Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Střípky dojmů z Ale Festivale

[neděle, 31. říjen 2010]

Navnazen dobrou propagací slibující skutečně nevšední pivní zážitky jsem v sobotu ráno vyrazil směrem na Varnsdorf na Ale Festivale. Těšil jsem se o to víc, že se jednalo o moji první "pivní akci", tedy první akci, na kterou jsem jel v pozici člověka o pivě přemýšlejícího a vychutnávajícího.

Do nového areálu Kocoura jsem dorazil ještě před dvanáctou. V rozlehlé hale bylo zatím pramálo lidu a docela zima. To první se během dne změnilo tak, že chvílemi nebylo kam šlápnout, to druhé moc ne a moje celková promrzlost ve finále ovlivnila i mou ochotu degustovat až do samotného konce. Ona zima byla ale naštěstí jedinou kaňkou na povedeném dni.

Když jsem u vchodu zjistil, že něco na zub určitě bude, vyrazil jsem prozkoumávat terén. Skoro hned jsem si všiml, že chybí Matuška a Bulovka - dva z těch, na které jsem se těšil. Navíc jsem se rozhodl vynechat Heineken, lužický Bergquell, který mne dosud ničím neoslovil a domácího Kocoura , protože jeho svrchně kvašená piva jsem buď už ochutnal, nebo brzo ochutnám. Z Frýdlantu to přes Polsko a Německo nemám daleko. Přinejmenším ale na jejich weizenbock, který jsem ochutnal U Hrocha, se mi sliny sbíhaly. Ale vydržel jsem.

Teď ale k tomu, co jsem doopravdu ochutnal. Začal jsem předposledním stánkem, Hradeckou Pivoňkou , která nabízela Žamberské ale Kanec a "parní pivo" z Bavorského Zwieslu. Kanec na začátek chutnal, možná přítelkyni o maličko víc než mně, Dampfbier pak bylo první pivo, které mne nadchlo. V prvním doušku nic moc, pak se ale začalo rozvíjet a zanechalo krásně v puse. Přítelkyni naopak nechutnalo vůbec, postupně se z toho stalo pravidlo - když se jí u něčeho křivila ústa, mně to naopak chutnalo.

Za tu půlhodinu, co jsem seděl u Pivoňky, jsem si všiml jedné zajímavé věci - stánek sousedního Heinekenu, který nabízel své klasické exportní značky, tu byl vyloženě na okrasu. Mohl bych odpřísáhnout, že za tu půlhodinu si u něj nikdo nic nekoupil. I později u něj zrovna moc lidí k vidění nebylo. Možná to bylo tím, že většina nabízeného sortimentu se dá sehnat v lepších supermarketech, možná pro jejich aktivity v pivní globalizaci.

Jako druhou štaci jsem si vybral Velkorybnického Hastrmana a jejich Pale Ale. Vynikající hořké svěží pivo přesně odpovídalo pověsti, jakou Hastrman má. A protože jsem se trochu zalekl celkového počtu všech nabízených vzorků, koupil jsem si všechny s sebou s tím, že si je vypiju později doma v klidu. Podobně jsem se zachoval i u Třebonického rukodělného , kde jsem ochutnal vřesové ale Skrblík, opět chutné a hořké, a všech pět nabízených piv koupil domů. To jsem již byl vyzbrojen originální sklenicí s hastrmanem a povědomím o tom, že si ji v rohu haly mohu dle libosti vymýt, což bodlo.

Mou další štací byl Pivovarský dům Praha a jejich Grodziskie podle starého polského receptu. Řeknu to rovnou, tohle pivo mi z celého dne chutnalo nejvíc. Mělo světlounkou barvu, jemnou, ale říznou chuť, krásné doznívání, bylo svěží a živé - působilo dojmem neuvěřitelné čestvosti, jak právě natočené ze sudu. Později jsem měl jejich pšenici, také mi moc chutnala, ale protože to bylo moje předposlední pivo, ruku do ohně za něj dát nemohu. Zato za Grodziskie ano!

I mou další zastávkou bylo Polsko. Ale Brackie Mastne z polského Cieszyna mne nijak nenadchlo, ale ani nezklamalo. Ovšem pro mne nejméně dobré pivo dne. Navíc mne trochu zarazila výstavka na tento festival nepatřících piv této skupiny - tedy Zywiec a spol., tedy v podstatě Heineken.

Ve Zlých Časech jsem ochutnal pšeničnou rozmarýnovou Rosemary , kterou moje přítelkyně vyhlásila nejhorším pivem všech dob, já si ovšem pochutnal, koupil zde nějaké lahve, jedno anglické ale přikoupil v Pivoňce a vyrazil se ubytovat.

Po návratu jsem zjistil, že lidí výrazně přibylo, mých rozlišovacích chuťových schopností ale kvapem ubylo. U stánku s belgickým pivem jsem si dal ovocný Kasteel Rouge, kterým jsem se tak trochu dostal do autu. Zpátky mezi piva mne ale vrátilo Delirium Tremens . Bylo sladké a hořké zároveň, voňavé a hodně plné, prostě mi chutnalo. U vedlejšího stánku jsem koupil nějaké to Belgické trapistické a vyrazil se podívat na Zvíkov. Tady mne nic nezaujalo. Přítelkyně si dala nějaké ochucené, lehce jsem ochutnal a nic moc.

Cítil jsem, že mne už nadobrou opouštějí síly a tak jsem si šel dát poslední vzorek, 5 A.M. Saint jantarový ale od neortodoxního skotského Brewdogu. Tohle voňavé, plné a opravdu hořké pivo, kterému scházel snad jen trochu větší říz, mne navnadilo k zakoupení ještě jedné lahve, takže teď můžu přemýšlet, jestli Hardcore IPA od Brewdogu bude větší harakiri než Samurai IPA od Kocoura. A když už jsem byl u toho Skotska, stavil jsem se u stánku přátel Skotska. Moje dívka již dříve zjistila, že "přítel Skotů" za pultíkem pod svojí sukní skutečně nic, ale vůbec nic nemá (zeptala se), já zase zjistil, že jsou připraveni spíše na ochutnávku whisek, a tak jsem si na úplný konec na šťastnou cestu na hotel panáčka jednosladové dal.

To se zase jednou něco povedlo, jak má! Všem, kteří k tomu byli nápomocni patří dík!

Střípky dojmů z Ale Festivale

autor: Allegro.g. | Blok 22:41 [permalink] [reaguj]


Mír s Hubertem

[neděle, 24. říjen 2010]

Odpusťte, prosím, že zase vyrušuji. Jsem z těch, kteří jsou oprávněně označováni za „kdejaké pisálky, co píší o pivu“. Na svou obhajobu mi dovolte připomenout mé časté přiznávání, že pivu z hlediska výrobního, marketingového atd. a pohříchu i senzorického příliš nerozumím. Motivy mého psaní však nejsou pouze ryze exhibiční, vždyť nemám co ukazovat. Začal jsem psát hlavně protože jsem pivu a dění kolem něj přestal rozumět v podstatě zcela a na některé jevy dodnes marně hledám adekvátní odpovědi. To vše z hlediska prostého konzumenta, prostého smutného konzumenta.

Že užívám si s Hubertem doby mírové mi také vyšlo nikoliv rozborem relevantních dat, alebrž pouze vylučovací metodou. Ve všech pro mne potenciálně konfliktogenních oblastech se ku mne Hubertus chová více než ohleduplně, slušně a někdy i mile překvapí. Jako tuhle tím polotmavým…

Kácovská kvasnicová desítka byla pro mě před pár lety v době, kdy všechna mnou do té doby oblíbená piva houfně vymírala ve smyslu původní chuti či mizela v nenávratnu zcela včetně značky, zjevením z jiného světa v depresivní a smutné době. Možná že jen díky ní zůstal jsem tehdy pivařem, neb má spotřeba piva rapidně klesala. Pivní dění jsem vůbec nesledoval a zpočátku jsem si myslel, že mají v jisté středočeské obci přilehlé ku staré karlovarské silnici jen nějaké výrobní potíže, které vyřeší a bude to jako dřív. Dárek pana Ringhoffera však v té době stále produkoval takové pivo, že často jsem žasnul, kolik radosti si lze koupit za pár korun…

Pak se stalo však něco, co má prostá duše obyčejného pivaře nebyla schopna pojmout: Kozel „se“ prodal! Ano, „sám“ se prodal! Na dni Kozla jsem se tehdy ptal staršího průvodce: „Proč?“ „Zeptejte se akcionářů proč akcie prodali!“ snažil se říci klidně, ale já zřetelně slyšel v jeho hlase hluboké zklamání a snad i něco jako žal…

Copak že se někomu něco prodá! Není mi snad jako pivaři vlastně jedno, čí je to pivovar? Z hrůzou jsem postupně během let pociťoval, že mi to pravděpodobně být jedno nemá… Protože ačkoliv značka Kozel zůstala a ačkoliv nemám jediný „hmatatelný“ důkaz, že to pivo je chuťově i účinky horší, mé holistické bytosti přestal vyhovovat a trvalo mi celkem dlouho, než jsem si to s hořkostí připustil. Bývalo totiž cosi krásného v možnosti spolehnout se na to, že kde jest poutač s na zadních nohách vztyčeným rohatcem, lze za pár korun osvěžit se manou. Bylo mi nutno smiŕovat se se zánikem jedné z mála „existenčních jistot“.

Některá další dříve oblíbená piva jsem čas od času ochutnal se zvědavostí, zda je to stále tak špatné. Nebylo. Bylo to ještě horší…

Také se mi stalo, že jsem navštívil na Jičínsku kamaráda a z Prahy dovezená basa jím oblíbeného piva docházela a tedy nechal sousedem dovézt další basu tuším z Jičína. Náhle jsem měl na stole nedopitou lahev z Prahy a už mi přinesl otevřenou další. Nevěřil jsem vlastním ústům! Vždyť právě v médiích psali, že vědci potvrdili, že toto pivo chutná stejně už nějakých stopadesát let! Není tedy možné, aby z těchto dvou současných lahví chutnaly různě! Jejej! Jsem nemocný! Nebo pro tuto dobu nepoužitelný! Určitě jen některou z lahví jen špatně skladovali!

A tak jsem moc rád, že žiji v míru alespoň s takovými jako je Hubertus, díky Huberte! Chutnáš mi stále stejně dobře, ačkoliv po tvé dvanáctce, dám-li tři kusy, chce se mi pospávat, zato desítka mě naopak vždy „nakopne“ jako kvalitní káva! Ležíš v krásné krajině a sám o sobě jsi krásný. Také jsi nikdy nekoupil jiný pivovar jen abys jej zavřel a defacto nepřátelsky převzal jeho značku a to navzdory tomu, že tvoji kolegové dokázali takto „vyvraždit“ od konkurence celé kraje! Samozřejmě že je cosi primitivního v personifikaci „přirozeného ekonomického chování“ a nemít kvůli tomu rád některé ekonomické subjekty není správné, vždyť pivo se dnes už nevaří pro chuť a radost pijanstva, leč vyrábí a produkuje pro výnosy a tedy pryč s pivní romantikou, to nechceme! Ale já jsem rád, Huberte, že tě mohu mít rád právě protože ty se takto nechováš, že ještě vaříš dobré pivo mě a dalším ku radosti a rozkoši! Zvláštní, že ti to v této době ještě jde, jsi vůbec trochu divný, vždyť ty to pivo máš podstatně levněji než jiní a o peníze jde především, vždyť čím chceš dnes měřit úspěch! Upřímně ti i trochu závidím, protože tvůj vlastník tě má asi dost rád, když tě ani nezpeněží prodejem většímu, ani tě „neždímá“ akcentem na ekonomické ukazatele! Místo CKT ti koupili novou varnu, viď?! Trochu škoda té jizvy na tvém průčelí, které ti vybourali, aby bylo varny kudy vyměnit. Ale to se snad časem zahojí a ty dostaneš novou fasádu! Je záviděníhodné, že se na tebe ještě nevykašlali, když tak často navštěvují tě vody Sázavy, protože pochybuji, že pivem vyděláš alespoň na nápravu těchto povodňových škod. Vaříš nám dobré pivo a hýčkáš nás, ačkoliv my jako konzumenti chováme se jako malé děti a raději masově nakupujeme drahá masová piva či druhdy již i pivní náhražkové nápoje. Jak dlouho to ještě vydržíš? Nebo věříš tomu, že klokotné pivní dění vůkol, kterému já vůbec nerozumím, již láme se k lepšímu? Že ekonomický přístup způsobí to, že masy začnou raději pít pramenitou vodu než předražené prýpivo ignorujíc marketingové tlaky a své zdecimované podvědomí? A nakonec se masy pokorně vrátí k tobě a tobě podobným? Pivovary dnes prý prostě budou dál vařit pivo, které my budeme ochotni pít a jim to bude zajišťovat růst růstu. Věříš tomu, že neochota moje a pár dalších podivínů hrát tuto „rozumnou“ hru umožní přežití, existenci a v budoucnu rozvoj takovým jako ty? Něco mi v tom pořád „hapruje“, kámo… Ale v tom nejedeš ty, v tom jedeme my, viďte, masy!

Tak mi jen, prosím, řekni, aby mír dokonalý zůstal i nadále mezi námi : Včera jsem měl v Kostelci Kácovský černý či tmavý (?) speciál, ale přímo u tebe Na šalandě mi včera řekli, že tento speciál je sice navařen, ale že leží a bude tak jako každoročně až na Vánoce. Subjektivně bych řekl, že co měli v Kostelci je tvůj výtvor, neb chuťový duch Kácova byl v pivu, domnívám se laicky, přítomen. Že by protekční burčák? Děkuji ti a prosím zůstaň s námi, nevděčnými masami! Pa, já zas přijdu! Protože „Dobré pivo nenahradíš!“

Mír s Hubertem [p250]

autor: Rosťa | Blok 11:31 [permalink] [comments: 6]


Jak jsem happy end nechytil...

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

Před pár týdny začal nový školní rok a já se tak díky tomu opět dostanu průměrně dvakrát za měsíc do Prahy. Kromě plnění školních povinností mám tak možnost ochutnávat různá piva. Minulý týden jsem neměl moc hodin a navíc k tomu tří hodinovou pouze mezi předměty. Vyrazil jsem tedy do Jihoměstského pivovaru na oběd.

Ještě než jsem dostal obří porci dobrých Spätzlí s uzeným masem a kysaným zelím, ochutnal jsem místní Oktoberfestbier 14° Märzen. Moc nechápu tento zvláštní název, ale zřejmě je to kvůli lidem, kteří nevědí, co znamená styl Märzen a název Oktoberfest prostě více láká normální hosty. Místní pivo totiž s pivy vařenými dnes pro Oktoberfest nemá mnoho společného. Bohudík. Kromě Hacker-Pschoru se vaří pouze silnější verze mnichovského světlého ležáku. Zde se totiž jedná o (téměř) klasický Märzen. Pivo má jantarovou až světlounce hnědou barvu. Ve vůni je lehce cítit alkohol, v chuti pak dotyk topinkově-karamelkové sladovosti. Bohužel ve vůni i chuti je přítomna i velmi slabá ovocnost. Tu si můžou dovolit pouze silné ležáky, ale v ležácích konvenční stupňovitosti prostě nemá co dělat. Ke Spätzlím si dávám Kräuterbier 13° bylinné pivo - světlý zlehka zakalený ležák s mírnými medicimálními tóny po bylinkách a s vyšší hořkostí. V chuti je pak cítit i jemná sladovost. Nejsem příznivcem ochucených ležáků, ovšem v tomto případě přidané bylinky pouze přispívaly k celkovému vyznění piva a nepřekrývaly ostatní chutě, jak to bývá obvyklé u podobných piv. Tzn. dopil jsem ho. Posledním pivem byl Weissbier polotmavý, zařadil bych ho sice mezi Dunkelweizeny spíše než do stylu Ur-Weiss, ale šlo o zdařilé pšeničné pivo. Velmi řízné s ovocnou vůní, v chuti se již začala více ozývat i karamelkovost, jen závěr byl trochu zvláštní - pudingově vanilkový. Přes drobné výtky musím přiznat, že se do Jihoměstského pivovar rád brzy vrátím.

Poté co jsem absolvoval druhou část výuky toho dne, vyrazil jsem do Zlých Časů. Ten den nebyla zrovna oslnivá nabídka, takže jsem ochutnal pár nezajímavých piv (Javořický ležák, d’Este) a Trashy Blond z BrewDogu. Laciná blondýnka hezky voněla, ale v chuti až příliš dominovala chmelová hořkost. Holt slabší pivo (10,4°) s mnoho IBU (35).

A protože jsem měl ještě pár hodin do odjezdu, vyrazil jsem do nově otevřené ochutnávkové hospody Prague Beer Museum Pub. Trochu zavádějící název, nemyslíte? Ale třeba je to záměr. Jako první si objednávám nakuřovaný Speciál z Kladna (32 korun za 0,3l). Po letní návštěvě pivovaru nečekám žádný zázrak, ale tohle je pro mě příjemné překvapení. Lehce uzené polotmavé pivo s převládající sladovostí. Poté si poroučím filtrovaného Poutníka (24 korun za 0,3l, za podobný peníz dostanete v ZČ půllitr), u kterého chci vyzkoušet, v jaké kvalitě ho tu servírují. Nebylo to na 100%, ale s ohledem na množství píp byl vcelku pitelný. Byl ovšem stejně jako pivo z Kladna podchlazený. Pokud to nebyl záměr, měl by to někdo ohlídat a pokud to záměr byl, tak je to jasný, v podchlazeném pivu se lépe skryjí případné nedostatky. Jako třetí pivo si objednávám Matušku Weizen (35 korun za 0,3l). Bylo to jedno ze tří, nebo čtyř piv z minipivovaru z celé nabídky. V provozu bylo 29 píp z pivy, na třicáté byla nějaká limonáda, drtivou část nabídky tak tvořila piva z průmyslových pivovarů. Už ve vůni je poznat, že pivo není v dobré kondici a chuť to jen potvrzuje (např. nízký říz). Špatné pivo z Broum jsem měl do té doby jen jednou a to U prince Miroslava zkyslou tmavou 14°. Domnívám se, že v obou případech byla chyba na straně hospody a ne pivovaru. Na závěr si dávám ještě jednou Rauchbier z Kladna a odcházím na autobus. Celkově ochutnávání nedopadlo úplně špatně, ale to co jsem viděl okolo bylo hrůzostrašné. Podmíráky na každém druhém pivu, ale ne milimetr dva, to se stane, ale půl centimetru až centimetr a to i na malých pivech, na kterých to více vynikne, bylo to nejmenší. Když jsem přišel, stál na výčepu tmavý Rebel již téměř bez pěny. Byl jsem zvědavý, co se s ním stane a chvíli dokonce přemýšlel, že si ho sám objednám, abych to zjistil. Nemusel jsem, vedle mě sedící cizinci si ho, poté co stál minimálně tři čtvrtě hodiny na výčepu, objednali. Pivo bylo rozlito do dvou čistých sklenic a dočepováno čerstvým (seděl jsem za barem asi půl metru od pípy z dotyčným pivem). Obdobně bylo naloženo z Bernardem. Nejdřív číšník načepoval jednoho s tím, že přebytečnou pěnu „odhazoval“ do jiné sklenice. Z ní pak přelil pivo do jiné a dočepoval. Nestačil jsem valit oči, ale nic jsem neříkal, byl jsem zvědavý na další alchymistické kousky pánů za výčepem. A dočkal jsem se. Někdo si objednal velkou a malou Poličku. Velká vypadala na první pohled slušně, ale do třetinky již plivl konec sudu. „Výčepní“ znalecky prohlédl sklínku, počkal až pěna dojde o něco výš a odeslal pivo na plac. Vymytí trubek samozřejmě nepřipadalo v úvahu. Nevěřil jsem svým očím a nevěděl jestli se smát, nebo plakat. Když k tomu připočtu nesmyslný popis některých piv (viz http://www.crestcom.cz/tiskove_stredisko/files/download/147/Pivni%20specialy.pdf) a poněkud nadsazené ceny, je to fakt bída. Navíc by mě zajímalo, kterej umělec sepisoval ten seznam piv. Mimochodem jsem k tomu již jednou vyjadřoval podrobněji (viz http://pivni.info/news/6928-the-prague-beer-museum-prazske-muzeum-piva-unikatni-projekt-v-zemi-pivu-zaslibene.html).

Každopádně to vypadá, že se pivo z menších pivovarů a minipivovarů dostalo z undergroundu. Jedním z indikátorů může být, když se najde vykuk, který se snaží svézt na módní vlně, vydělat peníze, aniž by o dané věci věděl něco více, nebo měl jiný zájem, než na tom vytřískat za každou cenu peněz co nejvíc. Příkladem mohou být hudební manažeři vykrádající undergroundové hudební styly, které následně uzpůsobují masovému posluchači. Jednoho takového v Praze už máme a teď k němu zřejmě přibyl další. Spolumajitel Se Padilla v Praze provozuje i jinak orientované podniky, bary či kluby více méně zaměřené na nové hudební styly a cool alkoholické koktejly. V něčem jsou ale PBMP podobné, přitažlivé ve photoshopu upravené holky na plakátech, nebo jako maskotky, předražené pití a „trendy“ prostředí. Ostatní podniky neznám a nechci je proto soudit, ale u PBMP je to podle mě o přitažlivém obalu, ale zkaženém obsahu. Jinak já nemám nic proti vydělávání peněz, to abych nebyl špatně pochopen. Ovšem nemělo by to být za každou cenu a bez odpovídající kvality. Jenže atraktivní lokalita v centru Prahy (ulice Dlouhá) a množství cizinců, kteří se zde pohybují, umožní - bohužel - podniku přežít. A co z toho bude mít české pivovarnictví? Při nejlepším nic, při nejhorším se zhorší jeho obraz ve světě. Protože když provozuje pivní bar člověk, který pivu nerozumí, kam to tak může vést?

Chtěl bych ještě říct, že i když mám např. v případě Zlých Časů své námitky ke kvalitě a (někdy) cenám piv a občas také k obsluze. Musím říct, že Hanz je sice obchodník (a proč by taky nebyl), ale pivu rozumí. Navíc když jsem si tam dával minulé úterý třetinku Ignis et Flamma (Belgian IPA) za stovku, tak byla výborná a nelitoval jsem vynaložených peněz. Je prostě rozdíl do jaké ochutnávkové hospody člověk chodí.

autor: Elf | Blok 01:18 [permalink] [comments: 10]


Válka s Prazdrojem

[úterý, 19. říjen 2010]

Hned, jak jsem viděl nadpis článku „Anonymní degustace rozmetala mýtus o Prazdroji z Polska“, bylo mi jasné, že v komentářích pod článkem bude rušno. Já velmi oceňuji „pivní romantiku“, osobitost piv, řemeslné pivovárky,… mezi nejkrásnější zážitky řadím pohled na otevřené kvašení ve sklepě na spilce atd. atd. Pro ilustraci: Moje pivo číslo 1 je Poličský Otakar. Proto do jisté míry sdílím odpor k nadnárodním skupinám, které pivovary většinou řídí jako jakoukoli jinou společnost založenou za účelem zisku a nebrání se tedy unifikaci chutí piv či dokonce zhoršování kvality, pokud poptávka po jejich pivech funguje stále stejně. Minorita pivařů, kteří vyžadují kvalitnější pivo, ostrouhá. Tohle by asi mělo fungovat jen v krátkém období, v dlouhém období by snad měla vykrystalizovat malá část trhu tradičního velmi kvalitního piva pro ty, kteří ho poptávají. V současnosti v ČR nastává boom „kvalitního piva“. Na pivo začíná být každý odborníkem. V hypermarketech se začínají objevovat piva z menších pivovarů, jen proto, aby přilákaly zákazníky na větší nákup všeho ostatního, ne kvůli těm pár prodaným lahváčů Herolda na úkor Prazdroje (jen příklad). V novinách pisálci píší o výrobě piva, i když o ní nic nevědí. Spousta lidí už se naučila papouškovat rovnici menší pivovar=lepší pivo. EU štědře dotuje výstavbu malých pivovárků. Říká se, že zisky větších pivovarů stagnují, nebo dokonce výrazně spíše klesají. V delším období, až tento boom trochu ochladne, se zřejmě zisky větších pivovarů zase stabilizují a malé pivovárky a menší pivovary naopak nebudou tak prudce expandovat. Zároveň by to mělo větší pivovary vést k větší obezřetnosti v šizení svých piv.

Celý úvodní odstavec je úvahou nad tím, proč článek o Prazdroji (pro mnohé zřejmě jako jakéhosi symbolu zla) vyvolá takovou řadu komentářů plných odporu, ale většinou bez argumentů, případně se odvolávajících na různé fámy. Máme tu pivovary, které striktně dodržují zcela tradiční způsob výroby piva. Většina produkce ale pochází z pivovarů, které nějak tradiční výrobu změnili – ale žádný z takových pivovarů zde na pivním.infu a podobných webech nevyvolává takovou svatou válku v komentářích. V úvodu jsem jasně zmínil, jaká piva vyhledávám. Přesto Pilsner Urquell řadím k tomu nejlepšímu, co pochází z opravdu velkých průmyslových pivovarů. To je subjektivní a nechme prosím stranou, co komu chutná.

Rád bych zde k veřejné diskuzi předhodil několik informací, které jsou oficiálními tvrzeními Prazdroje o pivu Pilsner Urquell vyráběném v Plzni. Pokud nemá někdo důkaz, že jsou lživá, nemám důvod jim nevěřit a vyvracejí tak pro mě některé fámy. Nedělám to proto, že bych bojoval za Prazdroj. Ale jsem si jist, že ve spoustě pivovarů se dějí různé prasárny a jejich jméno takové nenávistné reakce nevyvolává. Jde mi jen o to, aby všem bylo měřeno stejným metrem.

Suroviny: jen voda, slad, chmel, kvasinky.

Pouze Žatecký poloraný červeňák jen ve formě granulí, žádné extrakty.

Voda jen z vlastních studní. Údajně naopak vypomáhali v době problémů plzeňskému vodovodu, zásoby vlastní vody jsou prý obrovské.

Slad jen z vlastní sladovny, jen z jarního ječmene z ČR.

Vlastní speciální kmen kvasinek, který se využívá už od roku 1842, který nikomu neprodávají (Kvasinky prodávají některým pivovarům, jedná se ale o jiné kvasinky. Ty vlastní, co jsou pro PU, nikomu nedávají.)

Vaření piva:

Varna pro PU je měděná (Ne jen zvenčí na ozdobu, mědi přikládají při výrobě význam. Jedná se prý o největší varnu, jakou lze z měděného plechu vyrobit). Ohřev je přímým plamenem.

Třírmutový způsob.

Kvašení v CKT:

Hlavní kvašení a zrání je oddělené -

Kvašení trvá 12 dní, pak se „mladé pivo“ přečerpá do ležáckých tanků, kde zraje při nízkých teplotách kolem nuly asi 30 dní.

Plnost piva:

EPM kolem 11,7-11,9 a alkohol 4,4% dávají tušit, že pivo má dobrou plnost, je méně prokvašené. Tvrzení o přibližování chuti PU k eurolagerům v tomto ohledu je tedy nepravdivé.

HGB:

Ředí se o desetinky (z 12° asi na 11,7°-11,9°), pro účely stabilně stejného piva a z důvodu daňové optimalizace.

Stáčení a (ne)pasterizace:

Pivo pro tankové hospodářství se vozí nepasterizované v cisternách. Pro ostatní obaly se pasteruje na průtokovém pasteru. (Přidávám svůj subjektivní dojem – stáčecí linka za miliardu působí jako opravdu sterilní prostředí, zajišťující při stáčení dokonalou hygienu.)

Péče o správný způsob čepování:

Vzhledem ke svým finančním možnostem si Prazdroj může dovolit investovat nemalé prostředky do propagace správného způsobu čepování tzv. na hladinku (osobně se správností tohoto způsobu čepování ztotožňuji) pomocí klasických otočných kohoutů.

Nekladu si za cíl postihnout všechny aspekty výroby piva. Jen jsem se pokusil vypsat některé oficiální informace o výrobě PU, které zatím nikdo v žádném článku ani jinde veřejně nevyvrátil. A pokud se skutečně takhle Prazdroj vyrábí, je to pro mě v rozporu s komentáři typu: Nepitelná sračka, To už není pivo apod. Jiný problém je, že PU je masivně rozšířené pivo. Péče o lahvové a sudové pivo v distribuční síti je často velmi špatná. Péče hostinských taktéž. Podle mého názoru lze dobře ošetřený Prazdroj stabilně ochutnat jen v několika málo výčepech v Praze a v Plzni(přesto například v restauraci Na Spilce přímo v areálu pivovaru, která je zaměřená především na turisty, neprovozuje ji pivovar, stojí způsob čepování za PRD ), zbytek republiky je většinou o náhodě(čest výjimkám, samozřejmě jsem nebyl v každé hospodě, jen průměruji). A tak chápu, že pro spoustu lidí je PU hnusné pivo, protože nemají často vůbec příležitost ho v dobré kondici ochutnat a některé může v dobrých výčepech odrazovat cena kolem 38 korun za půllitr.

autor: PetrV | Blok 22:41 [permalink] [comments: 85]


Pivni turistika jak má být

[pondělí, 18. říjen 2010]

Znate takove ty turisticke odznaky, co se natloukaji na hul, abyste se mohli chlubit, kde vsude jste byli? Tak neco podobneho predstavuji...

Pivni turistika jak má být

autor: Paja | Blok 08:42 [permalink] [comments: 4]


Jak Vám chutná Střízlík?

[sobota, 16. říjen 2010]

Na webu pivovaru Herold se koncem srpna objevila tato zpráva:

Co zraje ve sklepě pivovaru Herold?

Špičkoví pivovarští technologové se sešli brzo ráno ve varně zámeckého pivovaru Herold. Spolu se zkušeným sládkem Františkem Pinkavou, podsládkem Aloisem Blahnou a mistrem varny Bohumilem Kočkou utvořili tým, který uvařil novinku, která dlouho nepobyla ve spilce a již zraje v ležáckém sklepě pivovaru. Více vám napovídat nebudeme, ale kdo o vaření piva něco ví, určitě uhodne...

Jelikož jsem více než technologickým typem ochutnávacím, nechal jsem se poučit, že by se snad mělo jednat o pivo nealkoholické. Bravo, nealko pivo produkované pivovarem, s nímž mám domluveny stálé dodávky do prodejny není nikdy na škodu.

Dostal jsem basičku tohoto nového piva na ozkoušení. Neznám ještě všechny chuťové postřehy svých zákazníků, ale snad mohu vyjádřit svůj dojem na Střízlíka, ano tak se nové "pito" jmenuje.

Tak tedy jasnou převažující charakteristikou je vysoká hořkost. Co by se snad někomu u normálního piva mohlo zdát rušivým elementem, to já u nealko (rozuměj nízkoalkoholického) piva považuji za klad, protože ona hořkost přebije pro mě nepříjemnou sladinovou pachuť, která mně vadí.

U mě tedy Střízlík dobrý...

P.S.: Možná by nebylo na škodu zamyslet se nad polotmavou variantou, která se zdá být výhodná v tom smyslu, že část pachuti namísto hořkosti pohltí "tmavá" složka...

P.S.2: A jak chutnal Herold Střízlík Vám? Pokud jste ještě neměli tu čest, vězte, že pár kousků Vám mohu ještě dát, zastavte se...

Jak Vám chutná Střízlík? [p244]

autor: Chody | Blok 19:33 [permalink] [comments: 6]


Změny legislativy upravující značení a danění českého piva

[úterý, 12. říjen 2010]

Dnes přišla do redakce zajímavá pozvánka od pana Jaroslava Nováka. Dovolte mi ji na tomto místě zveřejnit:

Vážení přátelé,

zveme Vás na krátký brífink po jednání v pivovaru Excelent Rýmařov v xyz v restauraci pivovaru Excelent.

Tématem krátkého tiskového setkání budou revoluční návrhy změn legislativy upravující značení a danění českého piva.

Cílem je obnovení povinného údaje o stupňovitosti tak, aby místo stávajícího slovního značení měli výrobci povinnost uvádět stupňovitost piva s tolerancí desetiny procenta a návrh změny zákona o dani z alkoholu.

V případě piva totiž stát paradoxně nedaní alkohol, ale obsah extraktu původní mladiny. Výsledkem je snižování množství sladu v pivu a naopak k vyšší podíl alkoholu.

Novela zákona prospěje spotřebitelům, neboť budou vědět, jak kvalitní piva pijí - zda osmičku nebo skutečnou desítku (jak tomu je i v jiných zemích). Změnou výpočtu daně spotřebitel dostane kvalitnější pivo a zároveň se tím vyvine tlak na snížení množství alkoholu v pivu. Právě menší množství alkoholu v pivu bylo prapůvodní příčinou této novely. Ta souvisí s velmi diskutovanou otázkou změny bodového systému v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích a zaručuje menší riziko ovlivnění řidiče alkoholem při řízení motorového vozidla.

Srdečně zvou zástupci pivovaru Excelent a senátor Jiří Žák.

Pokud by tato novela dostala šanci, tak by to dle mého názoru českému pivu i českému pivaři jen a jen prospělo. Co myslíte Vy?

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 5]


Podžbánský pivovar Mutějovice

[úterý, 12. říjen 2010]

VELKÁ ŘÍJNOVÁ PIVNÍ REVOLUCE

Od zítřka, 13.10.2010 se bude v naší restauraci čepovat také světlá kvasnicová

10% GAGARIN

Přijďte ochutnat, těšíme se na vaši návštěvu

Sládek pivovaru

Podžbánský pivovar Mutějovice [p681]

autor: Pavel R. | Blok 15:28 [permalink] [comments: 26]


Test nealko piv

[středa, 6. říjen 2010]

Jistě jste zaznamenali další "profesionální" degustaci nealkoholických (tedy lépe řečeno nízkoalkoholických) piv dostupných na našem trhu. Tentokráte se iniciativy chopila redakce MF Dnes a oslovila širokou obec degustátorů - od novinářů, přes přátele piva po samotné sládky pivovarů. Výsledky si můžete prohlédnout na následujícím odkazu (klikni na obrázek nebo sem...)

Scan

Do testu bylo zařazeno přesně 30 vzorků nealko piv a já degustátorům vůbec nezávidím, protože přeci jen chuťově je tento nápoj pořád někde jinde.

Jistě se mnou budete souhlasit, že každá degustace může příště skončit úplně jinak. Přeci jen záleží na mnoha faktorech. Připomeňme si ty, které mě zrovna teď napadají (případně, prosím, doplňte v diskusi): preference chutí degustátorů, stáří piva, předchozí skladování v obchodní síti, rozdíly v jednotlivých várkách a v neposlední řadě možné komerční využití výsledků degustace... Což by být samozřejmě nemělo, ale znáte to, všechny výzkumy musí vyjít dle zájmů platícího objednatele.

Nepřísluší mi komentovat výsledky této konkrétní degustace, ale přeci jen mi dovolte vyslovit několik postřehů.

1) Rozdíl v hodnocení identických piv. 1 bod v případě nealko piva PMS Přerov, jedno pivo dobré, druhé to samé nevyrovnané. Ještě markantnější rozdíl lze vysledovat mezi čtyřmi značkami LIFu. Tady musím degustátory pochválit za stejné bodové hodnocení dvou vzorků Nealka pro Tesco a Svijanského vozky. Nicméně další vzorek téže skupiny má ztrátu skoro 4 body a poslední (pravděpodobně to původní) ztrácí dokonce bodů 8. Nechtějte mi namluvit, že každý pivovar LIFu vaří svoje nealko pivo...

2) V České republice se dle mých informací vaří celkem tři polotmavá nealko piva. Nechápu, proč do této degustace byla vybrána jen dvě - na černohorského Formana se poněkud zapomenulo. Vůbec otázka vlajkové lodi nealko piva K Brewery by mě docela zajímala. Zatím se jím zdá být právě vítězný Platan. Ale přeci nezahodí unikátní technologii z Černé Hory. Osobně bych raději zahodil Platana, který kdysi zásoboval půl republiky nealkopivem různých značek, čemuž udělalo KáBéčko přítrž.

3) Docela mě zarazily ceny nealko piv koupených v Pivovarském klubu. Chápu, že pokud je nealko pivo doplňkem nápojového lístku v restauraci, stojí stejně jako pivo točené. Ale zdejších 35 Kč při nabídce několika značek se mi zdá dost a obávám se, že se všechno prodá...

A kdo všechno vlastně degustoval?

Porota

Článek MF Dnes naleznete zde...

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 4]


Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

[středa, 6. říjen 2010]

Chmeloobrana a kultura piva

Já osobně celou záležitost Chmeloobrany i Chrámu chmele a piva vnímám velmi pozitivně.

Chmeloobrana po cimrmanovském způsobu využívá recesistických prvků a zároveň hravou formou vytváří pozitivní vnímání veřejnosti k pivu. Lid si žádá hry a toto je jedna z nich a navíc vcelku inteligentně a hlavně humorně pojatá. Poznal jsem několik členů a jsou to chytří a sympatičtí lidé. Z nichž ne všichni jsou domácí, poznal jsem jednoho až z jižní Moravy.

Pivo je u nás stále vnímáno jen jako levný nápoj pro široký dělný lid, jako nápoj pro levné opití. Jeho konzumenti jsou zpravidla vnímání jako tatíci s „pivním mozolem“, jako povaleči po zakouřených hospodách, nestarajíce se o rodinu. Jediný jejich zájem je po práci zajít na pár piv, proložit to levnou režnou, rumem, nebo zelenou. U piva být tím nejchytřejším, tím co by dělal politiku jinak, jinak by sestavil národní hokejový (fotbalový) tým, … Aneb jak praví Honza Kočka – pivo je u nás zpravidla vnímáno jako desítka v ledničce.

A Chmeloobrana je uskupení lidí, kteří se snaží tento zarytý stereotyp ve vnímání společnosti změnit. Tak jako se o to snaží Chody, Honza Kočka a aktivní blogeři na jejich serverech, tedy my. Jen jinou formou.

Změnit myšlení společnosti vyžaduje v tomto případě hodně práce a času. Zde by měly pomáhat i pivovary. Vylepšit image piva ale určitě nepůjde cestou PET obalů, ani větších a větších spotřebitelských balení. Cesta vína, je cesta, kterou by se měli propagátoři nechat vést. Tak, jak je dnes u nás vnímáno víno, tak si toto vnímání zaslouží i pivo. Ale to není o vyšší produkci, to není o co nejlevnější výrobu. Ta cesta je v kvalitě, v různorodosti a v kultuře podávání (prodeje v off i on-trade segmentu).

Chrám chmele a piva v Žatci a umění

Chrám chmele a piva. V umění (architekturu do toho řadím) jde o vkus každého z těch, na které je umění směřováno. Mě osobně se celé pojetí líbí a myslím si, že propojení hi-tech prvků a historických budov je vkusné a dobře spolu ladí a to včetně věže a na ní symbolických konstrukcí na chmel. A minimalistické provedení vodotrysků spolu s monumentálním vchodem a na historickém pozadí - byl jsem doslova nadšen. Tady je vidět, že každý můžeme umění vnímat rozdílně, a nejde odsuzovat vkus druhého.

Díky tomu se i dostalo (s většinovým přispěním z EU) na opravy celého okolí, na stavbu minipivovaru, hravého pivního orloje a také na rozšíření muzea.

Napadá mne jen jediná výtka. Letos jsme s kamarádem na kolovandru u hráze Nechanické nádrže objevili Chmelovelo stezku vedoucí do Žatce. Od jejího absolvování bude pro nás navždy jakákoli rozbitá polňačka mít synonymum CHMELOVELO.

Tož tak …

Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

Patrónsky pivovar Bratislava

[úterý, 5. říjen 2010]

Uživatel Rudo Kuban nám zaslal informace a fotografie nového bratislavského minipivovaru, jeho plné jméno je Patrónsky pivovar Bratislava.

Rudo dále píše:

V piatok otvorili novy pivovar v Bratislave - Patrónsky pivovar. Dnes som bol skúsiť a vynikajúce. Varia 500 l, zásobníky sú na 8000 l. Sládek je z bývalého pivovaru Topvar, 30 ročná prax.

Na to, že to bola prvá várka, som bol veľmi príjemne prekvapený a to som mal nastavené trubky z Brna z Pivních slavností. Technológia Destila Brno, kvasnice z výskumáku Praha, Chmel ŽATECKÝ POLORANÝ ČERVEŇÁK. Nejake fotky posielam v prilohe...

Na fotky se samozřejmě můžete podívat ve fotogalerii zde...

Děkujeme Rudovi za prvotní informace o novém pivovárku...

autor: blokpi | Blok 23:59 [permalink] [reaguj]


Na slavnosti piva se sklem nelez

[čtvrtek, 23. září 2010]

Když jsem se v pondělí po ICQ dodatečně kamaráda Romana zeptal, jak vlastně dopadl na Pivních slavnostech Pardubického pivovaru a. s., kam bych jel zřejmě s ním, nebýt obdobné akce v mých téměř domovských Hanušovicích, odpověděl mi takto:

"Bledě. Skončil jsem jen v Pivovarce, páč chtěli vidět obsah batohu a já tam měl dvě sklenice, který jsem si předtím koupil v jejich prodejně, a taky jednu třetinku z domu na pití, no a s tím mě tam nechtěli pustit a odkázali mě na jakousi ceduli, kde bylo napsané, že je do objektu zakázáno vnášet chlast a skleněné předměty. Že prý mám ty sklenice zajít vrátit do prodejny a pak že můžu dál. Co na tom, že slavnosti začínaly v jednu, zatímco prodejna je v sobotu otevřena jenom do 12:00. Hádat se s pořadateli prostě nemělo smysl, tak jsem to otočil, skočil si aspoň na tři piva do Pivovarky a jel jsem zpátky domů..."

Jak vidno, zatímco ve většině českých pivovarů jsou rádi, že během vlastních slavností nějakou tu sklenici prodají a něco málo navíc díky tomu vydělají, v Pardubicích jsou na tom zřejmě natolik finančně dobře, že vydělávat nepotřebují, ba co víc, dokonce znemožní vstup na jimi spolupořádanou akci každému, kdo nechce při pití ožužlávat plastový kelímek, ale chce pít důstojně, tj. ze skla, navíc třeba opatřeného logem Pernštejna.

No, abych pravdu řekl, dosud jsem si myslel, že tyto manýry spadají do sekce nadnárodních pivovarů - nedávno tu psal kdosi o tom, že mu nechtěli do skla natočit na Radegastově dnu, od kamarádů z Plzně jsem se zase doslechl, že obdobný zákaz platí také na PilsnerFestu - ale výše uvedený případ ukazuje na to, že se to může týkat i celkem malého pivovárku, logicky by mě tudíž zajímalo, zda má ještě někdo jiný podobnou zkušenost odjinud. Pokud ano, tak sem s ní. Jistě to bude přínosem nejen pro mě.

autor: Malakin | Blok 16:23 [permalink] [comments: 17]


Kalendář regionálních pivovarů 2011

[pondělí, 20. září 2010]

I na příští rok se připravuje (2. ročník) stolní Kalendář regionálních pivovarů České republiky. Jeho obsah můžete pomoci dotvořit i Vy (pivaři a pivovary), když panu Procházkovi zašlete na mail jpahk@tiscali.cz data pivních akcí v roce 2011. Vítány jsou opravdu zaručené informace, ne jedna bába povídala...

Za zaslané informace děkuje

Jiří Procházka, 603 446 774

Redakce, graf. příprava a vydavatel KRP 2011

Kalendář regionálních pivovarů 2011

autor: blokpi | Blok 12:15 [permalink] [comments: 2]


Nejlepší pivo ve skle 2010

[neděle, 19. září 2010]

Tuto sobotu jsem byl jako mnoho z vás v Černicích u Plzně. Tolik minipivovarů na jednom místě najdete jinde jen stěží. O výjimečnosti zdejší akce svědčí i článek, který vyšel hned druhý den po akci. Každopádně já jsem nechtěl psát nějaký další, to by bylo nošení dříví do lesa. Ale přeci jen bych se chtěl nad něčím zamyslet, na což bude stačit rozsah bloku.

Letos bylo teoreticky možné ochutnat přes sto různých piv, ovšem prakticky je to tak jedna šestina. Jak člověk postupuje v ochutnávání, stává se hodnocení vzorků čím dál obtížnější a obtížnější. Chutě a vůně se míchají, alkohol v krvi stoupá. Navíc podmínky ve kterých je pivo čepováno není zrovna ideální. Tyto nevýhody kompenzuje vysoký počet piv z různých koutů republiky (plus nějaké ty zahraniční kousky) a přítomnost majitelů a sládků v místě konání. Osobně jsem letos ochutnal devatenáct piv. Počítám v to i loknutí si od kamarádů (4x), navíc dobrých 6 piv jsem vylil. Vychází to na cca sedm půllitrů za necelých sedm hodin. Jako první jsem si dal Californii (APA) od pana Matušky, u které se mi „pouze“ potvrdil vysoký standard jeho piv. Mezi lepší kousky dále patřilo Staročeské bílé z Velkého Rybníku (pšeničné) a Anton z Chyše (světlý ležák). Výrazně chmelený a v určitém ohledu i poměrně zajímavý byl Novozélandský ležák (infuzně vařený ležák s novozélandským chmelem) a Letní puškvorcový speciál z Velkého Rybníka a Výroční extra chmelený ležák od Antéňáka. Zatímco světlý ležák z nového královéhradeckého pivovaru byl mdlý a nevýrazný, ovšem bez chuťových vad. To piva z Loučné nad Desnou (světlý ležák, tmavý speciál a pšeničné) byla všechna špatná. V pšenici byly nepříjemné artificiální tóny, tmavé bylo až na připálenou chuť téměř prázdné. Jako druhé pivo po Californii jsem si vybral Mačický světlý ležák. Loni jsem se spálil, když jsem si dal jejich Kouřák (rauchbier) a puškvorcový ležák. Letos však světlý ležák překonal loni vysoko nasazenou laťku. Pivo bylo zkyslé (takový spodně kvašený „lambik“) a tím pádem zcela nepitelné. Tmavý speciál Galapetr byl o něco lepší, poměrně slušný, ale také už lehce nakyslý. Zůstává ale otázkou, zda je pan sládek takový neumětel, že ani nepozná, že prodává zkažené pivo, nebo to ví a vůbec mu to nevadí. Každopádně hrozných piv bylo na festivalu vícero (např. polotmavý speciál Radní z domácího pivovaru a už zmíněný Bravůr), ale Mačický světlý ležák bylo suverénně to nejhorší, co si mohl člověk objednat.

Ovšem co mě zarazilo ještě víc, než že je někdo schopen prodávat takový hnus, bylo první místo v anketě návštěvníků právě pro světlý ležák z Mačic. Pevně doufám, že pan sládek měl na akci mnoho známých, kteří mu zajistili první místo, protože se mi nechce věřit, že by se mezi návštěvníky našlo tolik blbů, kteří by se opravdu domnívali, že Mačice jsou nejlepší. Vždyť to pivo bylo evidentně zkažené!?! Příliš se mi ani nechce věřit, že by šlo o jediný sud a ve zbylých, že bylo božské pivo. A to i díky předchozím zkušenostem a to nejen mých.

autor: Elf | Blok 23:52 [permalink] [comments: 25]


Opravdu zajímavá PLZEŇ

[čtvrtek, 16. září 2010]

Nedávno jsem si koupil v pivotéce "Zlých časů" pivo "Amsterdam PLZEŇ Bier" (opravdu i s tím ň). Výrobce: Brouwerij 'IJ (http://www.brouwerijhetij.nl).

Natěšen na plzeňské (i když ze zkušenosti vím, že Holanďané a Belgičané tento pivní styl moc neumí) jsem je otevřel, nalil a ochutnal.

Výsledek: ŠOK A HNUS. Květinová vůně a kyselost by spíš odpovídaly Lambicku, plzeňské chutná trochu jinak.

Nedalo mi a navštívil jsem stránky výrobce. Popis piva cituji: "Our pils is a sturdy, hoppy and blossomy blond beer, which is top fermented. Brewed from 100% barley malt. You really should have a couple of these in your fridge."

Znovu jsem ochutnal a najednou mi to pivo chutnalo úplně jinak. Příjemná květinová vůně a osvěžující kyselost mne mile potěšily. Jen tak dál, jenom tomu neříkejte PLZEŇ.

BUGEL

P.S.

Celý tento příspěvek je vlastně o tom, jak očekávání dané nešťastným názvem může ovlivnit vnímání chuti celkem dobrého piva.

Opravdu zajímavá PLZEŇ

autor: Bugel | Blok 22:49 [permalink] [comments: 10]


Kopcovitá cesta do Studánky

[středa, 15. září 2010]

Posilněn úspěchem, že se mi před týdnem při třetí návštěvě Miletína konečně podařilo ochutnat Pytláka, tajně jsem vmanévroval manželku do návštěvy dalšího minipivovaru. Má žena je něco jako malamut, pokud neujde alespoň 15 km denně, začíná být silně nervózní. Naordinoval jsem jí tedy výstup na Ještěd (po sjezdovce) a následný pochod po jednom z ještědských hřebenů do Krásné Studánky.

V hotelu Ještěd točí PU za 46 a blíže nespecifikované tmavé (patrně Kozel) za tutéž cenu, musel jsem tedy s pivem počkat až do Studánky. Asi pět km před cílem však začala manželka tuhnout a já začal být nervózní, zda si vůbec stihnu dát Antala. Kombinací slibů, vydírání, že nestihneme autobus do Prahy, a nešetrného vláčení za ruku jsem docílil toho, že krátce před šestou hodinou jsme stanuli na okraji Krásné Studánky.

Průchod obcí po hlavním tahu kamsi do Polska byl pravým peklem a neobvyklá koncentrace štěkajících psů nám na psychice taky nepřidala. Po chvilce bloudění jsem ponechal vysílenou ženu na autobusové zastávce a letěl do pivovaru. Úplně na kraji vesnice jsem spatřil opuštěný rodinný domek, když jsem ho ale obešel, objevila se přede mnou zahrádka, na níž sedělo dobře třicet lidí. Rychle jsem objednal Antala. Už jsem ho ochutnal v ZČ, ale chtěl jsem ho zkusit přímo u zdroje. V ZČ jsem byl jeho chutí potěšen, tady mne však čekalo zklamání, pivo téměř bez chuti, naprosto nesmyslně podchlazené, fajn pro pacienty po trhání mandlí. Tak snad příště.

autor: Sekal | Blok 17:38 [permalink] [comments: 4]


Pivní slavnosti Prahy 11

[neděle, 12. září 2010]

Info na stránkách pivovaru Jihoměšťan - PIVNÍ SLAVNOSTI v rámci akce „11 dní Prahy 11“

Kdy: 11. a 12.9.2010 (sobota, neděle)

Kde: výstup u stanice metra Opatov

Co nabízíme: 8 druhů piv, zabijačkový stánek, pečené sele, klobásy, sladkosti z naší cukrárny atd.

Doprovodný program zajištěn.

Přijďte ochutnat a pobavit se.

Včera jsem onu akci navštívil a nutno říci,že je lépe zorganizovaná, nežli tomu bylo rok minulý. Program pro děti sice žádný zázrak, ale na pódiu irské tance, africké bubny, železnej Zekon :-)

Foto

Jinak co se týče piva - čtyři stany, čtyři fronty kratší než kdy jindy, díky rozložení. V každém stánku se točí cca 3piva. Celkem je jich, jak se píše 8 - vše za 35 Kč. Kromě běžně sehnatelných piv v pivováru, který je kousek odtud - tj. světlé 12, polotmavé 11, bylinná 13 či tmavá 14, byl zde k sehnání Kozel (Bock) 17 0,3l za 35 Kč, Březňák (Märzen) 14 -pivo vařené pro tuto akci, Stout 12 a nakonec velká specialita Ořechová 12.

Ořechová 12 byla speciální v tom, že na její dochucení nebyli použité žádné laciné dochucovadla, ale byla dělána z pravých rozemletých ořechů a šlupek, které se 3 roky macerovaly. Pivo bylo ve dvou 55l dřevených dubových soudcích (první zdarma, druhý za peníze - to byla mela panečku), které byly chlazené přírodním ledem a pivo bylo točeno samospádem bez jakéhokoliv hnacího média.

Foto

Narazil ho starosta Prahy 11, Dalibor Mlejnský, dřevěnou palicí, jako tomu bývá na Oktoberfestu. Nutno podotknout, že bylo výborné ... vonělo po pistáciích a jemně doznívalo, pěkně ořechově. Ale jen decentně, přírodně, né žádná navoněná sladká chemka.

Ořech už asi nebude, ale vezměte ratolesti, sklo (protože se točí do plastu) a hurá na Březňáka...

Pivní slavnosti Prahy 11

autor: Mauler | Blok 10:21 [permalink] [comments: 4]


Laická degustace piva podle Hrocha

[neděle, 12. září 2010]

Ke každému článku o degustacích se rozjede široká diskuze a tak jsem se rozhodl napsat článek o mých zkušenostech. Než jsme začali dělat pravidelné ochutnávky na čtvrté pípě, prováděli jsme z nasbíraných vzorků piv občasné degustace. Podobné dělám náhodně pořád, když se sejde víc zajímavého piva.

Bodování:

Začli jsme klasicky, jako ve škole pětibodovým hodnocením - 5BH: 1 (výborné), 2 (chvalitebné), 3 (dobré), 4 (dostačující), 5 (nedostačující-nepitelné)

Protože většina zajímavějších piv se motala kolem dvojky 1-,2,2- a nebo europiv kolem 3,3-,4 stupnici jsme zdvojili na devítibodové hodnocení 9BH: 1 (výborné), 3(chvalitebné), 5(dobré), 7 (dostačující), 9(nedostačující-nepitelné)

Chápu i desetibodové hodnocení 10BH: 1(božské), 2(výborné), 4(chvalitebné), 6(dobré), 8(dostačující), 10(nedostačující-nepitelné)

Božské a výborné pivo je takové, kdy mě ani nenapadne chuť piva si kazit něčím k jídlu. Chvalitebné pivo je pro mě takové, které dokážu pít každý večer a občas mám chuť na něco k zakousnutí.

Dobré pivo je pro mě takové, například když na dovolené ho musím pít již třetí den se poohlížím po jiném způsobu zahánění večerní žízně.

Dostačující pivo je pro mě takové, kterým můžu zapít jídlo, zahnat akutní žízeň po vyjížďce na kole, nebo jiném sportu, ale další pivo téhle značky si už ten den nedám.

Nedostačujicí je podle mě takové pivo, které obrací žaludek.

Počet vzorků na jednu ochutnávku

Všechny ochutnávky probíhaly vždy v prostředí, kde bylo k dispozici i minimálně jedna další značka piva ve větším množství na celovečerní posezení. Většina ochutnávajících po čtyřech maximálně šesti vzorcích byla odhodlána ochutnávky skončit a zůstat jen u jednoho druhu po zbytek večera. Sám osobně již nejsem schopen plně rozlišit všechny rozdíly po vypití zhruba šesti vzorků, nebo zhruba tří půllitrů piva.

Takzvaná pitelnost piva - neboli propitelnost se do piva

Několikrát se nám stalo, že jsme se rozhodli koupit sud podle námi dobře ceněného lahvového piva, a po vypití dvou půllitrů jsme ho neviděli již tak dobře známkované. Podotýkám - jsem zvyklý na nefiltrovaná, kvasnicová, nepasterizovaná a tak by mě sudové (někdy se liší od lahvových tím že nejsou pasterizovaná) mělo chutnat vždy více.

Důvodem je právě ta zmiňovaná pitelnost piva. V tomhle zastávám podobný názor jako Malakin, pitelnost nelze odhadnout z jednoho deci. Ale když si dám pozor a budu pít pomalu, tak ze dvou až tří deci jsem schopen již odhadnout, jak by mě to pivo chutnalo po celý večer.

Slepá nebo moderovaná degustace

Tady bych to rozlišil na typy ochutnávaných piv. Jestliže budeme ochutnávat normální český ležák (nebo výčepní či speciály) tak jednoznačně slepá.

Když budeme ochutnávat různé typy během večera, je asi lepší vždy říct jak by takový typ piva měl chutnat - popsat dopředu IPA, weizen apod.

Kdybych tedy chtěl dělat ochutnávku 12 -18 českých ležáků, byla by to bohužel akce na čtyři večery - tři základní kola po 4 maximálně šesti značkách a pak finále po tři krát dvou značkách, které postoupily ze základních kol. Takovéhle schéma by zahrnovalo i zkoušku propitelnosti do značky. Degustace by byla slepá pro každého vzorek cca 3 decilitry

Má to ale háček, větší množství vzorků, ale největším problémem je zajistit účast stejných degustujicích po čtyři večery.

Ke sčítání hlasů -vždy vyškrtnout nejvyší a nejnižší hodnocení. Gaussova křivka, neboli Gaussovo rozložení platí všude a tedy i v názorech na pivo. V dnešní době se sice extrémním názorům v mediích dává nepatřičný prostor, ale v průměrném hodnocení nemá co dělat, protože neúměrně zkresluje výsledek.

Zajídání a zapíjení vzorků- k zajídání nevýrazné pečivo (nadrobná kolečka neuplně čerstvý rohlík), nevýrazný sýr (cihla 30%, mozarella) k zapíjení obvyklé pivo dané restaurace, nebo vodu.

Já osobně když ochutnávám a to i jen tak pro sebe bez cíleného hodnocení, nejdřív si dám jedno obvyklé pivo na zahnání akutní žízně (aby neovlivňovala hodnocení) a zaplnění chuťových pohárků a pak ochutnávám třetinku a nebo lahváče s někým na půl, maximálně čtyři, pět, šest vzorků. Pro mě je sice samozřejmostí nekuřácké prostředí, ale chápu, že když se v místní hospodě dohodnou štamgasti, že udělají ochutnávky a vždy tam je kouřmo tak asi nebudou schánět desinfekční a derazitační firmu, nevymalují atd., aby mohli dělat degustaci. Prostě udělají to v takovém prostředí na které jsou zvyklí, aby je přílišná sterilita prostředí nerozhodila v jejich hodnocení.

K několika degustacím, které se v nedávné době probírali na Pivním.infu

Oceňuju přípravu - sehnání stejného skla v množství počtu vzorků x degustujicích, přípravu piv v zákulisí. Pro degustující je důležité vysvětlit si předem způsob hodnocení a pak se do toho pustit. Jediná moje připomínka je k článkům, nikdy nebyl vysvětlen bodový způsob hodnocení čtenářům a zavdalo to hodně důvodů k diskuzím.

Pro každého kdo kritizuje

Zkus uspořádat degustaci pro deset lidí a deset vzorků a uvidíš jaká je náročnost a problém sjednotit ty lidi v chování při degustaci, nárocích na vzorky piva, prostředí.

Upřímně - pro každého z nás by byl problém sehnat najednou deset lidí, kteří mají stejnou lásku k pivu, stejnou chuť ochutnávat vzorky a ještě je hodnotit a to celé vlastně potichu, protože zábava se u slepé degustace rozjede až po skončení. Protože, většina lidí i těch co s námi chodí na pivo jde za tím poklidem restaurace, útěkem před stresem z nedospělosti, ze školního stresu, z pracovního stresu, z rodinného stresu. Pivo je jenom prostředek terapie stresu. Pro domácí pijany je vzpomínkou na léčbu stresu z mládí a malou vnitřní rebelií proti domácímu prostředí, z kterého nemají každodenního úniku. Málokdo fenoménu piva propadne tak jako většina z nás.

Tak jen víc a víc degustací a zajímavých výsledků z nich. Hroch

autor: hroch | Blok 08:15 [permalink] [comments: 5]


Ta naše hospůdka česká...

[čtvrtek, 9. září 2010]

Je samozřejmě moc dobře, když se někde objeví hospoda, která začne točit pivo z malých a středních pivovarů či dokonce z minipivovarů. Nejlépe si pivo vychutnám v hospodě, která je věnována jedné značce, má příslušné vybavení od pípy, přes tácky po sklo. Na druhou stranu bych v takovém podniku nemohl být štamgastem, protože by mě stálá nabídka neuspokojovala, ba přímo nudila. Nejsem ten typ pivaře, který se zapije na jednu značku a tu preferuje, někdy s růžovými brýlemi na očích.

Proto se jako nejlepší jeví systém tzv. čtvrté pípy, kde tři kohouty jsou věnovány stálé nabídce a na tom čtvrtém rotují různá piva. Ale co když na té čtvrté je zrovna pivo, které mě neoslovuje a standardní nabídka mi nevyhovuje? Proto jsou tu podniky, které mají všechny čtyři pípy čtvrté a to si troufnu říci, že už by v tom byl čert, abych si nevybral. V některých městech jdou tak daleko, že těch čtvrtých píp mají i 20 či 30. Zákonitě pak vyvstává otázka, co se stane, když není dostatečná výtoč?

Některá piva mohou pomalu ale jistě ztrácet své chuťové vlastnosti a to platí zejména pro nefiltrované pochoutky našich minipivovarů. Jasně, že předpokládám správné skladování - ideální je chladící oddělení. Ale ruku na srdce, neztrácí tato živá piva již svým převozem? V létě horkem, v zimě mrazem? A jsou všechna před čepováním řádně "odpočata"? Sice trošku odbočím, ale troufnu si říci, že na letních slavnostech zažívají tato piva několik šoků najednou.

Buďme rádi, že můžeme různé značky ochutnat v různých hospodách nebo na slavnostech třeba stovky kilometrů od rodného pivovárku. Pokud nám ale nechutnají, nedělejme ukvapený závěr a neodsuzujme hned celý pivovar. Nejlepší bude, když pivko ochutnáme na místě činu - v pivovarské hospodě, kde by mělo být v té nejlepší kondici. A nejen pivo, (restaurační) minipivovar hodnotím také podle prostředí, obsluhy a v neposlední řadě podle jídla zde podávaného.

No a samozřejmě, že na výsledném dojmu bude mít podíl i celková atmosféra místa. Genius Loci. Prostě něco navíc. Přidaná hodnota. Jedinečnost. Takže neseďte celé dny na prdelích ve svých hospodách a občas se vyražte pokochat tam, kde všechny ty lahůdky vznikají, určitě Vám bude šmakovat víc.

P.S.: V poslední době se mi nelíbí řevnivost zejména mezi pražskými hospodami čepujícími ta "naše" pivečka. Vždyť není důležité, kdo má to či ono pivko jako první. Je třeba se snažit úplně jinými zbraněmi, ne pomlouvat konkurenci...

P.S.2: Pokud uznám, že jedna hospoda pomlouvá jinou, budu nekompromisně mazat. Stejně tak, pokud někdo bude někoho jiného urážet...

autor: Chody | Blok 18:55 [permalink] [comments: 5]


Jaký byl letošní Pilsnerfest

[čtvrtek, 2. září 2010]

Poslední srpnový víkend proběhl v hlavním městě piva tradiční Pilsnerfest . Narozdíl od předešlých ročníků jsme si museli poznamenat do kalendáře dřívější datum, neboť pořadatelé se chtěli srpnovým termínem (dříve se akce konala na přelomu září a října) ujistit, že nám na festu bude při popíjení i teplo. No, akce se sice vydařila, počasí na tom ale zásluhu rozhodně nenese, chladný víkend, kdy navíc občas i sprchlo, zrovna není ideální na takovéto akce.

Pro návštěvníky plzeňského Prazdroje byly připraveny nejrůznější akce, koncerty známých kapel a třeba i prohlídky netradičních míst pivovaru. A samozřejmě pivko - Gambrinus a Prazdroj, ten byl k dostání za 30 Kč. Přestože se letošní návštěva možná zapíše jako rekordní, netvořily se u stánků bůhvíjak dlouhé fronty, každý si na pivo počkal přibližně kolem pěti minut, což není nic hrozného, vezmeme-li v potaz, že se zde motalo více než 50.000 lidí!

Při přípitku byl překonán rekord

Hned v pátek se konal slavnostní přípitek, na který každý, kdo se chtěl připojit, dostal pivo zdarma. Nakonec byl překonán sedm let starý rekord, hromadně si totiž připilo 5 331 milovníků piva.

Jak v pátek, tak v sobotu se na dvou hudebních scénách objevila řada známých kapel, za všechny lze jmenovat třeba Michala Prokopa s Framusem, MIG 21, Xaviera Baumaxu, Nightwork, Gipsy.cz, Tatabojs nebo Tři sestry s novým songem, složeným speciálně právě kvůli Pilsnerfestu.

Co se týče prohlídky pivovaru, za 50 Kč jsme si mohli vychutnat nahlédnutí do míst, která jsou jinak v běžném provozu návštěvníkům nepřístupná. Viděli jsme tak například dílnu, ve které se vyrábějí dřevěné sudy, zrovna zde dělali várku pro Švédy.

Kdo Plzní během pátku a soboty projížděl, musel být trpělivý, kvůli Pilsnerfestu totiž byla uzavřena silnice U Prazdroje, na které byly rozestavěny stánky a pódium. Zpětně se dá říct, že nebýt tohoto prostoru navíc, areál Prazdroje by tak obrovský nápor lidí možná ani nezvládl.

Příští rok snad vyjde i lepší počasí.

Roman Beneš

autor: blokpi | Blok 14:04 [permalink] [comments: 4]


«« « Strana 18 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň