13° ani světlý speciál Kozák 15° mne nelákají dostatečně, abych jim při své krátké návštěvě poskytl prostor. Poupě je jiná liga než světlý ležák, je sladší, ne tolik karamelové, příjemně voní, chuť je vyvážená, prostě zahučí do mne eins zwei. Pivo stáčejí i do svých pet lahví, ale bacha, úplně dobře to netěsní. Při pohledu na měděné nádoby pivovaru rozjímám, co si dám k jídlu. Volba padá na talíř s nakládanými sýry, což není úplně nejvhodnější k ochutnávání piva, ale jako poslední si dávám jantarový ale 14°, takže dopady na chuť piva nebudou pro mne tak fatální. Místo nakládaných sýrů přede mnou přistává sýr zrající, nicméně jsem v dobré náladě a rovněž poněkud rozjařen, tak neodmítám. Zde musím vyzdvihnout kulturu servírování - sýr je podáván s nasekanou cibulkou, hořčicí, dvěma drobnými plátky nasolené sardinky a ještě (nebo už zase) teplým, velmi dobrým pečivem. Letmý pohled do relativně krátkého jídelního lístku mi napovídá, že při příští návštěvě budu mít co jíst - jehně, biftek nebo jen pomazánka z bůčku, téměř vše mne láká. Platím a ještě krátce pohovořím s Rosťou a spol. v suterénu a spěchám za manželkou. Spěch to není nepříjemný, protože mne v batohu chladí záložní poupě. Přeji Antošovi, ať se mu daří, když to půjde, co nevidět se vrátím, je to opravdu velmi příjemný podnik.

autor: Sekal | Blok 10:13 [permalink] [comments: 5]


Zamyšlení nad manipulací vzorků při degustační soutěži

[čtvrtek, 10. únor 2011]

A máme tady zase diskuzi o manipulaci vzorků, nebo degustační soutěže samotné.

Nad některými diskuzními příspěvky jsem se svým částečně poučeným mozkem zamyslel a něco málo sepsal.

Jak může pivovar ovlivnit výběr zaslaného vzorku na degustační soutěž.

1) pivovar vaří na konečnou stupňovitost a sládek, případně skupina lidí, vybere z více várek tu nejzajímavější a tu zašlou na soutěž. Je to naprosto legitimní a zvláště v malých a středních pivovarech, kde neprůměrují várky jsou rozdíly podobné jako lehce kolísající rozdíly mezi várkami. Navíc se ten, kdo vybírá, nemusí shodnout s degustační komisí a riskuje, že třeba vybere moc zajímavé pivo, když se zrovna hodnotí to „nejsprávnější“ v dané kategorii.

2) pivovar používá HGB a svůj normální polotovar naředí méně. Takže do soutěže výčepních piv místo svého „Značka“ výčepní, co má dlouhodobě nařeďováno na 9,1% původního extraktu, pošle „Značka“ výčepní ale naředěno míň, na 10,6% původního extraktu. Podle mě se tady už jedná o podvod.

3) pivovar uvaří např. na své zkušební varně zcela odlišný produkt, jiné suroviny, jiný způsob vaření, jiné chmelení, jiné kvašení (spilka, sbírání deky, sklep místo CKT), vařeno na stupňovitost, žádné používání HGB. Tady už se jedná o zjevný podvod k získání ocenění pro výrobek s obchodním názvem zcela odlišným produktem, zapsaným do soutěže pod stejným obchodním názvem.

4) pivovar přihlásí naprosto cizí, jinde nechaný uvařený výrobek. Stejně jako u bodu 3, tady už se jedná o zjevný podvod získání ocenění pro výrobek s obchodním názvem zcela odlišným produktem, zapsaným do soutěže pod stejným obchodním názvem.

Můžeme to nějak zjistit? Jedna možnost je degustační porovnání s běžně dostupnou produkcí. To samozřejmě nepřichází v úvahu - pivovary přivezou v lahvích zase soutěžní speciál, nebo nad v krámě nakoupeným vzorkem vyřknou zaklínací formuli o zhoršeném stavu piva vlivem špatného skladování.

Druhá možnost je soutěžní vzorky nechat projít chemickou analýzou a porovnat s chemickou analýzou běžně nakoupené produkce.

Co můžeme při relativně jednuduché analýze zkontrolovat?

- extrakt zdánlivý - zjištěný zbytkový extrakt v odplyněném pivu s alkoholem v hm.%,

- extrakt skutečný - zbytkový extrakt v odplyněném pivu bez alkoholu v hm%,

- extrakt původní - vypočtený podle Ballingova vzorce,

- alkohol - v objemových případně hmotnostních procentech (většinou objemová),

- barvu podle EBC,

- PH - které by mělo být podle normy v rozsahu 4-4,9,

- IBU - jednotky hořkosti

Všechny tyto hodnoty, snad s vyjímkou barvy, by se neměly skladováním v záručním období měnit a tak je můžeme použít k porovnání vzorků.

Jaké by se měly objevit rozdíly u vzorků zakoupených oproti přihlášeným u jednotlivých skupin ovlivněných vzorků z pivovaru.

1) vybraný vzorek z různých várek - rozdíly budou uplně minimální, stejně jak minimální jsou v průběhu roku mezi jednotlivými várkami daného „poctivého“ pivovaru.

2) jiné ředění na HGB, na extraktech hned uvidíme rozdíl - všechny hodnoty jsou téměř lineárně rozdílné

Např.:

Nakoupený-A-3,4%,Es-2,4%,Ez-2%,Ep-9,1%

Přihlášený – A-4%, Es-2,8%, Ez-2,3%, Ep-10,7%

3.a 4) jiná várka bude mít úplně odlišné rozházené hodnoty, bude jistě méně prokvašená, jiná barva a jiné IBU. Z hodnot bude jasně zřetelné, že se jedná o jiný výrobek.

Otázkou zůstává, jestli by pivovary a to hlavně velké koncerny, které velkou zaplacenou výstavní plochou jsou významnými sponzory akce, měly zájem se takové soutěže zúčastnit. Vyší náklady dané nutností sehnat vzorky z normální obchodní sítě by se taky do rozpočtu dané soutěže promítly. Nakupovat v pivovarských prodejnách nebude jediný správný způsob získání porovnávacích vzorků, pivovar by teoreticky své lepší pivo podle bodu 2. nebo 3. mohl dát do prodeje. Pivovar by ale riskoval, že normální zákazník zjistí rozdíl a po návratu k dlouhodobě šizenému pivu odejde od značky.

Hlavně si myslím, že nikdo se takové oficiální degustační soutěže a labolatorně porovnávací soutěže s normálně zakoupenými vzorky nepustí. Protože odhalené podvody by asi neskončily pouze nařčením z neetického jednání v obchodním styku (neoprávněné chlubení cenami u výrobku, který se skutečné soutěže nezúčastnil), ale mohl by být i předmětem soudních sporů mezi pivovary.

autor: hroch | Blok 09:06 [permalink] [comments: 27]


Právo várečné v Poličce a v Liberci

[sobota, 5. únor 2011]

Právo várečné v historii našich měst.

Při prohlížení si letošního povedeného kalendáře pivovaru Polička, jsem narazil na zajímavou informaci, že na území Poličky bylo stotřináct právovárečných domů. Mě to číslo na město, které v druhé polovině devatenáctého století mělo tři a půl tisíce obyvatel, připadá vysoké.

V té době rodiny měli pět až sedm členů v průměru, tak to je jeden právovárečný dům na 4-6rodin. Možná, že nám další zajímavé informace k Poličce dá Roman Holoubek.

Tak jsem se snažil zjistit nějaké informace z mého rodného Liberce-Reichenbergu, ale tam je toto číslo snad nedohledatelné. Hlavně je skutečnost s udělováním práva várečného pro měš’tanské domy v Liberci, ovlivněna udělením práva várečného pro město v roce 1560, rodem Redernů. Pak vznikl měšťanský pivovar na Staroměstském náměstí (dnes nám.Dr.E.Beneše), když nevyhovoval dalšímu zvětšení kapacity vznikl nový akcionářský pivovar ve Vratislavicích, v roce 1872 založena akciovka, 1873 započata stavba, 1874 zprovozněn.

A jaké zajímavé informace o svém rodišti nebo působišti ohledně práva várečného, jste schopni najít vy a dát jen tak ve zkratce na vědomí ostatním.

autor: hroch | Blok 09:11 [permalink] [comments: 9]


Co je to pivovar?

[čtvrtek, 3. únor 2011]

Co je to vlastně v dnešní době pivovar? Jistě je to místo, kde se vaří pivo. Oficiálně bychom mohli pivovarem nazvat podnik (podnikatele), který se zabývá vařením piva a má vyběhané všechny "papíry", má přidělené IČO. Ale já se ptám: Stačí to?

V poslední době vzniká plno minipivovárků. Většinou se jedná o dva druhy vzniku. Prvně se otevře fungl nový pivovárek v nějaké restauraci, kam si každý může zajít nové pivečko ochutnat (pomiňme rozjezd, kdy se může stát, že pivo je odjinud, možnost, že by bylo odjinud i jindy, nechci ani domýšlet). Nebo své pivo pravidelně dodává do nejen okolních hospod. S takovým modelem nemám problém. To je pro mne výrobně činný pivovar bez jakékoliv diskuse.

Druhou možností je zoficiálnění homebrewingu nebo-li domácího vaření piva. To se pak někdy stane, že pivovárek i nadále vaří převážně pro svoji potřebu. Nebo jen sem tam na objednávku či na degustaci či na prezentaci na pivních slavnostech. A tady už pro mne malý problém nastává. I když si takové pivo občas mohu koupit třeba v KMP, nemohu si jej dopřát kdykoliv se mi zachce (vzdálenost mezi námi teď ponechme stranou). Pro mne takový pivovárek je jistě zpestřením nabídky, nicméně jej za výrobně činný podnik nepovažuji. Prostě IČO z homebrewingu pivovar nečiní.

Jak tuto problematiku cítíte Vy, vážené čtenářstvo PI?

autor: Chody | Blok 19:58 [permalink] [comments: 11]


Veni, vidi Litoměřice

[sobota, 29. leden 2011]

Snad úplně nejnovějším přírůstkem do rodiny minipivovarů se stal v pátek 28.1. minipivovar Labuť v Litoměřicích. A vzhledem k tomu, že počasí se konečně umoudřilo, v sobotu v mrazivých dnech se ukázalo i slunce, tak nám nebránilo nic, abychom vyrazili.

Startujeme z pražského Hlavního nádraží v 8,50 hod. a s jedním přestupem v Lovosicích vystupujeme na Horním nádraží v Litoměřicích krátce po 10 hodině. Na pivovar je ještě brzy a proto se vydáváme kolmo na trať, po modré turistické značce, na Mostku. Po necelém kilometru stoupání staneme na kopci s chatou a rozhlednou.

Vybrala jsem tento "odskok" od původní trasy záměrně. Po dlouhých letech uzavřená rozhledna konečně začala v loňském roce plnit svůj účel. Chvíli ještě čekáme na otevření (otevírá se denně v 11 hod.), ale pak už nás ochotný personál vítá v restauraci. Původní chata byla postavena v roce 1910, od té doby však prošla několikrát (naposledy ke stému výročí vloni) rekonstrukcí. Po zdolání 96 schodů rozhledny konstatujeme, že toho dnes moc vidět není, vzdálenější okolí je zahaleno v oparu. Vracíme se do restaurace a chutně poobědváme kančí guláš na červeném víně s tymiánem. K tomu Budvar 10°, dobře ošetřená. Ač na pultě jsou pípy 4, "teče" pouze ta desítka, ostatní budvarský sortiment je láhvový.

Prostředí je výhradně nekuřácké, velmi příjemné, interiér vkusný - radost posedět. Podle slov pana majitele, restaurace je hodně vyhledávaná (na odpoledne zrovna chystali salónek pro svatbu). Venku na letní posezení je velká terasa i s dětským koutkem. V suterénu pak větší sál, zvaný vinárna.

Posilněni obědem, vyrážíme dolů z kopce konečně do města, nejprve na obhlídku náměstí a pak již k Labuti.

Pivovárek se nachází v objektu bývalého hotelu, resp. v jeho sklepích. Vchod je ze dvora (kde bude v létě velká zahrádka a gril) dolů po schodech. Samotná hostinská místnost je členěna na kuřáckou, která se nachází v nižší partii, u výčepního pultu a nekuřáckou, o pár schůdků výše. Celkem asi 50 míst (více v části nekuřácké). Za výčepním pultem je varna, o objemu 600 l. Bohužel, v době naší přítomnosti nebyla "na place" paní majitelka, ani sládek, takže exkurze v samotných útrobách pivovárku nebyla možná. Zpovídali jsme tedy vrchního. Podle jeho údajů tam mají spilku v otevřených nádobách. Vařit se bude podle potřeby. Zatím je na čepu světlý ležák 12° a 12°polotmavá. V nejbližších dnech přibude i tmavá 11°.

Nejsem odborník, takže mé hodnocení berte jako ryze subjektivní. Ležák je světlejší barvy, hořkost je "tak akorát", prostě dobrý klasický ležák plzeňského typu. Procenta alkoholu jsme odhadli na cca 5%, neb tuto informaci jsme nezjistili. Mým favoritem se ovšem okamžitě stalo pivo polotmavé. Lehce karamelové chuti, také s vyšším obsahem alkoholu. Shodli jsme se, že určitě u Labutě nejsme naposledy.

Co se týče kuchyně, tak zatím jsou v nabídce pouze chuťovky k pivu. V létě se počítá s grilem na zahrádce a do budoucna i s teplou kuchyní.

Fotogalerii naleznete zde...

Veni, vidi Litoměřice

autor: Jana | Blok 20:47 [permalink] [comments: 4]


Co se podařilo zachránit

[pátek, 28. leden 2011]

Dne 18. února proběhne druhý přednáškový blok na téma revitalizovaných pivovarů v Černokosteleckém pivováru. Více informací na http://projekt.pivovarkostelec.cz

Co se podařilo zachránit

autor: Kostelec | Blok 11:14 [permalink] [reaguj]


Nová publikace o asanovaných pivovarech a cukrovarech

[úterý, 25. leden 2011]

FRONĚK Daniel, JÁKL Pavel, STAREC Milan:

PIVO a CUKR

Publikace představuje v abecedním pořádku 105 pivovarů, 4 sladovny a 40 cukrovarů asanovaných po roce 1945. Populárně naučné texty, čerpající z dlouholetého bádaní autorů z okruhu Černokosteleckého pivovarského muzea jsou doplněny 220 doposud nepublikovanými fotografiemi zaniklých pivovarů a cukrovarů spolu s přesnou lokalizací GPS všech objektů.

Grafická úprava: Vlasta Doležalová. Formát V4. Rozsah 88 stran

ISBN 978-80-01-04717-0

Cena: 240 Kč.

Více informací na www.pivovarkostelec.cz

Nová publikace o asanovaných pivovarech a cukrovarech

autor: Kostelec | Blok 11:34 [permalink] [comments: 6]


Celia

[neděle, 23. leden 2011]

Musim říct, že lidem s bezlepkovou dietou v tomhle směru nezávidim. Prostě je to jediný pivo pro ně na trhu, takže buď ho vezmou nebo ne. Ale ono je to dobrý pivo. Nejenže je lepší než ta debilní Plzeň a další europatoky, ale měl jsem pro srovnání Primátor 11 a Rychtáře Premium. Celia vyhrála. Cena 19,90 je... sice vyšší, ale doufam, že celiakům zachutná a po domluvě z hostinskym jim může soudek nebo aspoň lahváče do putyky objednat, za ochutnání to stojí, víc než velmi. A GRATULUJU jim (bezlepkářům), že si na ně bůh a v Žatci vzpoměli formou tohohle moku!

P.S. Až udělam slepej test dam sem výsledky.

Celia

autor: honza1205 | Blok 20:28 [permalink] [comments: 1]


Opravdu naposledy?

[středa, 19. leden 2011]

Dnes se v RSS zprávách objevil i příspěvek Regionu Vyškov s názvem Naposled uvařil Pivovar Vyškov

Cedulka z Pivovarského domu v Praze se mi zdá nechutná. Tohle využívání nesnází pivovaru ve vlastní propagaci se mi vůbec nelíbí. Rychle, dejte si to, vždyť už asi nebude. Chápal bych to, kdyby to byla pravda, ale takhle zneužívat nejistotu?

Foto

Jediná omluva Pivovarského domu u mě je ta, že už Pivodům nikdy nebude točit vyškovského Jubilera. To ano. To by pak bylo v pořádku.

No a redakce Regionu Vyškov by mohla mít také trochu soudnosti. Mohla by být trošku v obraze a vědět, že toto nemusí být "smutný odkaz slavného piva", vždyť výroba jede, pan sládek nadále vaří Vyškovské pivo a v nejbližších dnech se možná rozhodne o novém pronajímateli pivovarů.

Ale možná Region Vyškov patří k těm patriotům, kteří si raději dají ve své hospůdce "značkové" pivo...

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 5]


Pivovar Holice

[středa, 12. leden 2011]

Do redakce PI dorazil tento mail, tak jestli můžete někdo pomoci...

Dobrý večer,

mám k Vám velikou, moc velikou prosbu - mám vnučku, která se už pomalu chystá na architekturu a vždy, když přijede k nám do Olomouce, tak ji v rámci časových možností provezeme kolem pivovaru v Holici, protože ji budova pivovaru úplně učarovala.

Víme, že je veřejnosti nepřístupný a v tom je právě ten háček. Nepomohli byste nám k možnosti exkurze v této budově, možná by stačil jeden člověk s oprávněností do té krásné budovy vstoupit a který by si na nás udělal chvilku čas, za což bychom mu rádi zaplatili.

Nebo byste možná věděli, kam se s naší prosbou máme obrátit, prosím.

Moc Vám děkuji za odpověď a přeji pěkný večer a pohodové další dny.

S pozdravem

Jitka Matějková

autor: blokpi | Blok 14:33 [permalink] [comments: 6]


Prosba a informace

[čtvrtek, 6. leden 2011]

Dnešním dnem skončilo na PI působení pražské restaurace mnoha jmen, naposledy Svět piva. Nebude prezentovat, co je na čepu ani, co je nového. Já bych Vás chtěl poprosit, zda bychom o tomto podniku vůbec nediskutovali. Prostě jako by neexistovala, jak říká babička ve filmu Slunce, seno a pár facek: "Je EE"

Díky za pochopení. Veškerá zmínka v diskusích bude smazána. Už toho bylo dost. Stejně tak bude smazána případná propagace tohoto podniku. Myslím, že toto řešení je pro obě strany přínosem.

V poslední době dochází k automatickému registrování zřejmě spamových uživatelů PI, které systém zatím neumí odfiltrovat. Při ručním mazání se může stát, že se smázne i některá registrace "živého" uživatele.

Jak tomu předejít? Doporučuji nevyplňovat Jméno a příjmení ve stejném znění jako Nick. Ideální je mailová adresa, nejlépe na nějakém českém serveru, srozumitelné Jméno a příjmení. Samozřejmě, že kdo je známý psaním článků či diskusemi má menší pravděpodobnost, že bude omylem smazán.

Děkujeme za pochopení...

autor: blokpi | Blok 08:50 [permalink] [comments: 26]


PF 2011

[sobota, 1. leden 2011]

Přeji štastný nový rok.

PF 2011

autor: Mraz7 | Blok 23:14 [permalink] [reaguj]


Hezké páteční ráno 31.12.2010

[pátek, 31. prosinec 2010]

Vážení a milí přátelé, dovolte mi, abych Vám za sebe popřál k roku 2011.

Především nám všem přeji zdraví, spokojenost a trochu, nebo i více toho štěstí. Ať co nejméně narážíme na blbce, a na lidi, kteří kolem sebe vytváří negativní, a sobeckou atmosféru.

Věřme, že s dobrem, v klidu a s úsměvem se dá také kráčet po této zemi. Věřme, že každý dobrý skutek, dle zákona o akci a reakci, se nám vrátí a náš život bude klidnější, pohodovější a spokojenější.

Být zdravý, mít okolo sebe milé lidi, dobrou práci a ve chvílích odpočinku i trochu toho dobrého a poctivého piva.

Tož tak…

Roman Holoubek

Hezké páteční ráno 31.12.2010

Trochu z řecké "pivní" mytologie ..... Homér žije !

[čtvrtek, 30. prosinec 2010]

Dle Homéra v jeho eposu Odyssey, fajácký král Alcinous uchovával ve sklepě svého paláce, ve zlatých a stříbrných nádobách, ječné víno (barley wine). Tato povídka byla napsána před 2800 lety.

Inspirován touto bájí a veden Homérovými zápisky … tým z řecké pivní webové stránky Beerpedia.com a minipivovar Corfu Microbrewery Ltd. uvařil na stejném ostrově (Korfu – řecky Kerkyra, dříve Scheria) a na stejném místě repliku stejného piva.

Bylo pojmenováno “Jonský Epos”, je právě naláhvováno … a tým vařičů je naň velmi hrdý.

Pan Spyros Kaloudis, majitel Corfu Microbrewery Ltd. a můj pivní kolega George Iordanides, webmaster Beer-Pedia.com spojili své síly a téměř 3 tisíciletí po Homérovi vzkřísili zašlou slávu legendárního piva a zároveň rozbili některé vžité stereotypy, které se k Homérovi váží … a uvařili tento unikátní Jonský Epos (foto).

Winter Barley Wine neboli Zimní Ječné Víno … velmi silné, svrchně kvašené pivo, s dvojitou fermentací a 2 měsícní zrání. Uvařeno z ječného sladu, vody, chmele a medu. Obsahuje 7,50 % alkoholu. Etiketa tohoto piva zobrazuje historické úryvky z Homéra (viz foto).

Trochu z řecké \

A zase ta Plzeň

[čtvrtek, 30. prosinec 2010]

Zdravím všechny, měl bych na Vás prosbu. S kamarádem jsme se včera přeli o to, jaký byl nejvyšší obsah alkoholu+koncentrace původní mladiny u piva Pilsner Urquell(u výčepního a u ležáku) Můžete mi s tím někdo pomoc? A ještě lepší by byl odkaz na nějaký publikovaný článek. Díky a všem přeji mnoho zdaru a zdraví v novém roce. Maxič

autor: Maxič | Blok 15:03 [permalink] [comments: 1]


Velký otazník!

[sobota, 25. prosinec 2010]

Kdo ví, prosím, jaký je přesný význam jména pivovarnické skupiny "K BREWERY", ať to sdělí. Jistě všichni víme, že to česky znamená K PIVOVAR, ale o to nejde. Proč zrovna písmeno "K"? Má to nějaký význam? Proč ne třeba S Brewery? Co si o tom myslíte? Díky za odpovědi. CzechBeerMan


PF 2011

[čtvrtek, 23. prosinec 2010]

Již zítra nastane ten den, na který čekají zejména naši nejmenší, naše budoucnost, s velkým očekáváním. Vánoce jsou i pro mě nejhezčí svátky v roce. I když jsou čím dál více zprofanovávané konzumem, mají pro mě i duchovní rozměr. Ač nejsem věřící, křesťanství, na které je postavena naše evropská civilizace, je mi sympatické tím, že se dokázalo reformovat a nechává lidi v klidu žít.

Dovolte mi tedy Vám popřát krásné svátky Vánoční a v novém roce 2011, ať se Vám splní všechny vaše přání a samozřejmě, ať Vám pivečko chutná...

PF 2011

Podívejme se společně za rokem 2010. Zhodnoťme, co se dělo zde na PI...

Vězte, že jste se mohli začíst do téměř 150 článků od 36 autorů. Všem autorům článků i bloků děkuji, protože bez nich by bylo PI prakticky o ničem. A kteří autoři článků se letos nejvíce činili? Uvedu první tři bez udání pořadí: Malakin - Rosťa - Trantina.

Těším se na Vás i v roce nadcházejícím. Těším se na Vaše články a bloky. Na informace o novým pivovarech. Na všechny pozitivní informace o českém pivovarnictví.

Zde si můžete prohlédnout PéeFka, které mi byly doručeny nebo jsem je našel na internetu. Díky. A ještě jednou všem jen to nejlepší...

autor: Chody | Blok 19:05 [permalink] [reaguj]


Pivo ze Senegalu - degustace Biere la Gazelle

[středa, 22. prosinec 2010]

Pivní kamarádi...

Važme si velmi toho, co máme doma. Dnes jsem degustoval senegalské pivo BIERE LA GAZELLE z pivovaru Brasserie de l'ouest Africain z Dakaru, které mně poslal můj pivní kamarád Edouard Kouek z Pobřeží Slonoviny.

Tohle pivo snad ani nejde hodnotit: pěna zmizí do 10 vteřin. Aroma? Snad je tam nějaký ječmen! Možná... Barva: psí močka je exkluzivní v porovnání s tímto pivem... Plnost (tělo)? Ne, nic takovéto v tomto případě prostě neexistuje Doznívání? Hahahaha. Chmel? Ano, možná to pivo zdálky vidělo pytel s chmelem...

Jo jo i takový nápoj snese název pivo... Jdu si rychle spravit chuť Svátečním karamelovým speciálem z Chotěboře. Zlaté české pivo ... třeba i to podprůměrné.

Pivo ze  Senegalu -  degustace Biere la Gazelle

«« « Strana 17 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI