Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



O pivovare Stupavar

[pátek, 8. březen 2013]

Naš pivovar je bez vlastnej hospody. Dodávame pivo do okolitých prevadzok. Priamo v pivovare máme predajňu, kde predaváme pivo v plastových 1L pet flašiach a 5l party sudkov.

Nase stabilne produkty budu ležiak Jantar 12°, svetlá Jedenástečka a Tmavý special 14°. Budeme robit aj sviatočne piva momentalne nam k Velkej noci zreje Zázvorova 12°. V letnych mesiacoch plánujeme pšeničný Weizen 12°

Naš pivovar vznikol z homebrewingu, kde sme si traja kamarati skušali varit pivo v domacich podmienkach. Nadšenie neopadalo ani po malých prvých neuspechoch a pokračovalo vzdokonalovani sa. Vybudovali sme si maly domací pivovar, kde sme varili rozne pivne druhy vrchne/spodne kvasene, no najvačši doraz sme kladli na poctivy ležiak, ktory sme "dokonale" poznali. A časom sme si ho vyšperkovali podla našich predstav. Pivo malo uspech na našich ochutnavkach pre široku verejnost. Asi pred rokom sa objavila informacia, že je na predaj komplet technologia byvaleho pivovaru v Trencine o objeme varne 1000l. V tom čase sme sa aj spojili s našim terajšim investorom a technologiu sme kupili. Od toho okamihu sme zanechali naše zamestnania a pustili sme sa do pre nas "velkeho neznameho".

Pivovar sme si vybudovali viacmenej svojpomocne. Či už pri stavbe uprav prenajatych skladovych priestorov a aj pri skladani technologie. Investor sa dobre postaral o všetky potrebne papiere a povolenia, ktore bolo rovnako naročne ako samotna výstavba pivovaru.

Dnes je pivovar funkčny a začiname novu etapu, prerazit u este širšej verejnosti s našimi pivami. Varime infuzne. Použivame základne suroviny. Kvasi sa v spilkach a dokvasuje v leziackych tankoch. Naše pivo nefiltrujeme/nepasterizujeme.

Na zdravi!

Luboš Kružic

autor: pi | Blok 08:20 [permalink] [comments: 6]


Nefiltrovaný R.A. Dvorský

[středa, 6. březen 2013]

Po úspěšné nefiltrované jedenáctce ze Dvora Králové nad Labem si již můžete pochutnávat i na dvanáctce Tambor 12% R.A. Dvorský Nefiltrovaný. Místní se mohou zúčastnit představení tohoto nového piva v Penzionu Za vodou, viz plakátek...

Plakátek

Vy ostatní pak musíte spoléhat na nějakou Vaší hospodu, kde je šance na čepovaného Tambora narazit. V Praze to asi nebude problém, stejně tak snad tam, kde je doma nějaký pohostinský podnik ze sdružení Aliance P.I.V..



No a když si mohou v pátek nového pivečka dopřávat ve Dvoře, proč bychom si jej nemohli užít i u nás ve Vrčeni. Narazíme o hodinu déle a kdyby měl někdo zájem, je ve volném prodeji i jedno šťěňátko...

Pokud jste již někdo ochutnal, dejte vědět, jak šmakovalo. Já mohu hodnotit nejdříve v sobotu, až bude soudek zcela vyprázdněn :)

autor: pi | Blok 10:10 [permalink] [comments: 2]


Řemenda v zajetí mini

[pondělí, 25. únor 2013]

Myslím, že o Řemeslnické besedě jsem zde již psal. Minulý týden jsem ji navštívil po poměrně dlouhé době. Na čepu mimo "klasických" piv - PU, Gh, Svijany, Bernard a sortimentu od Lobkowiczů - i čtyři piva ze západočeských minipivovarů. Celkem zde mají na devatenáct kohoutů. Dříve byl docela problém v tom, že piva, která neměla dostatečnou výtoč, jste mohli dostat naprosto kyselé, zkažené. Proto jsem byl zvědav v jaké kondici budou nefiltrovaná piva z minipivovarů.

Jako první dávám Chudenice - snad Houwárka - jenž je výborně pitelný, jemný, přesně takový jakého si pamatuju v sudovém provedení. Druhý na řadu přichází šťáhlavského Radouše - prý také 12, nicméně na otázku, zda je to Pilsner Ilgner nebo Nový ležák, mi slečna nedokázala odpovědět. Moc mi neoslovuje, z čehož usuzuju, že jde o druhou variantu. Třetím ochutnaným je Modrá Hvězda z Dobřan - snad též 12 - která mne však moc nejede. Pivo se zdá býti vyčpělé, nicméně vypít se dá, zkažené není. Poslední mini pivo je čižická Karolína Světlá 13, která je hutnější, trošku sladší pivo.

Ze studijních důvodů objednávám malý nefiltrovaný Gambrinus Premium, který se dá vypít, ale raději se vrátím k pivům okoloplzeňským. Z dosavadní ochutnávky mi nejlépe vychází Chudenice a tak nic nebrání, abych si neobjednal ještě žejdlík. Ale co to? Pivo mi moc nechutná. Co se stalo? Je toto možné? No vyzkouším ještě Bizona a tady je vše jako v prvním kole, tudíž dnes u mne vyhrává Karolína Světlá. Až pojedu kolem Čižic jistě vezmu sud Karolínky na celovečerní prozkoumání...

S potěšením mohu konstatovat, že ani jedno pivo nebylo zkažené - a že jsem se toho předem bál. Pivní lístek v podobě stojánku na stole chce malinko šířit osvětu, ale moc mu to nejde. Nehledě na uvádění stupňovitosti, jsou v popiskách piv pro mne dost hrubé nepřesnosti. Pivovary Lobkowicz jsou zde jmenovány jako Lobkovické pivovary, Lobkowicz Premium se prý vaří ve Vysokém Chlumci a pivovárky Chudenice a Čižice mají vyměněný rok založení. Jako klad je třeba připomenout, že Dobřany, Radouš i Chudenice jsou podávána do logovaného skla (z toho alespoň mně chutná více).

Celkově se mi dnešní posezení v Řemendě líbilo, ani moc nasáklý kouřem jsem nebyl. Je těžké najít v centru Plzně dobrou restauraci s více druhy piv a teplou kuchyní. Piva z minipivovarů zde stojí 35,-Kč a o ceně zřejmě nerozhoduje druh a stupňovitost piva.

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 2]


Online obchody s pivem 3

[pátek, 22. únor 2013]

Je to už nějakou dobu , co jsem sem posílal odkazy na nějaké ty zajímavé obchody s pivem, které je zasílají až k Vám domu.Našel jsem opět nové přírustky a to nejen české obchody, tak se tedy pojďme podívat:

BeerGeek : Široký výběr palety chutí a rychlá dodávka , nabízí například Nogne O, DeMolen apod. (p5i n8kupu nad 2000 Kč rozvoz po ČR zdarma)

zde v diskuzi se objevil obchod Cosa Nostra - , který nabízí hlavně belgická piva(ale i jiná) a já ho určitě ozkouším

ze zahraničních jsem našel německý bier shop , který nabízí hlavně Bavorská piva, kde začíná poštovné od 22EUR, šel by někdo z Vás do toho ?

Nakonec je tu obchod na Belgická piva všech stylů, tento obchod už mě dlouho láka, ale vysoké poštovné mě odrazuje

Pokud někdo znáte další obchod, nebo jste už si nechali z nějakého piva zaslat, napište do diskuze jak jste byli spokojení a hlavně, jak Vám pivo chutnalo ! :)

autor: Bakalář | Blok 09:38 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

[pátek, 15. únor 2013]

XI. kapitola – diferenciace středověkých klášterních pivovarů

Křesťanská církev formovala veškeré dění v tehdejší kulturní Evropě. Kláštery se intenzivně věnovaly výrobě vína i piva a byly nositeli pokrokových technologických postupů. Měšťanské pivovary se od nich učily. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám evropského kontinentu docházelo postupně ke specializaci klášterů V jižních částech Evropy samozřejmě dominovalo víno. Střední a severnější část Evropy neposkytuje dostatek sluneční energie k pěstování kvalitního vína, proto se kláštery zaměřily především na pivo.

Svatá říše římská zahrnovala mimo jiné území Čech, Bavorska i provincie na území dnešního Beneluxu. Zejména Vlámské a Valonské pivovary rozvíjely nebývalou pestrost chutí a stylů přípravy piva. Dodnes Belgie nabízí nejrozsáhlejší paletu pivních druhů na světě – produkuje 300 druhů piv. Informace o technologiích výroby mezi církevními kláštery se vzájemně předávaly. Vlámská i Bavorská pivní kultura pozitivně ovlivňovala i úroveň českých pivovarníků. Docházelo k postupné selekci, každý pivovar si přirozeně vypěstoval svou specifickou kulturu kvasinek.

I žatečtí obyvatelé tehdy popíjeli tmavé - svrchně kvašené pivo z kameninových džbánků. Samozřejmě dostatečně chmelené místním chmelem.

J. Vent, pivovar U Orloje, Žatec

Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

autor: BJ | Blok 10:20 [permalink] [reaguj]


Beer academy - kurz vaření piva s profi sládkem

[úterý, 12. únor 2013]

Beer academy pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více.

Speciálně zaměřený kurz na domácí vaření piva s profi sládkem se koná 23. března 2013 v Olomouci.

Jako nadšený homebrewer jsem s Ing. Petrem Kalužou, sládkem Měšťanského pivovaru v Poličce a.s., připravil kurz šitý na míru všem homebrewerům. Ing. Petr Kaluža je odborným garantem a lektorem. Má mnohaleté zkušenosti jak v profi pivovaru tak sám jako "homebrewer". Připravil výukový materiál a obsahovou náplň tak, aby odpovídala představám domovařičů. Osobně vím, že je mnohdy jednodušší se účastnit vzdělávání, které mi poskytne vyčerpávající teoretické znalosti.

Účastník na kurzu získá hodnotný výukový materiál: skripta plná informací; má možnost elektronické konzultace se sládkem po skončení kurzu; SW pro "pivní a technologické" výpočty; ověřené pro homebrewery připravené recepty na různé typy piv.

Snad každý nadšenec uvítá možnost získat skvělé vzdělání pod taktovkou profesionála. Naučíte se spoustu typů a triků, které v domácím vaření piva můžete s velkou výhodou využít a hlavně si ušetřit práci.

Kompletní informace naleznete na

Režírujte si vaření piva podle svého...

David Janda, 776 486 945, www.ricanskypivovar.cz/beeracademy.html

Beer academy  - kurz vaření piva s profi sládkem

autor: davi | Blok 16:10 [permalink] [comments: 15]


Nejstarší fotka?

[pátek, 1. únor 2013]

Do redakce PI dorazila fotka od Ladislava Jakla s popisem:

Ahoj.

Toto je nejstarší existující fotka na světě lidí pijících pivo. Je ze Skotska a má skoro 170 let.

Jestli mě někdo trumfne, má u mě pivo. Pochopitelně skotské.

Láďa Jakl

Co říkáte? Najdete někdo starší? Pokud ano, zašlete a domluvte se na tom skotském :)

The earliest known photograph of men drinking beer. Edinburgh Ale, 1844

Nejstarší fotka?

autor: pi | Blok 10:24 [permalink] [comments: 9]


Co to v té lahvi plave?

[středa, 30. leden 2013]

Stále mi vrtá v hlavě, co je a co není u lahvového piva normální. Zákal, drobné vločky na dně, atd. Nemyslím nepasterovaná a nefiltrovaná piva ručně stáčená v malých pivovarech, ale klasické, skleněné, v lahvárně pivovaru plněné 0,5 l lahve.

Sterilní, mrtvé rychlokvašky z velkých nadnárodních firem jsou v lahvi naprosto čiré. Ale ty nepiju.

V lahvích z menších pivovarů však někdy bývá pivo lehounce zakalené, případně se u dna drží jakási miniaturní "nečistota".

Pivo se nezačíná kazit, nemá vadu chuti. Ani nejde o ojedinělý případ, např. chybou ve výrobě, při mytí láhví, plnění, u některých značek jde naprosto stabilní jev. Prostě u některých výrobců v láhvi vždy dole něco plave. Pokud jde o zákal, např. nyní mám lehce zakalený Eggenberg ležák.

Drobná smítka zase jsou charakteristikou Regenta, Opata, často Bakaláře (vždy z marketů - Kaufland, Billa, kupodivu vyjímečně z pivovarské prodejny), občas Rohozce. A zrovna Bakalář a Rohozec mají na pivo "nekonečné" DMT.

Co kdo na to ?

autor: JardaK | Blok 17:54 [permalink] [comments: 6]


Novinky od Radouše

[pondělí, 21. leden 2013]

Dobrý den,

Rád bych oznámil, že náš pivovar oprášil původní a oblíbenou značku staroplzeneckého pivovaru Zlatozdroj. Budeme jej vařit pravidelně zejména pro výčep ve Starém Plzenci. Z dostupných historických informací o barvě a orientačním chmelení jsem vytvořil technologický základ. Bude to samozřejmě světlý ležák s EPM 11,9% plzeňského typu odlišný od mé dvanáctky Pilsner Ilgner. Zvolil jsem zajímavé vyšší chmelení a čepovat by se měl zkušebně v druhé půlce února i u nás v pivovárku Radouš.

Jinak na čepu mám úplnou novinku a to nápoj, který spojuje naši moštárnu s pivovarem a to výrobkem 1810 pivo & beer. Jde o výrobek, který musím podle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce zařadit do kategorie míchaných piv, což mě netěší, protože technologicky jde o odlišný výrobek specifické chuti. Takže to bude muset být takový radler, ovšem na ryze přírodní nedochucované bázi.

Foto

Jinak více na našem webu

S pozdravem

Vili Ilgner

autor: pi | Blok 09:41 [permalink] [reaguj]


Mobilní minipivovary v kontejnerech

[pátek, 11. leden 2013]

MOBBEER

Toužíte také po vlastním minipivovaru, ale ve vašem projektu vás brzdí nedostatek prostoru pro jeho provozování ? Máte restauraci v pronájmu a nechcete či nemůžete investovat do cizího majetku ? Provozujete v létě restauraci u vody a v zimě jiný podnik na horách, takže by vám pivovar půl roku nevydělával ?

Máme pro vás dobrou zprávu. Už i vy můžete mít svůj vlastní pivovar. Takový, který se vejde téměř všude, nemusíte kvůli němu přestavovat budovu restaurace a můžete si jej převést kamkoli budete chtít. Třeba v létě na koupaliště a v zimě do lyžařského střediska. Skončí vám nájem restaurace ? Pivovar si převezete jinam a můžete vařit pivo v jiném podniku, nebo třeba u sebe na zahradě.

Vaříme pivo v kontejneru

Zajímavou koncepci minipivovarů pojala jako výrobní program společnost Mobilní pivovary s.r.o. z Ostravy. Jako jediná na světě vyrábí, transportuje a oživuje u zákazníků mobilní minipivovary MOBBEER , tedy malé pivovary, zastavěné kompletně anebo zčásti do kontejnerových skříní.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Více než technické řešení nás zaujaly možnosti, které tento typ minipivovarů nabízí. Oproti klasickým minipivovarům, zastavěným do objektů, disponují  kontejnerové minipivovary MOBBEER variabilitou, umožňující sestavit pivovar podle aktuálních potřeb začínajícího provozovatele a později jej snadno a pružně rozšiřovat o další moduly.

Pivovar MOBBEER - varna v restauraci  a ležácký sklep v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep v restauraci  a varna v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep i varna v kontejneru

Minipivovar jako stavebnice

Výrobce minipivovarů MOBBEER nabízí i různé druhy kombinací kontejnerového řešení a částí minipivovarů umístěných napevno v objektu restaurace :

Výroba pivovarů zahrnuje kontejnerové i statické minipivovary ve čtyřech základních řadách podle výrobní kapacity varny - 150 litrů, 300 litrů, 500 litrů a 600 litrů. Navíc si lze k základnímu modulu varny nakonfigurovat modul chlazeného ležáckého sklepa v několika odstupňovaných kapacitách výstavu od 27 hektolitrů až po 108 hektolitrů. K jedné varně lze připojit až několik modulů ležáckých sklepů, anebo třeba zvolit řešení, kdy má restaurace ležácký sklep umístěný ve vlastním objektu a varnu jako externí modul, případně naopak.

Nejmenší minipivovar MOBBEER Starter 150VS je například možné zakoupit jako kompaktní řešení umístěné v jediném kontejneru, větší kapacity pak počítají s oddělenými moduly varny a ležáckého sklepa.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Takto je možné začít s opravdu malým minipivovarem MOBBEER Starter 150, vhodným pro začínající menší restauraci, a postupně z již minipivovarem vydělaných peněz pivovar postupně rozšiřovat, tj. navyšovat kapacitu ležáckého sklepa i výkon varny.

Nejen mobilita, ale také úsporný provoz

Minipivovary MOBBEER jsou pozoruhodné také tím, jaký důraz kladou výrobci na hospodárnost jeho provozu. Varný proces využívá rekuperace tepla, kdy pomocí důmyslného systému přečerpávání horkého oleje a vody dokáže využít každý joule odpadního tepla, vznikajícího především při chlazení mladiny, pro ohřev další várky piva, a dále díky efektivně řešenému automatickému sanitárnímu systému šetří až 50% vody při vymývání nádob a sanitaci pivovaru.

Když se náhodou nedaří, pivovar prostě prodáte ...

O kontejnerové pivovary je zájem jak u nás, tak v zahraničí. V současné době pracuje výrobce na uspokojení poptávek několika zákazníků v zemích Evropské unie, primárním trhem však zůstávají hospůdky a restaurace na domácím trhu, které si z různých důvodů nemohou dovolit rozsáhlé investice do "kamenných minipivovarů", ale přesto chtějí vařit vlastní kvalitní domácí pivo. A kdyby se podnikatelský projekt náhodou někomu z nich ani při největší snaze nevydařil, je možné mobilní minipivovar snadno bez větších ztrát prodat jako celek jinému provozovateli, který si jej jednoduše odveze na jiné místo a hned zítra může vařit pivo novým zákazníkům.


Mobilní minipivovary

Více informací o mobilních kontejnerových minipivovarech MOBBEER : www.mobilnipivovary.cz


V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

[čtvrtek, 10. leden 2013]

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy. Tento nejstarší podnik svého druhu na Žižkově jest rekonstruován ryze tradičně a přijďte to prubnout.

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

autor: Kostelec | Blok 18:56 [permalink] [comments: 28]


Nový pivovar v Ostravě Martinově

[neděle, 30. prosinec 2012]

Od ledna se rozjíždí nový minipivovar v Ostravě Martinově

Během roku 2012 došlo k výstavbě nového minipivovaru GARAGE v prostorách stejnomenné restaurace v Ostravě Martinově. První várka se bude vařit během měsíce ledna, vařit se bude piva 10 sv. Garážmistr , 11 polotmavá a 12 sv. se stejným názvem GARÁŽMISTR.Dále počítáme s výrobou speciálu dle poptávky našich zákazníků. Těšíme se na Vaši návštěvu.

Nový pivovar v Ostravě Martinově

autor: Satl | Blok 18:12 [permalink] [reaguj]


PF 2013

[neděle, 23. prosinec 2012]

Všem Vám, čtenářům PI, přejeme krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, včetně výborného pivo...

Další péefka naleznete zde...

autor: Chody | Blok 17:13 [permalink] [comments: 7]


Žirafu nee

[pátek, 21. prosinec 2012]

Blíží se konec roku a s tím spojené "vánoční besídky". První na řadě je firemní, která se koná v salonku Secese Plzeňského Prazdroje; pro dříve narozené Rudý koutek. K dispozici je Excelent od Gh a nefiltrovaný PU za 34,-. Čekání do začátku trávíme v KMP a po plejádě dobrých, nejen českých piv, nemáme žádná očekávání, dávám jeden GHh 11 k jídlu. Mezitím Coca Colu a Frisco a na závěr ještě jedno Gh. Dnes jsem měl tedy letošní první a poslední Gambri(h)nus... Rychle zaskakuju do KMP pro vlakového lahváče - Sváteční AIPA od Permonů a je mi dobře.

Za čtrnáct dní má naše oddělení domluvené posezení v pivovárku U Pašáka, který, tedy spíš jeho restaurace, právě prošel rekonstrukcí a hlavně rozšířením (dnes jsou k dispozici mj. dvoje záchody). Celá restaurace je pod novým designem a propagace hlásá, abychom dali pivní žirafu. Nabídka je to lákavá, tak ji zkoušíme. Žirafa je nám přinesena. Kohoutem, který snad má evokovat pípu, si točíme jednotlivá piva, ale bohužel zcela bez pěny. Je nám vysvětleno, že to tak má být; vždyť se jedná o dvakrát přelité pivo.

Tak nějak mi zůstává utajeno tajemství úspěchu žiraf. Já už si rozhodně žádnou neobjednám. Vlastní pivo - Pašák bylo dnes výborně pitelné, dle ostatních snad trochu lehčí oproti jindy. Sváteční speciál měl být chuti vanilko- skořicové a vězte, že jsem z něj necítil ani jedno, snad jen vyšší level - alkohol a hutnější chuť.

Poslední plzeňská besídka se konala v magické datum - 20.12.2012 - v restauraci prvního plzeňského minipivovaru - U rytíře Lochoty. Na čepu standardní jedenáctka a sváteční medový speciál 16%. Opět jsem med nezaznamenal :( Jen vyšší hutnost. Byl však dle mne lepší než speciálek u Pašáka. Ale jedenáctka dnes byla s příchutí kyselinky. Ne snad, že by se jednalo o úplně zkažené pivo, ale náznaky jsem tam cítil; a nebyl jsem sám...

Závěrem tedy mohu říci, že Vánoční speciály těchto dvou plzeňských minipivovarů rozhodně nenadchnou :( Nicméně v současné době je na tom z hlediska klasické produkce chuťově lépe Pašák...

P.S.: Dnes nás čeká ochutnat sváteční čtrnáctku z Pelhřimova a samozřejmě hned celý sud. Snad bude šmakovat a již před půlnocí dojde...

Žirafu nee

autor: Chody | Blok 08:53 [permalink] [comments: 3]


Nový pivovarský éšop

[středa, 28. listopad 2012]

V rámci aktivit Černokosteleckého zájezdního pivováru zprovozněn nový internetový obchod s propagačními a sběratelskými materiály a především s pivovarskou literaturou včetně antikvariátu.

Více ZDE .

autor: Kostelec | Blok 13:08 [permalink] [reaguj]


Žatec - Chmelařství za Karla IV.

[středa, 21. listopad 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

X. kapitola – chmelařství za Karla IV.

Karel IV. dosáhl jako první český král v roce 1355 hodnosti císaře Svaté říše římské. Byl velice vzdělaný, vychovaný na francouzském královském dvoře, hovořil pěti jazyky. Kladný vliv jeho matky, Elišky Přemyslovny, způsobil následně zlatou éru Země koruny české. Praha se za jeho vlády stala důležitou evropskou metropolí.

Již Karlův otec, Jan Lucemburský , propůjčil Žatci v roce 1335 právo volit rektora Žatecké latinské školy. Sám Karel IV. pak udělil následně městu solný monopol. Žatec byl důležitým hospodářským střediskem na obchodní stezce z Prahy do Saska. Dodnes vychází západním směrem ze Staroměstského náměstí ulice s názvem Žatecká. Protilehlá městská brána v Žatci se naopak jmenovala Pražská.

Výroba piva v zemích Koruny české rostla. Osvícený císař podporoval pěstování místního chmele i vína. Nařídil královským městům zakládat v dosahu 3. mil chmelnice a vinice. Na ochranu českého chmele vydal nařízení o zákazu vývozu sádí pod trestem useknutí ruky. Z roku 1348, což je letopočet založení Karlovi univerzity, pochází nejstarší žatecký dokument o prodeji chmelnice v lokalitě zvané „V kouli“. Chmelový obchod v Žatci nabýval na síle.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - Chmelařství za Karla IV.

autor: BJ | Blok 08:24 [permalink] [reaguj]


Martiner sa vrátil?

[pondělí, 19. listopad 2012]

Minulé úterý přišel do redakce PI mail od Romana Chlpka, z kterého si dovoluji citovat: "Akurát som na služobke v Martine. Včera som navštívil turčiansky pivovarnícky dom (o tom sa nebudem teraz vyjadrovať). Dnes hladám pitelné pivo, a narazil som na sv. Martinské pivo. Varí sa v bývalom pivovare Martinský zdroj(Martiner). Je to malý pivovar, priestory majú prenajaté od Heinekenu. Vieš o tom niečo?". Samozřejmě o tom nic nevím a tak Roman pátrá dál.

Foto

V sobotu pak odpovídá: "Pán z pivovaru nereaguje na telefón. Nič som nezistil. Koštoval som 11 svetlú, tmavú, 10 svetlú, 16 svetlú, tie sú super. Pšenica išla celá do drezu, fuj (kyselá voda z kvaseného zelí je lepší). V prílohe foto lahváčou.".

Ale na webu Klubu zberatelov pivovarských suvenírov Nové mesto nad Váhom se píše "Sv. Martinský Pivovar Martin (Založený v r. 2011, bez technologickej časti, pivo varené v ČR)". Na Ratebeeru pak píšou, že se "vaří na Pivovaru Vyškov".

Takže to bohužel nevypadá na nový přírůstek na slovenské pivní scéně. On by asi Heineken nepronajímal prostory pro vaření piva někým jiným. Nevím, co je napsáno na etiketách lahvových piv, ale takhle to vypadá trošku jako klamání zákazníka...

Doplněna zadní etiketa...

Martiner sa vrátil?

autor: pi | Blok 11:59 [permalink] [comments: 21]


Jen krátce o finále První Pivní Extraligy.

[úterý, 13. listopad 2012]

Čekal jsem necelý týden, že někdo ze členů PPE sepíše krátkou reportáž o letošním finále degustace dvanáctek PPE.

Jelikož je na oficiálních stránkách PPE článek již od 9.11. tak dám jen krátkou informaci a odkaz.

Měl jsem možnost zůčastnit se finále po boku ředitele pivovaru Konrad Ing.Petra Hostaše. Prostředí salonku První pivní tramwaye, organizace celé degustace, ale hlavně profesionalita degustujicích na velké úrovni. Všichni degustujicí se po celou dobu ochutnávek zdrželi jakýchkoliv slov a jiné verbální či neverbální komunikace. Když degustátor dokončil své hodnocení bez hluku a rušení ostatních zapsal výsledky do připravené techniky a poslední hned věděl, že je třeba rozpij. Za další tři minuty už měli všichni před sebou znova po dvou vzorkách a nově rozhodovali, který vzorek upřednostní. Před přiřazením značek k číslům vzorků ještě proběhlo slovní hodnocení vlastností všech vzorků panem Ing.Šuráněm a pak se již začlo vyhlašovat. Jen ve stručnosti

První Krušovice 26 bodů průměrná známka 3,25

Druhý Konrad 28 bodů průměrná známka 3,5

Třetí Litovel 29 bodů průměrná známka 3,625

Čtrvté na rozpij Svijany 29 bodů

Pro zajímavost všechny vzorky se vešly do rozptylu průměrné známky 3,25-4,375

Jinak základní kola 55 vzorků v pěti kolech po jedenácti, pak dvě semifinále a nakonec toto finále- více v článku

http://www.prvnipivniextraliga.cz/cesky-lezak/finale-2012treti-rocnik-prvni-pivni-extraligy-je-za-nami/

Děkuji za možnost se jako divák zůčastnit a přeji mnoho příjemných chvil a dobrá piva na další degustace Hroch

autor: hroch | Blok 20:15 [permalink] [comments: 2]


Co Vy na to?

[čtvrtek, 1. listopad 2012]

Dovolím si ctěným čtenářům předhodit téma, které se tu tuším ještě (na rozdíl od spousty nepivních témat - zejména poslední dobou) neřešilo a mě by vcelku zajímaly názory čtenářstva na níže popisovanou událost...

Včera jsme po předchozí návštěvě jednoho mini navštívili Krkonošskou hospůdku. Jednomu z mých kolegů se při konzumaci jednoho z piv udělalo nevolno (už s ním měl problémy dřív,ale my jsme ho neuváženě popichovali, ať ho ještě jednou zkusí. Jenom podotýkám, že nešlo o chybu piva - ani z hlediska jeho výroby, ani z hlediska čepování - to pivo mu prostě chuťově nesedí. Nemá cenu uvádět jeho název, nechci nikomu, navíc nezaslouženě, dělat negativní reklamu)a na záchodku si dvakrát ulevil.

K mému překvapení se okamžitě přihnal pan majitel s tím, že ho viděl(?) a s nekompromisní větou, že pokud to neuklidí, tak to má za 200 Kč ... tzv. "pokutu" pak zřejmě uhradil (u jeho placení jsem nebyl), ale mě by spíše zajímalo na základě čeho si to provozovatel může dovolit? Na základě své drzosti a ziskuchtivosti? De jure v tom žádnou oporu myslím nemá a ani nikde v hospodě ani v ceníku (což by asi působilo dost zajímavě a zřejmě i protiprávně) tato taxa nikde uváděna není.

S podobnou věcí jsem se za léta návštěv různých restauračních zařízení nesetkal až na vyjímku v roce 1996, kdy po nás chtěli v restauraci U nádraží v Horních Počernicích zaplatit za vylité pivo nebo lépe za znečištěný ubrus. Mám zato, že podobné události patří k riziku provozování restauračního zařízení a tak nějak nepsaně se s nimi počítá. V mé srdeční hospodě se tyto události také občas stanou, často je znám i pachatel(ka), ale vše se bere s nadhledem i s počítanou nutností úklidu, prostě to k "tomu" patří...

Takže co vy na to???

Autor: kozel14

autor: pi | Blok 08:22 [permalink] [comments: 28]


Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

[úterý, 23. říjen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

IX. kapitola – středověká města a jejich práva

V křesťanské Evropě prvotně iniciovaly rozšíření výroby piva kláštery. V přilehlých zahradách byl pěstován chmel a také víno. Způsob obdělávání obou plodin býval podobný. Dodnes se tak kořen vína i chmele nazývá shodně babka a stonek se označuje jako réva.

Evropě dominovala Svatá říše římská. Po jejím vzoru vznikaly integrované státní útvary, jejichž panovníci počali důležitým městům propůjčovat některé výsady. Královskému městu Žatec bylo v roce 1261 uděleno Přemyslem Otakarem II. také právo várečné. Měšťané v Plzni obdrželi právo várečné o 34 let později, v roce 1295. Žatečtí měšťané počali postupně vařit různá piva. Pozdější oblibu si vysloužila zejména piva s názvem Samec a Kozel. Traduje se, že piva byla žádána i na královském dvoře při stolování a radostných pitkách.

Právo várečné dostávala řada měst. Nárůst výroby piva zvedl poptávku po surovinách. Chmel se stal žádaným zbožím, získával na ceně a počal se pěstovat zejména ve středním klimatickém pásu západní a střední Evropy. Kdo mohl, pěstoval si chmel sám. Kdo měl dostatek prostředků, chmel kupoval. Komu nebylo tohoto umožněno, vařil stále pivo bez chmele.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

autor: BJ | Blok 15:04 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 9 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň