Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam


Kapitola XIII. Žatec - výjimečné město chmele a piva

[pondělí, 27. květen 2013]

XIII. kapitola – Žatec a Belgie jsou spojeni pivním mokem

První patron cechu pivovarníků v Evropě , vévoda brabantský, přezdívaný Gambrinus, se jmenoval Jan Primus ( latinsky psáno také Gan Primus ). Vévoda rád hodoval a pil dobré pivo. V druhé polovině 13. století stanul v čele bruselského sladovnického cechu. Legendární vévoda byl pradědečkem našeho nejvýznamnějšího panovníka Karla IV. Právě za vlády Karla IV. přicházely do Čech četné nové poznatky důležité pro české pivovarnictví. Ve světě je dodnes několik pivovarů produkujících pivo s názvem Gambrinus. Jedním z nich je také náš český populární plzeňský „Gambáč“.

Spojení Žatce a silné belgické tradice výroby piva reprezentuje dodnes např. značka Stella Artois. Historie pivovaru sahá zpět až do roku 1366. Rodina Artois je v pivovarnictví pojem. Když ve dvacátých letech minulého století hledal profesor pivovarnické univerzity v Leuvenu nejvhodnější chmel pro vaření piva, vybral pro značku Stella Artois právě Žatecký chmel. Jedenáctistupňové pivo používá dodnes Žatecký chmel pro vyladění chuti tohoto ležáku. Také mnohé další belgické pivovary stále používají kvalitní český chmel. A ví proč !

Není divu, že právě belgické chmelařské středisko Poperinge je řadu let partnerským městem Královského města Žatce. Evropa je ve skutečnosti pouze malý kousek země propletený sítí společných tradic.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Kapitola XIII. Žatec - výjimečné město chmele a piva

autor: BJ | Blok 08:19 [permalink] [reaguj]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

[úterý, 9. duben 2013]

XII. kapitola – výhody a nevýhody středobodu

Geografický střed Evropy leží nedaleko Chebu, který je vzdálen 120 km od Žatce. Být v těchto končinách prosperujícím městem ve středověku bylo problematické. Bohaté město přitahovalo vojska z různých stran jako magnet. Žatec si postupně ukousl také část historie Husitské revoluce, v roce 1421 se město bránilo křížové výpravě, v roce 1424 v Žatci Jan Žižka dokonce pobýval.

Následná etapa po husitských válkách přinesla opět rozmach pěstování a obchodu chmelem. Koncem šestnáctého století se pěstuje okolo Žatce již 1500 strychů chmele. ( asi 400 hektarů = více než pěstuje celá dnešní Francie) Jak je ve středu Evropy zvykem, prosperita netrvala dlouho. Následné století přineslo další extrémy. Doba Pobělohorská, vpády švédského a saského vojska srazily ekonomiku a význam města na kolena.

Švédové okupovali Žatec opakovaně, naposledy v roce 1648. Každá armáda vyžaduje dobrou stravu. Vojáci se rádi usídlovali poblíž pivovarů a konzumovali místní pivo. Málo známý je fakt, že etiketa piva z blízkého Krušovického pivovaru s názvem Mušketýr je dodnes inspirována postavou v uniformě tehdejšího švédského střelce.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / XII. kapitola

autor: BJ | Blok 14:58 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

[pátek, 15. únor 2013]

XI. kapitola – diferenciace středověkých klášterních pivovarů

Křesťanská církev formovala veškeré dění v tehdejší kulturní Evropě. Kláštery se intenzivně věnovaly výrobě vína i piva a byly nositeli pokrokových technologických postupů. Měšťanské pivovary se od nich učily. Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám evropského kontinentu docházelo postupně ke specializaci klášterů V jižních částech Evropy samozřejmě dominovalo víno. Střední a severnější část Evropy neposkytuje dostatek sluneční energie k pěstování kvalitního vína, proto se kláštery zaměřily především na pivo.

Svatá říše římská zahrnovala mimo jiné území Čech, Bavorska i provincie na území dnešního Beneluxu. Zejména Vlámské a Valonské pivovary rozvíjely nebývalou pestrost chutí a stylů přípravy piva. Dodnes Belgie nabízí nejrozsáhlejší paletu pivních druhů na světě – produkuje 300 druhů piv. Informace o technologiích výroby mezi církevními kláštery se vzájemně předávaly. Vlámská i Bavorská pivní kultura pozitivně ovlivňovala i úroveň českých pivovarníků. Docházelo k postupné selekci, každý pivovar si přirozeně vypěstoval svou specifickou kulturu kvasinek.

I žatečtí obyvatelé tehdy popíjeli tmavé - svrchně kvašené pivo z kameninových džbánků. Samozřejmě dostatečně chmelené místním chmelem.

J. Vent, pivovar U Orloje, Žatec

Žatec – výjimečné město chmele a piva Kapitola XI.

autor: BJ | Blok 10:20 [permalink] [reaguj]


Žatec - Chmelařství za Karla IV.

[středa, 21. listopad 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

X. kapitola – chmelařství za Karla IV.

Karel IV. dosáhl jako první český král v roce 1355 hodnosti císaře Svaté říše římské. Byl velice vzdělaný, vychovaný na francouzském královském dvoře, hovořil pěti jazyky. Kladný vliv jeho matky, Elišky Přemyslovny, způsobil následně zlatou éru Země koruny české. Praha se za jeho vlády stala důležitou evropskou metropolí.

Již Karlův otec, Jan Lucemburský , propůjčil Žatci v roce 1335 právo volit rektora Žatecké latinské školy. Sám Karel IV. pak udělil následně městu solný monopol. Žatec byl důležitým hospodářským střediskem na obchodní stezce z Prahy do Saska. Dodnes vychází západním směrem ze Staroměstského náměstí ulice s názvem Žatecká. Protilehlá městská brána v Žatci se naopak jmenovala Pražská.

Výroba piva v zemích Koruny české rostla. Osvícený císař podporoval pěstování místního chmele i vína. Nařídil královským městům zakládat v dosahu 3. mil chmelnice a vinice. Na ochranu českého chmele vydal nařízení o zákazu vývozu sádí pod trestem useknutí ruky. Z roku 1348, což je letopočet založení Karlovi univerzity, pochází nejstarší žatecký dokument o prodeji chmelnice v lokalitě zvané „V kouli“. Chmelový obchod v Žatci nabýval na síle.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - Chmelařství za Karla IV.

autor: BJ | Blok 08:24 [permalink] [reaguj]


Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

[úterý, 23. říjen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

IX. kapitola – středověká města a jejich práva

V křesťanské Evropě prvotně iniciovaly rozšíření výroby piva kláštery. V přilehlých zahradách byl pěstován chmel a také víno. Způsob obdělávání obou plodin býval podobný. Dodnes se tak kořen vína i chmele nazývá shodně babka a stonek se označuje jako réva.

Evropě dominovala Svatá říše římská. Po jejím vzoru vznikaly integrované státní útvary, jejichž panovníci počali důležitým městům propůjčovat některé výsady. Královskému městu Žatec bylo v roce 1261 uděleno Přemyslem Otakarem II. také právo várečné. Měšťané v Plzni obdrželi právo várečné o 34 let později, v roce 1295. Žatečtí měšťané počali postupně vařit různá piva. Pozdější oblibu si vysloužila zejména piva s názvem Samec a Kozel. Traduje se, že piva byla žádána i na královském dvoře při stolování a radostných pitkách.

Právo várečné dostávala řada měst. Nárůst výroby piva zvedl poptávku po surovinách. Chmel se stal žádaným zbožím, získával na ceně a počal se pěstovat zejména ve středním klimatickém pásu západní a střední Evropy. Kdo mohl, pěstoval si chmel sám. Kdo měl dostatek prostředků, chmel kupoval. Komu nebylo tohoto umožněno, vařil stále pivo bez chmele.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

autor: BJ | Blok 15:04 [permalink] [reaguj]


ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

[pátek, 5. říjen 2012]

Od pondělí 15.10. do neděle 21.10. proběhne v naší pivovarské restauraci gastronomická akce s podtextem :

" Anglická kuchyně nejen zajímavá, ale i chutná "

Připraveny jsou pokrmy, které zastupují typické reprezentanty britské kuchyně. K tomu naše živé pivo + točené české nealko + vybraná vína + whisky i gin se slevou. Více na: www.chchp.cz

Pivovar a restaurace je součástí zábavného turistického areálu Chrám Chmele a Piva. Žatec

...Kdo tu nebyl - jako kdyby nežil...

ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

autor: BJ | Blok 08:46 [permalink] [comments: 2]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

[středa, 3. říjen 2012]

VII. kapitola – středověké klášterní pivovarnictví

S nástupem křesťanství je spojen rozvoj klášterů na našem území. Právě kláštery byly místem rozvoje prvotního manufakturního vaření piva a výroby vína. Kláštery měly, díky svému postavení ve společnosti prostředky a znalosti k uplatnění nového přístupu k přípravě mladiny a ke kvašení piva. Je velmi pravděpodobné, že v problematice kvašení piva sládkové přejímali vědomosti z příbuzné fermentace vína. Rozvoj výroby piva byl logicky spojen s cíleným pěstováním chmele.

Vzhledem k různým klimatickým podmínkám došlo postupně k diferenciaci a tak se některé kláštery specializovaly na víno a jiné na výrobu piva. Klášterní víno i pivo byly zejména obřadními nápoji a nápoji pro vládnoucí vrstvy. Také pomáhaly mnichům energeticky přestát období půstu. Není divu, že kláštery časem preferovaly stále silnější a více alkoholická piva. Mnoho dnešních známých značek evropského piva má ve svém rodokmenu tento původ.

Se vzrůstající spotřebou piva u našich předků se také začaly projevovat dosud neznámé následky popularity chmelového moku. Nadměrné holdování tomuto nápoji a opilství dělalo již tehdy ve společnosti neplechu. Svědčí o tom některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I. Byly v nich mimo jiné vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce. Jednalo se například o rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy či o pranýřování na veřejném místě.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

autor: BJ | Blok 15:57 [permalink] [reaguj]


IV. kapitola Slované, chmel a pivo

[středa, 5. září 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 16:13 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně.V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. V té době začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ ( nebo také „ záč „ ) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba.Slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i moderní pivovary.Chmel se ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory.Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše co je určeno k pití. ( mimo vody )

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:59 [permalink] [reaguj]



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň