Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Zlý Časy pro nekuřáky

[pondělí, 27. červen 2011]

Holdování požitku kouření tabáku na veřejnosti, v hospodách, či všude tam kde se nacházejí i nekuřáci je problematické. Dým, pro kuřáka tak lahodný, jednoznačně nepříjemně, nevhodně a zdraví škodlivě atakuje v prostoru přítomné další spoluobčany ať už tím, že jsou nuceni jej vdechovat nebo tím, že nevhodně „aromatizuje“ jejich ošacení, vlasy i pokožku, vytváří obtížně průhlednou clonu či může i obtěžovat zápachem. Protože co jednomu voní, druhému může nevonět. Vzduch potřebujeme všichni, bez něj jsme za pár minut u Manitoua, který dle tradice dal lidem mj. i tabák. Řešení složité situace, jak s kouřením ve veřejných prostorách naložit tak, aby byli spokojeni všichni, tak aby všichni byli ohleduplní ke všem, se zatím moc nedaří. Co je to za řešení, použijeme-li zákazy či segregaci, avšak na jiné se zatím nepřišlo…

Složitou situaci tuto rozhodly se Zlý Časy řešit metodou pokusu a tím možná i omylu. Ve věci kouření přikročují Zlý Časy k následujícímu prázdninovému pokusu:

Po dobu července a srpna prohlašují Zlý Časy své vnitřní prostory za nekuřácké s tím, že kouřiti bude lze na otevřené letní zahrádce. Zlý Časy na tomto místě prohlašují, že nejde o akci proti kouřícím spoluobčanům, nýbrž o pokus. Prosíme tímto naše návštěvníky, aby nám poskytli zpětnou vazbu a to formou dobrovolného anonymního vyplnění dotazníku ohledně tohoto stavu. Protože nám však nejde o názory uživatelů internetu, nýbrž skutečných návštěvníků užívajících prostory hospůdky Zlý Časy, bude forma dotazníku nevirtuální a tedy nikoliv zde. Prosíme tímto každého ochotného návštěvníka naší hospůdky, aby přímo v hospůdce anonymně vyplnil tištěný dotazník ohledně nemožnosti kouřit ve vnitřních prostorách. Každý názor bude pečlivě zvážen a vaše názory určí, zda Zlý Časy, resp. jejich vnitřní prostory, zůstanou nekuřácké i po prázdninách.

Na tomto místě nám dovolte omluvit se kouřícím spoluobčanům za jistý úbytek komfortu z jejich hlediska a poděkovat za pochopení a ohleduplnost. I vaše názory v dotaznících nás přirozeně zajímají, čili prosíme i vás o jejich anonymní vyplnění. Žádný strach, jak správně řekl inspektor Clouseau: „…áno, áno, stará dobrá anonimita!...“

Sám pisatel tohoto příspěvku se považuje za tzv. kouřícího nekuřáka, tedy někoho, jehož průměrná se pohybuje někde mezi 1 až 3 cigaretami za týden. Před lety holdoval občasnému koketování s cigaretami Gitanes (než Frantíci Seitu prodali Španělům) ať už těm Internationales s uhlíkovým filtrem nebo i těm kratším, tlustším a bez filtru a zároveň zasněně naslouchá vzpomínání starších na kubánské cigarety Ligeros, jichž bylo lze zakoupiti, dokud jsme byli kámoši s Fidelem. Vypouštěti modravý dým, tiše, soustředěně, nespěchavě, patří k požitku klidného odpoledne na zahrádce u dobrého piva u některých přímo příčinně. Proto bude v dotazníku i místo na návrhy, jak byste zapeklitou situaci ohledně kouření v hospodě vyřešili vy ke spokojenosti kuřáků i nekuřáků.

Ještě dovolte upřesnění. Abychom předešli případným manipulacím výsledky v tom smyslu, že zástupce ať už kouřících či nekouřících přijde mnohokrát, dá malé pivo a vyplní hlasovací lístek, přistupujeme k následující úpravě. Hlasovat bude lze opakovaně při každé návštěvě. Hlasovací lístek bude mít však formu rubové strany účtenky a váha hlasu bude korespondovat s váhou procentuální útraty za sledované období. Tato úprava má jediný důvod: lépe reflektovat názory na kouření či nekouření vztažmo k ekonomické realitě Zlejch Časů. Děkujeme za pochopení.

Děkujeme za spolupráci a s provoláním: Za dobrý požitek z piva pro všechny! Vaše Zlý Časy

Čistě pro zajímavost. Dotazník bude obsahovat tyto jednoduše se tvářící otázky:

1. Křestní jméno

2. Rok narození

3. Město či čtvrť, ve které bydlíte

4. Vyhovuje Vám současný stav, kdy se uvnitř nesmí kouřit?

5. Proč?

6. Jak byste problém kuřáci versus nekuřáci řešili Vy?

7. Zde napište vaše připomínky, další návrhy, nápady

Zlý Časy pro nekuřáky

autor: Rosťa | Blok 16:29 [permalink] [comments: 85]


Sedmdesátiny pana prezidenta z pivního hlediska

[úterý, 21. červen 2011]

Jistě jste zaznamenali, že minulou neděli slavil pan prezident České republiky své 70. narozeniny. Připomeňme si při této příležitosti události v českých pivovarech právě roku 1941. Jelikož zuří peklo druhé světové války, nemůžeme předpokládat, že by se nějaký pivovarský provoz zrovna budil z porodních bolestí. Vždyť celé dvacáté století dalo vzniknout jen třem českým pivovarům (minipivovary let devadesátých nepočítám). V roce 1913 to byl pivovar Hlinsko v Čechách a za socialismu, pak Radegast v Nošovicích a Pivovar Most-Sedlec, kterému bylo spojení s nošovickým kolegou osudné :(

Zkusme tedy vyhledat na českém internetu, co se stalo v pivovarech českých zemí l.p. 1941? Událostí bylo jistě o mnoho víc, můžete doplnit dle libosti.

Uzavřen byl pivovar v Benešově nad Černou v jižních Čechách. Skladovací prostory pivovaru Břeclav byly na jaře poškozeny ničivou povodní. Zrušen pivovar v Čachrově. Zámecký pivovar v Rožmitále byl funkční do 18.3.1941. Zrušena sladovna v kutnohorském pivovaru. Pivovar v Častolovicích má výstav 3 303 hl. Mezi první podzemí, která byla připravována pro zbrojní výrobu, patří sklepy zámeckého pivovaru v Litoměřicích. Registrován chmel Lučan, klon odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Pivovar Buštěhrad vystavuje 25 729 hl piva.

V hospodářském roce 1941/42 prodal pivovar Dalešice 5 261 hl piva a 1 273 hl sodové vody. Pivovar v Koutě na Šumavě měl v roce 1941 výstav 16 864 hl. Vznikla Dechovka Budvarka jako hudba budějovického pivovaru Budvar. V pivovaru Nová Paka je provedena nástavba kotelny, koupen a namontován vodotrubnatý kotel se zauhlováním a posuvným roštem, postaveny nové stáje pro koně se zasklepením i místností pro obsluhu, doplněn stav ležáckých sudů a pořízen domácí telefon s 10ti místními stanicemi. Ve velkopopovickém pivovaru se z reprezentačních místností stává zaměstnanecká jídelna. V pivovaru Vratislavice n.N. uveden do provozu nový parní kotel, kotelna byla komplexně zrekonstruována. Majitel pivovaru Polička Rudolf Witz ubit v koncentračním táboře. Pivovar Dobruška má výstav 6 636 hl a Rychnov nad Kněžnou pak 7 092 hl.

Mnohé pivovary do dnešních dní nevydržely. Pokud přežily válku, nepřál jim bolševik a jiné sešrotovala až konkurence let devadesátých, kdy padla rajonizace. Vím, že to byla špatná věc, že demotivovala pivovary, vždyť měly v podstatě odbyt zajištěný. Leč dnes se mi po ní v některých místech naší vlasti stýská. Co je to za návštěvu třeba druhého konce republiky, když tam pomalu neseženete místní pivo? Na druhou stranu mým komínovým pivovarem by byl plzeňský Gambrinus :(

Dnes se situace v regionech dle mého začíná zlepšovat, místní značky, byť skoro vždy společně s gigantem, jsou vidět na čepech restaurací (nebo je to tím, že více hledám a ty restauratéry, kteří se nechali koupit ignoruju?). V jednadvacátém století v Česku rostou jako houby po dešti především minipivovary, ale za těch deset let jsou už i první vlaštovky v podobě průmyslových pivovarů (Chotěboř či Tambor). Přejme jim mnoho úspěchů. Stejně tak přejme mnoho úspěchů a hlavně pevné zdraví našemu panu prezidentovi, panu Václavu Klausovi. Myslím, že laťku prezidentování nasadil hodně vysoko...

Foto

P.S.: Otázka na pana Ladislava Jakla (u něhož je přeci jen větší pravděpodobnost, že si PI přečte). Jaký vztah má pan Klaus k pivu? Někde jsem zaslechl, že je spíše na víno.

Ale, jak je vidět na následujících fotografiích, pivu se zřejmě nebrání...

Foto

Foto: Týden.cz

Foto

Foto: Právo | Jiří Jíra

Foto

Foto: Blesk.cz

Foto

Foto: Rambousek.wz.cz

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 19]


Zmrtvýchvstání Pivovaru Podkováň

[pondělí, 20. červen 2011]

28. 6. 2011 od 18:00

První Pivní Tramvay na konečné tramvajové linky č. 11 na Spořilově v Praze 4.

a

Zlý Časy, Praha 4, Čestmírova 5.

autor: Regent | Blok 23:24 [permalink] [comments: 2]


U Stočesů: Přijďte ochutnat naše pivo

[středa, 15. červen 2011]

autor: pi | Blok 14:08 [permalink] [comments: 7]


Hledáme pivaře: casting na nový pořad TV Prima

[čtvrtek, 9. červen 2011]

Hledáme pravověrné pivaře tělem i duší pro nový televizní pořad TV Prima. Pojďte opustit na 28 dní zaběhané koleje svého života a vrhněte se na novou profesi, kterou jste nikdy nedělal. Pod vedením zkušeného učitele se naučíte dovednosti a znalosti nové profese, natrénujete patřičný styl a celkovou manýru. Je to výzva, která obohatí Váš život o dosud nepoznané, zajímavé a atraktivní povolání, poznáte nové lidi a na chvíli budete někým jiným.

Po dobu 28 dní je zajištěno ubytování, veškerý servis, kapesné, diety apod.

Pokud jste připraven/a podstoupit životní změnu a stát se někým jiným, přihlas se zde: http://www.iprima.cz/casting-na-novy-porad

autor: Barulina | Blok 14:12 [permalink] [comments: 22]


Test nových Krušovic 10°

[čtvrtek, 9. červen 2011]

PPE chystá na 22. června degustaci nové Krušovické desítky, a chce Vás, čtenáře PI, zapojit do výběru devíti vzorků, které se s novým výrobkem Heinekenu utkají.

Bude k tomu sloužit anketa, kterou naleznete zde...

Volte až 9 dalších piv. Systém neumožňuje pevné nastavení devíti možností, takže záleží jen na Vás, nicméně já sázím na Vaši solidnost...

autor: pi | Blok 12:17 [permalink] [reaguj]


Pivovar Bašta

[úterý, 7. červen 2011]

V pivovaru Bašta na Praze 4 mají na čepu vynikající tmavou pšenici.Rodinná atmosféra, krásná zahrádka a výtající loskuták Gusta.

Pivovar Bašta

autor: bašta | Blok 17:33 [permalink] [comments: 5]


Citron v pšenici, aneb jak jsem si naběhl

[úterý, 7. červen 2011]

V sobotu jsem si naplánoval výlet do Brna, kde jsem chtěl navštívit nový minipivovar Magistr. Vyrazil jsem časně, takže jsem se už o půl desáté procházel rozpálenými ulicemi Brna. Nějaký teploměr na ulici ukazoval 30ºC, takže se dostavila žízeň. Nohy mě tak nějak sami donesly k pivovaru Pegas, kde otvírají už v 9h. Čím nejlépe uhasit žízeň v létě? Pšenicí, a tak než jsem dosedl, měl jsem objednáno. Než jsem se rozhlédl po pivnici, v které bylo asi 10 lidí včetně personálu, na stole přistála pšenice. Zhluboka jsem se napil a pusa se mi zkroutila. Citron, plaval zákeřně pod pěnou. V minipivovaru jsem ho nečekal. Vzal jsem párátko a plátek citronu vylovil a mrštil jim do popelníku. Už jsem si chystal proslov k číšníkovi o rozdílu mezi pivem a ovocným kompotem, když jsem si vedle popelníku všiml nabídky piv, kde bylo mimo jiné uvedeno pšeničné pivo, podávané s plátkem citronu. No co, tak jsem si naběhl, moje chyba, měl jsem se informovat, tak si to tedy vypiju. Zhluboka jsem se napil, chutnalo to jak citronáda. Napadlo mě si k pivu čichnout, vůně byla samozřejmě citronová. Při očichávání jsem v pivu zahlédl něco žlutého, byl to citron. Výčepní mi vysloveně přála a do piva mi hodila dva plátky. Druhý plátek se jako naschvál zasekl v zúženém místě sklenice a tak jsem ho nemohl vyhodit. Nápoj jsem rychle dopil. Schválně nepíšu pivo, protože ten citonový utrejch neměl s pivem nic společného. Pivo mohlo být klidně nahrazeno jakoukoli kapalinou vhodné barvy a výsledek by byl stejný, stejně hnusný, stejně citronový. Citronová chuť, citronové doznívání, citronová vůně, tak má chutnat pšeničné pivo? Domníval jsem se, že minipivovary jsou u nás nositely pivní kultury a rozmanitosti, ale pšenice s plátkem citronu, mě vyvedla z omylu. Pivovar Pegas v mých očích klesl skoro až někam na úrověn jihoafrických chemiků, kteří se nás pernamentním brainwashingem snaží přesvědčovat o tom, že vyrábí pivo a ne jen nepovedenou napodobeninu.

autor: moreli | Blok 15:44 [permalink] [comments: 33]


Pivo roku 2011

[pondělí, 6. červen 2011]

Dne 4.6. Pivovar Bašta vyhrál na pivních slavnostech v Českých Budějovicích dvě třetí místa v kategorii světlá 12° a polotmavá 12°.

Pivo roku 2011

autor: bašta | Blok 19:40 [permalink] [reaguj]


Krušovické referendum

[čtvrtek, 2. červen 2011]

Čím blíže ke Krušovicím, tím více se to může jevit jako náhoda. Ale čím dále Krušovicím, tak mi to připadá jako přesně cílený šrapnel.

O čem píši? Podíval jsem se do mapy, kde probíhají referenda staronových Krušovic. Ano poměrně hustě je pokrytý region do vzdálenosti několika desítek kilometrů a tak se jako náhoda můžou jevit ochutnávky v Žatci, Berouně, Praze, Kladně, Sokolovu. Ba i Most, Strakonice, Benešov a České Budějovice bych s přivřením oka akceptoval.

Ale už jsou podezřelé lokality jako Liberec a Nymburk. Co mne ale donutilo k naspání tohoto blogu jsou skoro ojedinělé přesahy na východ Čech a jih Moravy. Čtěte se mnou: Jihlava, Hlinsko, Chotěboř, Havlíčkův Brod, Náchod, Dvůr Králové n.L., Trutnov, Vrchlabí, Pardubice, Humpolec. Až na několik výjimek v těchto končinách jinde ochutnávky nejsou.

Náhoda?

Nebo záměr?

autor: VozechV | Blok 19:05 [permalink] [comments: 17]


Březňák v Praze

[středa, 1. červen 2011]

Jdouce v pondělí na oblíbenou kvótu U Klokočníka vystoupil jsem z tramvaje číslo 18 ve stanici Na Veselí. Tam přímo před obličejem bývala hospoda. Mívali tam Ferdinanda, pak Staropramen a pak to zavřeli.

To již není pravdou a v současnosti tam je hospoda tvářící se bezejmenně a jež je řádně ologována jako hospoda pivovaru Březňák Velké Březno. Maje radost, že značka ještě existuje a touže připomenout si chuť pivka dříve mnou hojně konzumovaného při dovolených na Českolipsku, vnikl jsem neprodleně do hospody a stihl jsem tak první otvírací den. Hospoda však není bezejmenná, zove se Na Veselí, avšak neon je zatím ve výrobě.

Na čepu 10, 12, 14 a volím jako testovací vzorek desítku maje na zřeteli i vedro panující venku. Velmi mile mne překvapila otázka pana výčepního oděného v pivovarském tričku, zda chci půllitr s uchem či bez. Vybírám samozřejmě s uchem a oplácím otázkou, zda je tento Březňák ještě skutečně z Března a to i ta desítka. Jsem ujištěn, že ano.

Desítka mi přišla horší než ta z před lety, ale vypil jsem ji v pohodě a rád a snad i registroval cosi z typické chuti někdejšího březenského piva a lze mi prohlásit, že mi chutnala. Pan výčepní tvrdí, že tato hospoda je již druhou akvizicí velkobřezenských, neb prvá hospoda jest naproti Nádraží Smíchov. Hospoda je vybavena i historickými či pseudohistorickými reklamními materiály jako jsou plechové cedule aj. Líbí se mi i pípa, kde loga čepovaných piv jsou pod jakousi čočkou, která umožňuje viděti logo z různých úhlů. Mám pocit celkem útulného prostoru sice skromně, leč vkusně vybaveného, je to místo, kde méně je skutečně více.

Desítka stojí pouhých 17 korun a tak již nemohu tvrdit, že nejlevnější dobrá desítka je ta o tři sta metrů dále U Klokočníka, kde stojí 19.

Po odpoledni stráveném U Klokočníka přemlouvám spolupijany k opakovanému testu březenské desítky. Když se tážeme, zda můžema pivka zkonzumovat na zahrádce pod kaštany, je nám to dovoleno, jen jsme požádáni o laskavé vrácení půllitrů, neboť již tento první den provozu jich panu výčepnímu pár chybí... Druhý test v konfrontaci s doznívající chutí desetistupňového kvasnicového Huberta dopadá tak, že registruji vyšší sladovatost a i mírnou jakoby štiplavost, která je produktem nevím čeho, doufám že ne CKT, HGB a podobných zkratek. Rozhodně je jiná než Hubertus avšak pitelná a já fandím pivodiverzitě.

Suma sumárum jsem velmi rád, že v Praze mohu sledovat piva z Velkého Března. Snad si již i majitelé uvědomili, že je lepší mít v portfoliu více piv od více pivovarů a že unifikace chuti a tzv. optimalizace výroby není ten správný krok. Jak jinak si vysvětlit investici do logované hospody se všemi náležitostmi včetně tácků a logovaných půllitrů a to i do lokality, kde jiní neuspěli. Mě rozhodně otevření tohoto podniku potěšilo.

Hospůdka je to malinká ale vkusně a nijak přeplácaně zařízená, malá zahrádka pod třemi kaštany je příjemná. Uvítal bych, pokud byste někdo ochutnal Březňáka, pokud byste napsali jak vám chutnal a jak vám chutnal a zda tomuto pivovaru fandíte. Otevřeno 11-22 a v sobotu a v neděli 13-22.

Březňák v Praze

autor: Rosťa | Blok 16:38 [permalink] [comments: 51]


Postřižinské na Kladně

[neděle, 29. květen 2011]

Tak Kladno si může připsat na vrub další druh piva i novou hospodu. Je jí "Postřižinský sklípek" v Hajnově ulici pod náměstím starosty Pavla, na místě staré hospody "pod Vobrazem", která je již drahný čas přesunuta do ulice Čs.armády. Dozvěděl jsem se o tom náhodou před pár dny a slíbil jsem si až bude čas prozkoumat stav věci. Začnu interiérem, který je velice vkusně zařízen ve stylu starých časů jak jinak, než obrázky a vůbec koloritem Nymburského pivovaru jak jej známe ze slavných Postřižin. Prostor není velký, ale bohatě postačí. Na čepu zatím dva druhy a to něžný barbar a 11°. Podle slov majitelů se piva budou příležitostně střídat s ostatními z Nymburského sortimentu i s možností přidání třetí pípy. Piva výborná, čepovaná do originálních Postřižinských půllitrů. Ostatní doplňky jako tácky a podobně též v barvách pivovaru. Majitelé- mladý pár, jsou sympatičtí a pivu rozumí, takže k dostání je i příjemná atmosféra, které dodá i stylová staropražská hudba i něco z té rockové. Návštěvu tohoto příjemného podniku vřele doporučuji všem milovníkům kvalitního piva a majitelům přeji hodně štěstí a překonání kletby, která provází všechny nové podniky vznikající přímo v centru a hodně úspěchů do budoucnosti.

Postřižinské na Kladně

BuQičák v Tramu II.

[středa, 25. květen 2011]

Motto:

A ty, červený sudí, kdybys ty nahlas pověděl, cos všechno již spáchal v myšlenkách, každý by křičel: „Pryč s tímto kalem a jedovatým červem!“ Friedrich Nietzsche, Tak pravil Zarathustra, stať O bledém zločinci

Křtění BuQičáka se neobyčejně vydařilo. Dlouho jsem se tak nenasmál! BuQičák je skutečně bezchybná letní pšenice s neuvěřitelně zářící barvou a bezkonkurenční, neotřele novou, originální a mazlivou chutí. Ti z křtících, kteří neohroženě přišli v růžovém si to opravdu užili a dle mnohých byli k sežrání! Krom těch dvou mladých slečen, kterým Bejček vemlouvavým měkce heboučkým hlasem vnutil BuQičáky jen co vstoupily do Tramwaye, ty byly opravdu jak solný sloup (Holky, vždyť to byla jen psina! :)) Jasně se opět vyjevilo, že Petr Buriánek umí uvařit vééélikou dobrotu a všechna čest, jak se s tím popasoval. Někteří se stále diví, že dosud nepodniká kroky k patentování BuQičího receptu. Vůbec se mi moc líbilo jak zase jednou Ukázaná platila ☺. To pivko vymysleli v Tramwayi, kam s Hanzem ze Zlejch a s klukama z PPE přejeli z žižkovské Pivní rozmanitosti, kde ochutnávali pivka z Rožňavského pivovaru Kaltenecker….

Na to, co přesně předcházelo tomu, že kdosi navrhl: “Tak si ještě uvařte Bukvičáka!“ se sice již prameny rozcházejí, nicméně co je úžasné je to, že z legrace a hecu vzniklo takto výboré pivko navíc dotažené do konce, včetně etikety, 4 % alkoholu a označení Queerbeer!!!

Omlouvám s qílivje Bejčkovi za prachsprostý slovní tunel, ale sqělejc to napsat nešlo, tak na mě, Jirko, nevytahuj příště qér, jo?

Další fotogalerii naleznete zde...

autor: Rosťa | Blok 09:06 [permalink] [comments: 19]


BuQičák v Tramu

[úterý, 24. květen 2011]

Od Jirky Bejčka dorazily fotky z křtění piva BuQičák a my Vás samozřejmě o ně nemůžeme ochudit. Slabší nátury ať nakouknou do fotogalerie jen na vlastní nebezpečí (vždyť někteří mají trauma jen ze slov) :) A jak vlastní křest vidí JBS?

Jinak křtění BuQičáka se vydařilo! Je to fuckale sqělá letní pšenka s neuvěřitelnou barvou a výbornou chutí. Ti z nás co fskutku přišli v růžžžovoučkém si to opravdu užili a dle mnohých jsme byli k nakousnutí! Zkrátka se zase ukázalo, že Petr Buriánek na zakázku uvařit umí a všechna čest, jak se s tím popasoval. Vůbec se mi moc líbilo jak zase jednou Ukázaná platila ☺. Neb toto pifko jsme vymysleli v Tramwayi kam jsme s Hanzem ze Zlejch a s klukama z PPE přejeli z žižkovské Pivní rozmanitosti, kde jsme ochutnávali pifka z Rožňafského pivovaru Kaltenecker….

Na to, co přesně předcházelo tomu, že kdosi navrhl: “Tak si ještě uvařte Bukvičáka!“ se sice již prameny rozcházejí, nicméně co je úžasné je to, že z jedné srandy a hecu vzniklo takhle výborný pifko navíc dotažený do konce, fčetně etikety, 4 % alkoholu a označení Queerbeer!!! ☺

Výše zmiňovanou fotogalerii naleznete zde...

autor: pi | Blok 12:09 [permalink] [reaguj]


Finská pohádka o pivu

[čtvrtek, 19. květen 2011]

úryvek z finského národního eposu Kalevala (20: 139 – 424). Hrdinky řeší problém se zakvášením, nakonec se všichni zpijí mladým neuleželým pivem :)

Z ječmene je piva původ,

z chmele původ malvazíru,

ač ne bez přispění vody,

ač ne bez žárného ohně.

Chmelíček, syn Remunenův,

maličký byl v zemi vsazen,

pohozen jak zmije lítá,

vržen jak had závistivý

u cisterny Kalevovy,

na pomezí pole Osma;

vzešla útlá bylinečka,

vyhnal proutek zeleňoučký,

vyšvihl se přímo navrch.

Byl kmet štestí, jenžto ječmen

po Osmově rozsil poli,

ječmen vzešel velmi krásně,

vydařil se velmi dobře

na rovině plodné Osma,

u cisterny Kalevovce.

Malá chvilka uplynula,

Chmelíček děl svrchu stromu,

Ječmínek se ozval z pole,

od cisterny Kalevovy:

„Kdypak my se sjednotíme,

Druh se druhu přidružíme?

Jednomu se smutně žije,

dvěma a třem příjemněji.“

Osmotar, jež pivo vařit,

Kapo, jež kvas dělat umí,

vzala zrní ječmenného,

šest zrnatých zrnek ječných

a hlaviček chmele sedm,

v kotel vody osm džberů

dala, k ohni přistavila,

zapařila, zavařila,

pivo ječné uvařila,

v nové kádě natočila,

ve březové přetočila;

stalo se v den dlouhý letní

na parnaté ostrožině,

na ostrůvku vlahokyprém.

Pivo sic se podařilo,

bylo, ale nekvasilo;

přemýšlela, rozmýšlela,

slovo děla, pověděla:

„Copak bych já ještě snesla,

po čem bych se poohledla,

aby pivo zakvasilo,

kvasnou pěnu vyhodilo?“

Krasavice Kalevatar,

panna s prsty dovednými,

obratná jak na obrátku,

rychlonohá, potočitá,

vrtěla se po nájizbí,

šukala a poklízela,

v oba kotly nahlížela,

míchala a přidávala,

zřela třísku na podlaze,

sehnula se, třísku zdvihla.

Prohlížela, obracela:

„Copak by asi z ní se stalo

v útlých rukou Osmotary,

v špičkách prstů dobré panny,

kdybych donesla jí dračku,

štěpinu jí dala v ruce?“

Donesla jí Osmotaře,

podala jí v útlé prsty,

Kapo třísku vzala v dlaně,

šeptajíac ji v rukou mnula,

na obou ji mnula stehnech,

vznikla bílá veveřice.

Veveřici vystvořila,

pobídla ji, poručila:

„Veveřičko, zlato hory,

hory kvítko, země plese,

běž mi tam, kam tobě kážu,

kam ti kážu, přikazuji:

do Metsoly přívětivé,

do lahodné Tapioly,

na zelené vyskoč stromy,

vymršti se na vrcholy,

by tě orel neuchvátil,

vzdušný pták tě nepolapil;

urvi šišku se smrčiny,

naber lehkých semen jedle,

přines v ruce Osmotary,

aby pivo uvařila!“

Veveřice poskočila,

pyšným chvostem zatočila;

během běží cestou dlouhou,

spěchem spěchá drahou dálnou,

chvátá hvozdem křížem krážem,

lesem jedním, druhým, třetím,

do Metsoly přívětivé,

do lahodné Tapioly.

Viděla tři lesní smrky,

zřela čtyry štíhlé jedle,

na smrku se skokem octla,

na jedli se vymrštila,

aniž orel uchvátil ji,

aniž pták ji vzdušný lapil.

Smrkových šut nalámala,

mladých jedlí ratolístek,

skryla si je mezi drápky,

uschovala v měkké tlapky,

donesla je Osmotaře,

podala je dobré panně.

Do piva jich Kapo dala,

Osmotara do řediny,

aniž pivo zakvasilo,

mladinka se nepozdvihla.

Osmotar, jež pivo vařit,

Kapo, kež kvas dělat umí,

bez přestání přemýšlela:

„Čeho ještě, čeho třeba,

aby pivo zakvasilo,

mladinka se zapěnila?“

Krasavice Kalevatar,

panna s prsty dovednými,

obratná jak na obrátku,

rychlonohá, potočitá,

vrtěla se po nájizbí,

šukala a poklízela,

v oba kotly nahlížela,

míchala a přidávala,

zřela třísku na podlaze,

sehnula se, třísku zdvihla.

Prohlížela, obracela:

„Co by asi z ní se stalo

v útlých rukou Osmotary,

v špičkách prstů dobré panny,

kdybych donesla jí dřízhu,

kdybych louč jí dala v ruce?“

Donesla ji Osmotaře,

podala jí v útlé prsty,

Kapo třísku vzala v dlaně,

šeptajíc ji v  ukou mnula,

na obou ji mnula stehnech,

vznikla kuna zlatoprsá.

Osmotar ji poučila,

sirotkovi poručila:

„Kuno, milý ptáčku zlatý,

s krásnou srstí dukátovou,

běž mi tam, kam tobě kážu,

kam ti kážu, přikazuji:

v skalné doupě medvědovo,

ve dvůr lesní medožrouta,

kde medvědy ubíjejí,

krušně žijou medožrouti;

slin medvědích naber v dlaně,

pěny kanoucí jim z tlamy,

přines, podej Osmotaře,

aby pivo uvařila.“

Do běhu se kuna dala,

zlatoprsá palovala,

během běží cestou dlouhou,

spěchem spěchá drahou dálnou,

přes řeku i podél řeky,

potřetí zas příkem řeky

v skalné doupě medvědovo,

v slujné lože brtníkovo,

kde lov loví na medvědy,

kde žít krušno medožroutům,

na železné tvrdé skále,

v hoře tvrdé ocelové.

Nachytla pěny z tlamy,

sliny ze strašného jícna,

do dlaní jí nachytala,

rukama jí nastírala,

donesla ji Osmotaře,

podala ji dobré panně.

Do piva ji Kapo dala,

do řediny Osmotara,

aniž pivo zakvasilo,

pozdvihl se nápoj mužů.

Osmotar, jež pivo vařit,

Kapo, jež kvas dělat umí,

bez přestání přemýšlela:

„Čeho ještě, čeho třeba,

aby pivo zakvasilo,

kvasnou pěnu vyhodilo?“

Krasavice Kalevatar,

panna s prsty dovednými,

obratná jak na obrátku,

rychlonohá, potočitá,

vrtěla se po nájizbí,

šukala a poklízela,

v oba kotly nahlížela,

míchala a přidávala,

zřela lusku na podlaze,

sehnula se, lusku zdvihla.

Prohlížela, obracela:

„Co by asi z ní se stalo

v útlých rukou Osmotary,

v špičkách prstů dobré panny,

kdybych lusku donesla jí,

dobré panně podala ji?“

Donesla ji Osmotaře,

podala jí v útlé prsty,

Kapo lusku vzala v dlaně,

šeptajíc ji v rukou mnula,

na obou ji mnula stehnech

a aj, včelka z ní se stala!

Včelce panna poradila,

kam má letět, poučila:

„Včeličko, ó ptáčku hbitý,

králi vonných květů lučních,

leť mi tam, kam tobě kážu,

kam ti kážu, přikazuji:

na ostrov leť pokosený,

v širém moři položený,

panna je tam dřímající,

rozpjal se jí pásek z mědi,

dokola je kvítí medné,

plno je ho v klíně panny;

naber medu na křidélka,

naber sterdi do pláštíka

ze hlaviček pestrých bylin,

květin zlatých pohárečků,

dones medu Osmotaře,

vlož jej v ruce dobré panně.“

Včelička již, ptáček rychlý,

odletěla, odkvapila;

nejprv letí cestou dlouhou,

potom letí pěšinkami,

letí mořem křížem krážem,

mořem prvním, druhým, třetím,

na ostrůvek pokosený,

v širém moři položený,

pannu vidí, ana dřímá,

cínoprsá odpočívá

na lučině bezejmenné,

pokraj pole medového,

pestrým kvítím přioděna,

s pásem ze stříbrných květů.

Křidélka v med omočila,

pérečka v sok potopila

ve hlavičkách bylin zlatých,

donesla ho Osmotaře,

podala ho dobré panně.

Osmotara do řediny,

do piva ho Kapo dala,

a aj, pivo zakvasilo,

mladinka se vzhůru zdvihla

ve dřevěnné kádi nové,

v štoudvi z dřeva březového,

vzedmula se po sám okraj,

pěnila se šumíc, kypíc,

divže na zem nevyběhla,

po zemi se nerozběhla.

Malá chvilka uplynula,

kratinká jen pominula,

bohatýři napili se;

nachmelil se Leminkäinen,

přebral Ahti, přebrak Kauko,

příliš sobě čtverák přihnul

piva panny Osmotary,

kvasu dobré Kalevovny.

Osmotar, jež pivo vařit,

Kapo, jež kvas dělat umí,

ozvala se, promluvila:

„Ach mně běda, že jsem pivo

tuze špatné vystavila,

nepořádně postavila,

divže z kádi nevyběhlo,

po zemi se nerozběhlo!“

Ze stromu pták zapěl čermák,

hvizd se ozval ptáka drozda:

„Není pivo, není špatné,

pivíčko je dobré pití,

v sudy-li je natočeno,

do pivnice naloženo

ve dubových sudech pevných,

za obručí za měděnou.“

Taký počátek byl piva,

původ kvasu kalevského,

odtud jeho dobré jmeno,

odtud jeho pověst slavná,

neboť bylo pití dobré,

dobrý nápoj řádným lidem,

ženy k smíchu ponoukalo,

mužů mysl zbodřovalo,

spravedlivé radovalo,

blázny smyslů zbavovalo.

Finská pohádka o pivu

autor: Džordž | Blok 06:47 [permalink] [comments: 2]


Pojeďme do Podkováně!

[středa, 4. květen 2011]

Dodnes vzpomínám na pěkný výlet do Herolda, proto si myslím, že bychom mohli zorganizovat výlet další, sice do Podkováně, jak navrhovala Jana. Na Podkováň mám ty nejlepší vzpomínky, ať již z Kokořínska a Mělnicka, tak od Radnice ze Žižkova. Znovuotevření Podkováně je věcí výjimečnou, a tak doufám, že by nás podkovánští uvítali s otevřenou náručí. Dle reakcí pod blogem bych pak zkusil, s povolením Chodyho, jménem PI něco domluvit.

autor: Sekal | Blok 00:25 [permalink] [comments: 24]


Soukromé anonymní hodnocení.

[pondělí, 2. květen 2011]

Tentokrát jsme se rozhodli zahájit pálení čarodějnic ještě za střízliva ohodnocením 12 náhodných lahváčků. Každý donesl pár kousků zabalených tak, aby nebyly vidět etikety. Byly rozdány hodnotící formuláře a tužky. První vzorek byl jako referenční ohodnocen 16 body z možných 20. První neznámý vzorek byl možná hodnocen pod dojmem vyprahlých hrdel, i když jsme se snažili si to uvědomovat a hodnocení podle toho usměrňovat. Mimo soutěž se podařilo jednomu konzumentovi uhádnout Prazdroj, dalšímu Lobkowicze a jednomu Prazdroj a Primátora. O objektivitě asi svědčí , že oba Březňáky se umístily téměř na stejném místě, ačkoliv nikdo netušil, že jsou shodou náhody dva. Nicméně pořadí podle chuti dopadlo takto:

1) Rytířský 21° Primátor, na druhém místě se překvapivě umístil pardubický 11° Ozzobír, 3) Prazdroj 12°, 4) Lobkowicz 4,7%, na 5 a 6. místě výčepní Březňák (V. Březno, ne vyškovský), 7) Klášter 12° Premium, 8) Poutník 12° ležák, 9)Braník 11°, 10) Kamelot 4,8%, 11) Svijanský Kníže 13°, 12) Starobrno 11° Medium. Pro mě osobně bylo překvapením umístění Ozzobíra. Dále jsem čekal lepší umístění Poutníka, na jehož čepovanou variantu rád chodím. Zřejmě se opět ukázalo, že čepované je čepované a lahváčky jenom konzervy. Zbývá jen dodat, že po namáhavém a zodpovědném hodnocení jsme se vrhli na soudek černohorského Kvasara. To se ráno neukázalo jako nejlepší řešení. Bohužel v Č.H. neměli momentálně našeho oblíbeného Pátera a tak se vzalo co bylo. Jestli se mi to povede, pokusím se přiložit pár dokumentačních foto z večera, z rána se, jak jistě chápete, žádné fotografie nepodařilo zajistit. Závěrem bych rád připomněl, že kdyby měli všichni stejné chuťě, tak by hodnocení bylo určitě jednotné. Také bych rád, aby čtenáři nebrali toto hodnocení jako oficiální, nýbrž jako subjektivní hodnocení pár laických kamarádů.

Soukromé anonymní hodnocení.

autor: Traper | Blok 21:26 [permalink] [comments: 4]


1. Ústecký jarmark

[sobota, 30. duben 2011]

1. Ústecký jarmark

autor: Pavel R. | Blok 21:23 [permalink] [comments: 18]


Smečenský pivovar, střípky z historie

[středa, 27. duben 2011]

     Budova pivovaru je společně se zámkem a kostelem po staletí součástí dominanty Smečna. Ve kterém roce byl pivovar postaven, nebylo přesně zjištěno, ale určitě je spojen s příchodem Martiniců do Smečna. Zřejmě byl postaven za panování Hynka Bořity z Martinic (asi 1510-1524).     Martinicové, původně vladykové, koupili dvě části Smečna v r. 1416-1418     a již v 15. a 16.stol. se stali jednou z nejvýznamnějších feudálních dynastií v Čechách. Např. syn prvního majitele Smečna Markvarta z Martinic, Bořita z Martinic byl dvorním maršálkem králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Privilegium a povýšení vsi Dolní Smečen na městečko získal Hynek Bořita z Martinic r. 1510 od krále Vladislava II. a v r. 1515 bylo králem Ludvíkem Jagellonským povýšeno na město s názvem Muncifaj a právem užívat znak s lekny z Martinického erbu.

    U všech Martiniců se projevuje jejich „politické zaangažování“ a také „úspěšné podnikání“, touha po moci a majetku. Byli však velmi dobrými hospodáři. Mezi tyto aktivity patřilo i pivovarnictví. Funkčnost vrchnostenského pivovaru lze předpokládat již v počátku 16. stol., kdy bylo šlechtě tzv. Svatováclavskou smlouvou povoleno vařit na svých statcích pivo.

   V dochovaném smečenském urbáři z r. 1590 je podrobně popisován „Panský pivovar ve Smečně“ a všechna jeho příslušenství např. spilka, sladovna, humna, kamenný štok (na namáčení pšenice). V pivovaru se vařilo pivo jednou až dvakrát týdně a to po 41 věrtelích bílého a po 13 věrtelích ječného v každém varu. (1 věrtel – 248 l) V urbáři se píše o polích, na kterých se pěstovalo obilí pro sladovnické potřeby, ale i vodovodu vedoucí k pivovaru. K pivovaru patřily    i dvě chmelnice, jedna poblíž zámku u cesty do Šternberka a druhá v Žilině. Po dvaceti letech již u Smečna byly dvě chmelnice a jedna na Tuháni a další v Žilině. V r. 1590 odebíralo smečenské pivo 26 dědičných krčem.

    V dalším urbáři z r. 1604 se píše, že dodávali pivo již do 31 krčem. Poddanským řádem bylo zakázáno pít piva „cizopanská“ a šenkýřům se zakazovala čepovat cizí piva. Piva řídká z každé várky se zdarma dávala na zámek pro čeládku a mláto se vozilo do dvorů pro dobytek. Uvádí se, že kdyby ho prodávali, utržili by 280 kop grošů míšenských.                                                

    Již před pražskou defenestrací a následnou třicetiletou válkou bylo Martinické panství největší na Slánsku a po válce je rod ještě rozšířil. Jaroslav Bořita z Martinic získal z konfiskací vsi Trpoměchy, Otruby, Drnov a Luníkov a do područí i dosavadní královské město Slaný. Rok po vestfálském míru Jaroslav Bořita zemřel a dědicem se stal jeho bratr Bernard Ignác Bořita z Martinic. V tomto roce (1649) byl válkami značně poničený zámek s dvorem a pivovarem nákladně opraven.

    Kolem roku 1750 patřil smečenský pivovar k největším v tehdejším rakovnickém kraji a za ním zůstaly i pivovary v Křivoklátě a v Rakovníku. Krušovický pivovar měl téměř stejnou produkci piva. Ve Smečně se za rok uvařilo 2.000 sudů tj. 4.500 hl piva a výroba se stále zvětšovala. Po r. 1789 až do r. 1918 se uvádí název pivovaru „Parostrojní pivovar Jindřicha hrabětě Clam-Martinice ve Smečně“.

    V 19. stol. to bylo 2.500 sudů a dodávalo se do 40 hospod v okolí. Zajímavé je stálé zlepšování technického vybavení pivovaru, neboť Clam-Martinicové sledovali vývoj a nové technické a průmyslové tendence. V té době patřil rod k nejpřednějším a také nejbohatším v Čechách. V závěrečných desetiletí 19.stol. došlo k největší přestavbě pivovaru. Původní sladovna byla rozšířena o nová humna a za ním vystavěn prostorný hvozd. Ke starému pivovaru byl nově vybudován mohutný blok, obsahující varnu s příslušenstvím, to znamená strojovnu a kotelnu. Při modernizaci došlo k přestavbě na parostrojní provoz. Mezi varnou a původní sladovnou vznikl příčný trakt s chladícím štokem, spilkou a soustavou ležáckých sklepů s lednicemi. Nové části pivovaru se také staly dominantou města.     

      Produkce pivovaru stoupala a kolem r. 1880 se vařilo ke 20.000 hl piva a o dvacet let později dokonce přes 30.000 hl ročně! Vrchol produkce byl v r. 1907-1908, kdy se uvařilo 36.186 hl piva!! V té době patřil smečenský pivovar do první padesátky tehdejších českých pivovarů a za ním zůstal i krušovický pivovar. S tím se nesmířily další okolní pivovary a např. v Kročehlavech začaly produkci zvyšovat. Ve Smečně produkce začala stagnovat a klesat, což bylo způsobeno     i první světovou válkou a vznikem samostatného Československa.

    V roce 1922 došlo ke konfiskaci clam-martinického majetku a pivovar nakrátko převzal správce – bankéř Jarolím Filip.                                                        

   V roce 1927 přešel pivovar do vlastnictví JUDr. Adolfa Schwarzenberga, majitele řady jihočeských pivovarů, který pivovar pronajal právě J. Filipovi. V tomto roce se vařilo 22.600 hl piva. Tímto krokem prakticky došlo k zániku smečenského pivovaru. V roce 1933 se uvařilo jen 4.113 hl piva. V roce 1934 spadal modernizovaný malý smečenský pivovar pod majetek pivovaru v Lounech. 8.srpna 1935 byl zrušen smečenský pivovar. Poslední várka „Schwarzenberského pivovaru Smečno“ byla v r. 1938 (někde se uvádí r. 1933), výroba piva se zcela zastavila a budovy byly přebudovány k jiným účelům.

    Pivovar od té doby chátral a stal se skladištěm. Sklepy sloužily jako sklady zeleniny a ovoce, ale také jako sběrna papíru. Velké plány s objektem měl bývalý majitel, ale nakonec ze všeho sešlo. Bývalý pivovar však je alespoň z části stále využíván.

    Když projdeme kolem a vidíme památku z doby baroka a renesance, víme o unikátních sklepích (dříve lednice) a představíme si technické zázemí vč. úzkokolejky a vodovodu a pomineme současný stav, je třeba se poklonit práci našich předků.

    Na památku nám zůstala jen hnědá sklenice s názvem „Smečenský pivovar“, ale bez piva.

 

Zdroj: Smečenské ozvěny. Autor: E.Ničová

Smečenský pivovar, střípky z historie

Restaurace Medlenka

[sobota, 16. duben 2011]

Smazáno!

Pivní blok není prostor pro komerční propagaci restaurace, která není ničím zajímavá, obzvláště sortimentem nabízeného piva.

Pivní.info

autor: Johnyc4 | Blok 20:37 [permalink] [comments: 7]


«« « Strana 15 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň