Současná horka výrazně zvyšují prodej piva ze všech třech závodů Plzeňského Prazdroje, tedy z Plzně, Nošovic a Velkých Popovic. Nárůst je v desítkách procent oproti srovnatelnému loňskému období. Nejlépe je na tom nealkoholický Birell a dále desítka Gambrinus, řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Pivovar musel přijmout na sezonu desítky brigádníků, aby zajistil velkou poptávku.

"U Birellu máme v současných vedrech čtyřicetiprocentní nárůst oproti loňským letním týdnům, u desítky Gambrinusu je to 30 procent a u Primusu dokonce dvojnásobek oproti loňsku," dodal.

"Firma přijala na sezonu zhruba stovku sezonních pracovníků do všech závodů, většinou do stáčíren," dodal Jurina. Pivovary vyrábí nepřetržitě.

Každý týden vyjíždí ze všech tří pivovarů skupiny Prazdroj 4600 nákladních vozidel, které zaváží zboží do 27 tisíc míst po celé ČR.

Podnik nekomentoval, zda horké týdny, které mají trvat až do konce července, zajistí alespoň stejné celoroční prodeje Prazdroje v Česku jako v loňském roce. "Prodeje z počátku roku poznamenala vyšší spotřební daň a poté chladnější jaro. Letní měsíce jsou ale vynikající," řekl pouze Jurina.

"Restaurace je plná, stěží stačíme vyrábět," řekl sládek plzeňského restauračního pivovaru Groll v centru Plzně Miroslav Kapr. Lidé pijí pivo stále stejně. Odmítá některé názory, že by ho nyní tolik nevyhledávali, protože je ve vedrech spíše unavuje.

"To je hloupost. V pivě je cukr a ten povzbuzuje a chmel má uklidňující účinky proti stresu. Člověk je unavený po těžkém jídle, po němž si dá pivo. Ale únava je z jídla, ne z piva," řekl šéf restaurace a plzeňského minipivovaru Purkmistr Václav Pach. Pivovar stačí vyrábět, ale pociťuje enormní zájem o lahvová a zejména o piva do PET lahví. Na léto rozšířil nabídku o mojitové pivo s mátou a limetkou s chutí světlého ležáku. Připravený je hořký pomeranč, který rychleji zažene žízeň. "Citrusy jsou na léto nejlepší na žízeň," dodal Pach.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Slovenské pivovary spestrujú svoju ponuku. Kým veľkí hráči stavili pre toto leto na osvedčenú klasiku a zamerali sa na skvalitnenie svojich značiek, menšie pivovary útočia aj ovocnými chuťami. "Momentálne sme dali na trh Urpiner-Radler, pivo s príchuťou citrusových plodov,“ prezradil pre HN podpredseda predstavenstva spoločnosti Banskobystricky pivovar Ľubomír Vančo.

Bez risku

Aj úspech na vianočnom trhu prispel k tomu, že sa Pivovary Topvar rozhodli pre toto leto zaradiť do svojej ponuky polotmavý 12-stupňový ležiak Šariš Red. "Pôvodne malo ísť o limitovanú predvianočnú edíciu, avšak na základe záujmu spotrebiteľov sme sa rozhodli o zaradenie tejto novinky do portfólia našej spoločnosti,“ vysvetľuje Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Prevratné zmeny na trhu nechystá ani najväčší pivovar na Slovensku, ktorý sa zameral na zvýšenie kvality zlatistého moku. "Hitom tohtoročnej letnej sezóny bude určite tankové pivo. Ide o nový plne automatizovaný systém, ktorý zabezpečuje absolútnu čerstvosť piva,“ prezradila hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hana Šimková a dodáva, že na trhu môžu nájsť už tradičné edície.

Aj čili či vanilka

Dôvodov, prečo sa veľkí hráči nepúšťajú do experimentov, je viacero. "Keď chcú veľké pivovary uvariť jednu šaržu, tak musia uvariť veľké množstvo piva. Ale na jej predaj musia urobiť masívnu reklamnú kampaň,“ vysvetľuje hlavný rozdiel Ladislav Kovács, konateľ spoločnosti Pivovar Kaltenecker. Podľa jeho slov malé pivovary môžu variť aj malé šarže, ktoré si nájdu rýchlejší ohlas u zákazníkov. A tak rožňavský pivovar ponúka na trh aj višňové, kávové, vanilkové či čili pivo.

Práve menšie pivovary sa tak odvážia ponúkať netypické pivá. "Našou novinkou je pivo s názvom Brokát 27 Old Bear. Je vyrobené podľa starej receptúry, keď pivo leží 60 dní v dubových sudoch,“ hovorí Kovács. S citrusovým pivom, tzv. radlerom, prichádza aj Banskobystrický pivovar. "Je to nápoj, ktorý si nedá typicky pivkár, je to pre tých, ktorí chcú trošku sladšiu a inú chuť ako je typické pivo,“ hovorí Vančo.

Netradičné pivá sú však podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka okrajovou záležitosťou. Naši pivári sú konzervatívni. "Pred 20 rokmi sa na Slovensku pila zväčša dvanástka, ktorá tvorila 75 percent spotreby. Dnes spotreba dvanástky klesla pod 20 percent a dominuje desiatka,“ uzatvára.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Možno ste si všimli, že vinotékam sa v posledných rokoch začalo výnimočne dariť a slovenské vína získavajú čoraz vyšší kredit. Že by si Slováci začali vo zvýšenej miere ctiť božský nápoj z hrozna? To by však určite vyvolalo nejakú reakciu zo strany pivných prevádzok a producentov piva, pretože počet zákazníkov nie je nafukovací. Sezóna posedení s priateľmi pri dobrom nápoji sa začína. Aké sú jej trendy?

Škóti bez whisky, Francúzi bez vína, Nemci bez piva? Nepredstaviteľné. Či sa nám to páči, alebo nie, väčšina civilizácií okrem tých prohibičných je ako islamská, má nejakú alkoholovú kultúru.

Čo sa týka Slovenska, sme rozdelení. Na západe a juhu je tradičné vinárstvo, ale v ostatných oblastiach je v obľube skôr tvrdý alkohol - podľa toho, čo ktorá oblasť ponúka - a tradičné je aj varenie piva. Napriek skvelému vinárskemu dedičstvu bola však za totality vínna kultúra na úpadku. Vo viechach sa pančovalo a vrcholom pôžitkárstva boli vína ako sviečka alebo Nitrianske knieža.

Všetko chutilo rovnako

„Pivo sa za minulého režimu považovalo za lacný nápoj robotníckej triedy, ktorý sa pil po hektolitroch,“ hovorí Daniel Šabík, odborný publicista a znalec piva. „Túto nálepku si bohužiaľ nieslo aj ďalej, a preto tak k nemu časť verejnosti, ale aj samotných výrobcov stále pristupuje. Zatiaľ čo za minulého režimu existovala aspoň pestrosť v počte a osobitosti výrobcov, po nežnej revolúcii došlo k veľmi rýchlemu zániku pivovarov, často aj cielenému, teda ku skupovaniu a zatváraniu pivovarov konkurenciou a celkovému splošteniu ponuky.“

Ohľadom piva tak podľa Šabíka pokračoval trend, ktorý tu bol kedysi s vínom: v bežnej reštaurácii dostával konzument na výber medzi veltlínom a frankovkou produkovanými na objem, bez osobitosti a chuti. „Počet pivovarov klesal, výroba sa industrializovala, pivá sa zrazu začali navzájom podobať a konzument nemal možnosť výberu. Aj pokiaľ ste boli v regióne miestneho pivovaru, často sa stávalo, že v tunajšej reštaurácii nebolo k dispozícii miestne pivo, ale produkt niektorého z nadnárodných výrobcov.“ V tomto období sa zaviedol pojem europivo, čo je štandardné pivo, ktoré, nehľadiac na značku, chutí viac či menej rovnako.

Trendy

K pomalému zvratu došlo na prelome tisícročí s tým, že intenzita zmien je za posledný rok až dva najväčšia. To však hovoríme o Česku, Slovensko je niekoľko rokov pozadu, ale aj tu sa tieto trendy jasne kryštalizujú. Ukazuje sa, že konzumenti sú unavení univerzálnosťou značiek a požadujú pestrosť a to nielen klasického typu piva, ale aj iné pivné štýly.

To podmienilo vznik desiatok nových reštauračných minipivovarov, teda podnikov, kde sa na mieste pivo uvarí aj vypije. Druhým trendom je podľa Šabíka vznik pohostinstiev, kde sa čapuje šesť až dvadsať značiek. Realizujú sa tu špeciálne akcie, napríklad týždeň s pivami z konkrétneho kraja alebo prezentácie jednotlivých pivovarov a podobne.

Tretím trendom je, že krčmári odmietajú, aby bol ich podnik takpovediac monotematický, chcú mať na spestrenie jedno až dve iné pivá než zo zmluvného pivovaru. Celkovo tak trh v Česku smeruje k väčšej pestrosti a opakuje tak trendy, ktoré už prebehli v 70. až 80. rokoch v USA, Veľkej Británii, v 90. rokoch v Holandsku, Dánsku a ďalších európskych krajinách a je isté, že Slovensko bude nasledovať.

Štvrtým trendom je varenie piva doma pre vlastnú spotrebu, tzv. homebrewing. Dnes sa dajú kúpiť technológie a patričné suroviny, takže každý, kto má chuť, si môže uvariť svoju vlastnú pivnú špecialitu.

„Postupne sa pivný trh prebúdza. Je pozitívom, že vznikajú ďalšie minipivovary. Sú však osamotené, ich vlastná propagácia je až na výnimky na nulovej úrovni. Mínusom je aj ich veľmi úzky sortiment. Na Slovensku v podstate neexistuje organizovaná komunita priaznivcov poctivého piva a pivných fajnšmekrov, azda okrem tých združených okolo serveru kamnapivo.sk. Tiež tu absentujú pivovarské slávnosti,“ dodáva Šabík.

Pivotéka

Ďalším moderným pivným trendom sú pivotéky. Zveľaďovať obmedzený pivný svet si zaumienil Peter Blahút, ktorý si založil Prešporskú pivotéku – trojjedinú, lebo je to obchod na webe, kamenná predajňa aj distribučná služba pre reštaurácie.

„Slovenskí vinári úspešne postupujú v propagácii kultúrneho pitia vína a prezentácii skutočnej kvality - vznikol napríklad Národný salón vín, čo je, myslím si, úspešný projekt. Pivo ťahá za kratší koniec. V reštauráciách si stále môžeme vyberať nanajvýš medzi dvanástkou a desiatkou jednej značky,“ hovorí Blahút. „Chceme ponúknuť zaujímavé alternatívy. Máme v ponuke hlavne belgické vrchne kvasené pivá, čo je klasická technológia oveľa staršia ako bežné ležiaky. V slepom teste si trúfam identifikovať najmenej päťdesiat zo šesťdesiatich druhov, ktoré ponúkame – bežne produkované ležiaky sú na nerozoznanie podobné.“

V kamennom obchode je ich vystavených dosť. Človek chodí popri policiach a vníma, že toto je naozaj iná pivná kultúra. Malé fľašky elegantných tvarov, na mnohých emblém nejakého ovocia, ktoré obsahujú. Pre každý druh alebo značku je určený príslušný pekný pohár. Človeka zvyknutého na desiatku - dvanástku zarazia aj ceny, ale tieto pivá nie sú určené na veľkokapacitné nalievanie, navyše mnohé majú obsah alkoholu podobný vínu.

Je tu aj jeden tuzemský produkt – trnavský Sessler. „Prekvapilo ma, že sa nám darí aj alebo hlavne mimo Bratislavy,“ uzatvára Blahút.

Rozširovanie obzoru

„Pivo sa nedá variť s kalkulačkou v ruke,“ hovorí Ladislav Kovács. „Nič proti korporáciám, ale ležiak plzenského typu, ktorý spravidla ponúkajú, je len malý zlomok pivnej kultúry.“

Kovács je majiteľom malého reštauračného pivovaru Kaltenecker z Rožňavy, ktorý ako jeden z mála nepatrí pod jednu z dvoch korporácií, ktoré ovládajú slovenský trh s pivom (Heineken a Sabmiller).

Kaltenecker produkuje niekoľko takzvaných pivných špecialít. „Takéto pivá sa varili v našich končinách už od stredoveku,“ hovorí Kovács. „Dlhé, aj polročné ležanie v dubových sudoch zabezpečilo, že pivo bolo veľmi komplexné a silné. Slúžilo aj ako zásobáreň vitamínov a živín na zimu. Presne takéto pivo je naša novinka – dvadsaťsedmička. Má desať a pol percenta alkoholu – ako víno.“

Kovács vysvetľuje, že pivo – to je vo svete minimálne deväťdesiat kategórií a tristo až štyristo podkategórií. Ležiak plzenského typu je len jedna z nich. Je síce najobľúbenejší, ale to neznamená, že iné pivá nemajú svoju kultúru. Málokto vie, že tento ležiak vymysleli v roku 1842, takže to nie je pivo s veľmi dlhou tradíciou. Len v Belgicku je tisíc štyristo pivovarov a rôznosť ich produkcie je úžasná. „Mojím cieľom je propagovať celú pivnú kultúru, aby ľudia neboli obyčajní pivári, ale pivní gurmáni. Za trinásť rokov, čo existuje náš pivovar, sme uvarili dvadsaťjeden druhov nevšedných pivných špecialít, čím sme získali rešpekt aj v zahraničí, kde sme pomaly známejší ako na Slovensku.“

V Kalteneckeri organizujú každý mesiac degustačné sedenia pivného klubu, ochutnávajú a hodnotia pivné špeciality zo sveta, zoznamujú sa s trendmi. Organizujú aj pivné slávnosti, ale nie formou hromadného nasávania typu Oktoberfest, ale sú to skôr fajnšmekerské záležitosti.

Pivovar podporuje aj homebrewerov, teda domácich varičov piva. To je záľuba, ktorá si aj na Slovensku získava pomerne širokú popularitu. Práve na pivných slávnostiach sa vyhlasuje Slovak Hombrewing Star. Napriek názvu je súťaž medzinárodná. „Absolútny víťaz si môže u nás v pivovare uvariť svoju várku, päť hektolitrov vlastného piva. V homebreweroch je jasný potenciál, že opustia kuchyňu či garáž a založia si minipivovar. To je aj prípad bratislavskej reštaurácie Omama,“ konkretizuje Kovács.

Pivo a víno:

to sú dva veľké svety. Netreba v nich tráviť príliš veľa času, ale ak ich nepoznáme, môžeme sa pripraviť o veľmi príjemné zážitky. A ako hovorí klasik – pite s rozmyslom a od osemnástich rokov!

Poďme „do tankoch“

Aj v tradičnej pivnej ležiakovej kultúre sa dajú vymyslieť nezvyčajné veci. Napríklad čapovanie z tankov. Pri tejto technológii sa pivo nevozí v sudoch, ktoré sa narážajú, ale dovezie sa rovno z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne a priamo sa stáča do veľkých nádob – tankov, ktoré pojmú niekoľko hektolitrov.

Vtip je v dvoch veciach – pivo je nepasterizované, teda neprebehne konzervačným procesom; vydrží síce kratšie, ale je o to chutnejšie. Po druhé, čapuje sa veľmi šetrne, lebo v tanku je ešte vak z fólie, ktorý pivo obalí a nápoj sa čapuje tlakom vzduchu na vak. Takže pivo neprichádza do styku so vzduchom.

V Čechách majú viac ako štyristo prevádzok s týmto spôsobom čapovania. Podľa Zuzany Lošákovej, tlačovej hovorkyne spoločnosti Topvar, a. s., je v Bratislave päť prevádzok, kde sa takto čapuje Plzeň, a na východnom Slovensku viac ako päťdesiat podnikov, kde čapujú z tankov Šariš. Čapovanie piva z tankov chystá už túto sezónu aj konkurenčná korporácia Heineken Slovensko.

Mariánovi Murčovi, majiteľovi bratislavskej Plzenskej reštaurácie, kde na takúto prevádzku nabehli, sa nepáči trend súčasnosti – že niektoré podniky v zahraničí, ale aj u nás, majú točky rovno na stoloch a hostia si čapujú sami.

„Zaručiť kvalitu čapovaného piva môže len výčapník – tým, samozrejme, nemyslím nejakú brigádničku, ktorá sa postavila k točke deň po tom, čo nastúpila. V krajinách s vyspelou kultúrou piva, napríklad v Česku, je krčmár vážená osoba,“ hovorí. Krtitizuje aj módu čapovania do zmrazených pohárov. „Pivo má predsa istú nastavenú teplotu, na ktorej ho udržiavame po celý čas – v pohári má mať šesť až osem stupňov. Viete si predstaviť, čo to spraví, keď sa načapuje do pohára, ktorý má mínus päť stupňov?“

Zdroj: Domacnost SME.sk | Autor: Marian Jaslovský

Tři z pěti hospod v regionu ovládá Plzeňský Prazdroj. Pivovarnická skupina K Brewery, pod niž spadá uherskobrodský Janáček, drží pět set ze tří tisíc míst, kde se ve Zlínském kraji točí pivo.

Když si vyjdete ve Zlínském kraji do hospody, s největší pravděpodobností v ní budete pít pivo vyráběné Plzeňským Prazdrojem - „plzeň“, Gambrinus, Radegast nebo „kozla“. Ale velkou šanci máte i na „domácí“ produkci z uherskobrodského Janáčku.

MF DNES zmapovala, jaká piva hospodští v kraji nejčastěji točí.

Plzeňský Prazdroj se svými značkami ovládá kolem 60 procent místního pivního trhu. To je o něco víc než celostátní průměr, ale zdaleka ne tolik jako v jiných regionech. Například v domovských západních Čechách dosahuje až 80 procent.

O zbylý podíl soupeří další hráči. Jejich přesný podíl nelze určit, většina pivovarů totiž odmítá uvést, kolik litrů piva loni ve Zlínském kraji vytočila.

Nejznámější regionální pivovar, uherskobrodský Janáček, dodává pivo asi do tří set z tří tisíc restaurací, hospod a barů v kraji. „Nejsilnější jsme v okruhu dvaceti kilometrů kolem Uherského Brodu. Ale už jsme se prosadili i jinde, třeba ve Zlíně,“ podotkl obchodní ředitel Pivovaru Janáček Tibor Nechala.

Pivovarnická skupina K Brewery, která uherskobrodskou výrobnu stoprocentně ovládá, má však podíl větší. Díky březnové akvizici jihomoravského Pivovaru Černá Hora jí patří šestina pivního trhu v kraji a pivo točí v pěti stovkách provozoven.

Podíl Janáčka na trhu loni vzrostl. Zatímco prodej piva se loni propadnul o 5,9 procenta, Janáček jej vytočil o sedm procent víc. Dohromady přes 83 tisíc hektolitrů, nejvíc jedenáctistupňového ležáku Patriot. Poměry na trhu se přitom celkem pružně mění. Pokud hospodský změní dodavatele, většinou o hosty nepřijde.

Podle hospodské Květoslavy Gurtlerové z Tečovic na Zlínsku se zákazníci dokážou rychle přeorientovat. „Pivovar jsem měnila dvakrát a pokaždé se dost lidí divilo. Ale po pár týdnech zjistili, že pivo není špatné a jeho cena je nižší,“ řekla majitelka hostince U Květy. O něco bezpečnější je měnit dodavatele piva na vesnici nebo v malých městech. Zjednodušeně řečeno: ve městě máte na výběr, kam zajít na pivo, které vám chutná.

Na vesnici je to jinak. „Řadu let jsem točil Gambrinus, ale lidé, kteří sem chodí, chtěli vyzkoušet něco jiného. Přešel jsem k Janáčkovi a testuju různé značky piva. Zařídím se podle toho, co bude štamgastům vyhovovat,“ uvedl Jiří Galetka, majitel hospody v Bratřejově, vesnici s osmi stovkami obyvatel.

I hospodští se totiž musí kvůli krizi víc snažit. „Rozmohl se trend, který lze označit jako garážové pití piva. Zákazníci si nakoupí lahvová piva, která pijí doma. Tržba hospodských jde dolů o dvacet až čtyřicet procent,“ podotknul Nechala.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

Malé pivovary majú aj na Slovensku svoju tradíciu. Boj o zákazníka s veľkými konkurentmi však zatiaľ prehrávajú a mnohé z nich zanikajú. Rozhodli sa preto zdvihnúť spadnutú zástavu slovenského pivovarníctva a bojovať za rôznorodú chuť zlatistého moku. Založili Asociáciu malých nezávislých pivovarov a rozbehli viacero aktivít za oživenie slovenského tradičného pivovarníctva.

Spotreba piva za minulý rok opäť klesla, už siedmy raz po sebe. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

Slovenské pivovary predali v roku 2009 o osem percent piva menej ako v roku 2008. Ide pritom o celoeurópsky trend.

Zaujímavý vývoj má aj zmena nálad milovníkov zlatého moku za posledné desaťročie, zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch dve tretiny spotrebovaného piva tvorili vysokostupňové dvanástky, trend sa obrátil v prospech nízkostupňovej desiatky.

Tri zo štyroch vypitých pív tak tvorí v súčasnosti desiatka. Takisto sa oproti deväťdesiatym rokom stalo oveľa obľúbenejším pivo z plechovky.

Každé desiate vypité pivo na Slovensku je práve plechovkové.

"Pokles, ktorý sme zaznamenali v roku 2009 kopíruje celoeurópsky priemer. Tento rok by mal byť už konečne trocha lepší. Znížený záujem súvisí aj so zavedením eura, hospodárskou krízou. Čiže Slovensko ovplyvnilo viacero prvkov, ktoré ovplyvnilo našu spotrebu. Rozhodne leto," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Záleží aj na počasí

Počasie v letnom období výrazne ovplyvňuje samotnú spotrebu piva. Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení. K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem.

Tá znížila aj množstvo predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

"Sme veľmi radi, že napriek negatívnemu vývoju v minulom roku sme v rámci našej spoločnosti vďaka optimalizačným opatreniam nemuseli siahnuť na žiadne pracovné miesto. Zároveň spoločnosť Heineken Slovensko v roku 2009 zvýšila základné platy svojich zamestnancov v priemere o 4,5 percenta," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, hovorkyňa spoločnosti Heineken.

"Celkový pivný trh na Slovensku klesol za posledných 5 rokov o takmer 16 percent. Podobne to bolo aj minulý rok, keď celkový pivný trh klesol o zhruba 6-7 percent. Tento trend ovplyvnil aj našu spoločnosť. V tejto chvíli nie je možné presne predpovedať, ako bude vývoj na slovenskom trhu s pivom v budúcnosti pokračovať," uviedla pre Aktuálne.sk Drahomíra Mandíková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Štyri milióny hektolitrov

Významná časť zo skonzumovaného piva sa dováža zo zahraničia, najmä z Českej republiky, ktorá je pivárenskou veľmocou. Ostatok sa dováža najmä z Nemecka, Rakúska alebo Írska.

"Zahraničné pivá tvoria okolo šesťsto-sedemsto tisíc hektolitrov, čo by mohlo byť z celkovej spotreby pätnásť percent. Na Slovensku sa minulý rok spotrebovalo približne 78 litrov piva na osobu. Spolu s dovezeným pivom sa za minulý rok spotrebovalo približne štyri milióny hektolitrov piva," dodal Šusták.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska, vrátane detí. V roku 2008 rok to bolo 82 litrov na osobu.

Zdroj: Aktuálne.sk | Autor: Andrej Onufer

O jednu ve světě z nejznámějších českých značek, název pro pivo Budweiser, nebojuje státní pivovarnický podnik Budvar jenom s americkým konkurentem, společností Anheuser-Busch.

Boj o názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objeví, zuří totiž v samotných Českých Budějovicích. Usiluje o ně také Budějovický měšťanský pivovar.

A po několika letech, kdy boj o značky jako jsou B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau (jde celkem o pět názvů pro piva) řešily úřady a soudy, se celý spor znovu otevírá

Znovu to prozkoumejte

Úřad průmyslového vlastnictví totiž všech pět sporů mezi Budějovickým měšťanským pivovarem a Budvarem vrátil na začátek k novému projednání.

Budvar totiž nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Ten jim v první fázi sporu vyhověl a rozhodl, že značky pro Budějovický měšťanský pivovar, který vyrábí například pivo Samson, chránit nebude. "V daném případě existuje pravděpodobnost záměny těchto označení na straně veřejnosti," rozhodl úřad.

Pivovar se ale odvolal a obrátil i na soud. Podle zástupců měšťanského pivovaru mu už úřad chránil některé názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objevila. A to, že v pěti posuzovaných případech značku Budweiser na etiketách zvětšil, nemůže být důvodem pro zamítnutí ochrany.

"Budvar nemůže mít jako jediný monopol k užívání slovního prvku ve znění "Budweiser". Měšťanský pivovar je rovněž českobudějovickým pivovarem s dlouholetou tradicí (od roku 1795), takže mu k uvedenému slovnímu prvku svědčí stejná práva," uvedli zástupci měšťanského pivovaru.

Podle zástupců měšťanského pivovaru jsou lidé v Česku, kteří pijí pivo, velmi dobrou orientaci na trhu a dokáží rozlišit výrobky jednotlivých pivovarů, k záměně tak dojít nemůže.

Soud a nyní i Úřad průmyslové vlastnictví námitkám Měšťanského pivovaru vyhověl a rozhodl, že se celý spor bude rozhodovat znovu.

Poznají lidé rozdíl?

Experti tak znovu musí rozhodnout, jestli si zákazníci obě značky, ve kterých se vyskytuje slovo Budweiser, mohou poplést a může dojít k záměně piv od obou výrobců.

Experti musí také posoudit průzkumy mezi spotřebiteli, kteří ve 40 procentech spojují slovo Budweiser s výrobky pivovaru Budvar.

Zatímco v Česku se o názvy piv, ve kterých se objevuje slovo Budweiser, stále bojuje, v Evropské unii je na tom rozhodně lépe Budvar. Druhý nejvyšší soud EU totiž loni na jaře definitivně potvrdil, že americký pivovar Anheuser-Busch nemá právo na zapsání ochranné známky Budweiser. Právo na užívání této značky totiž bylo podle soudu přiznáno v Německu a Rakousku českému pivovaru Budějovický Budvar.

Budvar vlastní ochranné známky, ochranná označení původu, zeměpisná označení a obchodní jména, jako jsou Budweiser Budvar, Budweiser, Budvar, Bud a Budějovický Budvar. Pivovar jich má celkem registrováno na 380 ve více než 100 zemích celého světa.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Svatý Florian, Velkorybnický Hastrman, Permon, Velichovský forman, Jantar a Prokop - to jsou názvy piv, která vaří rodinné a domácí minipivovary v Karlovarském kraji.

Měšťanský minipivovar v Sokolově expeduje pivo Permon. Majitel pivovaru Ladislav Sás si v sobotu v Chebu nenechal ujít návrat Chebské Hradní 11°. Prozradil při tom i své podnikatelské plány. „Vaříme na nové varně. Loni jsme byli na šesti stech hektolitrech a letos chceme mít dvanáct set. Začínáme dodávat do restaurací. Připravujeme i nová lahvová piva. Do Chebu jsme se přijeli podívat, jak jim to tady půjde,“ prozradil podnikatel důvod své návštěvy. Na nejprestižnější tuzemské soutěži Česká pivní pečeť v Táboře získal sokolovský Permon minulý měsíc v kategorii světlá piva speciál Zlatou i Stříbrnou pečeť. Diplom Zlatá pivní pečeť putoval také do zámeckého minipivovaru Chyše.

„Potvrdilo se, že minipivovary v Karlovarském kraji vaří nejlepší pivo. Zlatou pečeť jsme získali s pivem Permon 13 speciál. Stříbrnou pečeť s Permonem 16 speciál,“ uvedl Ladislav Sás. Pivo s chráněnou značkou Permon začal vařit v prosinci 2006. Pětatřicet konkurentů z celé republiky nechal za sebou v Táboře zámecký minipivovar Chyše. Zlatou pečeť si odvezl za jedenáctistupňové pivo Prokop.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

„Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

„Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová

Obavy, jestli budou lidé dál kupovat jejich nápoj, mají po zavedení vyšší spotřební daně pivovary Libereckého kraje.

Spotřební daň u piva se od ledna zvýšila o 50 haléřů na půllitr a především malé pivovary říkají: „Vyšší daň pro nás může být likvidační.“

Za nespravedlivé považuje zvýšení daně Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. „Nemyslím si, že je to správná cesta státu, jak snížit rozpočtový deficit. Pivo to velmi znevýhodňuje třeba oproti vínu,“ řekl Deníku.

Svijany patří mezi větší pivovary, přesto i zde vliv vyšší daně pocítí. „Ublíží nám to už jenom proto, že se ke koncovému zákazníkovi dostane dražší pivo. Očekávám, že se kvůli tomu propadne celý pivní trh a možná se bude muset i propouštět,“ svěřil se se svými obavami Havlík.

Malé pivovary

Malé pivovary na tom však opravdu mohou být ještě o poznání hůř. Jejich vyjednávací pozice s velkými obchodními řetězci je totiž často horší, než mají větší výrobci oblíbeného moku. Malý Vratislavický pivovar se nejhoršího neobává. Od větších potíží ho totiž uchrání fakt, že velká část jeho produkce míří do zahraničí.

„Přesto nás to určitě negativně ovlivní, protože koncový zákazník bude mít zase o něco hlouběji do kapsy. Trápí nás to, připadáme si jako výběrčí daní pro stát. Na druhou stranu nemáme nejvyšší daň za pivo v Evropě. Jsou země, kde jsou na tom mnohem hůř,“ vysvětlil Petr Hostaš z pivovaru, který produkuje pivo značky Konrád.

Zvýšení spotřební sazby daně o 33 procent, tedy o 50 haléřů na půllitr, prosadila ODS s pomocí čtyř sociálních demokratů a dvou senátorů za TOP 09 v rámci vládního protikrizového balíčku. Senátoři však navrhují, aby se spotřební daň u piva snížila na loňskou úroveň. Otevřený dopis poslancům dokonce zaslala pivovarnická společnost K Brewery Group, pod níž patří šest malých nezávislých pivovarů v České republice.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Jak se bude v letošním roce zvyšovat, nebo snižovat produkce piva v regionu? Ptali jsme se zástupců pivovarů na Vysočině.

Všichni „velcí hráči“ mají prozatím - navzdory nárůstu spotřební daně u piva - jen pozitivní myšlenky. „Chtěli bychom, aby naše výsledky byly obdobné jako v roce minulém, nebo se zvyšovaly,“ prohlásil vedoucí obchodního oddělení pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Výstav pivovaru se pohyboval v minulých letech kolem 25 tisíc hektolitrů ročně. „Vloni jsme vyšli na trh s pivy speciálními. A s těmito pivy hodláme pokračovat i v tomto roce,“ dodal Jiří Vacek.

Výroba piva v Havlíčkově Brodě se vloni zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

Letos by výroba piva Rebel měla vzrůst na 90 tisíc hektolitrů. „Na českém trhu plánujeme růst o pět procent, export piva bychom díky novým projektům chtěli zdvojnásobit,“ dodal Hušek.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku hodlá havlíčkobrodský pivovar uvést na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích - v celém sortimentu lahvového piva. Investice mají v Havlíčkově Brodě směřovat do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročí 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.

V Jihlavě bude pivovarská skupina K Brewery Trade investovat do nové lahvárenské linky, také přemístí linku sudovou. Naplánovány jsou investice přibližně za 25 milionů korun. „Pivovar má stále potenciál výrazného růstu,“ domnívá se obchodní ředitel skupiny K Brewery Otakar Binder. Letos by výstav mohl šplhat k hranici 200 tisíc hektolitrů. Vloni pivovar vyrobil 140,5 hektolitru piva, předloni zhruba 90 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax

Malých pivovarů, jejichž majitelé a provozovatelé přicházejí na trh s novými druhy piva, v poslední době nejen v našem kraji přibývá. Pivovary jsou schopny uspokojit i pivaře, kteří hledají neobvyklé nápoje vyrobené z rozmanitých surovin

Tmavé, světlé, bílé, černé, lehké, silné, kvasnicové, bezlepkové, medové, švestkové, vanilkové, puškvorcové, pšeničné, svrchně kvašené, spodně kvašené, filtrované, nefiltrované...

Řeč je o pivech z malých pivovarů - jejich nabídka v Moravskoslezském kraji je však ještě mnohem širší, štamgasti si zvykají na to, že mají ve „svém“ minipivovaru nejenom stálou nabídku piv, ale také speciály, které sládek čas od času vaří pro zpestření.

Z mapy malých pivovarů v kraji zmizel vloni v listopadu kopřivnický Rodinný minipivovar Vaněk a Vaněk, v němž sládek vařil piva s názvem Lašský vulkán, Chacharek, Řízek a Uhlo.

Otec a syn Vaňkovi, kteří minipivovar v Kopřivnici před lety založili, předali zhruba před dvěma roky svůj minipivovar do rukou jiného majitele, ten ale s vařením piva loni v listopadu skončil.

„Zůstal jsem na výrobu piva zcela sám a už to dál nešlo. Ale naše pivo snad tak úplně ještě nekončí, protože nový majitel hodlá ve vaření pokračovat, snad letos v létě by měl začít někde v Ostravě. Momentálně údajně hledá vhodný objekt,“ řekl bývalý provozovatel kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk.

Skončil také příborský minipivovar, kde se vařilo Freudovo pivo. „Našel jsem si jinou práci a dohodli jsme se s majitelem, že výrobu piva ukončíme. O nějakém obnovení výroby však asi nemůže být řeči, zařízení jsme totiž prodali,“ říká bývalý sládek příborského minipivovaru Juraj Prokeš.

Dalším malým pivovarem, který na nějakou dobu přerušil výrobu, je Minipivovar Arthur´s ve Frýdku-Místku.

„Stěhujeme se z objektu bývalé firmy Seliko do nového areálu v Lískovecké ulici. Tady však budeme ve výrobě piva během několika následujících měsíců opět pokračovat,“ řekl majitel minipivovaru a také likérky Milan Kwaczek.

Malé pivovary

Pivovar provozuje společnost HEGAs - ENERGO. Varný kotel je unikátní tím, že je vytápěn peletkami. Kapacita pivovaru je 500 hektolitrů ročně.

Pivovar vaří například přírodní, nefiltrované, nepasterované pivo PIKARD světlý i tmavý ležák 11°, puškvorcový PIKARD a speciály.

Pivovar je v restauraci v části Hukvald Dolní Sklenov. Výstav je 300-500 hektolitrů piva. Na čepu je světlá a černá Hukvaldská 12° a světlá Hukvaldská 10° a 14°.

Hostinský pivovar a hotel Excelent v Rýmařově nabízí světlý ležák 11°, tmavý ležák 12° a polotmavý speciál Excelent 13°. Pivovar navázal na tradici z roku 1662.

Valašský pivovar v Kozlovicích vaří piva s názvem Valašský vojvoda -světlý kvasnicový ležák, Kozlovický fojt - tmavý kvasnicový ležák a Kozlovjan - polotmavý speciál.

Biovar Ostrava vaří piva: Hejkal 10°, Qásek 11°, 12° i 13°, Qásek MED 11°, Zeus 10° - se sníženým obsahem cukru a Garážmistr 11°.

Hostinec a Minipivovar U KONÍČKA leží ve Vojkovicích. Sládek vaří piva světlý Ryzák 11°, tmavý ležák Vraník 12° a polotmavý Grošák 14°.

Hlučínský pivovar Avar zahájil provoz již v srpnu roku 1993. Pivovar vaří dvanáctistupňová piva Avar světlý, Avar tmavý, kvasnicový Avar a také nealko Avar-colu.

Pivovar Slezan sídlí u Leskovce na Opavsku. Specializuje se na ječmenné, spodně kvašené pivo. Jde o ležáky 11°, 12° a 13° Slezan. Vaří také medové, višňové, švestkové a mandlové speciály.

Městský pivovar ve Štramberku byl založen v roce 2005, vaří zde světlý a tmavý Trubač - kvasnicové ležáky. Příležitostně i švestkové pivo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

„V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití,“ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků,“ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme,“ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

„Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

„Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi,“ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru,“ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4,6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1,5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová

Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

„Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

„Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková

Trvalo to trochu déle než vloni, ale pivaři se nakonec opět „dočkali“. Pivovary zdraží pivo, přestože ceny jiných produktů stagnují, nebo dokonce budou zlevňovat.

V minulých letech pivo zdražovaly jen některé pivovary a většinou následovaly obdobné kroky velkých pivovarů. Avšak teď je situace jiná.

Cenu piva zvýší všechny pivovary a všechny v tentýž den. Na Nový rok. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují hospodští, zda zdraží pivo po silvestrovské půlnoci, či na Nový rok odpoledne. Nebo počkají se zdražením až do doby, kdy vyprodají zásoby z letošního roku?

Důvodem zdražení je zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent, které prosadil ministr financí Eduard Janota. Tato vládní úprava zdraží jeden půllitr podle druhu piva o šedesát haléřů až o korunu. Pivo zdraží i největší pivovar v kraji náchodský Primátor. „Změna daní bude na přelomu roku, a tak pivovary budou chtít upravit cenu co nejdříve. Nikdo nebude dlouhodobě podnikat se ztrátou,“ řekl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý. Ten zatím neví, o kolik pivovar zdraží: „Nemáme to ještě přesně spočítáno, ale nechceme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. U desetistupňového piva to bude méně, u dvanáctistupňového více.“

Podle Hlavatého ke zdražení budou muset přistoupit všechny pivovary, které nechtějí snižovat u svého piva marže.

To potvrdil i ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko: „Trutnovský pivovar od 1. ledna 2010 zdraží pivo tak, aby nová cena pokryla rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně.“

Zdražení piva 1. ledna 2010 potvrdil i ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. „Zatím nevím, o kolik, ale určitě nemůžeme z marže, kterou na pivu máme, ještě dotovat stát. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.

Nový pivovar Tambor ve Dvoře Králové nad Labem, který úspěšně vstoupil na pivní trh letos, zatím se zdražením váhá. Manželka nemocného ředitele Nasika Kiriakovského sice v neděli vzkázala, že pivovar zdraží pivo o korunu, ale sám Kiriakovský si tím ještě včera jist nebyl. Poté, co viděl nedělní televizní debatu s ministrem financí Janotou, se domnívá, že o růstu spotřební daně ještě na sto procent rozhodnuto není.

Zdražují i minipivovary, například Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. „Těžko bych zvládl zvýšení DPH i spotřební daně. Ještě jsem to nepočítal, ale bude to sedmdesát haléřů až koruna na pivo,“ řekl za rychnovský pivovar Tomáš Konvalina.

Pozadu nezůstane ani Pivovar v Nové Pace. „Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Tři z deseti nejlepších českých piv, jak je před nedávnem ohodnotily populární britské noviny The Times, se vaří ve východních Čechách. A patří mezi ně dokonce i jedno zdejší, medlešické!

Na pátém místě se umístil pardubický Pernštejn, na šestém novopacké pivo a na sedmém pivo z Medlešic, malého pivovaru u Chrudimě.

Zajímavé je, že až na plzeňský Prazdroj v prestižní desítce chybí velký pivovar.

Nu, proti gustu žádný dišputát. Jak je vidět, značky, nad kterými mnozí místní ohrnují nos, sbírají v cizině vavříny.

Zdroj: Chrudimský deník.cz

K výrobě oblíbeného nápoje stačí hrnec, teploměr, větší cedník, „petky“ a lednička

Vaření piva ve velkém vyžaduje nákladná zařízení, v malém si však pivo může každý uvařit doma. Pro vlastní potřebu si podle zákona může každý občan ČR uvařit ročně dvě stě litrů piva, plánované vaření je ovšem nutné nahlásit celní správě. Při větším objemu už se musí zaplatit spotřební daň.

Potřebné vybavení má většina lidí v kuchyni. „Stačí hrnec, teploměr a větší cedník. V hrnci se pivo uvaří i zkvasí, po zkvašení se stočí do sudu, ve kterém se nechá v ledničce zrát. Sud ovšem není nutný, zrát může třeba i v pet lahvích, pouze se pak musí po otevření vypít, ze sudu lze domácí pivo normálně čepovat,“ vyjmenoval potřebné „nádobí“ Petr Pavlas z klatovského pivního studia Modrý abbé, který vaření domácího piva několikrát vyzkoušel a který pravidelně podobným způsobem vaří domácí nealkoholické pivo.

Technologický postup vaření piva lze nalézt v odborné literatuře nebo na internetu, sehnat lze i potřebné suroviny – slad, chmel nebo chmelový extrakt a kvasnice. „Suroviny lze koupit například v pražské prodejně internetového serveru Svět piva, existují zásilkové obchody, někdy je lze i „vyškemrat“ v pivovaru,“ vysvětlil Pavlas.

Komu by nestačilo pivo uvařené v hrnci, může si pořídit domácí pivovar. Zařízení malého pivovaru lze koupit buď hotové, v tom případě se cena pohybuje zhruba od milionu korun výše, nebo si pivovar postavit. „Koncepci pivovaru jsem si podle literatury navrhl sám a s pomocí dvou místních firem, které mi něco svařily nebo pomohly s potrubím, jsem ho i postavil. Stavba trvala asi dva roky, pokud bych spočítal investice, bylo by to zhruba tři sta tisíc korun, plus mínus sto tisíc. Takže v podstatě pivovar lze pořídit místo nového auta,“ popsal stavbu pivovaru Jan Benada, který vaří pivo v Mačicích na Sušicku.

Mačický pivovar uvaří v jedné várce dvě stě litrů, Jan Benada své pivo nedodává do restaurací, vaří spíše pro pivní „fajnšmekry“, Mačické pivo lze také občas ochutnat na různých pivních slavnostech nebo soutěžích. „Pivo posíláme třeba na různé pivní festivaly, když nás někdo osloví, jsme schopni dodat třeba dva sudy. Někam do restaurace ani pivo dodávat pravidelně nechci, nedělám to na výdělek, pro mne je to koníček,“ vysvětlil Benada.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan