Reklama na PI Reklama na PI Beer Academy Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Pivni turistika jak má být

[pondělí, 18. říjen 2010]

Znate takove ty turisticke odznaky, co se natloukaji na hul, abyste se mohli chlubit, kde vsude jste byli? Tak neco podobneho predstavuji...

Pivni turistika jak má být

autor: Paja | Blok 08:42 [permalink] [comments: 4]


Jak Vám chutná Střízlík?

[sobota, 16. říjen 2010]

Na webu pivovaru Herold se koncem srpna objevila tato zpráva:

Co zraje ve sklepě pivovaru Herold?

Špičkoví pivovarští technologové se sešli brzo ráno ve varně zámeckého pivovaru Herold. Spolu se zkušeným sládkem Františkem Pinkavou, podsládkem Aloisem Blahnou a mistrem varny Bohumilem Kočkou utvořili tým, který uvařil novinku, která dlouho nepobyla ve spilce a již zraje v ležáckém sklepě pivovaru. Více vám napovídat nebudeme, ale kdo o vaření piva něco ví, určitě uhodne...

Jelikož jsem více než technologickým typem ochutnávacím, nechal jsem se poučit, že by se snad mělo jednat o pivo nealkoholické. Bravo, nealko pivo produkované pivovarem, s nímž mám domluveny stálé dodávky do prodejny není nikdy na škodu.

Dostal jsem basičku tohoto nového piva na ozkoušení. Neznám ještě všechny chuťové postřehy svých zákazníků, ale snad mohu vyjádřit svůj dojem na Střízlíka, ano tak se nové "pito" jmenuje.

Tak tedy jasnou převažující charakteristikou je vysoká hořkost. Co by se snad někomu u normálního piva mohlo zdát rušivým elementem, to já u nealko (rozuměj nízkoalkoholického) piva považuji za klad, protože ona hořkost přebije pro mě nepříjemnou sladinovou pachuť, která mně vadí.

U mě tedy Střízlík dobrý...

P.S.: Možná by nebylo na škodu zamyslet se nad polotmavou variantou, která se zdá být výhodná v tom smyslu, že část pachuti namísto hořkosti pohltí "tmavá" složka...

P.S.2: A jak chutnal Herold Střízlík Vám? Pokud jste ještě neměli tu čest, vězte, že pár kousků Vám mohu ještě dát, zastavte se...

Jak Vám chutná Střízlík? [p244]

autor: Chody | Blok 19:33 [permalink] [comments: 6]


Změny legislativy upravující značení a danění českého piva

[úterý, 12. říjen 2010]

Dnes přišla do redakce zajímavá pozvánka od pana Jaroslava Nováka. Dovolte mi ji na tomto místě zveřejnit:

Vážení přátelé,

zveme Vás na krátký brífink po jednání v pivovaru Excelent Rýmařov v xyz v restauraci pivovaru Excelent.

Tématem krátkého tiskového setkání budou revoluční návrhy změn legislativy upravující značení a danění českého piva.

Cílem je obnovení povinného údaje o stupňovitosti tak, aby místo stávajícího slovního značení měli výrobci povinnost uvádět stupňovitost piva s tolerancí desetiny procenta a návrh změny zákona o dani z alkoholu.

V případě piva totiž stát paradoxně nedaní alkohol, ale obsah extraktu původní mladiny. Výsledkem je snižování množství sladu v pivu a naopak k vyšší podíl alkoholu.

Novela zákona prospěje spotřebitelům, neboť budou vědět, jak kvalitní piva pijí - zda osmičku nebo skutečnou desítku (jak tomu je i v jiných zemích). Změnou výpočtu daně spotřebitel dostane kvalitnější pivo a zároveň se tím vyvine tlak na snížení množství alkoholu v pivu. Právě menší množství alkoholu v pivu bylo prapůvodní příčinou této novely. Ta souvisí s velmi diskutovanou otázkou změny bodového systému v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích a zaručuje menší riziko ovlivnění řidiče alkoholem při řízení motorového vozidla.

Srdečně zvou zástupci pivovaru Excelent a senátor Jiří Žák.

Pokud by tato novela dostala šanci, tak by to dle mého názoru českému pivu i českému pivaři jen a jen prospělo. Co myslíte Vy?

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 5]


Podžbánský pivovar Mutějovice

[úterý, 12. říjen 2010]

VELKÁ ŘÍJNOVÁ PIVNÍ REVOLUCE

Od zítřka, 13.10.2010 se bude v naší restauraci čepovat také světlá kvasnicová

10% GAGARIN

Přijďte ochutnat, těšíme se na vaši návštěvu

Sládek pivovaru

Podžbánský pivovar Mutějovice [p681]

autor: Pavel R. | Blok 15:28 [permalink] [comments: 26]


Test nealko piv

[středa, 6. říjen 2010]

Jistě jste zaznamenali další "profesionální" degustaci nealkoholických (tedy lépe řečeno nízkoalkoholických) piv dostupných na našem trhu. Tentokráte se iniciativy chopila redakce MF Dnes a oslovila širokou obec degustátorů - od novinářů, přes přátele piva po samotné sládky pivovarů. Výsledky si můžete prohlédnout na následujícím odkazu (klikni na obrázek nebo sem...)

Scan

Do testu bylo zařazeno přesně 30 vzorků nealko piv a já degustátorům vůbec nezávidím, protože přeci jen chuťově je tento nápoj pořád někde jinde.

Jistě se mnou budete souhlasit, že každá degustace může příště skončit úplně jinak. Přeci jen záleží na mnoha faktorech. Připomeňme si ty, které mě zrovna teď napadají (případně, prosím, doplňte v diskusi): preference chutí degustátorů, stáří piva, předchozí skladování v obchodní síti, rozdíly v jednotlivých várkách a v neposlední řadě možné komerční využití výsledků degustace... Což by být samozřejmě nemělo, ale znáte to, všechny výzkumy musí vyjít dle zájmů platícího objednatele.

Nepřísluší mi komentovat výsledky této konkrétní degustace, ale přeci jen mi dovolte vyslovit několik postřehů.

1) Rozdíl v hodnocení identických piv. 1 bod v případě nealko piva PMS Přerov, jedno pivo dobré, druhé to samé nevyrovnané. Ještě markantnější rozdíl lze vysledovat mezi čtyřmi značkami LIFu. Tady musím degustátory pochválit za stejné bodové hodnocení dvou vzorků Nealka pro Tesco a Svijanského vozky. Nicméně další vzorek téže skupiny má ztrátu skoro 4 body a poslední (pravděpodobně to původní) ztrácí dokonce bodů 8. Nechtějte mi namluvit, že každý pivovar LIFu vaří svoje nealko pivo...

2) V České republice se dle mých informací vaří celkem tři polotmavá nealko piva. Nechápu, proč do této degustace byla vybrána jen dvě - na černohorského Formana se poněkud zapomenulo. Vůbec otázka vlajkové lodi nealko piva K Brewery by mě docela zajímala. Zatím se jím zdá být právě vítězný Platan. Ale přeci nezahodí unikátní technologii z Černé Hory. Osobně bych raději zahodil Platana, který kdysi zásoboval půl republiky nealkopivem různých značek, čemuž udělalo KáBéčko přítrž.

3) Docela mě zarazily ceny nealko piv koupených v Pivovarském klubu. Chápu, že pokud je nealko pivo doplňkem nápojového lístku v restauraci, stojí stejně jako pivo točené. Ale zdejších 35 Kč při nabídce několika značek se mi zdá dost a obávám se, že se všechno prodá...

A kdo všechno vlastně degustoval?

Porota

Článek MF Dnes naleznete zde...

autor: Chody | Blok 23:59 [permalink] [comments: 4]


Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

[středa, 6. říjen 2010]

Chmeloobrana a kultura piva

Já osobně celou záležitost Chmeloobrany i Chrámu chmele a piva vnímám velmi pozitivně.

Chmeloobrana po cimrmanovském způsobu využívá recesistických prvků a zároveň hravou formou vytváří pozitivní vnímání veřejnosti k pivu. Lid si žádá hry a toto je jedna z nich a navíc vcelku inteligentně a hlavně humorně pojatá. Poznal jsem několik členů a jsou to chytří a sympatičtí lidé. Z nichž ne všichni jsou domácí, poznal jsem jednoho až z jižní Moravy.

Pivo je u nás stále vnímáno jen jako levný nápoj pro široký dělný lid, jako nápoj pro levné opití. Jeho konzumenti jsou zpravidla vnímání jako tatíci s „pivním mozolem“, jako povaleči po zakouřených hospodách, nestarajíce se o rodinu. Jediný jejich zájem je po práci zajít na pár piv, proložit to levnou režnou, rumem, nebo zelenou. U piva být tím nejchytřejším, tím co by dělal politiku jinak, jinak by sestavil národní hokejový (fotbalový) tým, … Aneb jak praví Honza Kočka – pivo je u nás zpravidla vnímáno jako desítka v ledničce.

A Chmeloobrana je uskupení lidí, kteří se snaží tento zarytý stereotyp ve vnímání společnosti změnit. Tak jako se o to snaží Chody, Honza Kočka a aktivní blogeři na jejich serverech, tedy my. Jen jinou formou.

Změnit myšlení společnosti vyžaduje v tomto případě hodně práce a času. Zde by měly pomáhat i pivovary. Vylepšit image piva ale určitě nepůjde cestou PET obalů, ani větších a větších spotřebitelských balení. Cesta vína, je cesta, kterou by se měli propagátoři nechat vést. Tak, jak je dnes u nás vnímáno víno, tak si toto vnímání zaslouží i pivo. Ale to není o vyšší produkci, to není o co nejlevnější výrobu. Ta cesta je v kvalitě, v různorodosti a v kultuře podávání (prodeje v off i on-trade segmentu).

Chrám chmele a piva v Žatci a umění

Chrám chmele a piva. V umění (architekturu do toho řadím) jde o vkus každého z těch, na které je umění směřováno. Mě osobně se celé pojetí líbí a myslím si, že propojení hi-tech prvků a historických budov je vkusné a dobře spolu ladí a to včetně věže a na ní symbolických konstrukcí na chmel. A minimalistické provedení vodotrysků spolu s monumentálním vchodem a na historickém pozadí - byl jsem doslova nadšen. Tady je vidět, že každý můžeme umění vnímat rozdílně, a nejde odsuzovat vkus druhého.

Díky tomu se i dostalo (s většinovým přispěním z EU) na opravy celého okolí, na stavbu minipivovaru, hravého pivního orloje a také na rozšíření muzea.

Napadá mne jen jediná výtka. Letos jsme s kamarádem na kolovandru u hráze Nechanické nádrže objevili Chmelovelo stezku vedoucí do Žatce. Od jejího absolvování bude pro nás navždy jakákoli rozbitá polňačka mít synonymum CHMELOVELO.

Tož tak …

Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

Patrónsky pivovar Bratislava

[úterý, 5. říjen 2010]

Uživatel Rudo Kuban nám zaslal informace a fotografie nového bratislavského minipivovaru, jeho plné jméno je Patrónsky pivovar Bratislava.

Rudo dále píše:

V piatok otvorili novy pivovar v Bratislave - Patrónsky pivovar. Dnes som bol skúsiť a vynikajúce. Varia 500 l, zásobníky sú na 8000 l. Sládek je z bývalého pivovaru Topvar, 30 ročná prax.

Na to, že to bola prvá várka, som bol veľmi príjemne prekvapený a to som mal nastavené trubky z Brna z Pivních slavností. Technológia Destila Brno, kvasnice z výskumáku Praha, Chmel ŽATECKÝ POLORANÝ ČERVEŇÁK. Nejake fotky posielam v prilohe...

Na fotky se samozřejmě můžete podívat ve fotogalerii zde...

Děkujeme Rudovi za prvotní informace o novém pivovárku...

autor: blokpi | Blok 23:59 [permalink] [reaguj]


Na slavnosti piva se sklem nelez

[čtvrtek, 23. září 2010]

Když jsem se v pondělí po ICQ dodatečně kamaráda Romana zeptal, jak vlastně dopadl na Pivních slavnostech Pardubického pivovaru a. s., kam bych jel zřejmě s ním, nebýt obdobné akce v mých téměř domovských Hanušovicích, odpověděl mi takto:

"Bledě. Skončil jsem jen v Pivovarce, páč chtěli vidět obsah batohu a já tam měl dvě sklenice, který jsem si předtím koupil v jejich prodejně, a taky jednu třetinku z domu na pití, no a s tím mě tam nechtěli pustit a odkázali mě na jakousi ceduli, kde bylo napsané, že je do objektu zakázáno vnášet chlast a skleněné předměty. Že prý mám ty sklenice zajít vrátit do prodejny a pak že můžu dál. Co na tom, že slavnosti začínaly v jednu, zatímco prodejna je v sobotu otevřena jenom do 12:00. Hádat se s pořadateli prostě nemělo smysl, tak jsem to otočil, skočil si aspoň na tři piva do Pivovarky a jel jsem zpátky domů..."

Jak vidno, zatímco ve většině českých pivovarů jsou rádi, že během vlastních slavností nějakou tu sklenici prodají a něco málo navíc díky tomu vydělají, v Pardubicích jsou na tom zřejmě natolik finančně dobře, že vydělávat nepotřebují, ba co víc, dokonce znemožní vstup na jimi spolupořádanou akci každému, kdo nechce při pití ožužlávat plastový kelímek, ale chce pít důstojně, tj. ze skla, navíc třeba opatřeného logem Pernštejna.

No, abych pravdu řekl, dosud jsem si myslel, že tyto manýry spadají do sekce nadnárodních pivovarů - nedávno tu psal kdosi o tom, že mu nechtěli do skla natočit na Radegastově dnu, od kamarádů z Plzně jsem se zase doslechl, že obdobný zákaz platí také na PilsnerFestu - ale výše uvedený případ ukazuje na to, že se to může týkat i celkem malého pivovárku, logicky by mě tudíž zajímalo, zda má ještě někdo jiný podobnou zkušenost odjinud. Pokud ano, tak sem s ní. Jistě to bude přínosem nejen pro mě.

autor: Malakin | Blok 16:23 [permalink] [comments: 17]


Kalendář regionálních pivovarů 2011

[pondělí, 20. září 2010]

I na příští rok se připravuje (2. ročník) stolní Kalendář regionálních pivovarů České republiky. Jeho obsah můžete pomoci dotvořit i Vy (pivaři a pivovary), když panu Procházkovi zašlete na mail jpahk@tiscali.cz data pivních akcí v roce 2011. Vítány jsou opravdu zaručené informace, ne jedna bába povídala...

Za zaslané informace děkuje

Jiří Procházka, 603 446 774

Redakce, graf. příprava a vydavatel KRP 2011

Kalendář regionálních pivovarů 2011

autor: blokpi | Blok 12:15 [permalink] [comments: 2]


Nejlepší pivo ve skle 2010

[neděle, 19. září 2010]

Tuto sobotu jsem byl jako mnoho z vás v Černicích u Plzně. Tolik minipivovarů na jednom místě najdete jinde jen stěží. O výjimečnosti zdejší akce svědčí i článek, který vyšel hned druhý den po akci. Každopádně já jsem nechtěl psát nějaký další, to by bylo nošení dříví do lesa. Ale přeci jen bych se chtěl nad něčím zamyslet, na což bude stačit rozsah bloku.

Letos bylo teoreticky možné ochutnat přes sto různých piv, ovšem prakticky je to tak jedna šestina. Jak člověk postupuje v ochutnávání, stává se hodnocení vzorků čím dál obtížnější a obtížnější. Chutě a vůně se míchají, alkohol v krvi stoupá. Navíc podmínky ve kterých je pivo čepováno není zrovna ideální. Tyto nevýhody kompenzuje vysoký počet piv z různých koutů republiky (plus nějaké ty zahraniční kousky) a přítomnost majitelů a sládků v místě konání. Osobně jsem letos ochutnal devatenáct piv. Počítám v to i loknutí si od kamarádů (4x), navíc dobrých 6 piv jsem vylil. Vychází to na cca sedm půllitrů za necelých sedm hodin. Jako první jsem si dal Californii (APA) od pana Matušky, u které se mi „pouze“ potvrdil vysoký standard jeho piv. Mezi lepší kousky dále patřilo Staročeské bílé z Velkého Rybníku (pšeničné) a Anton z Chyše (světlý ležák). Výrazně chmelený a v určitém ohledu i poměrně zajímavý byl Novozélandský ležák (infuzně vařený ležák s novozélandským chmelem) a Letní puškvorcový speciál z Velkého Rybníka a Výroční extra chmelený ležák od Antéňáka. Zatímco světlý ležák z nového královéhradeckého pivovaru byl mdlý a nevýrazný, ovšem bez chuťových vad. To piva z Loučné nad Desnou (světlý ležák, tmavý speciál a pšeničné) byla všechna špatná. V pšenici byly nepříjemné artificiální tóny, tmavé bylo až na připálenou chuť téměř prázdné. Jako druhé pivo po Californii jsem si vybral Mačický světlý ležák. Loni jsem se spálil, když jsem si dal jejich Kouřák (rauchbier) a puškvorcový ležák. Letos však světlý ležák překonal loni vysoko nasazenou laťku. Pivo bylo zkyslé (takový spodně kvašený „lambik“) a tím pádem zcela nepitelné. Tmavý speciál Galapetr byl o něco lepší, poměrně slušný, ale také už lehce nakyslý. Zůstává ale otázkou, zda je pan sládek takový neumětel, že ani nepozná, že prodává zkažené pivo, nebo to ví a vůbec mu to nevadí. Každopádně hrozných piv bylo na festivalu vícero (např. polotmavý speciál Radní z domácího pivovaru a už zmíněný Bravůr), ale Mačický světlý ležák bylo suverénně to nejhorší, co si mohl člověk objednat.

Ovšem co mě zarazilo ještě víc, než že je někdo schopen prodávat takový hnus, bylo první místo v anketě návštěvníků právě pro světlý ležák z Mačic. Pevně doufám, že pan sládek měl na akci mnoho známých, kteří mu zajistili první místo, protože se mi nechce věřit, že by se mezi návštěvníky našlo tolik blbů, kteří by se opravdu domnívali, že Mačice jsou nejlepší. Vždyť to pivo bylo evidentně zkažené!?! Příliš se mi ani nechce věřit, že by šlo o jediný sud a ve zbylých, že bylo božské pivo. A to i díky předchozím zkušenostem a to nejen mých.

autor: Elf | Blok 23:52 [permalink] [comments: 25]


Opravdu zajímavá PLZEŇ

[čtvrtek, 16. září 2010]

Nedávno jsem si koupil v pivotéce "Zlých časů" pivo "Amsterdam PLZEŇ Bier" (opravdu i s tím ň). Výrobce: Brouwerij 'IJ (http://www.brouwerijhetij.nl).

Natěšen na plzeňské (i když ze zkušenosti vím, že Holanďané a Belgičané tento pivní styl moc neumí) jsem je otevřel, nalil a ochutnal.

Výsledek: ŠOK A HNUS. Květinová vůně a kyselost by spíš odpovídaly Lambicku, plzeňské chutná trochu jinak.

Nedalo mi a navštívil jsem stránky výrobce. Popis piva cituji: "Our pils is a sturdy, hoppy and blossomy blond beer, which is top fermented. Brewed from 100% barley malt. You really should have a couple of these in your fridge."

Znovu jsem ochutnal a najednou mi to pivo chutnalo úplně jinak. Příjemná květinová vůně a osvěžující kyselost mne mile potěšily. Jen tak dál, jenom tomu neříkejte PLZEŇ.

BUGEL

P.S.

Celý tento příspěvek je vlastně o tom, jak očekávání dané nešťastným názvem může ovlivnit vnímání chuti celkem dobrého piva.

Opravdu zajímavá PLZEŇ

autor: Bugel | Blok 22:49 [permalink] [comments: 10]


Kopcovitá cesta do Studánky

[středa, 15. září 2010]

Posilněn úspěchem, že se mi před týdnem při třetí návštěvě Miletína konečně podařilo ochutnat Pytláka, tajně jsem vmanévroval manželku do návštěvy dalšího minipivovaru. Má žena je něco jako malamut, pokud neujde alespoň 15 km denně, začíná být silně nervózní. Naordinoval jsem jí tedy výstup na Ještěd (po sjezdovce) a následný pochod po jednom z ještědských hřebenů do Krásné Studánky.

V hotelu Ještěd točí PU za 46 a blíže nespecifikované tmavé (patrně Kozel) za tutéž cenu, musel jsem tedy s pivem počkat až do Studánky. Asi pět km před cílem však začala manželka tuhnout a já začal být nervózní, zda si vůbec stihnu dát Antala. Kombinací slibů, vydírání, že nestihneme autobus do Prahy, a nešetrného vláčení za ruku jsem docílil toho, že krátce před šestou hodinou jsme stanuli na okraji Krásné Studánky.

Průchod obcí po hlavním tahu kamsi do Polska byl pravým peklem a neobvyklá koncentrace štěkajících psů nám na psychice taky nepřidala. Po chvilce bloudění jsem ponechal vysílenou ženu na autobusové zastávce a letěl do pivovaru. Úplně na kraji vesnice jsem spatřil opuštěný rodinný domek, když jsem ho ale obešel, objevila se přede mnou zahrádka, na níž sedělo dobře třicet lidí. Rychle jsem objednal Antala. Už jsem ho ochutnal v ZČ, ale chtěl jsem ho zkusit přímo u zdroje. V ZČ jsem byl jeho chutí potěšen, tady mne však čekalo zklamání, pivo téměř bez chuti, naprosto nesmyslně podchlazené, fajn pro pacienty po trhání mandlí. Tak snad příště.

autor: Sekal | Blok 17:38 [permalink] [comments: 4]


Pivní slavnosti Prahy 11

[neděle, 12. září 2010]

Info na stránkách pivovaru Jihoměšťan - PIVNÍ SLAVNOSTI v rámci akce „11 dní Prahy 11“

Kdy: 11. a 12.9.2010 (sobota, neděle)

Kde: výstup u stanice metra Opatov

Co nabízíme: 8 druhů piv, zabijačkový stánek, pečené sele, klobásy, sladkosti z naší cukrárny atd.

Doprovodný program zajištěn.

Přijďte ochutnat a pobavit se.

Včera jsem onu akci navštívil a nutno říci,že je lépe zorganizovaná, nežli tomu bylo rok minulý. Program pro děti sice žádný zázrak, ale na pódiu irské tance, africké bubny, železnej Zekon :-)

Foto

Jinak co se týče piva - čtyři stany, čtyři fronty kratší než kdy jindy, díky rozložení. V každém stánku se točí cca 3piva. Celkem je jich, jak se píše 8 - vše za 35 Kč. Kromě běžně sehnatelných piv v pivováru, který je kousek odtud - tj. světlé 12, polotmavé 11, bylinná 13 či tmavá 14, byl zde k sehnání Kozel (Bock) 17 0,3l za 35 Kč, Březňák (Märzen) 14 -pivo vařené pro tuto akci, Stout 12 a nakonec velká specialita Ořechová 12.

Ořechová 12 byla speciální v tom, že na její dochucení nebyli použité žádné laciné dochucovadla, ale byla dělána z pravých rozemletých ořechů a šlupek, které se 3 roky macerovaly. Pivo bylo ve dvou 55l dřevených dubových soudcích (první zdarma, druhý za peníze - to byla mela panečku), které byly chlazené přírodním ledem a pivo bylo točeno samospádem bez jakéhokoliv hnacího média.

Foto

Narazil ho starosta Prahy 11, Dalibor Mlejnský, dřevěnou palicí, jako tomu bývá na Oktoberfestu. Nutno podotknout, že bylo výborné ... vonělo po pistáciích a jemně doznívalo, pěkně ořechově. Ale jen decentně, přírodně, né žádná navoněná sladká chemka.

Ořech už asi nebude, ale vezměte ratolesti, sklo (protože se točí do plastu) a hurá na Březňáka...

Pivní slavnosti Prahy 11

autor: Mauler | Blok 10:21 [permalink] [comments: 4]


Laická degustace piva podle Hrocha

[neděle, 12. září 2010]

Ke každému článku o degustacích se rozjede široká diskuze a tak jsem se rozhodl napsat článek o mých zkušenostech. Než jsme začali dělat pravidelné ochutnávky na čtvrté pípě, prováděli jsme z nasbíraných vzorků piv občasné degustace. Podobné dělám náhodně pořád, když se sejde víc zajímavého piva.

Bodování:

Začli jsme klasicky, jako ve škole pětibodovým hodnocením - 5BH: 1 (výborné), 2 (chvalitebné), 3 (dobré), 4 (dostačující), 5 (nedostačující-nepitelné)

Protože většina zajímavějších piv se motala kolem dvojky 1-,2,2- a nebo europiv kolem 3,3-,4 stupnici jsme zdvojili na devítibodové hodnocení 9BH: 1 (výborné), 3(chvalitebné), 5(dobré), 7 (dostačující), 9(nedostačující-nepitelné)

Chápu i desetibodové hodnocení 10BH: 1(božské), 2(výborné), 4(chvalitebné), 6(dobré), 8(dostačující), 10(nedostačující-nepitelné)

Božské a výborné pivo je takové, kdy mě ani nenapadne chuť piva si kazit něčím k jídlu. Chvalitebné pivo je pro mě takové, které dokážu pít každý večer a občas mám chuť na něco k zakousnutí.

Dobré pivo je pro mě takové, například když na dovolené ho musím pít již třetí den se poohlížím po jiném způsobu zahánění večerní žízně.

Dostačující pivo je pro mě takové, kterým můžu zapít jídlo, zahnat akutní žízeň po vyjížďce na kole, nebo jiném sportu, ale další pivo téhle značky si už ten den nedám.

Nedostačujicí je podle mě takové pivo, které obrací žaludek.

Počet vzorků na jednu ochutnávku

Všechny ochutnávky probíhaly vždy v prostředí, kde bylo k dispozici i minimálně jedna další značka piva ve větším množství na celovečerní posezení. Většina ochutnávajících po čtyřech maximálně šesti vzorcích byla odhodlána ochutnávky skončit a zůstat jen u jednoho druhu po zbytek večera. Sám osobně již nejsem schopen plně rozlišit všechny rozdíly po vypití zhruba šesti vzorků, nebo zhruba tří půllitrů piva.

Takzvaná pitelnost piva - neboli propitelnost se do piva

Několikrát se nám stalo, že jsme se rozhodli koupit sud podle námi dobře ceněného lahvového piva, a po vypití dvou půllitrů jsme ho neviděli již tak dobře známkované. Podotýkám - jsem zvyklý na nefiltrovaná, kvasnicová, nepasterizovaná a tak by mě sudové (někdy se liší od lahvových tím že nejsou pasterizovaná) mělo chutnat vždy více.

Důvodem je právě ta zmiňovaná pitelnost piva. V tomhle zastávám podobný názor jako Malakin, pitelnost nelze odhadnout z jednoho deci. Ale když si dám pozor a budu pít pomalu, tak ze dvou až tří deci jsem schopen již odhadnout, jak by mě to pivo chutnalo po celý večer.

Slepá nebo moderovaná degustace

Tady bych to rozlišil na typy ochutnávaných piv. Jestliže budeme ochutnávat normální český ležák (nebo výčepní či speciály) tak jednoznačně slepá.

Když budeme ochutnávat různé typy během večera, je asi lepší vždy říct jak by takový typ piva měl chutnat - popsat dopředu IPA, weizen apod.

Kdybych tedy chtěl dělat ochutnávku 12 -18 českých ležáků, byla by to bohužel akce na čtyři večery - tři základní kola po 4 maximálně šesti značkách a pak finále po tři krát dvou značkách, které postoupily ze základních kol. Takovéhle schéma by zahrnovalo i zkoušku propitelnosti do značky. Degustace by byla slepá pro každého vzorek cca 3 decilitry

Má to ale háček, větší množství vzorků, ale největším problémem je zajistit účast stejných degustujicích po čtyři večery.

Ke sčítání hlasů -vždy vyškrtnout nejvyší a nejnižší hodnocení. Gaussova křivka, neboli Gaussovo rozložení platí všude a tedy i v názorech na pivo. V dnešní době se sice extrémním názorům v mediích dává nepatřičný prostor, ale v průměrném hodnocení nemá co dělat, protože neúměrně zkresluje výsledek.

Zajídání a zapíjení vzorků- k zajídání nevýrazné pečivo (nadrobná kolečka neuplně čerstvý rohlík), nevýrazný sýr (cihla 30%, mozarella) k zapíjení obvyklé pivo dané restaurace, nebo vodu.

Já osobně když ochutnávám a to i jen tak pro sebe bez cíleného hodnocení, nejdřív si dám jedno obvyklé pivo na zahnání akutní žízně (aby neovlivňovala hodnocení) a zaplnění chuťových pohárků a pak ochutnávám třetinku a nebo lahváče s někým na půl, maximálně čtyři, pět, šest vzorků. Pro mě je sice samozřejmostí nekuřácké prostředí, ale chápu, že když se v místní hospodě dohodnou štamgasti, že udělají ochutnávky a vždy tam je kouřmo tak asi nebudou schánět desinfekční a derazitační firmu, nevymalují atd., aby mohli dělat degustaci. Prostě udělají to v takovém prostředí na které jsou zvyklí, aby je přílišná sterilita prostředí nerozhodila v jejich hodnocení.

K několika degustacím, které se v nedávné době probírali na Pivním.infu

Oceňuju přípravu - sehnání stejného skla v množství počtu vzorků x degustujicích, přípravu piv v zákulisí. Pro degustující je důležité vysvětlit si předem způsob hodnocení a pak se do toho pustit. Jediná moje připomínka je k článkům, nikdy nebyl vysvětlen bodový způsob hodnocení čtenářům a zavdalo to hodně důvodů k diskuzím.

Pro každého kdo kritizuje

Zkus uspořádat degustaci pro deset lidí a deset vzorků a uvidíš jaká je náročnost a problém sjednotit ty lidi v chování při degustaci, nárocích na vzorky piva, prostředí.

Upřímně - pro každého z nás by byl problém sehnat najednou deset lidí, kteří mají stejnou lásku k pivu, stejnou chuť ochutnávat vzorky a ještě je hodnotit a to celé vlastně potichu, protože zábava se u slepé degustace rozjede až po skončení. Protože, většina lidí i těch co s námi chodí na pivo jde za tím poklidem restaurace, útěkem před stresem z nedospělosti, ze školního stresu, z pracovního stresu, z rodinného stresu. Pivo je jenom prostředek terapie stresu. Pro domácí pijany je vzpomínkou na léčbu stresu z mládí a malou vnitřní rebelií proti domácímu prostředí, z kterého nemají každodenního úniku. Málokdo fenoménu piva propadne tak jako většina z nás.

Tak jen víc a víc degustací a zajímavých výsledků z nich. Hroch

autor: hroch | Blok 08:15 [permalink] [comments: 5]


Ta naše hospůdka česká...

[čtvrtek, 9. září 2010]

Je samozřejmě moc dobře, když se někde objeví hospoda, která začne točit pivo z malých a středních pivovarů či dokonce z minipivovarů. Nejlépe si pivo vychutnám v hospodě, která je věnována jedné značce, má příslušné vybavení od pípy, přes tácky po sklo. Na druhou stranu bych v takovém podniku nemohl být štamgastem, protože by mě stálá nabídka neuspokojovala, ba přímo nudila. Nejsem ten typ pivaře, který se zapije na jednu značku a tu preferuje, někdy s růžovými brýlemi na očích.

Proto se jako nejlepší jeví systém tzv. čtvrté pípy, kde tři kohouty jsou věnovány stálé nabídce a na tom čtvrtém rotují různá piva. Ale co když na té čtvrté je zrovna pivo, které mě neoslovuje a standardní nabídka mi nevyhovuje? Proto jsou tu podniky, které mají všechny čtyři pípy čtvrté a to si troufnu říci, že už by v tom byl čert, abych si nevybral. V některých městech jdou tak daleko, že těch čtvrtých píp mají i 20 či 30. Zákonitě pak vyvstává otázka, co se stane, když není dostatečná výtoč?

Některá piva mohou pomalu ale jistě ztrácet své chuťové vlastnosti a to platí zejména pro nefiltrované pochoutky našich minipivovarů. Jasně, že předpokládám správné skladování - ideální je chladící oddělení. Ale ruku na srdce, neztrácí tato živá piva již svým převozem? V létě horkem, v zimě mrazem? A jsou všechna před čepováním řádně "odpočata"? Sice trošku odbočím, ale troufnu si říci, že na letních slavnostech zažívají tato piva několik šoků najednou.

Buďme rádi, že můžeme různé značky ochutnat v různých hospodách nebo na slavnostech třeba stovky kilometrů od rodného pivovárku. Pokud nám ale nechutnají, nedělejme ukvapený závěr a neodsuzujme hned celý pivovar. Nejlepší bude, když pivko ochutnáme na místě činu - v pivovarské hospodě, kde by mělo být v té nejlepší kondici. A nejen pivo, (restaurační) minipivovar hodnotím také podle prostředí, obsluhy a v neposlední řadě podle jídla zde podávaného.

No a samozřejmě, že na výsledném dojmu bude mít podíl i celková atmosféra místa. Genius Loci. Prostě něco navíc. Přidaná hodnota. Jedinečnost. Takže neseďte celé dny na prdelích ve svých hospodách a občas se vyražte pokochat tam, kde všechny ty lahůdky vznikají, určitě Vám bude šmakovat víc.

P.S.: V poslední době se mi nelíbí řevnivost zejména mezi pražskými hospodami čepujícími ta "naše" pivečka. Vždyť není důležité, kdo má to či ono pivko jako první. Je třeba se snažit úplně jinými zbraněmi, ne pomlouvat konkurenci...

P.S.2: Pokud uznám, že jedna hospoda pomlouvá jinou, budu nekompromisně mazat. Stejně tak, pokud někdo bude někoho jiného urážet...

autor: Chody | Blok 18:55 [permalink] [comments: 5]


Jaký byl letošní Pilsnerfest

[čtvrtek, 2. září 2010]

Poslední srpnový víkend proběhl v hlavním městě piva tradiční Pilsnerfest . Narozdíl od předešlých ročníků jsme si museli poznamenat do kalendáře dřívější datum, neboť pořadatelé se chtěli srpnovým termínem (dříve se akce konala na přelomu září a října) ujistit, že nám na festu bude při popíjení i teplo. No, akce se sice vydařila, počasí na tom ale zásluhu rozhodně nenese, chladný víkend, kdy navíc občas i sprchlo, zrovna není ideální na takovéto akce.

Pro návštěvníky plzeňského Prazdroje byly připraveny nejrůznější akce, koncerty známých kapel a třeba i prohlídky netradičních míst pivovaru. A samozřejmě pivko - Gambrinus a Prazdroj, ten byl k dostání za 30 Kč. Přestože se letošní návštěva možná zapíše jako rekordní, netvořily se u stánků bůhvíjak dlouhé fronty, každý si na pivo počkal přibližně kolem pěti minut, což není nic hrozného, vezmeme-li v potaz, že se zde motalo více než 50.000 lidí!

Při přípitku byl překonán rekord

Hned v pátek se konal slavnostní přípitek, na který každý, kdo se chtěl připojit, dostal pivo zdarma. Nakonec byl překonán sedm let starý rekord, hromadně si totiž připilo 5 331 milovníků piva.

Jak v pátek, tak v sobotu se na dvou hudebních scénách objevila řada známých kapel, za všechny lze jmenovat třeba Michala Prokopa s Framusem, MIG 21, Xaviera Baumaxu, Nightwork, Gipsy.cz, Tatabojs nebo Tři sestry s novým songem, složeným speciálně právě kvůli Pilsnerfestu.

Co se týče prohlídky pivovaru, za 50 Kč jsme si mohli vychutnat nahlédnutí do míst, která jsou jinak v běžném provozu návštěvníkům nepřístupná. Viděli jsme tak například dílnu, ve které se vyrábějí dřevěné sudy, zrovna zde dělali várku pro Švédy.

Kdo Plzní během pátku a soboty projížděl, musel být trpělivý, kvůli Pilsnerfestu totiž byla uzavřena silnice U Prazdroje, na které byly rozestavěny stánky a pódium. Zpětně se dá říct, že nebýt tohoto prostoru navíc, areál Prazdroje by tak obrovský nápor lidí možná ani nezvládl.

Příští rok snad vyjde i lepší počasí.

Roman Beneš

autor: blokpi | Blok 14:04 [permalink] [comments: 4]


Slunce ve skle potřetí

[středa, 1. září 2010]

Festival minipivovarů „Slunce ve skle„ roztočí pípy v Purkmistru potřetí

Po velice úspěšných předešlých ročnících je tu opět další pokračování festivalu minipivovarů. Letos proběhne akce opět třetí sobotu v září, tj. 18. září, od 13.00 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni – Černicích.

Cílem je představit a podat co nejkompletnější informace o fungování minipivovarů a seznámit návštěvníky s ojedinělými pivními speciály a produkty, které nejsou běžně na trhu k dostání.

Plakát

Příznivci piva zde budou moci ochutnat více než 100 druhů piv, od vícestupňových speciálů až po nealkoholická piva. Pozvání přijaly minipivovary nejen z Plzně a okolí, ale z celých Čech, Moravy a Vysočiny. Oživením této akce určitě bude i možnost ochutnat pšeničná piva z bavorského příhraničí, dánské speciály, skotské Stouty a Ale nebo americké Black Ale a Amber Ale.

O hudební produkci se postará jako minulý rok King Swing Purkmistr band, který bude kombinovaný s pivními soutěžemi a anketou o nejlepší čepované pivo. Celým odpolednem Vás bude provázet moderátor Jiří Terš.

Vstup i účast na akci jsou i letos samozřejmě zdarma.

autor: blokpi | Blok 12:04 [permalink] [comments: 6]


Etický kodex v každodenní praxi

[úterý, 31. srpen 2010]

Byl jsem vyzván Chodym, abych vysvětlil, o jaký Kodex mi jde, odkazuji-li se, že by neměly probíhat soutěže v pití piva na čas.

Jde o Iniciativu zodpovědných pivovarů. Nejde o žádnou závaznou normu či zákon, jen o dobrovolné dodržování.

A právě jednoznačné NE by mělo být dáno nejen pití piva na čas, ale například i soutěžím pro děti s pivní tématikou, ale také sloganům nabádajícím k nezodpovědné konzumaci.

Vice si přečtěte v nascenované stránce.

Pokud by záleželo jen na mé vůli, klidně zruším ze slavností soutěže, ale bylo by to jejich ochuzení. Návštěvníci se na slavnosti jdou bavit a toto je jedna ze zábav, která je mnohými požadována. Jak jsem i v komentáři u blogu od Jirky Kaňi psal, dají se dělat i inteligentnější soutěže, ovšem zájem je o ně minimální. Až se budeme pohybovat na akademické půdě, pak nebudou silácké a znalostní soutěže v kurzu, ale pokud děláme zábavu pro široké spektrum lidí, pro naše zákazníky, je potřeba jim dát zábavu, kterou chtějí, očekávají a vyžadují.

Nebo se mýlím?

Tož tak…

Etický kodex v každodenní praxi

Nudné pivní soutěže

[pondělí, 23. srpen 2010]

Dnes jsem se dočetl, že nějaký šikovný pán na pivních slavnostech vypil tuplák piva za necelé čtyři sekundy.

Už je to trochu nuda, ty pivní soutěže. Všechno na jedno brdo. Pití tupláku na čas, ech... Já bych, inspirován touto sice ušlechtilou, leč již poněkud okoukanou disciplínou, pořádal soutěž v blití na čas. Schválně, který borec jako první nazvrací plný tuplák? Mělo by to přinejmenším tři výhody:

1) Zatímco při pití na čas do sebe člověk zbytečně jednorázově hodí větší dávku alkoholu, blití na čas by mělo na organismus účinek naopak očistný.

2) Pití na čas vyhrávají borci, kteří umí ovládat záklopku. Troufám si tvrdit, že při blití na čas se podobná individuální výhoda neuplatní.

3) A konečně, při blití na čas se soutěže neúčastní jen sportsmanův trávicí trakt, nýbrž vrhač je nucen zapojit i jistou zručnost a koordinaci. Je totiž potřeba se do toho tupláku trefit, čili neplýtvat cennou tráveninou na plané třísnění okolních prostor.

Nyní tedy spolu s vysloužilým dragounem Martinem Kabátem volám: "Kamarádi, šavle ven!"


Dolní Bělá-pivní slavnosti

[středa, 18. srpen 2010]

Buďe zdrávi!

Chtěl bych Vás narychlo pozvat do Dolní Bělé za Horní Břízou na Plzeňsku. Po několika letech naše o.s. Dopijem a jdem obnovuje tradici pivních slavností v této vísce. Nebudeme ale navazovat na festival Europiv, ale zveme pouze několik menších pivovárků a jeden Bavorský.

K ochutnání tak budou pivka z Chýně, Chyše, Koutu na Šumavě, Falteru Regen, Nymburka, žatce a Dobřan.

K popíjení se budou grilovat i klobásy a maso...k tomu připraveny soutěže a hudba.

Vše začíná od 12:00 v areálu u Hradu (cesta bude značená, nebo se poptejte, každý místní ví)


«« « Strana 18 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň