Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam


Pivní ročenka 2016 – reakce

[čtvrtek, 7. červenec 2016]

Děkuji panu Tomáši Janků za zpětnou vazbu. Pokusím se v krátkosti zareagovat.

V prvé řadě formát. Změna formátu byla i pro mne velmi těžkým rozhodnutím a doposud s ní nejsem vnitřně smířen. Ale zvítězila pragmatická stránka věci. Vydavatel vydává i další média a rozhodli jsme se více zpopularizovat piva z malých a středních pivovarů mezi širší čtenáře. Mimo vás, pravidelných čtenářů, jsme tak oslovili další skupinu lidí a to tím, že Pivní ročenka 2016 (nově Pivař & pivo) vyšla také jako příloha předplatitelům časopisu Potravinářský obzor. To byl hlavní, ale ne jediný důvod ke změně formátu.

Co se týče obsahu, je dle mého názoru obdobný, jako v předchozích letech. Vždy tam byly a i v tomto čísle jsou články o pivu, pivovarech, chmelu a sladu. Letos jsme se více věnovali fenoménu posledního období a tím jsou domácí vařiči a létající pivovary. Reklamních, chcete-li PR článků, je v letošním čísle v poměru obdobně, jako v předchozích letech. To, že některý podnik je v článku chválen, skutečně nemusí vždy znamenat, že je článek zaplacen, ale že stojí za to pochválit, pokud někdo dělá svou práci dobře a vyjádřit to článkem.

Nesourodost článků považuji naopak za výhodu a nese se takto po celou dobu vycházení Pivní ročenky. Nesourodost je dána jak snahou o co nejširší pojetí úhlu na pivo a vše okolo něj, tak i skladbou autorů. Pravdou je, že se nám trochu vymkl z ruky náš „hlavní“ autor a napsal těch článků opravdu dost. Osobně si nemyslím, díky šíři jeho záběru, že je to na škodu věci. Co se týče dalších autorů, vše se vyvíjí a tak se mění i složení autorů.

K mé osobě a vzpomínek na Cyklovandry. Jsou součástí všech ročníků a i z minulosti mám naopak od mnoha lidí pochvalu za ně, že z nich občas čerpají inspiraci, co v pro ně neznámých končinách můžou navštívit a vidět. Jak je patrno z textů, nejde vždy jen o pivní zastávky, ale i tipy na lokality, muzea apod. Chápu také, že se články tohoto typu nemusí líbit každému. Ale tak, jak jste si vy, pane Janků našel pár článků, které vás zaujaly, tak si zase někdo jiný jistě najde jinou skupinu článků, které si rád přečte.

Přes váš kritický postoj vám ještě jednou děkuji za zpětnou vazbu, bez které nejde vývoj dopředu. Váš názor budu mít na paměti při další své „pisatelské“ činnosti.

Roman Holoubek

PS: Malá douška závěrem jak píše Malakin: „…při ceně jako jedno až dvě piva z minipivovaru to až takový průser není...“ :-)

http://vydavatelstvibastan.cz/publikace.asp?id=19

autor: Roman Holoubek | Blok 20:47 [permalink] [reaguj]


Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

[pondělí, 30. květen 2016]

Koupil jsem si pro mne nové pivko v PET lahvi z pivovaru Manner.

Odkud je ten pivovar? To na etiketě není, není tam ani datum spotřeby, není tam výrobce, jen logo Pivovar Manner, nevadí, přesto ochutnám. A cože to vlastně piji? Na etiketě je psáno Manner 11o, takže je to ležák jedenáctka, jak jinak. Ale co to vidím menším písmem: "Světlé pivo výčepní". Takže je to 11, nebo 10? To se nedovím. A malé vodítko alkohol? 4,3 %, hmm, tak to může být obojí, více prokvašená desítka, nebo málo prokvašená 11. Takže nevím, zda jede o ležák, či výčepní, nevím, kdo to vyrábí a kde, nevím složení, nevím trvanlivost. No nevadí, hlavně, že vím asi deseti jazyky že je uvnitř pivo.

Ale tu můj zrak spočine na nápis vpravo dole! Ejhle, copak se dovím po odlepení etikety na zadní straně? Jaké tajemství se tam skrývá, že není možné dát tyto údaje viditelně na lahev? Asi tam bude nějaký příběh, nebo tajný recept na toto pivo, nebo, že by soutěž?

No nic, pivo vypiji a etiketu odlepím. Jaké překvapení! Všechny povinné údaje jsou zde! Už vidím výrobce, už vidím složení, už vidím alergeny a také datum spotřeby.

Je dobré, že po odlepení etikety poznám, zda jsem koupil pivo prošlé, nebo ještě ne. Ale co znamená datum spotřeby 2016? To jako, že je spotřeba kontinuální po celý rok 2016? A jsem také rád, že alespoň voda v tomto pivu není alergen. :-)

Souhlasíte se mnou, že jste ještě neviděli větší paskvil? Pokud ne, co vás ještě více zaujalo?

Ale abych se jen nevysmíval. Podstatný je obsah. A ten mi opravdu chutnal, krásně pitelné pivo českého typu asi někde na pomezí mezi desítkou a jedenáctkou. Doporučuji ochutnat.

Nejvíce zběsilá etiketa poslední doby

Kdo má být bitý?

[středa, 30. září 2015]

Výrobce, nebo prodejce v případě nesprávného označení výrobku?

Z minulosti jsme si zvykli hovořit o pivech jako o desítce, jedenáctce, dvanáctce. Takto si většinou i piva v restauracích objednáváme. A takto je často i vidíme napsaná na nápojových lístcích, či tabulích v těchto provozovnách.

My, spotřebitelé, kteří se o pivo více zajímáme, víme, že například dnes legislativně platné označení pro piva výčepní je od 7 do 10,99 % EPM. A pokud někde napíšu, že pivo je 11ka, pak musí mít mezi 11,00 až 11,99 a jde o ležák a nikoli výčepní pivo. Jenže, především, díky spotřební dani se stalo, že všeobecně známý výrobek mého pivovaru už není jedenáctka, ale jen desítka. Celá řada z nás dokáže vyjmenovat takováto piva, která ještě pamatujeme jako jedenáctku. Analogicky je situace stejná i u celé řady bývalých dvanáctek.

A nyní k jádru věci. Hostinský roky točí stejné pivo, jen pivovar u tohoto piva o něco snížil EPM a svému hostinskému to nesdělil. Budete si také pravidelně číst, co je napsáno na víčku sudu? Předpokládám, že ne a z toho, že vaše objednávka je stále stejná, se budete domnívat, že dostáváte stále stejné pivo a proto na nápoják napíšete Rebel 11. No a pak na vás přijde SZPI a dá vám pokutu za zavádějící informace a uvedou vás třeba zde: http://www.potravinynapranyri.cz/

Konkrétně zde: http://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=3362&lang=cs&design=default&archive=actual&listtype=tiles

Přikládám vyjádření prodejce piva značky Rebel: https://www.facebook.com/barZolik

Pro ty, kteří nekoukají na FB je vyjádření majitele baru zde (needitoval jsem pravopis a přepisuji v původním znění):

„Vážení hosté, dovolte abych se vyjádřil k uvedenému "odhalení" ze stránek potravinynapranyri.cz.

Sám jako dlouholetý konzument brodského zlatého moku jsem byl po kontrole státní zemědělské a potravinářské inspekce překvapen, že měšťansky pivovar Havl.Brod již NEVYRÁBÍ 12° a 11° pivo, tak jak jsme ho znali. 12° pivo je ve skutečnosti jedenactkou a 11° zřejmě desítkou. Nešťastně se ale bohužel mezi prodejci v hantýrce stále používá označení dvanáctka a jedenáctka, stejně tak jak to používáte i vy hosté při objednávkách u vaší obsluhy.

Bohužel nebylo v mé moci na nápojových lístkách uvést spravné označení (rebel original, rebel tudor), neb nemám potravinářskou průmyslovku, či jiné vzdělání chemického zaměření,které by mi napomohlo zpochybnit dlouholeté označování a to dvanactka a jedenactka.

Nerad bych byl s naší provozovnou zařazován mezi tzv.šmejdy, co úmyslně odrbávají zákazníky. Cítím se být poškozen, protože stále máme na čepu kvalitní pivo, dobře ošetřené, jako již mnoho let zpátky. NIKDY jsme nekupovali levnější (myšleno o stupeň nižší) pivo, ktere by jsme deklarovali za original.

Bohuzel z tohoto výsledku kontroly to tak vypadá...

Velice děkuji za přízeň, kterou projevujete svými návštěvami a věřím že chápete mé rozhořčení.“

Poznámka na závěr:

Rada pro SZPI – vím, kde můžete vybrat na pokutách mnoho peněz od provozovatelů restaurací, hospod, barů, prodejen potravin, … Co se takto podívat na označení oblíbené „plzně“ v těchto provozovnách? Nebo například i krušovický Mušketýr je mnohde značen jako 11ka.

Kdo má být bitý?

Pivní ročenka 2015 dobývá hospody a pivotéky

[středa, 1. duben 2015]

Událost číslo jedna nejen v celých Čechách, nejen na Moravě, dokonce nejen ve Slezsku, ale i v okolních zemích.

Tradiční Pivní ročenka již co nevidět vyjde! Všem na vědomost se dává, že zavedené české vydavatelství Baštan, ve spolupráci s proslulým a všemi mastmi mazaným šéfredaktorem Romanem Holoubkem, pro pivaře a textové fajnšmekry připravilo opět jejich oblíbenou lahůdku – Pivní ročenku 2015. Pivní ročenka 2015 číslem ročníku dokonce překonává loňskou rekordní Pivní ročenku 2014! Je opět plná téměř geniálních a poctivých textů, které mají dostatečný říz, na jaké jsou její nároční čtenáři zvyklí. Je psaná podle původních pravidel českého pravopisu.

Pro letošní jedinečnou ročenku okolo sebe sestavil namazaný šéfredaktor tým spolupracovníků, kteří předčí jakýkoli tým, který tady kdy okolo ročenky vznikl. K již osvědčeným a nikdy neumdlévajícím autorům přizval podmazaný šéfredaktor i nové výrazné osobnosti, které přispěly lvím podílem na jedinečnou tradiční a přitom novátorskou originální zábavu. Zábavu při poučném čtení, které není suché, proto také doporučujeme u prohlížení obrázků a luštění písmenek popíjet originální (české, moravské, slezské, či jiné) pivo.

Ryzí zdroj cenných informací a originální chytré zábavy dostanete v každé opravdu dobré pivotéce, restauraci i pivnici. Hospoda (pivotéka, bar, pivnice, …), která nemá vedle výčepu ročenku je nejen zaostalá, ale nezaslouží si nic jiného než vaše opovržení a odchod do kultovní legendární hospody s geniální ročenkou. Jedině pokud jsme vzdělaní, tak nechlastáme, ale oduševněle popíjíme svých deset a více piv za večer.

Ročenka je stále tištěna na poctivém papíře bez jakýchkoli náhražek, receptura jeho výroby však byla na četné žádosti čtenářů vylepšena – papír tak již není křídový, ale tradiční drsnější, přitom ale dostatečně příjemně jemný. Stránky věnující se chuťovými charakteristikami piv, která byste neměli vynechat (protože nás jejich výrobci při vydání ročenky poctili svými penězi), jsou parfémované po jednotlivých pivech. Při podrobnějším zkoumání zajisté poznáte aroma svého oblíbeného nápoje, kdo si lízne, možná sice zprvu ucítí mírně papírovou (lepenkovou), ale v základu přímočaře sladově-chmelovou! A pozor – tradiční novinka: Posledních padesát stránek s logy pivovarů, které nás tentokrát zapomněly sponzorovat, jsou navíc opatřeny perforací pro jejich snadnější vytržení a možné alternativní použití.

Vzdělaností k osvětě. Neboli pijeme, abychom byli vzdělaní.

Tiskovou zprávu sestavili ve stavu střízlivém Jiří Kaňa a Roman Holoubek dne 1. 4. 2015

PS: Postavíme se i na hlavu, abychom vás zaujali :-)

Pivní ročenka 2015 dobývá hospody a pivotéky

Je to ještě rozumné? III - závěr

[čtvrtek, 5. únor 2015]

Sedmého prosince jsem zde napsal krátkou úvahu nad nesmyslnou cenou Bakaláře v Bille.

Dvacátého sedmého ledna jsem napsal pokračování zde.

A dnes píši závěrečnou kapitolu. Proč závěrečnou?

Minulý druhý díl jsem zakončil tímto sdělením: „Ale nějak se mi nechce na sobě samém tu zkoušku podstoupit. Snad už jen z principu, že ze sebe nechci dělat vola jednomu "nejmenovanému" obchodnímu řetězci. Nebo, že bych se přeci jen obětoval...?

No a správně tušíte, toho vola jsem ze sebe udělal.

Začalo to nenápadně, že jen prosonduji, kolik z těch původních deseti kusů se už prodalo. A ejhle, zůstaly tam poslední dva kousky. Doteď nevím, který závit v mém mozku mi naťukal, abych si jednu ze dvou lahví vzal a zaplatil za ni nedůstojnou cenu 50 Kč. Jsem vlastník Billa karty a nemusím si toto pivo kupovat za aktuální cenu 129,90, ale za členskou cenu 49,90 Kč. A nevím, proč jsem při placení zůstal chvíli u pokladny stát s napřaženou rukou, když jsem v ní měl předtím padesátikorunu. Nějak mi v tu chvíli nedošlo, že mi deset haléřů asi již nikdo nevrátí. Když se na celou záležitost dívám nyní s odstupem několika hodin a ochutnaného Bakaláře, tak jsem určitě musel mít po celou mou přítomnost v daném obchodě zatmění mozku.

Nu což. Stalo se a já si domů přivezl unikát. Bakaláře s užitím "zeleného", tedy čerstvého chmele. V druhém dílu tohoto seriálu jsem vyslovil domněnku, že pivo už je déle na regále a nemusí být v dobré kondici.

Na kartonu nešetřili informacemi. Přečetl jsem si z jakých ječmenů a z jakých sladoven byl slad, odkud (ba i číslo tratě jak u vína bylo zveřejněné) a jaký byl chmel, jaký typ kvasnic použili. Dokonce mi sdělili informace o čísle a velikosti várky, o době hlavního kvašení i ležení, o odpovědném sládkovi. Prostě senzace, takovéto údaje se jen občas dozvídám na některých craft beerech, ale u českého průmyslového ležáku bych je nečekal. Sice by bylo vhodné uvést i EPM, IBU, …, ale budiž.

Tak a mám před sebou vychlazený ležák. Co od něj za tu cenu můžu dostat? Co mám za ty necelé tři měsíce, které si tento kousek odseděl v horním patře poličky pod zářivkami očekávat? Trvanlivost garantují až do konce července, tedy 9 měsíců od stočení. Nikde jsem nezaznamenal záznam o pasteraci (což je povinný údaj pokud byla provedena), ve složení není uveden antioxidant. Co tedy můžu očekávat?

V pěkně napsaném textu se dozvídám, že mám ucítit bohaté chmelové aroma s kořeněnými závany čerstvého chmele, že se po napití projeví výrazná bohatá hořkost.

Jsem napnutý, zda je tam vše jak píší, nebo zda se mé obavy vyjádřené minule o pivu se stařinkou, o pivu s oxidací, projeví.

Otevřu, naliji si do sváteční sklenice (přeci jen jde o unikát, jak píší), přivoním, napiju se a … a vylévám do dřezu.

Jsem vůl, jsem vůl, jsem vůl. Dostal jsem to, co jsem očekával. Silně zoxidované pivo s mírným letinkovým závanem. Přeložím do jiné češtiny. Žádná chmelová vůně, ani chuť se nekonala. To co dominovalo tomuto pivu, byl sladký zeleninový vývar spolu s jemnou vůní, která vyvolává pocit návštěvy pavilónu opic a ne přivonění si k pivu. Vůně i chuť se v tomto případě shodovala.

Nevím, jaké toto pivo bylo v době po stočení, tedy v době své nejlepší kondice. Věřím, že mohlo být výborné. Ale to co z něj udělal několikaměsíční pobyt v teple a za dlouhodobého působení světla, bylo velmi smutné.

Plyne z toho ponaučení? Snad ano, ale jak se znám, nevím, zda se nenechám pro pocit ulovení mamuta (rozuměj nového kousku piva) poučit.

Tak se jen pokusím o krátké zvolání směrem k pivovarským: „Mějte prosím na paměti, co vaše pivo vydrží a nepřistupujte na nesmyslné požadavky obchodníků o ceně a o době trvanlivosti.

Děkuju, tož tak …


Je to ještě rozumné? II

[úterý, 27. leden 2015]

Sedmého prosince jsem zde napsal krátkou úvahu nad nesmyslnou cenou Bakaláře v Bille.

http://pivni.info/blok/13501-je-toto-jeste-rozumne.html

Byla vydána edice za studena chmeleného Bakaláře s užitím "zeleného", tedy čerstvého chmele. Podle mne za šílenou a neskutečnou cenu 99,90 Kč. Z deseti kusů na naší prodejně prodali za tu cenu během měsíce 2 kusy. Očekával jsem, že využijí silvestra, kdy jsou lidé ochotní zaplatit více peněz za něco zvláštního a zlevní, alespoň na 50 Kč.

Stal se opak a při mé návštěvě dne 5. 1. 2015 byla cena obyčejné půllitrové lahve nerovných 129,90 korun českých. Tak to už je fakt velká odvaha. Kdo si takové pivo koupí? Jak se ho prodejna "zbaví"?

A ejhle, dnes jsem byl v Bille. Z původních deseti lahví jich tam měli ještě 6. A aby se neřeklo, cena 129,90 tam stále visí. Ale políbeni králem Šalamounem k této ceně přidali druhou pro členy Billa clubu (což je asi většina pravidelně zde nakupujících). Akční cena POUHÝCH 49,90! Hurá, konečně je snad problém vyřešen a těch 6 piv si snad už najde své kupce. Sice už bude pivo trochu staršího data od stočení, tedy očekávám v lepším případě trochu oxidační, v horším případě letinkovou, případně i jinou šmakuládu ze spektra vad. Ale třeba se mýlím a pivo je stále ve výborné kondici.

Ale nějak se mi nechce na sobě samém tu zkoušku podstoupit. Snad už jen z principu, že ze sebe nechci dělat vola jednomu "nejmenovanému" obchodnímu řetězci.

Nebo, že bych se přeci jen obětoval...?

Tož tak ...

Je to ještě rozumné? II

Je toto ještě rozumné?

[neděle, 7. prosinec 2014]

Tak jako mnozí zdejší čtenáři jsem ochoten si za zajímavé pivo připlatit a následně jej degustovat, vychutnávat a těšit se z něho. Tedy, pokud to, co je v lahvi, je dobré. Někdy se na některý kousek těším a jsem pak zklamán. Často jsem ale potěšen. Proto pořád zkouším a hledám.

Před vánoci nás většina pivovarů atakuje limitovanými edicemi. Někdy jde jen o dárkové balení, často ovšem o pivo, které z daného pivovaru mohu okoštovat jen jednou v roce.

Podnětem k sepsání této úvahy na téma „Je toto ještě rozumné?“ se stal nový akční leták Billy s názvem „Delikatesy“. Najdeme v něm mimo jiné 1l lahev Porteru za 159,90 – zdá se mi to zbytečně drahé, ale budiž ona lahev s patentním uzávěrem něco stojí a jako dárek to může vypadat hezky. V letáku je pro srovnání i standardní třetinka od Budvaru s jeho speciálem Bud Premier Select za 14,90 Kč.

Než se dostanu k pivu, které mne zaujalo a především k jeho ceně, řekněme si, že už se stalo docela běžné, aby mnohé pivovary uvařily limitovanou várku z čerstvého chmele. Nejrozšířenější a známější jsou Krušovice, letos dokonce i Gambrinus a celá řada menších pivovarů.

Ani Bakalář neuvařil letos takovéto pivo poprvé. Ale to, co vidím v akčním letáku, mi doslova vyrazilo dech. Obyčejná půllitrová lahev (pravda v 1-packovém kartonu) za CENU 99,90 Kč!

Tomu už se dá snad říkat drzost, nebo se někdo v Rakovníku zbláznil? Myslím si, že (neberu-li vyložené ultraspeciály a importovaná piva) tento Bakalář aspiruje nejen na pozici nejdražší pivo letošních vánoc, ale také na pozici za nejbláznivější nápad. Věřím, že oněch minimálně 10 ks lahví na každou prodejnu si najde své kupce. Ale já to rozhodně nebudu. Vážím si své práce a peněz za ni vydělaných.

PS: Nemám nic proti Bakaláři, ale styděl bych se prodávat pivo za tuto přemrštěnou cenu.

Je toto ještě rozumné?

2x Černý orel a 2x pivo Vítek

[úterý, 9. červenec 2013]

Tož už máme dva minipivovary Černý orel a dvě piva Vítek.

Oba nově vznikající (vzniklé) minipivovary v Jindřichově Hradci používají již zavedené pojmy.

Chápu, jmenuje-li se hotel Černý Orel, že zvolili název i pro pivovar. Ale název piva Vítek je již delší čas užíván jiným pivovarem.

Ono vůbec se občas přihodí, že jsou piva z jiných pivovarů se stejnými názvy. Jednou je to dáno minulostí, viz Březňák z Vyškova a z Velkého Března. Jinde by ale šlo dvojím názvům zabránit, stačí jen pár minut googlovat.

Pamatuji se na nedávnou záležitost s nealkopivem Střízlík. Nejprve s ním vyrukoval Herold Březnice, jenže nezaregistroval. Chvíli poté vyrábí (a má na UPV zveřejněnou přihlášku) nealkopivo stejného názvu nymburský pivovar.

Vzpomene si někdo z Vás na jiný příklad?


Vyškovská JUBILER Amber IPA

[čtvrtek, 12. leden 2012]

Pro zvědavé ohledně složení přikládám obrázek, kde je vše popsáno, snad to bude čitelné.

A přidávám ještě jednu informaci.

Poprvé se bude Vyškov prezentovat v Táboře vlastním stánkem.

Jste vítáni a můžu slíbit, že pokud se nestane něco nepředvídatelného, tak druhá Vyškovská Amber IPA, neboli AIPA bude na čepu i v láhvi na stánku.

Tož tak ...

Vyškovská JUBILER Amber IPA

Den otevřených vrat

[úterý, 9. srpen 2011]

Všeci otvírajů dvéře, enem my vrata.

Dovoluji si pozvat příznivce Vyškovského piva již tuto neděli 14.8.2011 k nám do pivovaru. Na čepu mimo Atleta kompletní sortiment. Některé stánky nabídnou i nefiltrované pivo, jeden i stále více populární naše nealko pivo. Takže od nealka až po Jubilera.

Pro nepřítele živé hudby mám dobrou zprávu. Až do 18-té hodiny bude u nás jen reprodukovaná muzika, doufám, že v příjemné hlasitosti, aby nás nerušila při povídání nejen o pivu.

Pro přítele kulturního popíjení bude oproti záloze u vchodu pivní sklo a v areálu několik samomycích center. Nikoho do skla nutit nebudeme a kdo má rád pivo z plastu může i jej dostat. :-)

Exkurze budou a v trojici odborníků najdete nejenom našeho sládka Dušana Táborského, ale i ... (ale to bude překvapení).

Pozvánka na http://www.pivovyskov.cz/cz/zabava/action/

Tož přijďte všeci kdož máte čas a chuť.

Váš dnešní pábitel za všechny pracovníky pivovaru Roman Holoubek.

Tož tak ...


Ptačí setkání U Hastrmanů

[pondělí, 8. srpen 2011]

V rámci letošní dovolené jsem měl tu čest a mohl jsem se několik večerů nechat hýčkat výborným pivem a jídlem u manželů Vorlových.

Jejich malý podnik se nachází ve Velkém Rybníku u Karlových Varů a dle mne by to měla být jedna z povinných zastávek každého pivního labužníka u nás.

Pro žíznivé připravili na rozjezd hned dva nápoje a to vlastní limonádu s citrónovou příchutí a unikátní (v rámci minipivovarů) pivo Hastrmánek, což je šestka! Nečekejte od tohoto piva nic více, než zahnání prvotní žízně. Okoštoval jsem standardně chutný základní sortiment: 11 světlou, na tři rmuty vařenou světlou 12, polotmavou 13 a pšeničné svrchně kvašené se svou specifickou chutí.

Tento sortiment byl obohacen o výborný tmavý ležák (nic pro příznivce nasládlých tmavých piv). A jako třešnička, vlastně dvě třešničky na dortu byly v nabídce hned dva speciály. Velmi, ale velmi chutný Stout (opět svrchně kvašený) a pro mne velkým překvapením bylo Letní pivo.

Co se skrývalo pod tímto názvem mi prozradil až autor receptu - variace na komunální Zoigl piva. Velmi lehké a chutné pití, ba až nebezpečně pitelné. A že sneslo srovnání s originálním Zogl pivem koupeným ve stejné době v Mitterteichu!

Tímto Holoubci děkují Vorlům a těší se na další shledání.


Hezké páteční ráno 31.12.2010

[pátek, 31. prosinec 2010]

Vážení a milí přátelé, dovolte mi, abych Vám za sebe popřál k roku 2011.

Především nám všem přeji zdraví, spokojenost a trochu, nebo i více toho štěstí. Ať co nejméně narážíme na blbce, a na lidi, kteří kolem sebe vytváří negativní, a sobeckou atmosféru.

Věřme, že s dobrem, v klidu a s úsměvem se dá také kráčet po této zemi. Věřme, že každý dobrý skutek, dle zákona o akci a reakci, se nám vrátí a náš život bude klidnější, pohodovější a spokojenější.

Být zdravý, mít okolo sebe milé lidi, dobrou práci a ve chvílích odpočinku i trochu toho dobrého a poctivého piva.

Tož tak…

Roman Holoubek

Hezké páteční ráno 31.12.2010

Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

[středa, 6. říjen 2010]

Chmeloobrana a kultura piva

Já osobně celou záležitost Chmeloobrany i Chrámu chmele a piva vnímám velmi pozitivně.

Chmeloobrana po cimrmanovském způsobu využívá recesistických prvků a zároveň hravou formou vytváří pozitivní vnímání veřejnosti k pivu. Lid si žádá hry a toto je jedna z nich a navíc vcelku inteligentně a hlavně humorně pojatá. Poznal jsem několik členů a jsou to chytří a sympatičtí lidé. Z nichž ne všichni jsou domácí, poznal jsem jednoho až z jižní Moravy.

Pivo je u nás stále vnímáno jen jako levný nápoj pro široký dělný lid, jako nápoj pro levné opití. Jeho konzumenti jsou zpravidla vnímání jako tatíci s „pivním mozolem“, jako povaleči po zakouřených hospodách, nestarajíce se o rodinu. Jediný jejich zájem je po práci zajít na pár piv, proložit to levnou režnou, rumem, nebo zelenou. U piva být tím nejchytřejším, tím co by dělal politiku jinak, jinak by sestavil národní hokejový (fotbalový) tým, … Aneb jak praví Honza Kočka – pivo je u nás zpravidla vnímáno jako desítka v ledničce.

A Chmeloobrana je uskupení lidí, kteří se snaží tento zarytý stereotyp ve vnímání společnosti změnit. Tak jako se o to snaží Chody, Honza Kočka a aktivní blogeři na jejich serverech, tedy my. Jen jinou formou.

Změnit myšlení společnosti vyžaduje v tomto případě hodně práce a času. Zde by měly pomáhat i pivovary. Vylepšit image piva ale určitě nepůjde cestou PET obalů, ani větších a větších spotřebitelských balení. Cesta vína, je cesta, kterou by se měli propagátoři nechat vést. Tak, jak je dnes u nás vnímáno víno, tak si toto vnímání zaslouží i pivo. Ale to není o vyšší produkci, to není o co nejlevnější výrobu. Ta cesta je v kvalitě, v různorodosti a v kultuře podávání (prodeje v off i on-trade segmentu).

Chrám chmele a piva v Žatci a umění

Chrám chmele a piva. V umění (architekturu do toho řadím) jde o vkus každého z těch, na které je umění směřováno. Mě osobně se celé pojetí líbí a myslím si, že propojení hi-tech prvků a historických budov je vkusné a dobře spolu ladí a to včetně věže a na ní symbolických konstrukcí na chmel. A minimalistické provedení vodotrysků spolu s monumentálním vchodem a na historickém pozadí - byl jsem doslova nadšen. Tady je vidět, že každý můžeme umění vnímat rozdílně, a nejde odsuzovat vkus druhého.

Díky tomu se i dostalo (s většinovým přispěním z EU) na opravy celého okolí, na stavbu minipivovaru, hravého pivního orloje a také na rozšíření muzea.

Napadá mne jen jediná výtka. Letos jsme s kamarádem na kolovandru u hráze Nechanické nádrže objevili Chmelovelo stezku vedoucí do Žatce. Od jejího absolvování bude pro nás navždy jakákoli rozbitá polňačka mít synonymum CHMELOVELO.

Tož tak …

Chmeloobrana a Chrám chmele a piva

Etický kodex v každodenní praxi

[úterý, 31. srpen 2010]

Byl jsem vyzván Chodym, abych vysvětlil, o jaký Kodex mi jde, odkazuji-li se, že by neměly probíhat soutěže v pití piva na čas.

Jde o Iniciativu zodpovědných pivovarů. Nejde o žádnou závaznou normu či zákon, jen o dobrovolné dodržování.

A právě jednoznačné NE by mělo být dáno nejen pití piva na čas, ale například i soutěžím pro děti s pivní tématikou, ale také sloganům nabádajícím k nezodpovědné konzumaci.

Vice si přečtěte v nascenované stránce.

Pokud by záleželo jen na mé vůli, klidně zruším ze slavností soutěže, ale bylo by to jejich ochuzení. Návštěvníci se na slavnosti jdou bavit a toto je jedna ze zábav, která je mnohými požadována. Jak jsem i v komentáři u blogu od Jirky Kaňi psal, dají se dělat i inteligentnější soutěže, ovšem zájem je o ně minimální. Až se budeme pohybovat na akademické půdě, pak nebudou silácké a znalostní soutěže v kurzu, ale pokud děláme zábavu pro široké spektrum lidí, pro naše zákazníky, je potřeba jim dát zábavu, kterou chtějí, očekávají a vyžadují.

Nebo se mýlím?

Tož tak…

Etický kodex v každodenní praxi

Poličské pivo v Brně posiluje

[pátek, 7. květen 2010]

Tak už je to tady. Pokud je vše v pořádku, tak dnešním dnem se v Brně otevírá hospůdka výhradně s poličským pivem.

Stabilně bude na čepu 12 Záviš s poctivým EPM 12,4%.

Veškeré pivo je v sudech uloženo v chladícím boxu o stabilní teplotě a z tohoto boxu je rovnou čepováno. Majitelé mají zájem o prvotřídní ošetření, čemuž odpovídá nejen čepování piva bez tepelného šoku, ale i slíbené každodenní proplachování pivního vedení vodou.

Jde sice o kuřáckou provozovnu, ale je instalována dostatečně výkonná vzduchotechnika, tak snad i po této stránce bude vše v pořádku. V kuchyni instalovaný nový konvektomat vypovídá i o tom, že pod pivo půjde dát i něco kvalitního.

Závozy 1x týdně zaručí čerstvé pivo, které jako veškerá produkce z Poličky je nepasterováno.

Milí pivaři, gurmáni i gurmeti, Vám jistě netřeba připomínat kvalitní suroviny, slad z humnové sladovny, žatecký chmel pouze v granulích, vlastní voda z podzemního jezera (a troška moravského řepného cukru - to pro puntičkáře), opravdu KLASICKÁ technologie, dlouhé zrání .... (u nás nejde o kecy, ale skutečnost - přesvědčte se návštěvou v pivovaru):-)

Nezbývá než dodat, že doufám v příjemné a dobré zkušenosti Vás, návštěvníků této hospůdky.

Pozitivní zkušenosti sem pod blog, negativní přímo na můj mail: roman.holoubek@pivovar-policka.cz - díky.

Abych nezapoměl. Pivnice U Míče - Staňkova 15 Brno

Loc: 49°12'33.326"N, 16°36'17.417"E

Dobrou chuť Vám přeje kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru


Jak jsem neudělal pohankové pivo

[pátek, 4. červenec 2008]

Již několik let jsem se zabýval myšlenkou, že bych mohl udělat Valašské pivo, které by nebylo Valašské jen podle názvu a místa vzniku, ale i v chuti.

Nechtěl jsem jít cestou ovocných trestí – viz švestkové pivo ze Štramberka, ale jen na základě přírodních surovin. Udělat ovocné pivo, kde by při kvašení byly použité švestky, nebo jít na to jinak? V roce 2005 se mé myšlenkové pochody zastavily na pohance. Ano pohanka, pohančená kaše – to je typicky valašská surovina a jídlo z ní. Jen jsem věděl, že pohanka je velmi nevhodná na rmutování a na zcezování. Co s tím? Rozhodl jsem se pro kompromis – tak jak u většiny pšeničných piv – poměrný díl pohanky a sladovaného ječmene – tak někde okolo 50% z obou surovin.

Zkusil jsem o tom hovořit s majitelem BONu, ale o experimentech tohoto typu se se mnou odmítl bavit. A tak zatím zůstal tento nápad v šuplíku.

A ejhle – Zábřežský pivovar udělal první pohankové pivo u nás (a možná i na světě). Připadám si tak trochu jako Jára Cimrman na úřadě pro patenty. A navíc jejich pohankové je ze 100% pohanky. Jakým způsobem došlo ke rmutování?

No nic – zajel jsem okoštovat. A jaké je?

Barvy i konzistence broskvového džusu, chuť velmi nezvyklá - navinulá, osvěžující, tak jak jsem zvyklý u pšenic, jen místo ovocných esterů je cítit pohanková kaše. Zpočátku nedůvěra při pohledu, poté nezvyklá chuť k níž jsem po prvním doušku nenašel vztah a byl jsem přesvědčen, že jako druhé si dám pivo standardní produkce.

Ejhle - i druhé bylo pohankové - zapil jsem se do něj a litoval, že nemám s sebou PET "nadoma" a obsluha také žádnou neměla. Snad při mé další návštěvě ještě pohanka bude - výborná práce, ale nechtěl bych být u vaření - jak dlouho šla sladina přes cíz?

A cena? 32,- Kč za 0,5 l – nejde o žádný ležák, ale o výborně pitelnou a na svou stupňovitost i docela plnou osmičku.

Kdo to má blízko, tomu doporučuji návštěvu jak za pivem, tak za skvělou (zážitkovou) kuchyní a citlivě zrekonstruovaným interiérem i exteriérem zámku. Jen na jedno je potřeba se připravit. Zdejší ceny nejsou nízké, ale občasná návštěva vám také díru do peněženky neudělá.

Tož tak …



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň