Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



PF 2010

[pondělí, 21. prosinec 2009]

Kalendář

Kalendář si v plné velikosti můžete stáhnout zde...

autor: Chody | Blok 17:47 [permalink] [comments: 12]


Jaký máš vztah k pivu? Porovnej se s ostatními!

[úterý, 8. prosinec 2009]

Diskuze nabrala špatný směr, který nechci dál podporovat.

Raději jsem ji celou ukončil a zachoval nám všem alespoň kousek cti... Hezké Vánoce

====================================================

Dotazník posbíral dostatek výsledků a nyní přistoupíme k jeho vyhodnocování.

====================================================

Nezkreslovali jsme dopředu dotazník tím, že někomu vnutíme několik značek piva o kterých si myslíme, že jsou prémiová.

Provedli jsme focus groups, ze které vypadly tyto 3 značky jako nejvýraznější prémiové značky pro český trh a proto jsme se zeptali respondentů, jaký názor na ně mají.

Nikde ani nepadla definice toho, co je to prémiová značka piva, neboť to každý chápe jinak (cena, chuť, způsob podávání, dostupnost na trhu, historie značky, certifikáty, ...)

A v marketingu vůbec nejde o to jaké značky jsou opravdu prémiové, ale o to, jak je spotřebitelé chápou a na tom je postavený celý dotazník!

Takže poznámky typu co je to v dotazníku za "sračky" jsou naprosto off topic..

Když už jsme u toho.. Jak chápete vy PRÉMIOVOU ZNAČKU PIVA? Co si pod tím pojmem představujete?

autor: vlczak | Blok 20:38 [permalink] [comments: 57]


Kdo chce ještě zrušit nick na PI?

[neděle, 6. prosinec 2009]

Po posledních článcích a diskusích mám už dva případy, kdy čtenáři chtějí zrušit na PI svůj nick. Chce se k nim ještě někdo přidat, abych Vás mohl případně smazat najednou?

Nevím sice, jak budu řešit autora u článků, jež napsali Ti, kdož se chtějí od PI distancovat a abych pravdu řekl moc jejich chování nechápu, ale budiž...

autor: Chody | Blok 20:46 [permalink] [comments: 11]


Promyňte aneb není všechno pivo co teče!

[úterý, 24. listopad 2009]

Potýral jsem svého psa a zasedl ke klávesnici, abych splnil svůj slib, že se písemně pokaji od hlavy až k patě za to, co jsem spáchal proto, abych měl podklady pro svůj článek "Brave new world...". Následná diskuze mi totiž otevřela oči.

Pejska jsem týral hrubého času skoro čtyři hodiny. Nenechal jsem jej svobodně pobíhat třeba v kotci 30x40 metrů (větší zahrada solitérního obytného domu) a musel se mnou do míst, které si nevybral. Na procházce jsem jej, volně pobíhajícího, šikanoval, aby se držel poblíž mne. Ve Slivenci musel dokonce jít kus u nohy a nesměl vbíhat do silnice!

Ztýral jsem jej velmi důkladně, protože jsme jeli tramvají č.12 z Malostranského náměstí do zastávky Poliklinika Barrandov tam, zpět ze zastávky Lihovar na Malostranské. V tramvaji jsem mu nasazoval košík. Ale pochopil jsem, že je to z mé strany i ze strany Dopravního podniku hl.m. Prahy pokrytecký a byrokratický alibismus. Vždyť tato ochrana psího čenichu, jak je z pouhé velikosti ok zřejmé, musí být zcela evidentně neúčinná. Pachy, které pes vnímá 300x citlivěji, musí přeci tak velkými oky projít!

Zvůli jsem dokončil tím, že jsem pejska nenechal na dvoře. Musel se mnou do domu, protože hegemonisticky trvám na tom, že smečka jí a spí pohromadě. Dostal pak především mleté maso a pár kuřecích biskupů uvařených s rýží. Do toho jsem mu přimíchal granule, které si také nevybral. Týraný pejsek to snědl neohřáté, nesolené, nekořeněné a s kostičkami. Jedl ve stoje a misku na podlaze vylízal.

Potom, co si přišel ke mně odfrknout, se svalil u mé postele. Když jsem jedl svou ohřátou kuřecí polévku (kari, sůl, bez kostí) já, tak už spal. Aby nabral sil a vydržel další týrání.

Až dopíšu své pokání, možná i dřív, půjdeme znečistit svahy Petřína. Mikrotenové pytlíky od pečiva, místo abych je odpovědně dal na recyklaci do příslušného kontejneru, jednorázově a trvale je znehodnotím při sběru jeho tuhých exkrementů.

Já vím, že je to divné, že chci požádat o pardon a zároveň se bezostyšně přiznávám k pokračujícímu týrání. Předkládám pro ospravedlnění dva důvody.

Prvním je, že jsem ne vlastním zaviněním asociál. Pocházím totiž z generace, kdy bylo běžné, že jsme již jako malé děti byli pravidelně stresováni počátkem prosince Mikulášem, čertem i andělem. A dvakrát ročně bylo vysvědčení se známkami.

Druhým důvodem je, že nechci pejskovi způsobit šok prudkou změnou návyků. Ale již se ho budu důsledně ptát, zda souhlasí s mnou navrhovanou variantou programu.

Pro principielní nápravu hodlám projednat s Hanzem takovou pitomost. Míním ho požádat o to, jestli by ve Zlých časech nešlo vyhradit část dne pro zvířata, obdobně jak je to pro podávání obědů. V té době by se čepoval Kwispelbier a podobné, nebylo by podáváno zvířecí maso, nekouřilo se. Lidé by měli v ten čas do provozovny vstup zakázán, aby zvířata nestresovali. Mohli by (lidé)zůstávat třeba uvázáni venku nebo běhat zatím doma na dvorku.

Doufám, že čtenářstvo pochopí a ospravedlní v diskuzi mé důvody. Stejně doufám, že nikdo neshledá nic urážlivého v tom, že náhodně, ale prakticky současně, s článkem o pivu pro psy byl publikován příspěvek k ženském pivu. Mít na krku vykladače zvířecích práv a zájmů a ještě feministky, to by zmohlo vola. I takového, jako jsem já. Zvlášť, když vlastně původní článek byl opravdu jen o pivu.

Bylo to myšleno jako takové upozornění, že není všechno pivo, kde se to na obalu píše. Mohou to být i více či méně zdařilé napodobeniny. Pivo pro psy je jen příkladem, i když ne tak drsným, jako jiné produkty. U psího piva mi to přišlo dokonce humorné, protože etiketa neudávala, dík přívlastku, žádné zavádějící údaje.

Ale jsou tu tekutiny, která by ten přívlastek měly mít, tady to je: "Pivo pro psy", u druhých až: "Pivo pro ty, kteří tomu věří". Když to čtu na lahvi těch druhých a věřím tomu i po zkušenosti s obsahem, jsem vůl.

Budu se, ač laik, snažit to vysvětlit a doložit. Jsem jen ten obyčejný kanonenfutr tržní války vedoucí svůj donkichotský a partyzánský boj za pivo a jistou pivní kulturu. Součástí té pivní kultury jsou právě hospody, do kterých je možno zajít se psem. Nejsou to ušmudlané a zakouřené anonymní nálevny s laxní obsluhou, stejnobarevnými ubrusy a blikajícím koutkem automatů, s věčně hrajícím televizorem nebo hudbou z reproduktorů.

Nebude to lehké, když někteří pivní publicisté ochutnávají pivo pro psy jako pivo. Bůh ví, co jako pivo zasvěceně ochutnají příště.

Tím považuji své pokání za hotové. Věren Husovské tradici se více kát nemíním. Vzbudím pejska a půjdeme na ten Petřín. Vůči Petřínu to není nic osobního ani ze strany mého psa.

autor: Miloš | Blok 08:36 [permalink] [comments: 2]


Klub malých pivovarů, Plzeň

[čtvrtek, 19. listopad 2009]

Je mi potěšením oznámit, že příští týden se v Plzni bude otevírat klub malých pivovarů. Konečně v Plzni bude místo, kam si můžeme sednout na piva z malých pivovarů a nebude tam přitom překážet pípa s Europivama.

Těšit se můžeme na 4 pípy, z nichž potečou pokaždé jiná piva z našich středních, malých a nejmenších pivovárků.

Ale kvůli tomu tenhle blok nepíšu, příští týden se zde zveřejní podrobnější článek (s požehnáním Chodyho:-) ). Píšu, protože ještě chybí dodělat výzdobu stěn. Chtěl bych Vás poprosit, čtenáře PI, zda máte doma někdo nějakou ceduli, starou lahev, prostě něco, co by se hodilo na výzdobu takového klubu. Pokud byste něco takového do expozice zapůjčili, bude tam spolu s tím viset i vaše jméno popř. přezdívka.

Takže jestli se někdo takový najde, ozvěte se na 732 413 323 nebo strnys@seznam.cz

Předem velké díky :-)

autor: strny | Blok 09:45 [permalink] [comments: 5]


Ženské pivo !?

[úterý, 17. listopad 2009]

Zdravím všechny pivomilce, jsem jen skromný homebrewář, ale napadla mně jedna "hříšná" myšlenka. Pravda zrovna jsem v té době byl ovlivněn naším národním nápojem, ale budiž.

Napadla mně tato myšlenka - když mají pivaři (jakkoliv) vyladěné pivo, proč se nezeptat i pivařek na jejich názor.

Nemám zájem o nějaký komerční výzkum, ale jakožto ženatého homebrewera nezaujatý názor. Nevím kolik je mezi ctěným čtenářstvem domácích vařičů, nebo žen pivařek, ale snad budu tomu málu mluvit z duše.

Nakrásně uvaříte pivo, vykvasíte, uležíte a pak, když výsledný produkt dáte ochutnat své polovičce dozvíte se něco na způsob: je to dost hořké, hmm to minule bylo lepší, je to nějaké silné, proč to je zase černé, nebo jen nic neříkající výraz.

Proto bych se chtěl obrátit na čtenáře a čtenářky tohoto webu zdali by virtuálně nemohli vystihnout specifikum tzv. piva ženám chutnajícího. Zdali světlé nebo tmavé, sladší - hořčí, slabé - silné (hutné).

Je mi jasné, že někdo namítne tisíc lidí tisíc chutí, ale mě samotného by to zajímalo.

S pozdravem Honza

autor: jansalab | Blok 21:22 [permalink] [comments: 38]


Pohádkové pivo v novém pivovaru

[pondělí, 9. listopad 2009]

Pivovar Belveder v Železné Rudě Vás srdečně zve na poslední víkend v listopadu letošního roku od 27.11. - 29.11. na dvě akce.

V pátek 27. listopadu proběhne od 16.hodin slavnostní otevření nového pivovaru. Po roce se nám podařilo prodat 2 hl varnu s technologií a postavit pivovar nový s varnou na 5,5 hl. Pivovar bude dle staletých tradic i vysvěcen a pokud vše dobře dopadne, otevře jej senátorka JUDr. Jiřina Rippelová a senátor pan

Jiří Papež.

Pozváni jsou i další čestní hosté a celebrity. Pro milovníky typických českých jídel bude připravena pravá šumavská zabijačka. K zapití nejen špičková piva našeho pivovaru, ale i dalších malých pivovarů Plzeňského kraje.

Večer zahrají k tanci a poslechu Bráchové a Obšuka, což je Oblíbená šumavská kapela a sexu podle let muzikantů na hony vzdálená.

V sobotu 28. listopadu 2009 od 13 hodin proběhne 2.ročník celostátní soutěže malých a

domácích pivovarů o "Pohádkové pivo r. 2010".

Soutěžit se bude ve čtyřech karegoriích: světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák a speciální pivo. Porota by měla být sedmičlenná, z toho pět profesionálů a dva laici.

Vyhodnocení proběhne mezi 18. - 19. hodinou a ceny, které předají pohádkové bytosti, budou rovněž pohádkové.

Večer proběhne s živou hudbou Veselý čtyřlístek Pepíka Doubka z Chlumčan, která bude hrát nejen k poslechu, ale i tanci. Zpestřením večera by se měla stát bohatá tombola a mikulášká nadílka.

Přihlášené pivovary, které se chtějí soutěže účasnit, nebudou platit žádné startovné. Jejich jedinou starostí bude do 12:00 hod. 28.11.2009 dodat soutěžní vzorky osobně, poštou či PPL v obalech skleněných či PET v celkovém množství 5 litrů. Pak prosíme o nějakou

cenu do tomboly a je na každém pivovaru, zda-li něco věnuje vč. piva a nebo ne.

Pro zájemce je zajištěné ubytování za 200 kč + 9% DPH + 2 kč poplatky obci, což činí 220 kč na osobu a noc.

V případě zájmu je možná i snídaně formou bufetu za 80 kč + 9% DPH, celkem za 87 kč.

Pro každý pivovar, kdy se účastní i jeho zástupci je připravena šumavská zabijačka pro dvě osoby zdarma.

Myslím, že to jsou podmíny, co se financí týče ideální a jsem přesvědčen, že ani jedna pivovarská soutěž v ČR takové podmínky nemá.

Prosím o zaslání závazných přihášek na tento mail (hotelgradl(zav)email.cz) a i závaznou rezervaci ubytování bez či vč. snídaně a počet osob. My Vám obartem vše potvrdíme.

Po velmi dobrých ohlasech v roce 2008 ,jsme se rozhodli tuto kamarádskou, přátelskou a i prestižní soutěž opakovat a vytvořit novou tradici v období,kdy nás zanedlouho postihne vánoční shon, úklidy, nakupování dárků na poslední chvíli, přeplněné ulice, obchody a prázdné hospody.

My bychom výše uvedený víkend chtěli s Vámi prožít v obráceném gardu, klídku, pohodě, dobrém jídle a pití a přeplněné hospodě.

Srdečně zve

Fanda Strnad starší Sudety - zkratka FSSS

Horský hotel a pivovar Belveder Železná Ruda

autor: Belveder | Blok 12:06 [permalink] [reaguj]


Lapálie chmelová a takřka detektyvní aneb Tohle neuvidíte ani u Rosenberga!

[neděle, 1. listopad 2009]

Opravuji opakovaně svou chybu v článku "Více lihu, více Adydas!" a ještě jednou děkuji za laskavé upozornění.

Opravdové pivo se opravdu dělá ze samičích květů chmele. Ale absence krátkého a měkkého "i" změní pohlaví líp než plastika a je v kontextu chybou zcela frapantní a fatální. Zvlášť, když ta chybějící krátká samohláska u údaje uvedeného v závorce zřejmě ohrozila pochopení ostatního. Ještě jednou se omlouvám. Taky bych ještě velmi nerad vyprovokoval přepjaté sexistické reakce upíráním specifiky pohlaví samicím. I u rostlin.

Foto

Ale tato chyba, jak mi došlo, byla i k něčemu dobrá. Jezdil jsem kdysi česat chmel, tak vím, jak vypadá chmelová šištice - samičí květ. Nevím ale, jak vypadá samčí květ chmele. Vždyť já jsem ho nikdy neviděl.

Přes svůj pokročilý věk jsem hloubavý a zvídavý. I v rostlinném sexu. Jak vlastně vypadá ten zpropadený samčí květ chmele? Přitom je to veřejný nepřítel, kterého je zapotřebí v souladu se zákonem ničit. Chci ho vidět třeba jen na obrázku!

Nenechalo mne to spát a tak jsem se začal pídit. Ptal jsem se známých, ptal se i cizích, listoval a zadával klíčová slova. Prohlížel jsem pak vyobrazení chmele. Stal se ze mne takový chmelový sexuální slídil. Většinou jsem shledal samé samice, ale jedno vyobrazení, dokonce jedno z prvních objevených, zachycovalo povícero objektů a některé mně byly neznámé.

Foto

Protože to vyobrazení pocházelo z dob, kdy bylo ještě zvykem věci dokumentovat a ne rovnou interpretovat, tak jsem si byl jist, že hledaný samčí květ na obrázku je. Ale vzhledem k tomu, že moderní autoři si takřka nedovolují obtěžovat čtenáře komplex(t)ními informacemi a zatěžovat tak jeho úsudek, chyběl přístupný mi popis.

Bylo to jak detektivní záhada od Agáty Christie. Mám soubor podezřelých (u Agáty potenciálních vrahů, u mne potenciálních samčích květů). A jen jeden je ten pravý. Ale bezesporu existuje, což ukazuje na vyobrazení zachycené oběti podezřelého. U Agáty je důkazem vraždy mrtvola. Tady je to známá šištice - samičí květ, která tak dokazuje existenci samčího květu.

Po vzoru slečny Marplové či Hercula Poirota jsem postupoval vylučovací metodou. Objekty známé z česání chmele a další, které neměly znaky květu, měly alibi. Tak mi zbyli tři hlavní podezřelí, které jsem si dovolil na obrázku označit písmeny A, B a C (viz obr. výše).

Oba jsem neznal či neměl jiné spolehlivé svědectví o jejich alibi. Objekt A mi byl, dík jisté vlastní zkušenosti, dokonce podezřelejší. Je totiž vyobrazem ve vzpřímené poloze. Ale nezvratným důkazem, abych právě jej obvinil z chmelového samectví, to rozhodně nebylo. Botanika i zoologie sice patří do biologie, ale nelze je zaměňovat. Botanika není zoologie. A naopak.

Tak mne pídění dovedlo na univerzitní půdu. Do knihovny. Zde jsem nakonec uspěl a prost vší prudérnosti předkládám shledané vyobrazení samčích orgánů, které i pornografie ponechala stranou pozornosti. Spatřuji v něm přímý důkaz, že protipólem i doplňkem chmelových šištic je objekt označený písmenem B.

Foto

Ano, objekt B je ten veřejný nepřítel a sen velmi militantních feministek. Tak vypadá ten samec, jehož neregulovaná existence je oceňována zákonným hubením!

Jsem si plně vědom závažnosti takového obvinění a mého subjektivního zatížení případem, na jehož prapočátku stála moje chyba. Proto předkládám, ctíc princip presumpce neviny, výsledek mého pídění k posouzení objektivnímu senátu P.T. čtenářstva.

autor: Miloš | Blok 18:35 [permalink] [comments: 4]


Jak na zkyslé pivo?

[středa, 21. říjen 2009]

Tak jsem si takhle nedávno zašel do jedné nejmenované hospůdky a hned u vchodu na mě majitel, který byl zrovna na odchodu: „Nedávej si …, je zkyslý!“ Sotva jsem se z této hlášky vzpamatoval, začal jsem nad ní vážně přemýšlet: Je tohle vůbec normální? Majitel hospody mě sám upozorňuje na to, že nabízí špatné pivo a ať si ho raději nedávám. Jak si to vůbec může někdo dovolit? Ví, že jím nabízené pivo je ve špatné kondici či dokonce zkyslé, ale přesto jej točí dál. Copak jsou peníze za pár piv, která nebudu muset vylít, protože je vytočím hloupým zákazníkům, víc než dobrá pověst? A co teprve pověst samotného pivovaru?

Jsem toho názoru, že k něčemu takovému by docházet vůbec nemělo. Ihned po naražení by pivo mělo být okoštováno – proto by za pípou neměli pracovat abstinenti, jak se, bohužel, taky občas stává – a pokud by bylo něco v nepořádku, mělo by dojít k okamžité nápravě, tj. odražení a naražení nového soudku. Vymlouvání se na to, že takhle to má chutnat, tj. že co mi pivovar dovezl, to mám, neexistuje. Špatné pivo prostě na čep nepatří. Nebo jste jiného názoru? Pokud ano, tak jak byste to řešili vy? Některou z možností nabízených v právě probíhající anketě nebo nějak jinak?

autor: Malakin | Blok 14:12 [permalink] [comments: 68]


Tam kde hosťa nepotrebujú....

[středa, 14. říjen 2009]

K napísaniu tohoto krátkeho blogu ma doviedla nepríjemná skúsenosť z posledného víkendu. V meste Polička, tam kde majú vynikajúce pivo tamtiež varené je dosť patrný silný patriotizmus domácich – Poličské pivo sa dá nájsť prakticky skoro v každom podniku.

Keďže som tam mal zastávku na prespanie a večer po príchode vlaku sa mi ešte do postele nechcelo, vyrazil som do mesta „na pivo“. Našiel som kúsok od penziónu jednu malú hospodu – Hostinec u Mrštíků.

Približujem sa a pozerám na otváračku - 23:00....

Následne na hodinky - 22:30.

Fajn. 1-2 pivá ešte pôjdu...

Vchádzam do vnútra a vidím pár štamgastov pri stole a vo vedľajšom lokále pán hostinský obracia stoličky.

Pýtam sa: „Máte otvorené?“

„Už zavírám....“ - znie odpoveď.

„Ale veď otváračku máte do 23:00“ - oponujem.

„Zavírám, nevidíte? A krom toho nemám pivo...“ – Pritvrdzuje samozrejme aj s patričným tónom hlasu...

„Teď už nebudu narážet.“ – vyrozumiem z jeho zamumlania si popod nos.

S povzdychom a odpoveďou: „To je zaujímavý prístup“ odchádzam. Začujem ešte nejakú odpoveď, ktorú už ignorujem a idem preč....

Ale jedným som si istý hneď – sem ma nikto už nedostane....

Tak sa mi teda vynára otázka: Je to vôbec normálne, dovoliť si v dnešnej dobe takýto prístup k zákazníkom? Nie sú práve oni tými čo ho živia?

Viem, že si môžete povedať, že 2 pivá ho z biedy nevytrhnú – ale mne ide skôr o princíp. V takýchto chvíľach mám pocit, že tu nie je hospodský pre mňa, ale ja pre neho.... Našťastie stále zriedkavejšie....

Takže Hostinec u Mrštíků je aj v dnešnej dobe hospoda, kde asi hosťa nepotrebujú.....

autor: Libor | Blok 11:34 [permalink] [comments: 11]


Moje první

[neděle, 27. září 2009]

Od přírody jsem člověk, který rád zkouší nové. Obzvlášť to platí pro všechno, co se dá sníst nebo vypít. Od kulinářských experimentů v kuchyni, přes pečení chleba a výroby vína jsem se dostal k domácí přípravě piva. Velkou zásluhu na tom má moje přítelkyně, od které jsem jako dárek obdržel kompletní sadu pro výrobu piva z mladinového koncentrátu. Ještě než jsem tento originální dárek dostal, o tomto způsobu výroby piva něco díky internetu i stránkám pivni.info věděl a zas tak moc jsem tedy překvapený nebyl. Jako první jsem zkusil připravit světlé hořké pivo s názvem Draught. Na výsledek mého snažení jsem nebyl zvědavý jen já, ale téměř celé příbuzenstvo včetně králíka Ferdy.

Podle návodu přiloženého ke koncentrátu se musí velmi dbát na čistotu. Proto jsem v kvasné nádobě a na míchadlo nechal asi 10 minut působit rozpuštěný dezinfekční prostředek, který byl součástí sady mikropivovaru. Pak jsem všechno opláchl čistou vodou a nechal okapat. Z koncentrátu jsem vyjmul kvasnice a podle návodu je nechal ve skleničce s vodou a lžičkou dextrózy rozkvasit. Konzervu s koncentrátem jsem zahřál v hrnci s horkou vodou, aby šel obsah uvnitř vylít dobře do kvasné nádoby. Dobré pivo dělá kvalitní voda. Musím přiznat, že naše voda z městského řádu se za posledních několik let tak změnila, že už domů nekupujeme balenou vodu. Proto jsem do kvasné nádoby napustil vodu z kohoutku, rozpustil v ní koncentrát, který vypadá jako hustý med a necelé 1 kg dextrózy. Zbytek jsem si nechal na druhotné kvašení. Abych měl pivo silnější, doplnil jsem jen na 20 litrů. Zatím se kvasnice ve skleničce nastartovaly a na povrchu se objevila pěna. Je důležité, aby teplota mladiny v nádobě měla správnou teplotu. Já měl 21°C a proto jsem v mladině mohl rozmíchat rozkvašené kvasnice. Už zbývalo jen uzavřít kvasnou nádobu, nasadit kvasnou zátku s vodou a celý mikropivovar přemístit na temné místo se stálou teplotou. Já vybral chodbu, kde i v létě máme 22°C. Už druhý den začalo v zátce bublat. Za dva dny bylo kvašení asi nejbouřlivější a pak postupně sláblo.

Za týden byly hladiny vody v kvasné zátce skoro vyrovnány. Proto jsem změřil hustotu. Byla přesně 1010 kg.cm-3. Další den jsem měření opakoval. Hustota se neměnila. Na zítřejší ráno jsem si připravil vydezinfikované lahve. Měl jsem plastové i klasické pivní lahve. Těsně před stočením jsem do každé lahve přidal odměrku dextrózy, která mi zbyla. Dextróza v lahvích má za úkol nasytit lahve oxidem uhličitým. Pivo jsem nechal ještě v předsíni, aby proběhlo druhotné kvašení. Na PET lahvích bylo hmatem lehce poznat jak se tlak uvnitř postupně zvětšuje. Po týdnu jsem pivo přemístil do sklepa kde nemáme víc jak 14°C. Čekání na první ochutnávku bylo nekonečné. Po dvou týdnech jsem to nevydržel a ochutnal. Pivo mělo plnou a hořkou chuť, ale nepodobalo se úplně našim běžným pivům. Zklamala mě pěna, která byla slabá a hned opadla. Za další dva týdny se chuť ještě zlepšila a i pěna byla ucházející. Po ještě delší době se pivo nijak zvlášť nezměnilo.

I tak jednoduše dá připravit nápoj, který může konkurovat komerčním pivům. Určitě vyzkouším další i další typy piv z koncentrátů. Nejvíc mě láká Stout a Bitter.

… a jednou si uvařím pivo od začátku ze sladu a chmelu. Zatím sbírám informace a zkušenosti…

Odkazy:

www.homebrewing.cz

www.varimpivo.kvalitne.cz

www.vasepivo.cz

Moje první

autor: tilda | Blok 18:28 [permalink] [comments: 4]


Dolnokounické - zrození nového piva?

[čtvrtek, 24. září 2009]

Mám kamaráda (Ahoj Pavle!). Kromě všeho jiného jezdí taky na kole. Jezdí a dívá se kolem sebe. Je to spíš vinař, i když pivo má rád. Vím to, protože pár exkurzí v pivovarech už se mnou absolvoval. Lahváče by si domů ale nekoupil. A tak, když jezdí na tom kole, dostane jako každý normální člověk žízeň. A potom udělá, co by taky udělal každej normální člověk, a sice, že někde zastaví, aby se napil. A to takhle před pár dny udělal v Dolních Kounicích. Možná by si dal i pivo, ale to, co mu nabídli, si tedy dát nechtěl. Bylo pro něj příliš silné, vzhledem k tomu, jaký sportovní výkon měl ještě podat. A co že mu to nabídli? Dolnokounického kvasnicového Vojtěcha 13 %. Že nevíte, co to je? Já taky nevěděl. A tak jsem sebral ženu a vydali jsme se na průzkum přímo na místo činu. Zapoměl jsem se sice zeptat na jméno podniku, kde tuto specialitu nabízejí, ale místní byli kupodivu v obraze a tak nás nasměrovali do Pizzerie Veronika na Hlavní ulici. Trochu s nedůvěrou jsme prošli pod vývěsním štítem SB až k barovému pultu, na kterém stálo černé na bílém:

Dolnokounické kvasnicové pivo 12°.

Byli jsme na správném místě. V další pivní nabídce bylo Starobrno 11 a Černá Hora 11. Vše za cenu 21 Kč. Uvedeni velmi milou obsluhou na příjemnou a současně velkou krytou zahrádku, jsme si hned jeden malý a jeden velký vzorek Dolnokounického objednali. Během mžiku nám byl donesen, a my jsme cílenými dotazy na původ piva začali pomalu odkrývat tajemství kounického zázraku. A tak jsme se dozvěděli, že novinka je stará asi 14 dní, a že Dolnokounické kvasnicové si nechává vařit na zakázku majitel zdejší pizzerie a herny v zámeckém pivovaru Oslavany. Pivo je určeno právě pro tyto dva podniky a podle všeho stupňovitost bude vždy jiná. Před týdnem 13, dnes 12. Ve výrobě je snad prý vlastní logo, etikety (myšleno spíše asi tácky...) a dokonce i sklo. Dalo by se říct, že oslavanský pivovar slaví své znovuzrození novou značkou (vlastně již druhou).


Po získání všech informací přišel čas se napít. Sice jsem o jeho původu již věděl, ale troufám si tvrdit, že kdybych nevěděl, alespoň bych ho správně tipoval. Řekl bych, že pivo v sobě mělo neoddiskutovatelný otisk oslavanských kotlů i rukou sládka P. Žáka. Voňavé po chmelu i kvasnicích, v chuti plné a chlebnaté, se střední hořkostí. Pivo, jak má být. Vybízelo sice k dalšímu napití, ale času již bylo málo, a tak jsme zůstali u jednoho a u slibu, že se opět vrátíme. Dolnokounické má být stálou součástí nabídky.

Cestou jsme ještě ověřili (už jen vizuálně) přítomnost nového piva v místní herně. I zde nám milá obsluha ochotně podala informace, které jen potvrzovaly ty již obdržené. S panem majitelem jsme se nesešli, neznám ho, ale jeho počínání je mi sympatické. Snad si místní nové pivo oblíbí a zůstanou mu věrni.

Dolnokounickému pivu dej bůh štěstí!

Dolnokounické - zrození nového piva?

autor: Mnich | Blok 23:36 [permalink] [reaguj]


Pšenične dožinke od Heinekena

[úterý, 15. září 2009]

Předminulý týden jsem zaznamenal na webu diskuse ohledně jakéhosi nového pšeničného piva, které se prodává pod značkou dožínkové. Prý je to produkt krušovického pivovaru, na Moravě snad se starého Brna. Nevím, zda se v severních Čechách neuvádí jako zdroj tohoto piva některé z ústeckých Březen. Tak nějak jsem tuto informaci pustil z hlavy, vždyť produkci Heinekenu Česká republika nijak nevyhledávám.

Foto

V práci máme zajištěno závodní stravování přímo na firmě, ale stalo se dobrou tradicí, že každý pátek navštěvujeme restauraci TIR, kde točí Krušovice. Ano jednou za týden zhřeším a dám si produkt zabijáka slovenského a dost možná i českého pivovarnictví. Vězte však, že jinak činím pokání a piju jen česká pivečka :) Minulý pátek tedy opět přicházíme do restaurace, ale něco je jinak. Na stole je informační leták, který hlásá "Ochutnejte tady a teď speciální dožinkový ležák". Kdo by odolal, vždyť horší než Světlé nebo Mušketýr to být nemůže.

Pivo je nám doneseno do značkového weizen skla, je silně kalné a první napití dopadá velmi dobře. Snad jen skoro až podchlazení potřebné pro prodej krušovických piv je zde zcela zbytečné a kazí dojem. Postupně mi ale pivo nemá již co říct a stává se trošku fádním. Připomíná mi jeden německý výrobek zakoupený v plechovce v Makru (na značku už si nevzpomenu). Ptáme se, zda bude na čepu i za týden, ale prý jde o jednorázovou akci skládající se z několika mála sudů. Škoda.

Foto

Docela by mě zajímal osud speciálních sklenic, jejichž vyrobený počet musel být nemalý. Zůstanou v restauracích na příští rok, nebo si je pivovary vezmou zpět, nebo byla sklenice v ceně piva? Poslední možnost asi nebude tou pravou, protože cena Dožínkového se rovnala ceně Mušketýra.

Otázkou nadále zůstává, kde bylo toto pšeničné pivo vyrobeno. Pivovary v Česku patřící pod koncern Heineken nehlásí výrobu pšeničného piva. Takovou událost by přeci PR oddělení nenechalo bez povšimnutí. Nabízí se tedy hypotéza, že jde o pivo importované ze zahraničí. Proč je pak ale se zákazníky hrána tato nedůstojná hra a proč není pivo nabízeno celoročně, vždyť o žádnou specialitu přeci nejde...

Možná si touto akcí Heineken ověřuje reakci konzumentů jejich českých piv na tuto alternativu. Možná pak bude importovaná pšenice běžně na soutoči Krušovic, Starobrna, Březňáka apod. Možná se v některém z těchto pivovarů bude dokonce vařit. Vždyť kromě Primátora a Herolda hlásí zavedení weiznu i Svijany či Černá Hora. Uvidíme. Nechme se překvapit...

autor: Chody | Blok 18:49 [permalink] [comments: 25]


Kalendář regionálních pivovarů 2010

[úterý, 8. září 2009]

Prosím návštěvníky Pivního infa o zaslání informací o chystaných oficiálních pivních akcích na rok 2010 (pivní slavnosti apod.) kvůli uveřejnění v prvním ročníku týdenních stolních Kalendářů regionálních pivovarů 2010.

Jiří Procházka, redakce KRP 2010, tel. 603 446 774

e-mail: jpahk@tiscali.cz

Kalendář regionálních pivovarů 2010

autor: jpa | Blok 11:34 [permalink] [comments: 15]


Niekto tu strašne kecá....

[pátek, 28. srpen 2009]

Zmenu majiteľa uherskobrodského pivovaru, tak ako aj ďaľších menších pivovarov myslím zaregistrovala väčšina ľudí, čo len trocha sa zaujímajúcich o dianie na pivovarníckej scéne.

Všetci sme dúfali, že nový majiteľ sa bude chovať viac orientovane k tradíciám než k peniazom. Ale po zmenách (hlavne zúženie sortimentu)ktoré sa už v niektorých pivovaroch udiali sa ukazuje, že to boli dosť naivné predstavy.

Keď som však na vynovených stránkach uherskobrodského pivovaru našiel už len okresaný sortiment (8,10,11,12,14 svetlé), potvrdili sa informácie, že (uvidíme čo je na rade potom) tmavá 10-tka, kvasnicová 10-tka, nealko (aspoň s vlastnou etiketou) sú už minulosťou.

Toto mi však nejako nekorešponduje s novinkami zverejnenými tiež na ich webe, odkiaľ citujem:

„Byla vyměněna celá technologie ve stáčírnách lahví zaručující vysoký standard technické úrovně. Tato investice umožní zvýšit kapacitu, kvalitu i šíři vyráběného sortimentu.“

Keď si porovnám skutočné správanie sa KBG, konkrétne v Janáčkovi a informácie na ich webe, tak ma chytá pocit, že tu niekto strašne kecá....

Možno omylom a možno naschvál. To by bol ale ten horší prípad….

autor: Libor | Blok 10:52 [permalink] [comments: 9]


Jak je to s Koutským pivovarem na webu?

[úterý, 18. srpen 2009]

Diskuse se nám rozjela jinde, ale veďme ji tady a vyjasněme si, která že webová prezentace pivovaru Kout na Šumavě je vlastně oficiální?

***

V roce 2007, rok po obnovení Koutského pivovaru, jsem se rozhodl udělat skromnou prezentaci tomuto vynikajícímu pivu. Protože, kdo není na webu, pomalu jako by nebyl. Tím vznikla první webová prezentace pivovaru. A protože nijak nebyla podporována pivovarem, i když o jejím vzniku moc dobře věděli, stala se neoficiální.

Koncem listopadu 2008 se objevila prezentace oficiální pivovarkout.cz, která se však pořád tváří jako ve zkušebním provozu. I u nového článku je datum 28.11.2009. I když při bližším ohledání přibylo diskusní fórum a seznam míst, kde je Koutské na čepu. Za těmito stránkami zřejmě stojí Karel Trejkl - obchodní zastoupení pro Prahu a okolí.

A docela nedávno se objevila zbrusu nová další oficiální prezentace pivovarkout.eu. Jelikož se zdálo, že pivovarkout.cz se moc nerozvíjí, bylo pochopitelné, že tato nová prezentace mohla převzít otěže oficiálního webu Koutského pivovaru. Nutno podoknout, že za těmito stránkami zřejmě stojí Martina Profousová - výhradní obchodní zastoupení pivovaru pro Plzeňský a Středočeský kraj a Prahu...

Zdá se tedy, jak poznamenal v diskusi Roman, že je zde problém mezi obchodními zástupci. Ale ať už je situace jakákoliv, měl by majitel pivovaru uvést, která že webová prezentace je ta pravá oficiální, kterou máme brát jako "hlásnou troubu" myšlenek pivovaru.

Tímto žádám tedy pana majitele Jana Skalu o písemné vyjádření a vysvětlení této zajímavé internetové situce...

autor: Chody | Blok 13:54 [permalink] [comments: 13]


Pivní snobství aneb je opravdu Gambrinus tak špatné pivo

[pondělí, 17. srpen 2009]

Tímto článkem asi nazvednu spoustu lidí a přivolám hromy blesky na svoji osobu. Ale nedá mi to. Moc rád čtu zajímavé články na tomto webu a rád si počtu o pivech, která nemám možnost ochutnat. Osobně se nepovažuji za velkého znalce piv, dělím je jen na piva, která mi chutnají a která ne.

Trochu mě však mrzí, jaká je zde móda trefovat se do velkých pivovarů a neustále hanit jejich piva. Jistě jejich kvalita určitě klesá... Ještě před pár lety jsem si G10 rád dal. V současné době musím přiznat, že kvalita G10 je na úrovni Tesco piva. Nicméně v několika článcích jsem si přečetl, jak je i G11 špatné pivo a že je k nerozeznání od G10.

Mně osobně G11 chutná, ale to samozřejmě může být jen můj osobní názor. Co si však mám myslet o lidech, kteří nerozeznají rozdíl mezi G10 a G11? Dobrá... Můžou mi obě piva nechutnat, ale napsat, že chutnají stejně? Pokud někdo nerozezná rozdíl, tak jeho chuťové buňky nestojí za nic. Anebo je to jinak? Není to jen trochu móda? Všichni ti zkušení pivaři tady píšou, že G nestojí za nic, tak to napíšu taky. Přece se neshodím.

Je mi líto, ale tohle trošku zavání snobstvím. Mám rád piva menších pivovarů, ale nechci být natolik nesoudný abych šmahem odsoudil G11 jen proto, že jej vaří velký podnik. Občas si dám pivko u Lochoty, občas Purkmistra nebo Modrou hvězdu. Ale i zde jsem měl pivka, která mi vysloveně nechutnala... Zřejmě zrovna špatná várka. Ale G11 natočená z čistých trubek, mě zatím nikdy nezklamala. Jsem proto špatný pivař?

autor: cypher | Blok 15:14 [permalink] [comments: 24]


Kterak jsem slavil narozeniny

[neděle, 16. srpen 2009]

Ačkoliv normálně tyto věci nikterak bujaře neslavím, letošní rok jsem učinil vyjímku, a to proto, že můj věk dosáhl kulaté hranice, počátkem srpna mi bylo 30 let. Již v květnu jsem uvažoval, co bych svým přátelům a kamarádům na své oslavě nabídl k pohoštění.

Místo akce bylo jasné, máme s chotí malou zahrádku s grilem, ohništěm a boudou (normálně žijeme v bytovém domě), čili zde nebylo nutno se sáhodlouze rozmýšlet. Také bylo jasné, že jako pohoštění bude ten večer pivo (+ něco málo lahví vína, zejména pro ženy). Avšak jaké pivo nabídnout? Samozřejmě jsem jako první možnost zavrhl pivo od velkých výrobců (záměrně neuvádím slovo pivovar). Zprvu jsem chtěl zakoupit nějaký ten sud, v mé kmenové restauraci se točí Bakalář 10°, 11°polotm. a nebyl by problém ani dovézt 17°, ale na tu můžeme zajít tam, že? V blízkosti je ještě Berounský medvěd, tam bych si ale musel dojet s vlastním vymytým sudem, takže to bylo také pasé. Nakonec jsem vlastně zjistil, že bychom sud piva neuchladili vzhledem k nepřítomnosti elektrické energie (CoolKEG od Staropramenu jsem zavrhl a k Černohorskému bych se nedostal).

Ve hře tedy zůstalo pivo lahvové. Ale které? Množství jsem předběžně vypočítal na 60 kusů, čili 3 basy. A v tom mě to napadlo. Mezi svými kamarády jsem známý jako pivař, tak proč jim nenabídnout 60 piv, každé jiné...

Inu, v červenci jsem se jal sháněti dostatečné množství vzorků. Mé okolí není zrovna přátelské k takovýmto akcím, podařilo se mi sehnat zhruba něco kolem třiadvaceti piv, aniž bych tedy zajel např. do Prahy či Plzně, kde bych jistě basy doplnil, ale již by to vyšlo poněkud dráže.

Poprosil jsem tedy Chodyho, zda by bylo možno nějak využít jeho prodejnu piva Pod Zelenou horou ve Vrčeni. Domluvili jsme se a on čirou náhodou jel s rodinou 1.8. na dovolenou přes Žebrák, město kde bydlím. Vše bylo předem domluveno a tak již v tento den předává Chody mé sestře (já byl též na dovolené) 39 kusů piva, každé jiné.

Šup s pivy do sklípku pod garáží s vynikající stálou teplotou 6 - 7°C. Do práce se zapojil i náš starý, nepoužívaný mrazák, který byl naplněn PETlahvemi s vodou za účelem chlazení piva. V den akce jsem piva přeskládal do třicetilitrových kýblů od lepidla na etikety v Budvaru a ty obsypal ledem z PETek rozsekaným sekerou.

Zprvu z kýblů zmizela piva známějších značek (Zlatopramen, Svijany, Bernard), posléze se již i hoši odvážili na piva, která viděli prvně v životě. Po nějakém čase si již každý vytříbil chutě, kdy jeden kamarád se zaměřil na tmavá a polotmavá piva, další se vrhl na silné speciály, jiný se zase držel při zemi s desítkami.

Vznikaly i vtipné situace, kdy přítelkyně jednoho kamaráda si ho vyslala pro nějaké to pivo a on jí se slovy "To je dobrý pro ženský" přinesl Dudáka, nebo třeba kdy si jeden z hochů, který je jinak filozoficky zaměřen, zajímají ho kdejaká duchovna atp. vytáhl Démona z Lobkowicz, toto pivo mu udělalo radost nejen svým názvem, ale i chutí.

Bohužel, i nemilé situace nastaly, to když si kamarád zaměřený na černá piva vytáhl Portera, což se nelíbilo kamarádovi zaměřenému na speciály, ale vše bylo záhy vyřešeno, pivo připadlo tomu, co radši siláky... S přibývající hodinou, stupněm opilosti a tmou již nebylo zcela dobře vidět, co si kdo tahá z kýblů a byla to víceméně loterie...

Nebudu se zde rozepisovat o podrobnostech celé oslavy, některé momenty by aktéři nejraději zapomněli, každopádně domů jsem se dostal kolem půl třetí ráno a druhý den při rekapitulaci jsem zjistil, že 11 piv mi ještě zbylo, každopádně akci hodnotím jako velice zdařilou, žádné pivo nebyl vyloženě propadák a nestalo se, že by někdo nějaký vzorek pohanil...

Přátelé si, doufám, pochutnali na pivech, která v životě nepili (bohužel už ani zřejmě nebudou) a mně nezbývá, než poděkovat všem zúčastněným a hlavně Chodymu za zajištění většiny degustovaných vzorků z jeho Pivní prodejny ve Vrčeni.

Závěrem doporučuji všem, kdo nějakou oslavu s pivem chystají, aby se takovéhoto experimentu nebáli, vaši hosté se nejen dobře pobaví při čtení, pro ně, nezvyklých názvů piva, ale i se poučí, i když se zase druhý den bohužel vrátí ke svým Staropramenům a Gambrinusům.

autor: siki | Blok 20:01 [permalink] [comments: 12]


9.-10. októbra Martin - mesto piva a zberateľov

[středa, 12. srpen 2009]

Viem, že už sa tu v minulosti objavilo viacero názorov proti propagácii zberateľstva na tomto serveri, napriek tomu si myslím, že pivo a zberateľstvo jednoducho spolu patria - samozrejme podľa hesla: "Všetkého s mierou".

Rád by som preto tento blok použil viac menej ako reklamu na jednu zberateľskú akciu, ktorá dobrým pivom zaváňa...

Konkrétne by som pozval všetkých záujemcov 9. a 10. októbra do Martina, kde sa uskutoční 34. stretnutie zberateľov pivovarských suvenírov. Hlavným dôvodom prečo to však píšem je to, že sa hlavnému organizátorovi podarilo zbezpečiť účasť 4 minipivovarov, ktoré sa budú prezentovať svojím pivom, samozrejme vo viacerých "prevedeniach".

Ktoré to budú?

Minipivovar Sessler Trnava

Minipivovar Golem Košice

Minipivovar Kaltenecker Rožňava

Minipivovar Železná Ruda

Takže všetci, ktorí majú záujem vidieť, ako to na takej burze vyzerá a majú chuť na dobré pivo sú srdečne vítaní!

autor: Libor | Blok 11:34 [permalink] [reaguj]


Pohřeb Dačického

[pátek, 31. červenec 2009]

Není to tak dávno, před necelýma dvěma roky, co se konal v První pivní tramwayi Pohřeb Podkováně a už je to tu zase.

Od Petra Sitaře mi dorazil mail se smutečním oznámením o pohřbu pana Dačického, který se dožil v plné síle úctyhodných 436 let. Tentokráte se poslední rozloučení bude konat hned na dvou místech současně, ale to už se nejlépe dozvíte s přiloženého parte.

Parte

Doufejme jen, že se takové smutné věci nebudou dít i nadále...

autor: Chody | Blok 13:01 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 22 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň