Reklama na PI Reklama na PI Beer Academy Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

[pátek, 15. únor 2013]

XI. kapitola – diferenciace středověkých klášterních pivovarů

Křesťanská církev formovala veškeré dění v tehdejší kulturní Evropě. Kláštery se intenzivně věnovaly výrobě vína i piva a byly nositeli pokrokových technologických postupů. Měšťanské pivovary se od nich učily. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám evropského kontinentu docházelo postupně ke specializaci klášterů V jižních částech Evropy samozřejmě dominovalo víno. Střední a severnější část Evropy neposkytuje dostatek sluneční energie k pěstování kvalitního vína, proto se kláštery zaměřily především na pivo.

Svatá říše římská zahrnovala mimo jiné území Čech, Bavorska i provincie na území dnešního Beneluxu. Zejména Vlámské a Valonské pivovary rozvíjely nebývalou pestrost chutí a stylů přípravy piva. Dodnes Belgie nabízí nejrozsáhlejší paletu pivních druhů na světě – produkuje 300 druhů piv. Informace o technologiích výroby mezi církevními kláštery se vzájemně předávaly. Vlámská i Bavorská pivní kultura pozitivně ovlivňovala i úroveň českých pivovarníků. Docházelo k postupné selekci, každý pivovar si přirozeně vypěstoval svou specifickou kulturu kvasinek.

I žatečtí obyvatelé tehdy popíjeli tmavé - svrchně kvašené pivo z kameninových džbánků. Samozřejmě dostatečně chmelené místním chmelem.

J. Vent, pivovar U Orloje, Žatec

Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

autor: BJ | Blok 10:20 [permalink] [reaguj]


Beer academy - kurz vaření piva s profi sládkem

[úterý, 12. únor 2013]

Beer academy pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více.

Speciálně zaměřený kurz na domácí vaření piva s profi sládkem se koná 23. března 2013 v Olomouci.

Jako nadšený homebrewer jsem s Ing. Petrem Kalužou, sládkem Měšťanského pivovaru v Poličce a.s., připravil kurz šitý na míru všem homebrewerům. Ing. Petr Kaluža je odborným garantem a lektorem. Má mnohaleté zkušenosti jak v profi pivovaru tak sám jako "homebrewer". Připravil výukový materiál a obsahovou náplň tak, aby odpovídala představám domovařičů. Osobně vím, že je mnohdy jednodušší se účastnit vzdělávání, které mi poskytne vyčerpávající teoretické znalosti.

Účastník na kurzu získá hodnotný výukový materiál: skripta plná informací; má možnost elektronické konzultace se sládkem po skončení kurzu; SW pro "pivní a technologické" výpočty; ověřené pro homebrewery připravené recepty na různé typy piv.

Snad každý nadšenec uvítá možnost získat skvělé vzdělání pod taktovkou profesionála. Naučíte se spoustu typů a triků, které v domácím vaření piva můžete s velkou výhodou využít a hlavně si ušetřit práci.

Kompletní informace naleznete na

Režírujte si vaření piva podle svého...

David Janda, 776 486 945, www.ricanskypivovar.cz/beeracademy.html

Beer academy  - kurz vaření piva s profi sládkem

autor: davi | Blok 16:10 [permalink] [comments: 15]


Nejstarší fotka?

[pátek, 1. únor 2013]

Do redakce PI dorazila fotka od Ladislava Jakla s popisem:

Ahoj.

Toto je nejstarší existující fotka na světě lidí pijících pivo. Je ze Skotska a má skoro 170 let.

Jestli mě někdo trumfne, má u mě pivo. Pochopitelně skotské.

Láďa Jakl

Co říkáte? Najdete někdo starší? Pokud ano, zašlete a domluvte se na tom skotském :)

The earliest known photograph of men drinking beer. Edinburgh Ale, 1844

Nejstarší fotka?

autor: pi | Blok 10:24 [permalink] [comments: 9]


Co to v té lahvi plave?

[středa, 30. leden 2013]

Stále mi vrtá v hlavě, co je a co není u lahvového piva normální. Zákal, drobné vločky na dně, atd. Nemyslím nepasterovaná a nefiltrovaná piva ručně stáčená v malých pivovarech, ale klasické, skleněné, v lahvárně pivovaru plněné 0,5 l lahve.

Sterilní, mrtvé rychlokvašky z velkých nadnárodních firem jsou v lahvi naprosto čiré. Ale ty nepiju.

V lahvích z menších pivovarů však někdy bývá pivo lehounce zakalené, případně se u dna drží jakási miniaturní "nečistota".

Pivo se nezačíná kazit, nemá vadu chuti. Ani nejde o ojedinělý případ, např. chybou ve výrobě, při mytí láhví, plnění, u některých značek jde naprosto stabilní jev. Prostě u některých výrobců v láhvi vždy dole něco plave. Pokud jde o zákal, např. nyní mám lehce zakalený Eggenberg ležák.

Drobná smítka zase jsou charakteristikou Regenta, Opata, často Bakaláře (vždy z marketů - Kaufland, Billa, kupodivu vyjímečně z pivovarské prodejny), občas Rohozce. A zrovna Bakalář a Rohozec mají na pivo "nekonečné" DMT.

Co kdo na to ?

autor: JardaK | Blok 17:54 [permalink] [comments: 6]


Novinky od Radouše

[pondělí, 21. leden 2013]

Dobrý den,

Rád bych oznámil, že náš pivovar oprášil původní a oblíbenou značku staroplzeneckého pivovaru Zlatozdroj. Budeme jej vařit pravidelně zejména pro výčep ve Starém Plzenci. Z dostupných historických informací o barvě a orientačním chmelení jsem vytvořil technologický základ. Bude to samozřejmě světlý ležák s EPM 11,9% plzeňského typu odlišný od mé dvanáctky Pilsner Ilgner. Zvolil jsem zajímavé vyšší chmelení a čepovat by se měl zkušebně v druhé půlce února i u nás v pivovárku Radouš.

Jinak na čepu mám úplnou novinku a to nápoj, který spojuje naši moštárnu s pivovarem a to výrobkem 1810 pivo & beer. Jde o výrobek, který musím podle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce zařadit do kategorie míchaných piv, což mě netěší, protože technologicky jde o odlišný výrobek specifické chuti. Takže to bude muset být takový radler, ovšem na ryze přírodní nedochucované bázi.

Foto

Jinak více na našem webu

S pozdravem

Vili Ilgner

autor: pi | Blok 09:41 [permalink] [reaguj]


Mobilní minipivovary v kontejnerech

[pátek, 11. leden 2013]

MOBBEER

Toužíte také po vlastním minipivovaru, ale ve vašem projektu vás brzdí nedostatek prostoru pro jeho provozování ? Máte restauraci v pronájmu a nechcete či nemůžete investovat do cizího majetku ? Provozujete v létě restauraci u vody a v zimě jiný podnik na horách, takže by vám pivovar půl roku nevydělával ?

Máme pro vás dobrou zprávu. Už i vy můžete mít svůj vlastní pivovar. Takový, který se vejde téměř všude, nemusíte kvůli němu přestavovat budovu restaurace a můžete si jej převést kamkoli budete chtít. Třeba v létě na koupaliště a v zimě do lyžařského střediska. Skončí vám nájem restaurace ? Pivovar si převezete jinam a můžete vařit pivo v jiném podniku, nebo třeba u sebe na zahradě.

Vaříme pivo v kontejneru

Zajímavou koncepci minipivovarů pojala jako výrobní program společnost Mobilní pivovary s.r.o. z Ostravy. Jako jediná na světě vyrábí, transportuje a oživuje u zákazníků mobilní minipivovary MOBBEER , tedy malé pivovary, zastavěné kompletně anebo zčásti do kontejnerových skříní.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Více než technické řešení nás zaujaly možnosti, které tento typ minipivovarů nabízí. Oproti klasickým minipivovarům, zastavěným do objektů, disponují  kontejnerové minipivovary MOBBEER variabilitou, umožňující sestavit pivovar podle aktuálních potřeb začínajícího provozovatele a později jej snadno a pružně rozšiřovat o další moduly.

Pivovar MOBBEER - varna v restauraci  a ležácký sklep v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep v restauraci  a varna v kontejneru Pivovar MOBBEER - ležácký sklep i varna v kontejneru

Minipivovar jako stavebnice

Výrobce minipivovarů MOBBEER nabízí i různé druhy kombinací kontejnerového řešení a částí minipivovarů umístěných napevno v objektu restaurace :

Výroba pivovarů zahrnuje kontejnerové i statické minipivovary ve čtyřech základních řadách podle výrobní kapacity varny - 150 litrů, 300 litrů, 500 litrů a 600 litrů. Navíc si lze k základnímu modulu varny nakonfigurovat modul chlazeného ležáckého sklepa v několika odstupňovaných kapacitách výstavu od 27 hektolitrů až po 108 hektolitrů. K jedné varně lze připojit až několik modulů ležáckých sklepů, anebo třeba zvolit řešení, kdy má restaurace ležácký sklep umístěný ve vlastním objektu a varnu jako externí modul, případně naopak.

Nejmenší minipivovar MOBBEER Starter 150VS je například možné zakoupit jako kompaktní řešení umístěné v jediném kontejneru, větší kapacity pak počítají s oddělenými moduly varny a ležáckého sklepa.

Minipivovar MB-150VS-A-27-AIO

Takto je možné začít s opravdu malým minipivovarem MOBBEER Starter 150, vhodným pro začínající menší restauraci, a postupně z již minipivovarem vydělaných peněz pivovar postupně rozšiřovat, tj. navyšovat kapacitu ležáckého sklepa i výkon varny.

Nejen mobilita, ale také úsporný provoz

Minipivovary MOBBEER jsou pozoruhodné také tím, jaký důraz kladou výrobci na hospodárnost jeho provozu. Varný proces využívá rekuperace tepla, kdy pomocí důmyslného systému přečerpávání horkého oleje a vody dokáže využít každý joule odpadního tepla, vznikajícího především při chlazení mladiny, pro ohřev další várky piva, a dále díky efektivně řešenému automatickému sanitárnímu systému šetří až 50% vody při vymývání nádob a sanitaci pivovaru.

Když se náhodou nedaří, pivovar prostě prodáte ...

O kontejnerové pivovary je zájem jak u nás, tak v zahraničí. V současné době pracuje výrobce na uspokojení poptávek několika zákazníků v zemích Evropské unie, primárním trhem však zůstávají hospůdky a restaurace na domácím trhu, které si z různých důvodů nemohou dovolit rozsáhlé investice do "kamenných minipivovarů", ale přesto chtějí vařit vlastní kvalitní domácí pivo. A kdyby se podnikatelský projekt náhodou někomu z nich ani při největší snaze nevydařil, je možné mobilní minipivovar snadno bez větších ztrát prodat jako celek jinému provozovateli, který si jej jednoduše odveze na jiné místo a hned zítra může vařit pivo novým zákazníkům.


Mobilní minipivovary

Více informací o mobilních kontejnerových minipivovarech MOBBEER : www.mobilnipivovary.cz


V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

[čtvrtek, 10. leden 2013]

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy. Tento nejstarší podnik svého druhu na Žižkově jest rekonstruován ryze tradičně a přijďte to prubnout.

V pondělí 14/1 bude nově otevřen hostinec U Slovanské lípy

autor: Kostelec | Blok 18:56 [permalink] [comments: 28]


Nový pivovar v Ostravě Martinově

[neděle, 30. prosinec 2012]

Od ledna se rozjíždí nový minipivovar v Ostravě Martinově

Během roku 2012 došlo k výstavbě nového minipivovaru GARAGE v prostorách stejnomenné restaurace v Ostravě Martinově. První várka se bude vařit během měsíce ledna, vařit se bude piva 10 sv. Garážmistr , 11 polotmavá a 12 sv. se stejným názvem GARÁŽMISTR.Dále počítáme s výrobou speciálu dle poptávky našich zákazníků. Těšíme se na Vaši návštěvu.

Nový pivovar v Ostravě Martinově

autor: Satl | Blok 18:12 [permalink] [reaguj]


PF 2013

[neděle, 23. prosinec 2012]

Všem Vám, čtenářům PI, přejeme krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, včetně výborného pivo...

Další péefka naleznete zde...

autor: Chody | Blok 17:13 [permalink] [comments: 7]


Žirafu nee

[pátek, 21. prosinec 2012]

Blíží se konec roku a s tím spojené "vánoční besídky". První na řadě je firemní, která se koná v salonku Secese Plzeňského Prazdroje; pro dříve narozené Rudý koutek. K dispozici je Excelent od Gh a nefiltrovaný PU za 34,-. Čekání do začátku trávíme v KMP a po plejádě dobrých, nejen českých piv, nemáme žádná očekávání, dávám jeden GHh 11 k jídlu. Mezitím Coca Colu a Frisco a na závěr ještě jedno Gh. Dnes jsem měl tedy letošní první a poslední Gambri(h)nus... Rychle zaskakuju do KMP pro vlakového lahváče - Sváteční AIPA od Permonů a je mi dobře.

Za čtrnáct dní má naše oddělení domluvené posezení v pivovárku U Pašáka, který, tedy spíš jeho restaurace, právě prošel rekonstrukcí a hlavně rozšířením (dnes jsou k dispozici mj. dvoje záchody). Celá restaurace je pod novým designem a propagace hlásá, abychom dali pivní žirafu. Nabídka je to lákavá, tak ji zkoušíme. Žirafa je nám přinesena. Kohoutem, který snad má evokovat pípu, si točíme jednotlivá piva, ale bohužel zcela bez pěny. Je nám vysvětleno, že to tak má být; vždyť se jedná o dvakrát přelité pivo.

Tak nějak mi zůstává utajeno tajemství úspěchu žiraf. Já už si rozhodně žádnou neobjednám. Vlastní pivo - Pašák bylo dnes výborně pitelné, dle ostatních snad trochu lehčí oproti jindy. Sváteční speciál měl být chuti vanilko- skořicové a vězte, že jsem z něj necítil ani jedno, snad jen vyšší level - alkohol a hutnější chuť.

Poslední plzeňská besídka se konala v magické datum - 20.12.2012 - v restauraci prvního plzeňského minipivovaru - U rytíře Lochoty. Na čepu standardní jedenáctka a sváteční medový speciál 16%. Opět jsem med nezaznamenal :( Jen vyšší hutnost. Byl však dle mne lepší než speciálek u Pašáka. Ale jedenáctka dnes byla s příchutí kyselinky. Ne snad, že by se jednalo o úplně zkažené pivo, ale náznaky jsem tam cítil; a nebyl jsem sám...

Závěrem tedy mohu říci, že Vánoční speciály těchto dvou plzeňských minipivovarů rozhodně nenadchnou :( Nicméně v současné době je na tom z hlediska klasické produkce chuťově lépe Pašák...

P.S.: Dnes nás čeká ochutnat sváteční čtrnáctku z Pelhřimova a samozřejmě hned celý sud. Snad bude šmakovat a již před půlnocí dojde...

Žirafu nee

autor: Chody | Blok 08:53 [permalink] [comments: 3]


Nový pivovarský éšop

[středa, 28. listopad 2012]

V rámci aktivit Černokosteleckého zájezdního pivováru zprovozněn nový internetový obchod s propagačními a sběratelskými materiály a především s pivovarskou literaturou včetně antikvariátu.

Více ZDE .

autor: Kostelec | Blok 13:08 [permalink] [reaguj]


Žatec - Chmelařství za Karla IV.

[středa, 21. listopad 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

X. kapitola – chmelařství za Karla IV.

Karel IV. dosáhl jako první český král v roce 1355 hodnosti císaře Svaté říše římské. Byl velice vzdělaný, vychovaný na francouzském královském dvoře, hovořil pěti jazyky. Kladný vliv jeho matky, Elišky Přemyslovny, způsobil následně zlatou éru Země koruny české. Praha se za jeho vlády stala důležitou evropskou metropolí.

Již Karlův otec, Jan Lucemburský , propůjčil Žatci v roce 1335 právo volit rektora Žatecké latinské školy. Sám Karel IV. pak udělil následně městu solný monopol. Žatec byl důležitým hospodářským střediskem na obchodní stezce z Prahy do Saska. Dodnes vychází západním směrem ze Staroměstského náměstí ulice s názvem Žatecká. Protilehlá městská brána v Žatci se naopak jmenovala Pražská.

Výroba piva v zemích Koruny české rostla. Osvícený císař podporoval pěstování místního chmele i vína. Nařídil královským městům zakládat v dosahu 3. mil chmelnice a vinice. Na ochranu českého chmele vydal nařízení o zákazu vývozu sádí pod trestem useknutí ruky. Z roku 1348, což je letopočet založení Karlovi univerzity, pochází nejstarší žatecký dokument o prodeji chmelnice v lokalitě zvané „V kouli“. Chmelový obchod v Žatci nabýval na síle.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - Chmelařství za Karla IV.

autor: BJ | Blok 08:24 [permalink] [reaguj]


Martiner sa vrátil?

[pondělí, 19. listopad 2012]

Minulé úterý přišel do redakce PI mail od Romana Chlpka, z kterého si dovoluji citovat: "Akurát som na služobke v Martine. Včera som navštívil turčiansky pivovarnícky dom (o tom sa nebudem teraz vyjadrovať). Dnes hladám pitelné pivo, a narazil som na sv. Martinské pivo. Varí sa v bývalom pivovare Martinský zdroj(Martiner). Je to malý pivovar, priestory majú prenajaté od Heinekenu. Vieš o tom niečo?". Samozřejmě o tom nic nevím a tak Roman pátrá dál.

Foto

V sobotu pak odpovídá: "Pán z pivovaru nereaguje na telefón. Nič som nezistil. Koštoval som 11 svetlú, tmavú, 10 svetlú, 16 svetlú, tie sú super. Pšenica išla celá do drezu, fuj (kyselá voda z kvaseného zelí je lepší). V prílohe foto lahváčou.".

Ale na webu Klubu zberatelov pivovarských suvenírov Nové mesto nad Váhom se píše "Sv. Martinský Pivovar Martin (Založený v r. 2011, bez technologickej časti, pivo varené v ČR)". Na Ratebeeru pak píšou, že se "vaří na Pivovaru Vyškov".

Takže to bohužel nevypadá na nový přírůstek na slovenské pivní scéně. On by asi Heineken nepronajímal prostory pro vaření piva někým jiným. Nevím, co je napsáno na etiketách lahvových piv, ale takhle to vypadá trošku jako klamání zákazníka...

Doplněna zadní etiketa...

Martiner sa vrátil?

autor: pi | Blok 11:59 [permalink] [comments: 21]


Jen krátce o finále První Pivní Extraligy.

[úterý, 13. listopad 2012]

Čekal jsem necelý týden, že někdo ze členů PPE sepíše krátkou reportáž o letošním finále degustace dvanáctek PPE.

Jelikož je na oficiálních stránkách PPE článek již od 9.11. tak dám jen krátkou informaci a odkaz.

Měl jsem možnost zůčastnit se finále po boku ředitele pivovaru Konrad Ing.Petra Hostaše. Prostředí salonku První pivní tramwaye, organizace celé degustace, ale hlavně profesionalita degustujicích na velké úrovni. Všichni degustujicí se po celou dobu ochutnávek zdrželi jakýchkoliv slov a jiné verbální či neverbální komunikace. Když degustátor dokončil své hodnocení bez hluku a rušení ostatních zapsal výsledky do připravené techniky a poslední hned věděl, že je třeba rozpij. Za další tři minuty už měli všichni před sebou znova po dvou vzorkách a nově rozhodovali, který vzorek upřednostní. Před přiřazením značek k číslům vzorků ještě proběhlo slovní hodnocení vlastností všech vzorků panem Ing.Šuráněm a pak se již začlo vyhlašovat. Jen ve stručnosti

První Krušovice 26 bodů průměrná známka 3,25

Druhý Konrad 28 bodů průměrná známka 3,5

Třetí Litovel 29 bodů průměrná známka 3,625

Čtrvté na rozpij Svijany 29 bodů

Pro zajímavost všechny vzorky se vešly do rozptylu průměrné známky 3,25-4,375

Jinak základní kola 55 vzorků v pěti kolech po jedenácti, pak dvě semifinále a nakonec toto finále- více v článku

http://www.prvnipivniextraliga.cz/cesky-lezak/finale-2012treti-rocnik-prvni-pivni-extraligy-je-za-nami/

Děkuji za možnost se jako divák zůčastnit a přeji mnoho příjemných chvil a dobrá piva na další degustace Hroch

autor: hroch | Blok 20:15 [permalink] [comments: 2]


Co Vy na to?

[čtvrtek, 1. listopad 2012]

Dovolím si ctěným čtenářům předhodit téma, které se tu tuším ještě (na rozdíl od spousty nepivních témat - zejména poslední dobou) neřešilo a mě by vcelku zajímaly názory čtenářstva na níže popisovanou událost...

Včera jsme po předchozí návštěvě jednoho mini navštívili Krkonošskou hospůdku. Jednomu z mých kolegů se při konzumaci jednoho z piv udělalo nevolno (už s ním měl problémy dřív,ale my jsme ho neuváženě popichovali, ať ho ještě jednou zkusí. Jenom podotýkám, že nešlo o chybu piva - ani z hlediska jeho výroby, ani z hlediska čepování - to pivo mu prostě chuťově nesedí. Nemá cenu uvádět jeho název, nechci nikomu, navíc nezaslouženě, dělat negativní reklamu)a na záchodku si dvakrát ulevil.

K mému překvapení se okamžitě přihnal pan majitel s tím, že ho viděl(?) a s nekompromisní větou, že pokud to neuklidí, tak to má za 200 Kč ... tzv. "pokutu" pak zřejmě uhradil (u jeho placení jsem nebyl), ale mě by spíše zajímalo na základě čeho si to provozovatel může dovolit? Na základě své drzosti a ziskuchtivosti? De jure v tom žádnou oporu myslím nemá a ani nikde v hospodě ani v ceníku (což by asi působilo dost zajímavě a zřejmě i protiprávně) tato taxa nikde uváděna není.

S podobnou věcí jsem se za léta návštěv různých restauračních zařízení nesetkal až na vyjímku v roce 1996, kdy po nás chtěli v restauraci U nádraží v Horních Počernicích zaplatit za vylité pivo nebo lépe za znečištěný ubrus. Mám zato, že podobné události patří k riziku provozování restauračního zařízení a tak nějak nepsaně se s nimi počítá. V mé srdeční hospodě se tyto události také občas stanou, často je znám i pachatel(ka), ale vše se bere s nadhledem i s počítanou nutností úklidu, prostě to k "tomu" patří...

Takže co vy na to???

Autor: kozel14

autor: pi | Blok 08:22 [permalink] [comments: 28]


Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

[úterý, 23. říjen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

IX. kapitola – středověká města a jejich práva

V křesťanské Evropě prvotně iniciovaly rozšíření výroby piva kláštery. V přilehlých zahradách byl pěstován chmel a také víno. Způsob obdělávání obou plodin býval podobný. Dodnes se tak kořen vína i chmele nazývá shodně babka a stonek se označuje jako réva.

Evropě dominovala Svatá říše římská. Po jejím vzoru vznikaly integrované státní útvary, jejichž panovníci počali důležitým městům propůjčovat některé výsady. Královskému městu Žatec bylo v roce 1261 uděleno Přemyslem Otakarem II. také právo várečné. Měšťané v Plzni obdrželi právo várečné o 34 let později, v roce 1295. Žatečtí měšťané počali postupně vařit různá piva. Pozdější oblibu si vysloužila zejména piva s názvem Samec a Kozel. Traduje se, že piva byla žádána i na královském dvoře při stolování a radostných pitkách.

Právo várečné dostávala řada měst. Nárůst výroby piva zvedl poptávku po surovinách. Chmel se stal žádaným zbožím, získával na ceně a počal se pěstovat zejména ve středním klimatickém pásu západní a střední Evropy. Kdo mohl, pěstoval si chmel sám. Kdo měl dostatek prostředků, chmel kupoval. Komu nebylo tohoto umožněno, vařil stále pivo bez chmele.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

autor: BJ | Blok 15:04 [permalink] [reaguj]


Exkurze v Holbě

[středa, 17. říjen 2012]

Republika Ovipistán domluvila v rámci své turistické akce "Sněžník" (je myšlen ten Kralický) exkurzi v Pivovaru Holba v Hanušovicích na pondělí 29. 10. 2012 od 13:00. Vzhledem k tomu, že je nás na tak velký pivovar poměrně málo, uvítáme další zájemce, kteří by naši skupinu rozšířili (a tím taky snížili cenu na osobu :-)). Zájemce prosím, aby mi dali vědět na mail pavel@ovipistan.cz, nebo pokud se rozmyslíte na poslední chvíli, prostě doražte v daný termín k bráně pivovaru.

Milovníky dobrého piva zdraví předseda vlády Republiky Ovipistán

autor: Kari | Blok 10:50 [permalink] [reaguj]


Zamyšlení nad kvalitou piv v hospodách z Aliance P.I.V.

[úterý, 16. říjen 2012]

Již něco málo přes dva roky mi není lhostejné, co si v hospodě dám za pivo. Velmi mi v tom pomohlo mé studium v Praze, jelikož zde jsou možnosti k ochutnání kvalitních piv doslova na každém kroku. A nebo ne? Již delší dobu jsem poměrně častým návštěvníkem hospod Zlý Časy a Merenda. Tyto se pyšní velkým množstvím píp a mnoha zajímavými druhy piv, které se pravidelně mění.

Když jsem začínal s ochutnáváním zlatavých moků ze všech koutů naší krásné země, tak pro mne tyto hospody byly jako ráj. Všechny ty úžasné chutě jsem si užíval tak, jak jen pivař-začátečník může. Postupem času, jak člověk poznává nová piva a nová místa, jsem však začal zjišťovat, že piva v těchto hospodách často zdaleka nedosahují chuti, kterou znám přímo z pivovarů či z hospod, které se specializují pouze na nabídku z jednoho či dvou pivovarů. A tak mne to nutí k zamyšlení, zda mé chuťové buňky zdegenerovaly častým ochutnáváním, či zda tyto hospody nezačínají být pouze drahou pastí na neznalé.

Není to jen otázka na zamyšlení pro lidi, co rádi ochutnávají nové věci, ale především pro pivovary, které do takovýchto hospod piva prodávají. Vždyť tyto podniky by měly působit jako taková dražší reklama na pivovar vzdálený mnohdy i víc jak 200 kilometrů. Jenže co si člověk řekne po tom, co ochutná velmi špatný Vyškov. Pojede do vzdáleného kraje ochutnávat tamní krásy? Asi ne. Kamarádi se ho zeptají: "Tak co ten Vyškov v Časech? Stojí za to si ho dávat?" Odpověď si jistě domyslíte sami. Já se tedy domnívám, že dávat pivo do takovýchto hospod se pivovarům nemůže vyplatit. Máte podobnou zkušenost, nebo mám chybu hledat spíše v sobě a ve své pivní nezralosti?


Bizonovi bude rok

[pondělí, 15. říjen 2012]

U příležitosti 1. výročí pivovaru jsme položili pár otázek Honzovi Košťálovi, který v čižickém pivovaru vykonává funkci Reklamního kecala (běžně ve firmách označovanou jako P.R. manager)

Výročí je příležitost pochlubit se tím nejlepším z produkce pivovaru, jak tomu bude v Čižicích?

Ano, i my bychom rádi dokázali, že náš pivovárek již má za sebou období zvládání technologie, dětské nemoci a systém pokus - omyl. Proto jsme na oslavy připravili vlastně kompletní produkci pivovaru.

Z běžných druhů budou moci návštěvníci ochutnat tyto piva: BIZON 10°, KAMENÍK 11°, BULIŽNÍK 12° a KAROLÍNU - světlou 13°ku. Ze speciálů to budou: BOCKBIER 16°, MÄRZEN OKTOBERFESTBIER 13°, ENGLISH AMBER ALE 13° a AMERICAN IPA 14°.

Podle programu na návštěvníky čeká i bohatý kulturní program, je připraveno i nějaké překvapení?

Pro někoho budou překvapením sobotní přednášky Jana Jiráka. První na téma: Dějiny vaření piva v Čechách s důrazem na historii vaření zlatavého moku na jižním plzeňsku a druhá přednáška s mírně odlehčeným tématem: Dějiny hostinců a hospod proložené pikantními historkami. Přednášky začínají v sobotu od 17:00 hodin. Tyto přednášky jsme do programu zařadili z toho důvodu, že sledujeme bohulibý vývoj v konzumaci piva, kdy se lidé živě zajímají o to co pijí, včetně historie jednotlivých druhů piv.

Vznik malých pivovarů sebou nese i rozvoj v Čechách zakořeněných koníčků jako je sběratelství, mysleli jste i na sběratele etiket?

Rozhodně. K našemu výročí bude vydána limitovaná edice etiket s podpisy sládků v nákladu 500 ks sérií a půjde zakoupit pouze na oslavě. Maximálně některé malé zbytky skončí na Aukru, protože z nich chceme opravdu vytvořit historické artefakty.

Oslava je dvoudenní, není škoda ji přerušit?

Oslavy rozhodně nechceme přerušovat, což pro otrlejší jedince znamená, že slavit se bude nonstop, takže když si s sebou vezmou spacáky mohou na opravdu nezbytně nutnou dobu chrupnout a pokračovat... Jídla a pití bude dostatek a vepřové hody, které budou probíhat oba dva dny jim zajistí dobrý základ pro degustace.

Slavit určitě budou nejen místní, ale i přespolní návštěvníci, dopravní spojení v nočních hodinách nebývá zrovna časté, jak je to s dopravou?

I na to jsme mysleli. V sobotu je připraven mikrobus, který bude v intervalech zajišťovat kyvadlovou dopravu zpět do Plzně. Proto bych ještě jednou rád pozval všechny milovníky zlatavého moku: Neváhejte, doražte do Čižic, lákadel jídlem počínaje, přes nabídku piv a i hudebních zážitků je dostatek.

Bizonovi bude rok

autor: pi | Blok 10:43 [permalink] [reaguj]


Průkaz pivního publicisty

[pondělí, 15. říjen 2012]

Když jsme na jaře diskutovali s Janou na Májové pěně v Nebílovech o pivu a o psaní pro PI, vyvstal nápad, že by bylo dobré vytvořit něco jako novinářský průkaz, který by mohl napomoci tomu, aby autor byl blíže k informacím od pivovarských, aby před ním nebyla zavírána vrátka, prostě aby měl co nejlepší podmínky pro psaní. Já jsem spíše zastáncem psaní "bez prozrazení", prostě jsem jen anonymní zákazník. Ale budiž. Vznikl tedy Průkaz pivního publicisty. Zatím je pět takových průkazů a jejich pravost je možno ověřit v redakci PI.

Máte rádi pivo? Rádi cestujete po pivovarech či pivních akcích? Pořádáte degustace nebo jen znáte pár dobrých hospůdek s výborným pivem? Zkuste se o svoje zážitky podělit i s námi na PI. Pokud chcete s Pivním.infem takto blíže spolupracovat, nic nebrání tomu, aby i Vy jste se mohli prokázat Průkazem pivního publicisty. Tato výzva samozřejmě platí i pro stávající autory.

Průkaz pivního publicisty

autor: pi | Blok 08:06 [permalink] [comments: 4]


«« « Strana 9 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň