Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok



Vyhláška Zlejch Časů II. č. 1/2012 aneb Otvíráme pocházkou zahraničními pivy

[neděle, 3. červen 2012]

Dovolujeme si P. T. pivpijanstvu ctícímu pivo původních forem i rozmanitost a jedinečnost jeho oznámiti, že ku spokojenosti nejen Čechův či toliko Pražanův vyslyšely Časy Zlý volání svých laskavých zákazníků po větším prostoru a účinnějším řešení problematiky komfortu odpíračů podnosky libočudné a přistoupily k následujícím veskrze široce radikálním krokům:

Začněme krokem nejméně radikálním: Někdejší restaurace U prince budící druhdy pohoršení zasahováním do svobody ostatních neesthetickým a neohleduplným zamořováním vstupní chodby jakožto i dalších prostorů dýmem byla Zlejma Časama přátelsky převzata a aktuálně jest přebudovávána na oázu nekuřáckého vyznavačství pivních rozkoší. Zločaský standard jest samozřejmostí a tedy také zde jest budován i chladící box an bude zásobárnou XY píp. Přišedší tak již nebudou nuceni na schodech potkávati vykázané kouřící spoluobčany a vsákati do oděvů a pórů tělesných pachy jim nelibé a budou tak moci spolunažívati rozkoší pivních symbiothicky a přec odděleně.

Pokračujme krokem naopak nejradikálnějším: V tichosti otevřeli jsme pro trpělivé naše fanoušky a laskavé podporovatele detašované severní pracoviště dříve zvané hospůdka Admira Kobylisy, kde v příkrém kontrastu s lomozem okolního tržněkapitalistického města ocitáme se uprostřed metropolitní zástavby na ostrůvku zeleně a klidu, obklopeni prvorepublikovou noblesou a pohodou vilové čtvrti a rozprostřenými zelenými sportovišti zaplavenými jarem, kde duch dřívější venkovské periferie a venkova stále jest přítomen a kde pro vás stejně jako na nuselské základně čepujeme řadu malých či jinak zajímavých pivovarů a snažíme se zprostředkovati vám maximum pivních zážitků formou celoroční procházky po světě zajímavých piv.

Zakončeme informací, jež odstíněna jeví se vší radikality: Neboť sami považujeme zprovoznění detašovaného pracoviště pro nás za předělečné a tedy vhodné pro pamětihodné společenské setkání, rozhodli jsme se také tak vykonat. Dovolte mi Vás pozvati v souvislosti s otevřením Admiry vulgo Zlejch Časů II. na procházku chutěmi, vůněmi, barvami, plnostmi, řízy, zvuky a dozvuky či tóny a podtóny zahraničních piv. Přehlídka tato piv zahraničních bude se konati v prostorách Zlejch Časů II. a přilehlé zeleni v týdnu 18. – 24. Června, 16 – 23 hodin. a piva tato budou v podobě piv čepovaných zejména pivovarů BrewDog, Mikkeller, De Molen, Flying Dog, Anderson Valley Brewing Company, Thornbridge či Left Hand; též i rozličná česká a německá čepovaná piva, by ochutnávající mohl nechati odpočinout svým pohárkům od silných piv. Cena ochutnávek bude se pohybovati v rozmezí 20 – 40 korun českých za 1 dcl. Sortiment pak bude doplněn řadou druhů piv lahvových těchto pivovarů, by si pivmilec mohl doma znovu vychutnati, co jej na ochutnávce čepovaných piv zaujalo.

V tomto období tedy Zlý Časy slavící inkarnaci v severní část města sic hektikou této snahy unavené, přec jen citově rozněžnělé, dojaty budou setkáním u této příležitosti a s provoláním: „Za dobré pivo a příjemnou společnost!“ těší se na setkání s Vámi na adrese: Na Pecích 46, Kobylisy (druhý vchod na hřiště i z Chaberské ulice, naproti č.p. 41 - odkaz na mapku)

Vaše Zlý Časy

Vyhláška Zlejch Časů II. č. 1/2012 aneb Otvíráme pocházkou zahraničními pivy

autor: Rosťa | Blok 16:28 [permalink] [comments: 27]


Svatovítské pivní slavnosti Dobřany

[čtvrtek, 31. květen 2012]

Jak jsme Vás informovali zde, chystá se v Dobřanech pivní akce zaměřená na minipivovary. Dobřanští pivovarníci nemluví do větru a tak ani ne do týdne přichází propozice akce, která nese jméno Svatovítské pivní slavnosti.

Plakát

Z plakátku je vše zřejmé. Snad jen doplním, že Valášek a Harrach dodá sudy, osobně se neúčastní. I tak je ale účast víc jak zajímavá. Obzvláště pak pivo hostí ze Slovenska a Francie neochutnáte v našich končinách každý den. A co napsali francouzští hosté k účasti v Dobřanech?

"Francouzský minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ a jeho sládek pan Jean-Christophe Viot jsou rádi, že se mohou zúčastnit pivních slavností v Dobřanech a seznámit Vás se svým pivem.

Minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ byl založen v roce 2004 a funguje s restaurací téhož jména. Pan Jean- Christophe Viot, sládek, ho převzal roku 2007.

Pivovar se skládá z varné kádě obsahu 2,5 hektolitrů a ze čtyř kvasných kádí / tanků, ve kterých také pivo uzrává. Objem výroby je 250 hektolitrů sudového piva ročně. Dvaceti a třicetilitrové soudky piva jsou prodávány hlavně v severovýchodní Francii, v oblasti mezi městy Lille a Remeš, a pochopitelně v departementu „Les Ardennes“, kde se minipivovar nachází.

Dále sládek nabízí své pivo široké veřejnosti na různých pivních slavnostech, festivalech a u příležitosti různých potravinářských veletrhů.

Nabízí následující druhy piva:

- světlé: pivo zlaté barvy s květinovou vůní a s příjemnou doznívající hořkostí v ústech (6% alkoholu)

- polotmavé: pivo rubínové barvy s jemnou příchutí karamelových sušenek (6,5% alkoholu)

- triple: pivo polotmavé barvy, která přechází do oranžové (ovocná příchuť pomeranč a merunka) s významně hořkou příchutí (9% alkoholu)

- passe stout: černé pivo s kávovou a čokoládovou příchutí a s vanilkovým nádechem (6,5% alkoholu)

- pšeničné: pivo typu německého Weizenbier s citrusovou příchutí, bez přidání jakéhokoliv koření (4,5% alkoholu)

Pivo, které se prodává v lahvích, je vyrobeno belgickým pivovarem „Millevertus“, který ho vaří podle receptu pana sládka Viota (který nevlastní vlastní stáčečku).

Na vaše zdraví!

Dej Bůh štěstí!"

Já si myslím, že se máme 16. června v Dobřanech nač těšit. Přijedete se také podívat?

autor: pi | Blok 07:34 [permalink] [comments: 2]


Kam na dovolenku? Kemp, penzion či hotel s dobrým pivem.

[pondělí, 28. květen 2012]

Prosim o tipy na ubytovanie s dobrým pivem. Kemp, penzion alebo hotel.

Takéto vlákno by sa mohlo hodit.

Hlavne žádné europatoky.

Ked som to začal, tak dám tip na kemp kde majú Regenta.

http://www.autocamp-trebon.cz/

poznám aj hotel Belvedér

autor: Chup | Blok 20:57 [permalink] [comments: 96]


Konec pivního zpravodajského servisu?

[pondělí, 21. květen 2012]

Dnes mne kontaktovala paní z obchodního oddělení ČTK s tím, že na PI neprávem využíváme jejich zpravodajství. I model, který provozujeme od Nového roku, je prý špatně.

Cituji: "píši Vám v souvislosti s publikací zpravodajství ČTK, publikovaném několik let na stránkách http://pivni.info. Ke zveřejňování zpráv, či jejich částí, je třeba mít s ČTK smlouvu s řádnou licencí. Licenci pro zveřejňování zpráv je třeba mít i v případě, že články ČTK přebíráte z jiných zdrojů (zpravodajské servery i další různé webové stránky).

Každý web, který je s ČTK řádně smluven, mívá na stránkách upozornění o zákazu přebírání zpravodajství ČTK (viz například České noviny: http://www.ceskenoviny.cz/podminky_uziti/#copyright). Poslední dva roky provádíme pravidelný sken internetu, a weby, které nepatří mezi naše klienty, a přesto zprávy publikují, oslovujeme. Nabízíme smlouvu pro odběr a publikaci zpráv, odkup dosud publikovaných zpráv, či odstranění zpráv.

Pokud budete chtít nadále naše zpravodajství zpřístupňovat, jedinou bezplatnou formou je titulek, který je zároveň proklikem a vede na zdrojovou zprávu."

Jelikož si myslím, že pro naše zájmové zpravodajství nemá smysl platit několik tisíc Kč měsíčně, rozhodl jsem se pro smazání (či předělání do vyhovující formy) příspěvků, které mají co do činění s ČTK. Protože je v kategorii blogů (kam i převzaté novinové články patří) přes 9 000 příspěvků, nevím, zda je časově/technicky možné vše vyfiltrovat.

A teď babo raď...

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 12]


Radleři

[středa, 16. květen 2012]

Rok 2012 vejde do pivní historie jako rok radlerů. Míchání piva s limonádou bylo v Česku dlouhá léta tabu. Smáli jsme se polákům i němcům, leč Staropramen svou chemickou sloučeninou Cool dokázal loni udělat zředěným pivem díru do světa. A ostatní se tohoto úspěchu zalekli a tak není v současné době týden, aby některý pivovar neohlásil novinku, která spočívá ve smíchání piva s limonádou (či jiným nelko nápojem: minerálka, džus apod.). A tak jsme svědky toho, jak velké i malé pivovary chrlí míchané nápoje různých chutí a provedení. Existují v alko (kolem 2% alc.) či nealko provedení.

Pro mne ožehavou otázkou je limonádová složka, protože ochucením může leckteré europivo získat na pitelnosti (znám to z vlastní zkušenosti, kdy jsem v nouzi nejvyšší lil limonádu do Gh). Ale najít u nás limonádu, která by nebyla nadopovaná sladidly, konzervanty a barvivy, jenž mnohdy snižují pozornost a činnost dětí (pro které by měly být limonády vyráběny). Co jsem koukal na složení běžně dostupných radlerů, je to bída a děs. Snad jen (co jsem zatím viděl) Chodovar Radler neobsahuje (krom přírodně identického aroma) žádná diskutabilní éčka.

Jaké složení mají ostatní radlery. Existuje nějaký opravdu přírodní? A existuje nějaká opravdu přírodní limonáda? Ať již plošně distribuovaná či jen místně dostupná v nějakém pivovaru či restauraci?

autor: pi | Blok 23:59 [permalink] [comments: 28]


Pivní slavnosti v Pacově 2. června 2012

[pondělí, 14. květen 2012]

Rok s rokem se sešel a opět je tu jaro. Loni jsme uspořádali Pivní slavnosti v Zámeckém parku a pro velký ohlas jsme se rozhodli, že založíme tradici Pivních slavností v Pacově.

Loni jsme začínali, ještě nebylo vše tak, jak bychom si představovali. Letošní Pivní slavnosti nejsou pouze slavností piva a příležitostí pro milovníky zlatého moku, ale i oslavou Mezinárodního dne dětí. Naším přáním je, aby se na slavnostech sešla celá rodina. Dospělí ochutnají pestrou nabídku piva a všichni společně se pobaví.

Letos jsme ve spolupráci s Rodinným centrem Sovička za přispění místních firem připravili zábavné odpoledne se spoustou soutěží a atrakcí pro nejmenší návštěvníky slavností. Celé zábavné odpoledne pro děti bude ukončeno loutkovým divadelním představením souboru Teatro Truhla - Pavel Truhlář z Prahy.

Proto jsme Slavnosti piva spojili s oslavou MDD a tímto netradičním spojením bychom chtěli veřejnost přesvědčit, že Slavnosti piva nemusí být jen o pivu, ale že to může být i rodinná zábava.

Kromě Rodinného minipivovaru Pacov, který slavnosti pořádá, se dále zúčastní a můžete ochutnat i jejich pivo: Minipivovar v Jelínkově vile - Velké Meziříčí, Minipivovar Kozlíček - Horní Dubenky, Pivovar Na Rychtě - Ústí nad Labem, Klášterní pivovar Želiv, německý pivovar Veldensteiner.

Podle požadavků hostů bude pivo čepováno do kelímků i do skla. Případní zájemci o exkurzi do minipivovaru pořadatele se přihlaste nejméně 7 dní předem. Sběratelé pivních suvenýrů též nepřijdou zkrátka. Každý minipivovar vždy přiveze dostatečné množství svého propagačního materiálu, jako jsou pivní etikety, sklo, tácky apod.

Celý den budou hrát k poslechu i tanci kapely Schift, Bonebroke, Evergreen band.

Věříme, že se vše povede a bude nám přát počasí.

Němcová Vlaďka; Rodinný minipivovar Pacov

autor: pi | Blok 12:33 [permalink] [reaguj]


Středočeské pivní slavnosti

[neděle, 29. duben 2012]

Určitě se tu objeví delší a podrobnější článek, zatím jen stručné postřehy. Byl jsem oba dny, takže :

1) Moji favorité - bezpochyby Únětice, Chýně, Podkováň. Výborně jsem si pochutnal i na Mutějovicích a Slaném.

2) Moje výtka - Kladno, U Kozlíků. Pivo dobré, ale styl a prostředí? Stále platí, že v podniku je permanentně zakouřeno, bohužel kouří i dámy za pípou. To bych venku na slavnostech neřešil, ale stále si myslím, že by si mohly jít zakouřit ven za stánek a ne s cígem v ruce čepovat pivo. Dále by mohly čepovat do prázdného kelímku a ne do odkapu pod kohoutem. Škoda, protože pivo bylo výborné.

3) Nejhorší zkušenost - xxx. Co říkají jiní je jedna věc, vlastní zážitek druhá. Přes zdejší časté negativní ohlasy jsem ctil presumpci neviny a šel si učinit vlastní názor. yyy byl jediné pivo(?), které jsem nedopil a vylil, přičemž byl zárověň z ležáků +/- 12° nejdražší - 39,- oproti ca. 25-30,-. A k tomu byl jediný, kdo chtěl za tácek peníze- 5,- Kč/ks. Majitel prý tak rozhodl.

4) Největší drzost. Hned v prvním stánku vpravo za vstupem byl Gambrinus a Plzeň. Averzi stranou, ale to už nejsou Střední Čechy. Nárok měl jen Kozel!

5) Největší zklamání. Chtěl jsem ochutnat Vítka z Prčice, Třebonice, Broumy, ani Polepy nikde ???

autor: JardaK | Blok 19:58 [permalink] [comments: 26]


Akce R.A.D.

[úterý, 24. duben 2012]

V sobotu 21. dubna 2012 proběhla ve Dvoře Králové n.L. malá oslava. Tamní rodinný pivovar Tambor uvedl na trh svůj nový produkt, dvanáctistupňový ležák Tambor - R.A. Dvorský!

Toto pivo právem (a to i doslova neboli "de iure") dostalo přídomek po známém, slavném hudebníkovi a zpěvákovi Rudolfu Antonínovi, který co místní rodák, lokální patriot a v mládí dokonce zaměstnanec tehdejšího pivovaru zdejšího, sám později vystupoval se svým orchestrem právě pod uměleckým jménem R. A. Dvorský.

Milovníky zlatavého moku dlouho očekávaná "dvanáctka" splnila (ne-li předčila!) jejich očekávání! Dokladem budiž hojná účast a konzumace taková, že pánové Kiriakovský (majitel pivovaru) a Goldšmíd (obchodník s pivem a vínem) museli dopravit do areálu bývalého královédvorského pivovaru, kde se slavnostní křest nového ležáku odehrával, o několik sudů tohoto piva víc než původně předpokládali. Jelikož ale svému nápoji věřili, nebyli zaskočeni, zareagovali střelhbitě, a tak nikdo nepřišel zkrátka!

Celá akce trvala od 11.00 do 17:00 hod. za hudebního doprovodu místních country kapel Phobos a Wostruha, a Bigbandu R. A. Dvorský. Patřičně vhodnou krmí jistila nutkání přítomných po potravě "Stará krčma", sídlící tamtéž. Když k tomu všemu svou přízní přispělo ještě slunečné počasí, úspěch akce byl dovršen!

Nikoliv pověstnou "třešinkou na dortu", ale v tomto případě "pěnou na pěně" byla parafráze známého hitu R.A. Dvorského Hm, hm, ach ty jsi úžasná, kterou si pro pobavení pt. čtenářů dovolujeme zde přetisknout:

12° pivo Tambor - R.A.Dvorský (C JAK)

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Mám pro její chuť pochvalných sto výrazů,

v nich můžeš číst mé vyznání,

mé dny jsou krásné, nádherné a bez kazů,

když Tambor mám dvanáctku popu - lární

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Pro "pivni.info" Jaroslav Kratěna, 23.4. 2012, Dvůr Králové n.L.

Akce R.A.D.

autor: pi | Blok 13:33 [permalink] [comments: 1]


Devítka, desítka co to vlastně piju?

[pátek, 6. duben 2012]

Devítka, desítka co to vlastně piju?

To že nejprve piva výčepní piva začli ztrácet na chuti a síle konzument poznal na konci devadesátých let. Dlouhé roky jsem každému vysvětloval, že G výčepní je nejspíš devítka, Prazdroj jedenáctka atd.. Ten problém s názvoslovím výčepní, ležáky nejprve využili u Zlatopramenu aby zdůraznili že Zlaťák jako značka je jedenáctka tedy ležák. Postupně zavedením nových piv i jiní udělali jedenáctku. Ale opětovné značení stupňovitosti z velkých hráčů uděli v Krušovicích před dvěma lety s opravdovou desítkou a loni s dvanáctkou.

A nyní nám Gambrinus nabízí vylepšené pivo G originál 10°.

Zazněli pochybnosti jestli to desítka bude. Jelikož v textu článku od PU není žádní zmínka o procentech původního extraktu (dříve stupních), přímo to poukazuje na to že nás spotřebitele chtějí oblbnout.

Již dříve jsme řešili nějaké nesrovnalosti a tak jsem se kouknul na nějaké zákony a vyhlášky týkající se značení potravin které se dají najít na netu.

Jedná se o zákon 110/1997 zákon o potravinách a tabákových výrobcích

K tomu vyhlášku 335/1997 kterou se provádí §18 zákona 110/1997

Kromě nějakých změn upravená předpisem 45/2000

Bohužel není volně k nahlédnutí vyhláška 115/2011 tam to možná doznalo nějakých nových změn.

Pozn.: 6.4. 16,30hod-Ale bylo mě umožněno do ní nahlédnout atak jsem doplnil několik postřehů.

Jinak stručně v roce 1997 nám piva rozdělili na stolní do 6%EPM, výčepní 7-10%EPM, ležáky 11-12%EPM, speciály 13%EPM a vyšší, portery 18%EPM a vyšší, sníženým obsahem alkoholu max.1,2%hmotnostních alk.(1%obj.alk.), nealko max 0,5%hmotnostních alk. (0,4%obj.alk).

V roce 2000 změnili hranici stolních na 7 a výčepní jen 8-10%EPM a přidali definici piva se sníženým obsahem cukru max.0,75g/100ml a u lehkých piv přidali energetickou hodnotu max.130kJ/100ml.

V roce 2011 hranici opět vrátili dolní hranici výčepního 7%EPM.

Pro účely vyhlášky se rozumí pivem - pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. ( ta jedna třetina surogace to je hrůza).

Pšeničné pivo je pivo minimálně s třetinovým podílem pšeničného sladu.

Co se týká uvádění surovin tím se všeobecně zabývá zákon 110/1997 - složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Suroviny musí být uváděny sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu až do podílu 2% objemu, pak už klidně na přeskáčku.

(1)Označování piva

a) název druhu a skupiny,

b) obsah alkoholu v objemových procentech,

c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,

d) údaj "nefiltrované," pokud nebyla provedena filtrace,

e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,

f) použití přírodní minerální vody.

(2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle požadavků uvedených v příloze č. 5 .

(3) Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.

(4) Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů a vody považováno za jednosložkovou potravinu.

(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu:

lahve nad 0,3 do 0,75litru -3%, 1-5litru(Pet+ 5lsoudky) –1,5%, sudy -1% objemové

Pak máme přílohu č.5, kde je v tabulce stanoveno prokvašení, obsah CO2, extrakt původní mladiny v %hmotnostních, minimální alkohol pro jednotlivé kategorie. Ten minimální alkohol samozřejmě u kategorií nealko a se sníženým u ostatních je uvedeno nad 1,2%hm.alk...

A tady ve vysvětlivkách k hodnotě EPM je uvedeno -Obsah extraktu před zakvasením, stanovený v pivě na základě analýzy a výpočtem podle Ballingova vzorce. Na obalu a průvodních obchodních dokladech se uvede obsah původní hladiny hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů. .

Ta hladina není můj překlep a to tam skutečně je a je to v obou přílohách z roku 1997, i 2000 a od různých zdrojů. Vyhláška sice říká že EPM nemusí být uváděno, ale v příloze má že musí být, ale díky hladině místo mladině se tomu nejspíš všichni vyhýbají. Jediný kdo to pro účely stanovení spotřební daně musí vyžadovat je Celní úřad. Ostatní úřady to dlouhé roky ignorují a nechávali klamat spotřebitele, když jim obchodní řetězce, malé krámky a hospodský nabízeli např. G 10, přestože to byl jen G výčepní bez možnosti zjištění skutečného EPM.

Pozn. ve vyhlášce 115/2011 příloze č.5 již uplně vypadl text o uvádění EPM i s tou chybou hladiny, je tam pouze-Obsah extraktu původní mladiny, stanovený výpočtem podle velkého Ballingova vzorce, se posuzuje hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů.

Další a opravdu velmi pozoruhodná věc, která vyjde z tabulky č.5 U piv s obsahem alkoholu nad 1,2 % a do 5,5 % objemových včetně, se připouští odchylka +/- 0,5 % objemových od deklarované hodnoty a u piv s obsahem alkoholu nad 5,5 % objemových se připouští odchylka +/- 1,0 % objemových od deklarované hodnoty, přičemž musí být dodrženy minimální nebo maximální stanovené hodnoty.

My skoro odborníci již delší dobu se snažíme zorientovat u piva podle zjednodušeného vzorce, který nebere v úvahu stupeň prokvašení EPM=%alkoholu*2+2. Celé roky jsem u piva, které mělo 4,0%hmot.alk. si říkal, jedná se desítku, ale jestli má jen 4,0-0,5=3,5%hm.alk. tak se jedná o devítku a jenom mě blbli. A to si opravdu pivovar s HGB laboratořemi apod umí pohlídat. Proto u hodně testů v Dtestu a podobných, neseděl uvedený alkohol a nikdo z toho nedělal problém, protože tam tolerance je veliká.

Jak to tedy s EPM u G Originál 10° je?

Kdyby na hlavní etiketě bylo označení druhu piva výčepní, pak by číslo deset muselo skutečně být pouze doplňkovým označením EPM.

Takhle to zavání pouze obchodním názvem.

Nezbývá nám než čekat až někdo udělá laboratorní testy kdy vyjde skutečné EPM a nám prozatím zbývá si chuť zkontrolovat maximálně anonymní degustací, abychom nebyli ovlivněni reklamou, renomé značky ani averzí k dané značce piva.

Napište kdo jste už viděl zadní etiketu, co je uvedené tam. Zajímavé by taky bylo, jestli má někdo sbírku etiket uvést vývoj alkoholu u výčepního G.

Dobrému pivu zdar Hroch

autor: hroch | Blok 11:54 [permalink] [comments: 18]


Kde kupujete pšeničné pivo?

[středa, 4. duben 2012]

V Mistellbachu v Interspari je slusný výber pšeničných piv. Najviac mi chutil Weihenstephaner a Paulaner.

Ináč doma kúpim len Primátor Weisen a Meisels Weise v Kauflande a Tescu.

Kde kupujete pšeničné pivo?

autor: Chup | Blok 21:07 [permalink] [comments: 2]


Šest pšeničných piv na čepu v PPT

[středa, 28. březen 2012]

Od včerejška je v První pivní tramwayi v Praze na Spořilově na čepu šest pšeničných piv - Herold, Primátor, Velen, Vít, Hoegaarden a Fénix! Přijďte ochutnat a porovnat!

Včera tam proběhla degustace První pivní extraligy, které se účastnilo osm mladých dam, představitelek cílové skupiny pivovarů pro pšeničná piva.

František Trantina

Šest pšeničných piv na čepu v PPT

autor: pi | Blok 07:18 [permalink] [comments: 12]


Záhorácky pivný festival - 1. ročník

[úterý, 20. březen 2012]

V obci Prievaly nachádzajúcej sa na Záhorí Slovenska sa dňa 5. mája (května) 2012 od 12:00 hodiny uskutoční pri príležitosti prvého výročia vzniku Prievalského pivovaru Sandorf 1. ročník Záhoráckeho pivného festivalu, na ktorý sú pozvané minipivovary zo Slovenska, Čiech, Moravy a Poľska, homebrewári i remeselníci zo Slovenska. Počas festivalového dňa budú prebiehať súťaže i anketa o najlepšie pivo festivalu. Pre deti budú pripravené rôzne atrakcie a všetci návštevníci sa budú môcť osviežiť pivom mnohých chutí a značiek, ďalšími nápojmi a pochutiť si na rôznych špecialitách. Festival bude obohatený kultúrnym programom, v ktorom sa predstavia: Búranka (dychová hudba), Šandorfjanka (domáci folklórny súbor), Bukasový masív (Natural country music), Requiem (rock) a Funny Fellows (Old time band).

PIVOVAR SANDORF VÁS SRDEČNE POZÝVA NA ZÁHORÁCKY PIVNÝ FESTIVAL!

Záhorácky pivný festival - 1. ročník

Exkurze v Podkováni

[pondělí, 27. únor 2012]

Domluvila jsem pro PI exkurzi v pivovaru Podkováň. Vzhledem k tomu, že to musí být všední den (a já přidávám, že by mělo už být slušné počasí), navrhuji dva termíny : buď pátek 13.4. :-) nebo o týden později - 20.4.

Později už začínají různé slavnosti, tak by se páteční termíny asi nehodily. Počet je bohužel omezen (kvůli prostoru) na 10, max.15 osob.

Kdo má zájem, napište Chodymu, ten povede seznam (a pak řekne DOST!) A taky napište, který termín vyhovuje.

Na podrobnostech se pak s přihlášenými domluvím.

autor: Jana | Blok 17:14 [permalink] [comments: 7]


Berounský masopust

[neděle, 26. únor 2012]

V sobotu 25.2. se konal v Berouně Tradiční masopust. První část se odehrávala na náměstí, kde bylo možno ochutnat speciality vepřových hodů. Nechyběl tradiční průvod masek, symbolické předání klíčů od bran města panem místostarostou maškarám, jakož i dětské soutěže. V odpoledních hodinách se masopustní veselí přesunulo do Rodinného pivovaru Berounský medvěd. Při popíjení (nejen) místního moku a živé hudbě bylo zde možno se veselit do pozdních nočních hodin.

Berounský masopust

autor: Jana | Blok 18:48 [permalink] [reaguj]


Zasedání Pro nevěřící Tomáše.

[středa, 22. únor 2012]

Zdař

Na základě dohody s PPT sjednané při konání prvního kola První pivní extraligy 2012 si dovoluji svolat první zasedání týmu "Pro nevěřící Tomáše - PNT" (berte to jako pracovní název) na 22. března 2012 od 19:00 v První Pivní Tramway (PPT) v Praze na Spořilově. Program bude následující:

1. Určit co a jakým způsobem budeme degustovat.

2. Určit jak budeme získávat vzorky degustací.

3. Určit jak budeme financovat degustace.

Myslím si, že toto jsou základní body, které je nutné si dohodnout, aby naše skupina fungovala.

Pro pohodový běh degustací odhaduji minimálně 8 degustátorů. Samozřejmě je dobré si zajistit náhradníky, aby se mohly zacelit neočekávané absence.

Z tohoto důvodu by bylo dobré, aby se na první zasedání sešlo více ( dle mého odhadu 10 až 12 osob) zakládajících členů.

Pokud se mi podaří sehnat nějaké vzorky na degustaci, můžeme zopakovat první loňskou degustaci PNT.

Vaše kladné odpovědi - přihlášky - posílejte na můj mail.

Zatím asi vše.

Petr Sitař alias Regent!

PS: Mail posílám jako odpověď na mail od Jirky Bejčka. pokud máte pocit, že v adresátech někdo chybí, mail mu přepošlete. Čím nás bude víc, tím lépe!!!

autor: Regent | Blok 00:02 [permalink] [reaguj]


Drby z plzeňských hospod...

[čtvrtek, 16. únor 2012]

V poslední době mi nějak vázne docházka do hospod a restaurací, raději si sednu s kamarády u lahváčů nebo ještě lépe narazíme soudek. Dnes se mi zadařilo a navštívil jsem dvě hospody najednou. Ale proč to píšu, na tom přeci není nic zvláštního.

Jako první jsme zašli na pozdní oběd do Řemeslnické besedy, kde z velkého výběru piv není moc co na výběr. Z Dobřan měli jen pšenici Hospodáře. Dále jsem zkusil nefiltrovaného Bernarda a zase se vrátil k Modré Hvězdě. Ale co mi zde zaujalo? Začetl jsem se do tácku Svijan, kde mj. píšou: "Část hotového piva plníme přímo do sudů, džbánků a párty soudků (Kvasničák). Ostatní pivo se zfiltruje na křemelinovém filtru, aby mělo jiskru" Není tohle jasné přiznání HGB (s mírným jeho zamlčením)? Kdybychom to vzali doslova a pivo se ve Svijanech vařilo na stupňovitost, tak by Kvasničák musel být rozdílných stupňovitostí a to asi není.

Mám ještě chvilku času, tak se zastavuju v KMP, kde je na čepu mj. Valentýnský červený Chodovar 12. Nemám rád tyhle dovezené svátky, ale "jiné" pivo jsem rád okoštoval. Barva opravdu červená. Čím je to dané ovšem zůstává otázkou. Chuť více do sladka, asi je použit nějaký sirup. Nabízí se srovnání s Červeným králem z Vratislavic a tady to u mne Konrad na plné čáře vyhrává. Další novinkou je První plzeňská pivotéka (o které ještě zjistím potřebné informace) a lahvování sokolovského Permona do 0,5l lahví typu E15.

Tak a to by pro dnešek stačilo....

autor: Chody | Blok 19:00 [permalink] [comments: 7]


Exkurse do Janáčka

[úterý, 14. únor 2012]

S přáteli z Republiky Ovipistán se chystáme navštívit Pivovar Janáček v Uherském Brodě. Termín je určen na 19. 3. 2012 dopoledne. Vzhledem k tomu, že je nás na tak velký pivovar poměrně málo, uvítáme další zájemce, kteří by naši skupinu rozšířili. Případný zájem nám dejte vědět na adresu viktor@ovipistan.cz .

autor: Vijoh | Blok 14:23 [permalink] [reaguj]


Musí mít piva tak dlouhou trvanlivost.

[sobota, 28. leden 2012]

Po každé když se rozjede diskuze o anonymní degustaci lahvových piv, objeví se dotaz, či postěžování na nákup piv ke konci expirační doby neumístěných vzorků.

Je právo každého pivovaru určit si jakou trvanlivost bude mít jeho pivo. Ale je také povinnost tu deklarovanou trvanlivost za použití hygienických a technologických postupů zaručit. Prostě bez ohledu a nebo právě s ohledem na způsoby zacházení s pivem v superhyper marketech zaručit, že pivo bude poslední den trvanlivosti v pořádku.

Jako zákazník není mojí povinností hledat na internetu informace, jakou dlouhou trvanlivost zaručuje pivovar po stočení svého piva a podle datumu minimální trvanlivosti na lahvi zkoumat jak dlouho je pivo stočeno a jeli dostatečně čerstvé.

Sice při zásobování vlastního podniku, koukám na trvanlivost pochutin, aby jsem stihl všechny balení tyčinek, chipsů, tatranek atd. prodat a tak si samozřejmě všimnu, že tatranky mají nejvýše osm měsíců před sebou, tyčinky podle výrobce šest až osm měsíců a chipsy zhruba čtyři měsíce.

U našich pivovarů to nemíním všeobecně zkoumat, protože doby se liší opravdu hodně, od čtyřech týdnů po celý rok.

Pivovary vede k tak dlouhé době trvanlivosti především požadavek obchodních řetězců, které na své zásobení a překládání hlavního skladu, meziskladů a samotných superhyper marketů potřebují asi více času. Hlavně však neřeší vyskladňování a přerovnávání zboží podle datumu a tak chtějí mít rezervu pro zatoulané piva a rezervy pro vytváření různých lákacích akcí.

Chci se však zamyslet ještě nad druhým aspektem, který vede pivovary u některých svých značek protahovat trvanlivost, a to je to že daný druh piva vyrábí v tak malém množství, že ho dělá jen několikrát za rok a musí trvanlivostí zaručit zásobování trhu po celý rok.

Příklad pro jednoduchost- pivovar roční výstav 100tisíc hektolitrů, varna pro lepší počítání 250hl, v nabídce 6-10 druhů piv. Většinový výstav dělá jeden druh piva v historicky jedenáctkové oblasti a dva druhy jinde. Ty hlavní druhy dělají 70-85 procent výstavu. A zbývá nám 15-30% na zbylé 5-8 druhů piv. A tak u takového pivovaru máme jeden dva druhy piva co se vyrábí jen v množství jedno procento a to je tisíc hektolitrů, čtyři varny, várka jednou za čtvrt roku. Když udělá pivovar várku jednou za čtvrt roku musí zaručit trvanlivost alespoň pět měsíců aby tam byl překryv várek. Takže u takového okrajového piva ze sortimentu pivovaru je už při výjezdu z brány pivovaru naprosto rozdílná kvalita piva v jednotlivých měsících.

Bohužel podobně na tom jsou okrajová piva v nabídce superhyper marketů. Pivo kterého si zákazníci koupí dohromady dvě lahve denně, tak do svých hlavních skladů vozí z pivovarů taky jen jednou za čtvrt roku, protože neumí nakupovat po paletách, ale po náklaďácích.

Pivovar se musí rozhodnout jestli bude zákazníkům prodávat pivo v dobré kondici a nebo si bude hrát na mnoho nabídek, ale s proměnlivou kvalitou v průběhu období trvanlivosti.

Jedna ze zajímavých možností jak tento problém uchopit je například zajímavá akce Cesta znalců z KBT. K určitému datu je připraveno větší množství speciálního piva a pivo je nabídnuto do dohodnutých restaurací v ideální kondici a případné přebytky nabídnou v následujícím období v akční ceně aby pivo nenabízeli s rozdílnou kvalitou ještě za půl roku.

Druhá možnost je vlastní pružné a časté zásobování malých prodejen a i některých supermarketů ochotných drobné spolupráce. Většinový odběratel lahvového piva zažil jako pivař a nebo syn pivaře otáčení lahví v krámě a kontrolu kalů v lahvi a tak jistě dost těchto lidí by bylo schopných slyšet na nabídku čerstvého piva v malé prodejně. Moje zkušenost v libereckých nápojkách, je že prakticky nikdo není ochoten si s pivovarem dohodnout vlastní zásobování a radši jen objedou sklady Makra, Jipu a Svijan, nechají provést závoz jednoho dvou aktivních pivovarů a maximálně zajedou jednou za čas do Českého Brodu.

autor: hroch | Blok 16:07 [permalink] [comments: 4]


Změny a novinky na PI

[sobota, 28. leden 2012]

Možná jste si už všimli změn, které se týkají zejména přebíraných článků z tisku. Bohužel jíž nelze přetiskovat celé znění. Dá se to pochopit, novinovým serverům se tak snižuje návštevnost tak potřebná pro zadavatele reklamy. Napříště se tedy u novinových článků zobrazí jen název, perex (tedy cca 1-2 věty) a odkaz na původní článek. Pro Vás to znamená o pár kliknutí navíc, tak snad to nebude tak velká překážka. Doufám, že nám i tak zachováte přízeň a když se k tématu budete chtít vyjádřit, nezůstane jen u Vašeho příspěvku v "novinách", ale podiskutujeme o něm i na PI.

Tolik nepopulární opatření a teď snad něco veselejšího. Vedle mapy pivovarů jsme zprovoznili mapu Pivní místa v ČR, kde byste měli nalézt seznam míst, kde nakoupíte či ochutnáte dobrá (nejen) česká piva.

Zatím tam přidávám místa, která jsem sám navštívil. Protože nejsem schopen navštívit a hlavně objektivně posoudit zajímavá pivní místa v celé naší vlasti, chci požádat Vás čtenáře PI, abyste mi dali typ. Napište nám o něm do redakce Pivního.infa. Napište v čem je ono místečko zajímavé, proč bychom ho měli zařadit. Abychom jej mohli zanést do mapy, potřebujeme přesnou adresu a nejlépe i adresu webové prezentace (pokud ji podnik má). Podnik by samozřejmě v první řadě měl prodávat pivo z malých či středních (nejen) českých pivovarů.

A jaké že podniky sem budeme zařazovat? Mám na mysli zejména: Pivnice - Restaurace - Pivotéky. Otázkou zůstává, zda znovu i do této mapy řadit minipivovarské restaurace? To bych nechal na delší diskusi.

Doufám, že společnými silami vytvoříme kvalitního průvodcena cestě za dobrým pivem v ČR.

autor: Chody | Blok 14:50 [permalink] [comments: 25]


Hrochovi chutná Heineken- aneb anonymní degustace na Kulečníku u Hrocha

[středa, 18. leden 2012]

Rozporuplné diskuze pod články o degustacích PPE (první pivní extraligy), mě přivedly k nápadu uspořádat podobnou sérii degustací. Již několik let pořádám ochutnávky piv, které sám ohodnotím a po porovnání s názorem několika dalších lidí vždy zapíšu do hodnocení ochutnávkových piv. Byl jsem velmi zvědav jak může dopadnout opravdu anonymní degustace.

Nejprve jsem sehnal sklenice, aby každý přihlášený „degustátor“ měl stejné podmínky. Bohužel když jsme rozbalovali sehnané sklo, zjitili jsme s barmanem s přezdívkou Ježíš, že některé sklo je 0,2l s rezervou a jiné 0,4l, sice stejného designu, ale v podobně velkých krabicích. Co se týká výběru piva, oběhl jsem liberecké krámy a zjistil jsem, že je v nich k dostání 32 druhů dvanáctek a nebo jedenáctek ležáků. Takže to vyšlo na čtyři základní kola po osmi vzorcích. Aby nedošlo k nějakému nerovnoměrnému rozložení piv od jedné pivovarské skupiny do jednotlivých kol, rozhodil jsem piva do několika losovacích košů a provedl rozdělení vrháním kostkami. Dále jsem si dal práci s rozložením jednotlivých vzorků k jednotlivým degustátorům. Protože se nikdo z nás nezdrží poznámky „fuj ten vzorek C je hnusnej“, uděla jsem si rozmisťovací tabulku a pak vyšlo například, že degustátor 1 měl pod označením vzorku A stejné pivo jako degustátor 2 pod označením vzorku C.

Pro případné zájemce pro pořádání podobné akce- příprava sklenic- umytí cca 20minut, nalepení polepek cca 10minut, rozdělění sklenic 10minut. Oplachování skla a podávání na rozlévání jeden člověk, rozlévání druhý člověk, podávání a rozdělování třetí člověk a to celé nalévání trvá od deseti do patnácti minut při osmi vzorcích a devíti degustátorech.

Já Hroch jsem byl jediný kdo vybral vzorky a spolu s Ježíšem jsme byli jediní kdo věděli co nalévají. Ostatní nevěděli, kromě informace, že se jedná především o dvanáctky a jedenáctky nakoupené v normální liberecké síti vůbec nic.

1. základní kolo proběhlo 11.1.

podle vylosování jsem v pondělí nakoupil lahvová piva, přemístil je do skladu kulečníku. Ježíš vylosovaná piva přemístil ve středu ráno do lednice a tam byly připravené na večerní akci. Sešlo se osm degustátorů a bylo připraveno devět sad vzorků, tak jsem se jako jediný znalý seznamu degustovaných piv připojil a navíc jsem se pokoušel rozeznat ochutnávaný vzorek. Hodnocením soutěžících zamíchalo hlavně poznání Svijanského mázu, pro někoho naprostý favorit, jako jediné poznatelné známé pivo, pro někoho odpor právě kvuli poznatelnému Tetrahopu, já sám jsem bezpečně poznal, ale snažil jsem se co nejobjektivněji posoudit pitelnost a tak jsem dal relativně příjemou známku. V tabulce výsledků zvýrazněno moje hodnocení jediného člověka, který věděl co má v neznámém pořadí před sebou. Ostatní nevěděli nic než že se jedná o lahvové jedenáctky a dvanáctky koupené v Liberci. Já jsem odhadl čtyři z osmi vzorků.

Výsledky prvního kola nás částečně překvapily, ale byl jsem hlavně zvědav na druhé kolo, které na pohled skýtalo zajímavější vzorky.

2.základní kolo.

Sešli jsem se v menším počtu. Chyběl Balů, který minule i přes napomínání podle způsobu starého krasoblasřského hodnocení rozložil rovnoměrně známky 1-9 mezi všechny vzorky. Nebyl důvod neopakovat podobné známky, hlavně když většině lidí přišla půlka vzorků podobně nezajímavých. Pro tuto degustaci také chyběla Lamužova žena, kterou pro tentokrát nahradil Ježíš.

První dojem, rozlosování bylo zajímavější, piva jsou lepší, horší rozdat známky.

Já jako znalý piv co jsou rozhozený ve sklenicích jsem se snažil i přiřadit názvy a výsledek mě absolutně rozhodil. Odhadl jsem pouze Svijanského rytíře a Rohozec a v dalších čtyřech typech jsem se absolutně mýlil. Začal jsem kontrolovat jestli jsem vše správně rozhodil, No prostě jsem nedokázal pochopit, že by mně chutnal Heineken nejvíce.

Tak jsme si po degustaci byli všichni vědomí své vlastní neschoponosti ochutnat a rozeznat pivo, že nedošlo na případný kontrolní test, anonymní anebo řízené degustace daných vzorků, které byly v objemu jedné lahve od každého připraveny v lednici.

Pořadí a hodnocení 1. základního kola seřazeno podle výledku ne podle nasazení vzorků

poř.,název piva, body degustátorů (9), celkem, průměr

1 Krušovice12 4 4 5 2 3 6 1 6 3 34 3,8

2 Konrad11 3 8 3 1 4 6 6 3 3 37 4,1

3 Svijany11 7 8 4 1 4 7 2 4 6 43 4.8

4 Rychtář12 6 4 5 5 2 8 5 4 6 45 5

4 Gambrinus Excelent 8 3 6 5 5 7 3 6 2 45 5

6 Krakonoš12 8 4 9 2 2 7 9 6 4 51 5,7

7 Lobkowitz 8 7 5 5 5 8 7 5 7 52 5,8

8 Carslberg 5 6 5 7 6 7 4 7 7 54 6

Pořadí a hodnocení 2. základního kola seřazeno podle výledku ne podle nasazení vzorků

poř.,název piva, body degustátorů (8), celkem bodů, průměr

1 Zlatý Bažant 4 6 5 2 5 4 3 7 36 4,5

2 Heineken 8 2 6 3 3 7 2 6 37 4,6

2 Bernard12 6 8 3 4 2 5 6 3 37 4.6

4 Rohozec12 5 5 6 5 6 3 5 4 39 4,9

5 Konrad12 2 4 5 8 6 6 4 5 40 5

5 Svijanský Rytíř 7 4 6 7 8 1 3 4 40 5

7 Zlatopramen 8 5 5 4 4 7 4 5 42 5,2

8 Baronka 5 6 7 8 4 2 7 4 43 5,4

Zvýrazněno v tabulce Hrochovo a Ježíšovo hodnocení, které může být trochu ovlivněno znalostí (i když ne znalostí rozhození piv do sklenic) degustovaných vzorků.

Rada pro všechny co chtějí pořádat něco podobného. Je nutné připravit co nejvíce shodné sklenice, které svými nápisy nebudou ovlivňovat vnímaní piva. Příprava předem minimálně půl hodiny. Nalévání ve třech lidech minimálně deset minut, prostě rychleji to nelze zvládnout a tak jsou všechny piva trochu jetá, ono ale ochutnávání trvá zhruba dvacet minut tak to nalití není zas takový problém .

Rada pro ty kteří chtějí odsoudit výsledky- nejdříve si to zkuste a pak odsuzujte.

PS. Krušovice byly v první degustaci nalévány jako první a přesto jevily největší pitelnost.

Z výsledků prvního kola jsem se opravdu dlouho probíral, druhé kolo mě donutilo okamžitě napsat článek.

Pro úplnost, na zapití a zakousnutí byla připravena voda, rohlíky, v prvním kole eidam 30%, v druhém případě Mozarella 15%.

Další dvě základní kola budou následovat, pak dvě semifinále a finále, pak bude následovat pokus o zjištění pitelnosti finalistů.

Každý zkuste a pak kritizujte.

Hrochovi chutná Heineken- aneb anonymní degustace na Kulečníku u Hrocha

autor: hroch | Blok 23:58 [permalink] [reaguj]


«« « Strana 11 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň