Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Kolika P uvést 3.ročník souteže o Pohádkové pivo 2011?

[pondělí, 29. listopad 2010]

Přesnými počty přihlášených pivovarů 32, pět porot, počet přihlášených piv 101, pohádkové počasí, pohoda, přátelé, přehlídky prvotřídních piv. Snad ty péčka postačují.

Odpoledne po 13. hodině na Horském hotelu Belveder byl odstartován 3.ročník, tentokráte mezinárodní soutěže o dnes již prestižní cenu POHÁDKOVÉ PIVO 2011.

Soutěžilo se v pěti kategoriích - světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, speciál svrchně kvašený a speciál spodně kvašený.

Předsedy jednotlivých porot se stali: Petr Krýsl - sládek pivovaru Purkmistr Plzeň; Miroslav Kapr - sládek pivovaru Groll Plzeň; Ladislav Sas - majitel pivovaru Permon Sokolov; Jiří Faměra - výrobní ředitel pivovarské skupiny K Brewery; Jan Petříček - odborný degustátor K Brewery.

Poroty byly sedmičlenné, 5 porotců bylo z řad odborníků a znalců a dva zbývající z laické veřejnosti. Výhodou bylo, že porotci nemuseli jako na jiných soutěžích absolvovat maraton v ochutnávkách a také, že milovníci pivního moku, kteří se do porot dostali, poznali na své vlastní kůži, jak zodpovědná je funkce porotce na takovéto soutěži. Byl to záměr ze strany pořadatele, aby tito milovníci pivního moku se také mohli vyjádřit, neb pivo vaří pivovary hlavně pro ně a ne pro poroty.

Soutěžící vzorky roznášely pohádkové čarodějnice, kouzelný Rumcajs s nádhernou Mankou a večer tradičně rozdali diplomy a nádherné broušené pivní tupláky a půllitry sv. Mikuláš a jeho věrný kamarád čert, kteří potěšili hlavně oceněné.

Ovšem ocenění si zasloužily všechny pivovary od velkého Rybníka na západě Čech až po pivovary Koníček z Vojkovic či Excelent Rýmařov.

Konečné výsledky:

Kategorie Special svrchně kvašený

3) Americký Ale - Pivovar Purkmistr Plzeň

2) Pikard - Pivovar Zábřeh - Ostrava

1) Indian Ale - Pivovar Velký Rybník

Kategorie Special spodně kvašený

3) Kouřový speciál - Pivovar Harrach Velké Meziříčí

2) Special 17 - Pivovar Permon Sokolov

1) Polotmavý speciál 14 - Pivovar Václav Loučná

Kategorie Tmavý ležák

3) Pivovar Harrach Velké Meziříčí

2) Havíř - Pivovar U Kozlíků Kladno

1) Dobřanská hvězda - Pivovar Modrá hvězda Dobřany

Kategorie polotmavý ležák

3) Gradl 13 - Pivovar Belveder Železná Ruda

2) Polotmavý ležák - Pivovar Formánek Hostivice

1) Javořický ležák polotmavý - Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Karegorie světlý ležák

3) Javořický ležák světlý - Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

2) Světlý ležák - Pivovar Václav Loučná

1) Světlý ležák - Pivovar Formánek Hostivice

Mohu zodpovědně prohlásit a napsat, že v kategorii světlých ležáků bylo přihlášeno 34 vzorků a ocenění by si zasloužilo nejméně deset. Malé pivovary vaří skutečně pouze piva dobrá, chvalitebná a výtečná.

Chci touto cestou poděkovat všem sládkům, vedoucím pivovarů, kteří se soutěže účastnili, rovněž všem porotcům, pohádkovým čarodějnicím, Rumcajsovi, Mance, čertovi, personálu Horského hotelu Belveder a i těm nadšencům a příznivcům piva, kteří neváhali a přijeli do Železné Rudy např.z Olomouce, Vyškova, Hradce Králové, Poděbrad, Volar, Prahy a jiných vzdálených míst naší vlasti.

Budeme rádi, když se v komentářích vyjádří jak pivovarští, tak přátelé pěnivého moku.

Dej Bůh štěstí.

Ať žije a je ještě pohodovější 4. ročník POHÁDKOVÉ PIVO

František Strnad starší Sudety - FSSS

Kolika P uvést 3.ročník souteže o Pohádkové pivo 2011?

autor: Belveder | Blok 15:38 [permalink] [comments: 13]


Merlin vs Herold

[neděle, 28. listopad 2010]

K Brewery uvedla na trh nové černé pivo Merlin. Vášnivá diskuse o tom, zda může být inspirován stoutem, zda chutná, do jaké kategorie vlastně patří, mě přiměla k tomu, abych jej ochutnal a srovnal s jiným pivem - vybrán byl Bohemian Black Lager Herold z březnického pivovaru.

Novinka Merlin Černý je prezentována jako prémiová značka, vlajková loď tmavých piv skupiny K Brewery. Herold je pak oceňovaná stálice středočeského pivovaru.

Foto

Co se dozvíme z etiket?

Merlin: pivo tmavý ležák, obsah alkoholu 4,7%, pasterizováno, vyrobeno v pivovaru v Protivíně, EPM 12,8%

Složení: pitná voda, ječné slady, pražený ječmen, upravený chmel, chmelový extrakt

Merlin je vařen podle speciální receptury. Tři druhy sladů, pražený ječmen, voda a chmel vytvářejí magickou kombinaci chutí s výraznou hořkostí připomínající stout, kterou ocení opravdový znalec. Díky jeho velmi tmavé barvě ho lze označit za opravdu černé pivo.

Herold: tmavé speciální pivo, alk. 5,3% obj., pasterováno, vyrábí Pivovar Herold Březnice a.s., EPM 13%

Herold Bohemian Black Lager je speciální tmavé pivo, které je vyrobeno z českého světlého sladu a speciálních světlých a tmavých sladů, žateckého upraveného chmele a chmelového extraktu, cukru a pitné vody za použití antioxidantu E300. Vyznačuje se sladkohořkou chutí, vysokou barvou, pěnivostí a příjemnou vůní, neobyčejnou plností a chlebnatostí.

Ochutnání:

Otevřel jsem obě lahve najednou, přičichnu a vůně je srovnatelná, Merlin snad trošku více voní po syrovém obilí. Přelévám do ne moc dobře vymytých :( sklenic, barva je shodná a pěna taktéž. Ochutnávám a Herold se mi zdá lepší, je plnější. Merlin je prázdnější, řekl bych podle březnického "bez chuti"...

Foto

Osobně tmavá piva moc nemusím a když už si nějaké budu chtít vychutnat, pak zůstanu u osvědčeného Heroldu, který mi chutná víc. Navrch cena třetinky Merlina (prodávám za 20,- Kč) oproti půllitru Herolda (prodávám za 16,50 Kč) je dost vysoká (o 13,80 Kč na půllitru):(

Zkuste tato dvě piva porovnat i Vy a napište do diskuse, jak si vedla u Vašich chuťových pohárků...

autor: Chody | Blok 13:50 [permalink] [comments: 11]


Drby od Kocoura

[neděle, 28. listopad 2010]

Do redakce dorazilo od Martina Cabalky pár fotek a drbů od Kocoura z Varnsdorfu. Nejdříve tedy ty drby:

Konečně dali dokupy slibovanou kocouří restauraci. Řeknu Ti, člověk aby ten pivovárek pohledal, je úplně zastrčený na konci města, bez žádných cedulí, takže nalézt ho je skoro práce pro soukromé očko.

Zatím je zkušebně otevřeno Pá - Ne, oficiální otvíračka bude prý 1. prosince 2010. Na čepu by měly být studentská 10°, světlý a tmavý nefiltr. ležák, Haka, IPA Samuraj, pak zřejmě Stout, Weizen a občas nějaké speciality (Rauch nebo třeba Grodziskie, to bylo vynikající); píp na to mají dost.

Provoz prý rozšířili dostatečně, spilku a sklepy jsem neviděl, vyfotil jsem pouze varnu - mají měděné nádoby, jedna várka je 15 hl. Vařit se bude asi 3x až 4x týdně, na pokrytí spotřeby to prozatím stačí.

Cena piva se bude pohybovat okolo 25 kč, na cestu je možné koupit pivo z lednice v litrových plastových lahvích.

Dále jsem se dověděl, že Nikol Krmenčíková již ve Varnsdorfu pivo nevaří, sládkové jsou dva chlapíci, na jméno jsem se nějak zapomněl zeptat. A Honza Kočka připravuje "americké překvapení".

A tady naleznete pár fotek...

autor: blokpi | Blok 12:29 [permalink] [reaguj]


Krize v pivovarnictví? Naopak, obrození!

[neděle, 28. listopad 2010]

Ze sdělovacích prostředků se dozvídáme o stále pokračující krizi světového hospodářství. Řecko nám střídá Irsko, u nás jen samé rozpočtové škrty, úsporná opatření, šetření a chystané navyšování cen.

I v tisku sousedních zemí se objevují zprávy o krizi našich pivovarů. Majitelé gigantických nadnárodních pivovarských kolosů si stěžují na snižující se odbyt piv kdysi zvučných značek s nyní unifikovanou chutí vařených tím nejracionálnějším způsobem.

Jaká je však skutečnost, alespoň co se piva týče? Já zde rozhodně žádnou krizi nevidím!

Výstav průmyslovým pivovarům patřícím pod KBG a LIF stoupá, ani ostatní průmyslové pivovary nezavírají a dokonce i ten Vyškovský nám zatím stále vaří a věřme, že vařit bude i dál.

Máme tu dokonce první regulérní průmyslový pivovar postavený po roce 1989, a to Chotěbořský, který za své opravdu vynikající pivo sklízí zasloužená ocenění. Že by to bylo tím, že pivo v něm je opravdu vařeno za použití kvalitních surovin, je na opravdové spilce, dodržují se tradiční výrobní postupy?

No a dále nám stále přibývají tempem, dá se říci závratným, nové a nové minipivovary a restaurační pivovary, kde si zpravidla na odbyt také nemohou stěžovat, což dokazuje to, že zvyšují své původně poddimenzované kapacity.

Přibývá nám i hospod, kde už začíná být samozřejmostí výběr z více značek a dokonce i druhů piva. Hospody sdružené v Alianci P.I.V. už mají své následovníky i v jiných městech republiky. Stále více lidí se začíná zajímat i o jinou možnost konzumace piva, nežli je obligátní chození do nejbližší hospody s jednou značkou a jedním druhem piva. Stále více lidí vyhledává možnost ochutnat více různých značek piv a více různých pivních stylů.

Před pár lety někteří pochybovali o úspěšnosti snah pivních osvětářů typu Honzy Kočky, dnes už, myslím si, nepochybuje nikdo. Pochoutky z Varnsdorfu, ale i z Broum, Velkého Rybníka, Třebonic atd. zná a vyhledává spousta lidí.

Nyní už zkrátka víme, že pivo není jenom ležák, ale pochutnáme si i na svrchně kvašených pivech typu Ale, na Stoutech, na pšeničných pivech..., a i u toho ležáku už víme, že takový nefiltrovaný prostě nemá většinou chybu.

Na pivních serverech debatujeme o tom, jestli pivo v minipivovarech lahvovat do skla či petek. Ano, na tomto je vidět, jaké problémy se už řeší. Ne jestli budeme mít kde sehnat dobré pivo z minipivovaru, ale už začínáme být rozmazlenější a někteří si už začínáme vymýšlet další požadavky. No není to krásné? To přece není krize našeho pivovarnictví, ale naopak, stojíme na počátku jeho obrození. Doufejme, že nebude přerušeno, třeba špatnou legislativní politikou.

Na závěr si dovolím přidat ještě odkaz na blog časopisu Respekt, který dokumentuje to, že přibývá stále více lidí, kteří se o pivo začínají opravdu zajímat hlouběji, což je jen dobře pro všechny, kteří vaří pivo kvalitně a poctivě a může přidělat zase nejednu vrásku výrobcům nízkonákladových europiv.

V žádném případě ale nejde o krizi!

autor: Henri | Blok 07:57 [permalink] [comments: 13]


Pohádkové pivo 2011

[úterý, 23. listopad 2010]

Pivovar Belveder v Železné Rudě Vás tímto srdečně zve na klání malých pivovarů v soutěži o titul Pohádkové pivo pro rok 2011, která se bude konat na Horském hotelu Belveder v Železné Rudě 27. listopadu 2010 od 13 hodin.

Soutěžit se bude v kategoriích: Světlý ležák do 13, Polotmavý ležák do 13, Spodně kvašený speciál a Svrchně kvašený speciál.

Vítězové obdrží od pohádkového čerta a sv. Mikuláše diplomy a věcné ceny.

Večer bude volná zábava s živou hudbou, šumavskou zabijačkou, tombolou a soutěží...

Pohádkové pivo 2011

autor: Belveder | Blok 19:50 [permalink] [reaguj]


Lehké porovnání těžkých speciálů

[pátek, 19. listopad 2010]

Tento článek vznikl jako reakce na jiný blog, Hrochův, kterýžto můj krajan (aniž by o tom věděl, že je krajan), napsal podobný článek o témž. Článek se týká pití všech tří Masterů, kteří svou pouť započali kdovíkde, pak šli přes Popovice, aby skončili v samé náruči koncernu.

Tedy dal jsem si všechny tři Mastery, odpočítán podle síly, najednou a po sobě. Proč o tom mluvím? Mastery možná budou někteří brát jako jakousi možnost úniku před standardním sortimentem PU v těch mnoha hospodách, kde jinou než tu skvělou velkou dobrou značku nemají a tím že ji mají, se o nic jiného starat nemusí. Dále již nebudu komentovat. Pokud jde o Mastery, nechám mluvit dojem:

Master polotmavý 13° - chuťově vyvážené, plné, sladové, přiměřeně řízné a chmelové pivo, voňavé a až na cizorodý ocas chutné – 3,75 bodů z devíti podle stupnice od jedné do devíti (1=ráj, 9=peklo)

Master zlatý 15° - 4,50 bodů z devíti - chuťově se vytrácející ve svíravé hořkosti, málo plné – silně mi připomíná Konrad, který vůbec, a teď se na mne nečilte, nemám rád pro onu nezaměnitelnou kombinaci sladké chuti a vtíravé hořkosti, kterou má jinak snad jen becherovka.

Master tmavý 18° - 4,00 bodů z devíti - silná, plná, kávová chuť přecházející až do nepříjemna, příliš silný "bock" bez svěžesti – hodně mi to připomíná 21° a 24° od Primátora. Kdo z vás na to, pánové, má? Dá se to ještě pít?

Celkově musím říct, že nic zajímavého se nekoná, ale ani žádná velká tragédie. Možná se se svým názorem neshodnu s většinovým auditoriem, ale čím silnější pivo, tím hůř, asi proto, že opravdu dobré speciály chemička soustředící se na jeden jediný produkt prostě umět nebude.

Pro porovnání jsem si dal červeného Konrada, který docela ušel, ale od speciálního pivečka bych čekal spíš něco ve stylu Primátorovy 16°, větší voltáž, větší dojem. Sorry, dnešní den speciálů jsem nepotkal nic speciálního. Lépe pivo nepít a pít minerálku!


Klub malých pivovarů podporuje Plzeňský Prazdroj!

[středa, 10. listopad 2010]

Dnes byly stoly v KMP posety letáčky akce In Pivo Caritas. Bohulibá akce spočívající v tom, že když pošlete charitativní DéMeeSku, pomůžete tím neziskové organizaci Ledovec a dostanete v KMP pivo zdarma. Dosud dobré.

Nevím, co Ledovec dělá a ani mě to nezajímá. Kromě 27 Kč pro tuto neziskovku ale Váš hlas platí i jako 2 hlasy v soutěži Prazdroj lidem, což v podstatě není nic jiného než propagační akce Plzeňského Prazdroje. A tady je dle mého názoru chyba lávky.

Podnik, který si zakládá na propagování různorodých piv a tak trochu bojuje proti nadnárodním gigantům by se, dle mého názoru, neměl zapojovat do propagace toho největšího. Nebo ano?

Petře, to rovnou můžeš příště narazit PU či Gh. Určitě bude šmakovat... Vždyť v Alianci bys nebyl první ani poslední :(

Klub malých pivovarů podporuje Plzeňský Prazdroj!

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 21]


Nealko Dudák jasně propadl

[úterý, 9. listopad 2010]

V poslední době vyvolávají vášnivé diskuse zejména články z degustací. Rozhořčeni nad výsledky jsou především Ti, kdož se nikdy žádné anonymní degustace nezúčastnili. Vždyť je přeci snadné poznat tu a tu značku. Ano je to snadné, když ji pijete z etiketované lahve nebo ologovaného půllitru.

Výsledky jsou skoro vždy překvapivé a že bych si někdy byl stoprocentně jistý vzorkem, to snad ani ne. Možná proto mě tyto anonymní degustace baví a rozhodně nepodléhám nutkání kritizovat výsledky či hledat chyby na degustujících. Vždyť to nemusí být jen odborníci, profesionální degustátoři, kdo může se svými výsledky do světa - alespoň zde na PI.

Po loňské minidegustaci ležáků z Pivní prodejny jsem si letos vymyslel, dle mého názoru, trochu netradiční ochutnávku. Netradiční v tom, že jsme neporovnávali různé značky o stejné či přibližně stejné stupňovitosti, ale naopak skoro všechna piva od jednoho výrobce (nepíši značky, protože značek má tento pivovar více). Dnes jsme tedy podrobili našim chuťovým pohárkům piva Měšťanského pivovaru Strakonice. Lahve byly zbaveny etiket, víčka označena a zalepena. Piva nastejno vychlazena.

Škoda jen, že jsme se nakonec sešli jen dva, ale nevadí, vždyť si neděláme nárok na nějaké objektivnější výsledky. Děláme to pro radost a zajímá nás, zda jsme schopni rozeznat alespoň světlé výčepní pivo od silnějšího ležáku. K dispozici máme šest vzorků - tmavé jsme vyloučili kvůli barvě, polotmavé pak i kvůli jiné lahvi. Opět bych se přimlouval na stáčení Klostermanna i do půllitrových lahví...

Ale teď už pojďme k výsledkům této strakonické degustace. Jak jsme poznali pivka, která pro nás Vaří paní sládková Dáša Vlková?


Vzorek č. 1 | Švanda |oba se trefujeme

Vzorek č. 2 | Dudák Premium | tipuju Krále Šumavy, kolega Otavský zlatý

Vzorek č. 3 | Dudák Nektar | tipuju Nektar, kolega Premium

Vzorek č. 4 | Král Šumavy | tipuju Otavský zlatý, kolega Král Šumavy

Vzorek č. 5 | Dudák Driver | oba se trefujeme

Vzorek č. 6 | Otavský zlatý | tipuju Premium, kolega Nektar


Vzorky nehodnotíme podle nějaké stupnice (božské - nepitelné) ale body od 0 do 5 bodů. Nemusím snad ani uvádět, že Driver nezískal ani bod. také zde byl jen tak do počtu. A které že pivo od řeky Otavy nám chutnalo nejvíc?


1) Dudák Premium | 10b

2-3) Král Šumavy a Dudák Nektar | 7b

4-5) Švanda a Otavský zlatý | 3b

6) Dudák Driver | 0b


Myslíte si, že je taková akce zbytečná, nebo že je zbytečné ji zde zveřejňovat? Já myslím, že naopak, vždyť se vždy nejlépe plácá (diskutuje), které že pivo je vlastně nejlepší a že to musí poznat každý...

Můžu Vás ujistit, že ani já nepřikládám, svým vlastním, výsledkům žádnou váhu a už se těším na sobotní soudek nefiltrovaného Otavského zlatého, kterého mi paní Dáša speciálně stočí z ležáckého tanku...

Nealko Dudák jasně propadl [p222]

autor: Chody | Blok 19:49 [permalink] [comments: 4]


Ze Šumavy do Prahy

[pondělí, 8. listopad 2010]

V tomto týdnu by mohli příznivci piva z pivovaru Belveder ochutnat 4 druhy šumavského piva v pivnici Svět piva a Merenda na Žižkově a v šumavské hospdce Na Šumavě v Šumavské ulici na Vinohradech.

Není té Šumavy nějak moc? Určitě ne a dobrého šumavského piva už vůbec ne.

autor: Belveder | Blok 00:32 [permalink] [reaguj]


Střípky dojmů z Ale Festivale

[neděle, 31. říjen 2010]

Navnazen dobrou propagací slibující skutečně nevšední pivní zážitky jsem v sobotu ráno vyrazil směrem na Varnsdorf na Ale Festivale. Těšil jsem se o to víc, že se jednalo o moji první "pivní akci", tedy první akci, na kterou jsem jel v pozici člověka o pivě přemýšlejícího a vychutnávajícího.

Do nového areálu Kocoura jsem dorazil ještě před dvanáctou. V rozlehlé hale bylo zatím pramálo lidu a docela zima. To první se během dne změnilo tak, že chvílemi nebylo kam šlápnout, to druhé moc ne a moje celková promrzlost ve finále ovlivnila i mou ochotu degustovat až do samotného konce. Ona zima byla ale naštěstí jedinou kaňkou na povedeném dni.

Když jsem u vchodu zjistil, že něco na zub určitě bude, vyrazil jsem prozkoumávat terén. Skoro hned jsem si všiml, že chybí Matuška a Bulovka - dva z těch, na které jsem se těšil. Navíc jsem se rozhodl vynechat Heineken, lužický Bergquell, který mne dosud ničím neoslovil a domácího Kocoura , protože jeho svrchně kvašená piva jsem buď už ochutnal, nebo brzo ochutnám. Z Frýdlantu to přes Polsko a Německo nemám daleko. Přinejmenším ale na jejich weizenbock, který jsem ochutnal U Hrocha, se mi sliny sbíhaly. Ale vydržel jsem.

Teď ale k tomu, co jsem doopravdu ochutnal. Začal jsem předposledním stánkem, Hradeckou Pivoňkou , která nabízela Žamberské ale Kanec a "parní pivo" z Bavorského Zwieslu. Kanec na začátek chutnal, možná přítelkyni o maličko víc než mně, Dampfbier pak bylo první pivo, které mne nadchlo. V prvním doušku nic moc, pak se ale začalo rozvíjet a zanechalo krásně v puse. Přítelkyni naopak nechutnalo vůbec, postupně se z toho stalo pravidlo - když se jí u něčeho křivila ústa, mně to naopak chutnalo.

Za tu půlhodinu, co jsem seděl u Pivoňky, jsem si všiml jedné zajímavé věci - stánek sousedního Heinekenu, který nabízel své klasické exportní značky, tu byl vyloženě na okrasu. Mohl bych odpřísáhnout, že za tu půlhodinu si u něj nikdo nic nekoupil. I později u něj zrovna moc lidí k vidění nebylo. Možná to bylo tím, že většina nabízeného sortimentu se dá sehnat v lepších supermarketech, možná pro jejich aktivity v pivní globalizaci.

Jako druhou štaci jsem si vybral Velkorybnického Hastrmana a jejich Pale Ale. Vynikající hořké svěží pivo přesně odpovídalo pověsti, jakou Hastrman má. A protože jsem se trochu zalekl celkového počtu všech nabízených vzorků, koupil jsem si všechny s sebou s tím, že si je vypiju později doma v klidu. Podobně jsem se zachoval i u Třebonického rukodělného , kde jsem ochutnal vřesové ale Skrblík, opět chutné a hořké, a všech pět nabízených piv koupil domů. To jsem již byl vyzbrojen originální sklenicí s hastrmanem a povědomím o tom, že si ji v rohu haly mohu dle libosti vymýt, což bodlo.

Mou další štací byl Pivovarský dům Praha a jejich Grodziskie podle starého polského receptu. Řeknu to rovnou, tohle pivo mi z celého dne chutnalo nejvíc. Mělo světlounkou barvu, jemnou, ale říznou chuť, krásné doznívání, bylo svěží a živé - působilo dojmem neuvěřitelné čestvosti, jak právě natočené ze sudu. Později jsem měl jejich pšenici, také mi moc chutnala, ale protože to bylo moje předposlední pivo, ruku do ohně za něj dát nemohu. Zato za Grodziskie ano!

I mou další zastávkou bylo Polsko. Ale Brackie Mastne z polského Cieszyna mne nijak nenadchlo, ale ani nezklamalo. Ovšem pro mne nejméně dobré pivo dne. Navíc mne trochu zarazila výstavka na tento festival nepatřících piv této skupiny - tedy Zywiec a spol., tedy v podstatě Heineken.

Ve Zlých Časech jsem ochutnal pšeničnou rozmarýnovou Rosemary , kterou moje přítelkyně vyhlásila nejhorším pivem všech dob, já si ovšem pochutnal, koupil zde nějaké lahve, jedno anglické ale přikoupil v Pivoňce a vyrazil se ubytovat.

Po návratu jsem zjistil, že lidí výrazně přibylo, mých rozlišovacích chuťových schopností ale kvapem ubylo. U stánku s belgickým pivem jsem si dal ovocný Kasteel Rouge, kterým jsem se tak trochu dostal do autu. Zpátky mezi piva mne ale vrátilo Delirium Tremens . Bylo sladké a hořké zároveň, voňavé a hodně plné, prostě mi chutnalo. U vedlejšího stánku jsem koupil nějaké to Belgické trapistické a vyrazil se podívat na Zvíkov. Tady mne nic nezaujalo. Přítelkyně si dala nějaké ochucené, lehce jsem ochutnal a nic moc.

Cítil jsem, že mne už nadobrou opouštějí síly a tak jsem si šel dát poslední vzorek, 5 A.M. Saint jantarový ale od neortodoxního skotského Brewdogu. Tohle voňavé, plné a opravdu hořké pivo, kterému scházel snad jen trochu větší říz, mne navnadilo k zakoupení ještě jedné lahve, takže teď můžu přemýšlet, jestli Hardcore IPA od Brewdogu bude větší harakiri než Samurai IPA od Kocoura. A když už jsem byl u toho Skotska, stavil jsem se u stánku přátel Skotska. Moje dívka již dříve zjistila, že "přítel Skotů" za pultíkem pod svojí sukní skutečně nic, ale vůbec nic nemá (zeptala se), já zase zjistil, že jsou připraveni spíše na ochutnávku whisek, a tak jsem si na úplný konec na šťastnou cestu na hotel panáčka jednosladové dal.

To se zase jednou něco povedlo, jak má! Všem, kteří k tomu byli nápomocni patří dík!

Střípky dojmů z Ale Festivale

autor: Allegro.g. | Blok 22:41 [permalink] [reaguj]


Mír s Hubertem

[neděle, 24. říjen 2010]

Odpusťte, prosím, že zase vyrušuji. Jsem z těch, kteří jsou oprávněně označováni za „kdejaké pisálky, co píší o pivu“. Na svou obhajobu mi dovolte připomenout mé časté přiznávání, že pivu z hlediska výrobního, marketingového atd. a pohříchu i senzorického příliš nerozumím. Motivy mého psaní však nejsou pouze ryze exhibiční, vždyť nemám co ukazovat. Začal jsem psát hlavně protože jsem pivu a dění kolem něj přestal rozumět v podstatě zcela a na některé jevy dodnes marně hledám adekvátní odpovědi. To vše z hlediska prostého konzumenta, prostého smutného konzumenta.

Že užívám si s Hubertem doby mírové mi také vyšlo nikoliv rozborem relevantních dat, alebrž pouze vylučovací metodou. Ve všech pro mne potenciálně konfliktogenních oblastech se ku mne Hubertus chová více než ohleduplně, slušně a někdy i mile překvapí. Jako tuhle tím polotmavým…

Kácovská kvasnicová desítka byla pro mě před pár lety v době, kdy všechna mnou do té doby oblíbená piva houfně vymírala ve smyslu původní chuti či mizela v nenávratnu zcela včetně značky, zjevením z jiného světa v depresivní a smutné době. Možná že jen díky ní zůstal jsem tehdy pivařem, neb má spotřeba piva rapidně klesala. Pivní dění jsem vůbec nesledoval a zpočátku jsem si myslel, že mají v jisté středočeské obci přilehlé ku staré karlovarské silnici jen nějaké výrobní potíže, které vyřeší a bude to jako dřív. Dárek pana Ringhoffera však v té době stále produkoval takové pivo, že často jsem žasnul, kolik radosti si lze koupit za pár korun…

Pak se stalo však něco, co má prostá duše obyčejného pivaře nebyla schopna pojmout: Kozel „se“ prodal! Ano, „sám“ se prodal! Na dni Kozla jsem se tehdy ptal staršího průvodce: „Proč?“ „Zeptejte se akcionářů proč akcie prodali!“ snažil se říci klidně, ale já zřetelně slyšel v jeho hlase hluboké zklamání a snad i něco jako žal…

Copak že se někomu něco prodá! Není mi snad jako pivaři vlastně jedno, čí je to pivovar? Z hrůzou jsem postupně během let pociťoval, že mi to pravděpodobně být jedno nemá… Protože ačkoliv značka Kozel zůstala a ačkoliv nemám jediný „hmatatelný“ důkaz, že to pivo je chuťově i účinky horší, mé holistické bytosti přestal vyhovovat a trvalo mi celkem dlouho, než jsem si to s hořkostí připustil. Bývalo totiž cosi krásného v možnosti spolehnout se na to, že kde jest poutač s na zadních nohách vztyčeným rohatcem, lze za pár korun osvěžit se manou. Bylo mi nutno smiŕovat se se zánikem jedné z mála „existenčních jistot“.

Některá další dříve oblíbená piva jsem čas od času ochutnal se zvědavostí, zda je to stále tak špatné. Nebylo. Bylo to ještě horší…

Také se mi stalo, že jsem navštívil na Jičínsku kamaráda a z Prahy dovezená basa jím oblíbeného piva docházela a tedy nechal sousedem dovézt další basu tuším z Jičína. Náhle jsem měl na stole nedopitou lahev z Prahy a už mi přinesl otevřenou další. Nevěřil jsem vlastním ústům! Vždyť právě v médiích psali, že vědci potvrdili, že toto pivo chutná stejně už nějakých stopadesát let! Není tedy možné, aby z těchto dvou současných lahví chutnaly různě! Jejej! Jsem nemocný! Nebo pro tuto dobu nepoužitelný! Určitě jen některou z lahví jen špatně skladovali!

A tak jsem moc rád, že žiji v míru alespoň s takovými jako je Hubertus, díky Huberte! Chutnáš mi stále stejně dobře, ačkoliv po tvé dvanáctce, dám-li tři kusy, chce se mi pospávat, zato desítka mě naopak vždy „nakopne“ jako kvalitní káva! Ležíš v krásné krajině a sám o sobě jsi krásný. Také jsi nikdy nekoupil jiný pivovar jen abys jej zavřel a defacto nepřátelsky převzal jeho značku a to navzdory tomu, že tvoji kolegové dokázali takto „vyvraždit“ od konkurence celé kraje! Samozřejmě že je cosi primitivního v personifikaci „přirozeného ekonomického chování“ a nemít kvůli tomu rád některé ekonomické subjekty není správné, vždyť pivo se dnes už nevaří pro chuť a radost pijanstva, leč vyrábí a produkuje pro výnosy a tedy pryč s pivní romantikou, to nechceme! Ale já jsem rád, Huberte, že tě mohu mít rád právě protože ty se takto nechováš, že ještě vaříš dobré pivo mě a dalším ku radosti a rozkoši! Zvláštní, že ti to v této době ještě jde, jsi vůbec trochu divný, vždyť ty to pivo máš podstatně levněji než jiní a o peníze jde především, vždyť čím chceš dnes měřit úspěch! Upřímně ti i trochu závidím, protože tvůj vlastník tě má asi dost rád, když tě ani nezpeněží prodejem většímu, ani tě „neždímá“ akcentem na ekonomické ukazatele! Místo CKT ti koupili novou varnu, viď?! Trochu škoda té jizvy na tvém průčelí, které ti vybourali, aby bylo varny kudy vyměnit. Ale to se snad časem zahojí a ty dostaneš novou fasádu! Je záviděníhodné, že se na tebe ještě nevykašlali, když tak často navštěvují tě vody Sázavy, protože pochybuji, že pivem vyděláš alespoň na nápravu těchto povodňových škod. Vaříš nám dobré pivo a hýčkáš nás, ačkoliv my jako konzumenti chováme se jako malé děti a raději masově nakupujeme drahá masová piva či druhdy již i pivní náhražkové nápoje. Jak dlouho to ještě vydržíš? Nebo věříš tomu, že klokotné pivní dění vůkol, kterému já vůbec nerozumím, již láme se k lepšímu? Že ekonomický přístup způsobí to, že masy začnou raději pít pramenitou vodu než předražené prýpivo ignorujíc marketingové tlaky a své zdecimované podvědomí? A nakonec se masy pokorně vrátí k tobě a tobě podobným? Pivovary dnes prý prostě budou dál vařit pivo, které my budeme ochotni pít a jim to bude zajišťovat růst růstu. Věříš tomu, že neochota moje a pár dalších podivínů hrát tuto „rozumnou“ hru umožní přežití, existenci a v budoucnu rozvoj takovým jako ty? Něco mi v tom pořád „hapruje“, kámo… Ale v tom nejedeš ty, v tom jedeme my, viďte, masy!

Tak mi jen, prosím, řekni, aby mír dokonalý zůstal i nadále mezi námi : Včera jsem měl v Kostelci Kácovský černý či tmavý (?) speciál, ale přímo u tebe Na šalandě mi včera řekli, že tento speciál je sice navařen, ale že leží a bude tak jako každoročně až na Vánoce. Subjektivně bych řekl, že co měli v Kostelci je tvůj výtvor, neb chuťový duch Kácova byl v pivu, domnívám se laicky, přítomen. Že by protekční burčák? Děkuji ti a prosím zůstaň s námi, nevděčnými masami! Pa, já zas přijdu! Protože „Dobré pivo nenahradíš!“

Mír s Hubertem [p250]

autor: Rosťa | Blok 11:31 [permalink] [comments: 6]


Jak jsem happy end nechytil...

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

Před pár týdny začal nový školní rok a já se tak díky tomu opět dostanu průměrně dvakrát za měsíc do Prahy. Kromě plnění školních povinností mám tak možnost ochutnávat různá piva. Minulý týden jsem neměl moc hodin a navíc k tomu tří hodinovou pouze mezi předměty. Vyrazil jsem tedy do Jihoměstského pivovaru na oběd.

Ještě než jsem dostal obří porci dobrých Spätzlí s uzeným masem a kysaným zelím, ochutnal jsem místní Oktoberfestbier 14° Märzen. Moc nechápu tento zvláštní název, ale zřejmě je to kvůli lidem, kteří nevědí, co znamená styl Märzen a název Oktoberfest prostě více láká normální hosty. Místní pivo totiž s pivy vařenými dnes pro Oktoberfest nemá mnoho společného. Bohudík. Kromě Hacker-Pschoru se vaří pouze silnější verze mnichovského světlého ležáku. Zde se totiž jedná o (téměř) klasický Märzen. Pivo má jantarovou až světlounce hnědou barvu. Ve vůni je lehce cítit alkohol, v chuti pak dotyk topinkově-karamelkové sladovosti. Bohužel ve vůni i chuti je přítomna i velmi slabá ovocnost. Tu si můžou dovolit pouze silné ležáky, ale v ležácích konvenční stupňovitosti prostě nemá co dělat. Ke Spätzlím si dávám Kräuterbier 13° bylinné pivo - světlý zlehka zakalený ležák s mírnými medicimálními tóny po bylinkách a s vyšší hořkostí. V chuti je pak cítit i jemná sladovost. Nejsem příznivcem ochucených ležáků, ovšem v tomto případě přidané bylinky pouze přispívaly k celkovému vyznění piva a nepřekrývaly ostatní chutě, jak to bývá obvyklé u podobných piv. Tzn. dopil jsem ho. Posledním pivem byl Weissbier polotmavý, zařadil bych ho sice mezi Dunkelweizeny spíše než do stylu Ur-Weiss, ale šlo o zdařilé pšeničné pivo. Velmi řízné s ovocnou vůní, v chuti se již začala více ozývat i karamelkovost, jen závěr byl trochu zvláštní - pudingově vanilkový. Přes drobné výtky musím přiznat, že se do Jihoměstského pivovar rád brzy vrátím.

Poté co jsem absolvoval druhou část výuky toho dne, vyrazil jsem do Zlých Časů. Ten den nebyla zrovna oslnivá nabídka, takže jsem ochutnal pár nezajímavých piv (Javořický ležák, d’Este) a Trashy Blond z BrewDogu. Laciná blondýnka hezky voněla, ale v chuti až příliš dominovala chmelová hořkost. Holt slabší pivo (10,4°) s mnoho IBU (35).

A protože jsem měl ještě pár hodin do odjezdu, vyrazil jsem do nově otevřené ochutnávkové hospody Prague Beer Museum Pub. Trochu zavádějící název, nemyslíte? Ale třeba je to záměr. Jako první si objednávám nakuřovaný Speciál z Kladna (32 korun za 0,3l). Po letní návštěvě pivovaru nečekám žádný zázrak, ale tohle je pro mě příjemné překvapení. Lehce uzené polotmavé pivo s převládající sladovostí. Poté si poroučím filtrovaného Poutníka (24 korun za 0,3l, za podobný peníz dostanete v ZČ půllitr), u kterého chci vyzkoušet, v jaké kvalitě ho tu servírují. Nebylo to na 100%, ale s ohledem na množství píp byl vcelku pitelný. Byl ovšem stejně jako pivo z Kladna podchlazený. Pokud to nebyl záměr, měl by to někdo ohlídat a pokud to záměr byl, tak je to jasný, v podchlazeném pivu se lépe skryjí případné nedostatky. Jako třetí pivo si objednávám Matušku Weizen (35 korun za 0,3l). Bylo to jedno ze tří, nebo čtyř piv z minipivovaru z celé nabídky. V provozu bylo 29 píp z pivy, na třicáté byla nějaká limonáda, drtivou část nabídky tak tvořila piva z průmyslových pivovarů. Už ve vůni je poznat, že pivo není v dobré kondici a chuť to jen potvrzuje (např. nízký říz). Špatné pivo z Broum jsem měl do té doby jen jednou a to U prince Miroslava zkyslou tmavou 14°. Domnívám se, že v obou případech byla chyba na straně hospody a ne pivovaru. Na závěr si dávám ještě jednou Rauchbier z Kladna a odcházím na autobus. Celkově ochutnávání nedopadlo úplně špatně, ale to co jsem viděl okolo bylo hrůzostrašné. Podmíráky na každém druhém pivu, ale ne milimetr dva, to se stane, ale půl centimetru až centimetr a to i na malých pivech, na kterých to více vynikne, bylo to nejmenší. Když jsem přišel, stál na výčepu tmavý Rebel již téměř bez pěny. Byl jsem zvědavý, co se s ním stane a chvíli dokonce přemýšlel, že si ho sám objednám, abych to zjistil. Nemusel jsem, vedle mě sedící cizinci si ho, poté co stál minimálně tři čtvrtě hodiny na výčepu, objednali. Pivo bylo rozlito do dvou čistých sklenic a dočepováno čerstvým (seděl jsem za barem asi půl metru od pípy z dotyčným pivem). Obdobně bylo naloženo z Bernardem. Nejdřív číšník načepoval jednoho s tím, že přebytečnou pěnu „odhazoval“ do jiné sklenice. Z ní pak přelil pivo do jiné a dočepoval. Nestačil jsem valit oči, ale nic jsem neříkal, byl jsem zvědavý na další alchymistické kousky pánů za výčepem. A dočkal jsem se. Někdo si objednal velkou a malou Poličku. Velká vypadala na první pohled slušně, ale do třetinky již plivl konec sudu. „Výčepní“ znalecky prohlédl sklínku, počkal až pěna dojde o něco výš a odeslal pivo na plac. Vymytí trubek samozřejmě nepřipadalo v úvahu. Nevěřil jsem svým očím a nevěděl jestli se smát, nebo plakat. Když k tomu připočtu nesmyslný popis některých piv (viz http://www.crestcom.cz/tiskove_stredisko/files/download/147/Pivni%20specialy.pdf) a poněkud nadsazené ceny, je to fakt bída. Navíc by mě zajímalo, kterej umělec sepisoval ten seznam piv. Mimochodem jsem k tomu již jednou vyjadřoval podrobněji (viz http://pivni.info/news/6928-the-prague-beer-museum-prazske-muzeum-piva-unikatni-projekt-v-zemi-pivu-zaslibene.html).

Každopádně to vypadá, že se pivo z menších pivovarů a minipivovarů dostalo z undergroundu. Jedním z indikátorů může být, když se najde vykuk, který se snaží svézt na módní vlně, vydělat peníze, aniž by o dané věci věděl něco více, nebo měl jiný zájem, než na tom vytřískat za každou cenu peněz co nejvíc. Příkladem mohou být hudební manažeři vykrádající undergroundové hudební styly, které následně uzpůsobují masovému posluchači. Jednoho takového v Praze už máme a teď k němu zřejmě přibyl další. Spolumajitel Se Padilla v Praze provozuje i jinak orientované podniky, bary či kluby více méně zaměřené na nové hudební styly a cool alkoholické koktejly. V něčem jsou ale PBMP podobné, přitažlivé ve photoshopu upravené holky na plakátech, nebo jako maskotky, předražené pití a „trendy“ prostředí. Ostatní podniky neznám a nechci je proto soudit, ale u PBMP je to podle mě o přitažlivém obalu, ale zkaženém obsahu. Jinak já nemám nic proti vydělávání peněz, to abych nebyl špatně pochopen. Ovšem nemělo by to být za každou cenu a bez odpovídající kvality. Jenže atraktivní lokalita v centru Prahy (ulice Dlouhá) a množství cizinců, kteří se zde pohybují, umožní - bohužel - podniku přežít. A co z toho bude mít české pivovarnictví? Při nejlepším nic, při nejhorším se zhorší jeho obraz ve světě. Protože když provozuje pivní bar člověk, který pivu nerozumí, kam to tak může vést?

Chtěl bych ještě říct, že i když mám např. v případě Zlých Časů své námitky ke kvalitě a (někdy) cenám piv a občas také k obsluze. Musím říct, že Hanz je sice obchodník (a proč by taky nebyl), ale pivu rozumí. Navíc když jsem si tam dával minulé úterý třetinku Ignis et Flamma (Belgian IPA) za stovku, tak byla výborná a nelitoval jsem vynaložených peněz. Je prostě rozdíl do jaké ochutnávkové hospody člověk chodí.

autor: Elf | Blok 01:18 [permalink] [comments: 10]


Válka s Prazdrojem

[úterý, 19. říjen 2010]

Hned, jak jsem viděl nadpis článku „Anonymní degustace rozmetala mýtus o Prazdroji z Polska“, bylo mi jasné, že v komentářích pod článkem bude rušno. Já velmi oceňuji „pivní romantiku“, osobitost piv, řemeslné pivovárky,… mezi nejkrásnější zážitky řadím pohled na otevřené kvašení ve sklepě na spilce atd. atd. Pro ilustraci: Moje pivo číslo 1 je Poličský Otakar. Proto do jisté míry sdílím odpor k nadnárodním skupinám, které pivovary většinou řídí jako jakoukoli jinou společnost založenou za účelem zisku a nebrání se tedy unifikaci chutí piv či dokonce zhoršování kvality, pokud poptávka po jejich pivech funguje stále stejně. Minorita pivařů, kteří vyžadují kvalitnější pivo, ostrouhá. Tohle by asi mělo fungovat jen v krátkém období, v dlouhém období by snad měla vykrystalizovat malá část trhu tradičního velmi kvalitního piva pro ty, kteří ho poptávají. V současnosti v ČR nastává boom „kvalitního piva“. Na pivo začíná být každý odborníkem. V hypermarketech se začínají objevovat piva z menších pivovarů, jen proto, aby přilákaly zákazníky na větší nákup všeho ostatního, ne kvůli těm pár prodaným lahváčů Herolda na úkor Prazdroje (jen příklad). V novinách pisálci píší o výrobě piva, i když o ní nic nevědí. Spousta lidí už se naučila papouškovat rovnici menší pivovar=lepší pivo. EU štědře dotuje výstavbu malých pivovárků. Říká se, že zisky větších pivovarů stagnují, nebo dokonce výrazně spíše klesají. V delším období, až tento boom trochu ochladne, se zřejmě zisky větších pivovarů zase stabilizují a malé pivovárky a menší pivovary naopak nebudou tak prudce expandovat. Zároveň by to mělo větší pivovary vést k větší obezřetnosti v šizení svých piv.

Celý úvodní odstavec je úvahou nad tím, proč článek o Prazdroji (pro mnohé zřejmě jako jakéhosi symbolu zla) vyvolá takovou řadu komentářů plných odporu, ale většinou bez argumentů, případně se odvolávajících na různé fámy. Máme tu pivovary, které striktně dodržují zcela tradiční způsob výroby piva. Většina produkce ale pochází z pivovarů, které nějak tradiční výrobu změnili – ale žádný z takových pivovarů zde na pivním.infu a podobných webech nevyvolává takovou svatou válku v komentářích. V úvodu jsem jasně zmínil, jaká piva vyhledávám. Přesto Pilsner Urquell řadím k tomu nejlepšímu, co pochází z opravdu velkých průmyslových pivovarů. To je subjektivní a nechme prosím stranou, co komu chutná.

Rád bych zde k veřejné diskuzi předhodil několik informací, které jsou oficiálními tvrzeními Prazdroje o pivu Pilsner Urquell vyráběném v Plzni. Pokud nemá někdo důkaz, že jsou lživá, nemám důvod jim nevěřit a vyvracejí tak pro mě některé fámy. Nedělám to proto, že bych bojoval za Prazdroj. Ale jsem si jist, že ve spoustě pivovarů se dějí různé prasárny a jejich jméno takové nenávistné reakce nevyvolává. Jde mi jen o to, aby všem bylo měřeno stejným metrem.

Suroviny: jen voda, slad, chmel, kvasinky.

Pouze Žatecký poloraný červeňák jen ve formě granulí, žádné extrakty.

Voda jen z vlastních studní. Údajně naopak vypomáhali v době problémů plzeňskému vodovodu, zásoby vlastní vody jsou prý obrovské.

Slad jen z vlastní sladovny, jen z jarního ječmene z ČR.

Vlastní speciální kmen kvasinek, který se využívá už od roku 1842, který nikomu neprodávají (Kvasinky prodávají některým pivovarům, jedná se ale o jiné kvasinky. Ty vlastní, co jsou pro PU, nikomu nedávají.)

Vaření piva:

Varna pro PU je měděná (Ne jen zvenčí na ozdobu, mědi přikládají při výrobě význam. Jedná se prý o největší varnu, jakou lze z měděného plechu vyrobit). Ohřev je přímým plamenem.

Třírmutový způsob.

Kvašení v CKT:

Hlavní kvašení a zrání je oddělené -

Kvašení trvá 12 dní, pak se „mladé pivo“ přečerpá do ležáckých tanků, kde zraje při nízkých teplotách kolem nuly asi 30 dní.

Plnost piva:

EPM kolem 11,7-11,9 a alkohol 4,4% dávají tušit, že pivo má dobrou plnost, je méně prokvašené. Tvrzení o přibližování chuti PU k eurolagerům v tomto ohledu je tedy nepravdivé.

HGB:

Ředí se o desetinky (z 12° asi na 11,7°-11,9°), pro účely stabilně stejného piva a z důvodu daňové optimalizace.

Stáčení a (ne)pasterizace:

Pivo pro tankové hospodářství se vozí nepasterizované v cisternách. Pro ostatní obaly se pasteruje na průtokovém pasteru. (Přidávám svůj subjektivní dojem – stáčecí linka za miliardu působí jako opravdu sterilní prostředí, zajišťující při stáčení dokonalou hygienu.)

Péče o správný způsob čepování:

Vzhledem ke svým finančním možnostem si Prazdroj může dovolit investovat nemalé prostředky do propagace správného způsobu čepování tzv. na hladinku (osobně se správností tohoto způsobu čepování ztotožňuji) pomocí klasických otočných kohoutů.

Nekladu si za cíl postihnout všechny aspekty výroby piva. Jen jsem se pokusil vypsat některé oficiální informace o výrobě PU, které zatím nikdo v žádném článku ani jinde veřejně nevyvrátil. A pokud se skutečně takhle Prazdroj vyrábí, je to pro mě v rozporu s komentáři typu: Nepitelná sračka, To už není pivo apod. Jiný problém je, že PU je masivně rozšířené pivo. Péče o lahvové a sudové pivo v distribuční síti je často velmi špatná. Péče hostinských taktéž. Podle mého názoru lze dobře ošetřený Prazdroj stabilně ochutnat jen v několika málo výčepech v Praze a v Plzni(přesto například v restauraci Na Spilce přímo v areálu pivovaru, která je zaměřená především na turisty, neprovozuje ji pivovar, stojí způsob čepování za PRD ), zbytek republiky je většinou o náhodě(čest výjimkám, samozřejmě jsem nebyl v každé hospodě, jen průměruji). A tak chápu, že pro spoustu lidí je PU hnusné pivo, protože nemají často vůbec příležitost ho v dobré kondici ochutnat a některé může v dobrých výčepech odrazovat cena kolem 38 korun za půllitr.

autor: PetrV | Blok 22:41 [permalink] [comments: 85]


Pivni turistika jak má být

[pondělí, 18. říjen 2010]

Znate takove ty turisticke odznaky, co se natloukaji na hul, abyste se mohli chlubit, kde vsude jste byli? Tak neco podobneho predstavuji...

Pivni turistika jak má být

autor: Paja | Blok 08:42 [permalink] [comments: 4]


Jak Vám chutná Střízlík?

[sobota, 16. říjen 2010]

Na webu pivovaru Herold se koncem srpna objevila tato zpráva:

Co zraje ve sklepě pivovaru Herold?

Špičkoví pivovarští technologové se sešli brzo ráno ve varně zámeckého pivovaru Herold. Spolu se zkušeným sládkem Františkem Pinkavou, podsládkem Aloisem Blahnou a mistrem varny Bohumilem Kočkou utvořili tým, který uvařil novinku, která dlouho nepobyla ve spilce a již zraje v ležáckém sklepě pivovaru. Více vám napovídat nebudeme, ale kdo o vaření piva něco ví, určitě uhodne...

Jelikož jsem více než technologickým typem ochutnávacím, nechal jsem se poučit, že by se snad mělo jednat o pivo nealkoholické. Bravo, nealko pivo produkované pivovarem, s nímž mám domluveny stálé dodávky do prodejny není nikdy na škodu.

Dostal jsem basičku tohoto nového piva na ozkoušení. Neznám ještě všechny chuťové postřehy svých zákazníků, ale snad mohu vyjádřit svůj dojem na Střízlíka, ano tak se nové "pito" jmenuje.

Tak tedy jasnou převažující charakteristikou je vysoká hořkost. Co by se snad někomu u normálního piva mohlo zdát rušivým elementem, to já u nealko (rozuměj nízkoalkoholického) piva považuji za klad, protože ona hořkost přebije pro mě nepříjemnou sladinovou pachuť, která mně vadí.

U mě tedy Střízlík dobrý...

P.S.: Možná by nebylo na škodu zamyslet se nad polotmavou variantou, která se zdá být výhodná v tom smyslu, že část pachuti namísto hořkosti pohltí "tmavá" složka...

P.S.2: A jak chutnal Herold Střízlík Vám? Pokud jste ještě neměli tu čest, vězte, že pár kousků Vám mohu ještě dát, zastavte se...

Jak Vám chutná Střízlík? [p244]

autor: Chody | Blok 19:33 [permalink] [comments: 6]


Změny legislativy upravující značení a danění českého piva

[úterý, 12. říjen 2010]

Dnes přišla do redakce zajímavá pozvánka od pana Jaroslava Nováka. Dovolte mi ji na tomto místě zveřejnit:

Vážení přátelé,

zveme Vás na krátký brífink po jednání v pivovaru Excelent Rýmařov v xyz v restauraci pivovaru Excelent.

Tématem krátkého tiskového setkání budou revoluční návrhy změn legislativy upravující značení a danění českého piva.

Cílem je obnovení povinného údaje o stupňovitosti tak, aby místo stávajícího slovního značení měli výrobci povinnost uvádět stupňovitost piva s tolerancí desetiny procenta a návrh změny zákona o dani z alkoholu.

V případě piva totiž stát paradoxně nedaní alkohol, ale obsah extraktu původní mladiny. Výsledkem je snižování množství sladu v pivu a naopak k vyšší podíl alkoholu.

Novela zákona prospěje spotřebitelům, neboť budou vědět, jak kvalitní piva pijí - zda osmičku nebo skutečnou desítku (jak tomu je i v jiných zemích). Změnou výpočtu daně spotřebitel dostane kvalitnější pivo a zároveň se tím vyvine tlak na snížení množství alkoholu v pivu. Právě menší množství alkoholu v pivu bylo prapůvodní příčinou této novely. Ta souvisí s velmi diskutovanou otázkou změny bodového systému v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích a zaručuje menší riziko ovlivnění řidiče alkoholem při řízení motorového vozidla.

Srdečně zvou zástupci pivovaru Excelent a senátor Jiří Žák.

Pokud by tato novela dostala šanci, tak by to dle mého názoru českému pivu i českému pivaři jen a jen prospělo. Co myslíte Vy?

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 5]


Podžbánský pivovar Mutějovice

[úterý, 12. říjen 2010]

VELKÁ ŘÍJNOVÁ PIVNÍ REVOLUCE

Od zítřka, 13.10.2010 se bude v naší restauraci čepovat také světlá kvasnicová

10% GAGARIN

Přijďte ochutnat, těšíme se na vaši návštěvu

Sládek pivovaru

Podžbánský pivovar Mutějovice [p681]

autor: Pavel R. | Blok 15:28 [permalink] [comments: 26]


Test nealko piv

[středa, 6. říjen 2010]

Jistě jste zaznamenali další "profesionální" degustaci nealkoholických (tedy lépe řečeno nízkoalkoholických) piv dostupných na našem trhu. Tentokráte se iniciativy chopila redakce MF Dnes a oslovila širokou obec degustátorů - od novinářů, přes přátele piva po samotné sládky pivovarů. Výsledky si můžete prohlédnout na následujícím odkazu (klikni na obrázek nebo sem...)

Scan

Do testu bylo zařazeno přesně 30 vzorků nealko piv a já degustátorům vůbec nezávidím, protože přeci jen chuťově je tento nápoj pořád někde jinde.

Jistě se mnou budete souhlasit, že každá degustace může příště skončit úplně jinak. Přeci jen záleží na mnoha faktorech. Připomeňme si ty, které mě zrovna teď napadají (případně, prosím, doplňte v diskusi): preference chutí degustátorů, stáří piva, předchozí skladování v obchodní síti, rozdíly v jednotlivých várkách a v neposlední řadě možné komerční využití výsledků degustace... Což by být samozřejmě nemělo, ale znáte to, všechny výzkumy musí vyjít dle zájmů platícího objednatele.

Nepřísluší mi komentovat výsledky této konkrétní degustace, ale přeci jen mi dovolte vyslovit několik postřehů.

1) Rozdíl v hodnocení identických piv. 1 bod v případě nealko piva PMS Přerov, jedno pivo dobré, druhé to samé nevyrovnané. Ještě markantnější rozdíl lze vysledovat mezi čtyřmi značkami LIFu. Tady musím degustátory pochválit za stejné bodové hodnocení dvou vzorků Nealka pro Tesco a Svijanského vozky. Nicméně další vzorek téže skupiny má ztrátu skoro 4 body a poslední (pravděpodobně to původní) ztrácí dokonce bodů 8. Nechtějte mi namluvit, že každý pivovar LIFu vaří svoje nealko pivo...

2) V České republice se dle mých informací vaří celkem tři polotmavá nealko piva. Nechápu, proč do této degustace byla vybrána jen dvě - na černohorského Formana se poněkud zapomenulo. Vůbec otázka vlajkové lodi nealko piva K Brewery by mě docela zajímala. Zatím se jím zdá být právě vítězný Platan. Ale přeci nezahodí unikátní technologii z Černé Hory. Osobně bych raději zahodil Platana, který kdysi zásoboval půl republiky nealkopivem různých značek, čemuž udělalo KáBéčko přítrž.

3) Docela mě zarazily ceny nealko piv koupených v Pivovarském klubu. Chápu, že pokud je nealko pivo doplňkem nápojového lístku v restauraci, stojí stejně jako pivo točené. Ale zdejších 35 Kč při nabídce několika značek se mi zdá dost a obávám se, že se všechno prodá...

A kdo všechno vlastně degustoval?

Porota

Článek MF Dnes naleznete zde...

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 4]


Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

[středa, 6. říjen 2010]

Chmeloobrana a kultura piva

Já osobně celou záležitost Chmeloobrany i Chrámu chmele a piva vnímám velmi pozitivně.

Chmeloobrana po cimrmanovském způsobu využívá recesistických prvků a zároveň hravou formou vytváří pozitivní vnímání veřejnosti k pivu. Lid si žádá hry a toto je jedna z nich a navíc vcelku inteligentně a hlavně humorně pojatá. Poznal jsem několik členů a jsou to chytří a sympatičtí lidé. Z nichž ne všichni jsou domácí, poznal jsem jednoho až z jižní Moravy.

Pivo je u nás stále vnímáno jen jako levný nápoj pro široký dělný lid, jako nápoj pro levné opití. Jeho konzumenti jsou zpravidla vnímání jako tatíci s „pivním mozolem“, jako povaleči po zakouřených hospodách, nestarajíce se o rodinu. Jediný jejich zájem je po práci zajít na pár piv, proložit to levnou režnou, rumem, nebo zelenou. U piva být tím nejchytřejším, tím co by dělal politiku jinak, jinak by sestavil národní hokejový (fotbalový) tým, … Aneb jak praví Honza Kočka – pivo je u nás zpravidla vnímáno jako desítka v ledničce.

A Chmeloobrana je uskupení lidí, kteří se snaží tento zarytý stereotyp ve vnímání společnosti změnit. Tak jako se o to snaží Chody, Honza Kočka a aktivní blogeři na jejich serverech, tedy my. Jen jinou formou.

Změnit myšlení společnosti vyžaduje v tomto případě hodně práce a času. Zde by měly pomáhat i pivovary. Vylepšit image piva ale určitě nepůjde cestou PET obalů, ani větších a větších spotřebitelských balení. Cesta vína, je cesta, kterou by se měli propagátoři nechat vést. Tak, jak je dnes u nás vnímáno víno, tak si toto vnímání zaslouží i pivo. Ale to není o vyšší produkci, to není o co nejlevnější výrobu. Ta cesta je v kvalitě, v různorodosti a v kultuře podávání (prodeje v off i on-trade segmentu).

Chrám chmele a piva v Žatci a umění

Chrám chmele a piva. V umění (architekturu do toho řadím) jde o vkus každého z těch, na které je umění směřováno. Mě osobně se celé pojetí líbí a myslím si, že propojení hi-tech prvků a historických budov je vkusné a dobře spolu ladí a to včetně věže a na ní symbolických konstrukcí na chmel. A minimalistické provedení vodotrysků spolu s monumentálním vchodem a na historickém pozadí - byl jsem doslova nadšen. Tady je vidět, že každý můžeme umění vnímat rozdílně, a nejde odsuzovat vkus druhého.

Díky tomu se i dostalo (s většinovým přispěním z EU) na opravy celého okolí, na stavbu minipivovaru, hravého pivního orloje a také na rozšíření muzea.

Napadá mne jen jediná výtka. Letos jsme s kamarádem na kolovandru u hráze Nechanické nádrže objevili Chmelovelo stezku vedoucí do Žatce. Od jejího absolvování bude pro nás navždy jakákoli rozbitá polňačka mít synonymum CHMELOVELO.

Tož tak …

Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

Patrónsky pivovar Bratislava

[úterý, 5. říjen 2010]

Uživatel Rudo Kuban nám zaslal informace a fotografie nového bratislavského minipivovaru, jeho plné jméno je Patrónsky pivovar Bratislava.

Rudo dále píše:

V piatok otvorili novy pivovar v Bratislave - Patrónsky pivovar. Dnes som bol skúsiť a vynikajúce. Varia 500 l, zásobníky sú na 8000 l. Sládek je z bývalého pivovaru Topvar, 30 ročná prax.

Na to, že to bola prvá várka, som bol veľmi príjemne prekvapený a to som mal nastavené trubky z Brna z Pivních slavností. Technológia Destila Brno, kvasnice z výskumáku Praha, Chmel ŽATECKÝ POLORANÝ ČERVEŇÁK. Nejake fotky posielam v prilohe...

Na fotky se samozřejmě můžete podívat ve fotogalerii zde...

Děkujeme Rudovi za prvotní informace o novém pivovárku...

autor: blokpi | Blok 23:59 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 18 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň