Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Dočesná 2012 kladenskýma očima

[neděle, 2. září 2012]

Cílem je páteční den, počasí výletu moc nepřeje, ale naše čtyřčlenná kompletní kladenská grupa si tím nenechá zkazit očekávání ani náladu. Dorážíme celkem bez problémů a velmi rychle a náš první cíl vede logicky do Pivovaru u Orloje, který jsem ještě nenavštívil, loni jsem nebyl a předtím ještě nebyl otevřen. Moje očekávání tedy rozhodně splnili, celý objekt je velmi vkusně zařízen a zasazen do objektu chrámu chmele a muzea, jak kdyby tam byl odjakživa a celkový provoz, výzdoba a vůbec všechno kolem budí dojem jako kdyby pivovar existoval už dlouhá léta. Jídlo slušné, rychlá a příjemná obsluha a hlavně - pivo. Tak to se opravdu povedlo a s tou poctivostí jsou bych řekl na samé hraně. Zejména jedenáctka neboli žatecký samec je pivo vynikající s výraznou chutí kvasinek, jako kdyby kvasilo ještě v půllitru :o) Chmelový ležák je oproti tomu dosti hořký a speciál chmelová královna je další skvost, nasládlá chuť a moc dobrá.

Po zdegustování jdeme do centra dění a to samozřejmě na náměstí, kde se to hlavní odehrává. Ze začátku je všechno v jakémsi rozběhu a vše působí jakoby unaveně, ale zdání klame. Na začátek mě překvapil budějovický měšťanský pivovar se svým kvalitním nefiltrovaným Samsonem, od něhož jsem nic zvláštního přitom neočekával. U suchdolského Jeníka je veselo, hraje se na harmoniku, pan výčepní oproti tomu působí dosti sklesle, asi mu přišli účty, ale pivo má tedy dobré. Od Ústí jsem ochutnal brusinku a jejich piva mi zatím chutnala všechna. V Plzeňském stánku, který jsem obcházel obloukem (protože přece nebudu pít na pivních slavnostech plzeň) jsem ale byl kolegou upozorněn na melantrich na čepu, takže jsem samozřejmě nepohrdl. Kdysi býval u žateckého pivovaru i malý obchůdek s výčepem, ten je ale k mému překvapení zavřený, takže beru zavděk jen stánkem s žateckým. Po shlédnutí různých atrakcí a konstatování, že zde asi pivaři ani být nemůžou jdeme rychle pryč, protože i z pohledu se zvedá žaludek :o)

Mnichovský Paulaner je takový standard, který ničím nepřekvapil, ale ani neurazil. Ale překvapení na mě teprve čekalo a to v podobě stánku s nomádem z rozmanitosti. Ten nebyl avizován a jelikož se řadí mezi mé velké oblíbence a favority tak hned samozřejmě ochutnávám a to hned novinku "žižkovkého svrchňáka", který byl vynikající!

Naproti nešel přehlédnout stánek s taschenbergem. Říkali jsme si, jestli opravdu dorazí a opravdu. Kvůli jistým dávným sporům když ještě epicentrum bylo na Havlíčkově náměstí na Žižkově, jsem ho chtěl vzít obloukem, ale nedalo mi to. Nabídka sestávající se z 8 piv + radlera bila do očí a šel jsem tedy na věc. Hlavně 3 různé druhy výčepní desítky mě zarazili - něco takového se jen tak opravdu nevidí, ale budiž. Zajímavý byl i 34 stupňový speciál. Myslel jsem, že PIVO jako takové má strop na 33 stupních, tak nevim, asi to byla nějaká pivní brandy z buštěhradu :o) no nic, na košt jsem vybral staročeský ležák a ono se to opravdu dalo pít a nebylo to tak špatné. Ostatní piva nevim, ale jestli to toho pána baví, tak ať pokračuje, je to lepší než se vybíjet u nás na hokeji :o) V tomhle má asi vetší talent a není to tak špatné.

Další přišel na řadu Pacov, kde jsem zkusil malinu, taktéž přiznávám, že jejich piva mi zatím vždy chutnala. Konopná paka standard a rozhodně lepší než ta třeboňská, to tvrdím pořád. Radniční taktéž kvalitní a taktéž jsem ještě od nich nic špatného neochutnal, tentokrát Ignác byl velmi dobrý. Skromný mutějovický stánek jsem také neminul a zamířil ke Koutskému, tato piva už taková překvapení nejsou, ale slušná pohoda jako vždy. Běleč nabízela IPU na kterou jsem měl velkou chuť, ale vzhledem k předchozí konzumaci jsem volil lehčího Cara :o)

Dále už to byla jen tekutá kulisa ke koncertům v podobě ověřených věcí, které nemá cenu hodnotit a to Modré luny, Rebela, borůvky, Holby, Ježka a Pátera.

Musím vyzdvihnout výkon hudební produkce. Jsem spíše tvrdšího ražení, ale Ewička Farna svým výkonem snad neurazila ani zatvrzelého rockera. Pak už to ale bylo z jiného soudku - Blue Effect s nesmrtelným Radimem Hladíkem předvedl klasiku, ETC s Láďou Mišíkem bych už zvedl o další stupeň navrh, protože to je lekce českého bigbítu. Opravdová lahůdka ale měla teprve přijít s reunionem Flamenga vzhledem k výročí legendárního "kuřete v hodinkách". To byla lahůdka a srdce plesalo. Jinak celkově organizace byla z mého pohledu velmi slušně zvládnutá, bylo dostatek jídla i pití, ceny v rámci mezí, záchody skoro na každém rohu. Byl to příjemný den v krásném městě Žatci a kdo ještě nikdy nebyl, lze jen doporučit další ročníky a mě čekat napřesrok. Howgh

Dočesná 2012 kladenskýma očima

55. Dočesná očima návštěvníka

[neděle, 2. září 2012]

Je sobota 1. září 2012 jedenáct hodin a kroky směřují na hlavní žatecké náměstí, kde v plném proudu probíhá pětapadesátá Dočesná. Hned při příchodu se musím zastavit na podivném stánku, kde zjišťuji přítomnost japonských kravaťáků u značky ,,Suntory The Premium Malt´s‘‘ z téže země. Po zjištění, že se jedná o Japonské pivo z Žateckého chmele zakupuji první vzorek dvanáctky a musím říct, že se nejedná o pivo na vylití, ale sladšího typu a jemné hořkosti. Zkrátka dobrůtka, která kupodivu nezklamala.

Další kroky směřují k Rohozeckému stánku, respektive k řezané jedenáctce. Ta naopak zklamala. Naprosto nepitelné, teplé pivo bez známek chuti, které vylévám. Naštěstí skoro naproti je Rakovnický Bakalář a jeho dvanáctka mě zpravuje chuť. Na plné čáře. Po návštěvě krčmy s občerstvením se jde koštovat dále. Tentokrát Černá Hora a její borůvkové pivo. Na to, že nejsem moc velkým zastáncem ochucených piv, mě zaujalo právě toto borůvkové a skvěle osvěžilo. Zkrátka povedené, ale ke stálému pití to moc nebylo.

Mostecký kahan ve dvanáctce nabízely zdarma ve třetinkové skleničkové podobě u politických Severočechů zdarma a jelikož jsem Kahan ještě neměl tu čest nikdy ochutnat, volím i tuto zastávku a i když to dávaly jako předvolební lákačku na lidi gratis pivo, bylo dobré a doufám, že jej ještě někdy ochutnám. Po pár krocích se dostávám k Ferdovy z Benešova, na kterého jsem se těšil snad nejvíc a jeho dvanáctka, kterou ještě v ten den popiju dvakrát u mě zatím vítězí na plné čáře a jak se později ukáže u mě zvítězila ze všech ochutnaných piv úplně.

Zakupuji i vzorky na doma a šinu si to do ,,středověké uličky“ kde ochutnávám Pšeničné z Jihlavského Radničního. Se pšeničným to má bohužel společný jen název. Naštěstí jsem si zakoupil jen malé, tak mě to nedělá problém dopít. Koutské o pár kroků dále je už pitelnější a vydrží mě ke stánku s třeboňským Regentem, kde zakupuji Kvasnicové, které u mě obsazuje druhou příčku v pitelnosti dne za Ferdou. Naprosto vynikající. A že se mně stává v poslední době, že kvasničáky stojí za prd (minulý týden v Podkováni na slavnostech naprostej hnus k vylití). Tento třeboňský bych pil i dále, ale to už je pomalu večer a cesta domů přede mnou. No tak zase za rok!

55. Dočesná očima návštěvníka

autor: Opik | Blok 12:59 [permalink] [reaguj]


Pivo a počátky českého státu

[středa, 29. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

V. kapitola – pivo a počátky českého státu

Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a souvisí se zánikem Velkomoravské říše. Do čela země se postavil první český kníže Bořivoj. (l.p. 882 až 894 )

V tomto období již někteří obyvatelé Žatecké oblasti ovládali způsob přípravy piva s použitím chmele. Vůbec první písemně doložený pivovar světa v Bavorském Weihenstephanu vaří pivo s chmelem již od roku 768. Žatečtí v té době měli znalosti, že k přípravě „ tekutého chleba „ je nutno obilnou kaši také nejprve zahřívat. Chmel pravděpodobně stále sbírali a sušili z divoce rostoucích lián chmelových rostlin. „ Lepší pivo“ zřejmě bylo nápojem užívaným pro obřadní a sváteční příležitosti. Rozhodně ještě nebylo určeno pro denní spotřebu.

Souprava pro přípravu piva tehdy obsahovala předměty, které se v některých částech světa dosud používají. Jedná se o menší keramický nebo kovový kotel k zahřívání obilné kaše, proutěný koš k filtrování připravené sladiny. (Ten byl vystlán mechem nebo senem pro jemnější scezování) Hustá mladina zakvasila v další nádobě s pomocí přirozených kvasných procesů divokými kvasinkami za doprovodu mystického zaříkávání.

Mystické pivo chutnalo – a provází dodnes naši existenci.

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 11:55 [permalink] [reaguj]


1. setkání spřátelených pivovarů Naše pivíčko

[středa, 29. srpen 2012]

1. setkání spřátelených pivovarů pod výstižným názvem Naše pivíčko dopadlo, myslíme si, výtečně. Účast byla luxusní, pivo teklo proudem a v dostatečném množství a celková nálada byla skvělá. Je to dáno zejména tím, že akce se zúčastnili lidé inteligentní a s chutí pobavit se a improvizovat.

Nový pivovar v Plzeňském kraji Stará škola Chudenice přivezl výtečná piva a to světlou dvandu Houwárek a polotmavého Bubáka. Pivovar Herold představil téměř celou svou produkci a Radouš čepoval intuitivní ležák Viliema Šejkspíra, pivo momentální nálady a bylinný ležák Dr.Čížka.

Všem vám, přátelé děkujeme za příjemnou atmosféru a slušné chování. Místní živá kapela PERLA s opravdovými umělci svého oboru ve složení PERoutka-LAng s originálním projevem s rockovými artistickými prvky se postarala o jedinečný start této akce s úderem třinácté hodiny.

Já jsem měl v dobré víře zájem původně tuto akci ukončit v hodinu desátou večerní s ohledem na noční klid, ovšem dalo se předvídat, že k tomu nedojde. Toto způsobil v nočních hodinách nově a jednohlasně zvolený vedoucí celého setkání, velmi charismatický pes-pes, který celou tuto akci následně se svou paničkou opustil a nechal tak zábavě již volný průběh.

Vše probíhalo v rockovém a pak již dále nedefinovatelném duchu a je třeba si říct, že ve finále se jedná se o první a neplánované karaoke ve vlastním pojetí v dějinách šťáhlavského pivovarnictví.

Díky a Dávej dál Bože štěstí.

Vili Ilgner, pivovar Radouš Šťáhlavy

autor: pi | Blok 09:13 [permalink] [comments: 1]


Žatec – výjimečné město chmele a piva IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně.V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. V té době začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ ( nebo také „ záč „ ) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba.Slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i moderní pivovary.Chmel se ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory.Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše co je určeno k pití. ( mimo vody )

J. Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:59 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva - III. kapitola

[pátek, 17. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva

III. kapitola – historie vaření piva v Evropě

Místa výroby a konzumace piva ve starověké Evropě určovalo podnebí a zdroje energie.

Národy na jihu Evropy si osvojily více než před 3. tisíci let způsoby kvašení vína. Díky teplému klimatu mohli středomořské civilizace rozvíjet umění výroby nápoje z hroznů vinné révy. Víno lze vyrobit bez užití dodatečné tepelné energie. Dodnes je v Evropě patrná kulturní hranice působení římské kultury. Legie trvale obsazovaly pouze území, kde bylo dostatečně teplo pro produkci dobrého vína. Proto jižní Evropa holduje přednostně vínu.

Národy žijící severněji z důvodu chladnějšího klimatu nemohli pěstovat vinnou révu. Od boha jim však byla dána možnost výroby medoviny nebo piva. Po staletí trénovali zejména Keltové, Germáni a Slované způsoby přípravy alkoholického nápoje, který jim ulehčí těžký životní úděl. Pro úpravu nasládlé chuti piva se zprvu používaly různé byliny či dubová kůra. Střední klimatický pás Evropy byl také místem, kde se zrodilo moderní pivo. Tyto národy následně naučily celý svět, jak vařit pivo průmyslově.

Oblast Žatecka hostila až do 1. století př.n.l. Keltské kmeny. Následný tlak germánských kmenů donutil Kelty k odchodu. Úrodné údolí řeky Ohře po svém příchodu v 6. století osídlili Slované . Věnovali se také zemědělské činnosti včetně pěstování obilnin i vaření piva . Z dálných plání východní Evropy si přinesli také zkušenost užívání chmele při výrobě primitivního piva.

J.Vent, pivovar U Orloje

autor: BJ | Blok 10:54 [permalink] [reaguj]


Žatec – výjimečné město chmele a piva. II. kapitola – předlouhá cesta piva

[úterý, 14. srpen 2012]

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

II. kapitola – předlouhá cesta piva

Trvalo tisíce let, než pivo doputovalo z dávné Mezopotámie do středu Evropy. Kolébkou výroby piva jsou úrodné nížiny podél řek Eufrat a Tigris. Kvašený nápoj z obilí využívali i staří Egypťané. Počátky piva se spojují s počátky tamních civilizací, tedy od 7. tisíciletí př.n.l. Již Chammurapiho zákoník obsahuje první regulativní nařízení ohledně kvality a ceny piva. Porušování nařízení se trestalo smrtí utopením.

Do piva se tehdy ještě nepřidával chmel. K tomu došlo později, když zkušenost s výrobou piva přebírali národy žijící více na sever. Chmel se v přírodě divoce vyskytuje nejvíce okolo 50. rovnoběžky severní šířky. Svědčí mu lužní lesy a podhorské polohy. Víme přesně, že národy severního Kavkazu dodnes doma v horských vesnicích vyrábí chmelené pivo velmi primitivním způsobem. Jejich tradice sahá o více než 2 tisíce let zpět do minulosti. Právě lesy Kavkazu mohou být místem osudového setkání, kde se poprvé „ potkalo původní sladové pivo s chmelem „ a dále doputovalo do střední Evropy.

Nejstarší nález v Evropě, který přímo dokazuje vaření piva, pochází z 8. století př.n.l. V německém Kulmbachu byl nalezen džbán se zbytky piva. Toto pivo bylo ještě dochucováno dubovými listy.

www.chchp.cz

autor: BJ | Blok 12:55 [permalink] [reaguj]


Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola I. Úvod

[středa, 8. srpen 2012]

Žatec – vyjimečné město chmele a piva.

I. Kapitola - Úvod

Žatec patří ve světě mezi velice malý počet historických lokalit, kde se formovala světová tradice pěstování chmele. Místem zrodu kulturního pěstování chmele je nepochybně střední Evropa. Česká kotlina a Bavorsko jsou oblasti, odkud také pocházejí vůbec první písemné zmínky o pěstování chmele. Tradice vaření dobrého piva i pěstování kvalitního chmele vycházejí ze společně propletených kořenů. Po staletí se naše pivní kultury vzájemně ovlivňovaly.

Chmel je největší liánou středního klimatického pásma, v našich zeměpisných šířkách roste dosud i divoce. Ovíjí se kolem kmenů stromů tam, kde jsou pro něj příhodné podmínky. Ve středu Evropy lidé počali kdysi přidávat chmel do sladového nápoje. Ověřili si, že chmel zlepšuje chuť a prodlužuje trvanlivost nápoje. My v Žatci věříme, že jedni z prvních byli naši dávní předci – kmen Homolupulů. ( poddruh Homo Lupulus = Člověk Chmelový )

I když existence předků Homolupulů ještě čeká na dodatečné vědecké bádání, celý svět uznává bezprecedentní kvalitu českého piva. Ta je samozřejmě založena na výjimečnosti chuťových předností domácího aromatického chmele.

Historii – chmel – pivo – i atmosféru slávy žateckého chmele mohou návštěvníci Žatce nasát při návštěvě turistického areálu Chrám Chmele & Piva.

www.chchp.cz BJ

Žatec - výjimečné město chmele a piva / Kapitola I. Úvod

autor: BJ | Blok 14:30 [permalink] [reaguj]


Heineken International - přítel milovníků piva, ochránce pivní tradice a otec renesance pivní kultury v Česku i v Evropě

[středa, 25. červenec 2012]

Přišel mi e-mailem článek, se kterým se musím s Vámi podělit. Nadpis zní sice odpudivě, ale po přečtění pochopíte. Autorem článku je Kryštof Materna. Příjemné počtení:

Není tomu tak dávno, co se nad světovým pivovarnickým průmyslem stahovala černá mračna. Proces koncentrace výroby piva do stále větších a větších pivovarů se zdál nezvratný, menší pivovary nedokázaly konkurovat pivovarským gigantům, z piva se čím dál více stával nevýrazný nápoj unifikované chuti, který nepotěší ani neurazí. Bůhvíjak by to s oblíbeným chmelovým mokem s tisíciletou tradicí dopadlo, kdyby nebylo pivovaru a později pivovarské skupiny Heineken.

Když v roce 1863 Gerardus Adrian Heineken koupil pivovar v Amsterdamu a vtiskl mu do znaku rudou hvězdu, jako by již tušil, že tomuto pivovaru je předurčena revoluční úloha. Přesto se však dlouhou dobu pivovar choval, jako by mu šlo pouze o vlastní zisk – zvyšoval výrobu, vytlačoval své konkurenty z trhu a o blaho konzumentů se pranic nestaral.

Zlom nastal v roce 1968, revolučním to roce, kdy světem od San Francisco po Prahu otřásají manifestace proti násilí a nesvobodě. Tehdejší vedení Heinekenu, nejspíše rozčarováno z toho, že Nizozemci se v těchto elektrizujících letních měsících pouze válí po parcích a popíjí pivo, se rozhodl k nezištnému a riskantnímu kroku, který navždy změnil pivní svět – koupil svého největšího konkurenta v Amsterdamu i celém Nizozemsku, pivovar Amstel.

Tato zpráva zarezonovala světem jako výbuch atomové pumy, vedle níž znělo burácení sovětských stíhaček nad Československem i comeback Elvise Presleyho v USA jako sotva slyšitelné bzučení ovádů. Pivovary sice již dříve uzavíraly různé dohody o spolupráci, ale naprostá fúze dvou obřích pivovarů, které pro sebe doposud nacházely jen urážky a slova pohrdání, byla něčím zcela nepředstavitelným.

V Nizozemsku to mezi konzumenty vřelo, nikdo nevěděl, co se bude dít a nervózní atmosféra se brzy začala šířit i do zahraničí – dánský Carlsberg ze strachu, aby něco nepropásl, rychle již o dva roky později koupil svého největšího dánského konkurenta Tuborg, nevěda co s ním a čekaje netrpělivě na další kroky Heinekenu. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat – v roce 1972 Heineken oznamuje uzavření pivovaru Amstel a přesun výroby jeho piva do pivovaru Heineken. V roce 1975 pak oznamuje uzavření sebe samého a svůj přesun do nově postaveného pivovaru v Zoeterwoude.

V tu chvíli již Carlsberg litoval své unáhlenosti a usilovně přemýšlel, co s tuborským pivovarem, do jehož koupě vložil tolik peněz – uzavřít ho mu přišlo jako pitomost a tak mu nezbývalo než do něj nadále investovat a v průběhu let pracně vytvářet kooperaci těchto značek na trhu. Mnohem důležitější však bylo, co se začalo dít mezi konzumenty.

Od počátku průmyslové revoluce si konzumenti piva vychutnávali jeho rostoucí dostupnost, stabilizaci jeho chuti a plíživé zanikání pivní tradice a kultury zprvu ignorovali a posléze nevěděli, jak mu čelit. Heineken na sebe ovšem dobrovolně vzal úlohu toho, kdo veřejnosti naplno a názorně předvede všechny neduhy pivovarnického průmyslu a hrozby, kam až by to mohlo dojít, a takto ji vyburcuje k akci.

A skutečně – reakce se záhy dostavila a to z Velké Británie, jak tomu ostatně bývá vždycky, když se na světě objevuje nový fenomén. Již v roce 1976 je založeno hnutí CAMRA (Campaign for Real Ale), které podporuje stávající a nové malé pivovary a pivovarské hospody. Hnutí záhy získává masovou oblibu a ve Spojeném Království je v jako první zemi vůbec zastaven a obrácen trend poklesu počtu pivovarů, který od roku 1976 vzrostl ze 142 na dnešních zhruba 500.

Jen nepatrně později zareagovala přirozeně i veřejnost nizozemská. Tamním rokem s minimálním počtem pivovarů byl rok 1980 – 19 pivovarů. V roce 2007 zde však již bylo pivovarů 61. Nizozemská veřejnost má to nedocenitelné štěstí, že je s aktivitami pivovaru Heineken konfrontována nejvýrazněji a navíc je v posledních letech, kdy ušlechtilé snahy Heinekenu o obrodu pivní kultury dosáhly vskutku globálního věhlasu, zaplavována i vlnami vděku z celého světa za to, že tento pivovar dali světu. Jejich činorodost tak nepolevuje, nýbrž se ještě zrychluje a tak se nyní Nizozemsko již honosí zhruba 120ti pivovary.

Fenomén se začal rychle šířit Evropou a okamžik probuzení se veřejnosti k aktivitě a činorodosti obvykle odpovídá vstupu skupiny Heineken na trh dané země. Platí to zejména pro země, kde je Heineken hlavním hráčem na trhu a fenomén proniká dokonce i do zemí, v nichž pivovarnictví žádnou významnou tradici nemá – tak je tomu v případě Francie (vstup Heinekenu v roce 1988, 26 pivovarů v roce 1994, 231 v roce 2011) či Itálie (vstup Heinekenu v roce 1996, 15 pivovarů v roce 1999, 188 v roce 2011).

Heineken nejenom pomáhá oživit pivní kulturu v zemích, kde upadá, ale dokonce ji ještě rozšiřuje do nových oblastí. Co z toho tato skupina má, krom hřejivého pocitu u srdce? Proč to všechno dělá? To nejlépe pochopíme na příkladu nám nejbližšímu – příkladu České republiky.

Čtyři desetiletí socialismu zanechaly na českém pivovarnictví hluboké stopy. Centrálně plánované uzavírání pivovarů, špatné technologické a hygienické podmínky a regionální monopol českých pivovarů způsobil jejich naprostou nepřipravenost na tržní prostředí. Největší pivovary se na své menší konkurenty vrhly jako supi a český spotřebitel, domnívající se v roce 1989, že teď už nám všem bude jen dobře a všichni na sebe budeme hodní, jen nevěřícně sledoval, jak mu v 90. letech mizí jeden pivovar za druhým přímo před očima.

Heineken, jemuž nic není dražší než pivní a pivovarská rozmanitost na trhu, jen bolestně sledoval toto běsnění, nemoha zasáhnout, neboť čeští politici jej odmítali pustit na český trh, údajně kvůli obavám, že by zde uzavíral pivovary. Jak krutě ironicky tato slova dnes znějí, pomyslíme-li, že v té době byl uzavírán jeden pivovar za druhým, lhostejno, zda byl součástí nadnárodní skupiny, české skupiny, případně zda byl samostatným pivovarem a byl ke krachu přinucen tlakem těchto skupin.

Čeští pivaři hořekovali nad unifikací pivního trhu, bezmocně spílali velkým pivovarům, sami však nevěda, jak se jim postavit, neboť tito obři se zdáli nepřemožitelní – tu se spojili s politiky a podsvětím, aby spojením tří největších pivovarů vznikla skupina kontrolující polovinu trhu, tu důmyslně metodou cukru (přesněji nové fasády nebo pivních trubek) a biče nutili hospodské po celé republice odebírat výhradně jejich pivo.

Moudrý Heineken stál opodál a čekal na vhodnou chvíli pro vstup na český trh, aby místní trpící pivaře osvobodil v jejich prokletí. Věděl, že přímo to nepůjde – kvůli politikům zaprodaným zahraničnímu kapitálu, kteří svým vytrvalým bezdůvodným mletím o zavírání pivovarů poštvali i veřejnost proti svému zachránci. Vhodná příležitost se naskytla v roce 2003, kdy se naskytla příležitost koupit nadnárodní společnost BBAG, původem z Rakouska avšak operující i v řadě dalších zemí včetně České republiky.

Zatímco v Rakousku se výsledek dostavil okamžitě – rok 2003 byl rekordním rokem, v němž zde vzniklo 18 nových pivovarů a do roku 2008 téměř 30 dalších, až se jejich počet ustálil kolem čísla 170 (však zde také Heineken ze dne na den získal téměř polovinu trhu), v Česku byla reakce pomalejší. Heineken zde získal pouze pivovary Starobrno a Hostan s nějakými 5 % trhu a jeho působnost byla tak omezena výhradně na jižní Moravu. I tak byl však okamžitý blahodárný vliv přítomnosti Heinekenu na český pivní trh jasně patrný. Již dříve se zde zakládaly minipivovary, ovšem tempem, které sotva stačilo vyvažovat zanikání stávajících pivovarů (v průměru 2,4 ročně v letech 1990-94, 2 ročně v letech 1995-99 a 2,5 ročně v letech 2000-04). Již v roce 2004 však vzniklo krásných 7 pivovarů a shodným průměrným ročním přírůstkem se může pyšnit celá perioda 2004-08.

Heineken přinesl na český pivní trh zcela nový typ uvažování a českého spotřebitele doslova vyburcoval. Ostatní nadnárodní společnosti maskovaly své nekalé úmysly kladením důrazu na své největší české značky Staropramen, Gambrinus či Plzeňský Prazdroj. Heineken toto pokrytectví ihned rozpoznal a obnažil tím, že sám sebe prezentoval především jako „skupinu Heineken“, nikoliv „skupinu pivovary Starobrno“. Web, reklamy, sponzoring, vše se točilo kolem značky Heineken, která se také začala razantně tlačit do obchodů a restaurací. Heineken to nedělal rád, avšak bez takto do očí bijící demonstrace zájmů nadnárodních společností na národních trzích by hrozilo, že český konzument plíživou verzi téhož prokoukne až příliš pozdě.

Proto i nadále Heineken záměrně přeháněl veškerou svou činnost a pilíře strategií nadnárodních společností se začaly hroutit. Když v letech 2003-2006 Heineken uzavřel tři ze čtyř svých pivovarů na Slovensku, mělo to dvojí význam – za prvé probudit lásku k pivu a chuť k zakládání nových pivovarů ve slovenském konzumentovi vyžadovalo něco skutečně bombastického (avšak povedlo se, v posledních letech již i na Slovensku nové pivovary čile vznikají), za druhé ukázat již poučenějšímu českému konzumentovi, jak je náhlé uzavírání pivovarů vlastně úplně snadné.

Stačí, když se kvalita daného piva začne nenápadně zhoršovat, zájem o něj poklesne, načež se pivovar uzavře a jeho výroba přesune jinam a pak již nastává hvězdná chvíle příslušného tiskového mluvčího. Ten se rozhovoří o finanční krizi, restrukturalizaci společnosti, optimalizaci hospodaření, nutnosti snižovat náklady, aby mohlo být veřejnosti nabízeno stále jen to nejkvalitnější pivo, a že kvality uzavřené značky se přesun ani v nejmenším nedotkne, protože bude vyráběna ze stále stejných surovin, tak přesvědčivě, že snad nakonec sám věří, že zaměstnanci Heinekenu běhají s kbelíky a jezdí s cisternami mezi Martinem a Hurbanovem, či Kutnou Horou a Velkým Březnem, aby zajistili výrobu piva ze stejné vody. V poslední fázi, která trvá řádově pár let, se z dané značky buď stane pivo ze segmentu nejlevnějších, nebo se z nabídky postupně tiše vytratí.

Bohužel se ale ukázala typická česká svéhlavost, Češi dobře míněné kroky Heinekenu nepochopili a svůj hněv jednak namířili přímo na Heineken, jednak se při pohledu na Slovensko dušovali, že tohle by se u nás stát nemohlo, protože my pivu rozumíme a nic si vnucovat nenecháme. Takže i tento blud musel Heineken ve své nekonečné trpělivosti a za cenu nesmírných nákladů rozmetat.

Jako platformu pro svou naučně vzdělávací reality show si pořídil další pivovary – Krušovice v roce 2007 a čtyři pivovary skupiny Drinks Union o rok později. Skupinu prakticky vzápětí sjednotili pod oficiálním názvem „Heineken Česká republika“. Zcela identickým způsobem a s rétorikou, která se lišila jen v názvech pivovarů tak postupně uzavřeli pivovary Kutná Hora a Znojmo v roce 2009, Louny v roce 2010 a Zlatopramen v roce 2012.

Svojí osvětovou misi pak skupina dokončila marketingem. Zatímco ostatní velké pivovary donekonečna oblbovaly veřejnost líbivými hesly jako „Bavte se s přáteli“, „Mocná přitažlivost G“ a spoty bavících se mladých lidí, Heineken neváhal ukazovat krásné záběry horských pramenů, ječných polí a chmelnic a tvrzením, že z těchto surovin se vyrábí tu Starobrno, tu Krušovice, čímž u veřejnosti zvýšil zájem o ostatní piva, která se z těchto surovin skutečně vyrábějí, a chuť je aktivně vyhledávat. Stejně tak neváhal jít ostatním pivovarům příkladem a poctivě své konzumenty varoval, že Krušovice stále „chutnají jako tenkrát“. V nejnovější sérii reklam pak zaměstnanci Heinekenu objíždějí restaurace po republice a dohlížejí na kvalitu piv skupiny Heineken. Sdělení konzumentovi je jasné – cestujte, objevujte nová piva, zajímejte se o jejich kvalitu, špatné pivo vám nikdo nemůže vnutit, máte možnost najít si to, které vám chutná nejvíce, buďte aktivní.

V tuto chvíli náš hrdina Heineken zvítězil. Oživení zájmu o regionální pivovary a poptávka po nových minipivovarech v posledních letech nemají obdoby – v roce 2009 vzniklo 14 nových pivovarů, o rok později 15, vloni již 25 a jen za polovinu roku 2012 dalších 11 pivovarů. Podíl pivovarů nadnárodních společností na trhu, který se od roku 2000 stabilně držel kolem 74-75 %, klesl v roce 2011 na 72,4 % (a ztráty nebohého Heinekenu jsou největší). Pestrost pivní nabídky a ochota pivařů experimentovat roste a to tím rychleji, čím je v daném regionu silnější skupina Heineken. A tak například i na vinařské jižní Moravě je možné místo tradičně vysmívaného Hostana ochutnat piva sedmi nově vzniklých minipivovarů. Přímo v Brně pak vedle Starobrna vznikly další 4 minipivovary.

Blahodárný vliv skupiny Heineken na úroveň pivní kultury a množství zakládaných pivovarů je možné demonstrovat mnoha dalšími příklady. Vznik a konsolidace skupiny Grupa Żywiec probudil k aktivitě dokonce i Poláky, kteří do té doby měli na kvalitu piva skutečně jen minimální nároky. Když však Heineken uzavřel pivovar ve Varšavě (2005) a Bydgoszczi (2007), zjevně to pochopili jako útok na svou národní hrdost, na což jsou hákliví. V hlavním městě tak ještě téhož roku vznikly dva nové minipivovary a loni se vaření piva vrátilo díky novému minipivovaru i do Bydgoszcze. I Češi mohli letos zaznamenat vznik dvou nových polských minipivovarů v bezprostřední blízkosti našich hranic ve městech Żywiec a Cieszyn. Jistě již nyní nikoho nepřekvapí, že v obou městech se nachází pivovar patřící Heinekenu.

Dalším příkladem je Rusko – země, kam vlna zakládání pivovarů ještě prakticky nedorazila a jejich celkový počet stagnuje či mírně klesá. Ovšem s jednou výjimkou a tou je Sankt-Petěrburg, město, pokud vím, s nejvíce pivovary na světě, aktuálně jich je 23. Člověk by si řekl – hle, brána Ruska na západ nám tu znovu ukazuje svou evropanskou tvář! Ovšem jen dokud nepohlédne blíže. Plných 15 z těchto pivovarů vzniklo po roce 2006, kdy Heineken koupil místní pivovar Stěpan Razin. A vidíme, že náš hrdinný obnovitel a šiřitel pivní kultury se nebojí ani té nedobytné vodkařské země, která teprve loni vůbec uznala pivo za alkoholický nápoj.

Mrzí mě, když se lidé vyjadřují o skupině Heineken International hanlivě či opovržlivě. Udělala toho pro vzdělání a osvětu české i evropské pivařské komunity více, než kdokoliv jiný. Díky ní si každý mohl stanovit limity toho, co si u piva nechá líbit a co je už příliš. Heineken nedělá nic, co by nedělaly i jiné velké pivovarské skupiny, ale dělá to vše tak nápadně až demonstrativně, že to každý vidí a začíná proto být při výběru piva ostražitější. Ztráty skupiny na evropském trhu jen těžce kompenzované aktivitami v Číně dokazují, že osvěta evropských konzumentů má své výsledky.

Myšlenka, že by marketingové, strategické i výrobní oddělení Heinekenu mělo jakýkoliv jiný cíl než konsolidovaně a nezištně obnovovat pivní tradici Evropy a pečovat o její pivní kulturu, vzdělávat a aktivizovat pivní konzumenty, mi proto připadá zcela absurdní. Jde tu o čirý altruismus, nad nímž se pan Gerardus Adrian Heineken z obláčku na nebi povzbudivě usmívá.

Autor: Kryštof Materna zdroj: http://www.pividky.cz/


KVÍZ: Kdo vyhraje letošní Dočesnou?

[čtvrtek, 19. červenec 2012]

Myslím, že další řádky nepotřebují můj komentář a každý si udělá úsudek svůj. Ještě by mohl mít tento kvíz další otázky: Kdo je hlavním sponzorem Dočesné? Komu vadí minipivovary?

Chmelařský institut s.r.o.

HOP RESEARCH INSTITUTE CO., LTD.

Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic

Vážení pivovarníci, vážení obchodní přátelé,

po roce se na Vás znovu obracíme s nabídkou účasti Vašeho pivovaru v tradiční degustaci, která probíhá každoročně ve Chmelařském institutu s.r.o. v Žatci při příležitosti Dočesné.

Z důvodu každým rokem narůstajícího počtu vzorků (a s tím související stále se prodlužující doby degustací) jsme byli letos nuceni přistoupit ke změnám, a proto v letošním roce budou degustována pouze světlá piva 10o, 11o a 12o.

Letošní rok se týká pouze filtrovaných piv.

autor: Pavel R. | Blok 22:38 [permalink] [comments: 13]


Vyškovský pivní úlet

[sobota, 14. červenec 2012]

Ve Vyškově jsem si pořídil balíček 4 ks „Šnaps bíru“ Rafun. Heh, co je to? Asi by to mělo cílit na mladé a mělo by to být jakože cool, vtipný a ještě něco. Jo, trendy.

Crazy, cool&fun. Šnaps bír. Pivo posílené panákem! Speciální světlé pivo ochucené, vyrobené z prvotřídních surovin. Originální, revoluční, jedinečné, cool&fun. S vysokým obsahem alkoholu 7%. Cukerná složka izomaltulóza je zdrojem dlouhodobé energie. RAFUN je pivem pro novou generaci, inspiruje, spojuje, baví. Skvěle chutná a hlavně se výborně pije!

Mám pocit, že držím v ruce zhmotnění něčí nesoudnosti. Někdo si myslel, že má fakt dobrej nápad. Jenže neměl a nenechal si to vymluvit. Napadla ho spíš slabší česko-anglická slovní hříčka a potřeboval si udělat radost tím, jak je dobrá. Jako že ne Rafan, ale Rafun. „…KONEČNĚ je tu nejvíc CRAZY PITÍ. DYŤ ŽIVOT JE hRA FUNtastická“. Hm. To už to mohl být rovnou hrdina všech velkolepých vystoupení, neboli SHOW-REK.

Podle mě jsou to proj… ehm, promrhané peníze, fungovat to nebude a zamýšlená cílová skupina se na to ani nevydefekuje. A proč? Protože nejspíš ani neexistuje. A pokud opravdu existuje několik jedinců, považovatelných za cílovou skupinu, tak ti se o tom ani nedozví.

Podobný pokus, pokud vím, nevyšel ani větším machrům. Nebo se snad Gambrinus XNDL (nebo jak se jmenoval) stal nějakou mládežnickou legendou? Spíš se krčí někde na dně propadliště pivních dějin a utěšuje tam „Staropramen O106“.

Upachtěné, laciné, mimo mísu. Vyškovští, dělejte, co umíte. Umíte dobré ležáky a ve speciálech máte taky slušně našlápnuto. Takže proč se za každou cenu snažit o průlom jinde? Já ve svých pětatřiceti taky nechodím balit šestnáctky. (Vlastně, já to neuměl ani v těch šestnácti, tak teď si to vynahrazuji psaním žlučovitých textů…)

To by bylo k formě a nyní přejděme k obsahu. Má to světlou barvu. Vypít se to dá. Prázdnější, hořké. U těchhle produktů ale o chuť ani tak nejde, takže nemá moc smysl se jí zabývat.

Tolik tedy mé ryze subjektivní hodnocení tohoto onoho. Třeba se ale pletu a mládežníci z toho skutečně budou hýkat nadšením. V tom případě se vyškovským omluvím zakoupením a vypitím ještě jednoho balení.

Kdybyste to nevěděli, tak údajně někde ještě pořád probíhá nějaká Funmánie.Více informací na www.rafun.cz

Autor: Zapšklý pivař

autor: Chody | Blok 13:59 [permalink] [comments: 3]


pivovar v Českém Těšíně

[úterý, 12. červen 2012]

Chybí mi na vašich stránkách pivovar v Českém Těšíně.

Pivovar na Saské kupě

Sachsenberg pivovar/browar

Sokola Tůmy 15

info@sachsenberg.cz

www.sachsenberg.cz/pivovar/indexpivovar.html

+420 608 710 005

autor: IvoPoLum | Blok 16:29 [permalink] [comments: 20]


Pivovar Louny a.s.

[úterý, 12. červen 2012]

Tohle je jedna stará zapadlá zpráva z novin, chtěl jsem ji zde uveřejnit již loni, ale zapadla mi za skříň a tak jsem ji znovuobjevil až letos při stěhování. V jedněch novinách jsem si přečetl toto oznámení:

Oznámení o výplatě dividendy.

Představensto společnosti Pivovar Louny a.s.,

se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 80, PSČ 40007, IČ:46708031, zapsaném v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložka 236 (díle jen „Společnost“),

tímto oznamuje akcionářům, že řádná valná hromada, která se konala dne 13.7.2011, rozhodla mj. vyplatit akcionářům Společnosti na jednu akcii společnosti o jmenovité hodnotě 1.330,-Kč dividendu ve výši 704,99 Kč před zdaněněním.

Dividenda....(dále jen bla bla – nezáživné technické věci, aby byl naplněn zákon)

V Ústí nad Labem dne 13.7.2011

Představenstvo společnosti

Pivovar Louny, a.s.

Zprávě mě tak zaujala, že jsem neváhal a kouknul se do obchodního rejstříku, kolik to vlastně pivovar, který v nevyrobil v roce 2010 ani litr piva, svým akcionářům vyplatil. Sumička to byla zajímavá - 36 milionů Kč čistého (54147 kmenových akcií na majitele + 6015 kmenových akcií na jméno, tj.60147 akcií krát 704,99 dividenda na akcii, to celé zdaněno 15 %). Je to celé jen účetní hra, ale i tak je dobré vědět, že i zlikvidovaný pivovar, může akcionářům přinášet slušné zisky.

autor: moreli | Blok 09:13 [permalink] [comments: 2]


Vyhláška Zlejch Časů II. č. 1/2012 aneb Otvíráme pocházkou zahraničními pivy

[neděle, 3. červen 2012]

Dovolujeme si P. T. pivpijanstvu ctícímu pivo původních forem i rozmanitost a jedinečnost jeho oznámiti, že ku spokojenosti nejen Čechův či toliko Pražanův vyslyšely Časy Zlý volání svých laskavých zákazníků po větším prostoru a účinnějším řešení problematiky komfortu odpíračů podnosky libočudné a přistoupily k následujícím veskrze široce radikálním krokům:

Začněme krokem nejméně radikálním: Někdejší restaurace U prince budící druhdy pohoršení zasahováním do svobody ostatních neesthetickým a neohleduplným zamořováním vstupní chodby jakožto i dalších prostorů dýmem byla Zlejma Časama přátelsky převzata a aktuálně jest přebudovávána na oázu nekuřáckého vyznavačství pivních rozkoší. Zločaský standard jest samozřejmostí a tedy také zde jest budován i chladící box an bude zásobárnou XY píp. Přišedší tak již nebudou nuceni na schodech potkávati vykázané kouřící spoluobčany a vsákati do oděvů a pórů tělesných pachy jim nelibé a budou tak moci spolunažívati rozkoší pivních symbiothicky a přec odděleně.

Pokračujme krokem naopak nejradikálnějším: V tichosti otevřeli jsme pro trpělivé naše fanoušky a laskavé podporovatele detašované severní pracoviště dříve zvané hospůdka Admira Kobylisy, kde v příkrém kontrastu s lomozem okolního tržněkapitalistického města ocitáme se uprostřed metropolitní zástavby na ostrůvku zeleně a klidu, obklopeni prvorepublikovou noblesou a pohodou vilové čtvrti a rozprostřenými zelenými sportovišti zaplavenými jarem, kde duch dřívější venkovské periferie a venkova stále jest přítomen a kde pro vás stejně jako na nuselské základně čepujeme řadu malých či jinak zajímavých pivovarů a snažíme se zprostředkovati vám maximum pivních zážitků formou celoroční procházky po světě zajímavých piv.

Zakončeme informací, jež odstíněna jeví se vší radikality: Neboť sami považujeme zprovoznění detašovaného pracoviště pro nás za předělečné a tedy vhodné pro pamětihodné společenské setkání, rozhodli jsme se také tak vykonat. Dovolte mi Vás pozvati v souvislosti s otevřením Admiry vulgo Zlejch Časů II. na procházku chutěmi, vůněmi, barvami, plnostmi, řízy, zvuky a dozvuky či tóny a podtóny zahraničních piv. Přehlídka tato piv zahraničních bude se konati v prostorách Zlejch Časů II. a přilehlé zeleni v týdnu 18. – 24. Června, 16 – 23 hodin. a piva tato budou v podobě piv čepovaných zejména pivovarů BrewDog, Mikkeller, De Molen, Flying Dog, Anderson Valley Brewing Company, Thornbridge či Left Hand; též i rozličná česká a německá čepovaná piva, by ochutnávající mohl nechati odpočinout svým pohárkům od silných piv. Cena ochutnávek bude se pohybovati v rozmezí 20 – 40 korun českých za 1 dcl. Sortiment pak bude doplněn řadou druhů piv lahvových těchto pivovarů, by si pivmilec mohl doma znovu vychutnati, co jej na ochutnávce čepovaných piv zaujalo.

V tomto období tedy Zlý Časy slavící inkarnaci v severní část města sic hektikou této snahy unavené, přec jen citově rozněžnělé, dojaty budou setkáním u této příležitosti a s provoláním: „Za dobré pivo a příjemnou společnost!“ těší se na setkání s Vámi na adrese: Na Pecích 46, Kobylisy (druhý vchod na hřiště i z Chaberské ulice, naproti č.p. 41 - odkaz na mapku)

Vaše Zlý Časy

Vyhláška Zlejch Časů II. č. 1/2012 aneb Otvíráme pocházkou zahraničními pivy

autor: Rosťa | Blok 16:28 [permalink] [comments: 27]


Svatovítské pivní slavnosti Dobřany

[čtvrtek, 31. květen 2012]

Jak jsme Vás informovali zde, chystá se v Dobřanech pivní akce zaměřená na minipivovary. Dobřanští pivovarníci nemluví do větru a tak ani ne do týdne přichází propozice akce, která nese jméno Svatovítské pivní slavnosti.

Plakát

Z plakátku je vše zřejmé. Snad jen doplním, že Valášek a Harrach dodá sudy, osobně se neúčastní. I tak je ale účast víc jak zajímavá. Obzvláště pak pivo hostí ze Slovenska a Francie neochutnáte v našich končinách každý den. A co napsali francouzští hosté k účasti v Dobřanech?

"Francouzský minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ a jeho sládek pan Jean-Christophe Viot jsou rádi, že se mohou zúčastnit pivních slavností v Dobřanech a seznámit Vás se svým pivem.

Minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ byl založen v roce 2004 a funguje s restaurací téhož jména. Pan Jean- Christophe Viot, sládek, ho převzal roku 2007.

Pivovar se skládá z varné kádě obsahu 2,5 hektolitrů a ze čtyř kvasných kádí / tanků, ve kterých také pivo uzrává. Objem výroby je 250 hektolitrů sudového piva ročně. Dvaceti a třicetilitrové soudky piva jsou prodávány hlavně v severovýchodní Francii, v oblasti mezi městy Lille a Remeš, a pochopitelně v departementu „Les Ardennes“, kde se minipivovar nachází.

Dále sládek nabízí své pivo široké veřejnosti na různých pivních slavnostech, festivalech a u příležitosti různých potravinářských veletrhů.

Nabízí následující druhy piva:

- světlé: pivo zlaté barvy s květinovou vůní a s příjemnou doznívající hořkostí v ústech (6% alkoholu)

- polotmavé: pivo rubínové barvy s jemnou příchutí karamelových sušenek (6,5% alkoholu)

- triple: pivo polotmavé barvy, která přechází do oranžové (ovocná příchuť pomeranč a merunka) s významně hořkou příchutí (9% alkoholu)

- passe stout: černé pivo s kávovou a čokoládovou příchutí a s vanilkovým nádechem (6,5% alkoholu)

- pšeničné: pivo typu německého Weizenbier s citrusovou příchutí, bez přidání jakéhokoliv koření (4,5% alkoholu)

Pivo, které se prodává v lahvích, je vyrobeno belgickým pivovarem „Millevertus“, který ho vaří podle receptu pana sládka Viota (který nevlastní vlastní stáčečku).

Na vaše zdraví!

Dej Bůh štěstí!"

Já si myslím, že se máme 16. června v Dobřanech nač těšit. Přijedete se také podívat?

autor: pi | Blok 07:34 [permalink] [comments: 2]


Kam na dovolenku? Kemp, penzion či hotel s dobrým pivem.

[pondělí, 28. květen 2012]

Prosim o tipy na ubytovanie s dobrým pivem. Kemp, penzion alebo hotel.

Takéto vlákno by sa mohlo hodit.

Hlavne žádné europatoky.

Ked som to začal, tak dám tip na kemp kde majú Regenta.

http://www.autocamp-trebon.cz/

poznám aj hotel Belvedér

autor: Chup | Blok 20:57 [permalink] [comments: 96]


Konec pivního zpravodajského servisu?

[pondělí, 21. květen 2012]

Dnes mne kontaktovala paní z obchodního oddělení ČTK s tím, že na PI neprávem využíváme jejich zpravodajství. I model, který provozujeme od Nového roku, je prý špatně.

Cituji: "píši Vám v souvislosti s publikací zpravodajství ČTK, publikovaném několik let na stránkách http://pivni.info. Ke zveřejňování zpráv, či jejich částí, je třeba mít s ČTK smlouvu s řádnou licencí. Licenci pro zveřejňování zpráv je třeba mít i v případě, že články ČTK přebíráte z jiných zdrojů (zpravodajské servery i další různé webové stránky).

Každý web, který je s ČTK řádně smluven, mívá na stránkách upozornění o zákazu přebírání zpravodajství ČTK (viz například České noviny: http://www.ceskenoviny.cz/podminky_uziti/#copyright). Poslední dva roky provádíme pravidelný sken internetu, a weby, které nepatří mezi naše klienty, a přesto zprávy publikují, oslovujeme. Nabízíme smlouvu pro odběr a publikaci zpráv, odkup dosud publikovaných zpráv, či odstranění zpráv.

Pokud budete chtít nadále naše zpravodajství zpřístupňovat, jedinou bezplatnou formou je titulek, který je zároveň proklikem a vede na zdrojovou zprávu."

Jelikož si myslím, že pro naše zájmové zpravodajství nemá smysl platit několik tisíc Kč měsíčně, rozhodl jsem se pro smazání (či předělání do vyhovující formy) příspěvků, které mají co do činění s ČTK. Protože je v kategorii blogů (kam i převzaté novinové články patří) přes 9 000 příspěvků, nevím, zda je časově/technicky možné vše vyfiltrovat.

A teď babo raď...

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 12]


Radleři

[středa, 16. květen 2012]

Rok 2012 vejde do pivní historie jako rok radlerů. Míchání piva s limonádou bylo v Česku dlouhá léta tabu. Smáli jsme se polákům i němcům, leč Staropramen svou chemickou sloučeninou Cool dokázal loni udělat zředěným pivem díru do světa. A ostatní se tohoto úspěchu zalekli a tak není v současné době týden, aby některý pivovar neohlásil novinku, která spočívá ve smíchání piva s limonádou (či jiným nelko nápojem: minerálka, džus apod.). A tak jsme svědky toho, jak velké i malé pivovary chrlí míchané nápoje různých chutí a provedení. Existují v alko (kolem 2% alc.) či nealko provedení.

Pro mne ožehavou otázkou je limonádová složka, protože ochucením může leckteré europivo získat na pitelnosti (znám to z vlastní zkušenosti, kdy jsem v nouzi nejvyšší lil limonádu do Gh). Ale najít u nás limonádu, která by nebyla nadopovaná sladidly, konzervanty a barvivy, jenž mnohdy snižují pozornost a činnost dětí (pro které by měly být limonády vyráběny). Co jsem koukal na složení běžně dostupných radlerů, je to bída a děs. Snad jen (co jsem zatím viděl) Chodovar Radler neobsahuje (krom přírodně identického aroma) žádná diskutabilní éčka.

Jaké složení mají ostatní radlery. Existuje nějaký opravdu přírodní? A existuje nějaká opravdu přírodní limonáda? Ať již plošně distribuovaná či jen místně dostupná v nějakém pivovaru či restauraci?

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 28]


Pivní slavnosti v Pacově 2. června 2012

[pondělí, 14. květen 2012]

Rok s rokem se sešel a opět je tu jaro. Loni jsme uspořádali Pivní slavnosti v Zámeckém parku a pro velký ohlas jsme se rozhodli, že založíme tradici Pivních slavností v Pacově.

Loni jsme začínali, ještě nebylo vše tak, jak bychom si představovali. Letošní Pivní slavnosti nejsou pouze slavností piva a příležitostí pro milovníky zlatého moku, ale i oslavou Mezinárodního dne dětí. Naším přáním je, aby se na slavnostech sešla celá rodina. Dospělí ochutnají pestrou nabídku piva a všichni společně se pobaví.

Letos jsme ve spolupráci s Rodinným centrem Sovička za přispění místních firem připravili zábavné odpoledne se spoustou soutěží a atrakcí pro nejmenší návštěvníky slavností. Celé zábavné odpoledne pro děti bude ukončeno loutkovým divadelním představením souboru Teatro Truhla - Pavel Truhlář z Prahy.

Proto jsme Slavnosti piva spojili s oslavou MDD a tímto netradičním spojením bychom chtěli veřejnost přesvědčit, že Slavnosti piva nemusí být jen o pivu, ale že to může být i rodinná zábava.

Kromě Rodinného minipivovaru Pacov, který slavnosti pořádá, se dále zúčastní a můžete ochutnat i jejich pivo: Minipivovar v Jelínkově vile - Velké Meziříčí, Minipivovar Kozlíček - Horní Dubenky, Pivovar Na Rychtě - Ústí nad Labem, Klášterní pivovar Želiv, německý pivovar Veldensteiner.

Podle požadavků hostů bude pivo čepováno do kelímků i do skla. Případní zájemci o exkurzi do minipivovaru pořadatele se přihlaste nejméně 7 dní předem. Sběratelé pivních suvenýrů též nepřijdou zkrátka. Každý minipivovar vždy přiveze dostatečné množství svého propagačního materiálu, jako jsou pivní etikety, sklo, tácky apod.

Celý den budou hrát k poslechu i tanci kapely Schift, Bonebroke, Evergreen band.

Věříme, že se vše povede a bude nám přát počasí.

Němcová Vlaďka; Rodinný minipivovar Pacov

autor: pi | Blok 12:33 [permalink] [reaguj]


Středočeské pivní slavnosti

[neděle, 29. duben 2012]

Určitě se tu objeví delší a podrobnější článek, zatím jen stručné postřehy. Byl jsem oba dny, takže :

1) Moji favorité - bezpochyby Únětice, Chýně, Podkováň. Výborně jsem si pochutnal i na Mutějovicích a Slaném.

2) Moje výtka - Kladno, U Kozlíků. Pivo dobré, ale styl a prostředí? Stále platí, že v podniku je permanentně zakouřeno, bohužel kouří i dámy za pípou. To bych venku na slavnostech neřešil, ale stále si myslím, že by si mohly jít zakouřit ven za stánek a ne s cígem v ruce čepovat pivo. Dále by mohly čepovat do prázdného kelímku a ne do odkapu pod kohoutem. Škoda, protože pivo bylo výborné.

3) Nejhorší zkušenost - xxx. Co říkají jiní je jedna věc, vlastní zážitek druhá. Přes zdejší časté negativní ohlasy jsem ctil presumpci neviny a šel si učinit vlastní názor. yyy byl jediné pivo(?), které jsem nedopil a vylil, přičemž byl zárověň z ležáků +/- 12° nejdražší - 39,- oproti ca. 25-30,-. A k tomu byl jediný, kdo chtěl za tácek peníze- 5,- Kč/ks. Majitel prý tak rozhodl.

4) Největší drzost. Hned v prvním stánku vpravo za vstupem byl Gambrinus a Plzeň. Averzi stranou, ale to už nejsou Střední Čechy. Nárok měl jen Kozel!

5) Největší zklamání. Chtěl jsem ochutnat Vítka z Prčice, Třebonice, Broumy, ani Polepy nikde ???

autor: JardaK | Blok 19:58 [permalink] [comments: 26]


«« « Strana 11 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň