Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Novinky na Pivním.infu a naše diskuze k nim

[čtvrtek, 11. březen 2010]

Server Pivní.info jsem pro sebe objevil někdy před třemi až čtyřmi roky, zhruba ve stejnou dobu jako svetpiva.cz. V té době se na Pivním.infu objevilo zhruba patnáct novinek měsíčně. Jelikož se jedná o převzaté zprávy o pivu, pivovarech, pivním dění z periodik, tak je na tom počtu vidět jak prakticky všechna tisková oddělení pivovarů zanedbávaly vliv článku v běžném periodiku na konzumenta. Postupem času se začly objevovat ve velké míře články PR oddělení Plzeňského Prazdroje, později Staropramen, Krušovice atd.. Až zhruba poslední rok se objevují články o téměř všech gigantech, pivovarech, minipivovarech a to jako díla PR oddělení, nebo snaživých redaktorů regionálních plátků.

Když jsem si prolistoval archiv novinek za poslední tři týdny zjistil jsem, že ne u každého článku se objeví diskuze, někdy v diskuzi je jen jeden příspěvek, jindy však dosáhne uctyhodných čísel 20, 30 nebo i 80 příspěvků. Ty markantní rozdíly se objevují i u článku obdobných o stejném pivovaru, první článek zapadne a třeba druhý má dlouhou diskuzi.

Na závěr předložím tabulku, kolik článků vyšlo za poslední tři týdny k dané skupině pivovarů, kolikrát byla rozsáhlejší diskuze a kolikrát diskuze s jedním příspěvkem, kolik bez diskuze.

Z té tabulky a datumů a časů se dá vyvodit jednoduchý závěr. Většina diskutujicích přidá svoji poznámku do diskuze buď rozjeté, nebo k článku, který je na stránce novinek na nejvyšších třech místech. Ono když se přidá v rychlém sledu za jeden den osm článků, tak na hlavní stránce v sekci novinky zůstávají viditelné jen ty poslední a většinou nikdo nekouká do archivu. A pak zapadnou články, které by jistě rozjeli vášnivou diskuzi jako již mnohokrát, třeba na téma nekouření u piva.

Pivni.info se nejspíš stává známějším serverem a tak se i tady objevují nové „tváře“, i s klasickým nešvarem nově příchozího člena do smečky. Podle pravidel smečky - nový člen buď potichu zapadne a nebude znám, a nebo musí být silný rvavý aby na sebe upozornil a smečka ho začala brát- v případě diskuzí to vypadá, že nový diskutujicí musí být hlučný, ostrý až hlasitý než nejhlasitější.

Tabulka: rozdělil jsem pivovary tak jak to bývá zvykem podle skupin vlastníků a podílu na trhu, vše menší než PMS spadlo do ostatních pivovarů, minipivovarů, samostatně je jen Chebské Hradní, jehož nástup na trh je provázen docela masivní kampaní vzhledem k nepatrnému podílu trhu. Zajímavostí je že zprávy ze slovenska už jsou jenom ze Steigeru a Topvaru nic neříkající PR články bez diskuzí. Další zajímavostí je jeden článek ze skupiny Staropramenu a absolutní nula u K Brewery.

Pivovar, skupina Počet článků Bez diskuze 1-2 příspěvky Více příspěvků

Plz. Prazdroj 7 4 2 1

Heineken 8 2 2 4

Budějov. Budvar 5 1 2 2

Staropramen 1 1 0 0

PMS 3 2 0 1

K Brewery 0 0 0 0

Jiné pivovary 20 12 3 5

Minipivovary 9 5 3 1

Slovensko 3 3 0 0

Ost. pivní dění 29 13 7 9

Chebské Hradní 6 1 1 4

Když se pak člověk podívá i na časy přidání novinek na stránku tak si všimne, že diskuze, respektive samotná přečtenost článku závisí na okolnostech zobrazení. Prostě jsme líní si přečíst všechny novinky, to už by jsme museli moc klikat a čekat případně na načtení dalších stránek (dnes již asi nehrozí). Občas utečou zajímavější a o věcnou diskuzi si volající články než byla tisková zpráva o vývozu pár litrů G do Švédska.

autor: hroch | Blok 14:08 [permalink] [comments: 10]


Rozloučení s pivovarem Louny

[středa, 10. březen 2010]

Rozloučení se uskuteční v První Pivní Tramway v Praze Spořilově na konečné tramvajové linky č. 11

a

v Zlejch Časech v Prahze 4, Čestmírova 5 a to ve středu 24. března 2010 od 18 hodin.

Na pípu se dostaví jedni z posledních dvou sudů ležáku Louny. Smuteční oděv není podmínkou, ale ani ne závadou. Věnce a kytice jsou vítány.

Rozloučení s pivovarem Louny [p183]

autor: Regent | Blok 11:10 [permalink] [comments: 3]


Slovak homebrewing Star 2010

[úterý, 9. březen 2010]

Po dobrých skúsenostiach a priaznivých ohlasoch z minulého roku sa už začali prípravy na II.ročník degustačnej súťaže Slovak homebrewing Star 2010.

Uskutoční sa 28.mája opäť v rámci pivných slávností v pivovare Kaltenecker v Rozňave a garantom odbornej degustácie je Slovenská asociácia histórie pivovarníctva. Jej hlavným cieľom je propagácia homebrewingu na Slovensku, porovnanie kvality vyrábaných pív zo zahraničnými účastníkmi a výmena skúsenosti medzi homebrewármi.

Do jednotlivých degustačných komisií zasadnú viacerí odborníci z pivovarníckeho prostredia, členovia pivného klubu Kaltbier v Rožňave, niektorí hostia pivných slávností a svojich degustátorov nominuje aj Slovenská asociácia histórie pivovarníctva.

Súťažiť sa bude najprv v siedmych rôznych kategóriách a novinkou je ďalšia finálová kategória do ktorej postúpia víťazí všetkých kategórii a tu sa bude súťažiť o absolútneho víťaza. Motivácia je vynikajúca, pivovar Kaltenecker ponúka absolútnemu víťazovi hlavnú cenu a tou je uvarenie vlastného piva v pivovare pod dohľadom odborného sládka v objeme 5 hl.

Súťaž je opäť medzinárodná a organizátori očakávajú vzorky pív okrem slovenských účastníkov aj od homebrewárov z Českej republiky, Poľska, Maďarska a Litvy, odkiaľ už boli prvé vzorky aj doručené. Vzhľadom k tomu, že sa v minulom roku zúčastnili tejto súťaže aj českí homebrewári poskytujem im touto cestou podrobné podmienky celej degustačnej súťaže, tak aby včas mohli pripraviť a doručiť svoje vzorky, prípadne zúčastniť sa osobne tejto akcie.

Propozície súťaže naleznete zde...

Slovak homebrewing Star 2010

autor: pokr | Blok 09:47 [permalink] [reaguj]


Pivovar Zhůřák

[sobota, 6. březen 2010]

Zhůř je malá obec na jižním Plzeňsku, která začíná pivně dost růst. Při státní silnici Plzeň - Písek naleznete nejen prodejnu či sklad, odkud do širého okolí (KMP Plzeň či Na Hradišti Blovice) proudí sudy českých nezávislých pivovarů a minipivovarů, ale poslední počin je, že v pražském PPK se točí pivo snad z budoucího minipivovaru Nepomuk - Zhůř. Než jsem se v pátrání po tomto "pivovaru" dobral nějakého výsledku, předběhl mě samozřejmě Luděk, známý to ochutnávač všech možných i nemožných piv. Tímto mu chci poděkovat za jeho aktivitu a poskytnutí prvotních informací, z nichž tento blok vlastně vznikl.

V Pivovarském klubu Karlín jste mohli ochutnat pivo Hoppy Face Amber Ale od pana Chrise Baerwaldta, američana, který již rok a půl žije v České republice, ve Zhůři, kde i vaří svoje piva. Pan Chris dříve pracoval v Hoppy Brewing Company v Kalifornii, kde sice pracoval s počítači, mj. vytvářel firemní webové stránky, ale kde také získal zkušenosti s vařením piva.

Podomácku vaří pivo již cca 18 let. V současnosti přemýšlí o vytvoření malého pivovaru tady u nás, ve Zhůři. Aby zjistil, jak budou jeho piva chutnat ostatním, dodal čtyři padesátilitrové sudy do PKK. Možná se v Praze dočkáte dalšího počinu pana Chrise - silného chmelového Weisenu ze žateckého chmele, který by měl být hotový koncem měsíce března.

Osobně jsem pivo pana Chrise ještě neochutnal, ale doufám - i vzhledem k blízkosti mého bydliště - že se tomu tak brzy stane. A kdyby se záměr vybudovat ve Zhůři malý pivovárek povedl, bylo by to ještě lepší, vždyť bych se pak se Zhůřákem, jak se pivovárek prozatímně jmenuje, mohl setkávat častěji a snad by byl i na čepu v některé hospodě v okolí.

Fotografie naleznete zde...

P.S.: Pokud jsem něco z prvotního anglického textu pochopil špatně, tak se omlouvám a prosím ostatní za případné upřesnění.

autor: Chody | Blok 18:13 [permalink] [comments: 5]


Merenda - Pivní Plán III

[sobota, 6. březen 2010]

Dle kladných reakcí na náš Pivní plán jsme pro Vás připravili na měsíc březen další zajímavé pivovary.

8.3 Pivovar Žamberk

výčepní 10°,světlý ležák 12°Patriot,polotmavý speciál 14°,Stout 14°,dochucené medové a višňové pivo 12°.

15.3 Pivovar Krakonoš

výčepní 10°,tmavá 10°,krakonoš 11°,ležák 12° a speciál 14°.

22.3 Pivovar Chodovar

výčepní 10°,zlatá 11°,zámecký ležák speciál,prezident premium,zámecké černé pivo 10°

29.3 seskupení Mini - tentokrát z Brna

se svou nabídkou se představý mini-pivovar Pegas

světlý ležák 12°,speciální polotmavý ležák 16°,tmavý ležák a pšeničné pivo.

- a mini-pivovar U Richarda

Richard 12°,Richard 12°višeň,Richard 15°medový a Richard 11°pšenice.

Tak nezapomeňte,každé pondělí nový pivovar.

Pivu Zdar www.merenda.cz

autor: merenda | Blok 17:23 [permalink] [reaguj]


První Matuška

[čtvrtek, 4. březen 2010]

Možná budete něvěřícně kroutit hlavou, ale já opravdu ještě neměl Matušku. Dnes se to však mělo změnit, když v KMP Plzeň byla na čepu pšenice od páně Matušky z Broum. To co mi bylo doneseno připomínalo spíše karamelový puding než pivo. Nápoj byl absolutně neprůhledný, jen pěna napovídala tomu, že by mohlo jít o pivo. No nebudeme se bát vlka nic a pustíme se do toho.

Nač hledat různé podtóny, nač bádat nad tím, jakou technologií je pivo vařeno, když stačí ohodnotit jednoduše – pivo mi chutnalo... Ano, pan Matuška vaří výbornou pšenici, lepší než na Strahově. Pokud mohu soudit z toho, co jsem ochutnal na různých pivních slavnostech. Já vím, že na slavnostech si člověk pivo tak nevychutná jako při posezení v hospůdce, že mu ty chutě už pomalu splývají, ale pořád lepší, než hodnotit pivo dle „pár kapek po dně“.

No pšeničný Matuška byl dobrý, ale na čepu jsou ještě další piva, takže na řadě je Kocour Am Lager. To samé pivo, co mi v Táboře nikterak nezaujalo, prostě mi splynulo s ostatními. Dnes je to však jinak a i po výrazné pšenici je tenhle Kocour velmi dobře pitelný a zůstává mi po něm zajímavá hořkost. Další důkaz toho, že jednou to samé pivo může chutnat a podruhé nikoliv, či naopak. Každopádně, kdyby Kocour nedošel, byl by žhavým kandidátem na pokračování, protože další objednané pivo – Krakonoš 12 – bylo dnes to nejhorší, co jsem pil.

No místo Kocoura bylo naraženo Moravské Sklepní z Černé Hory. Na nefiltrované pivo až dost čiré, nicméně dobře pitelné a dva kousky sklouzly do krku jako nic.

Ještě mám chviličku do odjezdu vlaku, na celé pivo to není, no dám si tedy na čtvrté pípě naražené silné (9,5% alc.) belgické pivo Biere de Boucanier, které je točeno do 0,2l sklínky. Nebylo špatné, na tak silné pivo až dost dobře pitelné, alkoholová chuť nevyčnívala. Nicméně takové pivo je jen pro zpestření, možná jako aperitiv. Proto bych se asi nevydal na Festival desítek a tímto odpovídám Elfovi na jeho otázku: Kde jste všichni byli? Já byl doma, kde jsem si dopřával méně alkoholová piva...

První Matuška

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 5]


Fotosoutěž Zima s Ferdinandem

[čtvrtek, 4. březen 2010]

Pravidla soutěže:

Soutěž probíhá od dnešního dne až do 20. 3. 2010

Na e-mail ferdasoutez@gmail.com zašlete fotografii, která jakýmkoli způsobem odkazuje na zimní období a zároveň na značku Ferdinand. Fantazii se meze nekladou.

21. 3. 2010 budou uveřejněny všechny fotografie, které dorazili a bude spuštěno hlasování o tři nejlepší fotografie.

Ceny jsou opravdu lákavé:

1. cena: soudek 15l piva Ferdinand a sada sklenic

2. cena: tuplák s cínovým víčkem a triko Ferdinand

3. cena: fleece mikina a kšiltovka Ferdinand

Všichni výherci budou zveřejněni a na stránkách sdružení a také v Benešovském deníku společně s vítěznou fotografií.

Další podrobnosti zde...

Fotosoutěž Zima s Ferdinandem

Přátelé piva Ferdinand

[čtvrtek, 4. březen 2010]

Přátelé piva Ferdinand,

to je parta lidí z Benešova a okolí, které leží na srdci vývoj českého pivovarnictví hlavně v našem okolí, ale i po celé České republice. Všímáme si, že v našich krajích, ve kterých se pivo tradičně vaří už několik dlouhých století se začínají objevovat tzv. "eurolagery", které s tradičním pivem mají společný snad už jen název. Tyto piva jsou vždy podporována masivní mediální kampaní a pivovary, nebo spíše již pivní továrny, které za těmito pivy stojí, stále získávají značnou část restauračních zařízení, hospod a pivnicí (nutno podotknout, že ne zrovna fair praktikami) a ničí tak rozmanitou pivní mapu celé České republiky, celou kulturu piva a hlavně pivovary, které se ještě dnes drží tradičního, léty prověřeného vaření zlatavého moku. A to je obrovský problém.

Naše sdružení si bere za cíl, snažit se přispět k řešení tohoto problému. Jak již název napovídá, orientujeme se hlavně na region Benešovska a na podporu benešovského pivovaru Ferdinand, který má všechny potřebné kvality a dokazuje, že jen pomocí tradičního vaření lze docílit opravdu skvělého piva (což je mimochodem potvrzeno všemi různými soutěžemi, který pivovar v hojné míře vyhrává).

Naším cílem je rozšiřovat povědomí o pivu Ferdinand a tradičně vařeném pivu jako takovém v Benešovském regionu, za tímto účelem organizovat, kulturní, osvětové, vzdělávací, ale i jiné akce, navázat spolupráci s obdobně zaměřenými uskupeními v dalších regionech za účelem spolupráce.

Více na www.mameradiferdu.cz

Přátelé piva Ferdinand [p248]

Poslední Louny, aneb Severočeši, braňme se!!!

[čtvrtek, 25. únor 2010]

Dost let již uplynulo, od té doby, co jsem naposledy pozvedl půllitr s chmelovým mokem pod názvem Zlatník. Toto pivo bylo mou rodnou značkou a já v té době, coby mladý „cucák“ jsem si nedokázal představit, že moderní mostecký pivovar jednoho dne mocný Radegast vezme pod své spáry a uzavře jej, inu stalo se. Už v době mého raného mládí (v polovině devadesátých let) jsem začal ochutnávat různá piva, jejichž evidenci si vedu dodnes, tenkráte na území dnešního Ústeckého kraje působilo ještě 7 průmyslových pivovarů (jmenovitě: Most, Ústí n/L., Velké Březno, Děčín, Litoměřice, Žatec a Louny). Poslední jmenovaný pivovar a jeho pivo mi nikdy, takříkajíc nepřirostlo k srdci, kdysi jsem pivo z Loun přímo nenáviděl, už jen protože nám zabrali naše „mostecké“ hospody a my, kluci jsme na „protest“ chodili pít, tenkrát ještě dobré Krušovice a Zlatopramen. Postupem času jsem si však i na Louny zvykl a nejen to, začaly mi dokonce i chutnat!

Ten „sladký ocas“ se stal pro Louny typickým, a ač se sládkové lounští snažili sebevíc chmelit, stejně to nešlo „Sametová hořkost“, všeříkající slogan na hospodských ubrusech. Skutečně hořké, „tělnaté“ pivo, s příjemně sladkým dozníváním na patře, takto si Louny já budu pamatovat… Navždy.

Nedávno jsem navštívil jednu nejmenovanou restauraci, obsluha zde vždy vynikající, pivo správně ošetřené a dobré, o tom bez debat. Už při vstupu jsem slyšel „Tohle přece nejsou Louny“ a ten pán měl pravdu! U výčepu jsem si tedy nechal jedno natočit, sedl jsem si ke stolu a napil se… Zírajíc na sklenici s logem Louny 1892 jsem si uvědomil, že je konec, příjemně sladké doznívání se nedostavilo, tohle již nejsou Louny, bohužel. Pivo, ale docela dobré, dokonce i „bruselská krajka“ ve sklenici, jakýsi mutant mezi Louny a Březňákem, toto nám Nizozemci nabídli. No však si zvykneme, ne? Co na tom, že nám zavřeli pivovar, stejně budeme chodit na Louny, říká většina…

Ne, na toto si nezvyknu a Louny alá Heineken pít nechci, i když Zlatopramen je to samé, bohužel. Pivně chudý Ústecký kraj nemá na výběr, máme jen Žatec, Kahan a Kocoura. Tak jak se jako patrioti máme bránit???

autor: velbloud | Blok 22:31 [permalink] [comments: 1]


Kde jste všichni byli?

[středa, 24. únor 2010]

Kde jste, vy všichni, kdo si kromě obligátního ležáku dokážete vychutnat i nějaké ty ejly, či stouty, byli minulou sobotu? U prince Miroslava proběhl Festival desítek, kterého se zúčastnilo cca 30 až 40 lidí. Na festiválku sice nebyla dodržena dříve stanovená hranice minimálního obsahu alkoholu, tzn. 10%, ale přesto stál za návštěvu. Původně nastavenou hranici překonali pouze Hel & Verdoemenis (RIS) a Lood & Oud IJzer (Double IPA/RIS) z pivovaru De Molen, dále Seven Niepoort Barrel (RIS), Little Korkny Ale 2007 ve verzi Bourbon Barrel a Niepoort Barrel (Barleywine) z Nørrebro Bryghus (možná ještě nějaký silák z Belgie překonal hranici deseti procent, ale belgická piva tam byla jako doplněk, protože většina už byla k vidění loni na přehlídce belgických piv).

Ani jedno Barleywine mě příliš nenadchlo, zvlášť když 0,375l stálo čtyři stovky, ještě že se člověk podělil o pivo a tedy i o placení z dalšíma dvěma kamarády. Kodaňský Imperial Stout byl slušný, ovšem Hel & Verdoemenis byl úchvatný (nádherná praženost se mísila se silným chmelením). Skvělý kousek, který jsem si koupil i na ochutnávku domů. Do batůžky jsem ještě přidal řezaný Lood & Oud IJzer, Lusten & Lasten (Tripel) a Amarillo (Double IPA), které bylo zvláštní díky borovicové vůní, kterou v chuti vystřídali citrónově medové tóny. A jelikož se i tak jednalo často o piva s obsahem alkoholu kolem 8% až 9%, musel jsem si koupit na doma i všechny Doppelbocky.

Na místě byla dále možnost ochutnat Kocourosaura z Varnsdorfu, Russian Imperial Stout z Pivovarského domu, zvíkovskou Královskou zlatou labuť a na jednoho vylosovaného šťastlivce čekala lahvička podskalského Smrtihlava. Musím říct, že jediné vyložené zklamání byla tmavá šestadvacítka ze Zvíkova. Vykazovala nedostatky ostatních českých silných piv, sladová až sladká složka se mísila s alkoholovými až lihovými tóny. Také to bylo jediné pivo, které jsem svorně všichni tři ochutnávači nedopili. Zatímco Smrtihlav, to bylo úplně jiné kafe. Nikdo z nás sice nebyl vylosován, ale ochotný výherce od vedlejšího stolu se s námi podělil (za to mu patří ještě jednou velké dík). Nádherná komplexní vůně, ne zcela vyrovnané v chuti, ovšem přesto skvělé pivo (pak že to u nás nejde).

Ale jak už bylo řečeno, tyto pochoutky si užívalo jen několik málo lidí. V čem tedy byla chyba? Nenajde se u nás dostatek lidí, kteří ocení pivní skvosty ze zahraničí a nevadí jim, dát za láhev piva i nějakou tu stovku (Doppelbocky stáli po šedesáti a většina belgických piv byla také pod sto korunu)? Nebo to bylo špatnou propagací, lépe řečeno nedostatečnou?

Přeci jenom oficiální pozvánka byla vyvěšena 10 dní před akcí, seznam piv a to ještě ne úplný pouhé dva dny. K tomu nefungující rezervační systém, který dříve fungoval spolehlivě. A nebo vám přišla nabídka příliš chudá. Mě osobně v tomto bodě festiválek spíše vyhovoval, člověk nebyl zahlcen příliš velkou nabídkou, na místě ochutnal několik z nabízených piv (při jejich síle to stejně nemohlo být moc) a část si odvezl domů, aniž by musel tahat na zádech 50 kilo a myslet na to, co všechno tam ještě musel nechat.

Nezbývá mi tedy nic jiného, než znovu položit otázku z úvodu: Kde jste všichni milovníci dobrého piva byli?

autor: Elf | Blok 13:55 [permalink] [comments: 31]


Do roku 2012 bude 200?

[středa, 17. únor 2010]

Pánové, přestávám to stíhat. Roste nám tu pivovárků jako po dešti. Předpovědi typu 200 do dvou let se opravdu začínají plnit.

Vzniká spousta nových pivovárků a jen málo za posledních 20 let zaniklo (mám na mysli restaurační pivovary).

Jen mám obavy, že tady není dost sládků se vzděláním a nadšení pro věc je málo. Tito rychlosládkové, či úplní amatéři můžou občas udělat skvělé pivo, ale vyrábět opakovaně standardně chutné a kvalitní pivo, mít povědomí o tom, jak se zachovat při nestandardních situacích, povědomí o sanitaci, o různém chování sladů dle úrody a obsahu látek v nich, o stárnutí chmelů, chování kvasnic, ...

Tento povzdech se vztahuje na mnoho pivovárků u nás, které spíše slouží k odstrašení zákazníků od minipivovarů, než k jejich získání.

A abych nebyl nařčen, že jsem příliš obecný, jako odstrašující příklady jež jsem poznal v určitých obdobích (dnes tomu může být jinak) mohu jmenovat: Vorel Kladno, Běleč za časů Balounka, současný Vendelín ze Starého Harcova, Vrchlabí, Příbor, Blučina, Třinec, Loket a Velichov, Přerov, Loučná, Praha U Valšů, ...

Má někdo jiné zkušenosti?

autor: VozechV | Blok 15:39 [permalink] [comments: 50]


Kaltenecker v Čechách

[čtvrtek, 11. únor 2010]

Vzácného hosta přivítali účastníci pravidelného čtvrtečního klubového setkání v plzeňském KMP. Na besedu sem z Tábora zavítal majitel rožňavského pivovaru Kaltenecker, místopředseda Svazu malých nezávislých pivovarů na Slovensku pan Ladislav Kovács. Velmi poutavě hovořil o nelehké situaci u našich východních sousedů i o již třináctileté historii svého pivovaru.

V druhé části setkání zorganizoval pan Kovács degustaci svých výrobků – celkem deset druhů. Točil se také Märzen a Winterbock. Spontánní potlesk na závěr velmi přátelského setkání byl odměnou pro vzácného hosta, který na klubový čtvrtek neváhal ukrojit kus svého času a ze Slavností piva v Táboře vážit cestu do Klubu malých pivovarů v Plzni.

Kaltenecker v Čechách

autor: vencafialu | Blok 09:31 [permalink] [reaguj]


Pivní plán: Merenda II

[úterý, 9. únor 2010]

Díky nedělní akci „Pivní Šrotovné“ jsme v pondělí mohli narazit dostatek Poličky a jenom dobře,neboť za tónů harmoniky – Záviš,Otakar i Hradební mizeli doslova před očima.

Ale půjdeme dál a prozradíme Vám pivovárky chystané na následující týdny.

Pondělí 15.2 začneme se Sokolovským Permonem

- 10° výčepní, 12°ležák, 13°světlá, polotmavý speciál, tmavý speciál, borůvkové a višňové.

Následovat bude 22.2 havlíčkobrodský Rebel

- 10° výčepní, 11° Tradiční, 12°ležák, 11°hradecký Votrok, černé a sváteční pivo

Na další pondělí 1.3 jak bylo slíbeno(jednou za měsíc – seskupení mini –)jsme naplánovali Plzeňský kraj s minipivovárky – U Rybiček, Lotr, U rytíře Lochoty a Purkmistr. Myslím, že důstojně zastoupíme tento kraj.

Příští – seskupení mini – bude pravděpodobně z Moravy

Vše záleží jen na Vás a na počasí

Pivu Zdar www.merenda.cz

P.S Změna programu vyhrazena

autor: merenda | Blok 22:40 [permalink] [comments: 2]


Co doporučuje Sdružení přátel piva?

[pondělí, 1. únor 2010]

Pomiňme stranickou historii a vrhněme se do současnosti, kdy o sobě SPP na svém webu prohlašuje:

"V současné době se SPP zabývá pivovarnictvím, chmelařstvím, sladovnictvím, pivovary, pivem a hospodami. Snaží se navazovat a udržovat vztahy se zahraničními subjekty podobného zaměření a udržuje i nadále dobré vztahy s pivovary. Pořádá osvětové akce, usiluje o povznesení kultury pití piva i našeho pohostinství. Každoročně vyhlašuje a oceňuje nejlepší piva, pivovar, pivovarskou osobnost, hospodu a uděluje i další ocenění."

Nebudu komentovat jejich činnost, která alespoň dle mého názoru není moc vidět. Např. lhostejnost sdružení k zavírání pivovarů v Česku, kdy nevydají ani tiskovou zprávu se svým postojem, tedy pokud nějaký vůbec mají. A že se do tisku prosadit umí - jednou za rok se dozvídáme výsledky jejich anket xxxx roku.

Pravda loni jsem je potkal na Reprezentačních slavnostech v Táboře, kde točili pivka z menších pivovarů, takže přeci jen palec trošku nahoru. Ale třeba se pletu a jen o jejich činnosti nevím. Mohl bych případně poprosit v diskusi o uvedení na pravou míru?

Ale k jádru pudla, jak se říká. Nejvíce mě na webu SPP zaujala sekce odkazy, kde je mj. uvedena jediná restaurace. Krčma U sedmi Švábů. Sakra to musí být hospoda s vynikajícícm pivem, když byla vybrána odborníky z SPP jako jediná v republice. Kam se na ni asi z pivního hlediska hrabou Zlý časy nebo Modrý abbé.

Proklikávám se samozřejmě, jak je mým zvykem, rovnou na Nápojový lístek, kde je, narozdíl od jiných restaurací, pivo uvedeno na první příčce. Bravo. A jaké že pivo Sdružení přátel piva takto doporučuje. Krušovické...

Podpořme jej také, přátelé

Sdružení přátel piva

autor: Chody | Blok 17:00 [permalink] [comments: 15]


Pivní plán - Merenda

[neděle, 31. leden 2010]

Cestu k pivním výšinám si Merenda vyšlapuje pozvolna ale cíleně.

Jsou tomu dva roky, kdy tato restauračka na Praze 3 uvedla do své nabídky klouzavou pípu – kde jste mohli ochutnat zajímavá pivečka ze středních i mini pivovárků. Kdo vzpomene na zajímavý Lašský Vulkán(bohužel ne úplně kvalitní), s úsměvem přeskočí tyto začátky, kdy si Merenda klestila svou cestu.

Poté přišlo otevření Žižkovského Pubu (ve sklepních prostorách Merendy) a rázem se nabídka piveček rozrostla o další 4 pípy na zatím konečných osm.

Nesmíme opomenout legendární „Rozbíjení popelníků“ (střepy byly všude), kdy následovalo rozdělení Merendy na kuřáckou a nekuřáckou, doplnění jídelního lístku o pivní specialitky, spoluvytváření Pivní Aliance atd, atd…

No a dnes na začátku roku 2010 přicházejí Otta s Mírou se smělým Pivním plánem.

Každé pondělí od 8.února Vám bude předhozen vždy jeden ze středních pivovarů s kompletní nabídkou svého sortimentu, informačních materiálů a pivních rekvizit(začínáme Poličkou).

Jednou měsíčně obohatíme tuto nabídku o zajímavé seskupení minipivovárků.

Těmto akcím bude vždy v neděli předcházet “Pivní Šrotovné“ - to aby se uvolnily pípy (více info na www.merenda.cz)

Takže přejme Merendě mnoho zdaru na její trnité cestě a PIVU ZDAR

Pivní plán - Merenda

autor: merenda | Blok 11:14 [permalink] [comments: 5]


Rychtář, Radní, na držku padni...

[pondělí, 25. leden 2010]

Tak se nám ten domažlický pivovar přesídlil do Plzně skoro celý. Samozřejmě jen v podobě značek.

Původně jen černý Purkmistr nám i zesvětlal a nese na svých bedrech většinovou produkci černického minipivovárku - mohu si dovolit jej pojmenovat rodinným podnikem rodiny Krýslů? Černická pšenice pak dostala jméno po domažlické osmičce Písař. A nově je na světě i Radní - jantarový polotmavý speciál 14%. Pivo vídeňského typu s obsahem alkoholu 6%.

Etiketa

Rychtáře se asi nedočkáme. Dle mého názoru by se to nemuselo líbit K Brewery a jeho pivovaru v Hlinsku, ale možná se mýlím.

Otázkou nadále zůstává, zda se v Domažlicích dočkají obnovení pivovarské tradice ve formě minipivovaru, který se již drahně let plánuje na místě bývalého pivovaru, který v roce 1996 zavřel Plzeňský Prazdroj.

Pivo z Domažlic ještě pamatuju a ochutnal jsem jej. Nebylo špatné. Pamatuji si ho ve složení Písař 8, Radní 10, Rychtář 12, Purkmistr tmavé a Prior pšeničné.

A jak jsem přišel na název tohoto bloku? Zavzpomínal jsem na nahrávku skupiny Zvlášňý škola z její první desky, která pojednává o domažlickém a plzeňském pivu. Upozorňuji, že to není nic pro intelektuály...

VENCO SEŤ DOMA NA PRDELY

"Povídal mi včera v knajpě, kámoš Venca Vyoral

že mu vůbec nesedí náš domažlickej pivovar

Asi po devátým pivu, když se z hajzlu vracel

nikdy se mu nestalo, aby tolik zvracel

U nich v Plzni, že prej točej proti tomu smetanu

až mi někdy vyjde čas a do Plzně se dostanu

Po práci, že na Tvrzi ho kropit mozek najdu

ať si za ním do tý čtyřky, zalejt játra zajdu

Čerchov, Purkmistr, hlavu máš jak kanystr

Rychtář, Radní na držku padni

Čerchov, Purkmistr, hlavu máš jak kanystr

Rychtář, Radní na držku padni

Za tejden jsem mířil na Tvrz s odhodlaným krokem

Venca vylít ven ta kráva, převrátil stůl bokem

Než jsem stačil zařvat pivo, hodil na zem šálu

po třech pivech ležel v louži, držkou na kanálu

Když neumíš žrát tak zůstaň sedět na prdeli

vem si domů k televizi bednu na neděli

Řekni starej ať ti dělá do půllitru šumák

na gauči si snad ty vole nerozbiješ čumák

Světovar, Gambrinus, kofein, antabus

pivo Prazdroj, zakázanej orloj

Světovar, Gambrinus, kofein, antabus

pivo Prazdroj, zakázanej orloj"

P.S.: Jelikož mám od "Zvlášky" povoleno užít jejich písně k dokreslení atmosféry nějakého toho pivního videa, určitě se s touto skladbou na PI někdy setkáte v plné podobě...

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 7]


Studium odboru pivovarsky sladek: prosba o radu

[pondělí, 18. leden 2010]

Zdravim viete mi niekto poradit doporucit kde sa da oficialne studovat odbor pivovarský sládek? a je to uciliste alebo vysoká alebos tredná škola kolko rokov studium trva? Mate niekto taketo informácie? prosím o radu dik

rk@ire.sk

Roman

autor: Krabatus | Blok 01:07 [permalink] [comments: 1]


Trochu z historie

[neděle, 10. leden 2010]

V roce 1912 se zaváděly nové daně v království českém. Nesouhlasné reakce s tímto krokem na sebe nenechaly dlouho čekat. I v našem městě Klatovy v týdeníku Šumavan vyšel 2. března 1912 článek s názvem "Neschvalujte nových berní", ze kterého odcituji: ".......A zvláště čechy nemohou očekávati pranic od státu, čím se napomáhalo vybřednutí jejich z nejhorší aspoň finanční mizerie. Naopak inkamerování pivní dávky, zavedení státní daně z piva, dojde-li na ně přes odpor živnostenctva a radikálních poslanců, značí těžkou hospodářskou pohromu pro naše království."

Trochu z historie

autor: kmotrdrobek | Blok 01:43 [permalink] [reaguj]


Dáme suda?

[sobota, 9. leden 2010]

Nesmyslně nasazená reklama Staropramenu na Coolkeg do zimního období, mě přiměla k zamyšlení,kdy a jak jsem se svými kamarády pil pivo na akcích ze sudů v minulosti.

Je mě čtyřicet a pořádně jsem začal pít pivo až na vysoké škole v roce 1987, kdy se o přenosném chlazení nezdálo ani největšímu pivnímu fantastovi. Moji pivně vyspělejší spolužáci na průmce uspořádali několik sudů během čtvrtého ročníku a to na podzim a nebo brzkém jaru, kdy teplota prostředí umožňovala mít sud a tím i pivo v rozumné konzumační teplotě. Jednalo se o sudy hliníkové naražené pípou přímo s kohoutem(jehla zakončená kohoutem a šroubení s ventilem na pumpičku tzv. gintr).

Na vysoké škole se během prvního ročníku a dvou chmelových brigád vytvořila parta, se kterou jsme dělali v podzimním, zimním a brzce jarním počasí sudy každý týden, někdy i víc, v kuchyňce na kolejích. Základním předpokladem bylo studené období, aby sud již při koupi byl studený. Na chmelové brigádě po druhém ročníku nás přepadla nostalgická vzpomínka na pivo rovnou ze sudu a přes opravdu letní období jsme suda uspořádali. Sehnal se velký plechový barel do něj se vložil pivní sud a zasypal se močovinou-hnojivem. Rozpouštějící se močovina v téměř nasyceném roztoku udržovala nízkou teplotu a sud částečně vychladila. Pro neznalé cenových poměrů podotýkám, pivo v restauraci IV cenové skupiny, které byly naší domovinou, stálo stejně jako pivo v sudu koupené přímo v pivovaru nebo jeho prodejně.

Všechny uskutečněné sudy byly hlavně o atmosféře, pocitu, že se to podařilo zorganizovat (bez aut), o obřadu narážení sudu, zakázaném ovoci na kolejích. Na kolejích byl přísný zákaz alkoholu, restaurace v blízkém okolí kolejí nebyly, počet klubů byl omezen a prodej alkoholu v klubech byl povolen jen na určité akce.

Po revoluci se objevili na Strahově i první (černí) podnikatelé. První byli borci, kteří se sestěhovali ze dvou pokojů na jeden (z lešení a postelí si udělali palandy) a z druhého pokoje vytvořily sklad lahvového piva s nabídkou snad šesti pivovarů. Druhý podnikatel se objevil na jaře, vlastnil žigulíka s vozejkem, dohodnul si někde chladící box na zeleninu a úterý a čtvrtek na objednání zavážel chlazené sudy kozla, starouše, braníka, měšťana, přímo před blok kolejí. Pivo bylo studené a muselo se rychle vypít. S poloteplým sudem mohla pomoci jenom sprcha se studenou vodou.

Další období až do roku cca 97 jsme sudy dělali vždy v chladnějším počasí a nebo se sud vychladil v lednici či mražáku a pil se venku na vzduchu zabalený do dek či karimatek, aby si co nejvíce udržel chlad.

Roky 98 a 99 jsou u mě ve znamení vytváření průtokového chlazení z ledničky. Výparník Calexky jsem opatrně stočil vrazil do barelu, k němu spirálu z pivní hadice, to celé do dřevěné bedny a vodní chlazení bylo vyrobeno. První umřelo u kamaráda v místě s nízkým napětím, dalším uteklo chladící medium, ohybem poškozeným výparníkem.

Další roky jsou již ve znamení upravené ledničky (někdy nazývané jako kegerátor). Předchlazený (nebo den předem do zapnuté chladničky daný) sud v chladničce, na stěně chladničky zavěšený odkapávač a namontovaný kohout. Bylo trochu laborování s tlakem s bomby, než jsem zjistil, že tlak musí být minimální, jinak se pivo za dva dny přesytí. Jinak tahle metoda je pro stálé místo to nejlepší.

Dnes při ceně průtokového chlazení pod osm tisíc, všechny tyhle problémy na léto u party o alespoň čtyřech lidech se vyřeší složením se a zakoupením profi stroje.

V podzimním a zimním období je stejně nejlepší si sud narazit krátkou pípou, najít to správné místo se správnou teplotou a chodit si do zimy pro pivo, ať už je na balkoně, na verandě, na schodech do sklepa, nebo na schodech na půdu.

V životě by mě nenapadlo si na zimní party v místnosti, koupit pivo v předraženém coolkegu, abych ho měl studené v přetopené místnosti (kvalitu piva v obalu radši vůbec neřeším).

Mám radost, že i někteří mladí praktikují sudy i dnes podobně. Téměř o dvacet let mladší kolega z práce si ode mě pravidelně půjčuje partypípu na sudy vychlazené ve sklepě a nebo v chladničce.

A co vy máte taky nějaké zajímavé zážitky nebo poznatky s pitím piva na akcích ze sudu.

Dáme suda?

autor: hroch | Blok 21:31 [permalink] [comments: 27]


Kmotrova velká pivní kuchařka

[sobota, 9. leden 2010]

Kmotrova velká pivní kuchařka

«« « Strana 22 z 28 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI