Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Mimořádná sešlost v Budvaru

[sobota, 19. listopad 2016]

Budějovický Budvar hostil 18.11. mítink Evropské unie pivních spotřebitelů. Byl jsem u toho a chci se s vámi podělit o několik postřehů.

Jasně, zní to dost odtažitě, nějaký mítink EBCU… Ovšem koncentrace lásky k pivu v přepočtu na metr čtvereční byla tou dobou ve společenské místnosti Budvaru jen o málo nižší, než je právě teď na vaší židli. Navíc tam dost rezonovala úcta k evropským pivním tradicím a odhodlání k jejich zachování a rozvíjení. Asi by neměla zapadnout věta o tom, že pivní kultura je jedna z nejbáječnějších věcí, která Evropany spojuje.

Něco málo k EBCU: European Beer Consumers Union reprezentuje více než 200 000 členů ze Švýcarska, Irska, Rakouska, Polska, Spojeného Království, Dánska, Norska, Finska, České Republiky, Švédska, Nizozemí, Itálie a Belgie, její součástí je jak slovutná CAMRA , tak i naše Sdružení přátel piva či Bractwo Piwne u našich pivně čím dál rozjetějších severních sousedů. (Později zaznělo, že neexistuje podobná organizace sdružující konzumenty vína, kořalky, či třeba spotřebitele tabákových výrobků – hle, výjimečnost piva!)

Na úvod setkání s novináři pronesl pár slov vrchní sládek Budvaru Adam Brož. Podle něj má EBCU velmi podobnou filozofii jako Budějovický Budvar, tedy boj za pivní kulturu a její ochranu tam, kde je pivní kultura odjakživa doma. Na oplátku zaznělo od představitelů EBCU, že Budvar je jedním z center evropské pivní kultury. (Jsem si téměř jistý, že to myslí vážně a přiznám se, že mi to přes všechnu mou skepsi a cynismus dělá docela dobře.)

Poté nizozemský prezident EBCU Henri Reuchlin vypíchnul tři důležité oblasti snažení EBCU: 1) Uvádění správného složení piva na etiketách. Pro výrobu piva se přece užívá čtyř základních surovin, takže teoreticky snad není co schovávat. Nebo že by bylo? 2) Propagace pivní pestrosti, protože pivaři si přece zaslouží pestrou nabídku. U toho zmínil možný negativní vliv pivních gigantů na pestrost. A konečně 3) boj proti nepřiměřeně vysoké ceně piva, neboť někdy vlády pivo zdaňují až moc. Svou řeč ukončil výrazně pivofilní myšlenkou, totiž že vynález piva je druhým největším vynálezem lidstva, hned po vynálezu kola. Přičemž pivo prý chutná výrazně lépe než kolo.

Drobná vložka – nejen prezidentova slova z angličtiny do češtiny pro publikum překládal viceprezident ČMSMP Honza Kočka (a z druhé řady tomu naslouchal jeho prezident Jan Šuráň), ale mezi oběma jazyky tlumočil i dotazy novinářů a publika. Čili celá akce se vlastně odehrála skrz Honzova ústa. Velmi slušný výkon.

Po prezidentském projevu následovala diskuse. Byla řeč třeba o nárůstu počtu minipivovarů v ČR, od Italů v té souvislosti později zaznělo, že „craft“ piva jsou fajn, ale že „craft“ rozhodně automaticky neznamená vyšší kvalitu. Jo! Rozkvětu pivní pestrosti se týkal i zajímavý postřeh Tima Webba (autora pivních průvodců a encyklopedií) z CAMRA. Tim Webb zavzpomínal na ulici v jeho městě, která byla vyhlášená širokou nabídkou piva. Dokonce tak, že se jí říkalo Beer street. V osmdesátých letech tam bylo možné ochutnat piva z šesti pivovarů, což bylo hodně vysoké číslo. A dnes? Dnes jich je tam prý na tři stovky…

Dalším ožehavým tématem byl alkohol jako takový. Byl zmíněn nástup „neoprohibicionismu“, podle kterého je alkohol v jakémkoli množství a formě prostě špatnost a škodlivá věc. Oproti tomu Petr Košin z výzkumného oddělení Budvaru upozornil na značné zpoždění pivovarníků v propagaci piva jakožto zdraví prospěšného nápoje ve srovnání s delší dobu trvající kampaní vinařů. K tomu poukázal na fakt, že cokoliv s obsahem alkoholu vyšším než 1,0 % nesmí být označováno za zdravé. Řeč byla i o některými vládami doporučených maximálních pravidelných dávkách alkoholu, kdy na etiketách nápojů prodávaných ve Velké Británii jsou jiné doporučené denní jednotky než třeba ve Španělsku. Byla zmíněna i významně vyšší konzumace alkoholu nezletilými v ČR ve srovnání s jinými zeměmi, což bylo v zápětí relativizováno jistou nesrovnatelností statistik. Skutečně na tom něco bude, neboť v Rakousku a Německu lze pivo a víno (na rozdíl od kořalky) legálně pít už od 16 let, zatímco v USA jsme v tomto ohledu dětmi až do jednadvaceti. Celou debatu o zdravotním účinku konzumace alkoholu pěkně rozsekl tuším Tim Webb, který pravil, že nezná nikoho, kdo by pil pivo proto, že je zdravé.

Pokusil jsem se v diskusi vysondovat, zda je reálná moje obava o možné budoucí hrozbě evropské environmentální politiky pro pivní pestrost. Vycházím z toho, že tradiční výroba piva (přesněji klasický způsob vaření ležáku, což jsem ve své otázce bohužel zapomněl zdůraznit) je energeticky náročnější než moderní postupy. (Vsuvka – pokud by pivo mělo mít energetické štítky jako třeba ledničky a domy – co myslíte, jaké písmeno by měl třeba Braník a jaké třeba Kácov?) Protože já, kdybych chtěl z pozice giganta zničit konkurenci menších výrobců, tak to zkusím přes změnu environmentální legislativy s poukazem na vysokou spotřebu energie některými výrobci. (Osobně si totiž nedělám iluze o tom, jak vznikají některé zákony. Aniž bych přitom zpochybňoval nutnost ochrany životního prostředí.) Prezident Reuchlin mi mile vysvětlil, že trvání na tradicích nesmí znamenat ustrnutí na místě a že používání (nikoli zneužívání) moderních technologií a postupů by mělo jít vstříc požadavkům na ochranu životního prostředí. Takže jsem si chvíli připadal jako pitomec, naštěstí (?) mě pak po tiskovce v mé skepsi přišel podpořit pan Webb. Pěkně jsme si popovídali nejen o úsporách energie, ale i vody. A také o ovlivňování legislativních procesů.

Zahraniční hosté si také vyžádali od Adama Brože přiblížení story o Pardálovi. Podle mě je to tedy historka zejména o marketingu. Ale pokud to prosáklo až do zahraničí, tak to byla hodně dobře odvedená práce.

Pak už to naše novináře přestalo bavit (resp. tlačil je čas), takže byla diskuse ukončena. Nebýt toho, bavíme se tam o pivu s podobně postiženými možná doteď.

autor: jiri.kana | Blok 21:01 [permalink] [comments: 1]


Pohádkové pivo 2017

[pátek, 18. listopad 2016]

Vážení přátelé, kamarádi i Vy, co jste ještě na Pohádkovém pivu nebyli.

Srdečně Vás po roce všechny zdravím a co nejupřímněji zvu na Horský hotel Belvedér do Železné Rudy na 9. ročník prestižní soutěže malých pivovarů "Pohádkové pivo 2017".

Dále uvádím oficiální pozvání včetně informací o termínu, soutěžních kategorií, objednání noclehů i informace, že se za dodané vzorky neplatí vůbec nic. Jen doplním: prosím, aby každý přihlášený pivovar přivezl do večerní tomboly alespoň 3 ceny (např. sklo, etikety, tácky, oblečení či jiné reklamní předměty, které pivovar prezentují).

Vzorky je nutné dodat nejpozději do 12 hodin v den soutěže přímo v pivovaru Belveder a rovněž tak ceny do tomboly.

Tradičně budeme vyhodnocovat prvních šest v každé kategorii.

Porota pro každou kategorii je sedmičlenná, z toho 3 laici. Ovšem každý porotce má stejné postavení i hlas. Porotci neznají degustované vzorky.

Předsedou poroty bývá prestižní sládek či degustátor se zkouškou a nebo majitel pivovaru.

Výsledky jsou vyhodnoceny počítačem a jsou do poslední chvíle utajené a obsluha počítače neví též do vytištění výsledků jméno pivovaru a název piva.

V případě nejasností či dotazů,se prosím obracejte na tento můj mail (hotelgradl(zav)email.cz).

Můžete dovézt i vzorky jiných pivovarů z Vašeho okolí a nebo pivo Vašich kamarádů, kteří v tomto termínu do Železné Rudy nemohou přijet.

Zasílám toto pozvání s plným vědomím, že zúčastněným pivovarům, soutěžícím, porotcům i dalším hostům vytvoříme domácí kamarádskou přívětivost, pohostinost a férovost.

S nejkrásnějším pozdravem na světě "Dej Bůh štěstí!" a s přáním setkání se všemi v Železné Rudě

František Strnad - nejstarší

Pohádkové pivo 2017

autor: Chody | Blok 08:48 [permalink] [comments: 2]


Movembeer

[středa, 2. listopad 2016]

Pivovarníci se chytají různých příležitostí, k nimž by mohli uvařit nějaké to speciální pivo a tak zvýšit svoje prodeje. Vždyť, kdo by neochutnal něco nového, že? Listopad je krom našich dušiček i měsícem halloweenu. Nějaké to dýňové pivo ve světě i u nás je už docela profláklé. Co vymyslet jiného? Pamatujete si např. na Buqičáka, za kterým stály lidé pohybující se okolo Aliance P.I.V., tenkráte zejména pražských pivnic.

Dnes vaří pivo, spíše asi nechávají si vařit, pod hlavičkou létajícího pivovaru BadFlash. A právě pod touto značkou vzniklo zbrusu nové pivo Movembeer. Jazyková hříčka inspirována akcí Movember. To je taková akcička, kdy si stádo nechá na měsíc narůst knír. Myslím, že se to chytá hlavně v metropoli a právě sem je toto pivo určeno asi především. Jedná se o nefiltrovaný, a samozřejmě nepasterizovaný, ležák o stupňovitosti 11,6% EPM, hořkosti 35 IBU a obsahu alkoholu 4,8% obj. Doba zrání je 90 dní. To nemusí být vůbec špatné chuti, co myslíte?

BadFlash má dnes módní dovětek "Craft Brewery". Řemeslný pivovar - co si pod tím představit? Kde se Movembeer opravdu vaří, kvasí a leží? A kdo ho vaří? Na letáku se dočtete, že "mužská parta z pivovaru BadFlash". Dá se tomu věřit, nebo je to jen marketinkový obrat? Níže je ale uveden sládek a tím je Martin Vrba, kterého známe zejména z královédvorského pivovaru Tambor. Bingo, myslím, že jsme uhodili hřebíček na hlavičku. Proč ale nikde není uveden opravdový výrobce?

Pivo by mělo být v nabídce po celý měsíc listopad, takže je velká pravděpodobnost, že na něj narazíte. Já se k němu asi nedostanu, napište tedy do diskuse, jak Vám chutnalo?

Movembeer

autor: Chody | Blok 08:36 [permalink] [comments: 3]


Minipivovar Transformátor Hlavatce

[pátek, 28. říjen 2016]

Dne 28.10.2016 v odpoledních hodinách byl slavnostně zahájen oficiální provoz minipivovaru Transformátor v Hlavatcích č.p. 9 (okres Tábor).

Na čepu byla piva: Diktátor 10° polotmavé, Transformátor 11° a 13° světlé. První rodinný poloautomatický pivovar majitele pana Josefa Boháče disponuje varnou objemu 300 litrů, spilečnou nádobou o stejném objemu a čtyřmi ležáckými tanky téhož objemu, takže do začátku lze vyrobit zhruba 4 sudy spodně kvašeného piva týdně. Počítá se s postupným rozšířením dle zájmu odběratelů. Slady a chmel (ŽPČ, Sládek, Premiant) se odebírají v Kounicích, kvasnice se používají německé sušené 3470 a základem je místní voda z Bukovského podzemního jezera.

Minipivovar Transformátor Hlavatce

autor: Dwarf | Blok 16:00 [permalink] [comments: 1]


PRK - Degustace polotmavých ležáků

[pátek, 21. říjen 2016]

Podzim. Říjen. Lehce depresivní stavy duše. Řečeno s básníkem Františkem Gellnerem:

Propil jsem peníze, na dluh pít budu.

Šťasten, kdo propije boty své!

Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.

Podzim se stromů listí rve.

Jaké pivo tedy v tento čas zvolit? Na dýňový ejl je ještě brzy, dušičky teprve přijdou. Hodil by se určitě ejl jantarový, avšak dejte dohromady devět, deset vzorků! No, ono by to zřejmě šlo, ale odhlasovány byly polotmavé ležáky, tedy piva spodně kvašená od stupňovitosti 11 po 13 (třináctky jsou sice v kategorii speciálů nebo silných piv, ale pořád jde o ležáky). A to z českých a moravských minipivovarů.

Dobrá volba, polotmavý ležák dobře známe a máme jej napitý. Takže vzhůru, ochutnávat a známkovat! PRK pro tuto degustaci rozšířili dva náhradníci, a tak je nás devět, stejně jako vzorků. A děkujeme moc do Všeradic a Ctiněvsi za poskytnutí vzorků gratis, což nemohlo v žádném případě ovlivnit hodnocení, neb degustace je vždy slepá a nikdo během ní ani slovně ani posunky ani jiným způsobem nedává najevo své momentální nálady. Některá piva jsou výborná, v jiných jsou lehčí nebo výraznější vady od zvýšeného množství diacetylu, přes zeleninovou pachuť, odlakovač až po skunka. U jednoho vzorku jsme se nedokázali shodnout, zda splňuje či nesplňuje kritéria stylu - pivo z Radobyčic někomu přišlo už jako tmavé, proti zbylým vzorkům opravdu výrazně. Nakonec se degustace účastnilo a ač bylo jinak výborné, pár bodů navíc za nedodržení polotmavosti dostalo. A jak to tedy dopadlo?

1. 34 bodů: Podřipský jantar 13, pivovar Ctiněves

2. 38 bodů: Antoš polotmavý 13. pivovar Antoš Slaný

3. 39 bodů: Všerad polotmavý 11, pivovar Všeradice

4. 45 bodů: Jezevec polotmavý 13, pivovar Radobyčice

5. 48 bodů: Lambert polotmavý 12, pivovar Hrádek

6. 48 bodů: Jantarový stoják 12, pivovar Bylnice

7. 55 bodů: Permon polotmavý 12, pivovar Sokolov

8. 58 bodů: Lochkov polotmavá 13, pivovar Na Lochkově (Praha)

9. 59 bodů: Lužiny polotmavá 13, pivovar Lužiny (Praha)

Výsledky jsou zasloužené, první tři vzorky se ukázaly být v dobré kondici, na čtvrtém místě také velmi dobrý Jezevec, o páté a šesté místo se rozpíjelo (5:4 pro Hrádek), tři poslední vzorky vykazovaly zřetelné senzorické nedostatky. Sláva vítězi, čest poraženým. Příště si zkusíme oddegustovat světlé ležáky ze středně velkých pivovarů, dostupné v běžné maloobchodní síti, ale pozor - pouze ve skle.

Na závěr letí tradiční poděkování Hanzovi do Zlejch za azyl a perfektní servis.

PRK - Degustace polotmavých ležáků

autor: pechi | Blok 10:03 [permalink] [comments: 1]


Kalendář regionálních pivovarů 2017

[pondělí, 10. říjen 2016]

Kalendář regionálních pivovarů se stal již neodmyslitelnou součástí pracovního stolu nejednoho pivaře. I příští rok vyjde toto povedené dílko, kde se dozvíte, co se kde chystá, kam vyrazit na dobré pivo apod.

Již 8. ročník stolního kalendáře, kde jsou hlavním motivem české pivovary a pivovárky bude k dostání na již na konci října. Při odběru většího množství kalendářů (firmy, spolky) je možnost opatřit kalendáře samolepkami na klopách nebo i vlastní titulní stranou.

Objednávejte u vydavatele: Jiří Procházka, 603 446 774, jpahk@centrum.cz

Kalendář regionálních pivovarů 2017

autor: Chody | Blok 07:12 [permalink] [reaguj]


Pozvánka do Teplic

[čtvrtek, 1. září 2016]

Chutnají vám piva z našeho pivovaru Monopol? Přijďte je ochutnat i na jiné místo, než do restaurace, přijďte si je dát na čerstvém vzduchu, kde lépe chutná! Nejen pro Tepličáky, ale i pro návštěvníky z kraje blízkého i krajů vzdálených, je určen 1. ročník Teplického pivního rynku. Zveme proto všechny příznivce dobrého piva v sobotu 10. září na Zámecké náměstí v Teplicích. Od 10 až do 22 hodin můžete nejen ochutnávat piva z celkem patnácti minipivovarů, dobře se najíst, ale i pobavit. Kromě piv z našeho, teplického pivovaru Monopol a pivovarů z různých koutů země České, můžete ochutnat i piva zahraniční. Přítomen bude totiž i pivovar našich sousedů z Löbau. Po celý den k poslechu (a třeba i k tanci) budou vyhrávat kapely různých žánrů. Ti odvážnější z vás se pak určitě zúčastní i některé z diváckých soutěží o hodnotné ceny. A nezapomeňte dát váš hlas pro nejlepší pivo festivalu! Ani děti nemusíte nechat doma, i pro ně je připraven zábavný program.

Těším se na vás.

Martina Valterová, sládková pivovaru Monopol

http://www.teplickyrynek.cz/

Pozvánka do Teplic

autor: Jana | Blok 21:39 [permalink] [comments: 2]


Velkopopovický ejl?

[úterý, 2. srpen 2016]

Zcela náhodou jsem cestou městem při míjení jednoho výčepu plzně zaregistroval reklamní materiál zvoucí na ochutnání aktuálního speciálu ze série Volba sládků společnosti Plzeňský Prazdroj. Oním speciálem bylo pivo stylu u tohoto výrobce dosud nevídaného, totiž ale amerického typu. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít.

Je zjevné, že Plzeňský Prazdroj se po letech, kdy něco podobného tak nějak nebylo potřeba, snaží zaujmout své zákazníky vylepšenými parametry běžných piv (například desítka Gambrinus se jim docela povedla). Na těch běžných pivech ostatně ještě donedávna nic k vylepšování nebylo, neboť se samozřejmě vyrábějí div ne už po staletí stejným způsobem, což můžou dokázat archivní záznamy laboratorních analýz, navíc odjakživa chutnala pořád stejně, a kdo tvrdí, že ne, ať vytáhne svojí chuťovou paměť a ukáže, jak jí má dlouhou…

Poměry na našem pivním trhu se ale dost změnily a kromě běžných piv už pro giganty začínají být zajímavé i exotičtější pivní styly. A tak se stalo, že se ve Velkých Popovicích pokusili vyrobit APA.

Byl jsem velmi zvědavý, jak bude chutnat APA z pivovaru, který se poslední dobou zaměřuje na produkci laciného mdlého piva, kde nežádoucí parametr vyjádřený IBU je třeba potírat snad ještě víc než diacetyl. No ale míval jsem kdysi Kozla rád, takže jsem mu rád zas dal šanci. Škoda, že to chutnalo jako – inu jako ejl z Velkých Popovic, je mi líto. Nevonělo to nijak, nechutnalo to nijak, trocha nijak zvlášť vybrané hořkosti přišla až v rámci doznění. Svrchně kvašené pivo to ničím nepřipomínalo, se zavázanýma očima bych to tipnul na nějaký polský pokus o ležák. Tohle snad nemůže chutí zaujmout ani pijáka Kozla.

Vítám každý pokus o zpestření, škoda, že se tento do mých chutí ani představ netrefil. Pro mě je to jen nová pivní podkategorie – takzvaný kozejl.

Velkopopovický ejl?

Pivní ročenka 2016 – reakce

[čtvrtek, 7. červenec 2016]

Děkuji panu Tomáši Janků za zpětnou vazbu. Pokusím se v krátkosti zareagovat.

V prvé řadě formát. Změna formátu byla i pro mne velmi těžkým rozhodnutím a doposud s ní nejsem vnitřně smířen. Ale zvítězila pragmatická stránka věci. Vydavatel vydává i další média a rozhodli jsme se více zpopularizovat piva z malých a středních pivovarů mezi širší čtenáře. Mimo vás, pravidelných čtenářů, jsme tak oslovili další skupinu lidí a to tím, že Pivní ročenka 2016 (nově Pivař & pivo) vyšla také jako příloha předplatitelům časopisu Potravinářský obzor. To byl hlavní, ale ne jediný důvod ke změně formátu.

Co se týče obsahu, je dle mého názoru obdobný, jako v předchozích letech. Vždy tam byly a i v tomto čísle jsou články o pivu, pivovarech, chmelu a sladu. Letos jsme se více věnovali fenoménu posledního období a tím jsou domácí vařiči a létající pivovary. Reklamních, chcete-li PR článků, je v letošním čísle v poměru obdobně, jako v předchozích letech. To, že některý podnik je v článku chválen, skutečně nemusí vždy znamenat, že je článek zaplacen, ale že stojí za to pochválit, pokud někdo dělá svou práci dobře a vyjádřit to článkem.

Nesourodost článků považuji naopak za výhodu a nese se takto po celou dobu vycházení Pivní ročenky. Nesourodost je dána jak snahou o co nejširší pojetí úhlu na pivo a vše okolo něj, tak i skladbou autorů. Pravdou je, že se nám trochu vymkl z ruky náš „hlavní“ autor a napsal těch článků opravdu dost. Osobně si nemyslím, díky šíři jeho záběru, že je to na škodu věci. Co se týče dalších autorů, vše se vyvíjí a tak se mění i složení autorů.

K mé osobě a vzpomínek na Cyklovandry. Jsou součástí všech ročníků a i z minulosti mám naopak od mnoha lidí pochvalu za ně, že z nich občas čerpají inspiraci, co v pro ně neznámých končinách můžou navštívit a vidět. Jak je patrno z textů, nejde vždy jen o pivní zastávky, ale i tipy na lokality, muzea apod. Chápu také, že se články tohoto typu nemusí líbit každému. Ale tak, jak jste si vy, pane Janků našel pár článků, které vás zaujaly, tak si zase někdo jiný jistě najde jinou skupinu článků, které si rád přečte.

Přes váš kritický postoj vám ještě jednou děkuji za zpětnou vazbu, bez které nejde vývoj dopředu. Váš názor budu mít na paměti při další své „pisatelské“ činnosti.

Roman Holoubek

PS: Malá douška závěrem jak píše Malakin: „…při ceně jako jedno až dvě piva z minipivovaru to až takový průser není...“ :-)

http://vydavatelstvibastan.cz/publikace.asp?id=19

autor: Roman Holoubek | Blok 20:47 [permalink] [reaguj]


Oxid siřičitý coby alergen

[neděle, 3. červenec 2016]

Najde se tu někdo, kdo by mi vysvětlil, proč téměř žádné naše pivovary na svých etiketách neuvádějí oxid siřičitý coby alergen? Jakožto sběratel etiket si podobných věcí všímám, zatím jsem to však zaznamenal pouze u českotřebovského Faltuse (ale třeba to uvádějí i jiné, fakt nevím), tak by mě zajímalo, co za tím hledat.

Pohledem do textu nařízení č. 1169/2011 EU lze zjistit, že oxid siřičitý má být na obalu zmíněn v případě, že je ho v pivu obsaženo víc než 10 mg/l, z manuálu k tomuto nařízení (http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/2014_otazky_narizeni_1169-2011_PK.pdf) je pak zřejmé, že pokud vzniká přirozenou cestou (tedy není-li do piva uměle přidáván), nemusí být uveden ve složení.

Když se však podívám na data týmu prof. Dostálka zde (http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/Prezentace_Dostalek_PowerPoint.pdf) a zde (http://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2010/02/10.pdf), je z nich zřejmé, že SO2 v pivu až takový průser není, tedy alespoň u spodně kvašených piv.

Mám tomu tedy rozumět tak, že u Faltuse používají natolik "blbý" kvasničný kmen, že mají ve spodně kvašených pivech (nejen u níže zobrazeného zázvorového ležáku, ale i v 13% Kohoutovi nebo 14% Černém kohoutovi) nadlimitní hodnoty SO2, nebo za tím vidět jen fakt, že to tam uvádějí automaticky, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

P. S. Přikládám nejen aktuální, ale i loňskou zadní etiketu českotřebovského zázvorového ležáku. Samozřejmě ne kvůli upozornění na chybu ve slově "zdravý", ale vyloženě kvůli tomu, aby bylo vidět, že SO2 mají v pivech dlouhodobě. :-)

Oxid siřičitý coby alergen

autor: Malakin | Blok 09:04 [permalink] [comments: 5]


Pivní ročenka 2016

[sobota, 2. červenec 2016]

Ač pravidelným čtenářem, nikdy jsem nepsal. A asi bych to ani teď neudělal, kdybych nechtěl ostatní čtenáře varovat. Musím ovšem přiznat, že je to kolektivní dílo mé a mých kamarádů. Dostala se mi nyní do ruky nejnovější pivní ročenka a tímto chci varovat čtenáře, aby nepodlehli tak jako já a nenechali se napálit ke koupi tohoto doslova paskvilu. Už jenom formát vzbuzuje nedůvěru, je to velká plachta, neskladná, nikoli brožurka do tašky, o 68 stranách. Proč takový? Ale to by se snad i dalo odpustit, kdyby obsah byl čtivý.

Ovšem to, co vylezlo tentokrát z dílny pana šéfredaktora, je hlubokým zklamáním. První polovina ročenky se nese v duchu reklam, PR článků na nejrůznější podniky spojené s pivem (Žatecké chmelařství, Selgen atd.), přežvýkaných tiskových zpráv, které jsme si mohli přečíst nejen na tady, ale i v početném denním tisku. Téměř všechno od jednoho autora. Zbytek tvoří nesourodá směsice, opět vesměs nečtivých článků.

Pan Holoubek se opět chlubí svým kolovýletem po krajích českých, ale koho zajímá, že musel stihnout 120 km penzum za den. Méně by bylo více v tomto případě. To, že do sebe někde hodili pivo (pitelné, nepitelné) a honem museli pospíchat dál, aby všechno stihli, asi kromě něho nikoho nezajímá. Kde jsou v této ročence čtivé články o minipivovarech? Všeradice? Ale ty snad byly daleko lépe a čtivěji popsány v některé z ročenek minulých. Kde jsou články od pana Rosti, paní Jany, které se tak krásně četly. A to by se našli i jiní autoři, na které si momentálně nevzpomínám, kteří mají co říci. Těch pár článků, které se opravdu dají číst s potěšením, zejména ty o historii, ale i pár dalších (Pivovarský klub, domovarníci, něco málo mini, včetně létajících) rozhodně reputaci toho vskutku mizerného počinu nevyváží. Takže, pokud příště, tak rozhodně ne takto!

Tomáš Janků

autor: Chody | Blok 11:28 [permalink] [comments: 5]


PRK – minipivovarnické desítky II

[sobota, 25. červen 2016]

Druhé kolo hledání božské desítky z minipivovarů proběhlo v pondělí 20.6.2016 na obvyklém místě. Tentokrát jsme spíše než kvalitou piva trpěli personální nouzí (kolize termínů s akcí v BadFlash baru) a tak byl kromě Sekala, Jany (která opět opatřila všechny vzorky) a Střevlase povolán náhradník Jára. Do degustace jsme zařadili (v pořadí, v jakém byla anonymně servírována) tato piva: Gwern Nupaky, Ctiněves normální desítka, Ctiněves desítka chmelená Kazbekem, Velkorybnický Hastrman, referenční Únětice, Zichovec, Břeclav Delegát a Krušnohor, vše v originálních obalech. Děkujeme Ctiněvsi, „Velasu“, Zichovci a Krušnohoru za vzorky zdarma.

Jak to dopadlo? Celkový dojem byl tedy lepší, než minule, vyloženě špatná piva byla jen dvě. Vzhledem k rovnosti bodů došlo ke dvěma rozpijům, a díky rovnosti hlasů v obou byl uplatněn (můj) expertní hlas. Výsledky jsou jistě ovlivněny menším počtem degustátorů, ale co se dá dělat, náhradníků s povědomím o pivních chutích se nám na poslední chvíli víc sehnat nepodařilo.

1. Únětice (celkově bodů 14, moje hodnocení 4, Sekal 4, Jana 4, Jára 2) – referenční pivo opět vyhrálo! Tentokrát pivu chyběla ta typická drsnost, kvůli které Únětice nevyhledávám, ostatní zase říkali, že jim tentokrát chutnaly méně... na vítězství to ale stačilo.

2. Zichovec Krahulík (15, 3, 4, 4, 3) – můj soukromý vítěz, pivo bez vad. Zichovec rozhodně stojí za návštěvu, příjemné prostředí, výborná kuchyně, malebné okolí. Uvidíme, co s pivy udělá přesun výroby ležáků do Loun.

3. Břeclav Delegát (18, 5, 5, 4, 4) – plechová chuť a absence hořkosti, celkově bronz.

4. Ctiněves normální desítka (18, 7, 3, 4, 4) – pro mě jeden z kentusů degustace. Pivu na vůni i chuti dominovala vařená kukuřice, tj. dimethylsulfid, jeden ze smrtelných prohřešků výroby spodně kvašených piv (vlastně jakýchkoliv piv). Zde jsme bouřlivě degustovali.

5. Gwern (19, 5, 4, 5, 5) – pivo bylo spolu s Úněticemi dost světlé (není chyba), na chuti lehké estery a světelná chuť.

6. Krušnohor (21, 6, 6, 7, 2) – pivo se vyznačovalo na chuti i vůni výraznými estery a již v minulém kole zmíněnou chýňoidní pachutí .

7. Ctiněves Kazbek (21, 8, 6, 4, 3) – síra, vejce, kanál, pro mě nejhorší pivo degustace. Dojmem ze ctiněveských piv jsem byl překvapen, protože mi zatím vše celkem chutnalo...

8. Velký Rybník (23, 5, 6, 6, 6) – tak toto pivo jsem poznal hned, typická chýňoidní pachuť, která mě ale nevadí, Sekal reklamoval mírný diacetyl. Piva z Velasu jsou prostě osobitá a rád si tam zase příští víkend zajedu, vaří skvěle (doporučuji kapří filet) a v lednici je vždy z čeho vybírat ve skle i v pet.

Opět musíme poděkovat Zlejm za azyl a perfektní servis. V desítkách budeme ještě pokračovat, stále je co shánět.

PRK – minipivovarnické desítky II

autor: strevlas | Blok 16:23 [permalink] [comments: 5]


Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

[pondělí, 30. květen 2016]

Koupil jsem si pro mne nové pivko v PET lahvi z pivovaru Manner.

Odkud je ten pivovar? To na etiketě není, není tam ani datum spotřeby, není tam výrobce, jen logo Pivovar Manner, nevadí, přesto ochutnám. A cože to vlastně piji? Na etiketě je psáno Manner 11o, takže je to ležák jedenáctka, jak jinak. Ale co to vidím menším písmem: "Světlé pivo výčepní". Takže je to 11, nebo 10? To se nedovím. A malé vodítko alkohol? 4,3 %, hmm, tak to může být obojí, více prokvašená desítka, nebo málo prokvašená 11. Takže nevím, zda jede o ležák, či výčepní, nevím, kdo to vyrábí a kde, nevím složení, nevím trvanlivost. No nevadí, hlavně, že vím asi deseti jazyky že je uvnitř pivo.

Ale tu můj zrak spočine na nápis vpravo dole! Ejhle, copak se dovím po odlepení etikety na zadní straně? Jaké tajemství se tam skrývá, že není možné dát tyto údaje viditelně na lahev? Asi tam bude nějaký příběh, nebo tajný recept na toto pivo, nebo, že by soutěž?

No nic, pivo vypiji a etiketu odlepím. Jaké překvapení! Všechny povinné údaje jsou zde! Už vidím výrobce, už vidím složení, už vidím alergeny a také datum spotřeby.

Je dobré, že po odlepení etikety poznám, zda jsem koupil pivo prošlé, nebo ještě ne. Ale co znamená datum spotřeby 2016? To jako, že je spotřeba kontinuální po celý rok 2016? A jsem také rád, že alespoň voda v tomto pivu není alergen. :-)

Souhlasíte se mnou, že jste ještě neviděli větší paskvil? Pokud ne, co vás ještě více zaujalo?

Ale abych se jen nevysmíval. Podstatný je obsah. A ten mi opravdu chutnal, krásně pitelné pivo českého typu asi někde na pomezí mezi desítkou a jedenáctkou. Doporučuji ochutnat.

Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

PRK - minipivovarnické desítky I

[středa, 25. květen 2016]

Desítku uvařit prý není vůbec lehké, říkávají pivovarníci. Jiní zase říkají, že desítku nevaří, že se nevyplatí. Světlá desítka, tj. výčepní pivo spodně kvašené, je mezi pivaři stále populárním pivem a tak se do její výroby přes uvedené těžkosti pouští celá plejáda minipivovarů a nabídka je tak široká. Při poslední seanci PRK jsme se proto zaměřili na tento oblíbený styl. Do degustace jsme zahrnuli celkem 10 desítek různých minipivovarů: Dukát Česká Kamenice, Únětice, Kynšperský Zajíc, Lobeč, Fabián Hostomice, Dobřany, Brdonoš Podlesí, Lenoch Plzeň, Mutějovice a Popelín, přičemž výběr byl dán tím, co bylo po ruce. Jako vždy jsme hodnotili na škále 1 (božské pivo) – 9 (nepitelné pivo). Hodnotilo nás celkem 7: Jana, která opatřila všechny vzorky, Pechi, Kejna, Henri, Rosťa, Sekal a Střevlas.

Vzorky nám poskytly myriády chutí a hlavně vůní, neřkuli pachů, a v praxi dokázaly, že uvařit božskou, nebo alespoň průměrnou desítku je skutečně nadlidský úkol. Desítka by měla být osvěžující, zlatavé barvy, se zřetelnou, ale ne ulpívající či drsnou, hořkostí pocházející z českých chmelů, snoubící se se sladovou chutí Plzeňského sladu, bez znatelného dimethylsulfidu, diacetyl a estery pouze velmi málo zřetelné až nezřetelné, nikoliv dominující. Málo co však bylo více vzdálené od teorie než většina vzorků, které jsme si naservírovali na naše degustační podložky. Výsledky jsou dané součtem bodů všech degustátorů a v několika případech i rozpijem:

1. Únětice (celkem 25 b., moje hodnocení - 5) – Nepřekvapivý vítěz, i když mně osobně únětická 10 moc nechutná – je pro ní typická drsná chuť, až sádrová, poměrně světlá barva. Mezi ostatními však zjevení.

2. Brdonoš Podlesí (33 b., 5) – Velmi pitelné pivo, jehož jedinou vadou v mých chuťových buňkách byla tzv. chýňoidní pachuť typická kromě Chýně např. pro Baštu nebo Hastrmana Velký Rybník. Nicméně u tohoto piva bych vydržel celý večer spíš, než u Únětic. Zasloužené druhé místo. Kluci z Podlesí dodali vzorek zdarma, děkujeme! Někdy přijedeme na návštěvu!

3. Kynšperský Zajíc (34b., 6) – Zajíc mi obecně celkem chutná a rád se v prodejně v pivovaru zastavím, když jedu náhodou okolo, zde se mi zdál lehce nakyslý (proto snížené hodnocení) a výrazně hořký. Bronz.

4. Dobřany (37 b., 6) – Diacetyl na vůni, obilná chuť, celkem hořké. Nic moc.

5. Lobeč (38 b., 7) – Na vůni zprvu houby, které se postupně metamorfovaly v estery a fenoly typické spíš pro pšeničná nebo belgická piva. Celkově divné pivo, i když v jednu chvíli mi přišlo hezky chmelené; vůně ale vše zabily a tak se moje hodnocení s postupujícím časem propadalo a propadalo... Tento pivovar mě nepřesvědčil snad nikdy, bylo by to na místě lepší?

6. Fabián Hostomice (39 b., 7) – U toho vzorku létala z úst ostatních slova jako kanál, pivo smrdělo skunkem, diacetyl byl dost znatelný. Přemýšlím, jestli mi z Hostomic někdy něco chutnalo, i když kolegové z PRK si pivka točená na místě chválí. Nevím. Opět děkujeme za vzorek zdarma.

7. Lenoch Plzeň (39 b., 8) – U tohoto piva mám poznámku „superskunk“, odkazující na dominantní senzorický dojem. Pro mě jedno ze dvou nejhorších piv. Toto se nepovedlo.

8. Dukát Česká Kamenice (39 b., 8) – Pro mě nejhorší pivo degustace a možná jedno z nejhorších piv, co jsme v degustaci kdy měli, zvažoval jsem absolutorium, čili 9. Nulová pěna, acetaldehyd, ocet, prostě toto se nepovedlo ani trochu a takové pivo nemělo nikdy opustit brány pivovaru. Pro mě to byl první kontakt s tímto minipivovarem – snad je/bude zbytek produkce lepší.

9. Popelín (46 b., 6) – Dominantní diacetyl, někdo si stěžoval na ovocné chutě. U mě to zas taková hrůza nebyla, ale diacetyl si pamatuji ze své loňské návštěvy na místě a tak to bude asi trvalý problém.

10. Mutějovice (46 b., 7) – Acetaldehyd do desítky v takové míře prostě nepatří.

Zlým Časům děkujeme za azyl a servis a těšíme se zase na shledanou! Příště další kolo desítek - celou republiku asi nepokryjeme, ale dokud bude co shánět, nepolevíme.

PRK - minipivovarnické desítky I

autor: strevlas | Blok 20:22 [permalink] [comments: 25]


IIIII. VYSMOLENÍ

[úterý, 24. květen 2016]

Proběhlo, jak znalci jistě vědí, v sobotu 21. května v Černokosteleckém pivováru. Akce, nejen dobrého piva, ukázek řemesla bednářského, ale hlavně setkávání pivovarských i dobré pivo milujících lidiček z různých koutů naší vlasti. A vzájemném povídání a vyměňování si zážitků - o tom to bylo. Bohužel, ne tak letos. Pořadatelé dali na „hlas lidu – hlas boží“ a již krátce po poledni už nebylo v areálu slyšet vlastního slova. Ano, i zde převládl nešvar pivních festivalů – neartikulovaný řev béčkových, či kdovíjakých kapel, přehlušoval ten genius loci, který v Kostelci vždy vládl. Kapely, když si je lid žádá, proč ne? Ale zde bylo dobrým zvykem, že v hodinách brzce odpoledních se předváděly dětské soubory, dudáci (pokud si to dobře pamatuju) apod. Zkrátka – klid a pohoda. Milovníci něčeho ostřejšího přišli na své až v podvečer. Inu, kostelečtí jsou živi nejen turisty, tak chápu jejich rozhodnutí, ale už to není o tom povídání s kamarády, ale co nejrychleji ochutnat sortiment a prchnout s povídáním na klidnější místo.

Ale vraťme se k pivu, pro které tam přijíždíme. Jako všude jinde, i zde se daly popít moky vynikající, průměrné i ty, hodné zkanalizování. Mezi kategorii první patřily, kromě piv z domácího pivovárku Šnajdr, výroční Únětice 10,7°, 11° Summer ale z pivovaru Hasič v Bruntále, 11° sv.ležák Rohan z Rohova, či belgický double z Lobče.. Na opačné straně stupnice bezkonkurenční místo zaujal Horehleď 12° sv.ležák z pivovaru Hrádek Slavičín, jakož i Pazdrát 12° sv.ležák z pivovaru Chříč. Ochutnali jsme, ve dvou, celkem 12 piv, mimo vyjmenované vcelku nic jiného nepřekvapilo, ať už kladně, či záporně, prostě standard. Vzhledem k omezenému počtu píp piva postupně rotovala, takže ne vždy byla na čepu všechna na seznamu uvedená. Pivo, které bylo s napětím očekáváno, byl první pokus lobečských o witbier. Nakonec jsme se ho přece jenom dočkali, na rozdíl od samotného sládka, který byl odvelen v rámci rodinných povinností. A vůbec nebylo špatné, dobrý letní mok k zahnání žízně.

Třešničkou na dortu byla výstava obrazů známého malíře Pavla Jákla. Svým mistrným štětcem ztvárnil některé pivovary v jejich historické podobě a na návštěvnících bylo hádat, o který pivovar jde. Netuším, jestli někdo poznal všechny, já osobně si myslím, že jsem poznala tři zobrazené. Třeba nám to Pavlík někdy odtajní.

IIIII. VYSMOLENÍ

autor: Jana | Blok 11:39 [permalink] [comments: 2]


Český pivní festival: varování

[středa, 18. květen 2016]

Protože mou kritiku ze svých stránek obratem vymazali a pro jistotu zrušili možnost komentářů, zkouším to touto cestou.

Takový šlendrián za přemrštěné ceny jsem ještě nezažil. Informace dost často ve stylu: máme nějaké pivo, netušíme jaké, což je u takovéto akce nehorázně málo. První pivo: označeno jako Strychnine 12° Garage Ale. Pivovar Strychnine má však Garage Red Ale 12° a Garage Pale Ale 12°. Které jsem pil? Netuším. Na tabuli se nabízí Hostan Hradni. Stupňovitost nikde. Výčepáci hledají na víčkách. Pivo Venuše 13°. Výčepáci netuší z kterého pivovaru a vtipkují na téma Merkur Venuše Mars. Dívka od počítače pak nadhodí, že snad z Havířova, ale že tam prý jsou pivovary tři, z kterého neví. Posílá mě do kanceláře u vchodu, tam prý dámy vědí vše. Byl tam jediný ajťák a nevěděl nic. Pak ovšem dívka zapracovala, jak by měla, takže mě dohnal jakýsi hoch a zopakoval, že je to pivo z Havířova, což už jsem věděl. Na žádost o upřesnění odešel do skladu a vrátil se konečně s relevantní informací, že pivovar se jmenuje Venuše. Teď sedím u počítače a zjišťuji, že se to pivo, jak to většinou bývá, nějak jmenuje: Milver 13°, nikoli Venuše 13°.

Nabídka zatím chudičká, Nedávná pivní sobota u Břevnovského kláštera byla co do nabídky zajímavých piv asi trojnásobná a samozřejmě i o dost levnější. Takže letos to přetrpím a patrně už nikdy více.

O "popularitě" tohoto průšvihu svědčí i to, že u Břevnovského kláštera mělo stánky přes tucet pivovarů, tady stačí prsty jedné ruky. Ostatní poslaly jen sudy, které se snad objeví na pípě - nikdo neví kdy a neví co.

V Katalogu jsou pivovary, které se tu zatím neobjevily, ale zato se tu čepují piva pivovarů, které v katalogu nejsou. Taková preciznost práce mě fascinuje.

Další příklad šlendriánu: Stan C nabízí Louny 11°. Co to je? Pivo Louny, ovšem 12° vyrábí Velké Březno. Pak je tu 11° Lounský žejdlík a 11° Zloun. Proboha, tohleto se tvářilo jako profesionální akce, ne, akce typu berte, co vám dáváme, a hlavně se na nic neptejte. My stejně nevíme.

A jedeme dál pivo po pivu. Stará škola - Polotmavá 11° je ve skutečnosti Bubák 11°. Nechtěli byste to přenechat někomu gramotnějšímu? S takovými arogantními amatéry jsem se za poslední čtvrtstoletí snad nesetkal,.

Je to čistě jen rejžovačka pro pořádající agenturu, na kterou mnoho energie věru nevynaložila.

Zdroj: Příspěvek Iva Železného na Facebooku Pivního.infa

autor: pi | Blok 07:59 [permalink] [comments: 5]


Pátá Velká Dobrá

[neděle, 8. květen 2016]

Středočeské pivní slavnosti se letos uskutečnily v sobotu 7. května na tradičním místě již po páté. Areál letiště ve Velké Dobré u Kladna hostil 25 pivovarů z kraje Středočeského- především těch malých. Zastoupeny byly ale i další, jež se již vymykají pojmu „minipivovar“, leč sídlo mají v tomto kraji. Podle pořadatelů mělo být na čepu okolo 90 různých piv, což ovšem, na rozdíl od pivovarských stánků, bylo možné jen těžko spočítat. Piva jednotlivých pivovarů, uvedená na seznamu, jež návštěvník obdržel u vchodu, se v mnoha případech nekryla se skutečně čepovanými pivy.

Pivovary velké a střední jsme vynechali, taktéž i ochutnávku většiny nám známých „stálic“ a zaměřili se na piva nová, nám neznámá. Celkem jsme (ve dvou) stačili za odpoledne ochutnat 17 různých piv, z nichž ani jedno nebylo špatné, nebo s nějakou senzorickou vadou. Možná jsme měli štěstí, ale ze zkušenosti mohu potvrdit, že na tomto festivalu jsme ani v loňském roce na špatné pivo nenarazili. Každý má ovšem chutě jiné, takže to berte jako moje subjektivní hodnocení. Navíc-velmi silná piva (od 14° výše) jsme, s jednou výjimkou, v sobotním vedru vynechali. Jmenovat všechna piva nelze, tak alespoň mé letošní favority: 13° světlý speciál od Slepého krtka, 12° pšenice – Krčín Sedlčany, 12° ALE Miláček – pivovar Antoš a 8° letní IPA z Lobče. Poprvé se ve Velké Dobré prezentovali pivovarští nováčci – Lobeč, Němý medvěd (obě čepovaná piva rovněž výborná), Továrna (také tak) a Olivův pivovar.

Tradičně již pořadatelé nachystali dostatečné množství „budek“, jakož i cisteren s pitnou vodou k mytí vlastního skla. Bohužel, tentokráte šetřili na místech k sezení. Jediný stan, který v areálu byl, možná vždy plně obsazený nebyl, ale jeho naprosto nevhodná poloha (daleko od stánků a naopak poblíž pódia s hlučnou hudbou) ke klidnému posezení nelákala. Některé pivovary měly před svými stánky umístěny (asi) vlastní lavičky, ty však byly většinou stále obsazené. Chyběly i stolečky na odložení piva, pokud si člověk chtěl třeba poznamenat, co pije.

V programu mělo být (jako vždy) i vyhlášení nejlepšího pivovaru na základě hlasování návštěvníků. Hlasování mělo probíhat nikoli běžnou formou hlasovacích lístků, ale výši vypitých kelímků piv z toho kterého pivovaru! Jak to ovšem pořadatelé chtěli realizovat, to nám rozum nebral – většina pivovarů měla totiž kelímky nelogované. Jak se o tom návštěvníci měli dozvědět, rovněž nevím. Nikde žádná oficielní informace nebyla. Odjížděli jsme ze slavností před 18 hod., takže zdali se vůbec něco takového uskutečnilo, netuším. Pokud jste ve Velké Dobré někdo byl do konce, dejte vědět, jak vše dopadlo.

Jako „ústup“ ze slavností jsme tentokrát nevolili cestu májovým lesem na vlak, ale hodlali použít nabízenou dopravu z areálu do Kladna. Nebyl to ovšem dobrý nápad- jízdní řády skutečnosti neodpovídaly, u odjezdů panoval zmatek, informace protichůdné, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme vůbec odjeli, byť úplně jinam, než jsme zamýšleli.

Pátá Velká Dobrá

autor: Jana | Blok 20:38 [permalink] [reaguj]


PRK a polotmavé speciály 2016

[čtvrtek, 7. duben 2016]

Pivní revizní komise na svém posledním zasedání v pondělí 4. dubna měla na pořadu degustaci polotmavých speciálů o stupňovitosti 12°-14°. Jednalo se o tato piva:

12° Kynšperský zajíc, pivovar Kynšperk

12° pivovar Bašta

13° pivovar Lužiny

14° Klepáček, pivovar Berounský medvěd

13° H13, pivovar Hendrych

13° Felčar, pivovar Plasy

13° Podřipský pivovar Ctiněves

13° Gustav, Litovel

12° sklepní, pivovar Velkorybnický hastrman

12° pivovar Hostivar

Na pořadí prvních a posledních vzorků se šest degustátorů (Rosťa, Jana, Kejna, Střevlas, Henri a Sekal) shodlo téměř jednohlasně. U vzorků na místech posledních (9 a 3) byla cítit zatuchlina a ve značné míře dimetylsulfid. V případě některých dalších vzorků pak hodnocení jednotlivých degustátorů mělo značný rozptyl. Litovelskému Gustavovi snížila body příliš světlá barva na to, že je deklarováno jako polotmavé pivo. „Zlými muži“ byli tentokráte Střevlas a Sekal, kteří udělili i osmičku, naopak Kejna hodnotil posuzované vzorky nejmírněji. Výsledky jsou uvedeny v přiložené tabulce.

Degustace ptm. speciálů 12-14°, 4. dubna 2016

PořadíČíslo vzorkuStupňovitostBodyPivovar, pivo

10.91239Velkorybnický hastrman, sklepní

9.31336Lužiny

8.21235Bašta

7.61331Plasy, Felčar

6.71327Ctiněves, jantar

5.41426Berounský medvěd,Klepáček

4.81325Litovel, Gustav

3.51325Hendrych

2.11221Kynšperský zajíc

1.101219Hostivar

PRK a polotmavé speciály 2016

autor: Jana | Blok 14:44 [permalink] [comments: 1]


Pozdrav z Písku

[pondělí, 21. březen 2016]

Kde se vzala tu se vzala, objevila se mi na stole krásná retropohlednice "Pozdrav z Písku Vám zasílá společnost Jihočeská textilní" - Jitex nebo jtx. Na tom by nebylo nic zvláštního a s obsahem našeho zájmu - pivu - i naprosto nesouvisející. Zřejmě byla přidána k nějakému oblečení.

Otočíme - li jí dozvíme se, že je adresována na náměstí v Kácově. To by Vás už mohlo malinko zaujmout, zvláště když pokračujete v četbě vzkazu: "Vážený pane nožíři, objednávám tímto u Vás zdvořile nůž dle našeho rozhovoru v pivovarské restauraci. V případě, že si nepamatujete všechny podrobnosti, můžeme se sejít u kácovského piva znovu."

Nevím, jak Vám, ale mně to přijde jako krásná vzpomínka na poměry první republiky. Je text na pohlednici autentický? Nebo ho vymyslel někdo z reklamky, kdo má rád kácovské pivo, nebo snad vedení Jitexu? Nebo je písecký podnik s tím kácovským v nějakém spřízněném vztahu? Ať je odpověď jakákoliv, myslím, že se jedná o povedený kousek.

Pozdrav z Písku

autor: Chody | Blok 11:12 [permalink] [reaguj]


Jarní cena sládků na Zvíkově -výsledky.

[neděle, 20. březen 2016]

Výsledky Jarní Ceny Českých Sládků 2016

Než se podíváte na konečné výsledky, tak trochu statistiky:

celkem se soutěže zúčastnilo 126 piovarů s 512 pivami. Nejvíc byla zastoupena kategorie světlých ležáků (110 vzorků), dále IPA (61) a na třetím místě polotmavé speciály (43). Nejvíc "metálů" si odnesly pivovary Clock Potštejn a Holendr Valašské Meziříčí (po 4) a Podřipský rodinný pivovar Ctiněves (3).

Světlé výčepní

1.Zámecká desítka Bratčice

2.Holendr Desítka Holendr Val.Meziřící

3.Zlínský Švec - Malenovice

Světlý ležák

1.Lyer 11- Modrava

2.Brněnská dvanáctka – Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 11 - Holendr Val. Meziříčí

Polotmavý ležák

1.Řepiš U Stočesů

2.Podskalská koza

3.Stodolecký lišák

Tmavý ležák

1.Kateřina- Frýdlant

2.Pivo Praha

3.Salzburg – Továrna Slaný

Světlý speciál

1.Holendr 14 –Holendr Val. Meziříčí

2.PH 14 Carni vale - Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 13 – Holendr – Val. Meziříčí

Polotmavý speciál

1.Rothschild – Rožnovské pivní lázně

2.Maxmilián 13 – Kroměříž

3.Podřipský Bock 15 – Podřipský pivovar Ctiněves

Tmavý speciál

1.Podřipský Stout Podřipský pivovar Ctiněves

2.Černá - Zichovec

3.Tmavý speciál 14 - Chýně

Silný speciál

1.Porter 16 Zichovec

2.Dobřanský svatý Vít 16 Dobřany

3.AlbrechtMorion 17 Frýdlant

Pšeničné pivo

1.Podskalská Koza

2.Kvasslav – Bravur Loučná N.D.

3.Alt Bayerische weissbier U tří růží Praha

Pale ale

1.Podřipské ale Ctiněves

2.Cornel Single malt – Urban Třebíč

3.Clock pale ale Clock

IPA

1.Režná Bára – piv. Chomout

2.Twist IPA – Clock

3.APA 17 - Krkonošský Medvěd Vrchlabí

Silné svrchně kvašené pivo

1.Rišavý Zikmund – Clock

2.Double IPA Mordýř

3.Dobřanský svatý Vít

Stout

1.Černá vdova – Zhůřák

2.Irish Stout- Na Kopečku

3.Easter Stout – Nachmelená opice Krnov

Silné pšeničné pivo

1.Weizen Bock Beer – Karpat

2.Břevovský Benedikt pšeničný Bock

3.Hanácká pšenice -Melichárek

India Black Ale

1.Dobřanská Black Ipa

2.No Idols – Clock

3.Mordýř 15 -Mordýř

autor: Jana | Blok 15:16 [permalink] [comments: 6]


«« « Strana 2 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň