Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Exkurze v Holbě

[středa, 17. říjen 2012]

Republika Ovipistán domluvila v rámci své turistické akce "Sněžník" (je myšlen ten Kralický) exkurzi v Pivovaru Holba v Hanušovicích na pondělí 29. 10. 2012 od 13:00. Vzhledem k tomu, že je nás na tak velký pivovar poměrně málo, uvítáme další zájemce, kteří by naši skupinu rozšířili (a tím taky snížili cenu na osobu :-)). Zájemce prosím, aby mi dali vědět na mail pavel@ovipistan.cz, nebo pokud se rozmyslíte na poslední chvíli, prostě doražte v daný termín k bráně pivovaru.

Milovníky dobrého piva zdraví předseda vlády Republiky Ovipistán

autor: Kari | Blok 10:50 [permalink] [reaguj]


Zamyšlení nad kvalitou piv v hospodách z Aliance P.I.V.

[úterý, 16. říjen 2012]

Již něco málo přes dva roky mi není lhostejné, co si v hospodě dám za pivo. Velmi mi v tom pomohlo mé studium v Praze, jelikož zde jsou možnosti k ochutnání kvalitních piv doslova na každém kroku. A nebo ne? Již delší dobu jsem poměrně častým návštěvníkem hospod Zlý Časy a Merenda. Tyto se pyšní velkým množstvím píp a mnoha zajímavými druhy piv, které se pravidelně mění.

Když jsem začínal s ochutnáváním zlatavých moků ze všech koutů naší krásné země, tak pro mne tyto hospody byly jako ráj. Všechny ty úžasné chutě jsem si užíval tak, jak jen pivař-začátečník může. Postupem času, jak člověk poznává nová piva a nová místa, jsem však začal zjišťovat, že piva v těchto hospodách často zdaleka nedosahují chuti, kterou znám přímo z pivovarů či z hospod, které se specializují pouze na nabídku z jednoho či dvou pivovarů. A tak mne to nutí k zamyšlení, zda mé chuťové buňky zdegenerovaly častým ochutnáváním, či zda tyto hospody nezačínají být pouze drahou pastí na neznalé.

Není to jen otázka na zamyšlení pro lidi, co rádi ochutnávají nové věci, ale především pro pivovary, které do takovýchto hospod piva prodávají. Vždyť tyto podniky by měly působit jako taková dražší reklama na pivovar vzdálený mnohdy i víc jak 200 kilometrů. Jenže co si člověk řekne po tom, co ochutná velmi špatný Vyškov. Pojede do vzdáleného kraje ochutnávat tamní krásy? Asi ne. Kamarádi se ho zeptají: "Tak co ten Vyškov v Časech? Stojí za to si ho dávat?" Odpověď si jistě domyslíte sami. Já se tedy domnívám, že dávat pivo do takovýchto hospod se pivovarům nemůže vyplatit. Máte podobnou zkušenost, nebo mám chybu hledat spíše v sobě a ve své pivní nezralosti?


Bizonovi bude rok

[pondělí, 15. říjen 2012]

U příležitosti 1. výročí pivovaru jsme položili pár otázek Honzovi Košťálovi, který v čižickém pivovaru vykonává funkci Reklamního kecala (běžně ve firmách označovanou jako P.R. manager)

Výročí je příležitost pochlubit se tím nejlepším z produkce pivovaru, jak tomu bude v Čižicích?

Ano, i my bychom rádi dokázali, že náš pivovárek již má za sebou období zvládání technologie, dětské nemoci a systém pokus - omyl. Proto jsme na oslavy připravili vlastně kompletní produkci pivovaru.

Z běžných druhů budou moci návštěvníci ochutnat tyto piva: BIZON 10°, KAMENÍK 11°, BULIŽNÍK 12° a KAROLÍNU - světlou 13°ku. Ze speciálů to budou: BOCKBIER 16°, MÄRZEN OKTOBERFESTBIER 13°, ENGLISH AMBER ALE 13° a AMERICAN IPA 14°.

Podle programu na návštěvníky čeká i bohatý kulturní program, je připraveno i nějaké překvapení?

Pro někoho budou překvapením sobotní přednášky Jana Jiráka. První na téma: Dějiny vaření piva v Čechách s důrazem na historii vaření zlatavého moku na jižním plzeňsku a druhá přednáška s mírně odlehčeným tématem: Dějiny hostinců a hospod proložené pikantními historkami. Přednášky začínají v sobotu od 17:00 hodin. Tyto přednášky jsme do programu zařadili z toho důvodu, že sledujeme bohulibý vývoj v konzumaci piva, kdy se lidé živě zajímají o to co pijí, včetně historie jednotlivých druhů piv.

Vznik malých pivovarů sebou nese i rozvoj v Čechách zakořeněných koníčků jako je sběratelství, mysleli jste i na sběratele etiket?

Rozhodně. K našemu výročí bude vydána limitovaná edice etiket s podpisy sládků v nákladu 500 ks sérií a půjde zakoupit pouze na oslavě. Maximálně některé malé zbytky skončí na Aukru, protože z nich chceme opravdu vytvořit historické artefakty.

Oslava je dvoudenní, není škoda ji přerušit?

Oslavy rozhodně nechceme přerušovat, což pro otrlejší jedince znamená, že slavit se bude nonstop, takže když si s sebou vezmou spacáky mohou na opravdu nezbytně nutnou dobu chrupnout a pokračovat... Jídla a pití bude dostatek a vepřové hody, které budou probíhat oba dva dny jim zajistí dobrý základ pro degustace.

Slavit určitě budou nejen místní, ale i přespolní návštěvníci, dopravní spojení v nočních hodinách nebývá zrovna časté, jak je to s dopravou?

I na to jsme mysleli. V sobotu je připraven mikrobus, který bude v intervalech zajišťovat kyvadlovou dopravu zpět do Plzně. Proto bych ještě jednou rád pozval všechny milovníky zlatavého moku: Neváhejte, doražte do Čižic, lákadel jídlem počínaje, přes nabídku piv a i hudebních zážitků je dostatek.

Bizonovi bude rok

autor: pi | Blok 10:43 [permalink] [reaguj]


Průkaz pivního publicisty

[pondělí, 15. říjen 2012]

Když jsme na jaře diskutovali s Janou na Májové pěně v Nebílovech o pivu a o psaní pro PI, vyvstal nápad, že by bylo dobré vytvořit něco jako novinářský průkaz, který by mohl napomoci tomu, aby autor byl blíže k informacím od pivovarských, aby před ním nebyla zavírána vrátka, prostě aby měl co nejlepší podmínky pro psaní. Já jsem spíše zastáncem psaní "bez prozrazení", prostě jsem jen anonymní zákazník. Ale budiž. Vznikl tedy Průkaz pivního publicisty. Zatím je pět takových průkazů a jejich pravost je možno ověřit v redakci PI.

Máte rádi pivo? Rádi cestujete po pivovarech či pivních akcích? Pořádáte degustace nebo jen znáte pár dobrých hospůdek s výborným pivem? Zkuste se o svoje zážitky podělit i s námi na PI. Pokud chcete s Pivním.infem takto blíže spolupracovat, nic nebrání tomu, aby i Vy jste se mohli prokázat Průkazem pivního publicisty. Tato výzva samozřejmě platí i pro stávající autory.

Průkaz pivního publicisty

autor: pi | Blok 08:06 [permalink] [comments: 4]


ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

[pátek, 5. říjen 2012]

Od pondělí 15.10. do neděle 21.10. proběhne v naší pivovarské restauraci gastronomická akce s podtextem :

" Anglická kuchyně nejen zajímavá, ale i chutná "

Připraveny jsou pokrmy, které zastupují typické reprezentanty britské kuchyně. K tomu naše živé pivo + točené české nealko + vybraná vína + whisky i gin se slevou. Více na: www.chchp.cz

Pivovar a restaurace je součástí zábavného turistického areálu Chrám Chmele a Piva. Žatec

...Kdo tu nebyl - jako kdyby nežil...

ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

autor: BJ | Blok 08:46 [permalink] [comments: 2]


Lochotínské pivní slavnosti

[čtvrtek, 4. říjen 2012]

Pivní slavnosti se staly velmi oblíbenými akcemi. Dokazuje to ostatně i jejich narůstající počet. Kromě již tradičních akcí se v říjnu uskuteční také první ročník Lochotínských pivních slavností.

Lochotínské pivní slavnosti se konají ve dnech 19. a 20. října 2012 v Centrálním parku Lochotín. Návštěvníci se mohou těšit na piva od celkem patnácti pivovarů. Zastoupeni budou domácí i zahraniční výrobci pěnivého moku.

Bohatý program

Kromě ochutnávky piva bude připraven také bohatý kulturní program, soutěže a hry pro děti. Milovníci dobrého jídla si určitě nenechají možnost ochutnat nějakou pochutinu ze zabijačkových hodů. Hudební program akce se skládá z vesměs známých a oblíbených kapel. Zahrají Semtex, Starý psi, Hruškowicz, Jack Daniel a další.

Začátek akce je naplánován na páteční 17. hodinu, v sobotu pak program odstartuje v pravé poledne. Vstup na Lochotínské pivní slavnosti je zcela zdarma. Tak doufejme, že se vydaří počasí a akce bude stát za to!

Plakat

Zdroj: PilsnerPubs Live!

autor: pi | Blok 09:20 [permalink] [comments: 7]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

[středa, 3. říjen 2012]

VII. kapitola – středověké klášterní pivovarnictví

S nástupem křesťanství je spojen rozvoj klášterů na našem území. Právě kláštery byly místem rozvoje prvotního manufakturního vaření piva a výroby vína. Kláštery měly, díky svému postavení ve společnosti prostředky a znalosti k uplatnění nového přístupu k přípravě mladiny a ke kvašení piva. Je velmi pravděpodobné, že v problematice kvašení piva sládkové přejímali vědomosti z příbuzné fermentace vína. Rozvoj výroby piva byl logicky spojen s cíleným pěstováním chmele.

Vzhledem k různým klimatickým podmínkám došlo postupně k diferenciaci a tak se některé kláštery specializovaly na víno a jiné na výrobu piva. Klášterní víno i pivo byly zejména obřadními nápoji a nápoji pro vládnoucí vrstvy. Také pomáhaly mnichům energeticky přestát období půstu. Není divu, že kláštery časem preferovaly stále silnější a více alkoholická piva. Mnoho dnešních známých značek evropského piva má ve svém rodokmenu tento původ.

Se vzrůstající spotřebou piva u našich předků se také začaly projevovat dosud neznámé následky popularity chmelového moku. Nadměrné holdování tomuto nápoji a opilství dělalo již tehdy ve společnosti neplechu. Svědčí o tom některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I. Byly v nich mimo jiné vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce. Jednalo se například o rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy či o pranýřování na veřejném místě.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

autor: BJ | Blok 15:57 [permalink] [reaguj]


Skvělá reklama na Prazdroj

[neděle, 30. září 2012]

Před lety jsme kritizovali reklamu na Staropramen se sedmdesáti dny ležení.

Všichni co navštěvujeme střední a malé pivovary slýcháme o tom že dvanáctka leží tři měsíce i déle, a tak nám ta reklama před zhruba čtyřmi lety přišla, že se pivovar přiznal k podvádění.

Co nám, ale říká nejnovější reklama na Prazdroj- „třikrát jsme vystavili ohni, nechali pět týdnů odpočinout a šestý týden ho má u sebe zákazník“. Celá výroba dnešního Prazdroje tedy trvá pět týdnů, včetně hlavního kvašení. Když to vezmu doslova- v reklamě neslyšíme nic o dvou fázích kvašení o oddělených fázích hlavního kvašení a ležení jak to stanovují pravidla pro „české pivo“. Taky když bych se toho držel doslova tak při varu a chmelovaru jen třikrát zvedali teplotu. Co ale můžeme chtít od tvůrců reklam, když například v jedné je chmel podvodní rostlina.

Údaj pět týdnů je, ale jak to bývá ten jediný pravdivý bod reklamy. Ten bod reklamy, který má na znalosti technologie výroby piva neznalé konzumenty zapůsobit. Stejně jako již dříve přiznání, že nový výrobek je vyjímečně třikrát chmelený, protože do té doby pivo šidili.

Tak jsme se dověděli, že to naše „prémiové“ pivo, které je až dvakrát dražší než zajímavější piva regionálů je minimálně dvakrát urychlené.

Co se ještě od těch velkovýrobců dozvíme v nejbližších letech o tom jak skvěle vyrábí svá prémiová piva.

autor: hroch | Blok 22:14 [permalink] [comments: 3]


Kalendář regionálních pivovarů 2013

[pondělí, 24. září 2012]

Další rok se pomalu (ale jistě) blíží a na mnohých Vašich stolech se objeví již tradiční Kalendář regionálních pivovarů 2013. Pokud víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři měla prezentovat, pak neváhejte a kontaktujte vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774. Zde můžete již předběžně nový kalendář objednávat.

Kalendář regionálních pivovarů 2013

autor: pi | Blok 09:31 [permalink] [reaguj]


Jakl 4 President!

[pátek, 21. září 2012]

S kandidáty na prezidenta naší vlasti se roztrhl pytel. Nicméně existuje jeden, který je nám jako pivařům blíže než ostatní. Dovolte mi podpořit kandidaturu pana Ladislava Jakla, neboť jak sám píše na jedné propagační fotografii: „Chcete mezi kandidáty jen ty, co pijí šampaňské, koňak, cizokrajná vína nebo kávičku?

Foto

"Nebo někoho, kdo rozumí pivu a bojuje za něj? Někoho, kdo chápe problémy hospod a bojuje proti zákazům kouření a omezování otevírací doby? Kdo bojuje proti spotřební dani, kvůli které nám zakazují dát v si v hospodě panáka?

Pana Jakla známe na PI především jako člena První pivní extraligy. Jeho láska k zlatavému nápoji je však všeobecně známá a proto: "Koukejte podepsat, nebo uvidíte" :)

Foto

Abyste si mohli udělat vlastní názor na pana Jakla, podívejte se na jeho oficiální stránky nebo na stránky jeho kandidatury.

autor: pi | Blok 07:40 [permalink] [comments: 48]


Kounice prvně U Vodoucha

[pondělí, 17. září 2012]

::alt

První kounické pivo pouze v hostinci U Vodoucha tuto středu 19.9.2012 od 14.00. Na čepu bude 12% světlé kvasnicové

::alt

::alt

::alt

Kostelečtí

autor: pi | Blok 12:26 [permalink] [comments: 7]


Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

[pondělí, 17. září 2012]

Kapitola VI. Chmel za Přemyslovců již písemně doložen

První písemné zmínky o městě, pivu i chmelu v Čechách pocházejí z éry Přemyslovců. Jejich dynastie vládla zemi více než 400 let až do roku 1306. Nejslavnějším představitelem je patron české země – kníže Václav. Svatý Václav byl mnohem později zvolen také patronem prvního cechu pivovarníků a sladovníků. Stalo se tak podle doporučení moudrého panovníka, ochránce symbolů vlasti.

Nejstarším doloženým záznamem existence Žatce je zápis Thietmara z Merserburku z roku 1004. Tento místní kronikář popsal příchod vojska Jindřicha Primuse, německého krále, do města. Doprovázela jej česká knížata Jaromír a Oldřich. Společně vypudili z okupovaného města polskou posádku. Polská knížata se tehdy vzbouřila, odmítala se podvolit německému králi.

Z historických pramenů vyplývá, že již v roce 993 se na našem území vařilo pivo manufakturním způsobem. V Břevnovském klášteře na okraji Prahy tehdy vyráběli mniši pivo i víno. Nejstarším českým dochovaným dokumentem, pojednávacím o chmelu pro výrobu piva je nadační listina Vratislava II. z roku 1088. Ukládala knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. Desáté století z dnešního pohledu představuje počátek manufakturní výroby piva v Čechách.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

autor: BJ | Blok 08:51 [permalink] [reaguj]


Malé zamyšlení nad degustacema

[sobota, 15. září 2012]

Vždy po zveřejnění výsledků nějaké degustace se objeví v diskuzi pár příspěvků napadajících výsledky, pomlouvajících některé výrobce. Taky se objeví někdo, kdo položí dotaz jak to že se nějaký stále pomlouvaný velkovýrobce umístí relativně vysoko v degustaci.

Zkusím se k problematice výsledků vyslovit podle svých zkušeností a znalostí.

1) musíme odlišit degustace profesionální a amatérské, a tam řadím i PPF, přestože degustace provádí po zaškolení a za přítomnosti experta pana Šuráně

2) degustuje se lahvové pivo

3) degustuje se minimální vzorek cca 1-2 dcl

4) pokaždé je degustátor jinak naladěn a ovlivněn, psychika, vyspání, únava, žízeň, hlad, respektive strava, pití ten den ale i spánek a strava s pitím minulé dny. Samozřejmě i okolní vlivy, teplota, prach, vlhkost, degustační místnost atd.

Profesionální degustace - vzorky dodává pivovar a může taky dodat jiný vzorek, než je pivo v normální distribuční síti, alespoň je vždy dodaný vzorek v nejlepší formě.

Výsledky lze ovlivnit přihlášením většího množství vzorků koncernu a tím i možností dodat více členů do degustační komise za koncern - ti můžou být předem vyškolení k poznání vlastního vzorku a instruováni, který vzorek koncernu je potřeba připostrčit k ocenění.

Taky každou akci, při které se dávají ceny, někdo sponzoruje a musí se začachrovat s propozicema soutěže, např. zruší se kategorie nefiltrovaných piv.

Amatérské degustace - vzorky se nakupují v obchodní síti a piva jsou ovlivněná skladováním a vystavováním zboží. Na poškození skladováním jsou méně náchylná piva dělaná s dlouhou trvanlivostí, kvalitní filtrací, hlubokou pasterizací, přidáním antioxidantů atd.. U piv z malých pivovarů prostě není možnost nakoupit víc vzorků s optimální kondicí. Malé prodejny se zaváží sice pravidelně, ale již v pivovaru se pivo, které nedělá hlavní sortiment stáčí nárazově a to speciály a většinou i dvanáctky jsou. Takže již z principu rozdíly u různých závozů i když nepatrné jsou už na bráně pivovaru. Nejvíc ty rozdíly jsou znát u piv s nižším obsahem alkoholu např. u nealka z malého pivovaru, které se vaří třeba jen čtyřikrát ročně, ale expeduje se celý rok. Pivotéky jsou zásobeny nárazově a tam je tento problém ještě větší.

Teď k samotné degustaci jak jsem si ji několikrát vyzkoušel.

Prováděli jsme anonymní degustaci na kulečníku u Hrocha. Každý před sebe dostal osm sklenic označených A-H a vedle na papír napsal hodnocení. Aby nedocházelo k ovlivnění dalšími degustátory vzorky byly k písmenům různě zařazeny u různých degustátorů. Vždy jen jeden člověk, který nakupoval vzorky, věděl co bude nalito, ale nevěděl v které sklenici. Já jsem nakupoval dvanáctky (ležáky) a již to, že jsem věděl, co se dnes bude pít, mě ovlivňovalo, takže nevěřím, že profesionální soutěž nejde svým rozhodnutím ovlivnit. Když jsem to nevěděl při degustaci desítek, co připravoval někdo jiný, tak moje rozhodování bylo mnohem těžší.

Nalití vzorků chvíli trvá, takže vzorky jsou trochu teplejší a zvětralejší, což taky může někdy nahrávat pivům více ošetřeným pasterizací a antioxidanty, hlavně rozhodování je opravdu těžké, rozdíly u podobných a nevýrazných piv se stírají.

Když má člověk před sebou osm vzorků, z nichž jeden dva jsou vodový a jeden dva jsou něčím výrazně jinačí, tak je těžký jim rozdat známky. To co se ti jeden den zdá zajímavý, příště když je to pivo třeba o něco poškozenější skladováním může i otočit žaludek. To co pro jednoho ochutnávače je vynikajicí pro jinýho je rušivá pachuť. A nejzajímavější je, že některé výraznější chuti v pivu se při tom větrání, vybublání CO2 se zvýrazní natolik, že jsou nežádoucí.

Určitým rozlišením kvality může být jsou-li vzorky dopity. To se lišilo jak mezi degustátory tak mezi jednotlivými koly naší soutěžě. Když se jednalo opravdu o pivo absolutně neutrální, nebo úplně vadné, tak to opravdu nikdo nedopil. To bylo tak šest až osm vzorků v základních kolech z 32 ležáků. Zajímavé, že občas někdo nedopil i v semifinále a finále a to bylo právě tím, že vzorek v semifinále nás překvapil propadákem, který se musí hlavně připsat nejspíš špatnému skladování. V tomto případě jsem psal o vzorcích 1,5-2 dcl.

Jedna zajímavost - zbyly mně nakoupené vzorky ze základních kol ochutnávek ležáků a měl jsem doma ve studené chodbě 32 různých ležáků. Manželka si chtěla vyzkoušet degustaci a tak jsme po několik večerů nechal syny nalít degustační vzorky a výběr piv provést jen podle nich. Ochutnávali jsme po čtyřech vzorcích a zbytky lahví jsem opravdu dopíjel jen stěží a asi jen polovinu lahví. Prostě jsem si nechtěl prakticky polovinou vzorků dál kazit večer.

K problematice sudové a lahvové pivo

Sudové je určeno do hospod, kde je potřeba si udržet klientelu a musí být něčím zajímavější. Lahvové je primárně určené do nákupních center a je třeba aby při slevové akci si ho lidi koupily a jednoduše na něj přešly. Musí být prostě víc neutrální. A tak se lahvové a sudové liší. I když bude ze stejné kmenové várky jinak ho naředí na HGB, dosytí Co2, jinak se přidávají antioxidanty, tetrahop nebo jiné chmelové výrobky za studena přidávané, méně nebo více se pasterizuje. I u pivovarů bez HGB lze chuť ovlivnit pasterizací a přidáváním přídavků pomocí dávkovacího čerpadla. Proto je degustace lahvových piv zrádná a nepřesná. Těžko se najde pro degustaci sudového pořadatel degustace, který sám objezdí a nakoupí sudy a většinu z nich po degustaci nakonec vyleje, protože to nikdo nebude chtít pít, nebude v možnostech např 32 různých sudů vytočit a to celé ve vlastní režii, aby nebyl ovlivněn sponzorem akce.

Závěr: Nejsem příznivec velkých pivovarů, ale i v naší degustaci se také umístili zástupci velkých výrobců a díky tomu jsem svoji nevraživost k velkým koncernům trochu zklidnil, ale musím konstatovat, že piva velkovýrobců v lahvi jsou díky většímu ošetření, vhodnější k anonymním degustacím a tudíž se budou vždy umisťovat.

PS: Jak se změnil můj postoj k pivům po degustacích

Z degustací jsem si vzal poučení: na opravdu akutní žízeň si klidně dám jednoho Braníka, další už tak nechutnají.(Bývá v krámech i chlazený)

Plzeň si v restauraci, kam mě zatáhnou kámoši a není zbytí taky dám, ale opravdu mě rozčiluje cena. Za průměrnou jedenáctku platit jako za dvě dvanáctky z malého pivovaru.

Překvapením pro mě byly Krušovice, ne že bych je vyhledával, ale jdou pít. Sice, aby se trochu zlepšily, musel se hodně zhoršit Březňák, ale to už jsou zase invektívy a ty jsem v této úvaze nechtěl mít.

Hroch

autor: hroch | Blok 22:24 [permalink] [comments: 3]


IV. kapitola Slované, chmel a pivo

[středa, 5. září 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 16:13 [permalink] [reaguj]


Dočesná 2012 kladenskýma očima

[neděle, 2. září 2012]

Cílem je páteční den, počasí výletu moc nepřeje, ale naše čtyřčlenná kompletní kladenská grupa si tím nenechá zkazit očekávání ani náladu. Dorážíme celkem bez problémů a velmi rychle a náš první cíl vede logicky do Pivovaru u Orloje, který jsem ještě nenavštívil, loni jsem nebyl a předtím ještě nebyl otevřen. Moje očekávání tedy rozhodně splnili, celý objekt je velmi vkusně zařízen a zasazen do objektu chrámu chmele a muzea, jak kdyby tam byl odjakživa a celkový provoz, výzdoba a vůbec všechno kolem budí dojem jako kdyby pivovar existoval už dlouhá léta. Jídlo slušné, rychlá a příjemná obsluha a hlavně - pivo. Tak to se opravdu povedlo a s tou poctivostí jsou bych řekl na samé hraně. Zejména jedenáctka neboli žatecký samec je pivo vynikající s výraznou chutí kvasinek, jako kdyby kvasilo ještě v půllitru :o) Chmelový ležák je oproti tomu dosti hořký a speciál chmelová královna je další skvost, nasládlá chuť a moc dobrá.

Po zdegustování jdeme do centra dění a to samozřejmě na náměstí, kde se to hlavní odehrává. Ze začátku je všechno v jakémsi rozběhu a vše působí jakoby unaveně, ale zdání klame. Na začátek mě překvapil budějovický měšťanský pivovar se svým kvalitním nefiltrovaným Samsonem, od něhož jsem nic zvláštního přitom neočekával. U suchdolského Jeníka je veselo, hraje se na harmoniku, pan výčepní oproti tomu působí dosti sklesle, asi mu přišli účty, ale pivo má tedy dobré. Od Ústí jsem ochutnal brusinku a jejich piva mi zatím chutnala všechna. V Plzeňském stánku, který jsem obcházel obloukem (protože přece nebudu pít na pivních slavnostech plzeň) jsem ale byl kolegou upozorněn na melantrich na čepu, takže jsem samozřejmě nepohrdl. Kdysi býval u žateckého pivovaru i malý obchůdek s výčepem, ten je ale k mému překvapení zavřený, takže beru zavděk jen stánkem s žateckým. Po shlédnutí různých atrakcí a konstatování, že zde asi pivaři ani být nemůžou jdeme rychle pryč, protože i z pohledu se zvedá žaludek :o)

Mnichovský Paulaner je takový standard, který ničím nepřekvapil, ale ani neurazil. Ale překvapení na mě teprve čekalo a to v podobě stánku s nomádem z rozmanitosti. Ten nebyl avizován a jelikož se řadí mezi mé velké oblíbence a favority tak hned samozřejmě ochutnávám a to hned novinku "žižkovkého svrchňáka", který byl vynikající!

Naproti nešel přehlédnout stánek s taschenbergem. Říkali jsme si, jestli opravdu dorazí a opravdu. Kvůli jistým dávným sporům když ještě epicentrum bylo na Havlíčkově náměstí na Žižkově, jsem ho chtěl vzít obloukem, ale nedalo mi to. Nabídka sestávající se z 8 piv + radlera bila do očí a šel jsem tedy na věc. Hlavně 3 různé druhy výčepní desítky mě zarazili - něco takového se jen tak opravdu nevidí, ale budiž. Zajímavý byl i 34 stupňový speciál. Myslel jsem, že PIVO jako takové má strop na 33 stupních, tak nevim, asi to byla nějaká pivní brandy z buštěhradu :o) no nic, na košt jsem vybral staročeský ležák a ono se to opravdu dalo pít a nebylo to tak špatné. Ostatní piva nevim, ale jestli to toho pána baví, tak ať pokračuje, je to lepší než se vybíjet u nás na hokeji :o) V tomhle má asi vetší talent a není to tak špatné.

Další přišel na řadu Pacov, kde jsem zkusil malinu, taktéž přiznávám, že jejich piva mi zatím vždy chutnala. Konopná paka standard a rozhodně lepší než ta třeboňská, to tvrdím pořád. Radniční taktéž kvalitní a taktéž jsem ještě od nich nic špatného neochutnal, tentokrát Ignác byl velmi dobrý. Skromný mutějovický stánek jsem také neminul a zamířil ke Koutskému, tato piva už taková překvapení nejsou, ale slušná pohoda jako vždy. Běleč nabízela IPU na kterou jsem měl velkou chuť, ale vzhledem k předchozí konzumaci jsem volil lehčího Cara :o)

Dále už to byla jen tekutá kulisa ke koncertům v podobě ověřených věcí, které nemá cenu hodnotit a to Modré luny, Rebela, borůvky, Holby, Ježka a Pátera.

Musím vyzdvihnout výkon hudební produkce. Jsem spíše tvrdšího ražení, ale Ewička Farna svým výkonem snad neurazila ani zatvrzelého rockera. Pak už to ale bylo z jiného soudku - Blue Effect s nesmrtelným Radimem Hladíkem předvedl klasiku, ETC s Láďou Mišíkem bych už zvedl o další stupeň navrh, protože to je lekce českého bigbítu. Opravdová lahůdka ale měla teprve přijít s reunionem Flamenga vzhledem k výročí legendárního "kuřete v hodinkách". To byla lahůdka a srdce plesalo. Jinak celkově organizace byla z mého pohledu velmi slušně zvládnutá, bylo dostatek jídla i pití, ceny v rámci mezí, záchody skoro na každém rohu. Byl to příjemný den v krásném městě Žatci a kdo ještě nikdy nebyl, lze jen doporučit další ročníky a mě čekat napřesrok. Howgh

Dočesná 2012 kladenskýma očima

55. Dočesná očima návštěvníka

[neděle, 2. září 2012]

Je sobota 1. září 2012 jedenáct hodin a kroky směřují na hlavní žatecké náměstí, kde v plném proudu probíhá pětapadesátá Dočesná. Hned při příchodu se musím zastavit na podivném stánku, kde zjišťuji přítomnost japonských kravaťáků u značky ,,Suntory The Premium Malt´s‘‘ z téže země. Po zjištění, že se jedná o Japonské pivo z Žateckého chmele zakupuji první vzorek dvanáctky a musím říct, že se nejedná o pivo na vylití, ale sladšího typu a jemné hořkosti. Zkrátka dobrůtka, která kupodivu nezklamala.

Další kroky směřují k Rohozeckému stánku, respektive k řezané jedenáctce. Ta naopak zklamala. Naprosto nepitelné, teplé pivo bez známek chuti, které vylévám. Naštěstí skoro naproti je Rakovnický Bakalář a jeho dvanáctka mě zpravuje chuť. Na plné čáře. Po návštěvě krčmy s občerstvením se jde koštovat dále. Tentokrát Černá Hora a její borůvkové pivo. Na to, že nejsem moc velkým zastáncem ochucených piv, mě zaujalo právě toto borůvkové a skvěle osvěžilo. Zkrátka povedené, ale ke stálému pití to moc nebylo.

Mostecký kahan ve dvanáctce nabízely zdarma ve třetinkové skleničkové podobě u politických Severočechů zdarma a jelikož jsem Kahan ještě neměl tu čest nikdy ochutnat, volím i tuto zastávku a i když to dávaly jako předvolební lákačku na lidi gratis pivo, bylo dobré a doufám, že jej ještě někdy ochutnám. Po pár krocích se dostávám k Ferdovy z Benešova, na kterého jsem se těšil snad nejvíc a jeho dvanáctka, kterou ještě v ten den popiju dvakrát u mě zatím vítězí na plné čáře a jak se později ukáže u mě zvítězila ze všech ochutnaných piv úplně.

Zakupuji i vzorky na doma a šinu si to do ,,středověké uličky“ kde ochutnávám Pšeničné z Jihlavského Radničního. Se pšeničným to má bohužel společný jen název. Naštěstí jsem si zakoupil jen malé, tak mě to nedělá problém dopít. Koutské o pár kroků dále je už pitelnější a vydrží mě ke stánku s třeboňským Regentem, kde zakupuji Kvasnicové, které u mě obsazuje druhou příčku v pitelnosti dne za Ferdou. Naprosto vynikající. A že se mně stává v poslední době, že kvasničáky stojí za prd (minulý týden v Podkováni na slavnostech naprostej hnus k vylití). Tento třeboňský bych pil i dále, ale to už je pomalu večer a cesta domů přede mnou. No tak zase za rok!

55. Dočesná očima návštěvníka

autor: Opik | Blok 12:59 [permalink] [reaguj]


Pivo a počátky českého státu

[středa, 29. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

V. kapitola – pivo a počátky českého státu

Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a souvisí se zánikem Velkomoravské říše. Do čela země se postavil první český kníže Bořivoj. (l.p. 882 až 894 )

V tomto období již někteří obyvatelé Žatecké oblasti ovládali způsob přípravy piva s použitím chmele. Vůbec první písemně doložený pivovar světa v Bavorském Weihenstephanu vaří pivo s chmelem již od roku 768. Žatečtí v té době měli znalosti, že k přípravě „ tekutého chleba „ je nutno obilnou kaši také nejprve zahřívat. Chmel pravděpodobně stále sbírali a sušili z divoce rostoucích lián chmelových rostlin. „ Lepší pivo“ zřejmě bylo nápojem užívaným pro obřadní a sváteční příležitosti. Rozhodně ještě nebylo určeno pro denní spotřebu.

Souprava pro přípravu piva tehdy obsahovala předměty, které se v některých částech světa dosud používají. Jedná se o menší keramický nebo kovový kotel k zahřívání obilné kaše, proutěný koš k filtrování připravené sladiny. (Ten byl vystlán mechem nebo senem pro jemnější scezování) Hustá mladina zakvasila v další nádobě s pomocí přirozených kvasných procesů divokými kvasinkami za doprovodu mystického zaříkávání.

Mystické pivo chutnalo – a provází dodnes naši existenci.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 11:55 [permalink] [reaguj]


1. setkání spřátelených pivovarů Naše pivíčko

[středa, 29. srpen 2012]

1. setkání spřátelených pivovarů pod výstižným názvem Naše pivíčko dopadlo, myslíme si, výtečně. Účast byla luxusní, pivo teklo proudem a v dostatečném množství a celková nálada byla skvělá. Je to dáno zejména tím, že akce se zúčastnili lidé inteligentní a s chutí pobavit se a improvizovat.

Nový pivovar v Plzeňském kraji Stará škola Chudenice přivezl výtečná piva a to světlou dvandu Houwárek a polotmavého Bubáka. Pivovar Herold představil téměř celou svou produkci a Radouš čepoval intuitivní ležák Viliema Šejkspíra, pivo momentální nálady a bylinný ležák Dr.Čížka.

Všem vám, přátelé děkujeme za příjemnou atmosféru a slušné chování. Místní živá kapela PERLA s opravdovými umělci svého oboru ve složení PERoutka-LAng s originálním projevem s rockovými artistickými prvky se postarala o jedinečný start této akce s úderem třinácté hodiny.

Já jsem měl v dobré víře zájem původně tuto akci ukončit v hodinu desátou večerní s ohledem na noční klid, ovšem dalo se předvídat, že k tomu nedojde. Toto způsobil v nočních hodinách nově a jednohlasně zvolený vedoucí celého setkání, velmi charismatický pes-pes, který celou tuto akci následně se svou paničkou opustil a nechal tak zábavě již volný průběh.

Vše probíhalo v rockovém a pak již dále nedefinovatelném duchu a je třeba si říct, že ve finále se jedná se o první a neplánované karaoke ve vlastním pojetí v dějinách šťáhlavského pivovarnictví.

Díky a Dávej dál Bože štěstí.

Vili Ilgner, pivovar Radouš Šťáhlavy

autor: pi | Blok 09:13 [permalink] [comments: 1]


Žatec – výjimečné město chmele a piva IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně.V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. V té době začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ ( nebo také „ záč „ ) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba.Slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i moderní pivovary.Chmel se ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory.Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše co je určeno k pití. ( mimo vody )

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:59 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva - III. kapitola

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

III. kapitola – historie vaření piva v Evropě

Místa výroby a konzumace piva ve starověké Evropě určovalo podnebí a zdroje energie.

Národy na jihu Evropy si osvojily více než před 3. tisíci let způsoby kvašení vína. Díky teplému klimatu mohli středomořské civilizace rozvíjet umění výroby nápoje z hroznů vinné révy. Víno lze vyrobit bez užití dodatečné tepelné energie. Dodnes je v Evropě patrná kulturní hranice působení římské kultury. Legie trvale obsazovaly pouze území, kde bylo dostatečně teplo pro produkci dobrého vína. Proto jižní Evropa holduje přednostně vínu.

Národy žijící severněji z důvodu chladnějšího klimatu nemohli pěstovat vinnou révu. Od boha jim však byla dána možnost výroby medoviny nebo piva. Po staletí trénovali zejména Keltové, Germáni a Slované způsoby přípravy alkoholického nápoje, který jim ulehčí těžký životní úděl. Pro úpravu nasládlé chuti piva se zprvu používaly různé byliny či dubová kůra. Střední klimatický pás Evropy byl také místem, kde se zrodilo moderní pivo. Tyto národy následně naučily celý svět, jak vařit pivo průmyslově.

Oblast Žatecka hostila až do 1. století př.n.l. Keltské kmeny. Následný tlak germánských kmenů donutil Kelty k odchodu. Úrodné údolí řeky Ohře po svém příchodu v 6. století osídlili Slované . Věnovali se také zemědělské činnosti včetně pěstování obilnin i vaření piva . Z dálných plání východní Evropy si přinesli také zkušenost užívání chmele při výrobě primitivního piva.

J.Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:54 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 10 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň