Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Průkaz pivního publicisty

[pondělí, 15. říjen 2012]

Když jsme na jaře diskutovali s Janou na Májové pěně v Nebílovech o pivu a o psaní pro PI, vyvstal nápad, že by bylo dobré vytvořit něco jako novinářský průkaz, který by mohl napomoci tomu, aby autor byl blíže k informacím od pivovarských, aby před ním nebyla zavírána vrátka, prostě aby měl co nejlepší podmínky pro psaní. Já jsem spíše zastáncem psaní "bez prozrazení", prostě jsem jen anonymní zákazník. Ale budiž. Vznikl tedy Průkaz pivního publicisty. Zatím je pět takových průkazů a jejich pravost je možno ověřit v redakci PI.

Máte rádi pivo? Rádi cestujete po pivovarech či pivních akcích? Pořádáte degustace nebo jen znáte pár dobrých hospůdek s výborným pivem? Zkuste se o svoje zážitky podělit i s námi na PI. Pokud chcete s Pivním.infem takto blíže spolupracovat, nic nebrání tomu, aby i Vy jste se mohli prokázat Průkazem pivního publicisty. Tato výzva samozřejmě platí i pro stávající autory.

Průkaz pivního publicisty

autor: pi | Blok 08:06 [permalink] [comments: 4]


ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

[pátek, 5. říjen 2012]

Od pondělí 15.10. do neděle 21.10. proběhne v naší pivovarské restauraci gastronomická akce s podtextem :

" Anglická kuchyně nejen zajímavá, ale i chutná "

Připraveny jsou pokrmy, které zastupují typické reprezentanty britské kuchyně. K tomu naše živé pivo + točené české nealko + vybraná vína + whisky i gin se slevou. Více na: www.chchp.cz

Pivovar a restaurace je součástí zábavného turistického areálu Chrám Chmele a Piva. Žatec

...Kdo tu nebyl - jako kdyby nežil...

ENGLISH WEEK v pivovaru U ORLOJE, Žatec 10. - 21. října

autor: BJ | Blok 08:46 [permalink] [comments: 2]


Lochotínské pivní slavnosti

[čtvrtek, 4. říjen 2012]

Pivní slavnosti se staly velmi oblíbenými akcemi. Dokazuje to ostatně i jejich narůstající počet. Kromě již tradičních akcí se v říjnu uskuteční také první ročník Lochotínských pivních slavností.

Lochotínské pivní slavnosti se konají ve dnech 19. a 20. října 2012 v Centrálním parku Lochotín. Návštěvníci se mohou těšit na piva od celkem patnácti pivovarů. Zastoupeni budou domácí i zahraniční výrobci pěnivého moku.

Bohatý program

Kromě ochutnávky piva bude připraven také bohatý kulturní program, soutěže a hry pro děti. Milovníci dobrého jídla si určitě nenechají možnost ochutnat nějakou pochutinu ze zabijačkových hodů. Hudební program akce se skládá z vesměs známých a oblíbených kapel. Zahrají Semtex, Starý psi, Hruškowicz, Jack Daniel a další.

Začátek akce je naplánován na páteční 17. hodinu, v sobotu pak program odstartuje v pravé poledne. Vstup na Lochotínské pivní slavnosti je zcela zdarma. Tak doufejme, že se vydaří počasí a akce bude stát za to!

Plakat

Zdroj: PilsnerPubs Live!

autor: pi | Blok 09:20 [permalink] [comments: 7]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

[středa, 3. říjen 2012]

VII. kapitola – středověké klášterní pivovarnictví

S nástupem křesťanství je spojen rozvoj klášterů na našem území. Právě kláštery byly místem rozvoje prvotního manufakturního vaření piva a výroby vína. Kláštery měly, díky svému postavení ve společnosti prostředky a znalosti k uplatnění nového přístupu k přípravě mladiny a ke kvašení piva. Je velmi pravděpodobné, že v problematice kvašení piva sládkové přejímali vědomosti z příbuzné fermentace vína. Rozvoj výroby piva byl logicky spojen s cíleným pěstováním chmele.

Vzhledem k různým klimatickým podmínkám došlo postupně k diferenciaci a tak se některé kláštery specializovaly na víno a jiné na výrobu piva. Klášterní víno i pivo byly zejména obřadními nápoji a nápoji pro vládnoucí vrstvy. Také pomáhaly mnichům energeticky přestát období půstu. Není divu, že kláštery časem preferovaly stále silnější a více alkoholická piva. Mnoho dnešních známých značek evropského piva má ve svém rodokmenu tento původ.

Se vzrůstající spotřebou piva u našich předků se také začaly projevovat dosud neznámé následky popularity chmelového moku. Nadměrné holdování tomuto nápoji a opilství dělalo již tehdy ve společnosti neplechu. Svědčí o tom některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I. Byly v nich mimo jiné vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce. Jednalo se například o rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy či o pranýřování na veřejném místě.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola VII. Klášterní pivovarnictví

autor: BJ | Blok 15:57 [permalink] [reaguj]


Skvělá reklama na Prazdroj

[neděle, 30. září 2012]

Před lety jsme kritizovali reklamu na Staropramen se sedmdesáti dny ležení.

Všichni co navštěvujeme střední a malé pivovary slýcháme o tom že dvanáctka leží tři měsíce i déle, a tak nám ta reklama před zhruba čtyřmi lety přišla, že se pivovar přiznal k podvádění.

Co nám, ale říká nejnovější reklama na Prazdroj- „třikrát jsme vystavili ohni, nechali pět týdnů odpočinout a šestý týden ho má u sebe zákazník“. Celá výroba dnešního Prazdroje tedy trvá pět týdnů, včetně hlavního kvašení. Když to vezmu doslova- v reklamě neslyšíme nic o dvou fázích kvašení o oddělených fázích hlavního kvašení a ležení jak to stanovují pravidla pro „české pivo“. Taky když bych se toho držel doslova tak při varu a chmelovaru jen třikrát zvedali teplotu. Co ale můžeme chtít od tvůrců reklam, když například v jedné je chmel podvodní rostlina.

Údaj pět týdnů je, ale jak to bývá ten jediný pravdivý bod reklamy. Ten bod reklamy, který má na znalosti technologie výroby piva neznalé konzumenty zapůsobit. Stejně jako již dříve přiznání, že nový výrobek je vyjímečně třikrát chmelený, protože do té doby pivo šidili.

Tak jsme se dověděli, že to naše „prémiové“ pivo, které je až dvakrát dražší než zajímavější piva regionálů je minimálně dvakrát urychlené.

Co se ještě od těch velkovýrobců dozvíme v nejbližších letech o tom jak skvěle vyrábí svá prémiová piva.

autor: hroch | Blok 22:14 [permalink] [comments: 3]


Kalendář regionálních pivovarů 2013

[pondělí, 24. září 2012]

Další rok se pomalu (ale jistě) blíží a na mnohých Vašich stolech se objeví již tradiční Kalendář regionálních pivovarů 2013. Pokud víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři měla prezentovat, pak neváhejte a kontaktujte vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774. Zde můžete již předběžně nový kalendář objednávat.

Kalendář regionálních pivovarů 2013

autor: pi | Blok 09:31 [permalink] [reaguj]


Jakl 4 President!

[pátek, 21. září 2012]

S kandidáty na prezidenta naší vlasti se roztrhl pytel. Nicméně existuje jeden, který je nám jako pivařům blíže než ostatní. Dovolte mi podpořit kandidaturu pana Ladislava Jakla, neboť jak sám píše na jedné propagační fotografii: „Chcete mezi kandidáty jen ty, co pijí šampaňské, koňak, cizokrajná vína nebo kávičku?

Foto

"Nebo někoho, kdo rozumí pivu a bojuje za něj? Někoho, kdo chápe problémy hospod a bojuje proti zákazům kouření a omezování otevírací doby? Kdo bojuje proti spotřební dani, kvůli které nám zakazují dát v si v hospodě panáka?

Pana Jakla známe na PI především jako člena První pivní extraligy. Jeho láska k zlatavému nápoji je však všeobecně známá a proto: "Koukejte podepsat, nebo uvidíte" :)

Foto

Abyste si mohli udělat vlastní názor na pana Jakla, podívejte se na jeho oficiální stránky nebo na stránky jeho kandidatury.

autor: pi | Blok 07:40 [permalink] [comments: 48]


Kounice prvně U Vodoucha

[pondělí, 17. září 2012]

::alt

První kounické pivo pouze v hostinci U Vodoucha tuto středu 19.9.2012 od 14.00. Na čepu bude 12% světlé kvasnicové

::alt

::alt

::alt

Kostelečtí

autor: pi | Blok 12:26 [permalink] [comments: 7]


Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

[pondělí, 17. září 2012]

Kapitola VI. Chmel za Přemyslovců již písemně doložen

První písemné zmínky o městě, pivu i chmelu v Čechách pocházejí z éry Přemyslovců. Jejich dynastie vládla zemi více než 400 let až do roku 1306. Nejslavnějším představitelem je patron české země – kníže Václav. Svatý Václav byl mnohem později zvolen také patronem prvního cechu pivovarníků a sladovníků. Stalo se tak podle doporučení moudrého panovníka, ochránce symbolů vlasti.

Nejstarším doloženým záznamem existence Žatce je zápis Thietmara z Merserburku z roku 1004. Tento místní kronikář popsal příchod vojska Jindřicha Primuse, německého krále, do města. Doprovázela jej česká knížata Jaromír a Oldřich. Společně vypudili z okupovaného města polskou posádku. Polská knížata se tehdy vzbouřila, odmítala se podvolit německému králi.

Z historických pramenů vyplývá, že již v roce 993 se na našem území vařilo pivo manufakturním způsobem. V Břevnovském klášteře na okraji Prahy tehdy vyráběli mniši pivo i víno. Nejstarším českým dochovaným dokumentem, pojednávacím o chmelu pro výrobu piva je nadační listina Vratislava II. z roku 1088. Ukládala knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. Desáté století z dnešního pohledu představuje počátek manufakturní výroby piva v Čechách.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec – výjimečné město chmele a piva. VI. kapitola - Přemyslovci

autor: BJ | Blok 08:51 [permalink] [reaguj]


Malé zamyšlení nad degustacema

[sobota, 15. září 2012]

Vždy po zveřejnění výsledků nějaké degustace se objeví v diskuzi pár příspěvků napadajících výsledky, pomlouvajících některé výrobce. Taky se objeví někdo, kdo položí dotaz jak to že se nějaký stále pomlouvaný velkovýrobce umístí relativně vysoko v degustaci.

Zkusím se k problematice výsledků vyslovit podle svých zkušeností a znalostí.

1) musíme odlišit degustace profesionální a amatérské, a tam řadím i PPF, přestože degustace provádí po zaškolení a za přítomnosti experta pana Šuráně

2) degustuje se lahvové pivo

3) degustuje se minimální vzorek cca 1-2 dcl

4) pokaždé je degustátor jinak naladěn a ovlivněn, psychika, vyspání, únava, žízeň, hlad, respektive strava, pití ten den ale i spánek a strava s pitím minulé dny. Samozřejmě i okolní vlivy, teplota, prach, vlhkost, degustační místnost atd.

Profesionální degustace - vzorky dodává pivovar a může taky dodat jiný vzorek, než je pivo v normální distribuční síti, alespoň je vždy dodaný vzorek v nejlepší formě.

Výsledky lze ovlivnit přihlášením většího množství vzorků koncernu a tím i možností dodat více členů do degustační komise za koncern - ti můžou být předem vyškolení k poznání vlastního vzorku a instruováni, který vzorek koncernu je potřeba připostrčit k ocenění.

Taky každou akci, při které se dávají ceny, někdo sponzoruje a musí se začachrovat s propozicema soutěže, např. zruší se kategorie nefiltrovaných piv.

Amatérské degustace - vzorky se nakupují v obchodní síti a piva jsou ovlivněná skladováním a vystavováním zboží. Na poškození skladováním jsou méně náchylná piva dělaná s dlouhou trvanlivostí, kvalitní filtrací, hlubokou pasterizací, přidáním antioxidantů atd.. U piv z malých pivovarů prostě není možnost nakoupit víc vzorků s optimální kondicí. Malé prodejny se zaváží sice pravidelně, ale již v pivovaru se pivo, které nedělá hlavní sortiment stáčí nárazově a to speciály a většinou i dvanáctky jsou. Takže již z principu rozdíly u různých závozů i když nepatrné jsou už na bráně pivovaru. Nejvíc ty rozdíly jsou znát u piv s nižším obsahem alkoholu např. u nealka z malého pivovaru, které se vaří třeba jen čtyřikrát ročně, ale expeduje se celý rok. Pivotéky jsou zásobeny nárazově a tam je tento problém ještě větší.

Teď k samotné degustaci jak jsem si ji několikrát vyzkoušel.

Prováděli jsme anonymní degustaci na kulečníku u Hrocha. Každý před sebe dostal osm sklenic označených A-H a vedle na papír napsal hodnocení. Aby nedocházelo k ovlivnění dalšími degustátory vzorky byly k písmenům různě zařazeny u různých degustátorů. Vždy jen jeden člověk, který nakupoval vzorky, věděl co bude nalito, ale nevěděl v které sklenici. Já jsem nakupoval dvanáctky (ležáky) a již to, že jsem věděl, co se dnes bude pít, mě ovlivňovalo, takže nevěřím, že profesionální soutěž nejde svým rozhodnutím ovlivnit. Když jsem to nevěděl při degustaci desítek, co připravoval někdo jiný, tak moje rozhodování bylo mnohem těžší.

Nalití vzorků chvíli trvá, takže vzorky jsou trochu teplejší a zvětralejší, což taky může někdy nahrávat pivům více ošetřeným pasterizací a antioxidanty, hlavně rozhodování je opravdu těžké, rozdíly u podobných a nevýrazných piv se stírají.

Když má člověk před sebou osm vzorků, z nichž jeden dva jsou vodový a jeden dva jsou něčím výrazně jinačí, tak je těžký jim rozdat známky. To co se ti jeden den zdá zajímavý, příště když je to pivo třeba o něco poškozenější skladováním může i otočit žaludek. To co pro jednoho ochutnávače je vynikajicí pro jinýho je rušivá pachuť. A nejzajímavější je, že některé výraznější chuti v pivu se při tom větrání, vybublání CO2 se zvýrazní natolik, že jsou nežádoucí.

Určitým rozlišením kvality může být jsou-li vzorky dopity. To se lišilo jak mezi degustátory tak mezi jednotlivými koly naší soutěžě. Když se jednalo opravdu o pivo absolutně neutrální, nebo úplně vadné, tak to opravdu nikdo nedopil. To bylo tak šest až osm vzorků v základních kolech z 32 ležáků. Zajímavé, že občas někdo nedopil i v semifinále a finále a to bylo právě tím, že vzorek v semifinále nás překvapil propadákem, který se musí hlavně připsat nejspíš špatnému skladování. V tomto případě jsem psal o vzorcích 1,5-2 dcl.

Jedna zajímavost - zbyly mně nakoupené vzorky ze základních kol ochutnávek ležáků a měl jsem doma ve studené chodbě 32 různých ležáků. Manželka si chtěla vyzkoušet degustaci a tak jsme po několik večerů nechal syny nalít degustační vzorky a výběr piv provést jen podle nich. Ochutnávali jsme po čtyřech vzorcích a zbytky lahví jsem opravdu dopíjel jen stěží a asi jen polovinu lahví. Prostě jsem si nechtěl prakticky polovinou vzorků dál kazit večer.

K problematice sudové a lahvové pivo

Sudové je určeno do hospod, kde je potřeba si udržet klientelu a musí být něčím zajímavější. Lahvové je primárně určené do nákupních center a je třeba aby při slevové akci si ho lidi koupily a jednoduše na něj přešly. Musí být prostě víc neutrální. A tak se lahvové a sudové liší. I když bude ze stejné kmenové várky jinak ho naředí na HGB, dosytí Co2, jinak se přidávají antioxidanty, tetrahop nebo jiné chmelové výrobky za studena přidávané, méně nebo více se pasterizuje. I u pivovarů bez HGB lze chuť ovlivnit pasterizací a přidáváním přídavků pomocí dávkovacího čerpadla. Proto je degustace lahvových piv zrádná a nepřesná. Těžko se najde pro degustaci sudového pořadatel degustace, který sám objezdí a nakoupí sudy a většinu z nich po degustaci nakonec vyleje, protože to nikdo nebude chtít pít, nebude v možnostech např 32 různých sudů vytočit a to celé ve vlastní režii, aby nebyl ovlivněn sponzorem akce.

Závěr: Nejsem příznivec velkých pivovarů, ale i v naší degustaci se také umístili zástupci velkých výrobců a díky tomu jsem svoji nevraživost k velkým koncernům trochu zklidnil, ale musím konstatovat, že piva velkovýrobců v lahvi jsou díky většímu ošetření, vhodnější k anonymním degustacím a tudíž se budou vždy umisťovat.

PS: Jak se změnil můj postoj k pivům po degustacích

Z degustací jsem si vzal poučení: na opravdu akutní žízeň si klidně dám jednoho Braníka, další už tak nechutnají.(Bývá v krámech i chlazený)

Plzeň si v restauraci, kam mě zatáhnou kámoši a není zbytí taky dám, ale opravdu mě rozčiluje cena. Za průměrnou jedenáctku platit jako za dvě dvanáctky z malého pivovaru.

Překvapením pro mě byly Krušovice, ne že bych je vyhledával, ale jdou pít. Sice, aby se trochu zlepšily, musel se hodně zhoršit Březňák, ale to už jsou zase invektívy a ty jsem v této úvaze nechtěl mít.

Hroch

autor: hroch | Blok 22:24 [permalink] [comments: 3]


IV. kapitola Slované, chmel a pivo

[středa, 5. září 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 16:13 [permalink] [reaguj]


Dočesná 2012 kladenskýma očima

[neděle, 2. září 2012]

Cílem je páteční den, počasí výletu moc nepřeje, ale naše čtyřčlenná kompletní kladenská grupa si tím nenechá zkazit očekávání ani náladu. Dorážíme celkem bez problémů a velmi rychle a náš první cíl vede logicky do Pivovaru u Orloje, který jsem ještě nenavštívil, loni jsem nebyl a předtím ještě nebyl otevřen. Moje očekávání tedy rozhodně splnili, celý objekt je velmi vkusně zařízen a zasazen do objektu chrámu chmele a muzea, jak kdyby tam byl odjakživa a celkový provoz, výzdoba a vůbec všechno kolem budí dojem jako kdyby pivovar existoval už dlouhá léta. Jídlo slušné, rychlá a příjemná obsluha a hlavně - pivo. Tak to se opravdu povedlo a s tou poctivostí jsou bych řekl na samé hraně. Zejména jedenáctka neboli žatecký samec je pivo vynikající s výraznou chutí kvasinek, jako kdyby kvasilo ještě v půllitru :o) Chmelový ležák je oproti tomu dosti hořký a speciál chmelová královna je další skvost, nasládlá chuť a moc dobrá.

Po zdegustování jdeme do centra dění a to samozřejmě na náměstí, kde se to hlavní odehrává. Ze začátku je všechno v jakémsi rozběhu a vše působí jakoby unaveně, ale zdání klame. Na začátek mě překvapil budějovický měšťanský pivovar se svým kvalitním nefiltrovaným Samsonem, od něhož jsem nic zvláštního přitom neočekával. U suchdolského Jeníka je veselo, hraje se na harmoniku, pan výčepní oproti tomu působí dosti sklesle, asi mu přišli účty, ale pivo má tedy dobré. Od Ústí jsem ochutnal brusinku a jejich piva mi zatím chutnala všechna. V Plzeňském stánku, který jsem obcházel obloukem (protože přece nebudu pít na pivních slavnostech plzeň) jsem ale byl kolegou upozorněn na melantrich na čepu, takže jsem samozřejmě nepohrdl. Kdysi býval u žateckého pivovaru i malý obchůdek s výčepem, ten je ale k mému překvapení zavřený, takže beru zavděk jen stánkem s žateckým. Po shlédnutí různých atrakcí a konstatování, že zde asi pivaři ani být nemůžou jdeme rychle pryč, protože i z pohledu se zvedá žaludek :o)

Mnichovský Paulaner je takový standard, který ničím nepřekvapil, ale ani neurazil. Ale překvapení na mě teprve čekalo a to v podobě stánku s nomádem z rozmanitosti. Ten nebyl avizován a jelikož se řadí mezi mé velké oblíbence a favority tak hned samozřejmě ochutnávám a to hned novinku "žižkovkého svrchňáka", který byl vynikající!

Naproti nešel přehlédnout stánek s taschenbergem. Říkali jsme si, jestli opravdu dorazí a opravdu. Kvůli jistým dávným sporům když ještě epicentrum bylo na Havlíčkově náměstí na Žižkově, jsem ho chtěl vzít obloukem, ale nedalo mi to. Nabídka sestávající se z 8 piv + radlera bila do očí a šel jsem tedy na věc. Hlavně 3 různé druhy výčepní desítky mě zarazili - něco takového se jen tak opravdu nevidí, ale budiž. Zajímavý byl i 34 stupňový speciál. Myslel jsem, že PIVO jako takové má strop na 33 stupních, tak nevim, asi to byla nějaká pivní brandy z buštěhradu :o) no nic, na košt jsem vybral staročeský ležák a ono se to opravdu dalo pít a nebylo to tak špatné. Ostatní piva nevim, ale jestli to toho pána baví, tak ať pokračuje, je to lepší než se vybíjet u nás na hokeji :o) V tomhle má asi vetší talent a není to tak špatné.

Další přišel na řadu Pacov, kde jsem zkusil malinu, taktéž přiznávám, že jejich piva mi zatím vždy chutnala. Konopná paka standard a rozhodně lepší než ta třeboňská, to tvrdím pořád. Radniční taktéž kvalitní a taktéž jsem ještě od nich nic špatného neochutnal, tentokrát Ignác byl velmi dobrý. Skromný mutějovický stánek jsem také neminul a zamířil ke Koutskému, tato piva už taková překvapení nejsou, ale slušná pohoda jako vždy. Běleč nabízela IPU na kterou jsem měl velkou chuť, ale vzhledem k předchozí konzumaci jsem volil lehčího Cara :o)

Dále už to byla jen tekutá kulisa ke koncertům v podobě ověřených věcí, které nemá cenu hodnotit a to Modré luny, Rebela, borůvky, Holby, Ježka a Pátera.

Musím vyzdvihnout výkon hudební produkce. Jsem spíše tvrdšího ražení, ale Ewička Farna svým výkonem snad neurazila ani zatvrzelého rockera. Pak už to ale bylo z jiného soudku - Blue Effect s nesmrtelným Radimem Hladíkem předvedl klasiku, ETC s Láďou Mišíkem bych už zvedl o další stupeň navrh, protože to je lekce českého bigbítu. Opravdová lahůdka ale měla teprve přijít s reunionem Flamenga vzhledem k výročí legendárního "kuřete v hodinkách". To byla lahůdka a srdce plesalo. Jinak celkově organizace byla z mého pohledu velmi slušně zvládnutá, bylo dostatek jídla i pití, ceny v rámci mezí, záchody skoro na každém rohu. Byl to příjemný den v krásném městě Žatci a kdo ještě nikdy nebyl, lze jen doporučit další ročníky a mě čekat napřesrok. Howgh

Dočesná 2012 kladenskýma očima

55. Dočesná očima návštěvníka

[neděle, 2. září 2012]

Je sobota 1. září 2012 jedenáct hodin a kroky směřují na hlavní žatecké náměstí, kde v plném proudu probíhá pětapadesátá Dočesná. Hned při příchodu se musím zastavit na podivném stánku, kde zjišťuji přítomnost japonských kravaťáků u značky ,,Suntory The Premium Malt´s‘‘ z téže země. Po zjištění, že se jedná o Japonské pivo z Žateckého chmele zakupuji první vzorek dvanáctky a musím říct, že se nejedná o pivo na vylití, ale sladšího typu a jemné hořkosti. Zkrátka dobrůtka, která kupodivu nezklamala.

Další kroky směřují k Rohozeckému stánku, respektive k řezané jedenáctce. Ta naopak zklamala. Naprosto nepitelné, teplé pivo bez známek chuti, které vylévám. Naštěstí skoro naproti je Rakovnický Bakalář a jeho dvanáctka mě zpravuje chuť. Na plné čáře. Po návštěvě krčmy s občerstvením se jde koštovat dále. Tentokrát Černá Hora a její borůvkové pivo. Na to, že nejsem moc velkým zastáncem ochucených piv, mě zaujalo právě toto borůvkové a skvěle osvěžilo. Zkrátka povedené, ale ke stálému pití to moc nebylo.

Mostecký kahan ve dvanáctce nabízely zdarma ve třetinkové skleničkové podobě u politických Severočechů zdarma a jelikož jsem Kahan ještě neměl tu čest nikdy ochutnat, volím i tuto zastávku a i když to dávaly jako předvolební lákačku na lidi gratis pivo, bylo dobré a doufám, že jej ještě někdy ochutnám. Po pár krocích se dostávám k Ferdovy z Benešova, na kterého jsem se těšil snad nejvíc a jeho dvanáctka, kterou ještě v ten den popiju dvakrát u mě zatím vítězí na plné čáře a jak se později ukáže u mě zvítězila ze všech ochutnaných piv úplně.

Zakupuji i vzorky na doma a šinu si to do ,,středověké uličky“ kde ochutnávám Pšeničné z Jihlavského Radničního. Se pšeničným to má bohužel společný jen název. Naštěstí jsem si zakoupil jen malé, tak mě to nedělá problém dopít. Koutské o pár kroků dále je už pitelnější a vydrží mě ke stánku s třeboňským Regentem, kde zakupuji Kvasnicové, které u mě obsazuje druhou příčku v pitelnosti dne za Ferdou. Naprosto vynikající. A že se mně stává v poslední době, že kvasničáky stojí za prd (minulý týden v Podkováni na slavnostech naprostej hnus k vylití). Tento třeboňský bych pil i dále, ale to už je pomalu večer a cesta domů přede mnou. No tak zase za rok!

55. Dočesná očima návštěvníka

autor: Opik | Blok 12:59 [permalink] [reaguj]


Pivo a počátky českého státu

[středa, 29. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

V. kapitola – pivo a počátky českého státu

Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a souvisí se zánikem Velkomoravské říše. Do čela země se postavil první český kníže Bořivoj. (l.p. 882 až 894 )

V tomto období již někteří obyvatelé Žatecké oblasti ovládali způsob přípravy piva s použitím chmele. Vůbec první písemně doložený pivovar světa v Bavorském Weihenstephanu vaří pivo s chmelem již od roku 768. Žatečtí v té době měli znalosti, že k přípravě „ tekutého chleba „ je nutno obilnou kaši také nejprve zahřívat. Chmel pravděpodobně stále sbírali a sušili z divoce rostoucích lián chmelových rostlin. „ Lepší pivo“ zřejmě bylo nápojem užívaným pro obřadní a sváteční příležitosti. Rozhodně ještě nebylo určeno pro denní spotřebu.

Souprava pro přípravu piva tehdy obsahovala předměty, které se v některých částech světa dosud používají. Jedná se o menší keramický nebo kovový kotel k zahřívání obilné kaše, proutěný koš k filtrování připravené sladiny. (Ten byl vystlán mechem nebo senem pro jemnější scezování) Hustá mladina zakvasila v další nádobě s pomocí přirozených kvasných procesů divokými kvasinkami za doprovodu mystického zaříkávání.

Mystické pivo chutnalo – a provází dodnes naši existenci.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 11:55 [permalink] [reaguj]


1. setkání spřátelených pivovarů Naše pivíčko

[středa, 29. srpen 2012]

1. setkání spřátelených pivovarů pod výstižným názvem Naše pivíčko dopadlo, myslíme si, výtečně. Účast byla luxusní, pivo teklo proudem a v dostatečném množství a celková nálada byla skvělá. Je to dáno zejména tím, že akce se zúčastnili lidé inteligentní a s chutí pobavit se a improvizovat.

Nový pivovar v Plzeňském kraji Stará škola Chudenice přivezl výtečná piva a to světlou dvandu Houwárek a polotmavého Bubáka. Pivovar Herold představil téměř celou svou produkci a Radouš čepoval intuitivní ležák Viliema Šejkspíra, pivo momentální nálady a bylinný ležák Dr.Čížka.

Všem vám, přátelé děkujeme za příjemnou atmosféru a slušné chování. Místní živá kapela PERLA s opravdovými umělci svého oboru ve složení PERoutka-LAng s originálním projevem s rockovými artistickými prvky se postarala o jedinečný start této akce s úderem třinácté hodiny.

Já jsem měl v dobré víře zájem původně tuto akci ukončit v hodinu desátou večerní s ohledem na noční klid, ovšem dalo se předvídat, že k tomu nedojde. Toto způsobil v nočních hodinách nově a jednohlasně zvolený vedoucí celého setkání, velmi charismatický pes-pes, který celou tuto akci následně se svou paničkou opustil a nechal tak zábavě již volný průběh.

Vše probíhalo v rockovém a pak již dále nedefinovatelném duchu a je třeba si říct, že ve finále se jedná se o první a neplánované karaoke ve vlastním pojetí v dějinách šťáhlavského pivovarnictví.

Díky a Dávej dál Bože štěstí.

Vili Ilgner, pivovar Radouš Šťáhlavy

autor: pi | Blok 09:13 [permalink] [comments: 1]


Žatec – výjimečné město chmele a piva IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně.V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. V té době začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ ( nebo také „ záč „ ) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba.Slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i moderní pivovary.Chmel se ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory.Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše co je určeno k pití. ( mimo vody )

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:59 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva - III. kapitola

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

III. kapitola – historie vaření piva v Evropě

Místa výroby a konzumace piva ve starověké Evropě určovalo podnebí a zdroje energie.

Národy na jihu Evropy si osvojily více než před 3. tisíci let způsoby kvašení vína. Díky teplému klimatu mohli středomořské civilizace rozvíjet umění výroby nápoje z hroznů vinné révy. Víno lze vyrobit bez užití dodatečné tepelné energie. Dodnes je v Evropě patrná kulturní hranice působení římské kultury. Legie trvale obsazovaly pouze území, kde bylo dostatečně teplo pro produkci dobrého vína. Proto jižní Evropa holduje přednostně vínu.

Národy žijící severněji z důvodu chladnějšího klimatu nemohli pěstovat vinnou révu. Od boha jim však byla dána možnost výroby medoviny nebo piva. Po staletí trénovali zejména Keltové, Germáni a Slované způsoby přípravy alkoholického nápoje, který jim ulehčí těžký životní úděl. Pro úpravu nasládlé chuti piva se zprvu používaly různé byliny či dubová kůra. Střední klimatický pás Evropy byl také místem, kde se zrodilo moderní pivo. Tyto národy následně naučily celý svět, jak vařit pivo průmyslově.

Oblast Žatecka hostila až do 1. století př.n.l. Keltské kmeny. Následný tlak germánských kmenů donutil Kelty k odchodu. Úrodné údolí řeky Ohře po svém příchodu v 6. století osídlili Slované . Věnovali se také zemědělské činnosti včetně pěstování obilnin i vaření piva . Z dálných plání východní Evropy si přinesli také zkušenost užívání chmele při výrobě primitivního piva.

J.Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:54 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva. II. kapitola – předlouhá cesta piva

[úterý, 14. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

II. kapitola – předlouhá cesta piva

Trvalo tisíce let, než pivo doputovalo z dávné Mezopotámie do středu Evropy. Kolébkou výroby piva jsou úrodné nížiny podél řek Eufrat a Tigris. Kvašený nápoj z obilí využívali i staří Egypťané. Počátky piva se spojují s počátky tamních civilizací, tedy od 7. tisíciletí př.n.l. Již Chammurapiho zákoník obsahuje první regulativní nařízení ohledně kvality a ceny piva. Porušování nařízení se trestalo smrtí utopením.

Do piva se tehdy ještě nepřidával chmel. K tomu došlo později, když zkušenost s výrobou piva přebírali národy žijící více na sever. Chmel se v přírodě divoce vyskytuje nejvíce okolo 50. rovnoběžky severní šířky. Svědčí mu lužní lesy a podhorské polohy. Víme přesně, že národy severního Kavkazu dodnes doma v horských vesnicích vyrábí chmelené pivo velmi primitivním způsobem. Jejich tradice sahá o více než 2 tisíce let zpět do minulosti. Právě lesy Kavkazu mohou být místem osudového setkání, kde se poprvé „ potkalo původní sladové pivo s chmelem „ a dále doputovalo do střední Evropy.

Nejstarší nález v Evropě, který přímo dokazuje vaření piva, pochází z 8. století př.n.l. V německém Kulmbachu byl nalezen džbán se zbytky piva. Toto pivo bylo ještě dochucováno dubovými listy.

www.chchp.cz

autor: BJ | Blok 12:55 [permalink] [reaguj]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola I. Úvod

[středa, 8. srpen 2012]

Žatec – vyjimečné město chmele a piva.

I. Kapitola - Úvod

Žatec patří ve světě mezi velice malý počet historických lokalit, kde se formovala světová tradice pěstování chmele. Místem zrodu kulturního pěstování chmele je nepochybně střední Evropa. Česká kotlina a Bavorsko jsou oblasti, odkud také pocházejí vůbec první písemné zmínky o pěstování chmele. Tradice vaření dobrého piva i pěstování kvalitního chmele vycházejí ze společně propletených kořenů. Po staletí se naše pivní kultury vzájemně ovlivňovaly.

Chmel je největší liánou středního klimatického pásma, v našich zeměpisných šířkách roste dosud i divoce. Ovíjí se kolem kmenů stromů tam, kde jsou pro něj příhodné podmínky. Ve středu Evropy lidé počali kdysi přidávat chmel do sladového nápoje. Ověřili si, že chmel zlepšuje chuť a prodlužuje trvanlivost nápoje. My v Žatci věříme, že jedni z prvních byli naši dávní předci – kmen Homolupulů. ( poddruh Homo Lupulus = Člověk Chmelový )

I když existence předků Homolupulů ještě čeká na dodatečné vědecké bádání, celý svět uznává bezprecedentní kvalitu českého piva. Ta je samozřejmě založena na výjimečnosti chuťových předností domácího aromatického chmele.

Historii – chmel – pivo – i atmosféru slávy žateckého chmele mohou návštěvníci Žatce nasát při návštěvě turistického areálu Chrám Chmele & Piva.

www.chchp.cz BJ

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola I. Úvod

autor: BJ | Blok 14:30 [permalink] [reaguj]


Heineken International - přítel milovníků piva, ochránce pivní tradice a otec renesance pivní kultury v Česku i v Evropě

[středa, 25. červenec 2012]

Přišel mi e-mailem článek, se kterým se musím s Vámi podělit. Nadpis zní sice odpudivě, ale po přečtění pochopíte. Autorem článku je Kryštof Materna. Příjemné počtení:

Není tomu tak dávno, co se nad světovým pivovarnickým průmyslem stahovala černá mračna. Proces koncentrace výroby piva do stále větších a větších pivovarů se zdál nezvratný, menší pivovary nedokázaly konkurovat pivovarským gigantům, z piva se čím dál více stával nevýrazný nápoj unifikované chuti, který nepotěší ani neurazí. Bůhvíjak by to s oblíbeným chmelovým mokem s tisíciletou tradicí dopadlo, kdyby nebylo pivovaru a později pivovarské skupiny Heineken.

Když v roce 1863 Gerardus Adrian Heineken koupil pivovar v Amsterdamu a vtiskl mu do znaku rudou hvězdu, jako by již tušil, že tomuto pivovaru je předurčena revoluční úloha. Přesto se však dlouhou dobu pivovar choval, jako by mu šlo pouze o vlastní zisk – zvyšoval výrobu, vytlačoval své konkurenty z trhu a o blaho konzumentů se pranic nestaral.

Zlom nastal v roce 1968, revolučním to roce, kdy světem od San Francisco po Prahu otřásají manifestace proti násilí a nesvobodě. Tehdejší vedení Heinekenu, nejspíše rozčarováno z toho, že Nizozemci se v těchto elektrizujících letních měsících pouze válí po parcích a popíjí pivo, se rozhodl k nezištnému a riskantnímu kroku, který navždy změnil pivní svět – koupil svého největšího konkurenta v Amsterdamu i celém Nizozemsku, pivovar Amstel.

Tato zpráva zarezonovala světem jako výbuch atomové pumy, vedle níž znělo burácení sovětských stíhaček nad Československem i comeback Elvise Presleyho v USA jako sotva slyšitelné bzučení ovádů. Pivovary sice již dříve uzavíraly různé dohody o spolupráci, ale naprostá fúze dvou obřích pivovarů, které pro sebe doposud nacházely jen urážky a slova pohrdání, byla něčím zcela nepředstavitelným.

V Nizozemsku to mezi konzumenty vřelo, nikdo nevěděl, co se bude dít a nervózní atmosféra se brzy začala šířit i do zahraničí – dánský Carlsberg ze strachu, aby něco nepropásl, rychle již o dva roky později koupil svého největšího dánského konkurenta Tuborg, nevěda co s ním a čekaje netrpělivě na další kroky Heinekenu. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat – v roce 1972 Heineken oznamuje uzavření pivovaru Amstel a přesun výroby jeho piva do pivovaru Heineken. V roce 1975 pak oznamuje uzavření sebe samého a svůj přesun do nově postaveného pivovaru v Zoeterwoude.

V tu chvíli již Carlsberg litoval své unáhlenosti a usilovně přemýšlel, co s tuborským pivovarem, do jehož koupě vložil tolik peněz – uzavřít ho mu přišlo jako pitomost a tak mu nezbývalo než do něj nadále investovat a v průběhu let pracně vytvářet kooperaci těchto značek na trhu. Mnohem důležitější však bylo, co se začalo dít mezi konzumenty.

Od počátku průmyslové revoluce si konzumenti piva vychutnávali jeho rostoucí dostupnost, stabilizaci jeho chuti a plíživé zanikání pivní tradice a kultury zprvu ignorovali a posléze nevěděli, jak mu čelit. Heineken na sebe ovšem dobrovolně vzal úlohu toho, kdo veřejnosti naplno a názorně předvede všechny neduhy pivovarnického průmyslu a hrozby, kam až by to mohlo dojít, a takto ji vyburcuje k akci.

A skutečně – reakce se záhy dostavila a to z Velké Británie, jak tomu ostatně bývá vždycky, když se na světě objevuje nový fenomén. Již v roce 1976 je založeno hnutí CAMRA (Campaign for Real Ale), které podporuje stávající a nové malé pivovary a pivovarské hospody. Hnutí záhy získává masovou oblibu a ve Spojeném Království je v jako první zemi vůbec zastaven a obrácen trend poklesu počtu pivovarů, který od roku 1976 vzrostl ze 142 na dnešních zhruba 500.

Jen nepatrně později zareagovala přirozeně i veřejnost nizozemská. Tamním rokem s minimálním počtem pivovarů byl rok 1980 – 19 pivovarů. V roce 2007 zde však již bylo pivovarů 61. Nizozemská veřejnost má to nedocenitelné štěstí, že je s aktivitami pivovaru Heineken konfrontována nejvýrazněji a navíc je v posledních letech, kdy ušlechtilé snahy Heinekenu o obrodu pivní kultury dosáhly vskutku globálního věhlasu, zaplavována i vlnami vděku z celého světa za to, že tento pivovar dali světu. Jejich činorodost tak nepolevuje, nýbrž se ještě zrychluje a tak se nyní Nizozemsko již honosí zhruba 120ti pivovary.

Fenomén se začal rychle šířit Evropou a okamžik probuzení se veřejnosti k aktivitě a činorodosti obvykle odpovídá vstupu skupiny Heineken na trh dané země. Platí to zejména pro země, kde je Heineken hlavním hráčem na trhu a fenomén proniká dokonce i do zemí, v nichž pivovarnictví žádnou významnou tradici nemá – tak je tomu v případě Francie (vstup Heinekenu v roce 1988, 26 pivovarů v roce 1994, 231 v roce 2011) či Itálie (vstup Heinekenu v roce 1996, 15 pivovarů v roce 1999, 188 v roce 2011).

Heineken nejenom pomáhá oživit pivní kulturu v zemích, kde upadá, ale dokonce ji ještě rozšiřuje do nových oblastí. Co z toho tato skupina má, krom hřejivého pocitu u srdce? Proč to všechno dělá? To nejlépe pochopíme na příkladu nám nejbližšímu – příkladu České republiky.

Čtyři desetiletí socialismu zanechaly na českém pivovarnictví hluboké stopy. Centrálně plánované uzavírání pivovarů, špatné technologické a hygienické podmínky a regionální monopol českých pivovarů způsobil jejich naprostou nepřipravenost na tržní prostředí. Největší pivovary se na své menší konkurenty vrhly jako supi a český spotřebitel, domnívající se v roce 1989, že teď už nám všem bude jen dobře a všichni na sebe budeme hodní, jen nevěřícně sledoval, jak mu v 90. letech mizí jeden pivovar za druhým přímo před očima.

Heineken, jemuž nic není dražší než pivní a pivovarská rozmanitost na trhu, jen bolestně sledoval toto běsnění, nemoha zasáhnout, neboť čeští politici jej odmítali pustit na český trh, údajně kvůli obavám, že by zde uzavíral pivovary. Jak krutě ironicky tato slova dnes znějí, pomyslíme-li, že v té době byl uzavírán jeden pivovar za druhým, lhostejno, zda byl součástí nadnárodní skupiny, české skupiny, případně zda byl samostatným pivovarem a byl ke krachu přinucen tlakem těchto skupin.

Čeští pivaři hořekovali nad unifikací pivního trhu, bezmocně spílali velkým pivovarům, sami však nevěda, jak se jim postavit, neboť tito obři se zdáli nepřemožitelní – tu se spojili s politiky a podsvětím, aby spojením tří největších pivovarů vznikla skupina kontrolující polovinu trhu, tu důmyslně metodou cukru (přesněji nové fasády nebo pivních trubek) a biče nutili hospodské po celé republice odebírat výhradně jejich pivo.

Moudrý Heineken stál opodál a čekal na vhodnou chvíli pro vstup na český trh, aby místní trpící pivaře osvobodil v jejich prokletí. Věděl, že přímo to nepůjde – kvůli politikům zaprodaným zahraničnímu kapitálu, kteří svým vytrvalým bezdůvodným mletím o zavírání pivovarů poštvali i veřejnost proti svému zachránci. Vhodná příležitost se naskytla v roce 2003, kdy se naskytla příležitost koupit nadnárodní společnost BBAG, původem z Rakouska avšak operující i v řadě dalších zemí včetně České republiky.

Zatímco v Rakousku se výsledek dostavil okamžitě – rok 2003 byl rekordním rokem, v němž zde vzniklo 18 nových pivovarů a do roku 2008 téměř 30 dalších, až se jejich počet ustálil kolem čísla 170 (však zde také Heineken ze dne na den získal téměř polovinu trhu), v Česku byla reakce pomalejší. Heineken zde získal pouze pivovary Starobrno a Hostan s nějakými 5 % trhu a jeho působnost byla tak omezena výhradně na jižní Moravu. I tak byl však okamžitý blahodárný vliv přítomnosti Heinekenu na český pivní trh jasně patrný. Již dříve se zde zakládaly minipivovary, ovšem tempem, které sotva stačilo vyvažovat zanikání stávajících pivovarů (v průměru 2,4 ročně v letech 1990-94, 2 ročně v letech 1995-99 a 2,5 ročně v letech 2000-04). Již v roce 2004 však vzniklo krásných 7 pivovarů a shodným průměrným ročním přírůstkem se může pyšnit celá perioda 2004-08.

Heineken přinesl na český pivní trh zcela nový typ uvažování a českého spotřebitele doslova vyburcoval. Ostatní nadnárodní společnosti maskovaly své nekalé úmysly kladením důrazu na své největší české značky Staropramen, Gambrinus či Plzeňský Prazdroj. Heineken toto pokrytectví ihned rozpoznal a obnažil tím, že sám sebe prezentoval především jako „skupinu Heineken“, nikoliv „skupinu pivovary Starobrno“. Web, reklamy, sponzoring, vše se točilo kolem značky Heineken, která se také začala razantně tlačit do obchodů a restaurací. Heineken to nedělal rád, avšak bez takto do očí bijící demonstrace zájmů nadnárodních společností na národních trzích by hrozilo, že český konzument plíživou verzi téhož prokoukne až příliš pozdě.

Proto i nadále Heineken záměrně přeháněl veškerou svou činnost a pilíře strategií nadnárodních společností se začaly hroutit. Když v letech 2003-2006 Heineken uzavřel tři ze čtyř svých pivovarů na Slovensku, mělo to dvojí význam – za prvé probudit lásku k pivu a chuť k zakládání nových pivovarů ve slovenském konzumentovi vyžadovalo něco skutečně bombastického (avšak povedlo se, v posledních letech již i na Slovensku nové pivovary čile vznikají), za druhé ukázat již poučenějšímu českému konzumentovi, jak je náhlé uzavírání pivovarů vlastně úplně snadné.

Stačí, když se kvalita daného piva začne nenápadně zhoršovat, zájem o něj poklesne, načež se pivovar uzavře a jeho výroba přesune jinam a pak již nastává hvězdná chvíle příslušného tiskového mluvčího. Ten se rozhovoří o finanční krizi, restrukturalizaci společnosti, optimalizaci hospodaření, nutnosti snižovat náklady, aby mohlo být veřejnosti nabízeno stále jen to nejkvalitnější pivo, a že kvality uzavřené značky se přesun ani v nejmenším nedotkne, protože bude vyráběna ze stále stejných surovin, tak přesvědčivě, že snad nakonec sám věří, že zaměstnanci Heinekenu běhají s kbelíky a jezdí s cisternami mezi Martinem a Hurbanovem, či Kutnou Horou a Velkým Březnem, aby zajistili výrobu piva ze stejné vody. V poslední fázi, která trvá řádově pár let, se z dané značky buď stane pivo ze segmentu nejlevnějších, nebo se z nabídky postupně tiše vytratí.

Bohužel se ale ukázala typická česká svéhlavost, Češi dobře míněné kroky Heinekenu nepochopili a svůj hněv jednak namířili přímo na Heineken, jednak se při pohledu na Slovensko dušovali, že tohle by se u nás stát nemohlo, protože my pivu rozumíme a nic si vnucovat nenecháme. Takže i tento blud musel Heineken ve své nekonečné trpělivosti a za cenu nesmírných nákladů rozmetat.

Jako platformu pro svou naučně vzdělávací reality show si pořídil další pivovary – Krušovice v roce 2007 a čtyři pivovary skupiny Drinks Union o rok později. Skupinu prakticky vzápětí sjednotili pod oficiálním názvem „Heineken Česká republika“. Zcela identickým způsobem a s rétorikou, která se lišila jen v názvech pivovarů tak postupně uzavřeli pivovary Kutná Hora a Znojmo v roce 2009, Louny v roce 2010 a Zlatopramen v roce 2012.

Svojí osvětovou misi pak skupina dokončila marketingem. Zatímco ostatní velké pivovary donekonečna oblbovaly veřejnost líbivými hesly jako „Bavte se s přáteli“, „Mocná přitažlivost G“ a spoty bavících se mladých lidí, Heineken neváhal ukazovat krásné záběry horských pramenů, ječných polí a chmelnic a tvrzením, že z těchto surovin se vyrábí tu Starobrno, tu Krušovice, čímž u veřejnosti zvýšil zájem o ostatní piva, která se z těchto surovin skutečně vyrábějí, a chuť je aktivně vyhledávat. Stejně tak neváhal jít ostatním pivovarům příkladem a poctivě své konzumenty varoval, že Krušovice stále „chutnají jako tenkrát“. V nejnovější sérii reklam pak zaměstnanci Heinekenu objíždějí restaurace po republice a dohlížejí na kvalitu piv skupiny Heineken. Sdělení konzumentovi je jasné – cestujte, objevujte nová piva, zajímejte se o jejich kvalitu, špatné pivo vám nikdo nemůže vnutit, máte možnost najít si to, které vám chutná nejvíce, buďte aktivní.

V tuto chvíli náš hrdina Heineken zvítězil. Oživení zájmu o regionální pivovary a poptávka po nových minipivovarech v posledních letech nemají obdoby – v roce 2009 vzniklo 14 nových pivovarů, o rok později 15, vloni již 25 a jen za polovinu roku 2012 dalších 11 pivovarů. Podíl pivovarů nadnárodních společností na trhu, který se od roku 2000 stabilně držel kolem 74-75 %, klesl v roce 2011 na 72,4 % (a ztráty nebohého Heinekenu jsou největší). Pestrost pivní nabídky a ochota pivařů experimentovat roste a to tím rychleji, čím je v daném regionu silnější skupina Heineken. A tak například i na vinařské jižní Moravě je možné místo tradičně vysmívaného Hostana ochutnat piva sedmi nově vzniklých minipivovarů. Přímo v Brně pak vedle Starobrna vznikly další 4 minipivovary.

Blahodárný vliv skupiny Heineken na úroveň pivní kultury a množství zakládaných pivovarů je možné demonstrovat mnoha dalšími příklady. Vznik a konsolidace skupiny Grupa Żywiec probudil k aktivitě dokonce i Poláky, kteří do té doby měli na kvalitu piva skutečně jen minimální nároky. Když však Heineken uzavřel pivovar ve Varšavě (2005) a Bydgoszczi (2007), zjevně to pochopili jako útok na svou národní hrdost, na což jsou hákliví. V hlavním městě tak ještě téhož roku vznikly dva nové minipivovary a loni se vaření piva vrátilo díky novému minipivovaru i do Bydgoszcze. I Češi mohli letos zaznamenat vznik dvou nových polských minipivovarů v bezprostřední blízkosti našich hranic ve městech Żywiec a Cieszyn. Jistě již nyní nikoho nepřekvapí, že v obou městech se nachází pivovar patřící Heinekenu.

Dalším příkladem je Rusko – země, kam vlna zakládání pivovarů ještě prakticky nedorazila a jejich celkový počet stagnuje či mírně klesá. Ovšem s jednou výjimkou a tou je Sankt-Petěrburg, město, pokud vím, s nejvíce pivovary na světě, aktuálně jich je 23. Člověk by si řekl – hle, brána Ruska na západ nám tu znovu ukazuje svou evropanskou tvář! Ovšem jen dokud nepohlédne blíže. Plných 15 z těchto pivovarů vzniklo po roce 2006, kdy Heineken koupil místní pivovar Stěpan Razin. A vidíme, že náš hrdinný obnovitel a šiřitel pivní kultury se nebojí ani té nedobytné vodkařské země, která teprve loni vůbec uznala pivo za alkoholický nápoj.

Mrzí mě, když se lidé vyjadřují o skupině Heineken International hanlivě či opovržlivě. Udělala toho pro vzdělání a osvětu české i evropské pivařské komunity více, než kdokoliv jiný. Díky ní si každý mohl stanovit limity toho, co si u piva nechá líbit a co je už příliš. Heineken nedělá nic, co by nedělaly i jiné velké pivovarské skupiny, ale dělá to vše tak nápadně až demonstrativně, že to každý vidí a začíná proto být při výběru piva ostražitější. Ztráty skupiny na evropském trhu jen těžce kompenzované aktivitami v Číně dokazují, že osvěta evropských konzumentů má své výsledky.

Myšlenka, že by marketingové, strategické i výrobní oddělení Heinekenu mělo jakýkoliv jiný cíl než konsolidovaně a nezištně obnovovat pivní tradici Evropy a pečovat o její pivní kulturu, vzdělávat a aktivizovat pivní konzumenty, mi proto připadá zcela absurdní. Jde tu o čirý altruismus, nad nímž se pan Gerardus Adrian Heineken z obláčku na nebi povzbudivě usmívá.

Autor: Kryštof Materna zdroj: http://www.pividky.cz/


«« « Strana 10 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň