Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Nový pivovarský éšop

[středa, 28. listopad 2012]

V rámci aktivit Černokosteleckého zájezdního pivováru zprovozněn nový internetový obchod s propagačními a sběratelskými materiály a především s pivovarskou literaturou včetně antikvariátu.

Více ZDE .

autor: Kostelec| Blok 13:08 [permalink] [reaguj]


Žatec - Chmelařství za Karla IV.

[středa, 21. listopad 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

X. kapitola – chmelařství za Karla IV.

Karel IV. dosáhl jako první český král v roce 1355 hodnosti císaře Svaté říše římské. Byl velice vzdělaný, vychovaný na francouzském královském dvoře, hovořil pěti jazyky. Kladný vliv jeho matky, Elišky Přemyslovny, způsobil následně zlatou éru Země koruny české. Praha se za jeho vlády stala důležitou evropskou metropolí.

Již Karlův otec, Jan Lucemburský , propůjčil Žatci v roce 1335 právo volit rektora Žatecké latinské školy. Sám Karel IV. pak udělil následně městu solný monopol. Žatec byl důležitým hospodářským střediskem na obchodní stezce z Prahy do Saska. Dodnes vychází západním směrem ze Staroměstského náměstí ulice s názvem Žatecká. Protilehlá městská brána v Žatci se naopak jmenovala Pražská.

Výroba piva v zemích Koruny české rostla. Osvícený císař podporoval pěstování místního chmele i vína. Nařídil královským městům zakládat v dosahu 3. mil chmelnice a vinice. Na ochranu českého chmele vydal nařízení o zákazu vývozu sádí pod trestem useknutí ruky. Z roku 1348, což je letopočet založení Karlovi univerzity, pochází nejstarší žatecký dokument o prodeji chmelnice v lokalitě zvané „V kouli“. Chmelový obchod v Žatci nabýval na síle.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - Chmelařství za Karla IV.

autor: BJ| Blok 08:24 [permalink] [reaguj]


Martiner sa vrátil?

[pondělí, 19. listopad 2012]

Minulé úterý přišel do redakce PI mail od Romana Chlpka, z kterého si dovoluji citovat: "Akurát som na služobke v Martine. Včera som navštívil turčiansky pivovarnícky dom (o tom sa nebudem teraz vyjadrovať). Dnes hladám pitelné pivo, a narazil som na sv. Martinské pivo. Varí sa v bývalom pivovare Martinský zdroj(Martiner). Je to malý pivovar, priestory majú prenajaté od Heinekenu. Vieš o tom niečo?". Samozřejmě o tom nic nevím a tak Roman pátrá dál.

Foto

V sobotu pak odpovídá: "Pán z pivovaru nereaguje na telefón. Nič som nezistil. Koštoval som 11 svetlú, tmavú, 10 svetlú, 16 svetlú, tie sú super. Pšenica išla celá do drezu, fuj (kyselá voda z kvaseného zelí je lepší). V prílohe foto lahváčou.".

Ale na webu Klubu zberatelov pivovarských suvenírov Nové mesto nad Váhom se píše "Sv. Martinský Pivovar Martin (Založený v r. 2011, bez technologickej časti, pivo varené v ČR)". Na Ratebeeru pak píšou, že se "vaří na Pivovaru Vyškov".

Takže to bohužel nevypadá na nový přírůstek na slovenské pivní scéně. On by asi Heineken nepronajímal prostory pro vaření piva někým jiným. Nevím, co je napsáno na etiketách lahvových piv, ale takhle to vypadá trošku jako klamání zákazníka...

Doplněna zadní etiketa...

Martiner sa vrátil?

autor: pi| Blok 11:59 [permalink] [comments: 21]


Jen krátce o finále První Pivní Extraligy.

[úterý, 13. listopad 2012]

Čekal jsem necelý týden, že někdo ze členů PPE sepíše krátkou reportáž o letošním finále degustace dvanáctek PPE.

Jelikož je na oficiálních stránkách PPE článek již od 9.11. tak dám jen krátkou informaci a odkaz.

Měl jsem možnost zůčastnit se finále po boku ředitele pivovaru Konrad Ing.Petra Hostaše. Prostředí salonku První pivní tramwaye, organizace celé degustace, ale hlavně profesionalita degustujicích na velké úrovni. Všichni degustujicí se po celou dobu ochutnávek zdrželi jakýchkoliv slov a jiné verbální či neverbální komunikace. Když degustátor dokončil své hodnocení bez hluku a rušení ostatních zapsal výsledky do připravené techniky a poslední hned věděl, že je třeba rozpij. Za další tři minuty už měli všichni před sebou znova po dvou vzorkách a nově rozhodovali, který vzorek upřednostní. Před přiřazením značek k číslům vzorků ještě proběhlo slovní hodnocení vlastností všech vzorků panem Ing.Šuráněm a pak se již začlo vyhlašovat. Jen ve stručnosti

První Krušovice 26 bodů průměrná známka 3, 25

Druhý Konrad 28 bodů průměrná známka 3, 5

Třetí Litovel 29 bodů průměrná známka 3, 625

Čtrvté na rozpij Svijany 29 bodů

Pro zajímavost všechny vzorky se vešly do rozptylu průměrné známky 3, 25-4, 375

Jinak základní kola 55 vzorků v pěti kolech po jedenácti, pak dvě semifinále a nakonec toto finále- více v článku

http://www.prvnipivniextraliga.cz/cesky-lezak/finale-2012treti-rocnik-prvni-pivni-extraligy-je-za-nami/

Děkuji za možnost se jako divák zůčastnit a přeji mnoho příjemných chvil a dobrá piva na další degustace Hroch

autor: hroch| Blok 20:15 [permalink] [comments: 2]


Co Vy na to?

[čtvrtek, 1. listopad 2012]

Dovolím si ctěným čtenářům předhodit téma, které se tu tuším ještě (na rozdíl od spousty nepivních témat - zejména poslední dobou) neřešilo a mě by vcelku zajímaly názory čtenářstva na níže popisovanou událost...

Včera jsme po předchozí návštěvě jednoho mini navštívili Krkonošskou hospůdku. Jednomu z mých kolegů se při konzumaci jednoho z piv udělalo nevolno (už s ním měl problémy dřív, ale my jsme ho neuváženě popichovali, ať ho ještě jednou zkusí. Jenom podotýkám, že nešlo o chybu piva - ani z hlediska jeho výroby, ani z hlediska čepování - to pivo mu prostě chuťově nesedí. Nemá cenu uvádět jeho název, nechci nikomu, navíc nezaslouženě, dělat negativní reklamu)a na záchodku si dvakrát ulevil.

K mému překvapení se okamžitě přihnal pan majitel s tím, že ho viděl(?) a s nekompromisní větou, že pokud to neuklidí, tak to má za 200 Kč ... tzv. "pokutu" pak zřejmě uhradil (u jeho placení jsem nebyl), ale mě by spíše zajímalo na základě čeho si to provozovatel může dovolit? Na základě své drzosti a ziskuchtivosti? De jure v tom žádnou oporu myslím nemá a ani nikde v hospodě ani v ceníku (což by asi působilo dost zajímavě a zřejmě i protiprávně) tato taxa nikde uváděna není.

S podobnou věcí jsem se za léta návštěv různých restauračních zařízení nesetkal až na vyjímku v roce 1996, kdy po nás chtěli v restauraci U nádraží v Horních Počernicích zaplatit za vylité pivo nebo lépe za znečištěný ubrus. Mám zato, že podobné události patří k riziku provozování restauračního zařízení a tak nějak nepsaně se s nimi počítá. V mé srdeční hospodě se tyto události také občas stanou, často je znám i pachatel(ka), ale vše se bere s nadhledem i s počítanou nutností úklidu, prostě to k "tomu" patří...

Takže co vy na to???

Autor: kozel14

autor: pi| Blok 08:22 [permalink] [comments: 28]


Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

[úterý, 23. říjen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

IX. kapitola – středověká města a jejich práva

V křesťanské Evropě prvotně iniciovaly rozšíření výroby piva kláštery. V přilehlých zahradách byl pěstován chmel a také víno. Způsob obdělávání obou plodin býval podobný. Dodnes se tak kořen vína i chmele nazývá shodně babka a stonek se označuje jako réva.

Evropě dominovala Svatá říše římská. Po jejím vzoru vznikaly integrované státní útvary, jejichž panovníci počali důležitým městům propůjčovat některé výsady. Královskému městu Žatec bylo v roce 1261 uděleno Přemyslem Otakarem II. také právo várečné. Měšťané v Plzni obdrželi právo várečné o 34 let později, v roce 1295. Žatečtí měšťané počali postupně vařit různá piva. Pozdější oblibu si vysloužila zejména piva s názvem Samec a Kozel. Traduje se, že piva byla žádána i na královském dvoře při stolování a radostných pitkách.

Právo várečné dostávala řada měst. Nárůst výroby piva zvedl poptávku po surovinách. Chmel se stal žádaným zbožím, získával na ceně a počal se pěstovat zejména ve středním klimatickém pásu západní a střední Evropy. Kdo mohl, pěstoval si chmel sám. Kdo měl dostatek prostředků, chmel kupoval. Komu nebylo tohoto umožněno, vařil stále pivo bez chmele.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec výjimečné město piva a chmele - kapitola IX. středověká města a právo várečné

autor: BJ| Blok 15:04 [permalink] [reaguj]


Exkurze v Holbě

[středa, 17. říjen 2012]

Republika Ovipistán domluvila v rámci své turistické akce "Sněžník" (je myšlen ten Kralický) exkurzi v Pivovaru Holba v Hanušovicích na pondělí 29. 10. 2012 od 13:00. Vzhledem k tomu, že je nás na tak velký pivovar poměrně málo, uvítáme další zájemce, kteří by naši skupinu rozšířili (a tím taky snížili cenu na osobu :-)). Zájemce prosím, aby mi dali vědět na mail pavel@ovipistan.cz, nebo pokud se rozmyslíte na poslední chvíli, prostě doražte v daný termín k bráně pivovaru.

Milovníky dobrého piva zdraví předseda vlády Republiky Ovipistán

autor: Kari| Blok 10:50 [permalink] [reaguj]


Zamyšlení nad kvalitou piv v hospodách z Aliance P.I.V.

[úterý, 16. říjen 2012]

Již něco málo přes dva roky mi není lhostejné, co si v hospodě dám za pivo. Velmi mi v tom pomohlo mé studium v Praze, jelikož zde jsou možnosti k ochutnání kvalitních piv doslova na každém kroku. A nebo ne? Již delší dobu jsem poměrně častým návštěvníkem hospod Zlý Časy a Merenda. Tyto se pyšní velkým množstvím píp a mnoha zajímavými druhy piv, které se pravidelně mění.

Když jsem začínal s ochutnáváním zlatavých moků ze všech koutů naší krásné země, tak pro mne tyto hospody byly jako ráj. Všechny ty úžasné chutě jsem si užíval tak, jak jen pivař-začátečník může. Postupem času, jak člověk poznává nová piva a nová místa, jsem však začal zjišťovat, že piva v těchto hospodách často zdaleka nedosahují chuti, kterou znám přímo z pivovarů či z hospod, které se specializují pouze na nabídku z jednoho či dvou pivovarů. A tak mne to nutí k zamyšlení, zda mé chuťové buňky zdegenerovaly častým ochutnáváním, či zda tyto hospody nezačínají být pouze drahou pastí na neznalé.

Není to jen otázka na zamyšlení pro lidi, co rádi ochutnávají nové věci, ale především pro pivovary, které do takovýchto hospod piva prodávají. Vždyť tyto podniky by měly působit jako taková dražší reklama na pivovar vzdálený mnohdy i víc jak 200 kilometrů. Jenže co si člověk řekne po tom, co ochutná velmi špatný Vyškov. Pojede do vzdáleného kraje ochutnávat tamní krásy? Asi ne. Kamarádi se ho zeptají: "Tak co ten Vyškov v Časech? Stojí za to si ho dávat?" Odpověď si jistě domyslíte sami. Já se tedy domnívám, že dávat pivo do takovýchto hospod se pivovarům nemůže vyplatit. Máte podobnou zkušenost, nebo mám chybu hledat spíše v sobě a ve své pivní nezralosti?


Bizonovi bude rok

[pondělí, 15. říjen 2012]

U příležitosti 1. výročí pivovaru jsme položili pár otázek Honzovi Košťálovi, který v čižickém pivovaru vykonává funkci Reklamního kecala (běžně ve firmách označovanou jako P.R. manager)

Výročí je příležitost pochlubit se tím nejlepším z produkce pivovaru, jak tomu bude v Čižicích?

Ano, i my bychom rádi dokázali, že náš pivovárek již má za sebou období zvládání technologie, dětské nemoci a systém pokus - omyl. Proto jsme na oslavy připravili vlastně kompletní produkci pivovaru.

Z běžných druhů budou moci návštěvníci ochutnat tyto piva: BIZON 10°, KAMENÍK 11°, BULIŽNÍK 12° a KAROLÍNU - světlou 13°ku. Ze speciálů to budou: BOCKBIER 16°, MÄRZEN OKTOBERFESTBIER 13°, ENGLISH AMBER ALE 13° a AMERICAN IPA 14°.

Podle programu na návštěvníky čeká i bohatý kulturní program, je připraveno i nějaké překvapení?

Pro někoho budou překvapením sobotní přednášky Jana Jiráka. První na téma: Dějiny vaření piva v Čechách s důrazem na historii vaření zlatavého moku na jižním plzeňsku a druhá přednáška s mírně odlehčeným tématem: Dějiny hostinců a hospod proložené pikantními historkami. Přednášky začínají v sobotu od 17:00 hodin. Tyto přednášky jsme do programu zařadili z toho důvodu, že sledujeme bohulibý vývoj v konzumaci piva, kdy se lidé živě zajímají o to co pijí, včetně historie jednotlivých druhů piv.

Vznik malých pivovarů sebou nese i rozvoj v Čechách zakořeněných koníčků jako je sběratelství, mysleli jste i na sběratele etiket?

Rozhodně. K našemu výročí bude vydána limitovaná edice etiket s podpisy sládků v nákladu 500 ks sérií a půjde zakoupit pouze na oslavě. Maximálně některé malé zbytky skončí na Aukru, protože z nich chceme opravdu vytvořit historické artefakty.

Oslava je dvoudenní, není škoda ji přerušit?

Oslavy rozhodně nechceme přerušovat, což pro otrlejší jedince znamená, že slavit se bude nonstop, takže když si s sebou vezmou spacáky mohou na opravdu nezbytně nutnou dobu chrupnout a pokračovat... Jídla a pití bude dostatek a vepřové hody, které budou probíhat oba dva dny jim zajistí dobrý základ pro degustace.

Slavit určitě budou nejen místní, ale i přespolní návštěvníci, dopravní spojení v nočních hodinách nebývá zrovna časté, jak je to s dopravou?

I na to jsme mysleli. V sobotu je připraven mikrobus, který bude v intervalech zajišťovat kyvadlovou dopravu zpět do Plzně. Proto bych ještě jednou rád pozval všechny milovníky zlatavého moku: Neváhejte, doražte do Čižic, lákadel jídlem počínaje, přes nabídku piv a i hudebních zážitků je dostatek.

Bizonovi bude rok

autor: pi| Blok 10:43 [permalink] [reaguj]


Průkaz pivního publicisty

[pondělí, 15. říjen 2012]

Když jsme na jaře diskutovali s Janou na Májové pěně v Nebílovech o pivu a o psaní pro PI, vyvstal nápad, že by bylo dobré vytvořit něco jako novinářský průkaz, který by mohl napomoci tomu, aby autor byl blíže k informacím od pivovarských, aby před ním nebyla zavírána vrátka, prostě aby měl co nejlepší podmínky pro psaní. Já jsem spíše zastáncem psaní "bez prozrazení", prostě jsem jen anonymní zákazník. Ale budiž. Vznikl tedy Průkaz pivního publicisty. Zatím je pět takových průkazů a jejich pravost je možno ověřit v redakci PI.

Máte rádi pivo? Rádi cestujete po pivovarech či pivních akcích? Pořádáte degustace nebo jen znáte pár dobrých hospůdek s výborným pivem? Zkuste se o svoje zážitky podělit i s námi na PI. Pokud chcete s Pivním.infem takto blíže spolupracovat, nic nebrání tomu, aby i Vy jste se mohli prokázat Průkazem pivního publicisty. Tato výzva samozřejmě platí i pro stávající autory.

Průkaz pivního publicisty

autor: pi| Blok 08:06 [permalink] [comments: 4]


ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

[pátek, 5. říjen 2012]

Od pondělí 15.10. do neděle 21.10. proběhne v naší pivovarské restauraci gastronomická akce s podtextem :

" Anglická kuchyně nejen zajímavá, ale i chutná "

Připraveny jsou pokrmy, které zastupují typické reprezentanty britské kuchyně. K tomu naše živé pivo + točené české nealko + vybraná vína + whisky i gin se slevou. Více na: www.chchp.cz

Pivovar a restaurace je součástí zábavného turistického areálu Chrám Chmele a Piva. Žatec

...Kdo tu nebyl - jako kdyby nežil...

ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE,  Žatec 10. - 21. října

autor: BJ| Blok 08:46 [permalink] [comments: 2]


Lochotínské pivní slavnosti

[čtvrtek, 4. říjen 2012]

Pivní slavnosti se staly velmi oblíbenými akcemi. Dokazuje to ostatně i jejich narůstající počet. Kromě již tradičních akcí se v říjnu uskuteční také první ročník Lochotínských pivních slavností.

Lochotínské pivní slavnosti se konají ve dnech 19. a 20. října 2012 v Centrálním parku Lochotín. Návštěvníci se mohou těšit na piva od celkem patnácti pivovarů. Zastoupeni budou domácí i zahraniční výrobci pěnivého moku.

Bohatý program

Kromě ochutnávky piva bude připraven také bohatý kulturní program, soutěže a hry pro děti. Milovníci dobrého jídla si určitě nenechají možnost ochutnat nějakou pochutinu ze zabijačkových hodů. Hudební program akce se skládá z vesměs známých a oblíbených kapel. Zahrají Semtex, Starý psi, Hruškowicz, Jack Daniel a další.

Začátek akce je naplánován na páteční 17. hodinu, v sobotu pak program odstartuje v pravé poledne. Vstup na Lochotínské pivní slavnosti je zcela zdarma. Tak doufejme, že se vydaří počasí a akce bude stát za to!

Plakat

Zdroj: PilsnerPubs Live!

autor: pi| Blok 09:20 [permalink] [comments: 7]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

[středa, 3. říjen 2012]

VII. kapitola – středověké klášterní pivovarnictví

S nástupem křesťanství je spojen rozvoj klášterů na našem území. Právě kláštery byly místem rozvoje prvotního manufakturního vaření piva a výroby vína. Kláštery měly, díky svému postavení ve společnosti prostředky a znalosti k uplatnění nového přístupu k přípravě mladiny a ke kvašení piva. Je velmi pravděpodobné, že v problematice kvašení piva sládkové přejímali vědomosti z příbuzné fermentace vína. Rozvoj výroby piva byl logicky spojen s cíleným pěstováním chmele.

Vzhledem k různým klimatickým podmínkám došlo postupně k diferenciaci a tak se některé kláštery specializovaly na víno a jiné na výrobu piva. Klášterní víno i pivo byly zejména obřadními nápoji a nápoji pro vládnoucí vrstvy. Také pomáhaly mnichům energeticky přestát období půstu. Není divu, že kláštery časem preferovaly stále silnější a více alkoholická piva. Mnoho dnešních známých značek evropského piva má ve svém rodokmenu tento původ.

Se vzrůstající spotřebou piva u našich předků se také začaly projevovat dosud neznámé následky popularity chmelového moku. Nadměrné holdování tomuto nápoji a opilství dělalo již tehdy ve společnosti neplechu. Svědčí o tom některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I. Byly v nich mimo jiné vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce. Jednalo se například o rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy či o pranýřování na veřejném místě.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

autor: BJ| Blok 15:57 [permalink] [reaguj]


Skvělá reklama na Prazdroj

[neděle, 30. září 2012]

Před lety jsme kritizovali reklamu na Staropramen se sedmdesáti dny ležení.

Všichni co navštěvujeme střední a malé pivovary slýcháme o tom že dvanáctka leží tři měsíce i déle, a tak nám ta reklama před zhruba čtyřmi lety přišla, že se pivovar přiznal k podvádění.

Co nám, ale říká nejnovější reklama na Prazdroj- „třikrát jsme vystavili ohni, nechali pět týdnů odpočinout a šestý týden ho má u sebe zákazník“. Celá výroba dnešního Prazdroje tedy trvá pět týdnů, včetně hlavního kvašení. Když to vezmu doslova- v reklamě neslyšíme nic o dvou fázích kvašení o oddělených fázích hlavního kvašení a ležení jak to stanovují pravidla pro „české pivo“. Taky když bych se toho držel doslova tak při varu a chmelovaru jen třikrát zvedali teplotu. Co ale můžeme chtít od tvůrců reklam, když například v jedné je chmel podvodní rostlina.

Údaj pět týdnů je, ale jak to bývá ten jediný pravdivý bod reklamy. Ten bod reklamy, který má na znalosti technologie výroby piva neznalé konzumenty zapůsobit. Stejně jako již dříve přiznání, že nový výrobek je vyjímečně třikrát chmelený, protože do té doby pivo šidili.

Tak jsme se dověděli, že to naše „prémiové“ pivo, které je až dvakrát dražší než zajímavější piva regionálů je minimálně dvakrát urychlené.

Co se ještě od těch velkovýrobců dozvíme v nejbližších letech o tom jak skvěle vyrábí svá prémiová piva.

autor: hroch| Blok 22:14 [permalink] [comments: 3]


Kalendář regionálních pivovarů 2013

[pondělí, 24. září 2012]

Další rok se pomalu (ale jistě) blíží a na mnohých Vašich stolech se objeví již tradiční Kalendář regionálních pivovarů 2013. Pokud víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři měla prezentovat, pak neváhejte a kontaktujte vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774. Zde můžete již předběžně nový kalendář objednávat.

Kalendář regionálních pivovarů 2013

autor: pi| Blok 09:31 [permalink] [reaguj]


Jakl 4 President!

[pátek, 21. září 2012]

S kandidáty na prezidenta naší vlasti se roztrhl pytel. Nicméně existuje jeden, který je nám jako pivařům blíže než ostatní. Dovolte mi podpořit kandidaturu pana Ladislava Jakla, neboť jak sám píše na jedné propagační fotografii: „Chcete mezi kandidáty jen ty, co pijí šampaňské, koňak, cizokrajná vína nebo kávičku?

Foto

"Nebo někoho, kdo rozumí pivu a bojuje za něj? Někoho, kdo chápe problémy hospod a bojuje proti zákazům kouření a omezování otevírací doby? Kdo bojuje proti spotřební dani, kvůli které nám zakazují dát v si v hospodě panáka?

Pana Jakla známe na PI především jako člena První pivní extraligy. Jeho láska k zlatavému nápoji je však všeobecně známá a proto: "Koukejte podepsat, nebo uvidíte" :)

Foto

Abyste si mohli udělat vlastní názor na pana Jakla, podívejte se na jeho oficiální stránky nebo na stránky jeho kandidatury.

autor: pi| Blok 07:40 [permalink] [comments: 48]


Kounice prvně U Vodoucha

[pondělí, 17. září 2012]

::alt

První kounické pivo pouze v hostinci U Vodoucha tuto středu 19.9.2012 od 14.00. Na čepu bude 12% světlé kvasnicové

::alt

::alt

::alt

Kostelečtí

autor: pi| Blok 12:26 [permalink] [comments: 7]


Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

[pondělí, 17. září 2012]

Kapitola VI. Chmel za Přemyslovců již písemně doložen

První písemné zmínky o městě, pivu i chmelu v Čechách pocházejí z éry Přemyslovců. Jejich dynastie vládla zemi více než 400 let až do roku 1306. Nejslavnějším představitelem je patron české země – kníže Václav. Svatý Václav byl mnohem později zvolen také patronem prvního cechu pivovarníků a sladovníků. Stalo se tak podle doporučení moudrého panovníka, ochránce symbolů vlasti.

Nejstarším doloženým záznamem existence Žatce je zápis Thietmara z Merserburku z roku 1004. Tento místní kronikář popsal příchod vojska Jindřicha Primuse, německého krále, do města. Doprovázela jej česká knížata Jaromír a Oldřich. Společně vypudili z okupovaného města polskou posádku. Polská knížata se tehdy vzbouřila, odmítala se podvolit německému králi.

Z historických pramenů vyplývá, že již v roce 993 se na našem území vařilo pivo manufakturním způsobem. V Břevnovském klášteře na okraji Prahy tehdy vyráběli mniši pivo i víno. Nejstarším českým dochovaným dokumentem, pojednávacím o chmelu pro výrobu piva je nadační listina Vratislava II. z roku 1088. Ukládala knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. Desáté století z dnešního pohledu představuje počátek manufakturní výroby piva v Čechách.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

autor: BJ| Blok 08:51 [permalink] [reaguj]


Malé zamyšlení nad degustacema

[sobota, 15. září 2012]

Vždy po zveřejnění výsledků nějaké degustace se objeví v diskuzi pár příspěvků napadajících výsledky, pomlouvajících některé výrobce. Taky se objeví někdo, kdo položí dotaz jak to že se nějaký stále pomlouvaný velkovýrobce umístí relativně vysoko v degustaci.

Zkusím se k problematice výsledků vyslovit podle svých zkušeností a znalostí.

1) musíme odlišit degustace profesionální a amatérské, a tam řadím i PPF, přestože degustace provádí po zaškolení a za přítomnosti experta pana Šuráně

2) degustuje se lahvové pivo

3) degustuje se minimální vzorek cca 1-2 dcl

4) pokaždé je degustátor jinak naladěn a ovlivněn, psychika, vyspání, únava, žízeň, hlad, respektive strava, pití ten den ale i spánek a strava s pitím minulé dny. Samozřejmě i okolní vlivy, teplota, prach, vlhkost, degustační místnost atd.

Profesionální degustace - vzorky dodává pivovar a může taky dodat jiný vzorek, než je pivo v normální distribuční síti, alespoň je vždy dodaný vzorek v nejlepší formě.

Výsledky lze ovlivnit přihlášením většího množství vzorků koncernu a tím i možností dodat více členů do degustační komise za koncern - ti můžou být předem vyškolení k poznání vlastního vzorku a instruováni, který vzorek koncernu je potřeba připostrčit k ocenění.

Taky každou akci, při které se dávají ceny, někdo sponzoruje a musí se začachrovat s propozicema soutěže, např. zruší se kategorie nefiltrovaných piv.

Amatérské degustace - vzorky se nakupují v obchodní síti a piva jsou ovlivněná skladováním a vystavováním zboží. Na poškození skladováním jsou méně náchylná piva dělaná s dlouhou trvanlivostí, kvalitní filtrací, hlubokou pasterizací, přidáním antioxidantů atd.. U piv z malých pivovarů prostě není možnost nakoupit víc vzorků s optimální kondicí. Malé prodejny se zaváží sice pravidelně, ale již v pivovaru se pivo, které nedělá hlavní sortiment stáčí nárazově a to speciály a většinou i dvanáctky jsou. Takže již z principu rozdíly u různých závozů i když nepatrné jsou už na bráně pivovaru. Nejvíc ty rozdíly jsou znát u piv s nižším obsahem alkoholu např. u nealka z malého pivovaru, které se vaří třeba jen čtyřikrát ročně, ale expeduje se celý rok. Pivotéky jsou zásobeny nárazově a tam je tento problém ještě větší.

Teď k samotné degustaci jak jsem si ji několikrát vyzkoušel.

Prováděli jsme anonymní degustaci na kulečníku u Hrocha. Každý před sebe dostal osm sklenic označených A-H a vedle na papír napsal hodnocení. Aby nedocházelo k ovlivnění dalšími degustátory vzorky byly k písmenům různě zařazeny u různých degustátorů. Vždy jen jeden člověk, který nakupoval vzorky, věděl co bude nalito, ale nevěděl v které sklenici. Já jsem nakupoval dvanáctky (ležáky) a již to, že jsem věděl, co se dnes bude pít, mě ovlivňovalo, takže nevěřím, že profesionální soutěž nejde svým rozhodnutím ovlivnit. Když jsem to nevěděl při degustaci desítek, co připravoval někdo jiný, tak moje rozhodování bylo mnohem těžší.

Nalití vzorků chvíli trvá, takže vzorky jsou trochu teplejší a zvětralejší, což taky může někdy nahrávat pivům více ošetřeným pasterizací a antioxidanty, hlavně rozhodování je opravdu těžké, rozdíly u podobných a nevýrazných piv se stírají.

Když má člověk před sebou osm vzorků, z nichž jeden dva jsou vodový a jeden dva jsou něčím výrazně jinačí, tak je těžký jim rozdat známky. To co se ti jeden den zdá zajímavý, příště když je to pivo třeba o něco poškozenější skladováním může i otočit žaludek. To co pro jednoho ochutnávače je vynikajicí pro jinýho je rušivá pachuť. A nejzajímavější je, že některé výraznější chuti v pivu se při tom větrání, vybublání CO2 se zvýrazní natolik, že jsou nežádoucí.

Určitým rozlišením kvality může být jsou-li vzorky dopity. To se lišilo jak mezi degustátory tak mezi jednotlivými koly naší soutěžě. Když se jednalo opravdu o pivo absolutně neutrální, nebo úplně vadné, tak to opravdu nikdo nedopil. To bylo tak šest až osm vzorků v základních kolech z 32 ležáků. Zajímavé, že občas někdo nedopil i v semifinále a finále a to bylo právě tím, že vzorek v semifinále nás překvapil propadákem, který se musí hlavně připsat nejspíš špatnému skladování. V tomto případě jsem psal o vzorcích 1, 5-2 dcl.

Jedna zajímavost - zbyly mně nakoupené vzorky ze základních kol ochutnávek ležáků a měl jsem doma ve studené chodbě 32 různých ležáků. Manželka si chtěla vyzkoušet degustaci a tak jsme po několik večerů nechal syny nalít degustační vzorky a výběr piv provést jen podle nich. Ochutnávali jsme po čtyřech vzorcích a zbytky lahví jsem opravdu dopíjel jen stěží a asi jen polovinu lahví. Prostě jsem si nechtěl prakticky polovinou vzorků dál kazit večer.

K problematice sudové a lahvové pivo

Sudové je určeno do hospod, kde je potřeba si udržet klientelu a musí být něčím zajímavější. Lahvové je primárně určené do nákupních center a je třeba aby při slevové akci si ho lidi koupily a jednoduše na něj přešly. Musí být prostě víc neutrální. A tak se lahvové a sudové liší. I když bude ze stejné kmenové várky jinak ho naředí na HGB, dosytí Co2, jinak se přidávají antioxidanty, tetrahop nebo jiné chmelové výrobky za studena přidávané, méně nebo více se pasterizuje. I u pivovarů bez HGB lze chuť ovlivnit pasterizací a přidáváním přídavků pomocí dávkovacího čerpadla. Proto je degustace lahvových piv zrádná a nepřesná. Těžko se najde pro degustaci sudového pořadatel degustace, který sám objezdí a nakoupí sudy a většinu z nich po degustaci nakonec vyleje, protože to nikdo nebude chtít pít, nebude v možnostech např 32 různých sudů vytočit a to celé ve vlastní režii, aby nebyl ovlivněn sponzorem akce.

Závěr: Nejsem příznivec velkých pivovarů, ale i v naší degustaci se také umístili zástupci velkých výrobců a díky tomu jsem svoji nevraživost k velkým koncernům trochu zklidnil, ale musím konstatovat, že piva velkovýrobců v lahvi jsou díky většímu ošetření, vhodnější k anonymním degustacím a tudíž se budou vždy umisťovat.

PS: Jak se změnil můj postoj k pivům po degustacích

Z degustací jsem si vzal poučení: na opravdu akutní žízeň si klidně dám jednoho Braníka, další už tak nechutnají.(Bývá v krámech i chlazený)

Plzeň si v restauraci, kam mě zatáhnou kámoši a není zbytí taky dám, ale opravdu mě rozčiluje cena. Za průměrnou jedenáctku platit jako za dvě dvanáctky z malého pivovaru.

Překvapením pro mě byly Krušovice, ne že bych je vyhledával, ale jdou pít. Sice, aby se trochu zlepšily, musel se hodně zhoršit Březňák, ale to už jsou zase invektívy a ty jsem v této úvaze nechtěl mít.

Hroch

autor: hroch| Blok 22:24 [permalink] [comments: 3]


IV. kapitola Slované, chmel a pivo

[středa, 5. září 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ| Blok 16:13 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 10 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň