Reklama na PIReklama na PIBeer AcademyRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



PRK – minipivovarnické desítky II

[sobota, 25. červen 2016]

Druhé kolo hledání božské desítky z minipivovarů proběhlo v pondělí 20.6.2016 na obvyklém místě. Tentokrát jsme spíše než kvalitou piva trpěli personální nouzí (kolize termínů s akcí v BadFlash baru) a tak byl kromě Sekala, Jany (která opět opatřila všechny vzorky) a Střevlase povolán náhradník Jára. Do degustace jsme zařadili (v pořadí, v jakém byla anonymně servírována) tato piva: Gwern Nupaky, Ctiněves normální desítka, Ctiněves desítka chmelená Kazbekem, Velkorybnický Hastrman, referenční Únětice, Zichovec, Břeclav Delegát a Krušnohor, vše v originálních obalech. Děkujeme Ctiněvsi, „Velasu“, Zichovci a Krušnohoru za vzorky zdarma.

Jak to dopadlo? Celkový dojem byl tedy lepší, než minule, vyloženě špatná piva byla jen dvě. Vzhledem k rovnosti bodů došlo ke dvěma rozpijům, a díky rovnosti hlasů v obou byl uplatněn (můj) expertní hlas. Výsledky jsou jistě ovlivněny menším počtem degustátorů, ale co se dá dělat, náhradníků s povědomím o pivních chutích se nám na poslední chvíli víc sehnat nepodařilo.

1. Únětice (celkově bodů 14, moje hodnocení 4, Sekal 4, Jana 4, Jára 2) – referenční pivo opět vyhrálo! Tentokrát pivu chyběla ta typická drsnost, kvůli které Únětice nevyhledávám, ostatní zase říkali, že jim tentokrát chutnaly méně... na vítězství to ale stačilo.

2. Zichovec Krahulík (15, 3, 4, 4, 3) – můj soukromý vítěz, pivo bez vad. Zichovec rozhodně stojí za návštěvu, příjemné prostředí, výborná kuchyně, malebné okolí. Uvidíme, co s pivy udělá přesun výroby ležáků do Loun.

3. Břeclav Delegát (18, 5, 5, 4, 4) – plechová chuť a absence hořkosti, celkově bronz.

4. Ctiněves normální desítka (18, 7, 3, 4, 4) – pro mě jeden z kentusů degustace. Pivu na vůni i chuti dominovala vařená kukuřice, tj. dimethylsulfid, jeden ze smrtelných prohřešků výroby spodně kvašených piv (vlastně jakýchkoliv piv). Zde jsme bouřlivě degustovali.

5. Gwern (19, 5, 4, 5, 5) – pivo bylo spolu s Úněticemi dost světlé (není chyba), na chuti lehké estery a světelná chuť.

6. Krušnohor (21, 6, 6, 7, 2) – pivo se vyznačovalo na chuti i vůni výraznými estery a již v minulém kole zmíněnou chýňoidní pachutí .

7. Ctiněves Kazbek (21, 8, 6, 4, 3) – síra, vejce, kanál, pro mě nejhorší pivo degustace. Dojmem ze ctiněveských piv jsem byl překvapen, protože mi zatím vše celkem chutnalo...

8. Velký Rybník (23, 5, 6, 6, 6) – tak toto pivo jsem poznal hned, typická chýňoidní pachuť, která mě ale nevadí, Sekal reklamoval mírný diacetyl. Piva z Velasu jsou prostě osobitá a rád si tam zase příští víkend zajedu, vaří skvěle (doporučuji kapří filet) a v lednici je vždy z čeho vybírat ve skle i v pet.

Opět musíme poděkovat Zlejm za azyl a perfektní servis. V desítkách budeme ještě pokračovat, stále je co shánět.

PRK – minipivovarnické desítky II

Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

[pondělí, 30. květen 2016]

Koupil jsem si pro mne nové pivko v PET lahvi z pivovaru Manner.

Odkud je ten pivovar? To na etiketě není, není tam ani datum spotřeby, není tam výrobce, jen logo Pivovar Manner, nevadí, přesto ochutnám. A cože to vlastně piji? Na etiketě je psáno Manner 11o, takže je to ležák jedenáctka, jak jinak. Ale co to vidím menším písmem: "Světlé pivo výčepní". Takže je to 11, nebo 10? To se nedovím. A malé vodítko alkohol? 4, 3 %, hmm, tak to může být obojí, více prokvašená desítka, nebo málo prokvašená 11. Takže nevím, zda jede o ležák, či výčepní, nevím, kdo to vyrábí a kde, nevím složení, nevím trvanlivost. No nevadí, hlavně, že vím asi deseti jazyky že je uvnitř pivo.

Ale tu můj zrak spočine na nápis vpravo dole! Ejhle, copak se dovím po odlepení etikety na zadní straně? Jaké tajemství se tam skrývá, že není možné dát tyto údaje viditelně na lahev? Asi tam bude nějaký příběh, nebo tajný recept na toto pivo, nebo, že by soutěž?

No nic, pivo vypiji a etiketu odlepím. Jaké překvapení! Všechny povinné údaje jsou zde! Už vidím výrobce, už vidím složení, už vidím alergeny a také datum spotřeby.

Je dobré, že po odlepení etikety poznám, zda jsem koupil pivo prošlé, nebo ještě ne. Ale co znamená datum spotřeby 2016? To jako, že je spotřeba kontinuální po celý rok 2016? A jsem také rád, že alespoň voda v tomto pivu není alergen. :-)

Souhlasíte se mnou, že jste ještě neviděli větší paskvil? Pokud ne, co vás ještě více zaujalo?

Ale abych se jen nevysmíval. Podstatný je obsah. A ten mi opravdu chutnal, krásně pitelné pivo českého typu asi někde na pomezí mezi desítkou a jedenáctkou. Doporučuji ochutnat.

Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

PRK - minipivovarnické desítky I

[středa, 25. květen 2016]

Desítku uvařit prý není vůbec lehké, říkávají pivovarníci. Jiní zase říkají, že desítku nevaří, že se nevyplatí. Světlá desítka, tj. výčepní pivo spodně kvašené, je mezi pivaři stále populárním pivem a tak se do její výroby přes uvedené těžkosti pouští celá plejáda minipivovarů a nabídka je tak široká. Při poslední seanci PRK jsme se proto zaměřili na tento oblíbený styl. Do degustace jsme zahrnuli celkem 10 desítek různých minipivovarů: Dukát Česká Kamenice, Únětice, Kynšperský Zajíc, Lobeč, Fabián Hostomice, Dobřany, Brdonoš Podlesí, Lenoch Plzeň, Mutějovice a Popelín, přičemž výběr byl dán tím, co bylo po ruce. Jako vždy jsme hodnotili na škále 1 (božské pivo) – 9 (nepitelné pivo). Hodnotilo nás celkem 7: Jana, která opatřila všechny vzorky, Pechi, Kejna, Henri, Rosťa, Sekal a Střevlas.

Vzorky nám poskytly myriády chutí a hlavně vůní, neřkuli pachů, a v praxi dokázaly, že uvařit božskou, nebo alespoň průměrnou desítku je skutečně nadlidský úkol. Desítka by měla být osvěžující, zlatavé barvy, se zřetelnou, ale ne ulpívající či drsnou, hořkostí pocházející z českých chmelů, snoubící se se sladovou chutí Plzeňského sladu, bez znatelného dimethylsulfidu, diacetyl a estery pouze velmi málo zřetelné až nezřetelné, nikoliv dominující. Málo co však bylo více vzdálené od teorie než většina vzorků, které jsme si naservírovali na naše degustační podložky. Výsledky jsou dané součtem bodů všech degustátorů a v několika případech i rozpijem:

1. Únětice (celkem 25 b., moje hodnocení - 5) – Nepřekvapivý vítěz, i když mně osobně únětická 10 moc nechutná – je pro ní typická drsná chuť, až sádrová, poměrně světlá barva. Mezi ostatními však zjevení.

2. Brdonoš Podlesí (33 b., 5) – Velmi pitelné pivo, jehož jedinou vadou v mých chuťových buňkách byla tzv. chýňoidní pachuť typická kromě Chýně např. pro Baštu nebo Hastrmana Velký Rybník. Nicméně u tohoto piva bych vydržel celý večer spíš, než u Únětic. Zasloužené druhé místo. Kluci z Podlesí dodali vzorek zdarma, děkujeme! Někdy přijedeme na návštěvu!

3. Kynšperský Zajíc (34b., 6) – Zajíc mi obecně celkem chutná a rád se v prodejně v pivovaru zastavím, když jedu náhodou okolo, zde se mi zdál lehce nakyslý (proto snížené hodnocení) a výrazně hořký. Bronz.

4. Dobřany (37 b., 6) – Diacetyl na vůni, obilná chuť, celkem hořké. Nic moc.

5. Lobeč (38 b., 7) – Na vůni zprvu houby, které se postupně metamorfovaly v estery a fenoly typické spíš pro pšeničná nebo belgická piva. Celkově divné pivo, i když v jednu chvíli mi přišlo hezky chmelené; vůně ale vše zabily a tak se moje hodnocení s postupujícím časem propadalo a propadalo... Tento pivovar mě nepřesvědčil snad nikdy, bylo by to na místě lepší?

6. Fabián Hostomice (39 b., 7) – U toho vzorku létala z úst ostatních slova jako kanál, pivo smrdělo skunkem, diacetyl byl dost znatelný. Přemýšlím, jestli mi z Hostomic někdy něco chutnalo, i když kolegové z PRK si pivka točená na místě chválí. Nevím. Opět děkujeme za vzorek zdarma.

7. Lenoch Plzeň (39 b., 8) – U tohoto piva mám poznámku „superskunk“, odkazující na dominantní senzorický dojem. Pro mě jedno ze dvou nejhorších piv. Toto se nepovedlo.

8. Dukát Česká Kamenice (39 b., 8) – Pro mě nejhorší pivo degustace a možná jedno z nejhorších piv, co jsme v degustaci kdy měli, zvažoval jsem absolutorium, čili 9. Nulová pěna, acetaldehyd, ocet, prostě toto se nepovedlo ani trochu a takové pivo nemělo nikdy opustit brány pivovaru. Pro mě to byl první kontakt s tímto minipivovarem – snad je/bude zbytek produkce lepší.

9. Popelín (46 b., 6) – Dominantní diacetyl, někdo si stěžoval na ovocné chutě. U mě to zas taková hrůza nebyla, ale diacetyl si pamatuji ze své loňské návštěvy na místě a tak to bude asi trvalý problém.

10. Mutějovice (46 b., 7) – Acetaldehyd do desítky v takové míře prostě nepatří.

Zlým Časům děkujeme za azyl a servis a těšíme se zase na shledanou! Příště další kolo desítek - celou republiku asi nepokryjeme, ale dokud bude co shánět, nepolevíme.

PRK - minipivovarnické desítky I

IIIII. VYSMOLENÍ

[úterý, 24. květen 2016]

Proběhlo, jak znalci jistě vědí, v sobotu 21. května v Černokosteleckém pivováru. Akce, nejen dobrého piva, ukázek řemesla bednářského, ale hlavně setkávání pivovarských i dobré pivo milujících lidiček z různých koutů naší vlasti. A vzájemném povídání a vyměňování si zážitků - o tom to bylo. Bohužel, ne tak letos. Pořadatelé dali na „hlas lidu – hlas boží“ a již krátce po poledni už nebylo v areálu slyšet vlastního slova. Ano, i zde převládl nešvar pivních festivalů – neartikulovaný řev béčkových, či kdovíjakých kapel, přehlušoval ten genius loci, který v Kostelci vždy vládl. Kapely, když si je lid žádá, proč ne? Ale zde bylo dobrým zvykem, že v hodinách brzce odpoledních se předváděly dětské soubory, dudáci (pokud si to dobře pamatuju) apod. Zkrátka – klid a pohoda. Milovníci něčeho ostřejšího přišli na své až v podvečer. Inu, kostelečtí jsou živi nejen turisty, tak chápu jejich rozhodnutí, ale už to není o tom povídání s kamarády, ale co nejrychleji ochutnat sortiment a prchnout s povídáním na klidnější místo.

Ale vraťme se k pivu, pro které tam přijíždíme. Jako všude jinde, i zde se daly popít moky vynikající, průměrné i ty, hodné zkanalizování. Mezi kategorii první patřily, kromě piv z domácího pivovárku Šnajdr, výroční Únětice 10, 7°, 11° Summer ale z pivovaru Hasič v Bruntále, 11° sv.ležák Rohan z Rohova, či belgický double z Lobče.. Na opačné straně stupnice bezkonkurenční místo zaujal Horehleď 12° sv.ležák z pivovaru Hrádek Slavičín, jakož i Pazdrát 12° sv.ležák z pivovaru Chříč. Ochutnali jsme, ve dvou, celkem 12 piv, mimo vyjmenované vcelku nic jiného nepřekvapilo, ať už kladně, či záporně, prostě standard. Vzhledem k omezenému počtu píp piva postupně rotovala, takže ne vždy byla na čepu všechna na seznamu uvedená. Pivo, které bylo s napětím očekáváno, byl první pokus lobečských o witbier. Nakonec jsme se ho přece jenom dočkali, na rozdíl od samotného sládka, který byl odvelen v rámci rodinných povinností. A vůbec nebylo špatné, dobrý letní mok k zahnání žízně.

Třešničkou na dortu byla výstava obrazů známého malíře Pavla Jákla. Svým mistrným štětcem ztvárnil některé pivovary v jejich historické podobě a na návštěvnících bylo hádat, o který pivovar jde. Netuším, jestli někdo poznal všechny, já osobně si myslím, že jsem poznala tři zobrazené. Třeba nám to Pavlík někdy odtajní.

IIIII. VYSMOLENÍ

autor: Jana| Blok 11:39 [permalink] [comments: 2]


Český pivní festival: varování

[středa, 18. květen 2016]

Protože mou kritiku ze svých stránek obratem vymazali a pro jistotu zrušili možnost komentářů, zkouším to touto cestou.

Takový šlendrián za přemrštěné ceny jsem ještě nezažil. Informace dost často ve stylu: máme nějaké pivo, netušíme jaké, což je u takovéto akce nehorázně málo. První pivo: označeno jako Strychnine 12° Garage Ale. Pivovar Strychnine má však Garage Red Ale 12° a Garage Pale Ale 12°. Které jsem pil? Netuším. Na tabuli se nabízí Hostan Hradni. Stupňovitost nikde. Výčepáci hledají na víčkách. Pivo Venuše 13°. Výčepáci netuší z kterého pivovaru a vtipkují na téma Merkur Venuše Mars. Dívka od počítače pak nadhodí, že snad z Havířova, ale že tam prý jsou pivovary tři, z kterého neví. Posílá mě do kanceláře u vchodu, tam prý dámy vědí vše. Byl tam jediný ajťák a nevěděl nic. Pak ovšem dívka zapracovala, jak by měla, takže mě dohnal jakýsi hoch a zopakoval, že je to pivo z Havířova, což už jsem věděl. Na žádost o upřesnění odešel do skladu a vrátil se konečně s relevantní informací, že pivovar se jmenuje Venuše. Teď sedím u počítače a zjišťuji, že se to pivo, jak to většinou bývá, nějak jmenuje: Milver 13°, nikoli Venuše 13°.

Nabídka zatím chudičká, Nedávná pivní sobota u Břevnovského kláštera byla co do nabídky zajímavých piv asi trojnásobná a samozřejmě i o dost levnější. Takže letos to přetrpím a patrně už nikdy více.

O "popularitě" tohoto průšvihu svědčí i to, že u Břevnovského kláštera mělo stánky přes tucet pivovarů, tady stačí prsty jedné ruky. Ostatní poslaly jen sudy, které se snad objeví na pípě - nikdo neví kdy a neví co.

V Katalogu jsou pivovary, které se tu zatím neobjevily, ale zato se tu čepují piva pivovarů, které v katalogu nejsou. Taková preciznost práce mě fascinuje.

Další příklad šlendriánu: Stan C nabízí Louny 11°. Co to je? Pivo Louny, ovšem 12° vyrábí Velké Březno. Pak je tu 11° Lounský žejdlík a 11° Zloun. Proboha, tohleto se tvářilo jako profesionální akce, ne, akce typu berte, co vám dáváme, a hlavně se na nic neptejte. My stejně nevíme.

A jedeme dál pivo po pivu. Stará škola - Polotmavá 11° je ve skutečnosti Bubák 11°. Nechtěli byste to přenechat někomu gramotnějšímu? S takovými arogantními amatéry jsem se za poslední čtvrtstoletí snad nesetkal, .

Je to čistě jen rejžovačka pro pořádající agenturu, na kterou mnoho energie věru nevynaložila.

Zdroj: Příspěvek Iva Železného na Facebooku Pivního.infa

autor: pi| Blok 07:59 [permalink] [comments: 5]


Pátá Velká Dobrá

[neděle, 8. květen 2016]

Středočeské pivní slavnosti se letos uskutečnily v sobotu 7. května na tradičním místě již po páté. Areál letiště ve Velké Dobré u Kladna hostil 25 pivovarů z kraje Středočeského- především těch malých. Zastoupeny byly ale i další, jež se již vymykají pojmu „minipivovar“, leč sídlo mají v tomto kraji. Podle pořadatelů mělo být na čepu okolo 90 různých piv, což ovšem, na rozdíl od pivovarských stánků, bylo možné jen těžko spočítat. Piva jednotlivých pivovarů, uvedená na seznamu, jež návštěvník obdržel u vchodu, se v mnoha případech nekryla se skutečně čepovanými pivy.

Pivovary velké a střední jsme vynechali, taktéž i ochutnávku většiny nám známých „stálic“ a zaměřili se na piva nová, nám neznámá. Celkem jsme (ve dvou) stačili za odpoledne ochutnat 17 různých piv, z nichž ani jedno nebylo špatné, nebo s nějakou senzorickou vadou. Možná jsme měli štěstí, ale ze zkušenosti mohu potvrdit, že na tomto festivalu jsme ani v loňském roce na špatné pivo nenarazili. Každý má ovšem chutě jiné, takže to berte jako moje subjektivní hodnocení. Navíc-velmi silná piva (od 14° výše) jsme, s jednou výjimkou, v sobotním vedru vynechali. Jmenovat všechna piva nelze, tak alespoň mé letošní favority: 13° světlý speciál od Slepého krtka, 12° pšenice – Krčín Sedlčany, 12° ALE Miláček – pivovar Antoš a 8° letní IPA z Lobče. Poprvé se ve Velké Dobré prezentovali pivovarští nováčci – Lobeč, Němý medvěd (obě čepovaná piva rovněž výborná), Továrna (také tak) a Olivův pivovar.

Tradičně již pořadatelé nachystali dostatečné množství „budek“, jakož i cisteren s pitnou vodou k mytí vlastního skla. Bohužel, tentokráte šetřili na místech k sezení. Jediný stan, který v areálu byl, možná vždy plně obsazený nebyl, ale jeho naprosto nevhodná poloha (daleko od stánků a naopak poblíž pódia s hlučnou hudbou) ke klidnému posezení nelákala. Některé pivovary měly před svými stánky umístěny (asi) vlastní lavičky, ty však byly většinou stále obsazené. Chyběly i stolečky na odložení piva, pokud si člověk chtěl třeba poznamenat, co pije.

V programu mělo být (jako vždy) i vyhlášení nejlepšího pivovaru na základě hlasování návštěvníků. Hlasování mělo probíhat nikoli běžnou formou hlasovacích lístků, ale výši vypitých kelímků piv z toho kterého pivovaru! Jak to ovšem pořadatelé chtěli realizovat, to nám rozum nebral – většina pivovarů měla totiž kelímky nelogované. Jak se o tom návštěvníci měli dozvědět, rovněž nevím. Nikde žádná oficielní informace nebyla. Odjížděli jsme ze slavností před 18 hod., takže zdali se vůbec něco takového uskutečnilo, netuším. Pokud jste ve Velké Dobré někdo byl do konce, dejte vědět, jak vše dopadlo.

Jako „ústup“ ze slavností jsme tentokrát nevolili cestu májovým lesem na vlak, ale hodlali použít nabízenou dopravu z areálu do Kladna. Nebyl to ovšem dobrý nápad- jízdní řády skutečnosti neodpovídaly, u odjezdů panoval zmatek, informace protichůdné, takže jsme nakonec byli rádi, že jsme vůbec odjeli, byť úplně jinam, než jsme zamýšleli.

Pátá Velká Dobrá

autor: Jana| Blok 20:38 [permalink] [reaguj]


PRK a polotmavé speciály 2016

[čtvrtek, 7. duben 2016]

Pivní revizní komise na svém posledním zasedání v pondělí 4. dubna měla na pořadu degustaci polotmavých speciálů o stupňovitosti 12°-14°. Jednalo se o tato piva:

12° Kynšperský zajíc, pivovar Kynšperk

12° pivovar Bašta

13° pivovar Lužiny

14° Klepáček, pivovar Berounský medvěd

13° H13, pivovar Hendrych

13° Felčar, pivovar Plasy

13° Podřipský pivovar Ctiněves

13° Gustav, Litovel

12° sklepní, pivovar Velkorybnický hastrman

12° pivovar Hostivar

Na pořadí prvních a posledních vzorků se šest degustátorů (Rosťa, Jana, Kejna, Střevlas, Henri a Sekal) shodlo téměř jednohlasně. U vzorků na místech posledních (9 a 3) byla cítit zatuchlina a ve značné míře dimetylsulfid. V případě některých dalších vzorků pak hodnocení jednotlivých degustátorů mělo značný rozptyl. Litovelskému Gustavovi snížila body příliš světlá barva na to, že je deklarováno jako polotmavé pivo. „Zlými muži“ byli tentokráte Střevlas a Sekal, kteří udělili i osmičku, naopak Kejna hodnotil posuzované vzorky nejmírněji. Výsledky jsou uvedeny v přiložené tabulce.

Degustace ptm. speciálů 12-14°, 4. dubna 2016

PořadíČíslo vzorkuStupňovitostBodyPivovar, pivo

10.91239Velkorybnický hastrman, sklepní

9.31336Lužiny

8.21235Bašta

7.61331Plasy, Felčar

6.71327Ctiněves, jantar

5.41426Berounský medvěd, Klepáček

4.81325Litovel, Gustav

3.51325Hendrych

2.11221Kynšperský zajíc

1.101219Hostivar

PRK a polotmavé speciály 2016

autor: Jana| Blok 14:44 [permalink] [comments: 1]


Pozdrav z Písku

[pondělí, 21. březen 2016]

Kde se vzala tu se vzala, objevila se mi na stole krásná retropohlednice "Pozdrav z Písku Vám zasílá společnost Jihočeská textilní" - Jitex nebo jtx. Na tom by nebylo nic zvláštního a s obsahem našeho zájmu - pivu - i naprosto nesouvisející. Zřejmě byla přidána k nějakému oblečení.

Otočíme - li jí dozvíme se, že je adresována na náměstí v Kácově. To by Vás už mohlo malinko zaujmout, zvláště když pokračujete v četbě vzkazu: "Vážený pane nožíři, objednávám tímto u Vás zdvořile nůž dle našeho rozhovoru v pivovarské restauraci. V případě, že si nepamatujete všechny podrobnosti, můžeme se sejít u kácovského piva znovu."

Nevím, jak Vám, ale mně to přijde jako krásná vzpomínka na poměry první republiky. Je text na pohlednici autentický? Nebo ho vymyslel někdo z reklamky, kdo má rád kácovské pivo, nebo snad vedení Jitexu? Nebo je písecký podnik s tím kácovským v nějakém spřízněném vztahu? Ať je odpověď jakákoliv, myslím, že se jedná o povedený kousek.

Pozdrav z Písku

autor: Chody| Blok 11:12 [permalink] [reaguj]


Jarní cena sládků na Zvíkově -výsledky.

[neděle, 20. březen 2016]

Výsledky Jarní Ceny Českých Sládků 2016

Než se podíváte na konečné výsledky, tak trochu statistiky:

celkem se soutěže zúčastnilo 126 piovarů s 512 pivami. Nejvíc byla zastoupena kategorie světlých ležáků (110 vzorků), dále IPA (61) a na třetím místě polotmavé speciály (43). Nejvíc "metálů" si odnesly pivovary Clock Potštejn a Holendr Valašské Meziříčí (po 4) a Podřipský rodinný pivovar Ctiněves (3).

Světlé výčepní

1.Zámecká desítka Bratčice

2.Holendr Desítka Holendr Val.Meziřící

3.Zlínský Švec - Malenovice

Světlý ležák

1.Lyer 11- Modrava

2.Brněnská dvanáctka – Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 11 - Holendr Val. Meziříčí

Polotmavý ležák

1.Řepiš U Stočesů

2.Podskalská koza

3.Stodolecký lišák

Tmavý ležák

1.Kateřina- Frýdlant

2.Pivo Praha

3.Salzburg – Továrna Slaný

Světlý speciál

1.Holendr 14 –Holendr Val. Meziříčí

2.PH 14 Carni vale - Brněnská pivovarská společnost

3.Holendr 13 – Holendr – Val. Meziříčí

Polotmavý speciál

1.Rothschild – Rožnovské pivní lázně

2.Maxmilián 13 – Kroměříž

3.Podřipský Bock 15 – Podřipský pivovar Ctiněves

Tmavý speciál

1.Podřipský Stout Podřipský pivovar Ctiněves

2.Černá - Zichovec

3.Tmavý speciál 14 - Chýně

Silný speciál

1.Porter 16 Zichovec

2.Dobřanský svatý Vít 16 Dobřany

3.AlbrechtMorion 17 Frýdlant

Pšeničné pivo

1.Podskalská Koza

2.Kvasslav – Bravur Loučná N.D.

3.Alt Bayerische weissbier U tří růží Praha

Pale ale

1.Podřipské ale Ctiněves

2.Cornel Single malt – Urban Třebíč

3.Clock pale ale Clock

IPA

1.Režná Bára – piv. Chomout

2.Twist IPA – Clock

3.APA 17 - Krkonošský Medvěd Vrchlabí

Silné svrchně kvašené pivo

1.Rišavý Zikmund – Clock

2.Double IPA Mordýř

3.Dobřanský svatý Vít

Stout

1.Černá vdova – Zhůřák

2.Irish Stout- Na Kopečku

3.Easter Stout – Nachmelená opice Krnov

Silné pšeničné pivo

1.Weizen Bock Beer – Karpat

2.Břevovský Benedikt pšeničný Bock

3.Hanácká pšenice -Melichárek

India Black Ale

1.Dobřanská Black Ipa

2.No Idols – Clock

3.Mordýř 15 -Mordýř

autor: Jana| Blok 15:16 [permalink] [comments: 6]


Velikonoční pivo - zelená móda?

[sobota, 12. březen 2016]

Tak nevím, už je to tady zase - obarvená piva. Proboha, co to je za mánii? Dnes na "farmářském" trhu u nás na přípražském venkově jsem zahlédl stánek pána s mošty, kterak prodává létající pivo Malt. Tři druhy, jelikož jsem to ještě nezkusil, tak jdu blíž. Velikonoční zelené, měl už poslední kus, jak šlo na dračku. Ptám se ho: "Co v tom je za barvivo?" "No, bylinky, samá příroda", praví on. Podívám se na etiketu a skutečně, tři bylinky, ovšem následované triem éček... Opravdu do sebe musíme rvát umělá barviva za každou cenu? Zakoupil jsem radši polotmavý speciál, ovšem ani ten už si víckrát nedám - je nějak mýdlový nebo co. Vážení, kdo chce pít barvená piva, nechť si dá panáka zelené do piva (magický voko). Anebo, jak jsem poradil jednomu sládkovi a asi si to nechám patentovat - nakupte modré sklo a do něj o velikonocích točte obyčejné pivo. Zákazník dostane svoje "zelené" a bude spokojen a vy, výrobci, sládci, ušetříte čas scháněním barviv a vymýšlením postupů. Přeji krásné velikonoce.

autor: pechi| Blok 18:00 [permalink] [comments: 2]


Největší degustační soutěž piv z minipivovarů se blíží

[sobota, 12. březen 2016]

Rostoucí boom minipivovarů stále trvá a v letošním roce dosáhl jejich počet čísla 300. Minipivovary se tak stávají svébytnou součástí pivovarnického průmyslu. Za loňský rok uvařily o 35% piva více, než o rok dříve a tvoří 1, 3% z celkové produkce piva, “ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Nejlepší piva z minipivovarů budou hodnocena na již desátém ročníku Jarní ceny českých sládků na Zvíkově, což je největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě. Akce se tradičně uskuteční v hlavním sále Pivovarského dvoru Zvíkov, a to v sobotu 19. března 2016 od 11 hodin.

Jarní cenou českých sládků, což je největší degustační soutěž ve střední Evropě. Posledního ročníku se zúčastnilo 400 piv z 93 minipivovarů, které soutěžily ve 14 kategoriích. V letošním roce se bude degustovat 500 vzorků piva z více než stovky pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piv.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky budou zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva bude hodnotit více než 80 degustátorů, kteří se budou střídat v 7 základních degustačních komisích (z nichž každá bude mít 7 členů) a speciálních finálových komisi.

autor: Jana| Blok 10:52 [permalink] [reaguj]


České a moravské pivní koruny

[čtvrtek, 18. únor 2016]

Tisková informace

Korunovace nejlepších craft pivovarů 2016 proběhla na Salimě

Degustační soutěž časopisu Pivo, Bier & Ale určila 33 nejlepších craft pivovarů pro rok 2016. Vítězné pivovary získaly ceny České a moravské pivní koruny. O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z profesionálů, zástupců médií a prodejců piva. Předání pivních korun se uskutečnilo v rámci Festivalu minipivovarů na veletrhu Salima 2016 v Brně.

České a moravské pivní koruny

Zlaté koruny

Klášterní pivovar Strahov, Praha

Kounický pivovar, Kounice

Pivovar Clock, Potštejn

Pivovar Kocour, Varnsdorf

Pivovar Matuška, Broumy

Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice

Pivovar Modrá hvězda, Dobřany

Pivovar Permon Sokolov

Pivovarský dům Praha

Pivovarský dvůr Zvíkov,

Zvíkovské podhradí

Únětický pivovar, Únětice

Stříbrné koruny

Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha,

Praha

Joe´s Garage, Plzeň

Městský Podorlický pivovar, Rychnov nad Kněžnou

Pivovar Hendrych, Vrchlabí

Pivovar MMX, Lety u Dobřichovic

Pivovar Podlesí

Rodinný pivovar Bravůr, Loučná nad Desnou

Slavkovský pivovar, Slavkov u Brna

Zámecký pivovar Frýdlant

Zámecký pivovar, Ostrava-Zábřeh

Zámecký pivovar Mayzus, Chotoviny

Bronzové koruny

Hostinec a pivovar U Koníčka, Vojkovice

Petr Hauskrecht – Parní pivovar, Brno

Pivovar Cvikov

Pivovar Faltus, Česká Třebová

Pivovar Hostivar, Praha

Pivovarský dům, Ostrava

Pivovarský dvůr Purkmistr, Plzeň

Podklášterní pivovar Třebíč

Staňkův rukodělný pivovárek, Praha-Třebonice

Valašský pivovar v Kozlovicích, Kozlovice

Zámecký pivovar a hostinec, U paní Magdaleny, Všeradice

autor: Jana| Blok 17:53 [permalink] [comments: 19]


Táborské pivní slavnosti v Českých Budějovicích

[neděle, 7. únor 2016]

Tradiční slavnosti piva se po pětadvaceti letech přestěhovaly z Tábora do Českých Budějovic. A prospělo jim to. Alespoň podle mého názoru, tedy názoru jejich prostého návštěvníka.

Kdo ví, jak by to na letošních slavnostech vypadalo, nebýt vysoké prestiže degustační soutěže. Mělo by tolik pivovarů zájem o to, aby se představily obecenstvu někde v Českých Budějovicích? Naštěstí Zlatá pivní pečeť táhne. Po kobercovém náletu nejrůznějších ocenění udělovaných tu i onde zůstává Pivní pečeť asi opravdu tím nejprestižnějším a nejplatnějším oceněním. Něco jako německá marka mezi jugoslávskými dináry začátku devadesátých let. Pravidla jsou tvrdá a účast pivovarů velká. Ta vysoká účast je vlastně nejlepším potvrzením významu soutěže.

Prostý návštěvník ale nesoutěží (pokud nepočítám ty nezničitelné soutěže v rychlosti konzumace), toho zajímá nabídka piva a kvalita zázemí. Nabídka piva byla letos atraktivní, zázemí pak výrazně lepší než bývalo v Palcátu. Palcát se prostě přežil a na takovou akci už nestačí, ostatně to tvrdím už řadu let.

Na letošních pivních slavnostech se nekouřilo. V Budějcích bylo pro každého místa dost, tušéři a frotéři si letos na své zrovna moc nepřišli. Dojít si na záchod byla záležitost dobrodružná asi tak jako dojít si na záchod. Hosté měli možnost vypláchnout si sklenice nejen v umyvadle na WC, ale i u několika stojánků na sále. Dobrým počinem bylo i zálohované tlustostěnné ochutnávkové sklo s ryskami 0, 1 a 0, 2 l. Hala byla velká, dál od pódia byla přijatelná hladina hluku. Shrnuto – měli jsme možnost sednout si bez přetlačovaní se s ostatními návštěvníky v nezakouřeném prostředí, dostalo se nám bohaté nabídky zajímavého piva, kulturně jsme si mohli omýt sklo a nemuseli jsme si po každých pár slovech cpát vyplivnuté hlasivky zpátky do krku. Možná jsme nenároční, ale nám to tak stačí.

Zaznamenal jsem stížnosti na akustiku. To bych vyřešil poměrně jednoduše, zrušením hudebních vystoupení. Jenže ti zkušenější tvrdí, že bez nabídky živé hudby by nepřišli lidi. Je to paradoxní – hudební akce si nevybírám podle piva, ale na pivním festivalu je snad hudba důležitější než pivo? Čili já jakožto pivař jsem na pivním festivalu jen něco jako přívěšek a měl bych být vděčný hlavně těm, co si tam přijdou poslechnout například Aleše Brichtu? Na jedné misce vah Duo Jamaha na pódiu, na druhé lepší nabídka díky předpokládané větší výtoči? Matuška za Hložka? Je to pak ale festival piva, nebo festival hudebních těles, která si pořadatelé mohli dovolit zaplatit?

Dlužno dodat, že jsem v Budějcích postřehl menší fronty u stánků a i někteří pivovarští potvrzovali slabší výtoče. Budějovické pivní obecenstvo je spíš vlažnější. Když se v Táboře vrcholívalo, v Budějcích už se lidi spíš trousili domů. Jak to vlastně bylo s návštěvností? Počkáme si na tiskovku. Já bych se přimlouval za to, aby se pořadatel případnou nižší návštěvností fakticky prvního ročníku nenechal odradit. Návrat do Tábora by byl krokem zpět.


Festival minipivovarů Brno, 17. - 20.2.2016

[čtvrtek, 28. leden 2016]

Pivni.info dostalo nabídku od mediálního partnera festivalu-časopisu PBA- jako první uveřejňovat aktuální zprávy z dění okolo akce. Zde je první „porce“ a v diskusi pod tímto blogem budou uveřejňovány postupně další informace, jak se k nám budou dostávat.

-Na festival se přihlásilo 35 pivovarů a Pivo, Bier & Ale, z nichž každý bude mít k dispozici, včetně PBA, dva kohouty, takže minimálně celkem 72 kohoutů a Pivo, Bier & Ale navíc lednici.

-Definitivně lze zatím potvrdit účast těchto pivovarů :

Pivovar Podlesí, Pivovar Hauskrecht, Zámecký pivovar Zábřeh Ostrava, Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha Praha, Pivovar Permon Sokolov, Pivovar Kocour Varnsdor, Pivovarský dům Praha, Pivovarský dvůr Zvíkov, Pivovar Purkmistr Plzeň a Zámecký pivovar Frydlant.

Piva těchto pivovarů budou k dispozici po celou dobu festivalu.

-Na stánku PBA bude „4.pípa“, na které po dohodě s Jirkou Bejčkem Stehlíčkem budou rotovat sudy (v počtu jednoho ks od pivovaru) a láhve pro „šťastnou hodinu“ (třeba jako na Zythosu). Celkově bude 10 až 15 pivovarů na čepu a dalších 15 v láhvové verzi. Zatím jsou jisté: Joe´s Garage Brewery Plzeň, Antoš Slaný nebo Pivovar U Dobřenských Praha.

-17. února od 14.00 do 16.00 Pivo, Bier & Ale vyhlásí vítěze degustační soutěže pro nejlepší craft pivovary u nás- Česká a moravská pivní koruna 2016. Filozofií soutěže je teze, že titul nejlepšího pivovaru si nikdo nesmí koupit, ale získat právem za to, co nabízí v láhvi, nebo v sudu. Celkem bude předáno 11 zlatých, 11 stříbrných a 11 bronzových korun.

-18. února se chystá "šťastná hodina " se slovenskými minipivovary.

A překvapení bude ještě víc.

-Výčepní zařízení zajišťuje, jako na Pražském Hradě společnost TC Bohemia včetně lednic.

autor: Jana| Blok 11:04 [permalink] [comments: 16]


Českomoravský svaz minipivovarů: dosáhneme kompromisu

[úterý, 26. leden 2016]

Praha, 26. ledna: Na dnešní tiskové konferenci sdělil Jan Šurán, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, že v rámci současného označování piva dojde ke kompromisu. Označení „ležák“ (jako typ piva) zůstane pro kategorii 11° a 12°, svrchně kvašené pivo se bude označovat jako „plné pivo“. Jedná se tak o kompromis mezi pivovary a Ministerstvem zemědělství.

S kompromisem jsme prozatím spokojeni, je zde ovšem velký prostor pro novelizaci a mám signály, že se situace bude znovu řešit. Momentálně nám jde především o nápravu tohoto nešťastného stavu, který u lidí ze zahraničí vzbuzuje přinejmenším úsměvy. To co nyní vznikne, nepostihne ale zcela trendy trhu a situace se bude dále vyvíjet. Nejedná se přitom jenom o mipivovary, i mnoho velkých pivovarů vaří piva typu ALE, stout …, “ uvádí Jan Šuráň.

Názvem „plné pivo“ přebíráme německou terminologii, ale Jan Šuráň se domnívá, že se tento název bude používat pouze v popisu piva, na předních etiketách budou specifikovány pivní styly. Nyní je především důležité vyjasnit si, co je to vlastně ležák. V současné době pod toto označení spadá i svrchně kvašené pivo a piva pšeničná. Ležák je ale druh piva, který je kvašen spodně, při nízkých teplotách a po procesu kvašení měsíc a déle leží. Ležák by tedy neměl být degradován na označení koncentrace, ale definován jako pivní styl.

A krásné ležáky z minipivovarů můžete ochutnat třeba na festivalu v Brně, “ dodává Jan Šuráň. Ve dnech 17. – 20. února totiž v rámci veletrhu Salima 2016 proběhne poprvé festival minipivovarů i v Brně. V podobném duchu, jak jsou návštěvníci zvyklí z Pražského hradu. Je ale důležité zmínit, že se jedná o první profesionální pivní festival v České republice, který se koná pod střechou.

V Brně se ještě nikdy nekonala takto koncentrovaná pivovarská akce, která nabídne více než 100 druhů piva a je zde velký potenciál růstu a vytvoření tradice. Pro návštěvníky je připraveno zázemí, profesionální oplachování skleniček, obsluha a degustační občerstvení, “ říká k prvnímu ročníku festivalu minipivovarů v Brně Dušan Pelikán, manažer mezinárodního potravinářského festivalu Salima.

Nejlepší piva z minipivovarů pak budou 19. března hodnocena na již desátém ročníku „Jarní ceny českých sládků“ na Zvíkově, což je největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě. „Posledního ročníku se zúčastnilo 400 piv z 93 minipivovarů, které soutěžily v 15 kategoriích. V letošním roce počítáme s až 500 vzorky, “ říká Jan Šuráň.

Před Jarní cenou českých sládků proběhne již tradičně valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, a jelikož boom minipivovarů stále sílí, dosáhne počet členů čísla 120. „Boom minipivovarů je typický pro celý svět, Česká republika není výjimka. Kdo se tomu chce bránit, brání se povodni. Tohle nejde zastavit a já odhaduji, že za pár let dosáhne počet minipivovarů čísla 1200, “ hodnotí Šuráň.

K této tiskové zprávě bych přidala pár informací, které na dnešní TK zazněly.

- další "kategorií" piv bude ještě "atypické pivo", do které budou spadat nejen radlery, ale též piva typu lambic

- do dvou let se počítá s další novelizací vyhlášky

- do Brna na festival minipivovarů je jich zatím přihlášeno 35, především z Brna a okolí, seznam se ještě doplňuje. Veškeré podrobnosti o akci budou v nejkratší době publikovány jak na stránkách Svazu minipivovarů, tak na www.salima.cz

-samotná akce bude probíhat na brněnském vystavišti v rámci veletrhu Salima v pavilonu A2

Českomoravský svaz minipivovarů: dosáhneme kompromisu

autor: Jana| Blok 14:21 [permalink] [reaguj]


Pípa Beer Story a prezentace pivovarů

[středa, 20. leden 2016]

Pípa Beer Story je relativně nový podnik v centru Prahy, v Dlouhé ulici, v podstatě kombinace pivnice a pivotéky. Podle vlastních údajů nabízejí 150 různých láhvových piv a na pípě rotuje 8 čepovaných. Do vínku si dali ale též i činnost vzdělávací, jako např. přednášky o pivu či prezentace pivovarů. A první z nich se konala v úterý 19. 1., a Pivní.info bylo též mezi pozvanými. Napoprvé se prezentoval pražský pivovar Lužiny. Kdo shlédl podobnou akci v loňském roce v Pivoklubu, tak ví, o čem bude řeč. Zde však, na rozdíl od „pivně poučených“ návštěvníků Pivoklubu, zasedli u stolů ve značné míře „pivní laici“, což bylo patrno na vznesených dotazech. Shlédli jsme prezentaci o budování pivovaru i o jejich pivní filozofii. Majitele, pana Viléma Moravce, pak vystřídal sládek, pan Michal Novotný, který doprovázel slovem degustované vzorky pivovaru Lužiny. Celkem jsme ochutnali 5 piv z jeho portfolia:

Světlý ležák 11°, 4, 52 % alk., který prý jde nejvíce na odbyt, se třemi druhy sladu a třemi druhy chmele. Kdo si vzpomíná, tak ten také vyhrál v jedné z degustací PRK.

Jantarový ležák 12°, 4, 9 % alk., se čtyřmi druhy sladu a dvěma druhy chmele.

Märzen 13, 7°, 5, 5% alk., ptm.speciál se čtyřmi druhy sladu a dvěma druhy chmele.

Světlý speciál Beerstriker 14, 5°, 6, 1% alk., spodně kvašený, 2 druhy sladu i chmele, specielně vařený pro hardrockovou skupinu Doga, která je patronem pivovovaru.

Světlý LU-Ale 14, 5°, 5, 4% alk., 4 druhy sladu, 3 druhy chmele, typ belgického ale.

Všechna piva byla výborná, bez jakékoli vady. Mými favority se stal (ovšem ten už je z minula) světlý ležák a nově Märzen.

Podle slov zástupců podniku Pípa Beer Story se podobné degustace a představení pivovarů budou konat pravidelně.

Pípa Beer Story a prezentace pivovarů

autor: Jana| Blok 11:22 [permalink] [comments: 5]


Nová pivní legislativa a hněv lidu

[neděle, 10. leden 2016]

Novelizace vyhlášky 335/1997 Sb. o označování potravin by mohla mimo jiné přinést konec svrchně kvašených ležáků. Konečně se tedy snad něco pohnulo a pivo se u nás začne označovat tak, aby to dávalo smysl. Ale zaráží mě doslova smršť hněvu, kterou to mezi internetovými diskutujícími vyvolalo.

Tradiční sračkobití z klávesnic osob mdlého ducha a frustrátů scházejících se v diskusích na serveru Novinky.cz si drží svou vysokou úroveň i v tomto případě. Namátkou:

„Co za debiliny ta naše vlastizrádná vláda za diktátu EU ještě vymyslí.“

„Ministři se asi zase nudí a nemají nic jiného na práci než vymýšlet hovadiny, v tomto případě opět zbytečně měnit název něčeho, na co je národ desítky let zvyklý. Kdo se je o to prosí???

„Podle ankety s tím 96% lidí nesouhlasí, což jim bude stejně houby platné. Jako vždycky budou mocní kašlat na mínění drtivé většiny. To je česká demokracie.“

V podobném duchu se nese i diskuse na iDnes.

Co ty lidi tak rozhněvalo? Že by se piva v rozmezí EPM 11–12 % nemusela automaticky označovat jako ležák, nýbrž jako „plné pivo“, podle německého a rakouského vzoru „Vollbier“? Vždyť je přece o ležák nikdo nepřipraví. Stejně tak nová kategorie „silné pivo“. Až si na nový termín zvykneme, bude nám dávat mnohem větší smysl než současné „speciální pivo“.

Ovšem lid má jasno – zlá vláda na něj seslala další ránu v podobě přejmenování piva, ke kterému se on ani nemohl demokraticky vyjádřit. Považte, v zemi, kde pivu rozumí každý! Že iniciativa vychází z řad pivovarníků, tedy že se nejedná o další svévoli státu, to se v hluku proudu tráveniny (čti „diskuse pod článkem") nějak ztrácí.

Jediné, co mi na nové vyhlášce tak úplně nesedí, je neuvádění obsahu alkoholu u jiných než nízkoalkoholických piv. Jasně, všichni tak nějak tušíme, kolik alkoholu je v tom, čemu se dnes pořád ještě říká ležák. Ale co nepoučený spotřebitel? Nevyplyne z toho nakonec nutnost nějakého delšího nápisu na etiketě, který bude nakupujícího upozorňovat na to, že výrobek obsahuje alkohol? Není jednodušší prostě napsat obsah alkoholu (i když obsah je plošná míra, ale to teď nechme stranou…) 5 % obj.?

Zkrátka – nové legislativě fandím a považuji ji za potřebnou a užitečnou. Co se dá dělat, sám jsem se zařadil mezi škůdce národa, s kterými ovšem brzy zúčtujeme!


PF 2016

[středa, 23. prosinec 2015]

Dovolte mi se s Vámi dnes rozloučit. Možná jste si už všimli, že každý konec roku tj. od Vánoc do Nového roku se Pivní.info odmlčí a nechá Vás v klidu degustovat nejen Vánoční speciály. A tak tomu bude i letos.

Všem, nejen našim čtenářům, přeji klidné prožití svátků Vánočních a v novém roce štěstí a hlavně zdraví. Představitelům evropských států i unie přeji obyčejný selský rozum, abychom zachovali klidné žití i pro další generace.

Dej Bůh štěstí!

PéeFka z pivní branže naleznete zde...

PF 2016

autor: Chody| Blok 19:47 [permalink] [reaguj]


PRK znovu úřadovala

[úterý, 8. prosinec 2015]

Prvního prosincového pondělí roku 2015 se opět sešla Pivní revizní komise v počtu 9 degustátorů a 1 nalévače (díky, Míro!), aby ve svém domovském působišti (pivnice Zlý časy v Nuslích) zhodnotila kvalitu pivních vzorků. K degustaci bylo zvoleno téma „České světlé speciály v rozsahu 13 – 15 % extraktu původní mladiny“. O vzorky se vzorně postarala Jana, velké díky směřují do Berouna, Hostomic a Zbraslavic za poskytnutí vzorků zdarma, v neposlední řadě se sluší poděkovat majiteli a obsluze výše zmíněné restaurace za to, že nám umožňují tyto degustace pořádat.

Do soutěže jsme zařadili tyto vzorky:

Lord, 15 % EPM, pivovar Beroun, Baronka Premium, 13 % EPM, pivovar Žatec, Poutník, 14 % EPM, pivovar Pelhřimov, Krakonoš, 14 % EPM, pivovar Trutnov, Spytihněv, 14 % EPM, pivovar Vratislavice, Ferdinand d´Este, 15 % EPM, pivovar Benešov, Mikuláš, 14 % EPM, pivovar Zbraslavice a Fabián, 15 % EPM, pivovar Hostomice.

Musím konstatovat, že dodané vzorky prokázaly svou kvalitu. Nenašel se vyloženě havarovaný kus, vyskytly se drobné výtky vůči vůni několika vzorků (myšina, stařina, DMS), jemné nedostatky byly odhaleny i v chuti (chuť vápna nebo křídy, nesoulad mezi hutným tělem a přechmelením u jednoho vzorku). Za nedodržení stylu někteří z nás srazili hodnocení zbraslavického Mikuláše, jehož výrobce deklaruje jako světlou čtrnáctku (barva piva polotmavá, v chuti výrazně zastoupena karamelová stopa), přitom šlo o pivo velmi pitelné. A jak vše nakonec dopadlo?

1. Fabián (Hostomice) – 38 bodů

2. Poutník (Pelhřimov) – 44 bodů

3. Spytihněv (Vratislavice) – 45 bodů

4. Mikuláš (Zbraslavice) – 47 bodů

5. Krakonoš (Trutnov) – 48 bodů, rozpij 5:4

6. Ferdinand d´Este (Benešov) – 48 bodů, rozpij 4:5

7. Baronka (Žatec) – 52 bodů

8. Lord (Beroun) – 53 bodů

PRK znovu úřadovala

autor: pechi| Blok 13:58 [permalink] [reaguj]


Pivo teče na Špilberku proudem, zapíjí se sládek Poupě

[úterý, 24. listopad 2015]

Žít pivo s Poupětem – tak se jmenuje akce, která chce připomenout život a práci geniálního sládka a otce českého piva Františka Ondřeje Poupěte. Chcete ochutnat piva z celé Evropy se zasvěceným výkladem sládků z brněnských pivovarů? A projít si pivní výstavu Žít pivo s komentářem historiků? Vyrazte v sobotu 28. listopadu na Špilberk. Kromě degustace se dozvíte, kdo byl František Ondřej Poupě a jak zmodernizoval výrobu piva. Zemřel 1. prosince 1805 v Brně – připijme si na něj.

Na Špilberku se můžete v sobotu 28. listopadu těšit na spoustu piv. Zahraniční piva z Belgie, Anglie, Irska i dalších evropských zemí přiveze pivotéka Ogar a při řízené degustaci vám je představí sládci z místních pivovarů Pegas, Hauskrecht, Líšeň a Albert a bývalý sládek Starobrna. Po celý den se také budete moci přidat ke speciálním komentovaným prohlídkám výstavy Žít pivo, tentokrát vám však budou kurátoři víc vyprávět právě o sládku F. O. Poupěti a o tom, jak naše pivo pozvedl.

Bez něj by totiž české pivo nebylo tím, čím je. František Ondřej Poupě totiž vymýtil zažité mýty o jeho vaření. Nebýt něj, dodnes by se do piva přidávala hořčice smíchaná s hlínou, aby nerosolovatělo, anebo by se chmel smažil s podivnými přísadami pro lepší barvu. Pokrokového sládka Poupěte často nemohla vrchnost vystát, prošel tak několika pivovary v Českých zemích i v zahraničí. Svůj neobyčejný talent mohl naplno projevit až v měšťanském pivovaru v Brně. Jeho budova dodnes stojí na rohu Šilingrova náměstí a Starobrněnské ulice – a tam je dnes také Poupětova pamětní deska.

O tom, jak F. O. Poupě české pivovarnictví proměnil a pozvedl, bude mít ještě v úterý 1. prosince přednášku historik Libor Vykoupil. I na ní budete moci ochutnávat piva – na čepu bude Doppelbock z pivovaru Pegas. Tohle speciální pivo dokonce v tento den pivovar poprvé narazí i u sebe v hostinci. Pojďte na Špilberk zapít šikovného sládka Poupěte!

Pivo teče na Špilberku proudem,  zapíjí se sládek Poupě

autor: Chody| Blok 08:22 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 2 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň