Slovenské pivovary sa napriek rastúcim cenám vstupov nechystajú do konca roka zdražovať pivo. Podľa neoficiálnych informácií z brandže sa obávajú najmä možných sankcií súvisiacich s prechodom na euro. Experti však tvrdia, že nízke ceny nebude možné udržať dlhšie a skôr či neskôr dôjde k ich skokovému nárastu. Okrem cien sladu a chmeľu tlačia na znižovanie zisku pivovarníkov rastúce energie, a tým i dopravné náklady. „Ceny piva sú na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami postavené veľmi nízko,“ konštatuje Roman Šusták, riaditeľ Slovenského zväzu výrobcov piva a sladu. „Zdražovanie je veľmi pravdepodobné, tlaky na zvýšenie cien to signalizujú,“ prognózuje Petr Samec z českého Budvaru.

V Česku si priplatíme

Pivovar Prazdroj, jeden z najväčších producentov zlatého moku v Českej republike, zdražuje od prvého novembra svoj pivný sortiment v priemere o štyri percentá. O zdražovaní uvažuje aj ďalší český veľkoproducent Budějovický Budvar. „Ceny kvalitných surovín v uplynulom období dramaticky vzrástli,“ hovorí Mike Short, generálny riaditeľ Plzeňského Prazdroja. Podľa pivovaru náklady na jednu tonu sladovníckeho jačmeňa stúpli medziročne o tretinu, v porovnaní s rokom 2006 až o dve tretiny. Dvojnásobne vzrástli aj ceny českého chmeľu. Do portfólia Prazdroja patria značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Veľkopopovický Kozel. Pivovar je súčasťou nadnárodnej juhoafrickej skupiny SAB Miller, ktorá vlastní aj Pivovary Topvar a niektoré zo svojich pív varí i na Slovensku.

Doma sa nič nezmení

„Máme vlastnú cenovú politiku a zdražovanie v Prazdroji sa nás netýka. Ceny koncernových značiek na slovenskom trhu sa meniť nebudú a do konca roka ani neplánujeme žiadne zmeny,“ uvádza Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou Pivovarov Topvar. Podobne rezolútne odmieta zdražovanie i jednotka na trhu spoločnosť Heineken. „Naše ceny sa nemenia ani nič také tohto roku neplánujeme,“ tvrdí Roman Krajniak, hovorca spoločnosti. Heineken zdražoval naposledy vlani v decembri v priemere o šesť až osem percent. „Ceny sladovníckeho jačmeňa sú oproti vlaňajšku o niečo nižšie, výrazne drahší je však chmeľ a vzrástli i ostatné vstupy, najmä energie,“ vysvetľuje Šusták. S cenou piva, ktorá je prispôsobená kúpyschopnosti obyvateľstva, sa v blízkej budúcnosti bude musieť podľa neho niečo diať i vzhľadom na to, že je dlhodobo najnižšia v regióne.

Malé pivovary bojujú

S rastúcimi nákladmi majú ešte väčšie ťažkosti malé pivovary. Pozorne sledujú vývoj, kalkulujú, ale zdražovať zatiaľ tiež nechcú.

„Bojujeme o ceny surovín a predpokladáme, že sladovne ich znížia vzhľadom na dobrú tohtoročnú úrodu jačmeňa,“ konštatuje Ján Šimonovič výrobno-technický riaditeľ pivovaru Steiger Vyhne, ktorý neplánuje zdvihnúť ceny. Podľa Šimonoviča netreba panikáriť, i keď nárast vstupov je evidentný. Zachovať ceny do konca roka mieni aj pivovar Popper z Bytče. „Rokujeme s reťazcami a podľa toho uvidíme, či ich bude treba upravovať. Jedno je však isté, že pivo sa varí čoraz drahšie, ale jeho cena na Slovensku je široko-ďaleko najnižšia,“ zdôrazňuje Jozef Gálik, generálny riaditeľ.

Čoskoro to príde

„Pivovary teraz dokončujú budúcoročné biznis plány a je veľmi pravdepodobné, že zdražovanie prenesú na druhú polovicu budúceho roka,“ tvrdí dobre informovaný zdroj. Priemerná ročná spotreba piva, ktorá v posledných troch rokoch stagnuje, je osemdesiat litrov na obyvateľa, čo je spolu viac ako štyri milióny hektolitrov. Oproti koncu deväťdesiatych rokov klesla skoro o desatinu, zatiaľ čo vo svete vzrástla v priemere o sedem percent. Rastúci trend spotreby je aj v okolitých štátoch s výnimkou Maďarska. Najviac vypitého piva pribúda medziročne v Rumunsku, viac ako dvadsať percent.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch

Nejlepší české pivo se nevaří ani v Plzni, Českých Budějovicích či Praze, ale ve středních Čechách. Alespoň Britové už v tom mají jasno. „Praha je sice pivní Mekkou, pokud ale chcete ochutnat nejlepší české pivo, musíte odjet za hlavní město,“ píše se v prestižních britských novinách The Times.

Autor zdejšího pivního průvodce Evan Rail vybral deset těch nejzajímavějších – první dvě místa zaujaly varny v těsném sousedství Prahy. Až za nimi skončil například pivovar v Plzni, Dalešicích, Pardubicích či Nové Pace. Kompletní desítka je stále k vidění na internetových stránkách listu www.thetimes.co.uk.

„Před časem nám sem nějací Angličané volali. Byli jsme opravdu překvapeni,“ přiznala Jitka Eichlerová, ředitelka prvního českého restauračního minipivovaru Pivovarský dvůr. Do provozu byl uveden už v roce 1992 v Chýni v okrese Praha-západ. A zdejší sládek Tomáš Mikulica neustále přichází s novými druhy. „V současnosti nabízíme šestnáct druhů piv. Největší zájem je teď o polotmavou dvanáctku,“ uvedla Eichlerová. Ochutnat je možné i Starostovu sedmnáctku, Vídeňskou červenou čtrnáctku nebo Cyklistickou jedenáctku.

První místo v žebříčku Evana Raila by chtěli majitelé pivovaru do budoucna využít. „Zatím ještě nevíme jak. Pravda totiž je, že i když k nám jezdí i cizinci, našinci mezi hosty pořád převládají,“ řekla Eichlerová.

Konkurence velkých pivovarů se přesto neobává, zkušený pivař si totiž podle ní dobré pivo vždycky najde. V případě pivovaru Berounský medvěd to platí dvojnásob. Pivovar s restaurací, který se v žebříčku umístil jako druhý, totiž leží zastrčený v okrajové části Berouna.

A tak turisté, kteří chtějí zdejší mok ochutnat, musí vyvinout dostatečné úsilí, aby k pivovaru našli cestu. Autor průvodce jim proto radí: „Pivovar leží u železnice a vlaky sem jezdí poměrně často. Turisté se sem ovšem mohou vydat i pěšky podél řeky Berounky z Černošic přes Karlštejn,“ píše britský novinář Rail s tím, že po tomto výšlapu chutná berounské pivo znamenitě.

Bohumil Čipera z nedalekého Korna ale cestu k Medvědovi dobře zná. „Pivo vaří dobré. Když pořádáme nějakou oslavu, jezdím pro soudek právě tam. Beru řezané, moc mi chutná,“ tvrdí Čipera. Pro oficiální oslavy si Berounského medvěda s oblibou kupuje i zdejší radnice. „Před časem jsme pivo vezli na naši výstavu do Bruselu. Sklidili jsme s ním velký úspěch. Má specifickou chuť,“ tvrdí berounský starosta Jiří Besser.

Tradice vaření piva v Berouně je přibližně 550 let stará. Po dvacetileté odmlce ji v roce 1998 obnovili manželé Mayerovi. „Je to obrovská pochvala. Znamená to, že lidé o nás vědí. Když se o nás dokážou zmínit takhle daleko, museli mít dobré zážitky,“ pochvaluje si Hana Mayerová.

Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského je v hodnocení středočeských piv opatrnější. Nejlepší z nich je podle něj těžké určit. „V poslední době jsou všechna piva i z menších pivovarů velmi kvalitní, je radost se jich napít. To je také důvod, proč vyhrávají různé soutěže,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Pavla Švédová

Obnovení výroby piva by se mohly dočkat bývalé pivovary v Děčíně a Litoměřicích. Výroba piva však nedosáhne takového objemu jako v době jejich slávy.

V areálu, který má vzniknout na místě děčínského pivovaru, bude nákupní a zábavní centrum s obchody, byty, kinosály, restaurací a malým pivovarem. „S obnovením výroby piva počítáme v rozsahu pro potřeby nové luxusní restaurace, případně pro odběratele v okolí. Využijeme přitom i kvalitní místní zásoby podzemní vody,“ řekl Martin Král, místopředseda představenstva společnosti Centrum Pivovar.

Historie pivovaru sahá do počátku 18. století, kdy jej v Podmoklech nechal postavit hrabě Thun. Pivovar byl úzce propojen s labskou plavbou. Výrobu páry dlouhá desetiletí zajišťoval lodní kotel. Plavbu připomínaly také názvy piv Admirál, Kapitán nebo Bukanýr, která se tu vařila do roku 1995.

Oživení vaření piva v Korunním pivovaru v centru města má v plánu i litoměřická radnice. Poslední várku tu uvařili v roce 2002, poté byla část areálu rozprodána nebo pronajata. Město chce zabránit tomu, aby zde nevznikla tržnice nebo provoz zatěžující centrum dopravou a hlukem. „Zastupitelé se shodli, že koupíme zbývající části pivovaru a budeme hledat nového investora,“ vysvětlil starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Podle představ radnice by tu mohl vzniknout menší pivovar s výstavem do dvaceti tisíc hektolitrů ročně, pivovarská restaurace a také expozice o výrobě piva v regionu. Litoměřický pivovar vznikl v roce 1720 a vařilo se tu mimo jiné pivo Kalich nebo Fořt.

Zdroj: Regiony24 | Foto: Pivovary.zmz.cz

O slovenskú pivnú korunku súťažili tri desiatky pív

Najchutnejším nealkoholickým pivom predávaným na Slovensku je Radegast Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Pivo získalo prvé miesto vo svojej kategórii v súťaži o najlepšie slovenské pivá Slovenská pivná korunka 2008, hoci pri nealkoholických pivách išlo o nesúťažnú kategóriu.

Radegast Birell vyrába Plzeňský prazdroj (patrí pod spoločnosť SABMiller, rovnako ako Pivovary Topvar). Pivo sa stalo aj najlepším nealkoholickým pivom na svete v súťaži World Beer Cup 2008.

V oficiálnych kategóriách na slovenskej súťaži bodovalo pivo Šariš (10-percentné svetlé pivá), Urpiner (svetlé pivá do 12 percent) a Zlatý bažant (tmavé pivá). Pivo Šariš patrí podobne ako víťaz v nesúťažnej nealko kategórii pod Pivovary Topvar, Zlatý Bažant patrí do ponuky firmy Heineken Slovensko.

Urpiner je produkt rovnomenného banskobystrického pivovaru. Toto pivo uspelo aj v českej konkurencii, keď na súťaži Česká pivní pečeť Tábor 2008 získalo striebro (kategória svetlé výčapné pivo).

Slovenská pivná korunka je celoslovenská súťaž, do ktorej sa mohli zapojiť všetci členovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 32 vzoriek pív.

Zdroj: Víno Etrend.sk

Milovníci nepasterizovaného piva mají v Moravskoslezském kraji stále více možností, kam si na takové pivo zajít. Malých pivovarů s vlastními restauracemi totiž v poslední době přibývá.

Loni v červnu zahájil provoz ostravský minipivovar Zámek Zábřeh, nový malý pivovar se staví v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku, po čtyřech letech začal znovu vařit pivo i rýmařovský pivovar na Bruntálsku.

Hospody s vlastním pivem ale naopak zatím chybějí například ve větších příhraničních městech kraje. Nejhustější síť minipivovarů je na Novojičínsku, kde na rozloze 20 kilometrů čtverečních jsou hned čtyři malí výrobci. Vlastní pivo vaří ve Štramberku, Příboře, Kopřivnici a na Hukvaldech. Podle sládka štramberského pivovaru Marka Pietoně je prostor pro výstavbu malých pivovarů poměrně rozsáhlý. "V našem kraji bych ten prostor viděl především ve větších městech v příhraniční oblasti - Poláci jsou velkými znalci a obdivovateli kvalitního piva, a to ve městech Karviná, Havířov, Český Těšín. Dalšími možnostmi, které ale mohou fungovat pouze sezonně, je využití turisticky atraktivních míst, jako jsou hrady a zámky," řekl.

Například Karviná ale od svého plánu postavit minipivovar a pivní lázně ve zrekonstruovaných prostorách bývalých zámeckých koníren v parku ve Fryštátě ustoupila. "Po posledních jednáních o možnostech využití koníren, o možnostech získat na projekt dotace a k rentabilitě takového provozu bylo rozhodnuto nestavět v konírnách pivovar, ale jen tam zřídit pivní lázně," řekl náměstek karvinského primátora Jan Wolf. V konírnách chce město mít kromě pivních lázní také centrum řemesel, ubytovací a restaurační služby a hippomuzeum.

Pivo se vrátí i do Excelentu

Od května začal pěnivý mok po čtyřleté přestávce čepovat i nový majitel rýmařovského pivovaru Excelent. "Vaříme jedenáctku kvasnicové a třináctku polotmavé, pivo prodáváme našim hotelovým hostům, ale vozíme ho také do Jeseníku, do jednoho malého pivního baru v Olomouci a teď se nám ozvala i Karlova Studánka," řekla vedoucí provozu pivovaru Jaroslava Háková.

Ostravský minipivovar Zámek Zábřeh se podle manažera zámeckého komplexu Radovana Koudelky zaměřuje na zvýšení kvality. Provozovatelé už objednali nový ležácký tank, který bude instalovaný během října a listopadu. "Prodlouží se tak délka ležení piva. Teď nám pivo leží 30 až 33 dnů a naším cílem je dostat se ke 40 dnům, což má vliv na lepší kvalitu a chuťovou plnost," vysvětlil Koudelka.

Kozlovický minipivovar už zná datum svého otevření. "Slavnostní zahájení provozu bude 20 prosince. Investice do technologie pivovaru, která už je nainstalovaná, je v řádech milionů korun, ale celý komplex restauračního prostředí včetně pořízení je už o řád vyšší," řekl sládek spřízněného pivovaru ve Štramberku Pietoň. Jedním z důvodů rozsáhlých investic je podle sládka nedostatečná kapacita štramberského pivovaru, který je dvakrát menší. Předpokládaný roční výstav kozlovického pivovaru je 800 hektolitrů, může však být zvýšen až na 1700 hektolitrů ročně.

Zdroj: Týden.cz