Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok


Jablonné nad Orlicí a Potštejn

[neděle, 27. srpen 2017]

Toto je vlastně jen další díl nekonečného seriálu Přišel jsem, viděl jsem, ochutnal jsem. Nečekejte proto žádnou větší informační hodnotu, jen si chci po delší době (přinejhorším na váš úkor) procvičit psaní.

Měli jsme to s Rosťou dobře vymyšlené – v srpnu budu v Litomyšli na konferenci a až nastane den určený pro výlety účastníků po vědecky nebo alespoň kulturně významných místech v širším či bližším okolí, nezúčastním se a udělám si výlet sám pro sebe. V pivovaru v Jablonném nad Orlicí jsem ještě nebyl a Potštejn, to je přece sázka na jistotu. Rosťa se přidá, budeme mít celý den na probrání důležitých témat, ochutnáme co se dá – a pak zas společně spácháme pro PI článek. Podobně jako kdysi report z Praskačky. Ještě v červenci se Rosťa několikrát ujišťoval ohledně data, nakonec ale vyrazil dřív, sám a navíc někam úplně jinam. Zaznamenání dojmů a zhodnocení akce tak zůstalo na mně.

Jablonné nad Orlicí má pěkné malé náměstíčko. Trochu jim to tam kazí silnice první třídy č. 11. Naše neschopnost efektivně budovat infrastrukturu se tam neustále zhmotňuje v podobě vzájemně se obtížně vyhýbajících kamionů. O definitivní ztrátu fotogeničnosti jinak atraktivního místa se pak postaralo akční trio kolotoč, skákací hrad a nafukovací skluzavka.

:xxxxx:alt

Pivovarská hospoda U Černého medvěda je v historicky působícím dřevěném stavení přímo na náměstí. Lze sedět i venku a pokud před ní zrovna není pestrá nafukovací skluzavka s obřím papouškem, může tam být i pěkné pokoukání. Mladé sympatické slečny obsluhují pozorně a pivní nabídka je široká. Začal jsem, jak jinak, světlým ležákem (desítku a tmavý ležák jsem vynechal, nemám kapacitu ochutnat všechno). Nedávno mi Rosťa psal, že si zavedl dvoubodovou hodnotící škálu: palec nahoru a palec dolů. Co s tímhle ležákem? Výhrady bych měl, možná bych jenom kvůli tomu tak daleko jezdit příště nemusel – ale palec musí nahoru. „Weizen“ mi nabídnul přesně to, co bych od pšenice bavorského typu očekával. 14% Ale byl trochu rozpačitý (nikoli hnusný, jen řekněme nevytříbený). Z 16% Adler Porteru se pak vyklubal příjemně vonící tmavý svrchňák, chmelem důkladně obdařený nejen navenek ve vůni, ale i uvnitř. Po první návštěvě považuji pivovar U Černého medvěda za doporučeníhodný podnik. Otvíračka denně v 11, obědové nabídky za rozumnou cenu, pivo v PET lahvích s sebou (snad celý sortiment) taky není předražené.

::alt

Po příjemném posezení na jablonském náměstí byl čas vyrazit na vlak a posunout se dál. Jízda vlakem do Potštejna údolím Divoké Orlice skýtá malebné výhledy, procházka od nádraží k pivovaru taky. V Potštejně mě před pivovarem zaujal velký dřevěný stánek s výčepem. „Máte tady na čepu to samý co vevnitř?“ Nechápavý pohled, kroucení hlavou. „Uvnitř se vůbec nečepuje...“ Kouknul jsem na pivovar, všimnul si cedulky avizující stavbu a bylo mi jasné, že jsem za blbce. No co už, nebude to poprvé a nebylo to naposled.

Začal jsem 12% APA. Od pivovaru Clock nečekám nic jiného než velmi slušné pivo. To jsem i dostal. Tohle příjemně vonělo americkými chmely, mělo nejen vychutnávací potenciál, ale i potenciál zahnání žízně. To se už nedá říct o dalších dvou silnějších kouscích ze série No Idols! Zejména dvojítý 19% IPA na žízeň rozhodně nebyl. Chutnal ale znamenitě, stejně jako 15% American IPA. Samé lahůdky. Tu devatenáctku jsem si dopřál až nakonec a zavzpomínal při tom na Rosťovu dekompresi ve Zlejch, kdy posledním ejlem v horním baru předcházel kesonové nemoci, která by se mohla dostavit následkem příliš prudkého výstupu ze suterénního výčepu na ulici. Před znamenitou potštejnskou ejlovou nabídkou jsem nakonec raději zbaběle prchnul na dřívější autobus, abych předešel večernímu ipohlavu (což je stav, během kterého nezpracované přebytečné molekuly aromatických a hořkých látek z amerických chmelů bloudí lebeční dutinou a marně, leč úporně, hledají cestu ven).

::alt

Cestou zpátky v autobuse na mě chtě nechtě doléhaly smutky a stesky. Na další zastávce si ke mně přisedl Rostik: „Ciwe, Jiřiku, vyser se na mrtvý a normálně žij, ne? Pivo?? Brouku, nebuď směšnej, potkala mě velká kvalitativní změna a tohle už nepotřebuju. Ale jo, bylo to fajn a nemyslim jenom pivo, hehe, ale... ale počkej, teď si užívej a nakonec taky uvidíš sám. Jo, abych nezapomněl, už vim, jak to měl Křesadlo s psaním.“

Vystoupil jsem z autobusu, přešel na vlak do Chocně, vychutnal si Šotoušské údolí modelované Tichou Orlicí, technicky upadající lokálkou dojel do Litomyšle a tam si ještě skočil na Krakonoše.

Jablonné nad Orlicí a Potštejn

autor: jiri.kana | Blok 20:14 [permalink] [reaguj]


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Dwarf

pondělí, 28. srpen 2017
19:01

Dwarf

...a přece se točí...


ICQ: 131508397

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

Jana

pondělí, 28. srpen 2017
13:38

Jana

Tak to my, Jirko, máme ještě jednu mezikategorii-dá se to vypít. :D


napsal(a): Jana [Odpovědět]

Adsense

24. listopad 2017
06:38


posted by: Inzerce

jiri.kana

pondělí, 28. srpen 2017
14:21

jiri.kana

Jana:On tedy nakonec uznal, že kategorie "palec vodorovně" taky dává smysl, ale nechtěl jsem to komplikovat. Ostatně zavedení třetí kategorie je beztak jen plíživá cesta zpátky k devíti, kterých je díky půlbodování vlastně sedmnáct...


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň