Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Za hodně peněz, málo muziky...

[úterý, 26. listopad 2013]

To že Prazdroj podraží, médii proběhlo, ale že o tolik...?

A to, že už to nejni 12°, víme dávno, ale že už ani 11°...

Co to tedy je? 10°? 9°?

Pozor, pozor! Krize je opravdu tuuu-túúúú.

Nakupte dostatečné množství, dokud je to v akci!

Tak toto je asi ten plán, jak nás opět naučit chodit na Plzeň do hospody.

Tam snad bude levnější!

Asi proto vyrážím na Koutské!

Dej Bůh štěstí!

Za hodně peněz, málo muziky...

autor: Maxič | Blok 21:33 [permalink] [comments: 10]


Vánoce mohou začít

[neděle, 17. listopad 2013]

Tedy alespoň v Únětickém pivovaru, kde v sobotu 16.11. slavnostně narazili Vánoční speciál -polotmavou jantarovou 13,5°. A jak je zdejším zvykem, nebylo to jen tak nějaké naražení, ale akce pro celou rodinu. Pohádky pro děti, soutěže pro dospělé – a pro ty samozřejmě to pivo, podvečerní koncert i zvěřinové hody. Vše v nově (a moc pěkně) zrekonstruované Stodole v areálu pivovaru. Krátce po 13 hodině přivítali návštěvníky majitelé pivovaru, manželé Tkadlecovi, vrchní sládek ing.Černohorský krátce pohovořil o novém pivu, starosta Únětic, pan ing. Vytiska, zahrál na ukulele pivovarskou píseň „Kde je sládek“ (a shromáždění k tomu sborem zapěli) a pak už se přikročilo k tomu, na co se všichni těšili. Kmotři vánočního speciálu byli tentokráte hned dva –paní Věra Kovářová, bývalá starostka Chýně a poslankyně Parlamentu ČR a několikanásobný mistr ČR v dráhové cyklistice, účastník LOH v Soulu a šéf seriálu Kolo pro život pan Roman Čermák z Roztok.

Chválit (jakékoli) únětické pivo je nošením dříví do lesa (či sov do Athén), jejich piva se chválí sama. Tajemství speciálního postupu při výrobě mi Vláďa Černohorský neprozradil, ale vězte, že na tento jantarový skvost bylo použito 5 druhů sladu (mj.vídeňského) a 3 druhy chmele. A protože přírodní jantar je barvy různé, inspiroval se tím i sládek a vytvořil pivo polotmavé jantarové. Hořkosladké chuti, v doznívání lehce kávové. Ostatně, ochutnejte sami!

Fotogalerii naleznete zde...

Vánoce mohou začít

autor: Jana | Blok 20:53 [permalink] [comments: 1]


Pivovarská brána Hradec Králové

[středa, 6. listopad 2013]

Pivovarská brána v Hradci Králové je zatím „jen“ přívětivá hospoda. Ale říká se a na pivním infu je také uvedeno, že se zde chystá minipivovar. Vzhledem k tomu, že spoluvlastníkem hospody je můj bratr, podnikla jsem inspekci v místě, abych vyzvěděla, jak to s jejich plány vypadá. Zatím Brána – jak se jí už zdomácněle říká, nabízí kromě „svých“ piv Gočára a Kotěry, která pro Bránu vaří Břevnovský klášterní pivovar, také piva z dalších pivovarů, menších, větších, českých i německých… Při poslední návštěvě jsem si třeba pochutnala na velice slušné Ipě ze Žlebských Chvalovic. Co mají právě na čepu je nejjednodušší zjistit na jejich facebookovém profilu, webovky nemají a nejspíš ani v dohledné době mít nebudou.

Prostředí hospody je inspirováno klasikou – dřevěné obložení, vitráže, nábytek v masivu, dřevěná podlaha, velký výčepní pult s 8 kohouty. Hospoda má k sezení 45 míst, nějaké pultíky ke stání a místa u pípy. Přes léto kapacitu zvětšuje příjemná zahrádka ve dvoře s 35 místy. Celkově místa není nazbyt, podle mého mínění se sem pivovar nevejde. Bratr je ale opačného mínění: „ Původní koncept byl využít i sklepní prostory domu, ale to se ukázalo jako technicky náročné řešení. Přesto se nechceme myšlenky vaření piva tady vzdát. Budeme mít 50 litrovou varnu zavěšenou v prostoru hospody, pivo bude zrát v chladícím boxu ve sklepě. Chystáme se vařit spíše silná piva a rádi bychom první várku uvařili na jaře 2014.“. Musím říct, že se mi nápad příliš nezdá, neboť moje představivost na zavěšenou varnu v prostoru hospody prostě nestačí. Nicméně odhodlání cením. Zatím ale i bez pivovaru je Brána zajímavé místo, až mě někdy mrzí, že z Prahy se na všechny akce nedostanu. Unikl mi například Oktoberfest v Bráně, kde byla na čepu všechna piva jako na mnichovském Oktoberfestu kromě piva z pivovaru Hofbrauhaus. Další zajímavou akcí byly Hradecké pivní dny (pivka z minipivovarů v Hradci a okolí) a možná prý bude i malý festiválek belgických speciálů. Ten si asi nebudu chtít nechat ujít.

Jestli se bude přímo v Bráně nakonec vařit pivo, je myslím loterie, pravda se ukáže asi za půl roku. I tak má tato hospoda pro pivní obdivovatele, ochutnávače a testovače a jiné pivní povaleče nabídku skvělou.

Pivovarská brána Hradec Králové

autor: Lucka | Blok 16:20 [permalink] [comments: 9]


Finále PPE 2013 „revisited“

[neděle, 27. říjen 2013]

Výsledky letošního celoročního testování světlých ležáků odborníky z PPE mě letos mimořádně zaujaly, zejména vítězství Radegastu. Proto jsem se příliš nebránil myšlence, která mi při pátečním rodinném nákupu nedaleko regálů s pivem probleskla hlavou, zopakovat si alespoň část finále doma. Hyperalbert v pražském OC Šestka nabízí celkem pestrou nabídku piv, nečekejme ale žádné regionální špeky. Jelikož jsem nebyl teoreticky připraven a nebyl jsem si zcela jist, které druhy byly ve finále nakonec zastoupeny, koupil jsem pro jistotu skoro vše, co bylo po ruce. Z finálových vzorků jsem tedy získal: Starobrno Medium, Kozel Premium, Bakalář Premium, Radegast Premium, Krušovice 12 a Březňák ležák. Překvapivě neměli Svijany, nepřekvapivě Záviše, Strakonice a Pernštejn. Byl jsem na degustaci velmi zvědav, protože naprostou většinu piv bych si normálně nekoupil a již delší dobu jsem je nepil (kromě Bakaláře).

Vzhledem k aktuální personální konstelaci jsme se jali ochutnávat ve třech – já, coby poučený laik a pravidelný účastník seancí PRK; manželka Lenka pivo občasně pijící, i když teď vzhledem k fyziologickému stavu jen nealko a tak pouze ze zvědavosti usrkávala; švagrová Jana také pivo občasně pijící, i když manžel jí dodává zpravidla jen Gambrinus Excellent, k pivní diverzitě však přičuchává při občasných společných výletech, t.č. na návštěvě. Pivo jsme řádně vychladili, nalévala Lenka, pro nás zbývající byla degustace zcela anonymní. Před degustací jsme si ústa řádně vypláchli Prazdrojem, kterého jsem mylně považoval za finalistu, a tak nám posloužil alespoň za „etalon“ českého ležáku.

Výsledky jsou v tabulce:

Pivo Pavel Lenka Jana Celkem bodů Umístění

Starobrno 6 8 7 21 6

Radegast 5 6 7 18 3

Březňák 7 5 6 18 5

Bakalář 7 4 5 16 1

Kozel 5 7 6 18 4

Krušovice 4 5 8 17 2

Hodnotilo se klasicky 1 – božské, 9 – nepitelné. Rovnost bodů na 3.-5. místě jsme vyřešili během postdegustační diskuse.

Dle výsledků tedy žádná sláva – i vítěz dostal jen velmi průměrnou známku. S odstupem poslední skončilo Starobrno, vyhrál Bakalář. Moje slovní hodnocení, v závorce moje soukromé pořadí:

Starobrno (4) – ve vůni mírně sirovodík, chuť nijaká, jako desítka.

Radegast (3) – vůně bez vad, chuť sladová až sladká, málo hořké.

Březňák (6) – ve vůni i chuti ovocně až chemicky esterové, etylacetát/lak, celkem hořké. Po degustaci jako jediné šlo do dřezu.

Bakalář (5) – bez vůně, při degustaci divná chuť až lak na nehty, ale při dopíjení lahve po degustaci jsem to už necítil.

Kozel (2) – sladová vůně, chuť dobrá, ne moc hořká, ale hořké doznívání.

Krušovice (1) – ničím nevybočující pivo bez vad.

Závěry - Na základě této zkušenosti bych si už nekoupil Březňák ani Starobrno; u mě zvítězilo neutrální pivo bez vad, které bych si v případě nouze koupil k obědu; u děvčat zvítězilo dle nich chuťově zajímavé pivo, ale otázka je, jestli ta zajímavá chuť nebyla vlastně vada; nevím, kde zůstala deklarovaná hořkost Radegasta.

autor: strevlas | Blok 17:41 [permalink] [comments: 11]


Zamyšlení nad přístupem k zákazníkům

[čtvrtek, 10. říjen 2013]

Tak jsem první říjnovou neděli vyrazil směr Křivoklát na výlet na kole s tím, že cestou zpět ve Zdicích prověřím podnik, který jsme zvažovali na oběd při plánovaném výletu asi dvacetičlené skupiny cyklistů do Brd, poobědvám a dám si opět Matušku. Krátce po čtvrté hodině jsem se pokoušel dobýt na zahrádku - zavřeno, stejně jako koncem srpna, kdy jsem tuto skutečnost s celkem lehkým srdcem přešel, protože jsem ještě nebyl ani ve třetině cesty a zavřená hospoda ve 14 hodin ve čtyřtisícových Zdicích mě až tak moc nepřekvapovala. To tentokrát jsem však měl i cíl hospodu zevrubněji prověřit a zavřená zahrádka v říjnu mě až tak nepřekvapila. Zašel jsem tedy za roh, kde je vstup do restaurace. Otvíračka již před polednem, tak jsem vešel. Jako obvykle, když jedu na kole v ceně třetiny auta, vešel jsem dovnitř i s ním. Podotýkám, že se jedná o silniční kolo, které provozuji za sucha a udržuji jej tak, abych ho mohl věšet nad postel, žádné zabahněné MTB. Zcela prázdný sál, nikde nikdo, tak hlasitě zdravím, abych byl zaregistrován. Asi po dvou minutách mě z řešení dilematu jestli té sedmnáctky dám třetinku nebo půllitr a lehkého zamrzení, že nemají něco slabšího nebo čtyřky jako jinde, vytrhne: "No, co to je? Co to je?" Z místnosti za výčepem se vynořil mladík s drsným výrazem.
"Dobrý den, byla zavřená zahrádka, můžu zde zůstat s kolem?", ptám se.
"No samozřejmě, že ne, před vchodem je stojan," dostávám lakonickou odpověď.
"Myslel jsem, že není problém, když tu nikdo není, komu by kolo překáželo, tak tu zůstat nemůžu?", zkouším to ještě jednou.
"Ne."
Tak jsem poděkoval za informaci, mise prověřit hospodu před návštěvou skupiny (znáte ty vyčítavé pohledy "do jakého pajzlu jsi nás to zase zatáhl", ne?) byla splněna také, a nakonec i řešení počátečního dilematu bylo vyřešeno - spokojeně jsem se poroučel do jiného podniku.

Cestou zpět mě pak docela mrazilo, že socialistický přístup k zákazníkům přebírá i mladší generace - výčepák se v době revoluce mohl učit tak násobení pod sebou. Přitom jsem myslel, že tyto manýry s konkurencí a potřebou se uživit zmizí nejpozději s odchodem vekslácko-číšnické generace do důchodu. Jak je vidět, tak ne všude. O to je překvapivější, že ve čtyřtisícových Zdicích s 8 hospodami, mimo hlavní turistické cíle a navíc objížděné dálnicí je snaha získat zákazníka na minimu. Mohl bych uvést několik podniků, které jsou zaplněny ve kteroukoliv dobu, ale přesto v nich nemají problém, když tam přijde člověk s kolem, dokonce i ne zrovna čistým horským. Ale možná je to obchodní plán. Nakonec, když jsem si pivo v tomto podniku dal poprvé a naposledy v půlce srpna, tak na zahrádce v 6 večer bylo necelých deset lidí, převážně cyklistů... Jaká je tedy návštěvnost asi teď, mimo sezónu? V jaké kondici asi bude pivo (páně Matušky za příslušnou cenu) v hospodě, kde je v neděli odpoledne úplně prázdno? Nakonec jsem byl vlastně rád, že jsem to nemohl zkusit a naopak měl důvod jet zkontrolovat Medvěda v Berouně a Matušku dát v blízkosti bydliště v podniku s milým majitelem. Mimochodem, pokud to bude číst, zde má odpověď na svůj podiv proč tam nejsem tak často jako dřív - holt podniků se zajímavými pivy je moc a pokud to nechce člověk dopracovat na alkoholika, tak nemůže jít na další ještě po návratu z kola...

A co vy, jaké máte zkušenosti z přístupu k zákazníkovi? Dáváte dýško automaticky nebo jej pokládáte za ocenění služeb navíc? Jaký máte pocit z toho, když dýško nedáte a číšník vám pak dlouhým lovením drobných dává najevo, že jste ho vlastně okradl?

autor: Paja | Blok 08:32 [permalink] [comments: 63]


Třikrát z cesty do Brna

[středa, 2. říjen 2013]

O brněnských hostinských zařízeních jsem toho už napsal docela dost. Žádný nový minipivovar na brněnské pivní mapě nepřibyl, nějaká ta ochutnávková pivnice sice ano. Nicméně nám z druhého konce republiky stačí oblíbené štace, na které jsme zvyklí. K sepsání tohoto bloku mne inspirovala tři piva, která jsem pil vůbec poprvé a která se mi zdají být zajímavá i pro Vás.

Prvně jsme navštívili Pegase, kde po nezbytném ležáčku do nulašestky koštujeme polotmavou pšenici Weizenbock. Pivo to bylo výborné, ale nemůžeme na rozjezd dát dabl tohoto silného jedince. Proto zkouším ještě "obyčejnou" pšenici bez citrónu. A jde se dál.

Pegas Weizenbock

Po nezbytné návštěvě Zelené kočky - Pivovarského hostince Dalešického pivovaru, kde Májový ležák, nefiltrovaná jedenáctka ani pikantní žebra opět nezklamou, vidíme poutač protější restaurace Varna, na němž se skví nápis Kanec 12. Jedná se o břeclavské pivo a musím uznat, že je výborné. Po těch Pegasech a Dalešicích je těžké chutnat. Kanec to dokázal a hned dvakrát za sebou. Bravo.

Břeclavský Kanec

Následuje poslední štace - Richard druhý, kde dáváme klasiku, světlý a třešňový ležák, jejichž chuť už si moc nevybavuju, ale asi to nebylo špatné...

Třetí a snad nejzajímavější kousek nás čeká cestou zpátky v Jelínkově vile, kde je na čepu mj. Kvasnicový ležák. V minipivovarském prostředí věc nevídaná. Proč do nefiltrovaného piva ještě přidávat kvasnice? Nicméně výsledek je báječný. Pivo kalné jako rybník bahňák a chuťově jemňoučké po kvasnicích. Škoda že na mne v Plzni čeká auto a já si tak mohu vychutnat jen jeden kousek :(

Kvasnicový Harrach

Jak sud Kance tak kvasnicového Harracha bych klidně předložil kamarádům na celovečerní popíjení. Pšenici a ještě k tomu silnou by asi v tomhle množství nezkousli...

autor: Chody | Blok 17:10 [permalink] [comments: 2]


První celosvětová burza sběratelů

[středa, 2. říjen 2013]

Tato historická akce se koná na Slovensku v Martině od 4.10.2013, 16 hodin do soboty 5.10.2013.

Pokud jsou správné poslední informace od hlavního organizátora Ing. Janka Pokrievky,tak je přihlášeno na 600 účastníků ze 37 států světa, vč. USA, Brazílie a Austrálie. Nic podobného jsem dosud nezažil a určitě nazažiji, obvzlášť když na této MEGA akci bude prezentovat svá piva deset malých pivovarů a z nich dva z ČR: Nomád a náš šumavský pivovar Belveder. Pro mě i mého syna je to opravdu historická prezentace našeho pivovárku a piv a tak jsme se rozhodli k této příležitosti uvařit dvě nová piva, která jsou vyrobena jen a jen pro tuto příležitost a již nikdy a nikde se čepovat nebudou. Rovněž tak jsme nechali udělat 3 nové etikety v omezeném počtu, které budou označeny informací o l. celosvětovém setkání sběratelů.

Já tímto článkem vzdávám poctu Jankovi Pokrievkovi a všem jeho spolupracovníkům. Děkuji mu, že se mohu po létech vrátit a čepovat pivo v Martině a hlavně mu přeji pevné nervy a úspěšný průběh celé akce.

Moc všechny příznivce a přátele nejen našeho piva ale kvalitního piva z českých minipivovarů zdraví František Strnad starší Sudety - FSSS

autor: Belveder | Blok 10:06 [permalink] [reaguj]


Růženka a spol. u Medvídků

[pátek, 20. září 2013]

Zcela neplánovaně jsem se objevila v pivovárku u Medvídků. Zaskočili jsme tam, neb po jednom pivku u Jelínků, jsme byli, jako již několikrát, rozhození a zklamaní. Tak jsme zkusili změnu dojmu i chuti pokud možno co nejblíže. Pivovárek u Medvídků zel prázdnotou, na pár stolech byla rezervačka a u dvou stolů seděli dvojice ruských turistů. Bez nich by asi Medvídci byli, co se týká kšeftů, smutnější. I když si myslím, že opomíjení tohoto pivovárku ze strany českých pivařů, je škoda. I když za pivo 50,- je asi taky někdy škoda. Ale občas sem zavítat, čistě z degustačních důvodů, podle mě, škoda není. Medvídci totiž občas přichystají překvapení. A to pro tentokrát byla Růženka. Lehké pšeničné pivo, uvařené, dle letáčku na stole, na podporu boje proti rakovině prsu. Dobrý nápad, jak dát vědět o tomto tématu i pivařům, kteří mají občas prsa taky na podprsenku, ale ne, jako já. Zpět k Růžence, dle názvu, popisu a foto na letáku, by měla být Růženka do růžova. Když nám ji přinesli, růžový nádech byl znatelný jemně. Ale chtěli jsme ho vidět,tak jsme ho v barvě, při důkladném koukání na sklo, zahlédli. Ovšem Růženka, spíše než vizuálním dojmem, zaujala příjemnou ovocno-kořenitou vůní, počáteční svěží kyselinkou, pak ovocným tělem a sladko kyselým dojezdem. Tahle pšenka se totiž mooc povedla. Ale, přišli jsme k Medvídkům prověřit kvalitu i dalších, zde chystaných kousků... 1466 světlá, opět nezklamala, plné pivko, s vyšším “volume”, ale bez přílišné lihovosti. Stojí za ochutnání. A další již stálice, Oldgott, polotmavá 13 Barigue, neb prý zraje v dubových sudech. Od stolu jsou vidět 3 sudy a za nimi asi ještě 2, všechny jsou na spilce, ale kousek dál za spilkou jsou vidět starší soudky,kde snad nějaké pivko zraje. Chuť Oldgotta je od prvního doušku kořenitá a přechází do stupňující se hořkosti. Sedne skvěle. Pochutnání. Náprava dojmu z našeho prvotního zklamání z opakovaného marného pokusu dát šanci i sem tam Plzni, byla dokonána. Medvídci, nejen, že udrželi svou laťku, ale mile překvapili svým potencionálem, přichystat ojedinělý speciálek se speciálním posláním.

Růženka a spol. u Medvídků

autor: Lucka | Blok 16:55 [permalink] [reaguj]


Kalendář regionálních pivovarů 2014

[pátek, 20. září 2013]

Již pátý ročník stolních týdenních "Kalendářů regionálních pivovarů České republiky" potěší srdce pivních znalců. V současné době vrcholí redakční práce. Každým rokem přibývají v ČR jak houby po dešti pivní slavnosti, vydavateli p. Jiřímu Procházkovi (603 446 774, jpahk@tiscali.cz) proto můžete zasílat info o akcích v roce 2014, aby mohly být v kalendáři uveřejněny. Rovněž neváhejte kalendáře objednávat, na přelomu října/listopadu se budou rozvážet, a drobní zájemci tak mohou ušetřit za poštovné a dobírku, pokud se tedy nacházejí na hlavních trasách rozvozu a domluví si individuální předání.

Kalendář regionálních pivovarů 2014

autor: Chody | Blok 08:39 [permalink] [reaguj]


Beer academy - kurz vaření piva v Brně

[úterý, 10. září 2013]

Beer academy pod vedením profesionálního sládka Ing. Petra Kaluži pivovar v Poličce).

Termín 12. října od 9 hod.

Jako obvykle bude kurz celodenní. Místo výuku Brno (areál Mendelova univerzita).

Kurz bude obohacen zejména o tyto praktické prvky:

-Stáčení piva ze sudu do sudu pomocí CO2

-Lahvování piva pomocí CO2

-Praktickým výpočtem sypání na várku

-Praním a ošetřováním kvasnic

-Ukážeme si jak se měří refraktometrem a cukroměrem

-Vychytávky při výrobě scezovačky

-Typy z amerických pivovarů - běžně využitelných i v našich podmínkách

-Měření hradícího tlaku

-Jak napustit CO2 nad hladinu piva a jak pivo nasytit

-Jak se pivo správně kroužkuje - když je málo nasycené

V rámci výuky každý účastník získá:

-výukový materiál

-pivovarské tabulky

-SW na různé recepty

-Recepty sestavené Petrem Kalužou

-SW Petra Kaluži pro výpočet chmelení, rmutů, vystírací a vyslazovací vody.

-přístup do fóra (forum.beeracademy.cz) - konzultace přímo s Petrem Kalužou

Těším se na setkání v Brně. Více informací na www.beeracademy.cz nebo tel. 776 486 945

David Janda

Beer academy - kurz vaření piva v Brně

autor: davi | Blok 08:48 [permalink] [reaguj]


X. Černokostelecké vykulení je za dveřmi

[pondělí, 9. září 2013]

Tak jsme právě vysmolili všechny transportní dřevěné sudy, abyste mohli ochutnat piva právě z čerstvě vysmolených sudů. Koho zajímá kam lítaly špunty koukněte ZDE. Přípravy vrcholí a opravdu se máte na co těšit. Aktualizovaný barevný plakát ZDE, černobílý ZDE, tisková zpráva ZDE a harmonogram ZDE. Grafickou podobu Vykulence III. zpracoval jako tradičně potulný malíř JP, náhled ZDE, sběratelé těšte se na sklenice, tácky a etikety.

autor: Kostelec | Blok 09:28 [permalink] [reaguj]


Soutěž o lahev extra chmeleného Bubínka

[pátek, 6. září 2013]

V lednici mi zbývá poslední volná třetinková lahev extra chmeleného Bubínka Absolvent/ky, tak ji dávám k dispozici prvnímu, kdo správně odpoví na otázku "Do kolika lahví byla stočena tato várka?". Nápovědu naleznete na našich stránkách v rubrice Naše piva/Bubínek na obrázku Zrání Absolvent/ky v lednici. Předem však upozorňuju, že lahve jsou řazeny na přeskáčku a bez počítání se tudíž neobejdete.

Výhru předám pouze osobně, a to buď na zítřejší burze v Dejvicích (v tomto případě přidám i volnou vstupenku coby bonus), za týden v Kostelci, příp. po domluvě na Praze 6 či 7, ale raději co nejdříve, další měsíc dva už bych to nerad skladoval.

Odpovědi posílejte pouze na můj mail (marek.kamlar@gmail.com). Až bude znám vítěz, dám vědět, abyste se nesnažili zbytečně. :-)

Soutěž o lahev extra chmeleného Bubínka

autor: Malakin | Blok 08:39 [permalink] [comments: 1]


Krtek otevřel dveře

[neděle, 25. srpen 2013]

a kdyby ty dveře nebyly jen pomyslné, tak je pivachtivý dav určitě vyrazil. Přesně takto vypadal v sobotu 24.8., po delší době opět konaný, Den otevřených dveří v minipivovaru Slepý krtek. Ačkoliv je pivovárek veřejnou dopravou nedostupný, davy přijížděly auty, na kolech, ba i četní pěšáci, nelitující několikakilometrového putování, byli přítomni. K zaparkování kola, natožpak auta, bylo v odpoledních hodinách zapotřebí i značné kreativity.

Na čepu byl světlý a polotmavý ležák, dále pak kávový a medovinový ležák. Pro děti a řidiče nealko a samozřejmě něco na zub k pivu. Fronta u prodejního stánku s žíznivými příchozími narůstala, a byť se početná obsluha otáčela velmi svižně, časem dosahovala fronta docela úctyhodné délky. Nevím, kolik sudů se vytočilo do večera, ale předpokládám, že Krtci byli opět „vypití“, jak se už na akcích několikrát stalo,byť už zvětšili varnu. Jejich pivo je žádané a běžně se nevyskytuje, tak bylo nutno příležitost „chopit za pačesy“. Mým favoritem (už dlouho) je polotmavý ležák, ani včera nezklamal.

K večeru pak byly připraveny „ochutnávky“ kulturní : od 16 hod. vystoupení divadelního souboru Dobrovít s představením Švestka a na večer byla nachystána country kapela Kačeři. Bohužel, nic z nabízeného jsem neshlédla. Čas kvapil, cesta k nějakému veřejnému dopravnímu prostředku daleká a počasí též nevěstilo nic dobrého. Zejména ta Švestka mne lákala, tak snad bude kus ještě někdy a někde na pořadu.

Slepému krtkovi přeji i nadále vše dobré a snad mohu prozradit, že jsem se „pozdravila“ i s budoucím sládkem, čerstvě narozeným „krtečkem“ Vítkem.

Krtek otevřel dveře

autor: Jana | Blok 12:51 [permalink] [comments: 1]


Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

[pátek, 23. srpen 2013]

Vyrážíme na dlouho plánovaný výlet do Třebonic, kde víme, že je schovaná jedna pražská minipivovarská perla. Chceme ochutnat produkci v místě, kde vzniká. Volíme cestu od metra Stodůlky, pěšky přes pole, po úzké, ale celkem frekventované silničce. Procházíme Třebonicemi okolo pivovárku a Staňkova statku a jdeme dál po silnici směr Kemp, neboť dle instrukcí na netu, je třeba projít Kempem do restaurace pivovárku. Instrukce nás dovedla po procházce slušně vybaveným Kempem, který byl celkem hojně obsazen Němci a Holanďany zpět ke statku, kde vidíme verandu a vchod do hospůdky. Na verandě sedí pár lidí, ale uvnitř je zatím zcela prázdno. Volíme sezení uvnitř, hospůdka ( nebo restaurace jak je uvedeno na netu), je vyzdobena převážně pivními etiketami a pivními oceněními. A má více míst a stolů, než jsme z pohledu z venku čekali. Přicházíme s velkým očekáváním, páč Staňkova piva chutnáme vždy, když na ně narazíme ( nejčastěji v naší pivní čítárně – knihkupectví Volvox) a vždy minimálně zaujmou, většinou však nadchnou. Jen je otázka, co bude v hospůdce u Kempu z bohaté Staňkovy produkce vůbec na čepu... Koukáme na tabuli a vidíme, že nás čekají ochutnávky 3 pivek. První volba je jasná - 10 stupňová Krvavá Marie- Weizenlager. Příjemné, lehké, pšeničné pivo s ovocným nádechem v chuti a lehce citrusovo kořenité vůně, fajn kousek. Pozitivní vjemy narušují ataky komárů, kteří se rozhodli nás sežrat ještě než dopijeme první pivko. Je třeba zvýšit přísun vitamínu B, když nemáme repelent. Vkládáme důvěru v Semíra 12 sv. ležák, který je další kus, který dáváme. Světlý ležák je uvedeno na tabuli u výčepu, ale donesené pivo, je jantarové barvy, s hustou bílou pěnou, která se nám drží na horním rtu sakra dlouho. Vůně Semíra je lehce nasládlá, ale kořenitá. V chuti je lehkost a v druhé fázi příjemná hořkost. Úplně jiné pivo než Krvavá Marie, ale také výborné. Ale komáři nedávají pokoj, tak jdeme na další kousek, Mamba, tmavý ležák. Hady nesnášim, tak snad náš neuštkne. Ve vůni lehká kávovina, v chuti lehký karamelový nádech s příjemným sladko-hořkým dozvukem. Na 12ctku působí trochu těžším dojmem, ale chutná nám, tak si dáváme ještě jedno.

V průběhu večera je vidět, že hospůdka má asi jako hlavní činnost krmení obyvatel kempu. Možná proto jsou v nabídce jen 3 druhy pivek z bohaté tvorby pana Staňka. Ale stačily nám. Jsme rádi, že jsme mohli ochutnat pivko v jeho domácím prostředí, ač bychom, kdybychom nebyli znalí, vlastně nepoznali, že hospůdka patří nejen ke kempu, ale i k jednomu z nejoriginálnějších českých minipivovárků.

Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

autor: Lucka | Blok 14:38 [permalink] [comments: 6]


Co nového v kauze "mykotoxiny v pivu"?

[sobota, 17. srpen 2013]

Z posledního čísla časopisu dTest:

Co nového v kauze "mykotoxiny v pivu"?

V květnu jsme pro vás otestovali 50 značek piva z hlediska obsahu mykotoxinů. Test překvapivě odhalil přítomnost mykotoxinů ve větší či menší míře v pivech 33 různých značek. Následovala mediální smršť. Nyní vše zdánlivě utichlo, ovšem kauza se i nadále vyvíjí.

Po zmiňované mediální smršti se společnost rozdělila na ty, kteří věří nám, naší snaze o ochranu spotřebitelů a lepší kvalitu toho, co jíme a pijeme a na zastánce neposkrvrněnosti a upřímnosti pivovarů. Ty vzápětí neváhaly vyhrožovat možným i nemožným, od podání trestních oznámení až po lobbování za zastavení dotací pro dTest (na tomto místě se možná sluší podotknout, že testování je financováno téměř výhradně ze zaplaceného předplatného a nikoliv z dotací ministerstev).

Trestní oznámení byla nakonec podána dvě, pivovarem Svijany a Vyškovským pivovarem. V obou případech byl dTest požádán o dodání podkladů. Policie ČR nás vyrozuměla o odložení trestního oznámení pivovaru Svijany, neboť z něj nebylo možné učinit závěr o podezření či dokonce spáchání trestného činu. Odložení trestního oznámení Vyškovského pivovaru (resp. CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se nyní dle sdělení policie připravuje.

Nález mykotoxinů jsme považovali a považujeme za závažný. Proto jsme volali po diskusi, zda jsou mykotoxiny nutným průvodním jevem potravin, stejně jako po debatě o správné pěstitelské praxi v zemědělství, kde jsou kořeny problému mykotoxinů ze sladovnického ječmene. Z téhož důvodu nás také zajímal názor Státního zdravotního ústavu, který byl Ministerstvem zdravotnictví požádán o zpracování odborného posudku týkající se zdravotního rizika mykotoxinů v pivech.

Podle zprávy, kterou SZÚ koncem července zveřejnil, nepředstavují mykotoxiny v pivu přímé zdravotní riziko, které by vyžadovalo zásah orgánů ochrany veřejného zdraví, a to především s ohledem na maximální doporučené denní dávky etylalkoholu (přiměřená denní dávka etylalkoholu se stanovuje u žen 20 gramů a u mužů 30 gramů;10 gramů je obsaženo přibližně ve třetince piva). Státní zdravotní ústav současně připouští, že spotřeba piva v ČR na osobu a rok je podstatně vyšší než ve většině zemí EU. Z tohoto důvodu navrhuje stanovení maximálního limitu pro slad používaný k výrobě piva, a to ve výši 500 ug DON/kg sladu.

Uvedené stanovisko vítáme a i my voláme po určení vlastních přísnějších limitů pro sladovnický ječmen. Podobně se s tímto problémem vypořádali například ve Velké Británii, která je tradiční pivní velmocí.

autor: píra | Blok 16:57 [permalink] [comments: 1]


Liberec na skok - Vendelín rodinný pivovar a Krásná Studánka minipivovar

[středa, 7. srpen 2013]

Jelikož jsme se ocitli nedaleko Liberce, rozhodli jsme se na část odpoledne navštívit 2 pivovárky v Liberci na které jsme měli již nějaký čas zálusk. Po shlédnutí informací na webech, jsme usoudili, že odpoledne jsme vybrali správně, neb otvíračka jednoho je ve 14 a druhého v 15 hodin, neb je dnes pracovní den. Vendelín, jelikož měl otevřeno dříve, byl první na řadě. S pomocí navigace, ač jí příliš často nepoužíváme, neb já jí nevěřím, že mě někde neztratí, jsme přijeli na kraj Liberce k patrovému rodinnému baráku u silnice na Lukášov. Na zahradě u domu je posezení a z okna, vypadá skoro, že asi do kuchyně domu, ale nejsme si úplně jistí, objednáváme nejprve světlou 12 a ptáme se, kde vaří. Paní v okénku odpovídá, že nevaří. Ptám se raději ještě jasněji, kde vaří pivo a paní ukazuje přes zahradu ke skleníku. Na skleníku vidíme viset ceduli s nápisem “Zákaz vstupu do prostoru pivovaru”. Po chvíli obhlížení z dálky, usuzujeme, že přes skleník se prochází do přístavby za ním a že pivko nám přichystali asi tam. Můžeme se tedy v klidu věnovat ochutnávce. Světla 12 je na první doušky dobře pitelná s lehkou ovocnou chutí a vůní. Při dopíjení ale už nějak těžkne a více vyniká lehce nepříjemná nasládlost. Nijak nás její chuť nepřesvědčila. Dáváme si druhý kousek z produkce Vendelína –polotmavé. Polotmavé nám přijde v chuti ihned ještě slabší než světlé, má sice pěknou jantarovou barvu, lehce karamelovou chuť, ale plochý závěr, kde opět vystupuje až nepříjemná nasládlost. Shodujeme se, že světlé nás oslovilo přeci jen více. Posezení u pivovárku je kryté i venkovní, ale s poněkud bizarním výhledem na zahradu, kde je kromě pěkných květin usazená třeba umělá srnka, ovečka, vykukuje tam i několik vodníků a kromě živé i několik umělých koček. Vzadu, v horní části zahrady, je krmítko a divočák... Více se snad ani nechceme rozhlížet, dnešní nabídku jsme ochutnali, raději pojedeme dál.

Minipivovar Studánka v Krásné Studánce v Liberci ukázal, že navigace je kupodivu opravdu užitečná. Známe lidi, co by řekli, že je lepší se zeptat člověka, který ukáže cestu, ale přeci jen, trefit sjezd z hlavní silnice bez navigace si moc představit neumíme. Odbočka nevypadá jako silnice, spíš cesta co vede k někomu do baráku, ale po chvíli se cesta dále nějak vyloupne a jsme dovedeni k rodinnému baráčku na kraji Studánky, kde je nápis, označující, že jsem dorazili, kam jsme chtěli. Vstupujeme do zahrady a vidíme zahradní posezení a cítíme vůni vařeného pivka. Pivovárek je v přízemí domu, vítá nás příjemná paní majitelka a začínáme se ještě více těšit na nabídku. Začínáme Antal 10, krásně studená, řízná, s akorát hořkostí v druhé chuti. Výborné, lehké pivo, lahůdka. Další kousek, Gallas 12 světlé má příjemnou vůni s lehounkým ovocným nádechem. Chuť svěží, nejprve nahořklá, poté s lehkým, ale ne nepříjemným sladkým dozvukem. Jak 10, tak i 12, jsou výborné a rozhodně si říkají o další kousek na vychutnání. Majitelé akorát chystají varnu, čistí a myjí a odvážejí mláto. Voní to tu nádherně, prostředí působí pohodově, dá se dát něco k snědku a majitelé se tváří velmi vlídně. A mají v nabídce další kousek, polotmavý Flik. Světle jantarová barva, lehká příchuť ovoce, lehká chmelovost, zadní ovocno-kořenitá chuť. Působí vyvážené a je žíznivé jako předchozí dvě. Tenhle pivovárek zaslouží naši pravidelnou kontrolní návštěvu a dohled nad nastavenou kvalitou. Doporučujeme všem aspoň jedno ochutnaní, ideálně přímo v Liberci.

Liberec  na skok - Vendelín rodinný pivovar a Krásná Studánka minipivovar

autor: Lucka | Blok 16:25 [permalink] [comments: 1]


Reakce na Kostelecký pochod, aneb vzpomínka na Díratlon.

[středa, 31. červenec 2013]

Díratlon aneb triatlon s pivem na přelomu milenia.

O díratlonu mě vyprávěla kamarádka, že to pořádá její bratr, její manžel už vyhrál první dva ročníky, a potřebuje na start dostat někoho, kdo ho porazí, a manžel přestane blbnout.

Nechal jsem si vyprávět o co jde. V roce snad 1996 se parta místních lidí v obci Dehtáře na Českobudějovicku, chodících do letní restaurace, na hrázi rybníka Dehtář, zvané V Díře, rozhodla udělat malý triatlon, a pro zpestření udělat v místní občerstvovně na hrázi rybníka občerstvovací stanici a depo závodu. Někoho osvíceného napadlo, že za každé vypité pivo a pro mládež limonádu, odečítat z celkového dosaženého času pět minut. A vznikly základní pravidla- 400m plavání podél hráze rybníka, 14km na kole kolem rybníka bez možnosti zkrácení a dva krát jeden a půl kilometr běhu. Před plaváním a vždy v depu je možné pít pivo, naposledy před posledním okruhem běhu. Start je hromadný.

Poprvé jsem se zúčastnil třetího ročníku v roce 98 a na kole zabloudil na poloostrov. Díky této komplikaci jsem skončil na třetím místě. Další tři ročníky jsem vyhrál podobným výkonem cca 63 minut času na zdolání tratě a vypití osmi deseti stupňových piv, takže výsledný čas cca 23 minut.

Při mé poslední účasti se objevil kamarád, který byl na tom po sportovní stránce o dost lépe a zvolil mojí pivní taktiku-2piva-plavání-2piva-kolo-2piva-1.běh-2piva-2.běh-cíl.

Když jsem zjistil jak vede, tak jsem přidal v depu a nakonec jsem za necelých 63 minut zdolal triatlon i jedenáct piv, výsledný čas necelých osm minut a vyhrál.

Rozhodně dalších ročníků už jsem se nezůčastnil. Hlavně proto, že jsem se sám bál, kam by ta vyhecovanost mohla vést. Jediný co můžu říct. Díky tomu, že to byl takový sprint, tak alkohol neměl šanci poznamenat závěr cyklistického výkonu, jinak by to bylo opravdu o hubu.

Kamarád co byl taktéž účasten, mě několik let přemlouval, ať uspořádáme něco podobného doma v Liberci. Já jsem však odpověděl, že můžeme být rádi, že za těch několik ročníků Díratlonu jsme neviděli žádný průser a já rozhodně nechci být s nějakým takovým průserem z podobé akce vůbec spojován.

V mládí jsme konali různé běhy po hospodách i cyklojízdy, ale dneska vím, že důležitější je najít si důvod dorazit do toho cíle a tam si to užít, než se zrušit cestou a pak celá léta poslouchat vyprávění ostatních kdo jak ožralý spal a blil.

Hroch

autor: hroch | Blok 20:45 [permalink] [comments: 2]


10.Harrachovské pivní slavnosti 20.7.2013.

[pondělí, 29. červenec 2013]

Minulou sobotu proběhli Harrachovské pivní slavnosti. Celý týden jsem se chystal napsat článek, ale nějak jsem se v těch vedrech k tomu nemohl dostat tak píšu alespoň tento krátký report ve formě blogu.

Akce proběhla v prostorách pivovaru a sklárny Novosad Harrachov. Akce byla jako každým rokem svým rozsahem relativně malá a příjemná. Na slavnostech se otočilo 1500 lidí, kteří mohli vidět skláře při práci, ochutnat místní Huťské výčepní, světlý ležák František, černého Čerťáka, u stánku Kocoura ležák Kocour, IPA Samurai, višňové a jahodové pivo z Lobau a také u jednoho stánku s jídlem Červeného Krále od Konrada. K dispozici byli i četné stánky s občerstvením, pečená masa, krkonošské kynuté bramboráky apod. Počet výčepů a stánků na jídlo byl tak akorát. Nerad při akcích vidím dlouhé fronty, kdy pořadatel neodhadne návštěvnost, ale taky stánky bez front, protože to znamená, že stánkaři nejsou spokojení s tržbou a příští rok se na to vykašlou.

K tradici těchto slavností patří, že pivo se může pít z kelímku ale hlavně v místní sklárně vyrobených sklenicích na dlouhé nožce za vratnou zálohu 20Kč. Za těch 20Kč si sklenici může každý nechat a jsou tak krásné, že většina návštěvníků si odnáší pěknou výbavu do kuchyně.

O hudební stránku věci bylo postaráno, hudba neohlušovala a zvláště vystoupení Těl a Queeniie bylo úžasné. Na podiu se během dne a večera vystřídali- KRKONOŠSKÁ DECHOVKA, JOHNY WALKER BAND (country), THE VINTAGE BAND (rock n‘ roll revival), CLAYMORE (gaelic rock), liberecká TĚLA (folk-rock), QUEENIE – World QUEEN Tribute Band (rock) , LAURA A JEJÍ TYGŘI (rock).

Co se týká piva- jak se dá předpokládat u minipivovaru, když dělá takovou akci musí vyrobit na jeden den více piva než normálně vystaví za měsíc a pak se většinou stává, že je pivo mladé a nebo již staré až nakyslé. V tomto případě se jednalo o variantu příjemnější- Huťské výčepní i František byly mladí, nějaké to ležení by jim ještě prospělo, zvláště u Františka by se zjemnilo chuťové vnímání chmele. Samurai jako vždy úžasný a bylo poznat na lidech znalých že zrovna pijí Samuraie, podle toho že mají neustále zabořený nos ve sklenici a nemůžou se nabažit úžasné směsi vůní různých odrůd chmele použitých v tomto piv typu IPA. Červeného Krále si taky rád dám, jemné tony bylinek mě v tomto pivu vždy baví hledat.

http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=1033

Akce byla velmi příjemná a když mě to příští rok vyjde jistě se jedenáctého ročníku Harrachovských pivních slavností opět zúčastním. Hroch

Na fotce kamarád Póča se sklenicí od Novosada.

10.Harrachovské pivní slavnosti 20.7.2013.

autor: hroch | Blok 10:14 [permalink] [comments: 2]


Z neznáma do pivováru aneb Svatováclavský pochodoběh

[středa, 24. červenec 2013]

0. ročník sportovně-pivního zápolení

Kdy: 28.9.2013 - 6.15

Kde: Černokostelecký zájezdní pivovár, Českobrodská 17, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Princip: Jedná se o adrenalinový orientační pivní závod. Soutěží se ve dvojicích. Každá dvojice musí cestou zkonzumovat pivo z 15litrového sudu, který si nese na zádech s sebou. Kdo dorazí do pivovaru jako první s dopitým sudem vyhrává. Trasa bez bloudění a zacházek bude cca 30 – 35 kilometrů

Cena: Další ročníky a celý název soutěže ponese jméno vítěze nultého ročníku. V neposlední řadě vítězové obdrží putovní pohár, na kterém budou zvěčněna jejich jména, trasa, dosažené promile v krvi...

Soutěžní podmínky: Soutěžící musí být starší 18 let. Na startu všichni soutěžící odevzdají mobilní telefony, navigace, gps a podobné věci a označené uložíme v pivovaru do trezoru (nebo si je nechte doma), dovolen je pouze kompas či buzola.

Každý soutěžící bude mít jen jeden půllitr a nebude si rozčepovávat do mnoha kelímků Je dovolené si vzít s sebou psy či jinou havěť, avšak abstinující

Soutěžící se shromáždí v 6.15 v pivováru a po registraci a společné fotce se nastupuje do autobusu, který účastníky odveze na neznámé místo. Na neznámém místě každá skupina dostane orientační mapu s vyznačením kontrolních stanovišť, narazí se pivo, udělá se druhá skupinová fotka a hurá do pivováru. Na mapě budou vyznačena tři stanoviště, které musí každá skupina projít; pouze na těchto stanovištích je dovoleno konzumovat pivo, neboť ruční pípy budou k zapůjčení jen na těchto stanovištích

Shrnuto a podtrženo: pivo se bude moci konzumovat pouze na pěti místech – na startu, na třech stanovištích a dopíjení v pivováru. Každá skupina se musí v cíli/pivováru prokázat prázdným sudem, odpovídajícími promili v krvi a mapou s třemi razítky na druhé straně jako potvrzení o projití daných stanovišť. Možnost návštěvy každého stanoviště bude časově omezená – tzn. že nebudeme na prvním stanovišti čekat na dvojici, která se bude snažit vypít celý sud na startu do půlnoci; časy budou vyznačeny v mapě

Pivo v 15litrovém sudu musí být minimálně 11% a je nutné si sud s ruční pípou obstarat (pokusíme se co nejvíce sudů zařídit a cena piva včetně půjčovného pípy není součástí startovného)

Každý nastupuje do soutěže na vlastní nebezpečí a doporučuji si neplánovat nijaká zásadní rozhodnutí a práci na den následující

Soutěž je určena pro dva muže na jeden patnáctilitrový sud, každý muž může být nahrazen dvěmi ženami, tzn. že může soutěžit i čtyřčlenné ženské družstvo

Startovné: stanovíme v průběhu srpna podle ceny autobusu, mapy barevné a podle toho, co seženu za pivo a za kolik se mi podaří vypůjčit dostatečné množství píp a v neposlední řadě za osazenstvo stanovišť atd.

Sponzoři ozvěte se, uděláme soutěžní trička. Kdyby někdo z Vás věděl o někom, kdo by zdarma obsadil kontrolní stanoviště, tak piště. Ušetří to náklady na startovné nám všem.

Info a přihlášky na: kvetak@pivovarkostelec.cz, 736623290

autor: Chody | Blok 09:11 [permalink] [comments: 31]


Beskydský pivovárek Ostravice a Podhorský pivovar Frýdlant nad Ostravicí

[pondělí, 22. červenec 2013]

Pár dní strávených na východě kvůli Colours of Ostrava jsme využili k rozšíření obzoru o nové beskydské akvizice minipivovarského světa. A zastávka první byla Ostravice a Beskydský pivovárek. Jeho umístění je trochu nepěkné, asfaltový plac s benzínkou, kde je také opodál "zahrádka" pivovarské hospody. No snad vynahradí prostředí kvalita piva… Začínáme Beskydským ležákem. Je krásně studený, příjemný, hořký, čisté chuti. Jsme potěšeni. Prostředí se snaží zútulnit polní kuchyně na asfaltovém placu, kde se vaří a podává buřt guláš. Pěkné jsou i dřevěné stoly a lavice. Prvotní dojem se vylepšuje a tak si dáváme Zbuj - vídeňský ležák. Mám pro tento typ piv slabost a tento je opravdu povedený. Prvotní lehká nasládlost a dozvuk do lehké kořeněné hořkosti. Příjemné pití, jenže máme před sebou ještě další pivka ze sortimentu. Další kousek Beskydské hořké, je polotmavé barvy s nádhernou kořenitou ovocnou vůní. Výborně udělané svrchně kvašené silnější pivko. Z toho kousku jsme také nadšení. Na závěr dáváme poslední z nabídky na čepu, medové. Je lehce polotmavé barvy, krásně chmelené jen s lehounkým medovým nádechem. Celkově jsme nadšení ze všech ochutnaných pivek, mrzí nás trochu, že nebyla v nabídce 10, která jinak prý běžně bývá. Všechna ochutnaná piva si rádi dopřejeme kdykoliv na ně narazíme, což asi v Praze bohužel snadné nebude.

Čekáme nás ale ještě jedna dnešní zastávka po cestě zpět do Ostravy a to Podhorský pivovar Frýdlant nad Ostravicí, který byl v centru Frýdlantu nad Ostravicí v hotelu Beskyd, nedávno otevřen, tak se tam vydáváme. Usedáme na zahrádku restaurace, kterých a velmi podobných, jsme v okolí zahlédli několik. V nabídce je Radegast 10 a 12 a dva druhy Podhorského pivka. Dáváme si nejprve světlé výčepní, je nasládlé karamelové chuti, ve vůni se neshodneme, zda lehce nepříjemně nezavání. Nicméně konstatujeme, že ujde. Zradu netuše, vybíráme jídlo. V lístku je nabídka smažených jídel všeho druhu, na venkovní ceduli je guláš. Vybereme guláš, hovězí vývar a bramborák. A zkoušíme 13 polotmavou. Polotmavé je hořčejší, celkem příjemné a dobře pitelné, chutná nám více než předchozí kousek. Co se týká stupňovitosti nabízených piv, obsluha sdělila, že to, co se nazývá 10, je spíše 11 a 13 je spíše 12. Proč je to napsané jinak, jsme vysvětlení nedostali. Ale donesli nám jídlo. Polévka, která byla v lístku uvedená jako silný vývar, byla pouze voda bez chuti s nudlemi, guláš byl natolik příšerný, že jsme ho nejedli. Chutnal jako jakýsi zbytek rajské příšerně opepřený a zahuštěný moukou, bramborák byl bez chuti, ohřátý v mikrovlnce. Jídlo se opravdu nepovedlo. Když jsme si na jídlo stěžovali, dostalo se nám vysvětlení, že guláš byl vařen na pivu, proto má takovou chuť a ostatní je také v pořádku. Jídlo v hotelu Beskyd opravdu nedoporučujeme. Pivo zde vařené má možná přilákat více hostů, neboť konkurence v okolí je značná, ale vařit pivo jen jako marketingový tah a kvalitu ostatní nabídky nechat na otřesné úrovni nás nepřesvědčuje, že pivo za čas nebude stejně pekelné jako místní kuchyně.

Beskydský pivovárek Ostravice a Podhorský pivovar Frýdlant nad Ostravicí

autor: Lucka | Blok 16:18 [permalink] [comments: 4]


«« « Strana 7 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň